Neautorizováno !

(15.30 hodin)

(pokračuje Kocourek)

K vládnímu návrhu zákona. Vládní návrh se snaží řešit tzv. potřeby resortu školství ve výši výdajů 5,2 mld. Kč, kultury ve výši výdajů 1,5 mld. Kč a zdravotnictví ve výši výdajů 700 mil. Kč, a to v oblasti náhrad restituovaných objektů těchto resortů.

Vládní návrh v obdobném duchu jsme projednávali a schválili v prosinci minulého roku, kdy jsme odsouhlasili 4 mld. Kč z výdajů z účtu malé privatizace fondu pro účely náhrad restituovaných objektů v resortu sociálních věcí. Tehdy jsem návrh resortu sociálních věcí podporoval. K tomuto předloženému návrhu však zastávám negativní postoj a pokusím se sněmovně vysvětlit proč.

Za prvé. Ve vládním návrhu zcela postrádám zmínku o hodnocení zdrojové stránky tohoto návrhu, tzn. zda oněch 7,4 mld. Kč máme vůbec k dispozici a za jakých podmínek - tedy informaci a elementární zmínku o stavu a výhledech účtu malé privatizace, neboť podle mých informací je v současné době k dispozici na zmíněném účtu zhruba 10 mld. Kč, nicméně je tento účet zároveň přednostně vázán na proplácení dalších výdajů, které vyplývají ze současného zákona číslo 500/90 Sb. Tyto výdaje jsou nyní očekávány ve výši 3 až 4 mld. Kč. Tím je očekávaný disponibilní zůstatek na tomto účtu 6 až 7 mld. Kč a lze tedy říci, že schválení tohoto vládního návrhu by znamenalo, že Fond národního majetku nebude schopen plnit všechny obligatorní výdaje vztahující se k účtu malé privatizace Fondu národního majetku. I kdybych připustil, že bychom se do zůstatku na účtu malé privatizace Fondu národního majetku nějak vměstnali, potom to znamená nutnost definitivního zrušení tohoto vyprázdněného účtu, neboť jednak nemá smysl vést prázdný účet, jednak některé tituly výdajů tohoto účtu mohou být ještě živé a mohly by znamenat další výdaje tohoto účtu, ačkoliv na něm již žádné peníze nejsou a nebudou, neboť jeho příjmová část, tedy příjmy z malé privatizace, jsou již minulostí.

Očekával bych tedy, že s vládním návrhem takovéhoto typu by měla zároveň přijít i novela, která zvláštní účet malé privatizace u Fondu národního majetku zruší a nastaví podmínky jeho vypořádání.

Za druhé. V návaznosti na potenciální likvidaci účtu malé privatizace u Fondu národního majetku potom ve vládním návrhu zákona postrádám komplexní aktuální a konečné ohodnocení situace v oblasti náhrad restituovaných objektů. Mám tím na mysli jednak fakt, že potřeby tří zmíněných resortů vycházejí z potřeb a situace v resortech, která reflektuje situaci a dimenzi resortů z poloviny 90. let, jednak jsem dostal několik dalších podnětů z jiných resortů, jako např. potřeba náhrad některých restituovaných objektů obcí či okresních úřadů, které vykonávají státní správu, a patří tedy do resortu vnitra.

Při příležitosti takovéhoto typu návrhu zákona řešícího v takovém objemu náhrady restituovaných objektů bych tedy očekával ze strany vlády definitivní aktuální a konečnou diskusi o zbývajících náhradách restituovaných objektů, a to ve všech resortech. Očekával bych tedy ze strany vlády jakousi resortní restituční tečku. Takovýto přístup ze strany vlády v tomto návrhu postrádám.

Za třetí. Nemohu přijmout kvalitu a obsažnost argumentace k výdajům za 7,4 mld. Kč, zejména tu, která se týká resortu školství. Jeho nároky na 5,2 mld. výdajů podložené přílohou číslo 1, kde ministr školství na dvou řádcích prokazuje potřeby resortu školství, považuji za zcela nedostatečné a neprůkazné.

Nemohu tedy vládní návrh akceptovat jak z pohledu kvality, tak ani z pohledu kvantity.

