Neautorizováno !

(12.40 hodin)

(pokračuje Matějů)

Poskytují jim kredity, aby tyto programy navštěvovali a platili, a pak je požádají, aby udělali zkoušky do prvního ročníku, uznají jim kredity a ve velice zkrácené době jim udělí diplom. To je podle mého soudu obyčejné pokrytectví. Umožněme to, co se děje v rozporu se zákonem, dejme tomu jasná pravidla, definujme hřiště, o kterém mluvil pan poslanec Kučera ,a bude čisto na hřišti. Takhle je podle mého soudu mlha.

Pokud jde o naši zásadní shodu s tím, čeho chceme dosáhnout, a lišíme se pouze prostředky, jak to zde naznačil pan ministr školství, jsem rád, že jdeme stejným směrem. Chtěl bych ujistit pana ministra školství, že naše skryté úmysly nepřesahují úmysly, které jsme zde jednoznačně deklarovali. Nechceme použít této novely jako trojského koně a nechceme v průběhu druhého čtení předložit návrh na zavedení školného, ačkoliv většina z nás by si to přála. Respektujme politickou realitu, která zde existuje, a chceme pomoci vysokým školám jen tak, jak to v rámci této politické reality možné je.

Pokud jde o to, kde hledám inspiraci, a o to, jak naše vysoké školy - a použiji teď slova, kterého použil pan poslanec Kučera - můžeme zdevastovat tím, že přejdeme na masové vysokoškolské vzdělávání. Dal jsem si tu práci a deset minut jsem mluvil o tom, jaký je rozdíl mezi přístupem, který v této zemi u nás převládá, tj. v podstatě stále ještě elitářský systém, který neotvírá dostatečně vysoké školy zespodu, a systémem, který právě tím, že se strukturuje pečlivěji, umožní nabírat hodně studentů zespodu a lépe se věnovat těm, co jsou nahoře. To není devastace vysokého školství, to je klíč k jeho rozvoji a je mi strašně líto, že pan poslanec Kučera si nepřečetl naprosto zásadní knihu, která se jmenuje Redefining terciery education, která přesně o tomto problému mluví a která stojí na dvacetileté zkušenosti přestavby systémů terciárního vzdělávání ve vyspělém světě. Jsem ochoten tuto knížku panu poslanci zapůjčit, aby se dozvěděl, že toto nebezpečí prostě nehrozí. Naopak hrozí nám nebezpečí, že když do takto postaveného ztuhlého systému nasajeme ještě více studentů, pak máme velkou šanci, že vysoké školství zdevastujeme.

Už tady řekl pan kolega Mareš, že by pravděpodobně měly být zrušeny Cornell, Yale, Harvard a všechny ostatní vynikající vysoké školy, protože nepoužívají vlastního intelektuálního potenciálu k tomu, aby vyvíjely testy. V žádném případě nepreferuji soukromé firmy, které by měly provádět testování. Nikdy jsem to neřekl a nebudu to říkat, jenom říkám, že vysoké školy nemají kapacitu na to, aby vyvíjely tak složitou, komplikovanou a politicky neobyčejně citlivou věc, jako jsou testy pro přijímání na vysoké školy. Protože jsem sociolog a současně statistik, vím, jak obtížné je vytvořit test, který v každé své variantě dává stejnou šanci stejně nadanému uchazeči. To nemůže dělat amatér, to nemůže dělat historik pro historiky, to nemůže dělat technik pro techniky. To musí dělat kombinace psychologa, statistika a sociologa.

Chtěl bych upozornit pana poslance Kučeru, že vím velice dobře, protože jsem tam byl, jak funguje tak slovutná instituce, která se jmenuje Educational Testing Service ve Spojených státech, a kolik peněz stojí připravit testy na příslušný školní rok. Je to tak drahé proto, že všechny tzv. testy procházejí testováním předtím, než jdou do reality. A já se ptám, která naše vysoká škola má peníze na to, aby předtím, než vystaví studenty testům, které jsou veskrze amatérsky připravené, testovala. Žádná vysoká škola to nedělá, a přitom studenti si za tyto testy platí. Dovolím si mírně ostrou formulaci. Naši studenti si prostě platí za diskriminaci. To, o co mi jde, je odstranit tento problém a co nejrychleji nabídnout studentům kvalitní testy. Jenom říkám, že vysoké školy samy to nemohou nikdy dokázat, pokud jim na to nedáme příslušné peníze a nepřidělíme příslušné experty. Je to velmi složitá věc.

