Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1998

2. volební období

výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

 

Zápis

 

29. schůze

výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu,

konané dne 4. a 5. března 1998 od 9.00 hod.

v místnosti č. 106/1. patro budově Poslanecké sněmovny Parlamentu,

Sněmovní 4, Praha 1

 

Březen

 

4. 3. 1998

 

Od 9.00 hod. jednal výbor s výborem pro kulturu, vědu a vzdělání italské Poslanecké sněmovny, kde se projednávaly otázky související se školstvím. kulturou a politickým systémem obou zemí. Po jednání následoval oběd dávaný předs. Prokopem v míst. č. 07/přízemí.

 

Jednání výboru pokračovalo odpoledne

 

1. Sdělení předsedy

- předseda informoval členy výboru o návštěve íránského velvyslance

- přijato usnesení č. 159 k heraldice - 1. hlas. - 11 pro

- výbor byl informován o dopisu Společnosti A. Dvořáka, která nesouhlasí s Rusalkou ve formě muzikálu

- výbor zvolil předsedkyní podvýboru pro TV a sport posl. Horníkovou - 2. hlas. - 9,0,3

- výbor doporučil k cestě do Pobaltí posl. Gjuriče místo posl. Plevy, který nemůže jet - předseda výboru byl pověřen projednat věc na organizačním výboru

2. Posl. návrh zákona o vysokých školách (tisk 189) a vládní návrh zákona o vysokých školách (tisk 329)

- přerušené jednání, poslanci obdrželi materiál zpracovaný pracovní skupinou, který odůvodnil posl. Kroupa.

Jednání se zúčastnil i min. Sokol, který ale musel odejít na jednání vlády. Ještě před tím poděkoval pracovní skupině za vykonanou práci. Doporučil výboru, aby v oblasti Rady veřejné kontroly se přiklonil k návrhu vlády. Po celou dobu jednání o VŠ zákonu byl aktivně přítomen nám. Hálek.

Obecká rozprava k návrhu pracovní skupiny:

- posl. Pleva - vyjádřil se na téma školné a ČSSD

- posl. Koucký - zajímal se o proceduru jednání

- posl. Klanica - 4 problémy: 1. samospráva - požadoval stanovisko VŠ, 2. financování soukromých VŠ - dotace se mu jeví příliš široká, 3. vyjádřil naprostý nesouhlas s poplatky i školným, 4. doporučuje ponechat tituly - zejména DrSc.

- posl. Gjurič - pracovní poměry na dobu určitou nebo neurčitou, proferuje na dobu určitou

- min. Sokol - u fakultních nemocnic podporuje širší variantu, VŠ učitelé by měli být zaměstnáni na dobu určitou pokud se nehabilitovali, problém je ale v tom, že se lidé na vyhlášené výborové řízení nehlásí, doporučuje zařqadit ustanovení o emeritních proferorech do zákona

- posl. Zeman - opět vysvětlil vztah ČSSD a školné

- posl. Prokop - v oblasti titulů nemá žádné zvláštní návrhy, ale

dfoporučuje ponechat úpravu správní rady tqk jak je navržena, jedná se o výrazný přesun kompetencí z MŠMT, vojenské VŠ - státní, ale v souladu s tím, co poskytují civilní VŠ, fakultní nemocnice, upřednostňuje úspornou variantu

- posl. Dostál - vyjádřil se k fabilitaci

- posl. Šojdrová - navrhuje sestavit správní radu jinak (neuvedla jak), školné je nutné, ale mělo by jít do stipendijního fondu

- posl. Kroupa - usnesení podvýboru pro VŠ - pro zachování DrSc., posílení kontrolní funkce MŠMT vůči správní radě včetně hospodaření

hlasování o proceduře - projednávat oba návrhy ve znění vypracovaném pracovní skupinou - 3. hlas. - 12 pro

19.00 až 21.00 hod. večeře dávaná předs. Prokopem na počest italské delegace v restaurace Lví dvůr

 

5. 3. a 6. 3. 1998

 

Pokračování bodu 2.

Podrobná rozprava:

Pozměňovací návrhy tak, jak byly přednášeny jsou zapracovány do nížeuvedeného textu

ještě před projednáváním bylo hlasováno o alternativě: 9,7,1 pro alternativu, proto se jedná pouze o ní

Návrh pracovní skupiny se zapracovanými pozměňovacími návrhy pro hlasování:

doplněná ustanovení jsou označena tučně

vypuštěná ustanovení jsou označena podtrženě

 

 

ZÁKON

ze dne ......... 1998

o vysokých školách

a o změně a doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

ve znění pozdějších předpisů

(zákon o vysokých školách)

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

ČÁST PRVNÍ

Základní ustanovení

 

§ 1

Úvodní ustanovení

 

Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že:

a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost;

b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti;

c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat si své znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání;

d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní;

e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou;

f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu učitelů a studentů.

(posl. Koucký, ostatní přečíslovat)

 

stávající § 1

 

posl. Koucký - odst 1 vypustit, ostatní přečíslovat

(1) Vysoká škola poskytuje vysokoškolské vzdělání a podle typu a zaměření této vzdělávací činnosti pěstuje a rozvíjí činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost.

(2) Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů. Typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský.

(3) Vysoká škola je právnickou osobou.

(4) Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní.

(5) Vysoká škola univerzitní uskutečňuje převážně (posl. Koucký) magisterské nebo doktorské studijní programy a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost. (posl. Koucký - vypustit: Může uskutečňovat též bakalářské studijní programy.) Působí především jako vrcholné vědecké a vzdělávací pracoviště (posl. Koucký)

(6) Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje převážně bakalářské studijní programy a v souvislosti s tím výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Vysoká škola neuniverzitní se nečlení na fakulty. Působí především jako pracoviště k získání profesních kavalifikací (posl. Koucký)

(7) Typ vysoké školy je uveden v jejím statutu a musí být v souladu se stanoviskem Akreditační komise.

(8) Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní. (posl. Koucký)

nový § (9) Akademie věd České republiky má pro doktorské studijní programy postavení veřejné vysoké školy (posl. Kroupa, ostatní přečíslovat)

(9) Na vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysokých škol se mohou podílet i jiné právnické osoby, které se touto činností zabývají.

(10) Nikdo kromě vysoké školy nemá právo přiznávat akademický titul, konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování profesorem, používat akademické insignie a konat akademické obřady.

(11) Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí.1)

 

§ 2

Akademická obec vysoké školy

 

Akademičtí pracovníci a studenti univerzitní vysoké školy tvoří akademickou obec univerzitní vysoké školy.

Pedagogičtí pracovníci, nepedagogičtí pracovníci a studenti neuniverzitní vysoké školy tvoří obec neuniverzitní vysoké školy (posl. Koucký)

 

§ 3

Akademické svobody a akademická práva

 

Na vysoké škole se zaručují tyto akademické svobody a tato akademická práva:

a) svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků,

b) svoboda výuky, spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům,

c) právo učit se, zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce,

d) právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány v případech, ve kterých tak stanoví tento zákon (posl. Dostál),

e) právo používat akademické insignie a konat akademické obřady.

f) nedotknutelnost akademické půdy, která se týká všech projevů na akademické půdě a shromáždění studentů (posl. Turek)

f) zaručuje se nedotknutelnost akademické půdy vysokých škol s výjimkou případů ohrožení života, zdraví a majetku. Vstup orgánů činných v trestním řízení na akademickou půdu povoluje rektor nebo jím pověřený prorektor v případě důvodného podezření ze spáchání trestného činu. (posl. Čelišová)

 

ČÁST DRUHÁ

 

(posl. Klanica - vypustit v textu slova veřejná a nahradit slovem státní)

 

Veřejná vysoká škola a její součásti

 

Hlava I

Veřejná vysoká škola

 

§ 4

Zřízení veřejné vysoké školy

 

(1) Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

(2) Veřejná vysoká škola se může sloučit nebo splynout jen s jinou veřejnou vysokou školou; rozdělit se může jen na jiné veřejné vysoké školy. Tyto změny je možné provést pouze zákonem.

(3) V případě zrušení veřejné vysoké školy podle odstavce 1 nebo sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné vysoké školy podle odstavce 2, zákon též stanoví, na které právnické osoby přechází její majetek a závazky.

(4) Veřejná vysoká škola má správní radu (posl. Šojdrová)

 

§ 5

 

(1) Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří zejména:

a) vnitřní organizace,

b) určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek pro přijetí ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení,

c) tvorba a uskutečňování studijních programů,

d) organizace studia,

e) rozhodování o právech a povinnostech studentů v souladu s § 59 a 60 tohoto zákona (posl. Turek),

f) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti,

g) pracovněprávní vztahy a určování počtu akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců,

h) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,

i) spolupráce s jinými vysokými školami a právnickými osobami a zahraniční styky,

j) ustavování akademických orgánů vysoké školy, pokud tento zákon nestanoví jinak,

k) hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem v souladu se zvláštními předpisy,

l) stanovení výše úhrad (alternativa: poplatků) spojených se studiem.

(2) Organizaci a činnost veřejné vysoké školy, jakož i postavení členů akademické obce upravují její vnitřní předpisy.

(3) Státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen na základě a v mezích zákona a způsobem zákonem stanoveným.

 

§ 6

Orgány veřejné vysoké školy

 

(1) Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou (posl. Prokop)

a) akademický senát,

b) rektor,

c) vědecká rada nebo umělecká rada anebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada (dále jen "vědecká rada veřejné vysoké školy").

d) disciplinární komise (posl. Šojdrová)

posl. Šojdrová vypustit odst. 2 a číslování odstavců

(2) Dalšími orgány veřejné vysoké školy jsou

a) správní rada veřejné vysoké školy,

b) kvestor.

 

Akademický senát veřejné vysoké školy

 

§ 7

 

(1) Akademický senát veřejné vysoké školy je jejím zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně jedenáct členů, z toho (nejméně) nejvíce (posl. Čelišová) jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu volí ze svých řad členové akademické obce veřejné vysoké školy. Volby jsou tajné. K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 30% akademické obce veřejné vysoké školy. V případě, kdy účast akademické obce bude nižší, budou se volby opakovat. Nebude-li ani v takovémto případě požadovaná účast akademické obce splněna, volby se budou opakovat bez ohledu na účast studentů. (posl. Marcová 1. varianta)K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 30% studentů veřejné vysoké školy. V případě, kdy účast studentů bude nižší, budou se volby opakovat. Nebude-li ani v takovémto případě požadovaná účast studentů splněna, volby se budou opakovat bez ohledu na účast studentů. (posl. Marcová 2. varianta) Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu.

(2) Členem akademického senátu se nesmí stát rektor, prorektoři, děkani, proděkani, příp. vedoucí kateder (posl. Dostál - ostatní přečíslovat)

(2) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu veřejné vysoké školy je nejvýše tříleté. Funkční období všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 8. Rektor nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.

(3) Zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy jsou veřejně přístupná. členům její akademické obce (posl. Koucký - 1. varianta).

Zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy jsou veřejně přístupná členům její akademické obce a členům správní rady. (posl. Koucký - 2. varianta).

Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Na žádost rektora je předseda akademického senátu povinen bez zbytečného odkladu (posl. Melčák) svolat mimořádné zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy.

 

§ 8

 

(1) Akademický senát veřejné vysoké školy

a) rozhoduje na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy,

b) schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí,

c) schvaluje rozpočet vysoké školy předložený rektorem a kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy,

d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a hospodaření vysoké školy předloženou rektorem,

e) schvaluje hodnocení činnosti vysoké školy předložené rektorem,

f) schvaluje návrh rektora na jmenování a odvolání členů vědecké a disciplinární komise (posl. Šojdrová) veřejné vysoké školy,

g) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech, které se neuskutečňují na fakultách,

h) usnáší se o návrhu na jmenování rektora z řad profesorů nebo docentů dané vysoké školy (posl. Čelišová), popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce.

(2) Akademický senát veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména

a) k dlouhodobému záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti vysoké školy a k jeho každoroční aktualizaci (dále jen "dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy"),

b) k návrhům těch studijních programů, které se neuskutečňují na fakultách,

c) k záměru rektora jmenovat nebo odvolat prorektory,

d) k právním úkonům, které vyžadují souhlas správní rady veřejné vysoké školy podle § 13 odst. 1 písm. a) až d),

e) k podnětům a stanoviskům správní rady veřejné vysoké školy podle § 13 odst. 3.

f) vyjadřuje se k personální politice a pracovně právním vztahům (posl. Gjurič)

(3) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. h) se akademický senát veřejné vysoké školy usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy; návrh na jeho odvolání je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu.

 

§ 9

Rektor

 

(1) V čele veřejné vysoké školy je rektor; jedná a rozhoduje ve věcech školy, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministr").

(3) Rektorem vysoké školy může být jmenován profesor nebo docent (posl. Šojdrová, ostatní přečíslovat)

(3) Funkční období rektora je tříleté. Funkci rektora může tatáž osoba vykonávat na téže veřejné vysoké škole nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období.

(4) Rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři. Prorektory jmenuje a odvolává rektor.

(5) Mzdu rektora stanoví ministr.

