Neautorizováno !

(9.10 hodin)

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Nyní by měl vystoupit pan poslanec Vojtěch Filip, avšak v jednacím sále ho nevidím. Místo něho se hlásí pan poslanec Jaroslav Štrait. Vystoupíte za poslance Filipa oficiálně?

Poslanec Jaroslav Štrait: Ano. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením č. 119 petičního výboru z 26. schůze, konané dne 10. února 2000:

Výbor projednal vládní návrh ochrany zaměstnanců (tisk 493) s tímto výsledkem:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o ochraně zaměstnanců (tisk 493) ve znění platných pozměňovacích návrhů:

1. V § 3 písm. b) se za slova "podle dohody o pracovní činnosti" vkládají slova "včetně úroků z prodlení".
2. V § 5 odst. 1 se ve větě první a druhé mění číslice "3" na číslici "5".

II. Výbor pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

III. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby s unesením výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.

Podepsáni: ověřovatel výboru František Pejřil, místopředsedkyně výboru ing. Hana Orgoníková a zpravodajka k této věci dr. Květoslava Čelišová.

Děkuji, pane předsedo.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemně jednu jedinou přihlášku, a to je pan poslanec Štrait. Tentokrát je přihlášen do rozpravy.

Poslanec Jaroslav Štrait: Dámy a pánové, dovolte mi, abych v obecné části, nad rámec toho, co bylo řečeno v prvním čtení, poznamenal, že v posledních měsících, zvlášť s krachem kampeliček atd., jsem se přesvědčil, že formulovat zákon proti lidské hrabivosti, nesolidnosti, jít za ziskem přes mrtvoly, nemůže ošetřit a regulovat na 100 % žádný zákon. Jde nám jenom o míru úspěšnosti.

Za problematický návrh tohoto druhu pokládám i zákon, který předložila vláda, který má chránit zaměstnance proti neplacení mezd. Bohužel nikdo přesně neví, i když k určitému zpřesnění došlo - v jiném bodě o tom budeme hovořit - o kolik zaměstnanců se jedná. Je to zhruba mezi sto až dvěma sty tisíci. Aspoň tam, kde jsou odbory, se zápas o mzdy dostane před bránu závodů. U malých zaměstnavatelských subjektů o tom nikdo nemluví.

Byl by zajímavý určitý mikroprůzkum, kdybych požádal vás, abyste zvedli ruku, kolik v rodině rodinných příslušníků nedostává mzdu v řádných termínech. Já bych se hlásil samozřejmě také, dcera už dlouho nedostala u malé firmy v Hradci Králové mzdu.

Vládá ovšem předložila normu velmi vlažnou, bezzubou a podnikatelský terorismus může mít i nadále zelenou. Tisíce lidí jsou bez peněz a vláda navrhuje normu tak říkající neutrální. V této podobě se zákon může nazývat na ochranu zaměstnavatelů. Bez přiměřených - podtrhuji slovo přiměřených - sankcí není zákon téměř k ničemu. V následné rozpravě budeme navrhovat určitá zpřísnění a určité sankce, ne samozřejmě drakonické, ale přiměřené.

Pokud jde o úroky z prodlení dát do zákona. Není přece logické, když neplatím inkaso a vyměří mi sankce, aby ten, kdo mi neplatí mzdu, jaksi nebyl touto věcí postižen.

Dále prodloužíme ochranou lhůtu. Budeme se dále věnovat ještě otázkám konkursu podrobněji. Pak uvažujeme o určité distanci - když někdo soustavně tyto věci odmítá ve vztahu k zaměstnancům, měl by v tomto druhu podnikání přestat na určitou dobu. A dále doplníme trestní zákon.

To ovšem přednesu až v další části rozpravy. Děkuji vám.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Táži se, kdo další se hlásí do rozpravy? Paní poslankyně Alena Páralová.

Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Dovolte mi nejprve zaměřit vaši pozornost na naplňování předložené normy v praxi. Sledujme, co se bude dít, když není zaměstnanci vyplacena zasloužená mzda. Aby mohl být jeho nárok alespoň z části uspokojen na základě právě projednávaného zákona, musí být splněna ještě jedna podmínka. Tou podmínkou je podání návrhu na prohlášení konkursu na zaměstnavatele, který nevyplácí mzdy, podle zákona o konkursu a vyrovnání. Pokud není návrh podán, má zaměstnanec možnost tak učinit bez velkých problémů, neboť je osvobozen od veškerých poplatků.

Soud informuje o podání návrhu na prohlášení konkursu úřad práce, v jehož obvodu má zaměstnavatel sídlo. Úřad práce vyvěsí na úřední desce informace o zaměstnavatelích, na které byl podán návrh na prohlášení konkursu. Tyto informace pak dle původního návrhu sdělí všem ostatním úřadům práce, které je také vyvěsí na své úřední desce.

Představme si to v praxi. Máme 76 úřadů práce a několik tisíc návrhů na prohlášení konkursu. V první polovině roku 1998 jich bylo více než 6 000. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit do tří měsíců od zveřejnění na úřední desce. Představme si, jak na všech úřadech práce bude na úřední desce seznam všech zaměstnavatelů navržených na konkurs a bude třeba evidovat jak datum vyvěšení, tak datum sejmutí z úřední desky.

Zaměstnanec uplatní své nároky písemnou žádostí, úřad práce pak písemně vyzve zaměstnavatele, aby vykázal dlužné mzdové nároky svých zaměstnanců. Po různých složitých ověřovacích procedurách uspokojí úřad práce část mzdových národů zaměstnance a dále za něho odvede zálohu na daň a zdravotní a sociální pojištění. Pak je zde vymáhání vyplacených peněžních prostředků na zaměstnavateli či přihlášení pohledávek v konkursním řízení.

***