Poslední poznámka se týká nehmotného a hmotného majetku. Ano, já jsem se přeřekl, bylo to fatální přeřeknutí, ale já jsem také nikdy nezapíral, že si myslím, že vysoké školy by v jisté fázi mohly vkládat do spin-off company hmotný majetek. Možná ještě nejsme v té fázi, možná by zákon měl mít nafázování, ale rozhodně nesouhlasím s tezí, že vysoké školy za prvé mohou už v tuto chvíli do těchto společností vkládat know-how. Paragraf, který se snažíme změnit, to prostě zakazuje. Dovolím si ocitovat přesně paragraf, který měníme: "nedovoluje ani peněžitý nebo nepeněžitý vklad" - tedy nedovoluje nic.

Jsem ale přesvědčen, že nestačí umožnit vložit know-how, protože nejsem přesvědčen, že všechny finanční prostředky, kterými vysoké školy operují, jsou prostředky ze státního rozpočtu. Řada vysokých škol má granty, řada vysokých škol získala dary a řada vysokých škol získává slušné finanční prostředky z vedlejší hospodářské činnosti. Já se ptám, proč bychom nemohli pomocí tohoto zákona nastartovat jednoduchou spirálu. Vysoká škola vloží do spin-off company svoje know-how. To bude první krok. Pomocí tohoto know-how vloženého jako kapitálový vklad začne získávat finanční prostředky, které v další etapě už může, protože nepocházejí ze státního rozpočtu, vkládat do této firmy. A roztočí se spirála, která může vést i k získání hmotného majetku, který může být nadále vložen do této firmy. Obávám se, že jestliže nedovolíme vysokým školám nastartovat tuto spirálu, necháváme jim svázané ruce tam, kde bychom jim je měli rozvázat. Ano, zaveďme mechanismy, které budou přísně kontrolovat, zda takto nehospodaří s prostředky, s kterými takto hospodařit nesmějí. A zakázat jim úplně všechno je zlomyslnost, protože řada vysokých škol už by dnes z této činnosti mohla nejen profitovat, ale, dámy a pánové, mohla by si pravděpodobně výrazně zlepšit věkovou strukturu profesorů, protože schopný mladý profesor, který nemá nejmenší šanci si vydělat více, než mu dávají tarify na vysoké škole, přijde na nějaké - řekněme - slušné know-how, které je zpeněžitelné. Má jedinou možnost založit si pomocí živnostenského listu svoji firmu a tímto způsobem prodat nebo zhodnocovat dané know-how. Vysoká škola, dámy a pánové, promiňte, utře hubu. A to, co my se snažíme udělat, je legitimním způsobem umožnit těmto lidem, aby v rámci vysoké školy, v rámci firem, které budou přísně kontrolovány správní radou, bylo umožněno těmto lidem vydělat tím, že na něco přišli. Proč jim to proboha nechceme dovolit? Možná že jsem se přeřekl, ale to přeřeknutí naznačilo, kam až bychom mohli dojít, kdybychom dnes vysokým školám umožnili realizovat know-how jako kapitálový vklad.

Skončil bych. Mohl bych mluvit ještě několik hodin. Myslím, že ti, co jsou rozhodnuti, budou hlasovat proti. Na vás, kteří jste otevřeni těmto argumentům a věří, že nemáme naprosto žádné postranní úmysly, nechám, zda jsem vás přesvědčil. Děkuji.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Matějů. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Ne, rozpravu uzavírám.

Přistupujeme nyní k možnosti závěrečných slov. Nejprve pan navrhovatel jestli chce ještě využít možnosti závěrečného slova. Pan navrhovatel to zvládl v rámci rozpravy. Takže nyní paní zpravodajka závěrečné slovo. Prosím, hovoří paní kolegyně Šojdrová.

***