 

Vědecká rada veřejné vysoké školy

 

§ 10

 

(1) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jmenuje a odvolává rektor.

(2) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jsou významní představitelé oborů, v nichž vysoká škola uskutečňuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce této školy.

(3) Předsedou vědecké rady veřejné vysoké školy je rektor.

 

§ 11

 

(1) Vědecká rada veřejné vysoké školy

a) schvaluje dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy,

b) schvaluje studijní programy, pokud jejich schválení nepatří do působnosti vědecké rady nebo umělecké rady fakulty (dále jen "vědecká rada fakulty") nebo vědecké rady nebo umělecké rady anebo na neuniverzitní vysoké škole akademické rady vysokoškolského ústavu (dále jen "vědecká rada vysokoškolského ústavu"),

c) vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Vědecká rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje k otázkám, které jí předloží rektor.

 

Správní rada veřejné vysoké školy

 

§ 12

 

(1) Správní rada veřejné vysoké školy má nejméně devět členů, jejich počet musí být vždy dělitelný třemi. Členy správní rady veřejné vysoké školy po projednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména (posl. Pleva) představitelé veřejného života, územní samosprávy a státní správy. Členové správní rady nemohou být zaměstnanci dané veřejné vysoké školy.

(2) Členové správní rady veřejné vysoké školy jsou jmenováni na dobu šesti let. Po prvním jmenování členů správní rady se losem určí jména jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po (roce) dvou letech, a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po (dvou) čtyřech letech. (posl. Prokop)

(3) Zasedání správní rady veřejné vysoké školy svolává její předseda, a to nejméně dvakrát ročně. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor a kvestor má právo se zúčastnit zasedání správní rady. Na žádost rektora je předseda správní rady povinen svolat mimořádné zasedání správní rady veřejné vysoké školy. Volbu předsedy, místopředsedů (posl. Prokop) a způsob jednání správní rady veřejné vysoké školy upraví její statut, který schvaluje ministr.

 

§ 13

 

(1) Správní rada veřejné vysoké školy vydává předchozí písemný souhlas

a) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést nemovité věci,

b) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést movité věci, jejichž cena je vyšší než pětisetnásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního předpisu za hmotný majetek,

c) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo,

d) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá založit jinou právnickou osobu a k peněžitým a nepeněžitým vkladům do těchto jiných právnických osob, jejichž činnost je slučitelná s posláním vysoké školy (posl. Šojdrová),

e) k návrhu rektora na jmenování a odvolání kvestora. (- vypustit posl. Šojdrová)

(2) Správní rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména (posl. Šojdrová)

a) k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy a k dalším věcem, které jí k projednání předloží rektor nebo ministr,

b) k rozpočtu vysoké školy,

c) k výroční zprávě o činnosti a hospodaření vysoké školy a k výsledkům hodnocení činnosti vysoké školy,

(d) k návrhu na stanovení mzdy rektora. - vypustit posl. Šojdrová)

d) k návrhu rektora na jmenování a odvolání kvestora. (posl. Šojdrová)

(3) Správní rada veřejné vysoké školy dává podněty a vyjadřuje stanoviska k činnosti veřejné vysoké školy, které zveřejňuje.

(4) Při úplatném smluvním převodu movité věci podle odstavce 1 písm. b) se cena sjednává ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze movitou věc převést pouze ve veřejném zájmu anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí.

(5) Správní rada veřejné vysoké školy právní úkon neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné vysoké školy nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění úkolů školy.

(6) Vydání předchozího písemného souhlasu k právním úkolům uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) je povinna správní rada veřejné vysoké školy oznámit do sedmi dnů od jeho vydání Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo")." (posl. Prokop, ostatní přečíslovat)

(6) Právní úkony uvedené v odstavci 1 písm. a) až e) jsou bez souhlasu správní rady veřejné vysoké školy a bez oznámení ministerstvu podle odst. 5 (posl. Prokop) neplatné.

(7) Správní rada veřejné vysoké školy dbá na zachování účelu, pro který byla veřejná vysoká škola zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti a na řádné hospodaření s jejím majetkem.

(8) Činnost členů správní rady veřejné vysoké školy je úkonem v obecném zájmu. Těmto osobám poskytuje veřejná vysoká škola cestovní náhrady podle zvláštního předpisu; Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") (posl. Prokop vypustit) jim může poskytnout odměnu.

(10) Na činnost členů správní rady veřejné vysoké školy se vztahují zvláštní předpisy [Např. § 255 a 258 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, § 415 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 268 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. (posl. Prokop)]."

 

§ 14

Kvestor

 

(1) Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a vystupuje jejím jménem v rozsahu stanoveném opatřením rektora.

(2) Kvestora jmenuje a odvolává rektor.

 

Nový § 15 (ostatní přečíslovat)

Disciplinární komise veřejné vysoké školy

 

(1) Členy disciplinární komise veřejné vysoké školy a jejího předsedu jmenuje rektor z řad členů akademické obce. Polovinu členů disciplinární komise tvoří studenti.

(2) Funkční období členů disciplinární komise veřejné vysoké školy je nejvýše dvouleté.

(3) Disciplinární komise veřejné vysoké školy projednává disciplinární přestupky studentů veřejné vysoké školy, pokud nejsou zapsáni na žádné z jejích fakult a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi.

(4) Pokud jsou všichni studenti veřejné vysoké školy zapsáni na jejích fakultách, disciplinární komise se nezřizuje."

Ostatní paragrafy se přečíslují. (posl. Šojdrová)

 

§ 15

Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy

 

(1) Vnitřními předpisy veřejné vysoké školy jsou

a) statut veřejné vysoké školy,

b) volební a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy,

c) vnitřní mzdový předpis,

d) jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy,

e) řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků,

f) studijní a zkušební řád,

g) stipendijní řád,

h) disciplinární řád pro studenty (posl. Melčák)

i) další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy.

(2) Statut veřejné vysoké školy obsahuje zejména

a) název, sídlo a typ vysoké školy,

b) právní předchůdce,

c) podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek,

d) podmínky studia cizinců,

e) seznam akreditovaných studijních programů uskutečňovaných na vysoké škole včetně jejich typu, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je vysoká škola oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,

f) vymezení obsahu, podmínek a četnosti hodnocení činnosti vysoké školy,

g) organizační strukturu,

h) ustanovení o poplatcích spojených se studiem v souladu s § 52 a 55 tohoto zákona (posl. Turek),

i) pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání akademických obřadů.

j) pravidla hospodaření veřejné vysoké školy (posl. Melčák)

 

§ 16

Rozpočet veřejné vysoké školy

 

(1) Veřejná vysoká škola sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Rozpočet sestavuje na kalendářní rok, vyúčtování výsledků svého hospodaření provede po skončení kalendářního roku a předloží ho ministerstvu v termínech určených pro zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem. Rozpočet veřejné vysoké školy je sestavován jako vyrovnaný.

(2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména

a) dotace ze státního rozpočtu (dále jen "dotace"),

b) poplatky spojené se studiem,

c) výnosy z majetku,

d) jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů obcí,

e) výnosy z doplňkové činnosti,

f) příjmy z darů a dědictví.

(3) Veřejná vysoká škola má nárok na stálou (posl. Turek) dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost a na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole se může poskytnout poskytuje (posl. Turek) dotace na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.

(4) Pro výši dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy, dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace (dále jen "dlouhodobý záměr ministerstva"), typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké nebo výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti a její náročnost.

(5) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy:

a) rezervní fond na krytí ztrát v následujících účetních obdobích,

b) fond reprodukce investičního majetku,

c) stipendijní fond,

d) fond odměn.

(6) Fondy veřejné vysoké školy jsou vytvářeny z hospodářského výsledku po zdanění, stipendijní fond též převodem poplatků spojených se studiem podle § 55 odst. 7 (alternativa: § 55 odst. 9), fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku.

(7) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena a na financování doplňkové činnosti podle § 18 odst. 2.

 

§ 17

Majetek veřejné vysoké školy

 

(1) Veřejná vysoká škola vlastní majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena. Majetkem veřejné vysoké školy jsou věci, byty a nebytové prostory, práva a jiné majetkové hodnoty.

(2) O nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké školy. V případech uvedených v § 13 odst. 1 písm. a) až e) rozhoduje rektor po předchozím souhlasu správní rady veřejné vysoké školy.

(3) Veřejná vysoká škola nemůže nabývat jiné cenné papíry než cenné papíry vydané státem, anebo cenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil.

 

§ 18

Hospodaření veřejné vysoké školy

 

(1) Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu s tímto zákonem.

(2) V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu činnost navazující na její vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena.

(3) Veřejná vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitosti. ani k peněžitému nebo nepeněžitému vkladu do obchodní společnosti nebo družstva. (posl. Šojdrová vypustit)

(4) Stát neručí za závazky veřejné vysoké školy, s výjimkou smluvně sjednaných. (posl. Melčák)

(5) Veřejná vysoká škola účtuje v soustavě podvojného účetnictví, ve kterém je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností. V ostatním platí pro veřejnou vysokou školu obecné předpisy o účetnictví.

(6) Za účelné využívání dotací a jejich vypořádání se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké školy je ministrovi odpovědný rektor.

 

§ 19

Další povinnosti veřejné vysoké školy

 

(1) Veřejná vysoká škola je povinna

a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o (posl. Koucký komplex. návrh k § 19) hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr,

b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr,

c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona,

d) poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační a poradenské služby, související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi,

e) učinit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole,

f) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky.

(2) Výroční zpráva o činnosti a hospodaření veřejné vysoké školy obsahuje zejména mimo jiné:

a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce,

b) výsledky činnosti vysoké školy

b) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,

c) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřena,

d) přehled o peněžních příjmech a výdajích,

e) přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění podle zdrojů,

f) vývoj a konečný stav fondů,

g) stav a pohyb majetku a závazků,

h) úplný objem nákladů v členění na náklady pro plnění činností doplňkových (toto vše vypustit) a ostatních,

i) c) změny vnitřních předpisů a změny v orgánech vysoké školy k nimž došlo v průběhu roku,

j) d) další údaje stanovené správní radou veřejné vysoké školy.

(3) Výroční zpráva o hospodaření veřejné vysoké školy obsahuje zejména mimo jiné:

a) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,

b) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřena,

c) přehled o peněžních příjmech a výdajích,

d) přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění podle zdrojů,

e) vývoj a konečný stav fondů,

f) stav a pohyb majetku a závazků,

g) úplný objem nákladů v členění na náklady pro plnění činností doplňkových a ostatních,

(3) (4) Výroční zpráva o činnosti a výrodní zpráva o hospodaření, dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti veřejné vysoké školy musí být veřejně přístupné.

 

Hlava II

Součásti veřejné vysoké školy

 

§ 20

Členění veřejné vysoké školy

 

(1) Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti:

a) fakulty,

b) vysokoškolské ústavy,

c) jiná pracoviště pro vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb,

d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy.

(2) Vnitřní předpisy součástí musí být v souladu s vnitřními předpisy veřejné vysoké školy.

 

Díl 1

Fakulta

 

§ 21

Fakulta

 

(1) Fakulta uskutečňuje nejméně jeden akreditovaný studijní program a vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost.

(2) Na fakultě se ustavuje zastupitelský akademický orgán. Fakulta má právo používat vlastní akademické insignie a konat akademické obřady.

(3) O zřízení, sloučení, splynutí, vyčlenění, rozdělení nebo zrušení fakulty rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. Před tímto rozhodnutím si veřejná vysoká škola vyžádá stanovisko Akreditační komise a ministerstva. Toto rozhodnutí je podmíněno souhlasným stanoviskem akreditační komise (posl. Melčák)

(3) O zřízení a rozdělení fakulty rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. Před tímto rozhodnutím si veřejná vysoká škola vyžádá stanovisko ministerstva a v případě rozdělení fakulty i akademického senátu této fakulty. Toto rozhodnutí je podmíněno souhlasným atanoviskem Akreditační komise (posl. Šojdrová - nový text odst. 3)

(4) O sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. Před tímto rozhodnutím si veřejná škola vyžádá stanovisko Akreditační komise, ministerstva a akademického senátu fakulty. (posl. Šojdrová)

 

§ 22

Práva fakulty

 

(1) Orgány fakulty mají právo rozhodovat nebo jednat jménem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty:

a) tvorba a uskutečňování studijních programů,

b) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti,

c) pracovněprávní vztahy,

d) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

e) zahraniční styky a aktivity,

f) ustavování akademických orgánů fakulty a vnitřní organizace fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak,

g) nakládání s přidělenými finančními prostředky,

h) doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této činnosti.

(2) Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech veřejné vysoké školy, pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy.

 

§ 23

Orgány fakulty

 

(1) Samosprávnými akademickými (posl. Zeman) orgány fakulty jsou

a) akademický senát fakulty,

b) děkan,

c) vědecká rada fakulty.

d) disciplinární komise (posl. Melčák)

(2) Dalším orgánem fakulty je tajemník.

(3) Akademickou obec fakulty tvoří akademičtí pracovníci působící na této fakultě a studenti zapsaní na této fakultě.

