Neautorizováno !
(9.30 hodin)
(pokračuje Gross)
Nezazněl návrh na zkrácení ani prodloužení lhůt. Konstatuji tedy, že jsme tímto projednali bod č. 49 a sněmovní tisk 467 byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Děkuji jak zpravodaji, tak především zástupkyni navrhovatelů paní senátorce Palečkové a přeji jim mnoho zdaru v jejich další tvůrčí činnosti.
Další bod, který budeme projednávat, je bod
50.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb.,
o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí,
ve znění zákona č. 485/1991 Sb. a zákona č. 10/1993
/sněmovní tisk 468/ - prvé čtení
Stanovisko vlády ke sněmovnímu tisku jsme obdrželi jako tisk 468/1.
Z pověření Senátu předložený návrh odůvodní pan senátor Pavel Eybert, kterého mezi námi vítám a prosím pana senátora, aby přistoupil k řečništi a ujal se slova. Prosím, pane senátore, máte slovo. A vás, kolegyně a kolegové, prosím o ztišení atmosféry v jednacím sále.
Senátor Pavel Eybert:
Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, páni ministři, paní poslankyně, páni poslanci, je mi ctí, že vám mohu dnes představit senátní novelu zákona č. 172/1991 Sb.Proč tato novela zákona vlastně v Senátu vznikla? Dle zmiňovaného zákona měl přejít, a z většího také přešel, historický majetek měst a obcí zpět z vlastnictví státu do majetku měst a obcí. Zákon však nebyl dokonale definován, tak jak už to bývá, a tak se o tento zbývající majetek vedou dlouhé soudní spory, které vyčerpávají obce a zatěžují soudy.
Výroky soudů jsou často protichůdné, strany se odvolávají a spory končí až u Ústavního soudu. Výsledkem je nejistota v majetkových vztazích, která vyvrcholila několika závěry Ústavního soud, a to bohužel s opačnými závěry, kdy Ústavní soud v různých svých senátech tutéž meritorní záležitost rozhodl tu ve prospěch obcí, tu ve prospěch Státních lesů zastupujících Českou republiku.
Tato nejednotnost výkladu ustanovení zákona č. 172/1991 Sb. byla hlavním motivem podání novely, která by se měla vypořádat s výkladem pojmů. Zákon č. 172 říká, že obcím se mají vrátit nemovitosti, které vlastnily k 31. 12. 1949. Dekrety prezidenta Beneše, které svěřily sporné nemovitosti obcím, používají termínu "držeti". A právě ve výkladu tohoto slova je základní spor. Některé soudy slovo "držeti" vykládají jako právo užívání bez vlastnického práva, jiné ho vykládají jako jednoznačné vlastnění nemovitosti, kterou má obec v držení, vycházejíce ze starších právních kodexů, kde slovo "vlastnit" neexistuje a slovo "držet" je jeho synonymem. Z faktu, že jsem spolupředkladatelem této novely, je jasné, že se přikláním k tomuto druhému výkladu.
O novele zákona se již hovoří od roku 1993. Resort zemědělství a resort financí se však dodnes nedohodly na tom, kdo je vlastně příslušný k předložení novely zákona vládě, a protože trpělivost představitelů obcí byla již vyčerpána, bylo na světě o důvod víc, aby novela vznikla někde jinde než na vládní úrovni.
O co vlastně jde? Obce měly v držení, tedy ve vlastnictví, podle mého názoru, před 31. 12. 1949 minimálně 370 000 ha lesních pozemků. Maximální údaje hovoří až o 410 000 podle jiných zdrojů. Do konce roku 1997 podaly obce návrhy na záznam vlastnictví do katastrů nemovitostí na 326 000 ha lesa. Ministerstvo zemědělství uvádí, že obcím předalo k 31. 12. 1998 335 000 ha. Rozdíl mezi údaji Ministerstva zemědělství a skutečností zapsanou na katastrálních úřadech je tedy přibližně 45 000 ha lesů, které z různých příčin katastrální úřady na města a obce nezapsaly. O tyto hektary lesů tedy jde. Obce je převzaly jako svůj historický majetek od Státních lesů zpět, hospodaří na něm pět, šest, sedm let, a dnes je chtějí Státní lesy od měst a obcí zpět. V podstatě je chtít zpět musí. Někde dokonce je chtějí i s požadavkem na vydání zisku za léta hospodaření obcí na těchto majetcích.
Toto všechno se odehrává především pro nedokonalost, nejednoznačnost zákona č. 172/1991Sb., který konstatuje přechod vlastnictví k obecně určenému okruhu nemovitostí ze zákona při splnění podmínky, že jde o majetek České republiky, který obce vlastnily k 31. 12. 1949.
Bohužel však již nestanovuje způsob, jakým má být prokázáno, že obec k uvedenému datu majetek vlastnila. Novela zákona řeší znovunabytí těchto nemovitostí, u kterých je zřejmé, že faktická držba k nemovitému majetku nastala před 1. 1. 1950. Nenarušuje celkový proces navracení majetku vlastníkům, nenarušuje pozemkové úpravy. Ve velmi častých případech dojde i ke scelování majetků, tzn. k arondaci lesních pozemků, což je pro správu lesů příznivé.
Novela kromě dosud zmiňované tematiky řeší také zlepšení podmínek pro výkon hospodaření v lesích. Dosud totiž nebyly obcím předávány lesní cesty vedoucí mezi lesními pozemky. Stávalo se, že les po obou stranách byl vydán obci, zatímco cesta samotná, protože není lesním pozemkem, zůstávala Státním lesům. Nebyla vydávána meliorační zařízení a drobné stavby sloužící k výkonu práva myslivosti, tvořící s lesem jeden funkční celek.
Novela zákona též řeší, jak postupovat v případě majetku obcí, které zanikly nebo se sloučily. Tento majetek je novelou přiznáván těm obcím, do jejichž působnosti bylo předáno katastrální území obce zaniklé a na němž byl obecní majetek.
Vznik novely zákona 172/1991 Sb. nebyl v Senátu jednoduchý. Text byl několikrát upravován na základě požadavků legislativy Senátu tak, aby odstranil případný možný výklad retroaktivity. Ke konečnému znění novely však již tyto výhrady nebyly.
Často jsme také slýchali námitky, že by bylo lepší počkat na nový komplexní zákon, který by tuto problematiku řešil. Jelikož, jak už jsem řekl, nedodala vláda po několik let svou novelu, považovali jsme za vhodné záležitost dovést do konce. Vím také, že se touto problematikou zabývá skupina poslanců kolem pana poslance Peška a Toma Zajíčka a řeší tuto problematiku. Někde se tyto novely překrývají, částečně pak řeší různé okruhy otázek. Domníváme se, že nic nestojí v cestě tomu, aby zde, u vás v Poslanecké sněmovně, budete-li mít k tomu vůli, byly z obou novel použity nejhodnotnější části a z nich stvořena novela co nejlépe řešící danou problematiku.
Úplně závěrem bych vám všem chtěl poděkovat za to, že jste mě vyslechli a že se tímto problémem zabýváte. Ač je to z hlediska ostatních projednávaných zákonů svým rozsahem malá novela, věřte mi, že ve vztahu k jednoznačnosti právního prostředí v České republice novelou malou není. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu senátoru Eybertovi.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Tom Zajíček. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
***