Neautorizováno !

(11.50 hodin)

(pokračuje Mertlík)

Na základě indikativních oznámení, která byla reakcí na zveřejněné inzeráty, bylo zájemcům, kteří splnili podmínky, zasláno informační memorandum a další dokumenty. Na toto informační memorandum oni odpověděli předložením nezávazné nabídky, kterou mohli kdykoliv vzít zpět nebo jakkoliv změnit. V případě ČSOB to myslím bylo - nejsem si zcela jist - sedm zájemců, kteří takovou indikativní nabídku předložili.

V následném kroku, a to zcela v souladu se schváleným harmonogramem privatizace, se vláda rozhodla vypracovat tzv. short-list, čili omezit počet zájemců na čtyři, a těmto čtyřem umožnit přístup do dat České spořitelny. Čili tito čtyři byli další investoři, s nimiž se dalo pracovat tím způsobem, že měli exkluzivní přístup do dat České spořitelny, a to paralelně vedle sebe, nikoliv vzájemně a společně. Každý z nich ustanovil určitý tým, který měl ve stejném rozsahu možnost studovat data České spořitelny. Jeden z těchto účastníků se potom v průběhu tohoto procesu tohoto práva vzdal a odstoupil z tendru.

Rozdíl oproti situaci s tímto tzv. short-listem, čili zkráceným seznamem, a situaci v České spořitelně byl ten, že do tohoto procesu vstoupila pouze jedna banka, a to z prostého důvodu, že byla jediná, která podala nezávaznou přihlášku, čili v té situaci jsem já jako ministr financí stál před volbou, zda o této situaci informovat vládu s návrhem na ukončení výběrového řízení a s návrhem na další postup např. v tom smyslu, že počkáme a třeba za rok to zkusíme znovu, nebo zda postupovat v privatizaci s tímto jediným zájemcem, který jediný - právě proto, že se přihlásil jako jediný nezávaznou nabídkou a splnil odpovídající podmínky - získá přístup do data-roomu a bude s ním moci provést deal diligence.

Já jsem o tom informoval vládu, nicméně rozhodl jsem se - a bylo to v mé kompetenci - že tento short-list bude omezen na jediného účastníka, kterému bude dána exkluzivita. Pojem exkluzivita sám s těmi pojmy, které zde byly uvedeny panem Tlustým, není - jak jsem právě ukázal - v rozporu. Je dobré seznámit se s technikami privatizace, než vynášíme podobné soudy.

Konečně za čtvrté - bylo zde řečeno, že cena celku spořitelny je záporná. Domnívám se, že je to kategorické tvrzení, které nebylo dostatečně ověřeno. Je třeba vyčkat celkového výsledku transakce, nicméně tím, co stát jednoznačně zatím zaplatil, je rozdíl mezi disážiem, za něž byly převedeny částky aktiv České spořitelny Konsolidační bance, a tržní cenou těchto aktiv. Tam rozdíl byl. Šlo celkem o dvě částky, které pan Tlustý citoval ve výňatcích z usnesení vlády. To je skutečná přímá dotace vlády do České spořitelny. Ostatní formy, jako je navýšení základního jmění, znamenají něco úplně jiného, znamenají to, že si stát kupuje vyšší podíl ve spořitelně, kterou potom prodává, čili nejde o ekonomickou ztrátu.

Konečně poslední bod - bylo zde zmíněno, že Československá obchodní banka byla prodána bez podstatných záruk ze strany vlády. Upozorňuji stejně jako v případě Investiční a Poštovní banky, že zde existuje série smluv, které vystavují určité záruky jednak ve vztahu ke slovenské inkasní jednotce, jednak ke kvalitě portfolia a skutečnostem zjištěným při deal diligence. Je to běžná forma, která je součástí všech podobných smluv kdekoliv na světě, a často jsou podmínky v případě problémových bank výraznější, např. obsahují různé pasáže o různých buy-back-options, čili možnosti vrátit banku atd.

