Neautorizováno !

(16.10 hodin)

(pokračuje M. Zeman)

Jednání Ing. Podgrabinského a Ing. Mayera spočívá v tom, že:

a) uvedli nepravdivé údaje v žádosti o úvěr doložené smlouvou o pronájmu pozemků mezi Ingstavem a FINPRUM INVEST a směnkami a vylákali tak na Moravia bance eskontní úvěr ve výši 30 milionů korun;

b) poskytnutý další účelový úvěr od Moravia banky ve výši 48,5 milionu korun použili k jinému účelu, než na jaký byl poskytnut.

Mimochodem, původně měl být použit na rekonstrukci a opravy vodního díla Morávka, přičemž uvedená částka byla převedena na účet společnosti První Hybernská, a. s.

Jednání Ing. Rybáře a Ing. Grusmanové spočívá v tom, že jako členové statutárního orgánu FINPRUM INVEST podepsali směnky, smlouvu o pronájmu a smlouvu o eskontním úvěru v Moravia bance, čímž pomohli shora obviněným zástupcům Ingstavu vylákat úvěr ve výši 30 milionů korun.

Dne 23. 2. 2000 - takže teď už jsme ve žhavé současnosti - bylo rozšířeno obvinění dalším osobám statutárním orgánům Moravia banky, a sice doc. Ing. Petru Gerlichovi, Mgr. Pavlu Vyvíjalovi, Ing. Jiřímu Baronovi, Ing. Daliboru Kolčárkovi a Ing. Josefu Karasovi pro trestný čin spolupachatelství k porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 9 odst. 2, k § 255 odst. 1 a 3 trestního zákona, a dále Mgr. Tomáši Kubalovi pro trestný čin úvěrového podvodu podle § 250 b) odst. 1, 2 a 5 trestního zákona ve vztahu ke shora uvedeným skutkům.

Tolik k první fázi.

A i když chápu, že tento výčet je poměrně nudný, ale na druhé straně ilustruje, že lze tyto věci skutečně stíhat, když se opravdu chce, dovolte mi, abych pokračoval druhou fází, která začíná 23. února 2000. Takže je trestně stíháno pět osob, nebudu už je znovu jmenovat, protože už jsem je jednou uvedl, ale zatímco to začíná nikoli malými, ale středními rybami, dohodněme se, co je malá ryba. To je ten, kdo ukradne částku do jednoho milionu. Dohodněme se, co je střední ryba - to je ten, kdo ukradne částku do 100 milionů; a dohodněme se, kdo je velká ryba - to je ten, kdo případně ukradne nebo je podezřelý z ukradení částky nad 100 milionů. Ale uznávám, že je to definice velmi uzanční a že mohou být i definice jiné.

Tady už tedy se vůči Mgr. Jiřímu Baronovi dostalo obvinění jako vůči předsedovi dozorčí rady Moravia banky, a to pro dva skutky kvalifikované jako účastenství ve formě organizátorství k trestnému činu úvěrového podvodu podle ustanovení § 10 odst. 1a), ustanovení § 250B odst. 1 a 5, a jako účastenství ve formě dalších organizátorství k trestnému činu úvěrových podvodů apod.

Teď je tady citován záznam sdělení obvinění, tím vás nebudu zatěžovat, jen upozorňuji, že organizátorství je nejzávažnější formou účastenství, čili zde již jednala organizovaná skupina, nikoli pouze jednotlivec.

Obviněný magistr Jiří Baron se měl trestné činnosti dopustit tím, že nejpozději do 19. 3. 1999 předal podklady a pokyny obviněnému Svatopluku Mayerovi, zaměstnanci Betafin, pracoviště Karviná, ten pak na základě těchto podkladů následně vypracoval, uzavřel a podepsal smlouvu o nájmu prostor areálu skládky, v níž bylo nepravdivě, v rozporu se skutečným stavem předstíráno, že společnost FINPRUM je vlastníkem ve smlouvě uvedených nemovitostí, v úmyslu toto následně použít a doložit k žádosti o poskytnutí dvou eskontních úvěrů u banky Moravia.

Tady už jsem některé detaily uváděl - zástupci směnečníka Ingstav Opava, to je asi detail, který také není nutné uvádět, směnky zněly na částky 22 milionů a 8 milionů. Tady se popisuje, jak byly tyto směnky indosovány, jak byly převedeny na účty, jak byly vylákány apod.

Je tady mimochodem zaznamenáno, že obviněný se osobně účastnil veškerých úkonů souvisejících s podepisováním výše uvedených smluv a směnek.

Dále dal tento předseda, tuším že dozorčí rady nebo představenstva, pokyn dalším obviněným k vypracování žádostí o poskytnutí úvěrů, a tedy profinancování stavebního díla Rekonstrukce a opravy vodního díla Morávka - je to samozřejmě bohulibý záměr, až na to, že na vodní dílo Morávka nešla ani koruna - a tady se popisuje příkaz k úhradě. Mimochodem místo opravy vodního díla Morávka bylo asi těch 50 milionů použito k uhrazení částky kupní ceny akcií Ingstavu Opava, které byly První Hybernskou nakoupeny od společnosti Ruchstav - všimněte si toho poetického jména - se sídlem v Bruntále, takže se tady vytvořil jakýsi uzavřený kruh.

Úvěr samozřejmě nebyl splacen, jeho úhrada byla provedena až následným úvěrem. Nápadně, i když v menším, to připomíná Baraka Allona s jeho dokumentárními akreditivy, jenomže tam to dostoupilo 8 miliard korun, protože to bylo vytloukání klínu klínem a v podstatě jeden úvěr byl hrazen větším úvěrem. Trochu to připomínalo známou hru letadlo, která krachne v okamžiku, kdy začnete úvěrovou angažovanost snižovat.

Zde tedy došlo k tomu, že při částkách 48 milionů 400 tisíc už tito lidé byli dopadeni.

Důvody vazby u obou obviněných v současném stadiu trestního řízení nadále trvají, takže nebyli z vyšetřovací vazby propuštěni, jsou zajišťovány podstatné listinné důkazy a bylo vyslechnuto 22 svědků.

Myslím si, že právě na tomto konkrétním případě je možné dokumentovat, že, jak už jsem řekl, lze odlišit podnikatelskou neobratnost od úvěrového podvodu, protože vylákám-li z banky účelový úvěr a pak tyto prostředky použiji ke zcela jinému účelu, pak se nelze vymlouvat na to, že podnikatel byl neúspěšný či neobratný, a lze poměrně jasně konstatovat, že podnikatel byl podvodník.

Přál bych si, abychom si tento rozdíl uvědomovali i u daleko větších případů, které nás čekají, ať už je to ztráta 60 miliard korun u lehkých topných olejů, 20 miliard korun u falešného oceňování diamantů, kde příslušní soudní znalci téměř se slzami v očích tvrdí, že nedokáží rozeznat polodrahokam od skutečného diamantu, ať je to např. případ jistého břidličného dolu, který měl hodnotu 15 milionů korun, ale na který byl vystaven znalecký posudek v hodnotě jedné miliardy korun, následně tento důl v této fiktivní hodnotě sloužil jako zástava úvěru pro 800 milionů korun.

***