 

Akademický senát fakulty

 

§ 24

 

(1) Akademický senát fakulty je jejím zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby jsou rovné, přímé, s tajným hlasováním. K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 30% studentů veřejné vysoké školy. V případě, kdy účast studentů bude nižší, budou se volby opakovat. Nebude-li ani v takovémto případě požadovaná účast studentů splněna, volby se budou opakovat bez ohledu na účast studentů. (posl. Zeman) Vnitřní předpis fakulty stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a způsob jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí. (posl. Melčák)

(2) Členy Akademického senátu fakulty se nesmí stát děkan, proděkan, případně vedoucí kateder. (posl. Dostál, ostatní přečíslovat)

(2) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu fakulty je nejvýše tříleté. Funkční období všech členů akademického senátu fakulty skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 25. Děkan nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.

(3) Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně přístupná členům akademické obce veřejné vysoké školy. (posl. Koucký - 1. varianta)

Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně přístupná členům akademické obce veřejné vysoké školy a členům správní rady. (posl. Koucký - 2. varianta)

Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Na žádost děkana je předseda akademického senátu povinen svolat mimořádné zasedání akademického senátu fakulty.

 

§ 25

 

(1) Akademický senát fakulty

a) na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť,

b) schvaluje návrh vnitřních předpisů fakulty,

c) schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem a kontroluje jejich využívání,

d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a hospodaření fakulty předloženou děkanem,

e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě,

f) schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů vědecké rady fakulty, disciplinární komise fakulty a tajemníka (posl. Melčák)

g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana z řad profesorů a docentů dané fakulty, (posl. Svobodová) popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce.

h) po projednání ve vědecké radě schvaluje dlouhodobý záměr fakulty (posl. Melčák)

(2) Akademický senát fakulty se vyjadřuje zejména

a) k dlouhodobému záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti fakulty, (posl. Melčák - vypustit, ostatní přeznačit)

b) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě,

c) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany.

d) k personální politice a pracovně právním vztahům (posl. Gjurič)

(3) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. g) se akademický senát fakulty usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu fakulty; návrh na jeho odvolání je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu.

 

§ 26

Děkan

 

(1) V čele fakulty je děkan; jedná a rozhoduje ve věcech fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Děkana jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu fakulty rektor.

(3) Děkanem může být jmenován profesor nebo docent (posl. Šojdrová, ostatní přečíslovat), který je členem akademické obce veřejné vysoké školy (posl. Melčák)

(3) Rektor může odvolat děkana z vlastního podnětu, a to po projednání s akademickým senátem fakulty a se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy v případě, a to pouze se souhlasem akademického senátu fakulty a akademického senátu veřejné vysoké školy v případě, (posl. Dostál) kdy děkan závažným způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty.

(4) Funkční období děkana je tříleté. Funkci děkana může tatáž osoba vykonávat na téže fakultě nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období.

(5) Děkana zastupují v jím určeném rozsahu proděkani. Proděkany jmenuje a odvolává děkan.

 

Vědecká rada fakulty

§ 27

 

(1) Členy vědecké rady fakulty jmenuje a odvolává děkan.

(2) Členové vědecké rady fakulty jsou významní představitelé oborů, v nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce veřejné vysoké školy, jejíž je fakulta součástí.

(3) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan.

 

§ 28

(1) Vědecká rada fakulty

a) schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v souladu s dlouhodobým záměrem veřejné vysoké školy,

b) schvaluje studijní programy, které mají být uskutečňovány na fakultě,

c) vykonává působnost v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Vědecká rada fakulty se vyjadřuje k otázkám, které jí předloží děkan.

 

§ 29

Tajemník

 

(1) Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu stanoveném opatřením děkana.

(2) Tajemníka jmenuje a odvolává děkan.

 

§ 30

Vnitřní předpisy fakulty

 

(1) Vnitřní předpisy fakulty upravují záležitosti fakulty spadající do její samosprávné působnosti a její vztah k veřejné vysoké škole, pokud nejsou upraveny zákonem.

(2) Vnitřními předpisy fakulty jsou

a) statut fakulty,

b) studijní a zkušební řád fakulty, pokud se fakulta neřídí studijním a zkušebním řádem veřejné vysoké školy,

c) stipendijní řád fakulty, pokud se fakulta neřídí stipendijním řádem veřejné vysoké školy,

d) volební a jednací řád akademického senátu fakulty,

e) jednací řád vědecké rady fakulty,

f) disciplinární řád

g) další předpisy, pokud tak stanoví statut fakulty. (posl. Šojdrová)

(3) Na obsah statutu fakulty se vztahuje přiměřeně § 15 odst. 2.

(4) Vnitřní předpisy teologických fakult se předkládají ke schválení akademickému senátu vysoké školy po jejich schválení příslušnou církví nebo náboženskou společností, pokud je povinnost schválení zakotvena ve vnitřních předpisech této církve nebo náboženské společnosti.

 

Díl 2

Vysokoškolský ústav

 

§ 31

 

(1) Vysokoškolský ústav vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost a může uskutečňovat se podílet na uskutečňování (posl. Melčák) akreditované studijní programy nebo jejich části.

(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského ústavu rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.

(3) V čele vysokoškolského ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor.

(4) Ředitel vysokoškolského ústavu je oprávněn jednat jménem veřejné vysoké školy pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy.

(5) Pokud vysokoškolský ústav uskutečňuje studijní program, přísluší jeho řediteli ve studijních záležitostech působnost děkana.

(6) Ředitel vysokoškolského ústavu jmenuje se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy vědeckou radu vysokoškolského ústavu, pro kterou platí § 27 a 28 obdobně.

 

Díl 3

Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek

 

§ 32

 

(1) Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek je pracoviště veřejné vysoké školy, kde se uskutečňuje praxe studentů studijních programů v oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a hygieny nebo lesnictví a v návaznosti na tyto studijní programy se vykonává výzkumná nebo vývojová činnost.

(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.

(3) V čele vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor.

(4) Ředitel vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je oprávněn jednat jménem veřejné vysoké školy pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy.

 

Hlava III

Působnost ministerstva

 

§ 33

 

(1) Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci ministerstvem. Žádost o registraci podává ministerstvu rektor.

(2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 90 dnů ode dne jejího předložení. Je-li žádosti vyhověno, vyznačí registraci ministerstvo na stejnopisu registrovaného vnitřního předpisu. Rozhodnutí o registraci se nevydává.

(3) Odporuje-li vnitřní předpis veřejné vysoké školy zákonu nebo jinému právnímu předpisu, ministerstvo žádost o registraci rozhodnutím zamítne.

(4) Vnitřní předpis nabývá platnosti registrací.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro změny vnitřních předpisů.

§ 34

 

Je-li některé opatření veřejné vysoké školy nebo její součásti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

 

§ 35

 

(1) Jestliže veřejná vysoká škola nebo její součást

a) neustanovila některý ze svých orgánů,

b) nepřijala vnitřní předpisy, které je povinna podle tohoto zákona přijmout,

c) nemá akreditován žádný studijní program nebo má pozastavenou akreditaci všech studijních programů,

d) vykazuje ve svém hospodaření závažné nedostatky ohrožující plnění jejích úkolů, anebo

e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,

může ministerstvo omezit výkon působnosti orgánů veřejné vysoké školy nebo její součásti, popřípadě může veřejné vysoké škole nebo její součásti výkon této působnosti odejmout.

(2) Při rozhodování o obsahu omezení nebo o odnětí výkonu působnosti se vychází ze závažnosti nedostatků a z charakteru a rozsahu způsobené nebo hrozící újmy. Omezení se provede v rozsahu potřebném ke zjednání nápravy.

(3) Jestliže se opatření podle odstavce 1 týká orgánů veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na ministerstvo nebo na veřejnou vysokou školu, kterou ministerstvo výkonem této působnosti po vzájemné dohodě pověří. Týká-li se opatření podle odstavce 1 orgánů součásti veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na rektora.

(4) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit veřejnou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 1 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(5) Pominou-li důvody, pro které bylo rozhodnuto o opatření podle odstavce 1, ministerstvo přijatá opatření zruší.

 

ČÁST TŘETÍ

Soukromá vysoká škola

 

§ 36

Státní souhlas

 

(1) Právnická osoba se sídlem v České republice je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas.

(2) Oprávnění soukromé vysoké školy je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce.

(posl. Klanica - vypustit odst. 3)

(3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů může ministerstvo vydat státní souhlas i před zápisem právnické osoby, která má působit jako soukromá vysoká škola, do obchodního nebo jiného rejstříku (dále jen "rejstřík"), jestliže je prokázáno, že tato právnická osoba byla zřízena nebo založena. Tato právnická osoba je povinna předložit ministerstvu výpis z rejstříku ve lhůtě do patnácti dnů od doručení příslušného dokladu o zápisu do rejstříku. Státní souhlas nabývá účinnosti vznikem právnické osoby.

(4) Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje

a) název, sídlo a typ vysoké školy,)

b) právní formu právnické osoby a statutární orgán,

c) dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti vysoké školy (dále jen "dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy"),

d) údaje o finančním, materiálním, personálním a informačním zajištění činnosti soukromé vysoké školy,

e) návrhy studijních programů,

f) návrh vnitřních předpisů, upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy a postavení členů akademické obce.

(5) Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit.

(6) Jsou-li případné nedostatky žádosti podle odstavce 4 odstranitelné, vyzve ministerstvo žadatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil a řízení přeruší. V případě, že žadatel vady ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ministerstvo ve věci na základě původních podkladů.

(7) Ministerstvo si k žádosti o akreditaci studijního programu vyžádá odborné vyjádření příslušné veřejnoprávní korporace, či vědecké společnosti, jsou-li zřízeny. Nevyjádří-li se dožádaná instituce do patnácti dnů, má se za to, že nemá námitek. (posl. Gjurič)

(7) Ministerstvo si k žádosti o akreditaci studijního programu vyžádá odborné vyjádření příslušné veřejnoprávní korporace, zájmové samosprávy či vědecké společnosti, z příslušného či příbuzného oboru, jsou-li zřízeny. Nevyjádří-li se dožádaná osoba do patnácti dnů od doručení žádosti o vyjádření obsahující rozmnoženinu žádosti o akreditaci studijního programu, má se za to, že souhlasí (posl. Šojdrová)

(7) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího doručení. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditační komise k návrhům studijních programů.

(8) Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže

a) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko alespoň k jednomu předloženému studijnímu programu,

b) zjistí, že nejsou předpoklady pro řádné zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti, anebo

c) návrh vnitřních předpisů je v rozporu se zákony nebo jinými právními předpisy.

(9) Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o akreditaci příslušných studijních programů a o registraci vnitřních předpisů.

(10) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže soukromá vysoká škola nezahájí vzdělávací činnost do dvou let od nabytí jeho právní moci.

 

§ 37

Financování soukromé vysoké školy

 

(1) Právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost.

posl. Klanica - vypustit odstavce 2 a 3

(2) Ministerstvo může poskytnout soukromé vysoké škole působící jako obecně prospěšná společnost [zákon č. 248/1995 Sb., o veřejně prospěšných společnostech (posl. Prokop)] dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost (posl. Koucký). Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.

(3) Výše dotací podle odstavce 2 se určuje na základě dlouhodobého záměru soukromé vysoké školy a jeho každoroční aktualizace, dlouhodobého záměru ministerstva, typu a finanční náročnosti akreditovaných studijních programů, počtu studentů a dosažených výsledků ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti a její náročnosti.

 

§ 38

Vnitřní předpisy

 

(1) Vnitřní předpisy soukromé vysoké školy stanoví, které orgány vykonávají působnost podle části čtvrté až deváté tohoto zákona.

(2) Pro registraci vnitřních předpisů soukromé vysoké školy a jejich změn platí § 33 obdobně.

 

§ 39

Další povinnosti soukromé vysoké školy

 

(1) Soukromá vysoká škola je povinna

a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit výroční zprávu o činnosti a hospodaření (posl. Koucký 1. varianta pouze vypuštění) a výroční zprávu o hospodaření v případě, že obdržela státní dotaci (posl. Koucký - 2. varianta) vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr,

b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci v termínu a formě, kterou stanoví ministr,

c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona,

d) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky,

e) vést seznam akreditovaných studijních programů uskutečňovaných na soukromé vysoké škole včetně jejich typu, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je soukromá vysoká škola oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,

f) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl vyhlášen nebo ukončen konkurz podle obecných předpisů o konkurzu a vyrovnání,

g) oznámit ministerstvu zánik právnické osoby, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola.

(2) Na obsah výroční zprávy o činnosti a hospodaření (posl. Koucký) soukromé vysoké školy se vztahuje § 19 odst. 2 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

(3) Výroční zpráva o činnosti a hospodaření, dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti soukromé vysoké školy musí být veřejně přístupné.

 

§ 40

Působnost ministerstva

 

(1) Jestliže je některé opatření soukromé vysoké školy v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(2) Ministerstvo může soukromé vysoké škole udělený státní souhlas odejmout, jestliže a)nemá akreditovaný žádný studijní program,

b) v průběhu jednoho roku jí byla odňata akreditace více než dvou studijních programů,

c) jí byla pozastavena akreditace všech studijních programů,

d) se v její činnosti projevují závažné nedostatky znemožňující plnění jejich úkolů podle tohoto zákona,

e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jejím vnitřním předpisem.

