Neautorizováno !

(Jednání zahájeno v 9.03 hodin.)

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, milí členové vlády, zahajuji další jednací den 22. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás zde srdečně vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo požádal o vydání náhradní karty.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: Václav Klaus - přednáškové turné v USA, Josef Jalůvka - pokračování v léčbě zranění, Michal Kuneš - nemoc, Miroslav Ouzký - zahraniční služební cesta, Petr Pleva - nemoc, Cyril Svoboda - zasedání výboru pro právní otázky a lidská práva v Paříži, Vlasta Štěpová - zasedání byra a politického výboru Parlamentního shromáždění Rady Evropy v Paříži, Oldřich Vojíř - zahraniční služební cesta.

O omluvení z členů vlády požádal pouze ministr průmyslu a obchodu ČR pan Miroslav Grégr na dopolední část z důvodu dlouhodobě plánované neodkladné pracovní schůzky. To jsou všechny omluvy, které dorazily do sekretariátu předsedy Poslanecké sněmovny.

Dnešního dne nejprve projednáme bod č. 136, potom se budeme věnovat bodu 89. Dále bychom měli pokračovat v projednávání návrhů zákonů ve třetím čtení, nejprve body 92 - 96, potom bod 106 a dalšími body ve schváleném pořadí.

Polední přestávka by měla být - pokud se nemýlím - zahájena projednáváním přerušených bodů 113 a 115, což jsou volby. Od 14 hodin budeme pokračovat přerušenou 23. schůzí.

Pan kolega Vávra má náhradní kartu č. 2.

Než otevřu avizovaný bod č. 136, vidím přihlášené dva předsedy klubů. Nejprve pan kolega Vojtěch Filip, potom pan kolega Vlastimil Tlustý.

Prosím o klid v jednacím sále. Hovořit bude předseda poslaneckého klubu KSČM kolega Vojtěch Filip. Pane kolego, dám vám slovo až se atmosféra uklidní. Prosím o klid, aby bylo možno pokračovat.

Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, vládo, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, dovolte, abych dnes na zahájení jednacího dne 8. března 2000 popřál všem poslankyním - kolegyním úspěšný a krásný Mezinárodní den žen, popřál též krásný Mezinárodní den žen a svátek všem zaměstnankyním Poslanecké sněmovny, našich restaurací, abychom je příliš neobtěžovali, a samozřejmě z tohoto místa i všem ženám v České republice. Celý svět slaví Mezinárodní den žen. Myslím si, že je dobré, aby ho oslavila i Česká republika. Děkuji vám. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji předsedovi poslaneckého klubu, hlavně jeho ujištění, že už nebude obtěžovat ženy. V každém případě se k tomuto přání připojuji.

Kolegyně a kolegové, budeme se věnovat avizovanému bodu č. 136, který je stanoven jako první bod našeho dnešního jednání. Bod má název

Prosím, aby úvodní slovo přednesl místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík. Pane místopředsedo, řečniště je vaše. Zároveň prosím o klid v jednacím sále, aby bylo možno tento bod projednávat.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, minulý týden, když jsem zde hovořil o postupu privatizace Komerční banky, v úvodu jsem uvedl základní důvody, proč se vláda ČR rozhodla privatizovat bankovní sektor a proč vidí privatizaci bankovního sektoru jako klíčové, strategické rozhodnutí, které povede k zvýšení stability české ekonomiky jako celku. Tyto důvody, které jsem uvedl před týdnem, platí i pro případ České spořitelny, proto je nebudu opakovat a budu se rovnou věnovat popisu průběhu privatizace České spořitelny. Začnu vývojem do roku 1998.

Vláda České republiky po posouzení vývoje v bankovním sektoru na své schůzi 17. 11. 1996 přijala usnesení č. 603/96, ve kterém vyjádřila v bodu 1 záměr na privatizaci majetkové účasti státu v komerčních bankách. V rámci korekce hospodářské politiky a dalších transformačních opatření přijatých vládou ČR dne 16. 4. 1997 usnesením č. 228/97 byl vyjádřen požadavek na urychlené zpracování a vyhlášení záměru privatizace majetkových účastí státu na podnikání komerčních bank. 19. listopadu 1997 potom přijala vláda ČR usnesením č. 732, kterým zamýšlela prodat státem vlastněné podíly ve třech nejvýznamnějších bankách ČR - Komerční bance, České spořitelně a Československé obchodní bance. V této souvislosti tehdejší vláda rozhodla o tom, že proces privatizace bude podpořen spoluprací se strategickými poradci vlády.

V souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek č. 199/1994 Sb. vyzvalo Ministerstvo financí ČR následně 27. 11. 1997 investiční banky, aby předložily své nabídky na poskytnutí poradenských služeb. V první polovině roku 1998 pak měl být proveden výběr poradců.

Poté vláda ČR přijala 10. 3. 1999 usnesení č. 195/99 ve kterém vyjádřila v bodu 1.3 souhlas s navýšením kapitálu akciové společnosti Česká spořitelna v roce 1999 nejméně o 6 - 8 miliard korun. Na základě výběrového řízení potom uzavřel Fond národního majetku v první polovině roku 1998 smlouvy o poradenských službách při procesu privatizace České spořitelny. V tomto případě to bylo s firmou Merill Lynch, která si jako svého domácího partnera vybrala firmu Patria Finance.

***