Neautorizováno !

(19.40 hodin)

(pokračuje Zeman E.)

Nic ze zlikvidovaného fondu nepřipadne ministerstvu. Není z toho žádný užitek pro MŠMT, jen komplikace a práce, takže bych rád sdělil, že pokud se tato sněmovna rozhodne, že fond nezruší a bude ho nadále spravovat tak skvěle, jako to dělala sedm let, nejsem ten, kdo by tím utrpěl. Utrpí tím jenom děti a mládež.

Nyní k některým konkrétním věcem. V první části jsem nepochopil poněkud u pana poslance Havlíčka, koho vlastně kritizuje, protože předražené pronájmy dětským a mládežnickým sdružením rozhodně neorganizuje MŠMT, ani vláda, ani kdokoliv, kdo má co společného s předkládáním zákona, ale právě onen nešťastný fond, který by mimo jiné kvůli tomu měl být zrušen.

K druhému klíčovému tématu. Nedomnívám se, ale mohou mě lepší legislativní odborníci opravit, že by obce byly ze hry vyloučeny.

K vystoupení paní poslankyně Svobodové. Velmi si jejího vystoupení vážím a pokusím se na něj co nejlépe odpovědět, ale musím konstatovat, že paní poslankyně si místy odporuje sama se sebou, a to je problém, se kterým se nevypořádám já.

První dotaz, jak byl plněn zákon. Na to nemám já co odpovědět. Na to ať se paní poslankyně ptá jako členka výboru, kterému by měl fond skládat účty. Tam je třeba se ptát, jak byl plněn zákon o fondu. Já tady mohu jenom odpřísáhnout při čemkoliv, že MŠMT nenese sebemenší zákonnou odpovědnost za fond, protože sněmovna, která fond zřídila, si tehdy velmi nepřála, aby do toho Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mohlo jakkoliv mluvit a zasahovat.

Ke druhému dotazu. Jasné perspektivy. Netvrdím, že zákon zřetelně říká jasné perspektivy, ale na jiném místě těchto dotazů bych chtěl zdůraznit, že jedna věc tam jasně řečena je. Vše bude probíhat tak, jak svým usnesením určí sněmovna. Celý způsob likvidace bude podléhat do detailu, do puntíku, dle vůle sněmovny, nikoliv dle vůle vlády nebo MŠMT. Takže perspektivy, průhlednost a jasnost tomu má dát svým usnesením sněmovna, nikoliv předkladatel. Předkladatel jenom na základě toho, co bylo připraveno samotným fondem, samotnými mládežnickými sdruženími, materiály, které byly připraveny už za minulých dvou vlád, připravil zákon, který říká, je možné to vypořádat v těchto skupinách problémů. Předkladatel se domnívá, že je to nejúčelnější způsob, jak s celou věcí naložit.

Zaznělo zde něco, co opakuje i pan poslanec Turek, že nové vedení nedostalo příležitost. Nerad bych vypadal teď jako pamětník, co říká: Jó, my, co jsme bojovali na Pijavě, za nás bývalo líp. Nerad bych se tedy příliš dovolával pamětnictví, ale jsem v této sněmovně od roku 1992 a o nových vedeních fondu a nových slibech a nových nadějích jsem za ta léta slyšel poměrně dost. Výsledky jsou ty, že majetek ubývá a ubývá a ubývá, poslední opravdu cenné věci byly velmi drahé hotely za 400 mil. korun v rámci CKM, prodané za necelé jedno procento ceny, takže stát jenom bezmocně koukal, protože stát nemá šanci s tím něco dělat. Ano, přichází nové vedení, které říká: Na děti a mládež se z 15milionového rozpočtu tohoto fondu, pravda, dávalo jenom 40 000 korun, ale my jsme ti lepší, a má pravdu pan poslanec Turek, který říká, ano, v loňském roce skutečně fond tuto sumu dramaticky zvýšil a ze 40 000 se staly statisíce. Já jsem ochoten věřit fondu i to, že výnos bude 10 milionů. Problém jenom je, že když si sednu a počítám, jak je fond získá, tak zjišťuji, že 10 milionů zaplatí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na dotacích občanským sdružením, která zaplatí tržní nájmy Fondu dětí a mládeže, aby mi Fond dětí a mládeže zpátky odvedl 10 milionů, ze kterých já opět zaplatím dotace. Připomíná mi to hezkou kruhovou hru nebo RVHP. Ale nepolemizuji s možností, že by touto cestou 10 milionů vydělali, pouze mám jisté pochybnosti o tom, že takto vydělaných 10 milionů by skutečně přineslo něco užitečného dětem a mládeži, a dovolím si vyslovit své opatrné pochybnosti o tom, k čemu že mělo nové vedení dostat příležitost, protože zprávy, které mám, mě nenaplňují důvěrou v tuto příležitost.

