Neautorizováno !
(15.20 hodin)
(pokračuje Vetchý)
Účelem navrhované ústavní úpravy je vytvořit právní podmínky pro rychlé operativní rozhodování při plnění závazků, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a z jejího členství v mezinárodních organizacích. Navrhuje se proto při zachování základních ústavních kompetencí Parlamentu České republiky stanovit určité působnosti vládě, která by byla omezena ve svých rozhodováních jednak časově a jednak povinností neprodleně oznamovat svá rozhodnutí Parlamentu České republiky.
Ústavní kompetence Parlamentu České republiky se zvýrazňují tím, že Parlament České republiky by mohl rozhodnutí vlády změnit nebo zrušit. Vláda by podle návrhu mohla rozhodovat o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo státní území a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky v souvislosti s plněním závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení. Dále by mohla rozhodovat za účasti ozbrojených sil České republiky na mírových operacích, na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích o průjezdu nebo přeletu České republiky ozbrojenými silami jiných států a o účasti ozbrojených sil České republiky a ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních. Ozbrojenými silami ve smyslu rozhodovací pravomoci ústavních orgánů se rozumějí vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary, které jsou samostatnými součástmi ozbrojených sil s vlastním názvem, číselným označením a velením. Za vysílání a pobyt se nepovažuje např. studium vojáků, různé stáže, působení jednotlivých vojáků v orgánech mezinárodních organizací, činnost pozorovatelů, vojenské doprovody oficiálních státních delegací.
Předkládaný návrh znamená zásadní řešení oproti dosud přijímaným usnesením Poslanecké sněmovny a Senátu. Počty vojáků se neuvádějí, protože Ústava České republiky jako základní zákon státu je koncipována v obecné rovině. Počty se uvádějí v dalších dokumentech, které vláda již předkládala Parlamentu České republiky, viz usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu o vysílání a příjímání ozbrojených sil.
Dále v koncepci výstavby resortu obrany do roku 2004 s výhledem do roku 2009 je počet sil vyčleňovaných pro mírové operace omezen tisíci osobami. Kromě toho je vláda vázána státním rozpočtem, tedy možnostmi státu a ozbrojených sil.
Zásadní doplnění článku 43 je obsaženo v odstavci 2, podle kterého Parlament rozhoduje o zapojení České republiky do obraných systémů podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem. Tato úprava vyplývá především z nutnosti zabezpečit plnění závazků vyplývajících z členství České republiky v NATO, konkrétně např. z evropského integrovaného systému protivzdušné obrany. Z tohoto systému mj. vyplývá svěření odpovědnosti za obranu vzdušného prostoru České republiky vrchnímu veliteli Spojeneckých ozbrojených sil NATO v Evropě, zajišťování obrany vzdušného prostoru České republiky letadly Spojeneckých sil NATO, oprávnění vrchního velitele Spojeneckých ozbrojených sil NATO použít vyčleněné prostředky a síly Armády České republiky k obraně vzdušného prostoru jiných evropských členských států a vydat v rámci plnění úkolů vyčleněným silám Armády České republiky rozkaz k použití zbraní. Protože uváděné závazky se dotýkají určitým způsobem suverenity České republiky, je nezbytné, aby o jejich realizaci rozhodoval Parlament České republiky. Předpokládá se, že konkretizace tohoto ustanovení bude na návrh vlády formou usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu. Návrh tohoto usnesení projednala Bezpečnostní rada státu a v současné době je v připomínkovém meziresortním řízení a předkládá se do vlády. Nejobecnější formulace v Ústavě České republiky umožňuje realizaci i dalších aktivit, ke kterým bude v budoucnu docházet.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vás jménem vlády požádat, abyste vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, v prvním čtení podpořili a propustili do čtení druhého. Jsem přesvědčen, že při dalším projednávání ve výborech a v plénu Poslanecké sněmovny dospějeme k optimálnímu ústavnímu řešení závazků, které pro Českou republiku vyplývají z jejího členství v mezinárodních organizacích a z uzavřených mezinárodních smluv.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Vetchému. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, chci připomenout, že touto problematikou jsme se zabývali už loni, kdy vláda předložila tyto změny ústavy v rámci svého tehdy širšího návrhu změny ústavy, kde bylo mimo jiné i ono vládní nařízení z moci zákona, které se stalo oním casem belli a které bylo hlavním důvodem, proč tehdy vládní předloha na změnu ústavy byla zamítnuta. Proti této změně ústavy - pokud si to vybavuji v paměti - v tehdejším jednání sněmovny žádné zvláštní výhrady nebyly. Připomínám to jenom proto, abychom měli na mysli určitou kontinuitu našich jednání.
Vláda teď předložila tento dílčí návrh, který svým způsobem navazuje na onu část vládní předlohy, kterou jsem tu zmínil, v některých formulacích se od ní odchyluje, ale pokud jde o meritorní problém, řeší jej shodným způsobem. Mezitím - a pan ministr to tady také již zmínil - Poslanecká sněmovna dospěla k závěru, že je tady nezbytnější flexibilnější úprava těchto otázek. Proto přijala usnesení 519, které jistým způsobem řeší tuto problematiku, nicméně určité úpravy ústavního textu jsou tu zřejmě žádoucí. V tomto směru také doporučuji postoupit tuto předlohu do druhého čtení.
Mám tady jenom jednu poznámku, protože budeme projednávat ještě jeden návrh na změnu ústavy, který předložila vláda. Pokud by druhý návrh prošel, bylo by vhodné v rámci parlamentního projednávání oba tyto dva návrhy spojit v jeden, protože si nemyslím, že je účelné, aby sněmovna přijímala dvě zvláštní úpravy ústavy, když jde o problém, který se dá legislativně technicky vyřešit. Ale to je zatím mimo rámec diskuse k této věci, protože druhý návrh jsme ještě neprojednávali. Opakuji svůj návrh. Pokud bude třeba, předložím ho ještě v rámci diskuse, aby sněmovna po posouzení postoupila tento návrh do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jičínskému a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Pan poslanec Dalibor Matulka se hlásí z místa. Má slovo.
Poslanec Dalibor Matulka: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, tento návrh novely ústavy je návrhem, který poslancům za KSČM velice nevyhovuje. Rozsah toho, co se tímto návrhem svěřuje vládě, je pro náš klub nepřijatelný. Nebudu zabíhat do podrobností, rozhodl jsem se pro stručnost, nebudu příliš zdůvodňovat. Jménem poslaneckého klubu KSČM dávám návrh, aby byl tento tisk zamítnut hned v prvním čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo? Pan poslanec Výborný má slovo.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, dámy a pánové, na rozdíl od pana kolegy Matulky se domnívám, že je správné, abychom tuto novelu ústavy nezamítali v prvním čtení, naopak, aby byla projednána ve všech třech čtení a aby byla přijata.
***