(3) Ministerstvo odejme státní souhlas v případě, že v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení státního souhlasu nebo že došlo k takovým změnám, za kterých by souhlas nemohl být vydán.

(4) Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění působit jako vysoká škola. Ministerstvo zároveň rozhodne o odnětí akreditace studijních programů.

(5) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit soukromou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 2 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(6) Jestliže soukromá vysoká škola přestala uskutečňovat vzdělávací činnost z jiného důvodu než z důvodu odnětí státního souhlasu, je povinna to bezodkladně oznámit ministerstvu.

 

ČÁST ČTVRTÁ

Studijní program

 

§ 41

 

(1) Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia.

(2) Součástmi studijního programu jsou

a) název studijního programu, jeho typ, forma a cíle studia,

b) kriteria, zejména schopnosti, znalosti a nadání pro přijetí ke studiu (posl. Koucký, ostatní přeznačit)

b) členění studijního programu na studijní obory, jejich charakteristika a jejich kombinace, jakož i stanovení kvalifikačního profilu absolventa příslušných studijních oborů (posl. Šojdrová)

c) charakteristika studijních předmětů,

d) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě délka praxe,

e) standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích,

f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení podle § 42 odst. 3, § 43 odst. 3 a § 44 odst. 4 včetně obsahu státních zkoušek,

g) udělovaný akademický titul,

h) návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti studia.

(3) Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků.

(4) Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci.

 

§ 42

Bakalářský studijní program

 

(1) Bakalářský studijní program je zaměřen zejména na přípravu k výkonu povolání, při nichž se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též vybrané teoretické poznatky.

(2) Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.

(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce.

(4) Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc." uváděné před jménem), v oblasti umění akademický titul "bakalář umění" (ve zkratce "BcA." (posl. Kučera) uváděné před jménem); absolventům v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 45 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích.

 

§ 43

Magisterský studijní program

 

(1) Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu.

(2) Standardní doba studia je nejméně čtyři a nejvýše šest roků. Magisterský studijní program může navazovat na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně dva a nejvýše tři roky.

(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.

(4) Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují tyto akademické tituly:

a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství "inženýr" (ve zkratce "Ing." uváděné před jménem),

b) v oblasti architektury "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch." uváděné před jménem),

c) v oblasti lékařství "doktor medicíny" (ve zkratce "MUDr." uváděné před jménem),

d) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny "doktor veterinární medicíny" (ve zkratce "MVDr." uváděné před jménem),

e) v oblasti umění "magistr umění" (ve zkratce "MgA."(posl. Kučera) uváděné před jménem),

f) v ostatních oblastech "magistr" (ve zkratce "Mgr." uváděné před jménem).

Absolventům studia v magisterských studijních programech v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 45 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích.

(5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul "magistr", mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Tito absolventi mají právo používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly:

a) v oblasti práva "doktor práv" (ve zkratce "JUDr." uváděné před jménem),

b) v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd "doktor filozofie" (ve zkratce "PhDr." uváděné před jménem),

c) v oblasti přírodních věd "doktor přírodních věd" (ve zkratce "RNDr." uváděné před jménem),

d) v oblasti farmacie "doktor farmacie" (ve zkratce "PharmDr." uváděné před jménem),

e) v oblasti teologie "doktor teologie" (ve zkratce "ThDr." uváděné před jménem) nebo (posl. Šojdrová) "licenciát teologie" (ve zkratce "ThLic." uváděné před jménem).

 

§ 44

Doktorský studijní program

 

(1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění.

(2) Standardní doba studia je tři roky.

(3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele.

(4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.

(5) Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem, v oblasti teologie "doktor teologie" ve zkratce "ThDr." uváděné za jménem) (pos. Šojdrová)

(6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí zvláštní komise, která se vytváří speciálně ke každému kandidátu/studentovi a oblasti jeho disertační práce. Komise se skládá z vedoucího práce, dvou akademických pracovníků vysoké školy nebo její součásti, na které studijní program probíhá, jednoho akademického pracovníka z jiné vysoké školy. Členem této komise může být rovněž akademický pracovník zahraniční vysoké školy. Členy komise schvaluje vedoucí katedry a děkan fakulty. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na základě písemné dohody vytvořit společnou komisi. Předsedu komise volí ze svého středu její členové. Bližší podmínky ustanovení a fungování této komise stanoví vnitřní předpis vysoké školy, která má akreditovaný příslušný studijní program. (posl. Marcová)

(6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedu oborové rady volí ze svého středu její členové.

 

ČÁST PÁTÁ

Studium na vysoké škole

 

Přijímání ke studiu

§ 45

 

(1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském a magisterském studijním programu je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči s vyšším odborným vzděláním poskytovaným v konzervatořích.

(2) Ke studiu v oblasti umění mohou být výjimečně přijati též uchazeči bez dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích.

(3) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a v oblasti umění též získání akademického titulu.

 

§ 46

 

(1) Vysoká škola, fakulta nebo vysokoškolský ústav může stanovit další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání anebo prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy. Kromě toho může stanovit (posl. Koucký vypustit) nejvyšší možný počet přijímaných studentů, kteří splnili stanovené podmínky; splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších.

(2) Podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu musí umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

(3) Vysoká škola, fakulta nebo vysokoškolský ústav může stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí.

(4) Splnění podmínek stanovených podle odstavce 1 a 3 se ověřuje, a to zpravidla přijímací zkouškou.

(5) Vysoká škola, fakulta nebo vysokoškolský ústav zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však čtyř měsíčním, (posl. Koucký) lhůtu pro podání přihlášek ke studiu, podmínky přijetí podle odstavce 1 a 3, termín a způsob ověřování jejich splnění a pokud je součástí ověřování požadavek přijímací zkoušky, také formu a rámcový obsah zkoušky. (posl. Koucký) Tyto skutečnosti musí být zveřejněny na úřední desce vysoké školy, fakulty nebo ústavu vysoké školy. Stejným způsobem musí být zveřejněn i závazný nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním oboru (posl. Šojdrová)

 

§ 47

Přijímací řízení

 

(1) Přijímací řízení se zahajuje doručením písemné přihlášky ke studiu vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program.

(2) O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta nebo vysokoškolský ústav, rozhoduje děkan fakulty nebo ředitel vysokoškolského ústavu. O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje vysoká škola, rozhoduje rektor.

(3) Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán určený vnitřním předpisem.

(4) Na rozhodování o přijetí ke studiu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(5) Rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně do třiceti dnů od ověření podmínek pro přijetí ke studiu (posl. Zeman), musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být uchazeči doručeno do vlastních rukou. Způsob náhradního doručení stanoví vnitřní předpis. Uchazeči, jehož pobyt není znám, se doručuje vyvěšením rozhodnutí na úřední desce.

(6) Uchazeč má právo nahlédnout do všech materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o přijetí. (posl. Koucký, ostatní přečíslovat)

(6) Uchazeč může požádat o přezkoumání rozhodnutí. Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal, ve lhůtě osmi třiceti (posl. Koucký) dnů ode dne jeho doručení; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Jestliže je tímto orgánem děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu, může sám žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem vysoké školy nebo její součásti anebo podmínkami stanovenými podle § 46 odst. 1 a 3. Jinak žádost zamítne a původní rozhodnutí potvrdí. (posl. Koucký vypustit)

 

§ 48

Zápis do studia

 

(1) Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vysokou školou nebo její součástí.

(2) Zápis se koná na vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program.

 

§ 49

Rozvrh studia a akademický rok

 

(1) Studium je členěno zejména na semestry, ročníky nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin.

(2) Akademický rok trvá dvanáct kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví rektor.

 

§ 50

Státní zkoušky (posl. Koucký v případě, že nebude přijat jeho návrh v odst. 3)

 

(1) Státní zkouška se koná před zkušební komisí; průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné.

(2) Komisi jmenuje děkan a nejméně jedna třetina členů není členem akademické obce příslušné veřejné vysoké školy. (posl. Šojdová)

 

(2) Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení příslušnou vědeckou radou. (posl. Klanica, vypustit)

(3) Ministerstvo může jmenovat jmenuje (posl. Koucký) další členy jednoho dalšího člena (posl. Melčák) zkušební komise z významných odborníků v daném oboru.

posl. Šojdrová navrhuje odst. 3 vypustit

 

§ 51

Přerušení studia

 

(1) Studium ve studijním programu může být za podmínek stanovených studijním a zkušebním řádem i opakovaně přerušeno. Studijní a zkušební řád stanoví nejdelší celkovou dobu přerušení studia.

(2) V době přerušení studia není osoba studentem. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia.

 

Ukončení studia

§ 52

 

(1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.

(2) Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a vysvědčení o státní zkoušce.

 

§ 53

 

(1) Studium se dále ukončuje

a) zanecháním studia,

b) nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu,

c) odnětím akreditace studijního programu,

d) zánikem akreditace studijního programu podle § 77 odst. 4,

e) vyloučením ze studia podle § 62 odst. 1 písm. c) nebo podle § 64.

(2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě nebo vysokoškolskému ústavu, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. b) je den stanovený studijním a zkušebním řádem. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. c) je nejpozději den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. d) je den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení studijního programu. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.

(3) O ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) nebo přerušení studia podle § 51 rozhodují orgány uvedené v § 47 odst. 2 a 3; na rozhodování se vztahuje § 47 odst. 4 až 6 obdobně.

 

§ 54

Doklady o studiu

 

(1) Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studia ve studijním programu jsou

a) průkaz studenta,

b) výkaz o studiu,

c) vysokoškolský diplom,

d) vysvědčení,

e) doklad o vykonaných zkouškách,

f) doklad o studiu,

g) dodatek k diplomu.

(2) Průkaz studenta je doklad, který student obdrží po zápisu do matriky studentů.

(3) Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují zejména studijní předměty a výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního výkonu.

(4) Vysokoškolský diplom je dokladem o absolvování studijního programu v příslušném studijním oboru.

(5) Vysvědčení je doklad o vykonané státní zkoušce a jejích součástech, popřípadě o obhajobě disertační práce.

(6) Doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu obdrží

a) osoba, která ukončila studium ve studijním programu podle § 53 odst. 1,

b) student na základě své žádosti,

c) absolvent studia ve studijním programu na základě své žádosti.

(7) Dodatek k diplomu obdrží student na základě své žádosti.

(8) Vysokoškolský diplom a vysvědčení jsou opatřeny státním znakem České republiky, spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován; vysoká škola je vydává zpravidla při akademickém obřadu.

 

Poplatky spojené se studiem

§ 55

posl. Klanica navrhuje vypustit § 55

(1) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, která činí nejvýše 20 % základu.

(2) Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je pět procent z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů finančních prostředků (posl. Kroupa)poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu z rozpočtové kapitoly ministerstva (posl. Kroupa) veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo počátkem kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok.

(3) Studuje-li student déle než je standardní doba studia v bakalářském, nebo magisterském studijním programu, Studuje-li student déle než je standardní doba studia v bakalářském nebo magisterském studijním programu, (posl. Prokop) o jeden rok (posl. Turek) stanoví mu veřejná vysoká škola úhradu (alternativa: poplatek) za studium, která činí za každý další započatý měsíc studia nejméně jednu čtvrtinu základu.

(4) Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola úhradu (alternativa: poplatek) za studium, která činí za jeden rok nejvýše základ podle odstavce 3 (posl. Turek); to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu, či jde-li o souběh řádných studijních programů, nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho (posl. Turek). Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce 3.

posl. Koucký - doporučuje odst. 5 a 6 původního znění vládního návrhu

(5) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program pro cizince v cizím jazyce, stanoví mu poplatek za studium v bakalářském, magisterském anebo doktorském studijním programu; na stanovení výše poplatků spojených se studiem se nevztahuje odstavec 2 až 4.

(6) Veřejná vysoká škola zveřejní výši poplatků spojených se studiem podle odstavce 1 až 5 pro příští akademický rok před termínem pro podávání přihlášek ke studiu. Výši, způsob a termíny placení poplatků určí statut veřejné vysoké školy.

(7) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 5 jsou příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy.

(8) Rektor může poplatky spojené se studiem podle odst. 2 a 4 snížit, prominout nebo odložit termíny jejich splatnosti, s přihlédnutím ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy. (posl. Šojdrová)

Alternativa:

Poplatky spojené se studiem

§ 55

 

(1) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, které činí nejvýše 20 % základu.

(2) Veřejná vysoká škola stanoví školné pro studenta v bakalářském a magisterském studijním programu.

(3) Základem pro stanovení školného je pět procent z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo počátkem kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok.

(4) Školné za jeden akademický rok činí nejvýše trojnásobek základu.

(5) Studuje-li student déle než je standardní doba studia v bakalářském nebo magisterském studijním programu (posl. Prokop), stanoví mu veřejná vysoká škola školné, které činí za každý další započatý měsíc studia nejméně jednu čtvrtinu základu.

(6) Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola školné podle odstavce 5; to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola školné podle odstavce 5.

(7) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program pro cizince v cizím jazyce, nevztahuje se na stanovení výše školného odstavec 4.

