(18.10 hodin)
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Dámy a pánové, dovolte mi, abych se krátce ujal slova nad rozpravou, která se vlastně vede již asi desátou hodinu.
Myslím si, že to byla rozprava, která v tomto rozsáhlém čase se dotkla řady věcí, které mají smysl, a stejně tak řady věcí, o kterých by bylo lepší pomlčet a využít nebo respektive opírat se o onen výrok Alexise Tocquevilla, co již byl citován.
Ve svém více než dvouhodinovém vystoupení minulého dne jsem měl příležitost sněmovnu seznámit dopodrobna s vládním prohlášením a současná bohatá rozprava jistě prokázala, že jsem učinil dobře, protože zřejmě toto vystoupení bylo podnětem k tomu, abychom celý den strávili projednáváním vládního prohlášení. Musím v každém případě říci, že jsem tomu rád, protože vládní prohlášení je vážná záležitost a je správné, je-li mu věnována pozornost. Stejně tak je vážné rozhodovat o důvěře té které vládě.
Pokud bych měl shrnout rozpravu velmi obecně, protože kdybych se měl dotýkat jednotlivých výroků, myslím si, že bych spotřeboval asi polovinu času, co trvalo přednesení této rozpravy, kdybych se pokusil, a mám-li se o to pokusit, nezbývá mi koneckonců nic jiného, shrnout ji velmi stručně.
Toto vládní prohlášení bylo kritizováno zleva i zprava, bylo kritizováno z extrémních pozic. A celá rozprava mě přesvědčila o tom, že to je vyvážený dokument, který reaguje na situaci, která je před námi. To je klíčové, že práce, kterou jsme věnovali tomuto dokumentu, je odpovídající a že je realistickým průnikem toho, co se dá zformulovat v okamžiku výsledku voleb. To je totiž to nejpodstatnější.
Volby měly určitý výsledek. Bez ohledu na to, jak se vyjadřovali zástupci konzervativní ODS, bez ohledu na to, že se snažili ve svých výrocích zastřít onu zásadní skutečnost, již druhé volební období se nebudou účastnit práce na vládě z jednoduchého důvodu: protože nedokázali obhájit svou koncepci před tváří voličů v otevřené soutěži se všemi možnostmi, které měli k dispozici, v soutěži, která byla rovná a poctivá. Musím říci, že přes některou tvrdost podle mého názoru nepřesáhla úroveň, která byla přiměřená a v zásadě slušná. Bylo to kultivované volební střetnutí. ODS v něm neobstála. To znamená, že koncepce, které byly přednášeny přibližně půl dne, neobstály před tváří voličů. A je zbytečné uvažovat o jejich realizaci. Musím říci, že jakkoliv komunistická strana posílila, přesto ani ona nebyla vítězem voleb.
A pokud jde o sestavení vlády, tak jakkoliv se dá diskutovat o jiných možných menšinách a většinách, přesto je zřejmé, že vláda je sestavena na modelu, který z voleb vzešel. Poměr mezi jednotlivými politickými subjekty, které jsou ve vládě, je poměr, který odpovídá volebnímu výsledku. Z tohoto důvodu mohu říci, že je to po dlouhé době většinová vláda, byť jenom s malou většinou, možnou malou většinou, ale přesto je to vláda, která vzešla z voleb a je vládou plně reprezentativní bez jakýchkoliv pochyb. Myslím si, že ony úvahy o aritmetických většinách jsou sice zajímavé, ale daleko důležitější je vnitřní soudržnost. A tak jako nosník z určitého materiálu potřebuje menší průřez než z jiného materiálu, tak jsem přesvědčen, že politická debata, která se vedla, umožnila vytvořit pevný politický základ, a tato vláda bude zřetelně stabilní a bude schopna vyřešit úkoly, které jsou před námi.
Dámy a pánové, není jich málo. Je před námi vstup do Evropské unie, a jakkoliv je to věc, která je strategického významu, o které povedeme ještě velikou debatu, tak je zřejmé, že si můžeme říci s Janem Nerudou "kdo chvíli stál, již stojí opodál", že situace, kdy bychom se dostali do izolovaného postavení ve střední Evropě obklopeni v zásadě evropskou integrací, by byla nevýhodná pro jednoho každého občana, pro jednu každou skupinu, tak jak je vyjmenovával předseda komunistické strany Grebeníček.
Myslím si, že debata také dokázala, že základní politické síly, a je to logické a je to správné, nemohly překročit svůj politický stín a také jej nepřekročily. Václav Klaus ve svém vystoupení kromě jiných věcí, které již řekl mnohokrát, a je zbytečné, abych je komentoval, řekl nejzákladnější přístup - zákony jsou překážkou. Václav Klaus nepovažuje zákonný rámec za něco, co by bylo pozitivní, a celým jeho projevem prostupovala myšlenka, že zákony jsou překážka a že snažit se o vyrovnané legislativní prostředí je něco, co je a priori špatné.
Stejně tak bylo velmi zvláštní, jak často se zástupci ODS odkazovali k 19. století. Citovali klasiky 19. století, citovali přístupy 19. století, protože to je jejich ideální svět, onen svět, který je již dávno překonaný, který se nevrátí a který ani při největším nadšení a při největším idealistickém úsilí neobnoví, ať by dostali jakýkoliv volební výsledek. Ale nepředpokládám, že kdykoliv ODS dostane volební výsledek, který by jí umožnil významným způsobem změnit politickou strukturu České republiky.
Myslím si, že z vystoupení zástupců KSČM zřetelně vyplývala jejich absolutní distance vůči Evropské unii. Chápu, že Evropská unie není rájem. Je naprosto zřejmé, že má mnoho nedůsledností a chyb jako každé lidské dílo, ale v daném politickém konceptu je to nejzajímavější politický produkt, který žádný národ, který se ho účastní, nepostihl tak, že by snížil životní úroveň jeho obyvatel, že by snížil kvalitu života, a každý, kdo se na tomto produktu podílel, více či méně získal. Jak už jsem řekl, zůstat stranou by bylo tragické. A snažit se nás dostat do izolace je nezodpovědné. Samozřejmě, že mohu uvažovat, jaké jsou důvody, a ony můžou být důvody, které jsou úzce omezené, protože je zřejmé, že v evropském kontextu nemá KSČM odpovídající pandán, nemá schopnost působit v evropském kontextu, a její pozice dlouhodobě by byla oslabena. Ano, je to politická logika, která je srozumitelná, ale není logikou ku prospěchu naší země.
Dámy a pánové, debata se vedla nad mnoha myšlenkami, které podle mého názoru budou stát za hlubokou analýzu. A já se těším, že si přečtu ve stenozáznamu některé z pozoruhodnějších projevů, které bych mohl citovat, ale myslím si, že to je zbytečné.
Je to ovšem debata, která nesměřovala ke zhodnocení vládního prohlášení a přístupu vlády k řešení věcí. Byla to debata, která do jisté míry opakovala debatu předvolební a do jisté míry směřovala k budoucím volbám, to je volbám do místních samospráv a do Senátu.
***