Neautorizováno !

(9.10 hodin)

Senátorka Alena Palečková: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedla novelu volebního zákona číslo 247/1995 Sb.

Současná právní úprava je dána zákonem o volbách do Parlamentu České republiky, která v paragrafu 16 upravuje pravidla pro vedení volební kampaně a volební agitace. Stanoví moratorium na volební agitaci v době 48 hodin před zahájením voleb. V této době je zakázáno zveřejňování údajů, které by mohly poškodit politickou stranu, koalici nebo kandidáta v budovách, kde sídlí okrskové nebo volební komise, a v jejich bezprostředním okolí. Zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů veřejného mínění je dovoleno nejpozději do sedmého dne přede dnem voleb. V době voleb je zakázán jakýkoliv volební průzkum v objektu, v němž je umístěna volební místnost. V době 48 hodin před zahájením voleb do Poslanecké sněmovny je upraveno také přidělování vysílacího prostoru pro jednotlivé politické subjekty v Českém rozhlasu a v České televizi.

Protože jde ve všech těchto případech o omezení základních lidských práv, může se tak stát pouze za podmínek stanovených v čl. 4 a 17 odst. 4 Listiny, tedy zákonem, a pouze v míře, která je v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

Předkládaná novela má předejít pochybnostem při aplikaci ustanovení o volební kampani. Tato ustanovení vedla svými nejasnými formulacemi v praxi k nejednotným soudním rozhodnutím. Problematikou byl nucen se zabývat i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 18. února 1999, spisové značky S526/98. Nejednotnost se projevila hlavně v posuzování porušení moratoria na volební agitaci v 48hodinové lhůtě před zahájením voleb a v jejich průběhu. Vzpory vznikly o princip subjektivního vztahu kandidáta, resp. politické strany či koalice k porušení tohoto moratoria. Zatímco v jednom případě Nejvyšší soud dovodil, že zakázanou agitací se rozumí aktivní propagační činnost kandidáta nebo tato činnost prováděná na jeho pokyn či s jeho vědomím, v dalším případě, o pár měsíců později, zdůraznil, že zákon stojí na zásadě objektivního dodržování svých ustanovení a že otázka aktivní účasti kandidáta není rozhodná.

Podle tohoto stanoviska by zaviněním třetí osoby nesl újmu kandidát, který kampaň vedl naprosto regulérně a čestně. Je to přímo návod, jak zpochybnit regulérnost jakékoliv volby, třeba i roznášením letáků protikandidáta v době moratoria.

Ústavní soud se ve svém výše citovaném nálezu přiklonil k subjektivnímu kritériu posuzování odpovědnosti. Dosavadní právní úpravou je též soudům dána příliš široká možnost posuzování intenzity porušení volebního zákona, takže v praxi dochází k velmi rozdílnému hodnocení a mohlo by i v budoucnosti vést k dalším nejednotným soudním rozhodnutím.

Dále při existenci stávajícího moratoria vznikají pochybnosti o skončení volební kampaně. Je technicky nemožné odstranit plakáty, billboardy a další poutače v okamžiku skončení kampaně, stejně jako je nemožné zakázat prodej a distribuci časopisů s týdenní a delší periodou vydávání, které obsahují agitaci. Ani materiály roznesené do schránek nemohou být vyjmuty zpět v případě, že si je adresát dosud nevyzvedl.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Paní senátorko, na chvilku vás přeruším. Kolegyně a kolegové, prosím o trošku zklidnění atmosféry v jednacím sále. Prosím o klid.

Prosím, pokračujte.

Senátorka Alena Palečková: V zákoně tak přetrvávají ustanovení, která nelze dodržet, a toto nedodržování je všemi mlčky tolerováno. Při pohledu na srovnatelné zahraniční úpravy volebního zákona a volební kampaně, zejména SRN, Rakouska, Velké Británie, zjistíme, že omezení volební kampaně jsou velmi podobná navrhované úpravě a vztahují se hlavně na volební místnosti a jejich bezprostřední okolí v době voleb.

Navrhovaná novela je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i s právem Evropského společenství a navíc odstraňuje některé nedostatky, kterými trpí současná právní úprava, zejména omezení svobody projevu a práva na informace, které se nejeví jako nezbytné podle čl. 17 odst. 4 Listiny i Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

V průběhu projednávání předložené novely v Senátu byly akceptovány drobné legislativně technické připomínky legislativního odboru Senátu a dále novela doznala jedné podstatnější úpravy přijetím pozměňovacího návrhu jednoho z předkladatelů novely, který se týkal povinnosti doručení hlasovacích lístků do druhého kola senátních voleb voličům nejpozději den před tímto kolem. V této podobě pak byl návrh akceptován většinou senátorů, dá se říci napříč politickým spektrem. V této podobě je teď předkládán také vám.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní senátorce Aleně Palečkové. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Zdeněk Koudelka. Prosím, pane kolego, řečniště je vaše.

Poslanec Zdeněk Koudelka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, předložený návrh zákona není dlouhý a v podstatě velice dobře již byl odůvodněn zástupcem navrhovatele. Dotýká se praxe volební kampaně, kdy všichni víme, že doslovné dodržování současného textu zákona, přísně regulujícího volební kampaň 48 hodin před volbami, je velmi problematické.

Vládní stanovisko k tomuto návrhu zákona je negativní, nicméně nikoliv z věcných důvodů, ale z toho důvodu, že vláda předpokládá podání volebního zákona do Parlamentu a chtěla by uvedenou problematiku řešit pouze touto jednou novelou. Nicméně si myslím, že tento návrh by měl postoupit do druhého čtení a měl by být využit nejenom k řešení problematiky volební kampaně do Parlamentu, ale i problematiky určitých technických úprav volebního zákona souvisejících s tím, že možná již na této schůzi Poslanecké sněmovny bude přijat zákon o volbách do zastupitelstev krajů. Může se totiž vytvořit ten problém, že ve volbách do zastupitelstev krajů si schválíme jako volební den neděli, zatímco při volbách do Senátu, které budou v listopadu tohoto roku, zůstává pátek a sobota. Volby by se tak mohly konat v jeden víkend, nicméně museli by o tomto víkendu jít voliči k urnám dvakrát.

Nebezpečí z prodlení hrozí proto, že tento volební zákon musí být schválen nikoliv v okamžiku konání voleb do krajů a do Senátu, ale již v létě tohoto roku, kdy je prezident povinen volby vyhlásit. Je povinen je vyhlásit na určité dny a je povinen je vyhlásit podle zákona, který je v okamžiku vyhlášení voleb platný. Zde by mohla nastat situace, že pokud bychom čekali až na vládní předlohu návrhu zákona, to znamená projednávala by se v prvním čtení, byť i třeba na příští schůzi Poslanecké sněmovny, lhůty jsou již takové, že při vrácení tohoto zákona Senátem nebo prezidentem republiky by se již uvedená lhůta, kdyby tento zákon měl být účinný již v létě tohoto roku, nepodařila stihnout.

Proto se tedy závěrem ještě jednou přimlouvám za to, aby zákon byl postoupen do druhého čtení.

***