Neautorizováno !

(11.23 hodin)

(pokračuje Dostál)

Jde o návrhy, které text zákona zpřesňují, vylepšují, činí jej srozumitelnějším, a ztotožňuji se s nimi i z hlediska toho, že přispívají hlavně k jednoznačné aplikaci této právní normy v praxi.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Kolegyně a kolegové, prosím, abyste vytvořili kulturní prostředí v tomto jednacím sále, zvlášť když hovoří ministr kultury. Prosím.

Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Děkuji pane místopředsedo.

Vedle toho jsou ovšem některé návrhy, se kterými nesouhlasím, a ty bych rozčlenil do tří skupin, abyste byli v obraze. První skupinu tvoří šest pozměňovacích návrhů, které se dotýkají v podstatě dvou zvlášť významných ustanovení vládního návrhu autorského zákona. Pokud by takové návrhy Poslanecká sněmovna přijala, bylo by to jednak v rozporu se závazky České republiky harmonizovat i tento názor s legislativou Evropské unie, ale v každém případě by byla snížena úroveň ochrany práva autorského na území České republiky oproti stávající úpravě. A tak proto -

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane ministře, já vás opět přeruším.

Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Já bych třeba zazpíval nějakou píseň.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Zkuste to, pane ministře.

Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Poslanci by se přidali.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Zazpíváme si.

Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Proto nesouhlasím s pozměňovacím návrhem pana poslance Rozehnala uvedeným pod písmenem C1 ve vašem tisku, zejména pokud jde o právo povolit souběžné dovozy. Myslím si, že jde ze strany pana poslance pouze o nepochopení analogického evropského principu vyčerpání práva, kterým se chrání jednotný trh - opakuji jednotný trh Evropské unie. Pozměňovací návrh totiž řešil úplně jinou problematiku, a to problematiku výhradních distributorů cizích, zejména amerických filmů na území České republiky, kteří se ovšem na druhé straně přece jen mohou bránit paralelním dovozům, zejména s ohledem na smluvně získaná výhradní práva distributorů pro to které území.

A nyní přichází onen nesouhlas, který zřejmě vzbudí nebo v této chvíli vzbuzuje onu diskusi ve sněmovně. Nesouhlas se týká vypuštění § 25, který podal pan kolega Benda. Já bych chtěl říci, že s tímto pozměňovacím návrhem prostě nemohu souhlasit, protože nejenže je v rozporu s legislativou Evropské unie, ale je dokonce v rozporu se současnou platnou právní úpravou. Jeho vypuštěním by došlo nepochybně ke snížení úrovně ochrany práv upravených autorským zákonem. Ve všech členských států EU s výjimkou Lucemburska, ve kterém ovšem prosím nepůsobí žádný samostatný kolektivní správce, tedy s výjimkou Lucemburska, se vybírají odměny či náhrady za kopírování pro osobní potřebu. Mimo členské země EU přiznávají tuto odměnu také např. Spojené státy americké, Kanada, Japonsko, Nový Zéland, Austrálie, Brazílie, Mexiko, Jižní Afrika a další státy. Od začátku 60. let se vyvinul hlavně v Evropě právní systém, který bych nazval zpoplatňováním přístrojů, které ke zhotovení, rozmnožení pro osobní potřebu slouží, nebo se zpoplatňují kopírovací služby anebo - jak je to v mnoha státech Evropy - se zpoplatňuje obojí.

A tak dovolte, abych vás seznámil s tím, že z dovážených a vyráběných fotokopírovacích přístrojů se vybírají odměny v Německu, Rakousku, Belgii, Řecku, Portugalsku a Španělsku. Kombinace obou systémů potom zaručuje právo na odměnu všem nositelům v Německu, Rakousku, Belgii a Portugalsku. Dá se prostě, kolegové, říci, že ve všech státech, které přistoupily stejně jako Česká republika k rekodifikaci autorského práva, kterou činíme my tímto zákonem, např. Rakousko a Portugalsko, Řecko a Španělsko, tak že tyto státy, které přistoupily k této rekodifikaci, zpoplatňují dovážené a vyvážené přístroje, neboť chce právě postihnout všechny přístroje, na které lze díla pro osobní potřebu kopírovat.

Já bych pana poslance Plevu v souvislosti s jeho pozměňovacím návrhem seznámil s platbami, které existují ve Spolkové republice Německo. Vážený pane poslanče, je to 75 marek u přístroje s výkonem 2 až 12 kopií za minutu. Je to 100 marek u přístroje s výkonem 13 do 35 kopií. - Promiňte, já jsem myslel, že vás to zajímá. Nezajímá. Končím.

Bylo by velkou chybou, kdybyste odhlasovali vypuštění § 25, neboť Česká republika by se ocitla z hlediska úrovně ochrany autorského práva na rozhraní 50. a 60. let, kdy u nás teprve postupně začínalo alespoň jakési autorské právo platit. A to prosím nejde jenom o práva autorů. Odměny za kopírování děl pro osobní potřebu plynou též podnikatelům, kterým autorský zákon přiznává samostatná práva související s právem autorským, jako jsou např. nakladatelé, výrobci zvukových, výrobci zvukově obrazových záznamů, resp. audiovizuálních děl.

***