Neautorizováno !

(18.10 hodin)

(pokračuje Pejřil)

Formulace jako "stát vhodnými prostředky zajišťuje a podporuje výchovu v českém jazyku a jeho rozvoj a vhodné užívání, usiluje o rozvoj českého jazyka na území jiných států" je zcela obecná proklamace, která ochraně českého jazyka vůbec nic nepřináší a své podstatné části má obsaženy v jiných speciálních zákonech, např. ve školském zákoně.

Předkladatelé zákona také tento zákon zpracovali zcela nesystematicky a bez znalosti současného právního řádu. Zákon tedy obsahuje řadu věcných a právních pochybení. Například je v rozporu s právem, neguje jiné zákony, jako např. zákon o Ústavním soudu, o trestním řízení. Zákon také nepřímo zasahuje i do zákona vyšší právní síly, např. ústavy, což je nepřípustné.

Mezi technická a právní pochybení patří také umožnění obcím obecně závaznou vyhláškou regulovat místní menšinové názvy, což podle stávající právní úpravy není kompetence v samostatné pravomoci obce, není to tedy možné.

V praxi by tento zákon znemožňoval užívání cizojazyčných reklam, užívání cizích nápisů v reklamách, neumožňoval by pořady s titulky a zamezoval by obecně užívání zaběhlých slov.

Tento zákon by také mohl zhoršit postavení menšin a zamezit výuce v menšinových jazycích, k čemuž jsme zavázáni mezinárodními smlouvami. Mohl by ztížit projednávání soudních sporů s cizinci.

V Evropské unii není tato norma běžná. Evropská unie sice stanoví, ne však závazně, určité kvóty pro domácí produkci. Například v televizi, zejména ve Francii, se takto brání americké produkci, není to však nutné ani běžné. Není tedy tento zákon nutný pro Evropskou unii.

Český jazyk je dostatečně chráněn speciálními právními předpisy pro jednotlivé obory a tento zákon není třeba. Jen by dle mého názoru vnášel zmatek do současné právní úpravy a často by s ní byl i v přímém rozporu.

Podporuji návrh na zamítnutí tohoto zákona. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Pane kolego, rozumím tomu tak, že předkládáte návrh, nikoli podporujete, protože takový návrh zatím ještě nepadl. Nyní bude hovořit pan kolega Pleva, připraví se pan kolega Vojtěch Filip.

Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já už budu velmi stručný. Chtěl bych poděkovat předkladatelům za vstřícnost, kterou projevili na jednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Myslím si, že reflektovali připomínky, které zazněly v prvním čtení, a sami předložili kompromisní znění, šli vlastně až na ten kompromis, že byl zákon předložen tak, jak zde uvedl pan kolega Matějů, pouze v nějaké deklaratorní formě v podstatě tří vět.

Já se přesto domnívám, že tento návrh zákona je nadbytečný, že český jazyk nepotřebuje takovouto ochranu, že tady zatím nemáme národnostní problémy, a bojím se, že byť takto malé znění může do budoucna nějaké nebezpečné záležitosti, co se týká různých požadavků národnostních menšin na uzákonění jiných jazyků, vyvolat. Proto se domnívám, že by bylo lépe nepřijímat žádný takový zákon.

Domnívám se, že bychom tady měli řešit věci, které jsou potřeba, a ne takové, které potřeba nejsou. Máme spoustu důležitějších věcí na práci. Abych nám ušetřil čas ve třetím čtení, připojuji se k návrhu na zamítnutí tohoto návrhu po obecné rozpravě ve druhém čtení.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu kolegu Plevovi. Nyní bude hovořit pan kolega Filip. Připraví se pan kolega Kučera st.