Rád bych při této příležitosti zmínil, že jsem si vědom toho, že tato sněmovna podobný návrh schválila resortu sociálních věcí před několika měsíci, a to v objemu 4 mld. I já jsem tehdy vládní návrh podpořil. Chtěl bych ale zdůraznit, že i tehdy při prvním čtení zákona předloženém ministrem práce a sociálních věcí jsem upozorňoval na jisté nedostatky vládního návrhu, které se příliš neliší od těch, které říkám dnes, ale zejména jsem si byl vědom odpovědnosti za obyvatele restituovaných objektů sociální péče. Zároveň byl minulý návrh pana ministra Špidly mnohem více propracován, zdůvodněn a v příloze byl přiložen poměrně podrobný rozpis investičních akcí.

Závěrem mi dovolte shrnout můj postoj k tomuto vládnímu návrhu. Je negativní, a to z těchto základních důvodů:

Za prvé. Postrádám koncepční a finanční pohled vlády na aktuální potřeby resortů na problematiku náhrad restituovaných objektů, a to u všech resortů.

Za druhé. Postrádám koncepční aktuální a konečný pohled vlády na účet tzv. malé privatizace u Fondu národního majetku, případně jeho zrušení a zejména vypořádání při převedení všech potenciálních závazků, které z něj mohou ještě plynout.

Za třetí. Postrádám průkaznou přílohu všech investičních akcí, které by měly problém náhrad za restituované objekty řešit.

Za čtvrté. Mám pocit, že je načase dát vládě lekci o tom, že by měla platit přímá, nikoliv nepřímá úměra mezi žádostmi o sumu peněz a délkou zdůvodnění.

Jakkoliv chápu a rozumím motivaci vlády k předložení tohoto návrhu z důvodů, které jsem uvedl před chvílí, budu navrhovat vrácení vládního návrhu zákona předkladateli k dopracování s případným doprovodným usnesením.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otvírám obecnou rozpravu, ve které se můžete rovnou přihlásit, pane poslanče, s přednesením vašeho návrhu.

Do rozpravy se hlásí pan ministr kultury.

Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Vážený pane předsedající, jako předkladatel jsem měl jednu povinnost, pokud se týká ostatních resortů, to je Ministerstva školství a zdravotnictví, přečíst zde materiál, který mi byl předán, a seznámit s ním sněmovnu. Myslím, že je věcí pana ministra zdravotnictví a pana ministra školství, aby odpověděli na výtky pana zpravodaje, na které - pokud se týká těchto resortů - odpovědět nemohu. Mohu odpovědět panu zpravodaji na nevyřčené výtky, protože na Ministerstvo kultury výtky nebyly směrovány, o jaké majetky se jedná.

Po provedených restitucích v roce 1991 bylo vráceno řádům, kongregacím a fyzickým osobám spousta nemovitostí většinou charakteru staveb, v nichž byly depozitáře, muzea, galerie. V Nelahozevsi byla vrácena celá nemovitost, kde byla Středočeská galerie výtvarného umění. Všechny tyto sbírky jsou dosud od té doby uloženy v nevyhovujících náhradních objektech, v objektech, které jsou mým resort najímány, jsou uloženy v objektech, které jsou pro sbírky naprosto nevyhovující. Má příloha, kterou jsem dal k tomuto zákonu, exaktně říká, o které nemovitosti jde, o které restituce jde. Je to vyčísleno.

Z hlediska Ministerstva kultury nemohu přijmout tyto výtky, protože to, co jsem předložil v zákoně, je z hlediska mého resortu dokladováno.

Znovu opakuji pro poslance i pana zpravodaje: nejde o fiktivní částky, o fiktivní objekty, o fiktivní nemovitosti, jde o skutečné objekty, o které Ministerstvo kultury přišlo a jejichž náhradu tímto požaduje. Děkuji.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Pan zpravodaj avizoval nějaký návrh. Nevedeme v prvním čtení podrobnou rozpravu. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Martin Kocourek: Dovolím si přednést návrh usnesení sněmovny: "Poslanecká sněmovna vrací vládní návrh zákona, tisk 517, předkladateli k dopracování."

V případě, že toto usnesení bude přijato, navrhuji sněmovně text doprovodného usnesení v tomto znění:

"Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby

1. předložila koncepční a konečný pohled vlády na aktuální potřeby resortů na problematiku náhrad restituovaných objektů, a to u všech resortů. Zjištěné aktuální a koncepční nároky budou podloženy průkaznou přílohou všech investičních akcí, které by měly problém náhrad za restituované objekty řešit;

2. předložila koncepční, aktuální a konečný pohled vlády na účet tzv. malé privatizace u Fondu národního majetku, jeho případné zrušení, zejména vypořádání při převedení všech potenciálních závazků, které z něj mohou ještě plynout."

***