Zákon je málo konkrétní, není jasné, co bude převedeno a co bude prodáno - jsem již zde říkal. K tomu jsou samozřejmě detailní tabulky a sněmovna si navíc může udělat cokoliv, co uzná za vhodné, můžete zvolit jakýkoliv mechanismus, můžete rozhodnout, že ten či onen barák, jeho polovina, desetina, cokoliv bude prodáno takto veřejnou soutěží, výběrem řízení, čímkoliv. To je zcela ve vaší kompetenci. Zákon jenom říká, převedeme na děti a mládež všechno, co jim lze dát.

Pokud se paní poslankyně Svobodová na rozdíl od pana poslance Havlíčka obává, že obcím by se nemělo dávat, že hrozí zašantročením, obávám se, že nejvíc se toho zašantročilo doposud, a za druhé: pokud se u obcí budeme bát zašantročení, tak o čem jsme to proboha v poslední dny tady hlasovali v rámci reformy veřejné správy a samosprávy? V tom případě jsme to asi neměli odhlasovávat. Jsou-li obce ryzí zločinci, tak jim nedávejme nejen majetek z Fondu dětí a mládeže, ale hlavně jsme jim neměli dávat ty obrovské majetky od státu, pokud si to myslíme.

Další bod - zůstatek. Vím, že je to oblíbené téma, proč má zůstatek z prodejů zůstat na zvláštním účtu Ministerstva financí. Slyšel jsem mnoho dobrých rad, že by bylo lépe, kdyby zůstal v gesci ministerstva školství. Já velmi děkuji za danajské dary. Velmi se obávám, že zůstatek bude zahrnovat 150 soudních procesů a něco málo peněz na jejich splácení. Probůh, ať sněmovna rozhodne jakkoliv, ať to přesune kamkoliv, já netrvám na tom, že to musí být zvláštní účet Ministerstva financí, i když v této zemi je to nejobvyklejší způsob, jak s takovýmito penězi něco dělat, ale prosil bych, nedávejte to školství. Kdo má mít těch 150 procesů na krku, nemám na to dost právníků!

Z čeho budou mládežnické organizace o získaný majetek pečovat. To je velmi kouzelná otázka. Chápu, že může být velmi dramatická, vážná, ale připomíná mi židovskou anekdotu, jak Khon dostal darem rolce-royce a pak říká, no jo, kdo mi dá ještě na to, abych se o něj ještě staral, a kdo mi dá na benzin.

Chápu, že je problém, odkud mládežnická sdružení vezmou peníze na údržbu majetku. Já to chápu, ale pak se tedy rozhodněme, že pokud na to nemají, tak to převedeme někomu jinému, kdo na to má, nebo to převedeme na stát, nebo s tím uděláme něco jiného, ale zkrátka převádět to na ně a současně brečet, že zánikem fondu, tím, že se tento majetek dá přímo dětem a mládeži, ztratí prostředky na to, jak o něj pečovat, to se mi zdá poněkud divné.

Špatné hospodaření Fondu dětí a mládeže již jsem zde zdůrazňoval. Já s tím hluboce souhlasím. Ano, bylo tam mnoho trestuhodných a špatných věcí, jenom tady vykřikuji - proč já? Nechť si sněmovna položí tyto otázky. Ona zřídila, ona řídí, ona kontroluje, příslušný výbor má pravomoc povolat na kobereček fond, já ne.

S tím souvisejí některé další věci, kdy se tam předkladateli, tedy mně, ukládají povinnosti, které nemohu splnit. Já nemohu z fondu určité věci vyrazit, protože fond není mou podřízenou organizací. Já mu nemohu nařizovat, nemohu říci, dejte mi seznamy majetku, protože oni mohou říci, nedáme, a mají pravdu. Je zřizuje Parlament. Parlament jim toto může nařídit, ne já.

***