(8) Veřejná vysoká škola zveřejní výši poplatků spojených se studiem podle odstavce 1 až 5 pro příští akademický rok před termínem pro podávání přihlášek ke studiu. Výši, způsob a termíny placení úhrad poplatků určí statut veřejné vysoké školy.

(9) Školné s výjimkou odstavce 7 je příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy.

(10) Rektor může školné podle odstavce 2 až 4 snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti, s přihlédnutím ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy.

 

§ 56

 

Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.

 

§ 57

Celoživotní vzdělávání

 

(1) V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání mimo rámec studijních programů, orientované na výkon povolání nebo zájmově. Bližší podmínky stanoví vnitřní předpis. Účastníci dalšího vzdělávání s ním musí být seznámeni předem (posl. Šojdrová)

(2) O absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá vysoká škola jeho účastníkům osvědčení.

(3) Účastníci celoživotního vzdělávání nejsou studenty podle tohoto zákona.

 

ČÁST ŠESTÁ

Studenti

 

§ 58

 

(1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.

(2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 52 odst. 1 a § 53 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 51.

 

§ 59

Práva studenta

 

(1) Student má právo

a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů,

b) volby studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle pravidel studijního programu,

c) volby učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více učiteli,

d) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem,

e) zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem a uhradil stanovené úhrady poplatky,

f) navrhovat téma své bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce,

g) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium ve studijním programu v souladu s pravidly určenými vysokou školou,

h) volit a být volen do akademického senátu, pokud byl akademický senát zřízen,

i) na stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu.

(2) Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen.

 

§ 60

Povinnosti studenta

 

(1) Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního programu a studijního a zkušebního řádu.

(2) Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí.

(3) Student je povinen dbát dobrého jména vysoké školy. (posl. Klanica, další přečíslovat)

(4) Student je dále povinen

a) hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši,

b) hlásit vysoké škole nebo její součásti, na které je zapsán, adresu určenou pro doručování,

c) dostavit se na předvolání rektora, děkana nebo jimi pověřeného zaměstnance vysoké školy k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo ukončení studia.

(5) Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 4 vzniká studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím způsobil.

 

Disciplinární přestupek

§ 61

 

Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí.

 

§ 62

 

(1) Za disciplinární přestupek lze uložit některou z následujících sankcí:

a) napomenutí,

b) podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení,

c) vyloučení ze studia.

(2) Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupku vede k nápravě.

(3) Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě úmyslného spáchání disciplinárního přestupku.

 

§ 63

 

Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci.

 

§ 64

Zvláštní ustanovení o vyloučení ze studia

 

Ze studia bude vyloučen student, který byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání.

 

Rozhodování o právech a povinnostech studentů

 

§ 65

 

(1) Na rozhodování o právech a povinnostech studenta se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne přijetí žádosti nebo oznámení předmětné skutečnosti.

(2) O rozhodnutí o právech a povinnostech studenta musí být student prokazatelným způsobem uvědoměn. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace o studentech, vedené vysokou školou nebo její součástí, na které je student zapsán.

(3) Rozhodnutí ve věcech

a) povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,

b) povolení opakovat část studia uvedenou v § 49 odst. 1, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,

c) povolení přerušit studium,

d) uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek,

e) přiznání stipendia,

f) nesplnění požadavků podle § 53 odst. 1 písm. b),

g) disciplinárního přestupku,

h) vyloučení ze studia podle § 64

musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou. Případný způsob

náhradního doručení ve věcech uvedených v písmenu a) až e) může stanovit vnitřní předpis vysoké školy nebo její součásti.

(4) Student může do osmi třiceti (posl. Koucký) dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí podle odstavce 3 doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem veřejné vysoké školy nebo její součásti. V ostatních případech původní rozhodnutí potvrdí a žádost zamítne. (posl. Koucký) Rozhodnutí o disciplinárním přestupku a o vyloučení ze studia podle § 64 zruší i v případě, že dodatečně vyšly najevo skutečnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení.

(5) Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí podle odstavce 4 v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.

 

§ 66

 

(1) Disciplinární řízení zahajuje rektor, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který není zapsán na žádné z jejích fakult, nebo děkan, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který je zapsán na fakultě. Návrh obsahuje popis skutku, popřípadě navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je zahájeno seznámením studenta s návrhem. O disciplinárním přestupku se koná ústní jednání za přítomnosti studenta. V nepřítomnosti studenta lze ústní jednání konat pouze v případě, že se k němu nedostaví bez omluvy, ačkoli byl řádně pozván. Rektor nebo děkan nemohou navrhnout přísnější sankci než navrhla disciplinární komise. (posl. Šojdrová)

(2) Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupek, jestliže se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupek spáchal student, nebo jestliže osoba přestala být studentem, disciplinární řízení se zastaví.

(3) Žádost o přezkoumání rozhodnutí má vždy odkladný účinek.

(4) Odstavec 1 až 3 se použije obdobně pro řízení o vyloučení ze studia podle § 64.

 

ČÁST SEDMÁ

Akademičtí pracovníci

 

§ 67

Akademičtí pracovníci

 

(1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kteří vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy.

(2) Akademickými pracovníky jsou profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti.

(3) Na vysoké škole plní funkci učitelů akademičtí pracovníci.

(4) Na výuce se mohou podílet i další odborníci na základě dohod konaných mimo pracovní poměr (posl. Turek, ostatní přečíslovat)

(4) Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících profesorů.

 

§ 68

Jmenování docentem

 

Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě habilitačního řízení.

 

§ 69

Habilitační řízení

 

(1) V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých prací a jeho pedagogická způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky a předcházející pedagogické praxe.

(2) Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. S návrhem je nutno předložit životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných příslušných titulech, doklady osvědčující pedagogickou praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, přehled absolvovavých vědeckých, odborných a uměleckých stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních (posl. Marcová) popřípadě další doklady osvědčující vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč též uvede obor, ve kterém žádá o habilitaci. Předloží rovněž habilitační práci.

(3) Habilitační prací se rozumí:

a) písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo

b) soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem, nebo

c) tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo

d) umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost.

(4) Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor habilitace nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Nemá-li návrh všechny potřebné náležitosti a uchazeč jeho vady na výzvu v přiměřené lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor habilitační řízení zastaví.

(5) Pokud nedojde k zastavení habilitačního řízení podle odstavce 4, předloží děkan nebo rektor věc vědecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační komise se skládá z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně dva tři (posl. Šojdrová) členové musí být z jiné vysoké školy, než z té, na které se habilitační řízení koná.

(6) V uměleckých oborech může příslušná vědecká rada prominout uchazeči o habilitaci požadavek vysokoškolského vzdělání.

(7) Habilitační komise ve složení schváleném vědeckou radou jmenuje tři oponenty habilitační práce. Z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná, mohou může být jmenováni pouze dva oponenti jeden oponent. (posl. Šojdrová)

(8) Habilitační komise posoudí vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče pro daný obor a jeho předcházející pedagogickou praxi. Na základě posudků oponentů zhodnotí úroveň habilitační práce. Habilitační komise se tajným hlasováním usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů habilitační komise, platí, že habilitační komise doporučuje habilitační řízení zastavit. Po rozhodnutí ve věci se habilitační komise usnáší většinou hlasů všech členů na odůvodnění návrhu. Návrh s odůvodněním přednese předseda nebo jím pověřený člen habilitační komise vědecké radě.

(9) Habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce se koná na veřejném zasedání vědecké rady. Po rozpravě, ve které musí být uchazeči dána možnost vyjádřit se k posudkům oponentů, obhajovat svoji habilitační práci a vyslovit se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké a pedagogické činnosti, se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem.

(10) Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že vědecká rada habilitační řízení zastavuje. Pokud vědecká rada rozhodne v souladu s návrhem habilitační komise, je odůvodněním rozhodnutí vědecké rady odůvodnění, které přednesla habilitační komise. V opačném případě se vědecká rada po rozhodnutí ve věci usnáší většinou hlasů všech členů na jeho odůvodnění.

(11) Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká rada rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním vědecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že se řízení zastavuje. V tomto případě se vědecká rada po rozhodnutí ve věci usnáší většinou hlasů všech členů na jeho odůvodnění. V opačném případě rektor docenta jmenuje.

(12) V případě zastavení habilitačního řízení se habilitační práce s připojenými doklady vrátí spolu s jeho odůvodněním uchazeči.

(13) Na habilitační řízení se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(14) Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat námitky. Nevyhoví-li námitkám děkan, předá je k rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí rektora je konečné.

(15) Podrobnější kritéria pro posuzování vědecké nebo umělecké kvalifikace a pedagogické způsobilosti uchazečů pro jmenování docentem stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (posl. Dostál, ostatní přečíslovat)

(16) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může habilitační řízení probíhat před vědeckou radou vysokoškolského ústavu. Úkoly děkana pak plní jeho ředitel.

 

§ 70

Jmenování profesorem

 

Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra.

 

§ 71

Řízení ke jmenování profesorem

 

(1) V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru. Předpokladem k zahájení řízení je předchozí jmenování docentem na základě habilitačního řízení, pokud jeho součástí bylo předložení habilitační práce.

Ve výjimečných případech, kdy je na profesora navrhován někdo, kdo již je profesorem na renomované Vysoké škole v zahranič, může ministr na návrh děkana nebo rektora Vysoké školy předchozí jmenování docentem jako předpoklad k zahájení řízení jmenování profesorem zrušit. - (posl. Kroupa)

(2) Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje na návrh uchazeče, podpořený alespoň dvěma písemnými stanovisky profesorů téhož nebo příbuzného oboru, nebo na návrh děkana nebo rektora podaný vědecké radě fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor jmenování nebo vědecké radě vysoké školy, má-li akreditaci pro navrhovaný obor vysoká škola. Řízení může zahájit z vlastního podnětu i vědecká rada fakulty nebo vysoké školy. Součástí návrhu jsou náležitosti uvedené v § 69 v odst. 2 větě druhé; v návrhu se též uvede obor, ve kterém se řízení ke jmenování profesorem zahajuje.

(3) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh děkana nebo rektora příslušná vědecká rada pětičlennou hodnotící komisi složenou z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně dva tři (posl. Šojdrová) členové musí být z jiné vysoké školy než z té, na které se jmenovací řízení koná.

(4) V uměleckých oborech může příslušná vědecká rada prominout uchazeči požadavek vysokoškolského vzdělání.

(5) Hodnotící komise posoudí kvalifikaci uchazeče a tajným hlasováním se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů hodnotící komise, platí, že hodnotící komise doporučuje řízení ke jmenování profesorem zastavit. Po rozhodnutí ve věci se hodnotící komise usnáší většinou hlasů všech členů na odůvodnění návrhu. Návrh s odůvodněním přednese předseda nebo jím pověřený člen hodnotící komise té vědecké radě, která komisi schválila. Tato vědecká rada vyzve uchazeče, aby na jejím veřejném zasedání přednesl přednášku, ve které předloží koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru.

(6) Po přednášce se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jedná-li se o vědeckou radu vysoké školy, předkládá po schválení návrh na jmenování profesorem ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu fakulty, předkládá návrh vědecké radě vysoké školy, která tajně hlasuje o předložení návrhu ministrovi. Ustanovení § 69 odst. 10 platí v obou případech obdobně.

(7) Na řízení ke jmenování profesorem se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(8) Proti postupu při řízení ke jmenování profesorem na fakultě nebo vysoké škole může uchazeč podat námitky, o nichž rozhoduje rektor; rozhodnutí rektora je konečné.

(9) Podrobnější kritéria pro posuzování vědecké nebo umělecké a pedagogické kvalifikace uchazečů pro jmenování profesorem stanoví vnitřní předpis vysoké školy.

(10) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může být řízení ke jmenování profesorem zahájeno na vědecké radě vysokoškolského ústavu, která plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly děkana pak plní ředitel vysokoškolského ústavu.

 

§ 72

Zveřejňování údajů o habilitačním řízení a řízení ke jmenování profesorem

 

(1) Vysoká škola nebo její součást zveřejní na úřední desce (posl. Šojdrová) neprodleně údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a termíny příslušných veřejných zasedání vědeckých rad; neprodleně rovněž zveřejní údaje o ukončení těchto řízení.

(2) Vysoká škola oznámí ministerstvu

a) při zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem jméno, příjmení, rodné číslo, stav a trvalý pobyt, u cizinců též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství a údaje o pracovním poměru uchazeče,

b) v průběhu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo důvod a datum přerušení řízení,

c) při ukončení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem datum a výsledek řízení.

(3) Ministerstvo zajistí zveřejnění informací o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a o výsledcích těchto řízení ve věstníku ministerstva. (posl. Šojdrová)

 

§ 73

Tvůrčí volno

 

(1) Akademickému pracovníku vysoké školy se na jeho žádost poskytne tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let, nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké školy.

(2) Po dobu tvůrčího volna náleží akademiskému pracovníku mzda (posl. Šojdrová), vyplývající z jeho pracovního poměru k vysoké škole. (posl. Dostál)

 

§ 74

Výběrové řízení na veřejné vysoké škole

 

(1) Pracovní poměr učitelů a vědeckých pracovníků vysokých škol se sjednává na dobu určitou v trvání dvou až pěti let. (posl. Gjurič, psl. Kroupa, ostatní přečíslovat)

(1) Místa akademických pracovníků na veřejné vysoké škole se obsazují na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkem, jde-li o obsazení jím zastávaného místa. Od výběrového řízení lze upustit nebo zastavit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkem, jde-li o obsazení jím zastávaného místa a je-li tento pracovník jediným uchazečem o toto místo. (posl. Kroupa, varianta 1)

Od výběrového řízení lze upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkem, jde-li o obsazení jím zastávaného místa. (posl. Kroupa, varianta 2)

(2) Vypsání výběrového řízení musí být zveřejněno na úřední desce vysoké školy nebo její součásti a v hromadném sdělovacím prostředku s celostátní působností nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání přihlášky.

(3) Podrobnosti o výběrovém řízení stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.

 

ČÁST OSMÁ

Akreditace

 

Akreditace studijního programu

§ 75

 

(1) Studijní program podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo.

(2) Není-li studijní program akreditován, nelze k jeho studiu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky, ani přiznávat akademické tituly.

(3) V rámci akreditace magisterského studijního programu se rozhoduje i o oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 43 odst. 5.

 

§ 76

 

Uložení akreditace podle § 75 podléhá zpoplatnění. Poplatek se ukládá žadateli o akreditaci ve výši 1,5 násobku průměrných nákladů na řízení o uložení akreditace studijního programu a je splatný v den podání písemné žádosti vysoké školyy o akreditaci studijního programu na účet ministerstva v souladu se zvláštním předpisem. Výši průměrných nákladů na řízení o uložení akreditasce pro následující (příští) příslušný akademický rok vyhlašuje ministerstvo ve věstníku nejpozději tři měsíce před zahájením následujícího (příštího) příslušného roku.

(posl. Koucký nový § 76, ostatní přečíslovat

 

stávající § 76

 

(1) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu obsahuje

a) název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude studijní program uskutečňovat,

b) součásti studijního programu podle § 41 odst. 2,

c) doklady o personálním, finančním, materiálním a technickém a informačním zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia,

d) záměr rozvoje studijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný počet přijímaných uchazečů o studium,

e) v případě studijního programu zdravotnického zaměření též stanovisko Ministerstva zdravotnictví, zda absolventi budou oprávněni vykonávat zdravotnické povolání.

f) doklad (potvrzení) o zaplacení poplatku podle §76. (posl. Koucký)

(2) Žádost vysoké škole o akreditaci se předkládá v českém a anglickém jazyce (posl. Koucký, ostatní přečíslovat)

(2) Ministerstvo si k žádosti o akreditaci studijního programu neprodleně vyžádá odborné vyjádření příslušné veřejnoprávní korporace zájmové samosprávy a vědecké společnosti z příslušného nebo příbuzného oboru, jsou-li zřízeny nebo založeny. Nevyjádří-li se dožádaná osoba do 15 dnů od doručení žádosti o vyjádření obsahující rozmnoženinu žádosti vysoké školy o akreditaci studijního programu, má se za to, že nemá námitek. (posl. Šojrová)

(2) Ministerstvo neprodleně postoupí žádost Akreditační komisi, která ji posoudí do 120 dnů ode dne, kdy jí byla doručena.

(3) Jsou-li případné nedostatky žádosti odstranitelné, vyzve Akreditační komise vysokou školu, aby je v přiměřené lhůtě odstranila a posuzování přeruší. V případě, že vysoká škola vady ve stanovené lhůtě neodstraní, vydá Akreditační komise stanovisko na základě původních podkladů.

(4) Akreditační komise si k žádosti vysoké školy o akreditaci vyžádá stanovisko nejméně ze dvou zahraničních institucí obdobného typu a zaměření. (posl. Koucký, ostatní přečíslovat)

(4) Po obdržení stanoviska Akreditační komise ministerstvo do 30 dnů rozhodne o udělení akreditace. Přitom přihlíží ke koncepci vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti vysoké školy a k hodnocení její činnosti.

(5) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže

a) studijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona,

b) studijní program není dostatečně zabezpečen po stránce personální, přístrojové a informační,

c) uskutečňování studijního programu není finančně nebo materiálně a technicky zabezpečeno,

d) vysoká škola neskýtá záruku řádného zajištění výuky,

e) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci,

f) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko.

(6) Akreditační komise nevydá k žádosti o akreditaci studijního programu souhlasné stanovisko z důvodů uvedených v odstavci 5 písm. a) a b).

(7) Ministerstvo po dohodě s Akreditační komisí stanoví vyhláškou podrobnější obsah písemné žádosti o akreditaci studijního programu.

 

§ 77

 

(1) Akreditace studijního programu se uděluje na dobu rovnající se nejvýše dvojnásobku standardní doby studia, u doktorských studijních programů po dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí.

(2) Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 76.

(3) Během uskutečňování akreditovaného studijního programu může vysoká škola požádat o akreditaci jeho rozšíření.

(4) Akreditace studijního programu zaniká oznámením vysoké školy o zrušení studijního programu. Akreditovaný studijní program lze zrušit, jestliže vysoká škola zajistí studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.

 

§ 78

 

(1) O akreditaci studijního programu může spolu s vysokou školou požádat též právnická osoba se sídlem v České republice zabývající se vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činností.

(2) Spolu se žádostí o akreditaci předloží dohodu s vysokou školou o vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu. Tato vysoká škola přijímá uchazeče o studium ve studijním programu a uděluje absolventům tohoto studijního programu příslušný akademický titul. Ve vysokoškolském diplomu je též uvedeno, kde byl studijní program uskutečňován.

(3) O akreditaci studijního programu může právnická osoba podle odstavce 1 požádat též samostatně. Vydá-li Akreditační komise souhlasné stanovisko, ministerstvo vyzve příslušnou vysokou školu k uzavření dohody podle odstavce 2 a akreditaci udělí po uzavření této dohody. Odmítne-li vysoká škola dohodu uzavřít, sdělí toto rozhodnutí a jeho zdůvodnění do 30 dnů ministerstvu a Akreditační komisi.

(4) Při společném uskutečňování doktorského studijního programu dohoda též stanoví zastoupení právnické osoby a vysoké školy v oborové radě.

 

§ 79

Akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem

 

(1) Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení anebo řízení ke jmenování profesorem v daném oboru podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo.

(2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci obsahuje:

a) název vysoké školy, popřípadě název součásti, na které bude řízení probíhat,

b) obor habilitace nebo jmenování,

c) údaje o vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí činnosti vysoké školy nebo její součásti v daném oboru,

d) údaje o profesorech a dalších akademických pracovnících vyučujících a pěstujících daný nebo příbuzný obor na vysoké škole nebo její součásti,

e) seznam členů vědecké rady vysoké školy, popřípadě její součásti,

f) text nebo návrh ustanovení vnitřního předpisu vysoké školy stanovujících podrobnější kritéria pro posuzování vědecké nebo umělecké kvalifikace a pedagogické způsobilosti uchazečů o jmenování docentem nebo profesorem.

(3) Ustanovení § 76 odst. 2 a 3 platí pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem obdobně.

(4) Akreditační komise posoudí, zda skutečnosti doložené podle odstavce 2 písm. c) až f) vytvářejí předpoklady pro objektivní posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování docentem nebo profesorem, a vydá stanovisko k žádosti.

(5) Ministerstvo rozhodne o udělení akreditace do 30 dnů po obdržení stanoviska Akreditační komise. Přitom přihlíží k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy nebo dlouhodobému záměru soukromé vysoké školy a k hodnocení činnosti vysoké školy.

(6) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže

a) vysoká škola neskýtá záruku řádného provádění habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,

b) není akreditován doktorský studijní program, v jehož rámci se na vysoké škole nebo její součásti vyučuje obor habilitace nebo jmenování anebo alespoň jeho podstatná část,

c) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci,

d) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko.

(7) Výjimku z ustanovení odstavce 6 písm. b) může ministerstvo připustit v případě nově vznikajícího oboru.

(8) Platnost akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem lze časově omezit.

 

Akreditační komise

§ 80

 

(1) Akreditační komise má dvacet jednoho člena. Předsedu, místopředsedu a členy Akreditační komise jmenuje na návrh ministra vláda. Ministr si před volí Parlament na návrh poslanců a ministerstva (posl. Klanica). Předkladatel si před předložením návrhu vyžádá doporučení reprezentace vysokých škol, Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj a Akademie věd České republiky a návrh s nimi projedná.

(2) Členové Akreditační komise jsou jmenováni voleni (posl. Klanica) na dobu šesti tří let; jmenováni mohou být nejvýše na dvě jedno funkční období. Při prvním jmenování členů Akreditační komise určí vláda jména jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech, a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po čtyřech letech.

(3) Členem Akreditační komise může být jmenována pouze bezúhonná osoba, která je všeobecně uznávanou odbornou autoritou z tuzemska i zahranicí s přiměřeným zastoupením veřejného i soukroméno sektoru. (posl. Marcová)

(4) Funkce člena Akreditační komise je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, nebo děkana nebo proděkana. (posl. Koucký)

(5) Před uplynutím funkčního období může být člen Akreditační komise odvolán

z funkce jen pro ztrátu bezúhonnosti, pro dlouhodobou neúčast na práci Akreditační komise nebo na vlastní žádost.

(6) Členové Akreditační komise jsou při výkonu své funkce nezávislí.

(7) Akreditační komise pro odbornou přípravu svých jednání může zřizovat pracovní skupiny, jejichž složení musí odpovídat typu, formě a cíli studia a studijního programu, jeho formě a cíli studia, o jehož akreditaci žadatel žádá. (posl. Koucký)

(8) Způsob jednání Akreditační komise a jejích pracovních skupin upraví statut Akreditační komise, který schvaluje vláda. Ministerstvo zveřejní vládou schválený statut ve Věstníku. (posl. Šojdrová)

(9) Činnost Akreditační komise materiálně a finančně zabezpečuje ministerstvo.

(10) Podání k Akreditační komisi se činí prostřednictvím ministerstva.

(11) Činnost členů Akreditační komise a jejích pracovních komisí je úkonem v obecném zájmu.4) Těmto osobám může být poskytnuta odměna a přísluší jim cestovní náhrady podle zvláštního předpisu.5)

 

§ 81

 

(1) Akreditační komise pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání a všestranně posuzuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, anebo další tvůrčí činnost vysokých škol. K tomuto cíli zejména

a) hodnotí činnost vysokých škol a kvalitu akreditovaných činností a zveřejňuje výsledky hodnocení,

b) posuzuje další záležitosti týkající se vysokého školství, které jí předloží ministr a vydává k nim stanovisko.

(2) Akreditační komise vydává stanovisko

a) k žádostem o akreditaci studijních programů,

b) k žádostem o oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,

c) ke zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty veřejné vysoké školy,

d) k udělení státního souhlasu pro právnickou osobu, která chce působit jako soukromá vysoká škola.

e) k určení typu vysoké školy.)

 

§ 82

 

(1) Zjistí-li Akreditační komise nedostatky při uskutečňování akreditovaných činností, doporučí vysoké škole nebo spolupracující právnické osobě, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(2) V případě závažných nedostatků při uskutečňování studijního programu navrhne Akreditační komise ministerstvu podle povahy věci

a) omezení akreditace, spočívající v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče, nebo

b) pozastavení akreditace, spočívající v zákazu konat státní zkoušky a přiznávat akademické tituly, nebo

c) odnětí akreditace.

(3) V případě závažných nedostatků v habilitačním řízení nebo řízení ke jmenování profesorem navrhne Akreditační komise ministerstvu podle povahy věci akreditaci pozastavit nebo odejmout.

(4) Akreditační komise navrhne ministerstvu akreditaci odejmout i v případě, že na straně vysoké školy, její součásti nebo spolupracující právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci.

(5) Pominou-li důvody, pro které bylo učiněno opatření podle odstavce 2 písm. a) nebo b) nebo odstavce 3, Akreditační komise navrhne ministerstvu přijaté opatření zrušit.

(6) Ministerstvo rozhodne do 120 dnů po obdržení návrhu Akreditační komise podle odstavce 2 až 5.

 

§ 83

 

(1) V případě, že akreditace studijního programu byla pozastavena nebo odňata, je povinností vysoké školy zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.

(2) Pro splnění povinnosti podle odstavce 1 stanoví ministerstvo přiměřenou lhůtu.

 

ČÁST DEVÁTÁ

Státní správa

 

§ 84

Působnost ministerstva

 

Ministerstvo

a) registruje vnitřní předpisy vysokých škol,

b) vypracovává a zveřejňuje výroční (posl. Koucký) zprávu o stavu vysokého školství a dlouhodobý záměr ministerstva (§ 16 odst. 4),

c) projednává a vyhodnocuje dlouhodobé záměry veřejných vysokých škol a dlouhodobé záměry soukromých vysokých škol a jejich každoroční aktualizaci,

d) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly školství vysokým školám a kontroluje jejich využití,

e) kontroluje hospodaření veřejné vysoké školy; postupuje při tom podle zvláštního předpisu,

f) uděluje státní souhlas podle § 36,

g) rozhoduje o udělení akreditace studijních programů a o udělení akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem v daném oboru,

h) může jmenovat další členy zkušební komise podle § 50,

i) může sdružovat sdružuje a využívá at informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy, (posl. Šojdrová)

j) v souladu s tímto zákonem (posl. Uhde) řídí vysoké školy při výkonu státní správy,

k) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení,

l) přijímá opatření podle § 34, 35, 40 a 82,

m) vydává stanovisko ke zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty veřejné vysoké školy podle § 21 odst. 3,

n) uznává zahraniční vysokoškolské vzdělání a kvalifikaci podle § 86 a 87,

o) přiznává stipendia hrazená ze státního rozpočtu podle § 88,

p) materiálně a finančně zabezpečuje činnost Akreditační komise,

q) vyslovuje souhlas nebo se vyjadřuje k záležitostem uvedeným v § 90 a 92 (alternativa: vypustit § 90),

r) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a zahraničních styků.

 

§ 85

Matrika studentů

 

(1) Vysoká škola vede matriku studentů. Matrika studentů slouží k evidenci o studentech a k rozpočtovým a statistickým účelům.

(2) Do matriky studentů se zaznamenává jméno, příjmení, rodné číslo, stav a trvalý pobyt studenta, u cizinců též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství.

(3) Nesplní-li vysoká škola povinnost podle odstavce 1 ve lhůtě stanovené podle odstavce 2, ministerstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o zajištění možnosti studentů pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na jiné vysoké škole nebo na více jiných vysokých školách. Ministerstvo své rozhodnutí zveřejní ve Věstníku. Účastníkem řízení jsou pouze dotčené vysoké školy. (posl. Šojdrová)

(3) V matrice studentů jsou o jednotlivých studentech vedeny zejména údaje o

a) zápisu do studia,

b) předchozím vzdělání,

c) studijním programu, studijním oboru, formě studia,

d) zápisu do vyššího ročníku nebo dalšího bloku,

e) složené státní zkoušce a uděleném akademickém titulu,

f) přerušení studia,

g) ukončení studia.

Strukturu informační věty provozované databáze a její technické podmínky stanoví ministerstvo po projednání s vysokou školou.

(4) Záznamy do matriky studentů mohou provádět pouze zaměstnanci vysoké školy zvlášť k tomu pověření; záznamy podle odstavce 3 písm. a) a c) až g) se provedou neprodleně po rozhodné události. Matrika studentů a doklady o rozhodných událostech jsou archiválie; při jejich archivování a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zvláštních předpisů.

(5) Vysoká škola sdělí tomu, kdo osvědčil právní zájem, příslušný údaj z matriky studentů.

Uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace

 

§ 86

 

(1) Na žádost absolventa zahraniční vysoké školy vydá osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části v České republice:

a) ministerstvo, jestliže je Česká republika vázána mezinárodní smlouvou se zemí, kde je zahraniční vysoká škola zřízena a uznána a ministerstvo je touto smlouvou k uznání zmocněno,

b) v ostatních případech veřejná vysoká škola, která uskutečňuje obsahově obdobný studijní program.

(2) V pochybnostech určí příslušnost veřejné vysoké školy ministerstvo nebo rozhodne o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části samo.

(3) Veřejná vysoká škola vydá osvědčení na základě znalosti úrovně zahraniční vysoké školy nebo na základě rozsahu znalostí a dovedností osvědčených vysokoškolskou kvalifikací.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro jednotlivou zkoušku vykonanou na vysoké škole v zahraničí, nejde-li o společný studijní program s vysokou školou podle tohoto zákona.

 

§ 87

 

(1) Ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor.

(2) Podkladem pro uznání je originál nebo úředně ověřená kopie diplomu, vysvědčení nebo obdobného dokladu vydaného zahraniční vysokou školou, případně originál nebo úředně ověřená kopie dodatku k diplomu a doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle tohoto zákona, a o náplni vysokoškolského studia v zahraničí. V případě potřeby se připojí úředně ověřený překlad těchto dokladů.

(3) Pravost podpisů a otisků razítek na originálech dokladů musí být ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo vysoká škola, která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským orgánem a příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

(4) Zjistí-li veřejná vysoká škola nebo podle § 86 odst. 2 ministerstvo, že jsou studijní programy po jejich srovnání v podstatných rysech odlišné, žádost o uznání zamítne.

 

§ 88

Stipendia

 

(1) Studentům vysoké školy mohou být přiznána stipendia.

(2) Stipendia hrazená z dotace mohou být studentům přiznána

a) za vynikající studijní výsledky,

b) za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké, anebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí,

c) v případě tíživé sociální situace studenta,

d) v případech zvláštního zřetele hodných.

(3) Stipendia hrazená z dotace mohou být přiznána též

a) na podporu studia občanů České republiky v zahraničí,

b) na podporu studia cizinců v České republice,

c) studentům doktorských studijních programů.

(4) Stipendia přiznává studentům vysoká škola nebo fakulta podle stipendijního řádu.

(5) Ministerstvo přiznává stipendia za podmínek stanovených v odstavci 2 a 3 podle programů vyhlašovaných ministrem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

 

ČÁST DESÁTÁ

Reprezentace vysokých škol

 

§ 89

 

(1) Reprezentaci vysokých škol tvoří

a) orgán složený z členů akademických obcí vysokých škol delegovaných jejich zastupitelskými akademickými orgány,

b) orgán složený z představitelů vysokých škol.

(2) Podrobnější postup vytvoření těchto orgánů a pravidla jejich jednání stanoví jejich statuty.

(3) Ministr projednává s reprezentací vysokých škol návrhy a opatření, která se vysokých škol významně týkají.

(4) Reprezentace vysokých škol předkládá ministrovi doporučení na složení Akreditační komise.

 

ČÁST JEDENÁCTÁ

Fakultní nemocnice

 

§ 90

 

(1) Klinická a praktická výuka v oblasti lékařství a farmacie a v dalších zdravotnických oborech se uskutečňuje zejména ve fakultních nemocnicích. V těchto nemocnicích se uskutečňuje též vědecká, výzkumná nebo vývojová činnost.

(2) Nemocnice může působit jako fakultní nemocnice na základě pověření, které uděluje a odebírá Ministerstvo zdravotnictví po dohodě s ministerstvem. Toto pověření vymezuje druh a rozsah klinické a praktické výuky a uděluje se na stanovenou dobu. Řízení k udělení tohoto pověření zahajuje Ministerstvo zdravotnictví z podnětu vysoké školy nebo ministerstva. Řízení k odnětí tohoto pověření zahajuje Ministerstvo zdravotnictví z vlastního podnětu nebo z podnětu nemocnice, vysoké školy nebo ministerstva. Ministerstvo zdravotnictví odejme pověření před uplynutím doby, na níž bylo uděleno, pokud fakultní nemocnice přestane splňovat podmínky věcného nebo personálního vybavení. Na udělení pověření se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(3) Spolupráce ve vzdělávací, klinické a vědecké, výzkumné, anebo vývojové činnosti mezi fakultní nemocnicí a vysokou školou se stanoví smlouvou. Smlouva též stanoví zastoupení vysoké školy v orgánech nemocnice a zastoupení nemocnice v orgánech vysoké školy nebo jejích součástí uskutečňujících příslušné studijní programy.

(4) Část klinické nebo praktické výuky lze uskutečňovat na základě smlouvy a v souladu se studijním programem i v jiných zdravotnických zařízeních. (posl. Uhde)

Alternativa:

 

§ 90

 

(1) Klinická a praktická výuka v oblasti lékařství a farmacie a v dalších zdravotnických oborech se uskutečňuje zejména ve fakultních nemocnicích.19) V těchto nemocnicích se uskutečňuje též vědecká, výzkumná, anebo vývojová činnost.

(2) Podrobnosti úpravy stanoví zvláštní předpis.

 

ČÁST DVANÁCTÁ

Vojenské a policejní vysoké školy

 

§ 91

 

(1) Vojenské vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro ozbrojené síly. Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou vojáky v činné službě.

(2) Policejní vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro Policii České republiky. Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou příslušníky Policie České republiky.

 

§ 92

 

(1) Vojenské vysoké školy jsou součástí rozpočtové organizace Ministerstva obrany financované ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva obrany, policejní vysoké školy jsou rozpočtové organizace20) financované z kapitoly Ministerstva vnitra; vztahují se na ně ustanovení části druhé s výjimkou § 12, 13, § 15 odst. 1 písm. c), § 16 až 18 a na vojenské vysoké školy se nevztahuje § 1 odst. 3.

(2) Vojenské vysoké školy se při přijímání vojáků v činné službě ke studiu řídí požadavky Ministerstva obrany. Průběh služby a hmotné zabezpečení studentů se řídí zvláštními předpisy.

(3) Policejní vysoké školy se při přijímání příslušníků Policie České republiky ve služebním poměru ke studiu řídí požadavky Ministerstva vnitra.

(4) Vojenské a policejní vysoké školy, které mají akreditován alespoň jeden doktorský studijní program, mohou požádat o akreditaci magisterského nebo dalšího doktorského studijního programu, zabezpečovaného ve spolupráci s veřejnou vysokou školou. O společném zabezpečení těchto studijních programů musí být předem uzavřena mezi zúčastněnými vysokými školami smlouva, vymezující vzájemné závazky. K uzavření smlouvy je potřebný souhlas ministerstva a Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra.

(5) Vojenské a policejní vysoké školy zveřejňují výsledky vědy nebo výzkumu a vývoje v souladu s obecnými předpisy o ochraně státního a služebního tajemství.

(6) Vojenské vysoké školy vedou matriku studentů - vojáků v činné službě a matriku ostatních studentů; totéž platí pro policejní vysoké školy ve vztahu ke studentům ve služebním poměru a k ostatním studentům.

(7) Ministr obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a ministr vnitra vykonává vůči policejním vysokým školám tyto působnosti:

a) předkládá prezidentu republiky návrh na jmenování, popřípadě odvolání rektora,

b) rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty na návrh rektora a po stanovisku Akreditační komise,

c) stanoví plat rektorovi,

d) vykonává činnosti stanovené v § 19 odst. 1 písm. a) a b),

e) předkládá prezidentu republiky návrhy vědecké rady vysoké školy na jmenování profesorem,

f) pověřuje osoby k výkonu působností jednotlivých orgánů nově zřízené vysoké školy podle § 99 odst. 1.

(8) Ministerstvo obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a Ministerstvo vnitra vůči policejním vysokým školám působnost ministerstva v těchto věcech:

a) registruje jejich vnitřní předpisy podle § 33 po vyjádření ministerstva,

b) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu,

c) kontroluje zákonnost a hospodárnost při nakládání s finančními a hmotnými prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu a při hospodaření s majetkem ve vlastnictví České republiky,

d) určuje výši poplatků spojených se studiem,

e) může prominout placení úhrad za užívání účelových zařízení,

f) může svým rozhodnutím přiznat a vyplácet stipendia studentům a občanům České republiky studujícím v zahraničí,

g) může přiznávat podle programů vyhlašovaných ministrem obrany nebo ministrem vnitra stipendium i mimo důvody uvedené v § 88 odst. 2 a 3, jestliže se student zaváže setrvat po absolvování vysoké školy po dohodnutou dobu v činné službě vojáka z povolání nebo ve služebním poměru policisty,

h) může jmenovat další členy zkušební komise podle § 50 odst. 3,

i) může sdružovat a využívat informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy,

j) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení,

k) přijímá opatření podle § 34, 35 a 82,

l) vykonává činnosti stanovené v § 19 odst. 1 písm. a) až c), § 72 a 83,

m) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a zahraničních styků.

(9) Ministerstvo obrany v oblasti vojenství a ministerstvo vnitra v oblasti bezpečnostních služeb plní úkoly ministerstva a veřejné vysoké školy podle § 86 a 87 při uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace.

(10) Jsou-li místa akademických pracovníků vojenských vysokých škol obsazována vojáky v činné službě a policejních vysokých škol příslušníky Policie České republiky ve služebním poměru, vztahuje se na ně § 74. Jejich služební poměr se přitom nemění.

(11) Na studenty vojenských vysokých škol, kteří jsou vojáky v činné službě, a na studenty policejních vysokých škol, kteří jsou příslušníky Policie České republiky ve služebním poměru, se vztahují ustanovení tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy21) nestanoví jinak.

(12) Studium vojáků v činné službě na vojenské vysoké škole se může ukončit též v případě, kdy voják přestane splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem pro službu vojáka z povolání.

(13) Před rozhodnutím o akreditaci podle § 75 až 79 a 82 týkajícím se vojenských vysokých škol si ministerstvo vyžádá stanovisko Ministerstva obrany; týká-li se rozhodnutí policejních vysokých škol, vyžádá si stanovisko Ministerstva vnitra.

 

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna a doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb.,

o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

 

§ 93

 

Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č.157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slovo "rozpočtu" vkládají tato slova: "a z prostředků veřejné vysoké školy",

2. V § 18 odst. 4 se za slova "v odstavci 3" vkládají tato slova: ", kteří nejsou veřejnou vysokou školou,".

3. V § 18 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

"(5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, nejsou předmětem daně příjmy

a) z investičních transferů,

b) z úroků z vkladů na běžném účtu.".

4. Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12.

 

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

 

§ 94

 

(1) Studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňují podle dosavadních předpisů obsahově ucelenou část vysokoškolského studia, vysokoškolské studium a postgraduální studium a jsou uvedeny v jejich statutech, se stávají studijními programy podle tohoto zákona a jsou akreditovány na dobu čtyř let s tím, že:

a) ucelená část vysokoškolského studia podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, je považována za bakalářský studijní program podle tohoto zákona,

b) vysokoškolské studium podle § 18 zákona č. 172/1990 Sb. je považováno za magisterský studijní program podle tohoto zákona,

c) postgraduální studium podle § 22 zákona o vysokých školách a aspirantury podle § 13 zákona č. 39/1977 ze dne 29. června 1977 o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků jsou po uzavření dohody s příslušnou vysokou školou podle § 78 odst. 2 tohoto zákona považovány za doktorský studijní program podle tohoto zákona.postgraduální studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. je považováno za doktorský studijní program podle tohoto zákona. (posl. Kroupa)

(2) Oprávnění udělovat akademické tituly podle § 43 odst. 5 mají vysoké školy a fakulty pouze v oborech, ve kterých mohou uskutečňovat postgraduální studium na základě rozhodnutí ministerstva podle § 41 zákona č. 172/1990 Sb.

(3) Dosavadní oprávnění vysokých škol a fakult konat ve stanovených oborech habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zanikají po šesti měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud však rektor v této lhůtě podá ministerstvu žádost podle § 79 odst. 2, zůstává do rozhodnutí ministerstva v platnosti stávající oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ve stanovených oborech.

 

§ 95

 

(1) Akademicko-vědecký titul "doktor" a titul "bakalář" přiznané podle zákona č. 172/1990 Sb. se považují za akademické tituly "doktor" a "bakalář" podle tohoto zákona.

(2) Akademický titul "inženýr", který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi technických vysokých škol v oboru architektura, se nahrazuje akademickým titulem "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch." uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(3) Titul "bakalář", který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi obsahově ucelené části vysokoškolského studia uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem "bakalář umění" (ve zkratce "BcA." (posl. Kučera)uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(4) Akademický titul "magistr", který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem "magistr umění" (ve zkratce "MgA."(posl. Kučera) uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(5) Absolventi vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 a § 45 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul "magistr", mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku a získat akademický titul podle § 43 odst. 5.

(6) Absolventi univerzitních vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. v oboru ekonomie akademický titul "magistr", mohou požádat o nahrazení tohoto titulu akademickým titulem "inženýr" (ve zkratce "Ing."). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(7) Akademické tituly podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. mají právo užívat i absolventi vojenských vysokých škol, kteří ukončili studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jim nebyl přiznán akademický titul, stavovské označení nebo jiný titul absolventa vysoké školy podle dřívějších předpisů. Osvědčení o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(8) Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na absolventy Vojenské politické akademie.

(9) Absolventi postgraduálního studia, kteří získali podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademicko-vědecký titul "doktor", mohou požádat o nahrazení zkratky "Dr." zkratkou "Ph.D.". Osvědčení o nahrazení zkratky akademicko-vědeckého titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

var. 1 - Mohou též vykonat požádat, pokud zároveň získali titul "magistr",o udělení titulu dle § 43 odst. 5 zkrácené rigorózní řízení a získat titul podle § 43 odst. 5 tohoto zákona. Bližší podmínky pro zkrácené rigorózní řízení stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (posl. Marcová 1. varianta)

var. 2 - Mohou též vykonat, pokud zároveň získali titul "magistr", o zkrácené rigorózní řízení jehož sučástí není obhajoba rigorózní práce podle § 43 odst. 5 tohoto zákona a získat titul podle § 43 odst. 5 tohoto zákona. (posl. Marcová 2. varianta)

(10) Akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem) se přiznává absolventům lékařského a veterinárního studia, kteří ukončili studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. Osvědčení o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

 

§ 96

 

(1) Vědecká výchova, vedoucí k udělení vědecké hodnosti "kandidát věd" (ve zkratce "CSc."), již nebude po dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahajována. Účastníci vědecké výchovy, kteří ji zahájili podle dosavadních předpisů, mohou vědeckou výchovu ukončit podle těchto předpisů s tím, že obhajoby kandidátských disertačních prací se ukončí nejpozději do dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Řízení vedoucí k udělení vědecké hodnosti "doktor věd" (ve zkratce "DrSc.") již nebude po dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahajováno. Obhajoby již předložených doktorských disertačních prací se ukončí nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (posl. Koucký - vypustit)

(3) Účastníci vědecké výchovy mohou být na vlastní žádost přijati ke studiu v doktorském studijním programu. Při přijetí a studiu se přihlíží k dosavadnímu průběhu vědecké výchovy a vykonaným kandidátským zkouškám.

 

§ 97

 

(1) Veřejnými vysokými školami ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jsou vysoké školy uvedené v příloze č. 1, vojenskými a policejními vysokými školami jsou vojenské a policejní vysoké školy uvedené v příloze č. 2.

(2) Vysoké školy uvedené v odstavci 1 předloží k registraci vnitřní předpisy upravené podle tohoto zákona do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.

(3) Platnost jmenování nebo volby akademických funkcionářů a jejich funkční období zůstávají tímto zákonem nedotčeny.

(4) Studenti studující na vysokých školách uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2 ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jsou studenty podle tohoto zákona. Vysoké školy jsou povinny zápis těchto studentů do matriky studentů provést do dvou měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází do práva hospodaření ministerstva majetek státu, ke kterému k tomuto dni příslušelo právo hospodaření vysokých škol uvedených v příloze č. 1. Ministerstvo písemně rozhodne může rozhodnout (posl. Koucký, Šojdrová) po dohodě s veřejnou vysokou školou o přechodu tohoto majetku do vlastnictví příslušné veřejné vysoké školy. Rozhodnutí musí obsahovat název a sídlo veřejné vysoké školy, vymezení převáděného majetku a závazků k tomuto majetku a den, kdy majetek a závazky k tomuto majetku přecházejí na veřejnou vysokou školu. Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(6) Na majetek, který přešel dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do práva hospodaření ministerstva podle odstavce 5, a na vlastní majetek veřejné vysoké školy se nevztahují obecné předpisy o konkursu a vyrovnání.10)

(7) Práva a závazky fakult, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona součástí vysokých škol uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2, přecházejí na příslušnou vysokou školu.

 

§ 98

 

Akademické tituly, stavovská označení a ostatní tituly absolventů vysokých škol přiznané podle dřívějších předpisů s výjimkami uvedenými v § 95 zůstávají nedotčeny. Vědecké hodnosti "kandidát věd" (ve zkratce "CSc.") a "doktor věd" (ve zkratce "DrSc.") udělené podle dřívějších předpisů zůstávají nedotčeny.

 

§ 99

 

(1) Nově zřízená veřejná vysoká škola a vojenská a policejní vysoká škola je povinna ustavit své orgány do dvou let ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 6 vykonávají v nezbytném rozsahu jejich působnost osoby pověřené ministrem.

(2) Nově zřízená fakulta je povinna ustavit své orgány do jednoho roku ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 23 vykonává v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem.

(3) U nově zřízeného vysokoškolského ústavu vykonává do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 31 v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem.

 

§ 100

 

Do doby jmenování členů, předsedy a místopředsedy Akreditační komise podle § 80 vykonávají tyto funkce členové akreditační komise zřízené podle § 17 zákona č. 172/1990 Sb. a nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi.

 

§ 101

 

Při přijetí § 55 ustanovení § 101 vypustit, při přijetí alternativy § 55 § 101 ponechat v tomto znění: Povinnost hradit školné za studium se vztahuje na studenty, kteří byli přijati ke studiu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

§ 102

 

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení ve věcech upravených tímto zákonem podle obecných předpisů o správním řízení.

 

§ 103

 

Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

 

nový § 104 (ostat. přečíslovat)

 

Veřejné vysoké školy uvedou své majetkové poměry do souladu s tímto zákonem do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona (posl. Koucký)

 

§ 104

Zrušovací ustanovení

 

(1) Zrušují se čl. I body 5,8, a 9 zákona č. 216/1993 Sb., který se mění a doplňuje zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách

(1) (2) Zrušují se:

1. § 33 až 41, 43 a 45 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.

2. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1992 Sb.

3. Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie.

4. Článek VI zákona ČNR č. 26/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících.

5. Zákon č. 46/1994 Sb., o změně názvu Vysoké školy chemicko-technologické.

6. Nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi.

7. Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 96/1961 Sb., kterou se vydává statut institutů národohospodářského plánování na vysokých školách ekonomických v Praze a Bratislavě.

8. Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 31/1963 Sb., kterou se doplňuje statut institutů národohospodářského plánování na vysokých školách ekonomických v Praze a Bratislavě.

9. Vyhláška Československé akademie věd č. 55/1977 Sb., o dalším zvyšování kvalifikace a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků.

10. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 144/1979 Sb., o obhajobách kandidátských a doktorských disertačních prací československých státních občanů v členských státech Rady vzájemné hospodářské pomoci.

11. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 114/1980 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům, kteří po absolvování internátních středních škol pro pracující studují na vysokých školách.

12. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky č. 60/1985 Sb., o doplňujícím studiu studentů vysokých škol a absolventů vysokých a středních škol pro získání pedagogické způsobilosti.

13. § 9 vyhlášky ministerstva školství České socialistické republiky č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.

14. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád).

15. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 447/1990 Sb., o habilitaci docentů a podmínkách a průběhu jmenování profesorů.

16. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci).

17. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 41/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení studentů vysokých škol vysílaných ke studiu do zahraničí.

18. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia.

19. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 110/1995 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia.

20. Směrnice ministerstva školství České socialistické republiky o hospodářském zabezpečení studentů vysokých škol v období praxe ze dne 30. 5. 1969, čj. 19 261/69-III/5, registrovaná v částce 30/1969 Sb.

21. Směrnice ministerstva školství České socialistické republiky, kterou se mění směrnice o hospodářském zabezpečení studentů vysokých škol v období praxe ze dne 10. 3. 1970, čj. 12 300/70-III/5, registrovaná v částce 10/1970 Sb.

22. Směrnice ministerstva školství České socialistické republiky o ubytování studentů vysokých škol ze dne 20. 6. 1982, čj. 20 797/82-34, registrovaná v částce 17/1982 Sb.

23. Směrnice ministerstva školství České socialistické republiky o zřizování, zrušování a provozu menz a bufetů vysokých škol ze dne 20. 7. 1982, čj. 20 798/82-34, registrovaná v částce 17/1982 Sb.

24. Směrnice ministerstva školství České socialistické republiky, kterými se mění směrnice o zřizování, zrušování a provozu menz a bufetů vysokých škol ze dne 16. 7. 1985, čj. 15 330/85-34, registrovaná v částce 19/1985 Sb.

(2) Dnem 31. 12. 2000 se zrušují:

(3) zrušují se:

1. Zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti.

2. Zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.

3. Vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech.

4. Vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií.

5. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností.

6. Vyhláška Československé akademie věd č. 40/1979 Sb., jíž se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií.

7. Vyhláška Československé akademie věd č. 5/1986 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech.

8. Vyhláška Československé akademie věd č. 125/1988 Sb., kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášky č. 40/1979 Sb.

9. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 187/1990 Sb., kterou se mění vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností.

10. Vyhláška Československé akademie věd č. 393/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění pozdějších předpisů.

 

§ 105

Účinnost

 

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou § 1 až 79, § 81 až 103, § 104 odst. 2 a § 105, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999 a § 104 odst. 3, který nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2000.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998. (posl. Zeman)

 

 

Příloha č. 1 k zákonu č. .../...Sb.

 

Vysoké školy v České republice:

Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Palackého v Olomouci

České vysoké učení technické v Praze

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava

Akademie výtvarných umění v Praze

Vysoké učení technické v Brně

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Masarykova univerzita v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Akademie múzických umění v Praze

Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze

Janáčkova akademie múzických umění v Brně

Univerzita Pardubice

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Česká zemědělská univerzita v Praze

Technická univerzita v Liberci

Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Ostravská univerzita v Ostravě

Slezská univerzita v Opavě

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Západočeská univerzita v Plzni

 

 

Příloha č. 2 k zákonu č. .../...Sb.

 

Vojenské vysoké školy v České republice:

Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově

Vojenská akademie v Brně

Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové

 

Policejní vysoká škola v České republice:

Policejní akademie České republiky v Praze

 

na závěr proběhlo hlasování o používání pojmu poplatek místo úhrada - 9 pro

 

3. Různé

- bod nenaplněn

 

4. Návrh termínu a pořadu další schůze

Schválena pozvánka na příští schůzi

 

 

Radim Turek v.r.

Michal Prokop v.r.

ověřovatel

předseda

výboru pro vědu, vzdělání,

výboru pro vědu, vzdělání,

kulturu, mládež a tělovýchovu

kulturu, mládež a tělovýchovu

 

Přihlásit/registrovat se do ISP