Neautorizováno !

(Jednání pokračovalo v 17.00 hodin.)

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Vážené kolegyně a kolegové, v další části interpelací budeme pokračovat interpelacemi poslanců na členy vlády.

Jako první, kdo by měl vystoupit s interpelací na člena vlády, je pan kolega Stanislav Fischer, který má interpelaci na ministra životního prostředí ČR pana Miloše Kužvarta ve věci rozšíření lomu Čertovy schody v chráněné krajinné oblasti Český kras. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážený pane ministře životního prostředí, dámy a pánové. Dne 31. prosince loňského roku skončila platnost povolení společnostem Heidelberger Zement a Lhoist těžit vápenec v západní části Velkolomu Čertovy schody v chráněné krajinné oblasti Český kras. Těžba v tomto největším českém vápencovém lomu ohrožuje uvedenou chráněnou oblast a její rezervace, jako je třeba návrší Zlatý kůň s Koněpruskými jeskyněmi. Současný lom zabírá asi čtvrtinu plochy dobývacího prostoru, ve kterém se nacházejí cenné biotopy a přírodní památky, které by mohly být při rozšiřování dobývací plochy nenávratně zničeny.

Zde bych chtěl podotknout, že znepokojení ochránci přírody, kteří teď organizují i různé petice, nežádají úplné zastavení těžby, ale její podstatné snížení, zmenšení dobývacího prostoru a šetrné využívání suroviny.

Dovolte mi, vážený pane ministře, abych vám v této souvislosti položil několik otázek.

1. Jak Ministerstvo životního prostředí hodnotí dopracovanou studii vlivu Velkolomu Čertovy schody na životní prostředí?

2. Jaké jsou v souvislosti s tím perspektivy těžby vápence v západní části lomu?

3. Jaká jsou přijímána opatření pro ochranu Koněpruských jeskyní ve východní části lomu?

4. A konečně - dojde k odpisu zásob ve všech částech první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti?

Děkuji vám předem za odpověď.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Fischerovi a na interpelaci odpoví ministr životního prostředí ČR pan Miloš Kužvart. Prosím, pane ministře.

Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na otázku, jak Ministerstvo životního prostředí hodnotí doplněnou studii vlivu Velkolomu Čertovy schody na životní prostředí, musím pro úplnost konstatovat, že předložená studie týkající se zákona o vlivu na životní prostředí se týká pouze menší části území postiženého těžbou, a to dobývacího prostoru Koněprusy a lomu, který je označován jako VČS-západ, Velkolom Čertovy schody-západ.

V přiložené žádosti o prodloužení hornické činnosti se nejednalo o plošné rozšíření lomu ani dobývacího prostoru, ale pouze o možnost zahloubení těžby ve stávajícím otevřeném lomu o další etáž a o další postup sanací a rekultivací tohoto prostoru. Větší lom - tzn. Velkolom Čertovy schody-východ, který je situován v dobývacím prostoru Suchomasty I, má povolenou hornickou činnost až do roku 2010. Takže tak, jak konstatoval pan poslanec Fischer, do konce minulého roku byl pouze západ, ten východ má o 10 let déle povolenou činnost.

Ta doplněná dokumentace, která byla doplněna na podkladě požadavku Ministerstva životního prostředí, je v současné době předána zpracovateli k posudku. Ten by měl předložit do 60 dnů posudek v případě, že nebude požadovat její další doplnění. V případě požadavku na doplnění je možné termín předložení posudku posunout maximálně o dalších 150 dnů. Teprve na podkladě dokumentace, vyjádření příslušné obce, dotčených orgánů státní správy, vyjádření veřejnosti, zpracování posudku a uvedeného projednání vydá Ministerstvo životního prostředí své stanovisko. Prezentování bez jakéhokoliv stanoviska, bez komplexního zhodnocení výše uvedených kroků by bylo ode mne předčasné a nevhodné.

K otázce, jaké jsou souvislosti perspektivy těžby v západní části velkolomu. Ministerstvo životního prostředí nehodlá s okamžitou platností zablokovat těžbu v prostoru Velkolom Čertovy schody-západ především z toho důvodu, že v této oblasti nejsou dokončeny sanace a rekultivace. Resort životního prostředí však musí trvat na tom, že budou v této části provedeny odpisy či převody zásob z kategorie volných do kategorie vázaných míst, kde z hlediska ochrany životního prostředí již další těžba není možná. Ochrana uvedených míst je v současné době založena pouze na dobrovolné dohodě mezi těžební organizací a orgány ochrany přírody a krajiny, což je stav právně nepodložený, a tudíž i nevymáhatelný.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že perspektivy těžby v oblasti Velkolom Čertovy schody-západ jsou velmi omezené a jedná se pouze o zahloubení jedné etáže bez plošného rozšíření. Předpokládáme ukončení veškerých hornických prací, včetně sanací a rekultivací, do roku 2010.

K další otázce - jaká jsou přijímána opatření pro ochranu Koněpruských jeskyní - musím konstatovat, že jsou to celkem tři typy ochrany.

Tím prvním typem je, že toto území požívá v rámci tzv. plošné ochrany tzv. statut maloplošného chráněného území. Jde o národní přírodní památku Zlatý kůň.

Ta další ochrana spočívá v tom, že je zamezen postup těžby směrem k jeskyním. Toto opatření, tzn. zamezení postupu těžby, je součástí dohody o stanovení ochranných pilířů ze dne 1. února roku 1995 mezi těžební organizací a Správou chráněné krajinné oblasti Český kras.

Třetím typem ochrany je ochrana týkající se sledování dopadů odstřelů v lomu na stabilitu skalního masivu v jeskyních. Jedná se o to, že vyhodnocování a měření pohybu na puklinách, které je prováděno v několika místech této soustavy Koněpruských jeskyní, se provádí od června 1999, a zatím tedy nebyly podle průběžného měření vyhodnoceny žádné nebezpečné hodnoty, které by naznačovaly, že je skutečně ten komplex Koněpruských jeskyní ohrožen.

Co se týká problému, který je systémový, totiž problematiky odpisu zásob vápence ve všech částech prvních a druhých zón chráněné krajinné oblasti, tu chci konstatovat, že vlastní odpis zásob při dobývání ložiska upravuje horní zákon a neprovádí ho Ministerstvo životního prostředí, ale Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Českým báňským úřadem. Návrh na odpis může podat i orgán Státní správy životního prostředí. Nezbytnou formální náležitostí k provedení odpisu je pouze stanovisko územního orgánu Ministerstva životního prostředí. Z uvedeného je tedy zřejmé, že tato otázka by měla být směrována na jiné ministerstvo, konkrétně na pana ministra Grégra.

Ministerstvo životního prostředí a další orgány životního prostředí se snaží situaci řešit v rámci svých možností, jak o tom svědčí dlouhodobě vedená jednání na nejrůznějších úrovních.

Sám bych chtěl na okraj zmínit, že došlo již k odpisu některých menších bloků zásob v těch nejcennějších partiích, pravdou ovšem zůstává, že moje představa o míře převodů zásob vysokoprocentních, velmi kvalitních vápenců, je mnohem větší.

***