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní a pánové, já budu poměrně stručný. Musím se vyjádřit k tomu, jakým způsobem dopadlo jednání ve výboru petičním, protože jsem návrh zákona pro petiční výbor uváděl. Petiční výbor projednal tento návrh zákona podle svého plánu práce, podle schváleného pořadu, ale v té době neměl všechny informace, které probíhaly v garančním výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Proto argumenty, které uváděli předkladatelé, nemohly padnout.

Já si na rozdíl od kolegů - zejména od kolegy Plevy - nemyslím, že je to zákon nepotřebný. Chtěl bych doložit ze své bývalé praxe advokáta, že jsem se setkal s tím, že česká právnická osoba si jako jednací jazyk na své valné hromadě určila jazyk jiný, než je jazyk český, a pro notáře, který jako český notář ověřoval průběh valné hromady, a podle novely obchodního zákoníka bude ověřovat i správnost a řekl bych i soulad se zákony České republiky, potřeboval tlumočníka, což majitel české právnické osoby zabezpečil.

Jsem přesvědčen, že je tedy v zájmu jiných českých právnických osob, které se mohou zúčastnit např. soutěže v hospodářských vztazích v České republice, aby takováto norma, byť krátká, deklaratorní, v České republice platila.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Filipovi. Nyní bude hovořit pan kolega Miloslav Kučera st.

Poslanec Miloslav Kučera st.: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové. Já bych se chtěl v úvodu Poslanecké sněmovně omluvit za dvě věci. Za prvé za to, že na rozdíl od svých předřečníků nebudu stručný, ale právě naopak, takže každého varuji a sděluji, že budu mluvit nejméně 15 minut. A za druhé za to, že na rozdíl od mého předešlého vystoupení nebudu citovat autory, jakými byli např. Karel Čapek nebo Jan Werich, tudíž to nebude zase až tak velká legrace, protože budu citovat ústavy a jazykové zákony zemí Evropské unie, jakož i citace z evropského práva, a to - když dovolíte - opravdu legrace není a ani být nemůže.

Musím se přiznat, že mě trošičku zamrazilo v úvodu projednávání tohoto zákona, když jsem viděl, jak hluboké pohrdání u některých členů sněmovny zavládlo ve chvíli, kdy se začal zákon projednávat. Já si nedovedu představit Poslaneckou sněmovnu kterékoli jiné demokratické země v Evropě, že by při projednávání zákona, který se týká mateřštiny této země, hlučela a dávala ostentativně najevo, že ji to nezajímá, protože členové sněmovny mají důležitější věci na starosti. I když chápu, že zemědělství je také významný prvek našeho života.

Musím se také přiznat, že mě zamrzel způsob, jakým byl tento zákon projednán v petičním výboru. Už o tom tady hovořil kolega Filip. Já to musím zmínit ještě jednou, protože ač jsem osobně upozornil předsedu, že náš výbor přerušil projednávání tohoto zákona, sháněl si pro něj ještě další potřebné materiály, a požádal jsem, aby petiční výbor projednání tohoto zákona podobně jako my odložil, pan předseda mi to slíbil, ale ke splnění tohoto slibu nedošlo. Výsledek jste slyšeli v interpretaci pana poslance Nájemníka. Považuji to nejen vůči českému jazyku, ale i vůči mé osobě za poněkud unfair.

Ještě než se pustím do oněch citací, které jsem vám tady slíbil, musím se přiznat, že mě trošičku mrzí, že si pan kolega Pejřil nepřečetl patrně usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, protože tady hovořil o tomto zákonu v jeho původní podobě, v jaké prošel prvním čtením, a tuto diskusi už máme samozřejmě dávno za sebou. Právě po diskusi v garančním výboru jsme dospěli k určité verzi, kde z toho, o čem kolega Pejřil hovořil, nezůstalo vůbec nic, s jednou jedinou výjimkou. Chci ubezpečit kolegu Pejřila, že není pravdou, že v Evropské unii není tato norma běžná. Já se to pokusím vzápětí několika citacemi dokázat.

A teď už k vlastnímu zákonu.

***