Konečně poslední věc - pokud by si podvýbor Poslanecké sněmovny pro bankovnictví vyžádal informace o smlouvách, které byly uzavřeny na prodej České spořitelny a smlouvách s nimi souvisejících, po příslušné právní analýze, souhlasu ostatních účastníků těchto smluv, v souladu se zákonem příslušné smlouvy budou moci být poskytnuty v odpovídající míře a za předpokladu uchování jejich důvěrnosti. Totéž se přirozeně týká smluv o Investiční a Poštovní bance a Československé obchodní bance a myslím, že by se to pro jiné podvýbory mohlo týkat jakékoliv jiné privatizace velkých podniků v minulosti. To, co tady říkám, je, že rozsah poskytnutí bude muset být podroben velmi důkladné právní analýze, která povede k tomu, abychom nedospěli k negativnímu efektu, který by zpochybnil právní jistoty nabyvatelů tohoto majetku.

Nyní mi dovolte - úplně jsem zapomněl, ono je to asi ale formální - reagovat na jednotlivé části usnesení, které zde byly navrhovány. Myslím, že je logické, že mi připadá jako rozumný výsledek tohoto jednání vzetí této velmi podrobné zprávy na vědomí nebo žádné usnesení, ale samozřejmě odmítám jakékoliv spekulace o tom, co zde bylo nazýváno významným poškozením státu.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji místopředsedovi vlády a ministrovi financí Pavlu Mertlíkovi. Nyní vystoupí se závěrečným slovem a shrnutím rozpravy pan kolega Tlustý.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo vlády, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi přednést rekapitulaci všech předložených návrhů usnesení. Já je raději všechny přečtu a učiním tak potom i před jednotlivými hlasováními.

První usnesení jsem předložil já a má tři body. Zní takto: "Poslanecká sněmovna Parlamentu nesouhlasí s informací ministra financí o podmínkách a postupu prodeje státního podílu v České spořitelně, a. s."

K této formulaci pan poslanec Kühnl navrhl upravit slovo "nesouhlasí" a nahradit je slovem "nepřijímá". To vnímám jako pozměňovací návrh k tomuto mému návrhu.

Pan poslanec Gongol přednesl alternativní znění prvního bodu, které zní: "Nesouhlasí s postupem prodeje státního podílu České spořitelny, a. s., jak o něm informoval Poslaneckou sněmovnu místopředseda vlády a ministr financí."

Dále pan poslanec Kühnl navrhl nový druhý bod, který zní: "Poslanecká sněmovna žádá organizační výbor, aby na pořad příští schůze zařadil bod Zřízení stálé komise Parlamentu České republiky pro bankovnictví."

Já jsem navrhl původní druhý bod - v případě přijetí toho návrhu by to byl třetí bod - který zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu konstatuje, že ministr financí, to je osoba, pověřená vládou privatizací České spořitelny, a. s., a zodpovědná za její výsledky, způsobil v souvislosti s uzavřením a realizací smlouvy o restrukturalizaci a ručení aktiv České spořitelny, a. s., uzavřené mezi Českou spořitelnou, a. s., a Konsolidační bankou, škodu českému státu.

K tomuto textu navrhl opět pozměňovací návrh pan poslanec Kühnl, který navrhuje, aby slova "ministr financí, to je osoba pověřená vládou privatizací České spořitelny a zodpovědná za její výsledky" byla nahrazena slovem jediným, a to je "vláda".

Další alternativu navrhl pan poslanec Gongol. Tato alternativa bodu 2 resp. 3 by zněla: "Konstatuje, že vláda ČR svým postupem způsobila České republice majetkovou újmu v rozsahu, který přesahuje dosaženou cenu za prodej státního podílu České spořitelny, a. s.".

Jako třetí bod jsem navrhl text: "Poslanecká sněmovna Parlamentu žádá vládu o předložení podepsaného znění smluv a dokumentů uvedených v usnesení vlády č. 144 ze dne 2. 2. 2000, a to zejména text smlouvy o restrukturalizaci a ručení aktiv České spořitelny, a. s. včetně všech příloh a dodatků."

***