Neautorizováno !

(11.30 hodin)

(pokračuje Švrček)

Určitě si ale myslíme, že mohla být přijata lepší varianta, než přijata byla. Na druhé straně si ale myslíme, že jsme přijali variantu lepší, než dával vládní návrh tohoto zákona. Proto si myslím, že ODS bude muset zákon jako takový v každém případě podpořit. (Potlesk.)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL pan poslanec Kasal.

Poslanec Jan Kasal: Paní místopředsedkyně, věřte mi, že vám vaši úlohu nezávidím, ale musím říci alespoň dvě věty. Pan poslanec Švrček jako zpravodaj určitě odpracoval mnoho, byl to složitý zákon, složitá předloha. Do posledního vystoupení jsem byl přesvědčen, že by mu patřilo poděkování za jeho práci. Teď ale musím konstatovat, že jako zpravodaj zneužil svého postavení. Myslím si, že by bylo dobře, abychom se napříště podobných záležitostí vystříhali. (V sále se ozývá syčení.)

Vidím, že je tady zase u někoho vnitřní přetlak. Prosím pěkně, pomožte si, jak umíte.

Papiňáci - modří ptáci!

Děkuji. (Potlesk.)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane předsedo, mně nezbývá, než s vámi souhlasit. Pan poslanec Švrček v tuto chvíli zneužil svého postavení zpravodaje. Takovéto stanovisko měl přednášet předseda poslaneckého klubu ODS, protože v době, kdy není rozprava, není možné udělit slovo jinému poslanci než předsedovi poslaneckého klubu, členovi vedení sněmovny či ministrovi.

Vidím přihlášku předsedy poslaneckého klubu ODS, který má slovo.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, nerozumím stanovisku poslaneckých klubů KDU-ČSL a Unie svobody. Nerozumím mu, protože je nepochybné, že přestože neprošly některé pozměňovací návrhy, tento zákon je dalším krokem v liberalizaci prostředí telekomunikací. Tento zákon v každém případě - může být diskuse o tom, zda v rozsahu, který si přeji já nebo jiný - je krokem dostatečným. Nicméně je nepochybné, že přijetí tohoto zákona rozšíří konkurenční prostředí, umožní vytváření nových telekomunikačních sítí, a proto nechápu, proč by pro uraženou ješitnost, že neprošly některé pozměňovací návrhy, měl za trest být zachován současný stav, který by znamenal menší konkurenční prostředí, menší prostor pro konkurenci.

I když jsem také byl předkladatelem pozměňovacího návrhu, který neprošel a který by podle mého názoru byl zřetelnějším krokem k liberalizaci, považuji za nezbytné tuto ješitnost překonat a podpořit zákon, který je zřetelným krokem k uvolnění současného prostředí pro podnikání v telekomunikacích. (Potlesk.)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Tlustému. Já ještě jednou přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, podle sněmovního tisku 390, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

Zahajuji hlasování pořadové číslo 353 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 353 tento návrh byl přijat, když ze 195 přítomných se pro něj vyslovilo 133, proti 44.

Blahopřeji panu ministrovi a děkuji panu zpravodaji za velmi dobře odvedenou zpravodajskou práci.

Dalším bodem je

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Vladimír Špidla a zpravodaj výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pan poslanec Zdeněk Škromach.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 493/3. Otevírám rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak. Rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zda si přeje přednést závěrečné slovo. (Velký hluk v sále.)

Ještě než mu slovo udělím, tak prosím o ztišení atmosféry v sále, protože v takovémto hluku snad ani závěrečné slovo přednášet nelze. Prosím o klid!

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se jen krátce dotkl předložených pozměňovacích návrhů, alespoň jen některých z nich, a zdůvodnil své stanovisko.

V prvé řadě se jedná o usnesení petičního výboru, které je pod č. 119. Jedná se tady v podstatě o prodloužení doby, po kterou by se uznávaly nároky zaměstnanců, a to prodloužení, které je prakticky dvojnásobné. Vzhledem k tomu, že koncepce zákona je založena na částečné náhradě, vzhledem k tomu, že náklady, které by vznikly, by se zdvojnásobily, a vzhledem k tomu, že by se velmi zkomplikovalo procesní zvládnutí tohoto prodloužení, což by vedlo k tomu, že nároky by byly získány opožděněji a s většími problémy, ačkoliv bych jinak docela rád tento návrh doporučil, doporučit jej nemohu.

Dalším problémem, který je opět v návrhu petičního výboru, je myšlenka, že by měl úřad práce zaměstnanci vedle mzdy, kterou mu dluží zaměstnavatel, poskytovat i úroky. Jde tedy vlastně o penále, a protože se domnívám, že tento návrh je něčím jiným než vztahem mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale je vztahem mezi zaměstnancem a subjektem, který mu poskytuje určité služby nebo výkony, nelze jej podřadit do koncepce návrhu tohoto zákona. Toto je návrh zákona, kde se zabýváme problémem úhrady mzdových nároků, nikoliv škod a následků, které vzniknou tím, že zaměstnavatel tyto nároky nesplnil. To je záležitost občanskoprávní, a je tedy zařazena do jiných koncepcí zákona.

***