Neautorizováno !

(10.30 hodin)

(pokračuje Jirousová)

Tato osoba musí splňovat předpoklady obecné, zdravotní, duševní a odborné způsobilosti k zacházení s návykovými látkami.

V tomtéž § 9 odst. 4 doporučuji změnit první větu ve znění: "Zdravotní a psychická způsobilost odpovědné osoby se prokazuje lékařským posudkem. Posudek o zdravotní a psychické způsobilosti vydává posuzující lékař na základě lékařské prohlídky a psychologických testů, popř. dalších odborných vyšetření."

Své zdůvodnění jsem přednesla v obecné rozpravě.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni Jirousové. Nyní paní poslankyně Emmerová.

Poslankyně Milada Emmerová: Pane předsedo, vážení přítomní, děkuji kolegovi Krásovi, že návrh podal. Má pravdu, že to byl jeho návrh na jednání našeho výboru, kde nebyl přítomen. Já nyní podávám druhý návrh, který se týká flunitrazepamu. Navrhuji vypustit komplexní návrh pod bodem 1 z usnesení 28. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pod č. 93.

Děkuji.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Táži se, kdo se jako další hlásí. Paní poslankyně Talmanová.

Poslankyně Lucie Talmanová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já si dovolím podat jeden pozměňovací návrh a potom tři legislativně technické úpravy.

Navrhuji změnu první věty odst. 1 § 20 zákona 167/98 Sb., a to za slova "pomocných látek" vložit slova "v případech uvedených v odst. 3". Nové znění první věty odst. 1 § 20 by tedy znělo: "Ke každému jednotlivému vývozu návykových látek, přípravků, prekursorů a pomocných látek v případech uvedených v odst. 3 je třeba povolení Ministerstva zdravotnictví (dále jen vývozní povolení)."

Zdůvodnění je jednoduché. Navrženou novelizací odst. 3 § 20 vznikl rozpor mezi tímto nově navrženým odstavcem a původním odstavcem č. 1 tohoto paragrafu. Touto drobnou úpravou je tento rozpor odstraněn.

Dále si dovolím přednést tři legislativně technické úpravy. První je k bodu 10. V poznámce pod čarou č. 5a škrtnout slova: "a 40". Takže nové znění poznámky 5a zní: "5a § 39 zákona č. 79/1997 Sb".

Za druhé k bodu 22, kdy návětí k § 13 má správně znít: "§ 13 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6 a 6a zní". Zároveň v § 13 odst. 1 za slovem "léčiva" doplnit odkaz 6 a poznámku pod čarou doplnit "6 § 2 odst. 1 zákona č. 79/1997 Sb.".

Třetí návrh legislativně technické úpravy se týká bodu 25, který navrhuji upravit následovně: 25 V § 16 se za slovem vyrábět zrušují slova pomocné látky a vkládají slova nebo vyvážet nebo dovážet pomocné látky uvedené v přílohách č. 10 a 11 tohoto zákona nebo prodávat pomocné látky uvedené v příloze č. 10 zákona, a na konci prvé věty se nahrazuje slovo výroby slovem činnosti.

Děkuji.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni Talmanové. Táži se, kdo se další hlásí do podrobné rozpravy. Pokud nikdo, podrobnou rozpravu končím.

Děkuji panu ministrovi. Děkuji paní zpravodajce.

Končíme projednávání bodu 23 a dostáváme se k bodu 46 našeho programu, kterým je

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 453/1. Prosím pana poslance Štraita, aby jako zástupce navrhovatelů uvedl tento předložený návrh.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedl odložený návrh z minulého zasedání, který předložila skupina poslanců Jaroslav Štrait, Václav Exner, Jaroslav Gongol, Václav Frank. Zákon se nazývá o podnikových radách a delegátech zaměstnanců" pod číslem 453.

Je skutečností - a kdo tuto situaci trochu sleduje, to ví - že odbory dnes reprezentují jen kolem 25 % zaměstnanců a odborová organizovanost se bohužel stále snižuje. U velké většiny zaměstnavatelů odbory nejsou. V několika málo případech existuje tzv. odborová pluralita, kdy v podnicích existuje více odborových organizací. Jsou to ovšem výjimky.

Zaměstnanecké rady a delegáti zaměstnanců v zemích, kde fungují, hájí zájmy všech zaměstnanců, včetně zahraničních. V Československu působily po roce 1945, byl to zákon 104/1945 Sb., o závodních a podnikových radách, a v polovině 50. let přebraly jejich funkce plně závodní výbory ROH.

Pokud jde o současné fungování odborů, jsou pro řadu zaměstnavatelů trnem v oku, mnozí si je ani nepřejí. O bezzubosti odborů zvlášť v malých zaměstnavatelských subjektech jsem hovořil z tohoto místa již v souvislosti s insolvencí, tedy s nevyplácením mezd.

Podnikové rady dnes úspěšně existují v Německu, Francii, Nizozemsku, Portugalsku, Rakousku, aspoň pokud to znám, a možná i v řadě dalších zemí. Jde o jednoznačné doporučení Evropské unie a německý zákon vedle francouzského byl skupině předkladatelů vzorem při zpracovávání této předlohy.

Podnikové rady by mohly být zvoleny asi v 25 tis. podnicích a delegáti zaměstnanců dokonce ve 200 tis. zaměstnavatelských subjektech, které mají více než 21 zaměstnanců. Ovšem aby podnikové rady měly váhu, musí být vybaveny kompetencemi. Mezi námi navrhované významné pravomoci by mohly např. patřit: předchozí souhlas při propouštění z práce, ochrana pracovních míst, bezpečnost práce a ochrana zdraví - ta je zvlášť ve vztahu k cizincům v České republice v evropském měřítku kritická -, ochrana zaměstnanců při změnách v podniku atd.

Nejdiskutovanější otázkou v průběhu přípravy zákona byl vztah podnikových rad k odborům. Tím jsme se zabývali poměrně podrobně. Pojednává o tom § 42 a další. Říkám zcela otevřeně, nahlas a odpovědně - práva odborů dotčena nejsou, právě naopak. Pokud v podniku odbory existují, podílejí se na volbě, činnosti, případně rozpouštění podnikové rady.

Často se v této souvislosti hovoří o dublování kompetencí podnikové rady a odborů. V souvislosti se zákoníkem práce, který je také ve hře ve sněmovně, se o tom budeme zřejmě bavit. Zaměstnavatelé také rádi hovoří o tom, že chtějí k jednání jednoho partnera. Ochrana zájmů zaměstnanců v případě existence funkční odborové organizace je skutečně širší, protože jedině odbory mají právo na tzv. kolektivní vyjednávání. Pokud zaměstnanci chtějí skutečně funkční odborovou organizaci, mohou ji založit a zákon o podnikových radách jim v tom vůbec nebrání. V takovém případě považuji za účelné zakládat podnikovou radu - omlouvám se, když tam bude funkční odborová organizace, považuji za neúčelné zakládat podnikovou radu. I toto umožňuje navrhovaná předloha.

Dávám však k úvaze znovu současný stav. V České republice je 75 % zaměstnanců bez odborové a jiné - podtrhuji slovo jiné - ochrany.

***