Neautorizováno !


 

(12.00 hodin)

Poslanec Zdeněk Škromach: Ano, jsem si zcela jist.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dobře. Tím pádem o všech návrzích bylo hlasováno a můžeme přistoupit k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů podle sněmovního tisku 493, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 368 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 368 tento návrh byl přijat, když se z přítomných 197 pro vyslovilo 134 a 54 bylo proti. (Potlesk v levé části sněmovny.)

 

Blahopřeji panu ministru Špidlovi, děkuji panu zpravodaji.

 

Vidím přihlášku pana poslance Vidíma.

 

Poslanec Jan Vidím: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych předložil Poslanecké sněmovně následující procedurální návrh:

Žádal bych, aby body 113, 114 a 115 byly zařazeny jako poslední body před dnešní polední přestávkou, bude-li nějaká. Jedná se o volební body a domnívám se, že je nezbytné provést dnes prvé kolo tajné volby tak, aby v případě, nebude-li zvolen žádný z navržených kandidátů, bylo možné příští středu realizovat kolo druhé. Žádám tedy o zařazení bodů 113, 114 a 115 na pořad dnes před vyhlášením polední přestávky.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, pane poslanče, je to možné. Zatím jsem zjistila, že budeme volit veřejně i tajně, to znamená, že se to projeví i na délce vyhlášené polední přestávky, která z toho důvodu, že bylo zařazeno na 14.30 hodin třetí čtení hlasování návrhu státního zákona o státním rozpočtu, bude vyhlášena, a to zhruba v obvyklém rozsahu a v obvyklou dobu.

Nejprve dám hlasovat o návrhu pana poslance Vidíma, aby body 113, 114 a 115 byly zařazeny jako body před polední přestávkou.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 369 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 369 tento návrh byl přijat, když se z přítomných 196 vyslovilo 173 a jeden byl proti.

 

Dalším bodem je vládní návrh zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se… (Čilý ruch ve sněmovně.)

Paní poslankyně, páni poslanci, prosím o klid, a to velmi důrazně. Počkám, až se rozejdou všechny hloučky vytvořené ve sněmovně, a poté budeme pokračovat.

 

Dalším bodem tedy je

 

58.

Vládní návrh zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem, a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky
související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 525/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh odůvodní místopředseda vlády Pavel Rychetský a místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík, které prosím, aby se postupně ujali slova.

 

Místopředseda vlády Pavel Rychetský: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, když vláda České republiky předstupovala před tuto Poslaneckou sněmovnu se svým programovým prohlášením vlády v srpnu roku 1998, zdůraznila ve svém programovém prohlášení jeden významný cíl. Ten cíl lze krátce shrnout pod slova "pokusit se o vypořádání s křivdami způsobenými na území České republiky v dobách nacistické okupace holocaustem". A tento cíl je naplňován po dobu těchto zhruba 19 měsíců v celé řadě oblastí.

Chtěl bych zdůraznit, že Česká republika tím, abych tak řekl, předjímala vývoj, který posléze následoval, neboť jak víte, na sklonku roku 1988(???), konkrétně koncem listopadu, začátkem prosince, se konala mezinárodní konference o holocaustu ve Washingtonu, která přijala deklaraci, a v této deklaraci vyzvala všechny země, na jejichž území v období druhé světové války hrůzy holocaustu nastaly, aby se s těmito hrůzami definitivně do konce tohoto tisíciletí vypořádaly. Je tedy možno říci, že Česká republika tak učinila ještě dříve, než se mezinárodní společenství k tomuto rozhodnému kroku odhodlalo.

Chtěl bych ovšem zdůraznit, že Česká republika je zemí, která byla obětí holocaustu, nikoli zemí jako některé jiné evropské země, které se naopak podílely aktivně na jeho realizaci.

Dále bych chtěl zdůraznit, že Česká republika nebo tehdy ještě Československo je zemí, která přistoupila k rozsáhlé restituci a nápravě těchto škod hned po skončení druhé světové války řadou dekretů prezidenta republiky, které, jak víte, byly schváleny ústavodárným shromážděním Československé republiky. K přerušení tohoto procesu došlo v únoru roku 1948, a to až na dobu do počátku roku 1990. Když tehdy federální vláda předkládala sérii restitučních zákonů, dlužno říci, že žádný z nich neobsahoval ustanovení, které by umožnilo dokončit restituce podle dekretů prezidenta republiky. A bylo tomu tak proto, že tehdejší federální vláda netušila, že zde ještě zbyly v nějakém významnějším rozsahu nevypořádané restituce.

V roce 1991 se tedy přijaly dva restituční zákony týkající se fyzických osob a kromě toho několik výčtových zákonů týkajících se právnických osob. Žádná z těchto přijatých právních úprav, které platí dosud na území České republiky, se však nevztahovala k otázkám majetkových křivd způsobených holocaustem.

Pokud se týče fyzických osob, došlo k jisté nápravě v roce 1994 novelou zákona o mimosoudních rehabilitacích, která stejnému právnímu režimu jako oběti majetkových křivd v období po únoru 1948 podrobila i ať již původní vlastníky, nebo jejich další oprávněné osoby, pozůstalé osoby, kterým byly způsobeny majetkové křivky v období holocaustu, tj. v období druhé světové války.

V oblasti mimosoudních rehabilitacích tedy již došlo k legislativní nápravě této věci tím, že své nároky podle tohoto zákona, podle novely z roku 1994, mohou uplatnit i fyzické osoby nebo jejich potomci, kterým byl konfiskován z rasových důvodů majetek německými okupačními orgány a kteří nestihli do února 1948 se domoci jeho vrácení nebo příslušné náhrady.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP