Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

rozpočtový výbor

Zápis

z 23. schůze výboru,

která se konala ve dnech 19.-21. a 28. srpna 1997 na Moravě

a pokračovala 4. 9. v Praze

září 1997

Zápis

z 23. schůze rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ve druhém volebním období, která se konala ve dnech 19. až 21. srpna na Moravě a pokračovala ve dnech 28. srpna a 4. září 1997 v Praze

Přítomni: poslanci a hosté dle prezenčních listin

7.30 hodin odjezd od Poslanecké sněmovny

Schůzi zahájil předseda rozpočtového výboru posl. J. Wagner. Navrhl následují pořad jednání:

NÁVRH POŘADU:

úterý 19. srpna

12.45 hodin Zasedací místnost hotelu Diana, Velké Losiny

1. Zahájení, různé, schválení pořadu vč. návrhu pořadu příští schůze

od 13.00 hodin

2. Informace místopředsedy vlády, ministra životního prostředí a zmocněnce vlády pro formulaci, koordinaci a realizaci Programu obnovy a rozvoje oblastí postižených povodňovou katastrofou J. Skalického o postupu exekutivy při nápravě škod způsobených povodněmi v červenci t.r.

od 19.00 hodin

3. Rozpočty okresů postižených povodněmi

středa 20. srpna

od 8.30 hodin

4. Návštěva míst postižených povodněmi

od 11.30 hodin

5. Tisková konference, hotel Diana

13.00 hodin odjezd na Jižní Moravu

od 15.30 hodin

6. Návštěva míst postižených povodněmi: Otrokovice-město, podniky TOMA, MORAVAN a BARUM

19.30 hodin hotel Moskva, Zlín

7. Jednání RV se zástupci hospodářských komor postižených okresů

čtvrtek 21. srpna

od 7.30 hodin odjezd do Uherského Hradiště

od 8.30 hodin Okresní úřad Uherské Hradiště

8. Jednání s přednosty OÚ postižených oblastí a zástupci postižených měst a obcí regionu

12.00 hodin odjezd do Prahy

Takto navržený program schválili všichni přítomní poslanci (+14, 0, 0).

* * *

úterý 19. srpna

1.

Zahájení, různé, schválení pořadu vč. návrhu pořadu 24. schůze

V rámci bodu různé bylo projednáno:

- Byl určen zpravodaj k tisku 219 - Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů - posl. P. Šafařík.

- Předseda J. Wagner seznámil posl. s hmg jednání rozpočtového výboru na 2. pololetí 97 - poslanci obdrželi tabulku.

- Předseda výboru posl. J Wagner navrhl tento program a termín jednání 24. schůze rozpočtového výboru:

24. schůze rozpočtového výboru se koná 28. srpna 1997 s tímto programem:

čtvrtek 28. srpna

od 9.00 hodin

1. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (tisk 219)

Uvede: zástupce MS

Zpravodaj: posl. P. Šafařík

od 10.30 hodin

2. Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze dne 23. května 1997 (tisk 212)

Uvede: představitel MF

Zpravodaj: posl. T. Květák

od 10.45 hodin

3. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsaná dne 15. ledna 1997 v Praze (tisk 199)

4. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Tuniskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 6. ledna 1997 v Tunisu (tisk 238)

Uvede: představitel MF

Zpravodaj: posl. T. Květák

od 11.00 hodin

5. Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o vzájemné pomoci v celních otázkách, podepsaná v Praze dne 19. března 1997 (tisk 183)

Uvede: představitel MF

Zpravodaj: posl. J. Třebický

Přizváni: představitelé GŘ cel

od 11.15 hodin

6. Informace o činnosti podvýboru pro kapitálový trh a pro kapitálové výdaje veřejných rozpočtů

Uvede: předseda PVKT V. Tlustý

od 13.00 hodin

7. Vládní návrh zákona o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů (tisk 223)

Uvede: představitel MF

Zpravodaj: posl. V. Tlustý

od 15.30 hodin

8. Informace o činnosti podvýboru pro kontrolu

Uvede: předseda PVK T. Páv

9. Návrh termínu a pořadu další schůze výboru

10. Sdělení předsedy, různé

Pořad příští schůze byl přijat jako usnesení č. 199 (hlasování: +14, 0, 0).

2.

Informace místopředsedy vlády, ministra životního prostředí a zmocněnec vlády pro formulaci, koordinaci a realizaci Programu obnovu a rozvoje oblastí postižených povodňovou katastrofou J. Skalického o postupu exekutivy při nápravě škod způsobených povodněmi v červenci t.r.

Úvodního slova se ujal místopředseda vlády J. Skalický.

Parlament uvolnil značné prostředky pro první fázi odstraňování následků záplav - "havarijní fáze". Záchranné práce probíhaly v tomto sledu:

- záchrana lidských životů a majetku

- sociální pomoc postiženým

- obnova funkce obcí a měst

- obnova dopravní infrastruktury

- obnova dodávek pitné vody, plynu atd.

Dodávky pitné vody budou obnoveny během podzimu. Většina čističek odpadních vod bude v provozu do konce roku.

Individuální podpora výstavby rodinných domů a oprav, podpora výstavby obecních bytů, vláda hradí demoliční práce a dočasné ubytování. 660 mil. uvolnila vláda na opravy obecních komunikací, 500 mil. půjček pro občany na opravy domů, 500 mil. obcím na výstavbu bytů, 1650 mil. na demoliční práce a půjčky na výstavbu domů, 100 mil. rezerva na sanace a sesuvů půdy, 300 mil. na sociální dávky.

V diskusi vystoupili:

Okresní úřad Šumperk - přednosta p. Jílek

Ocenil přístup vlády a mpř. Skalického v rychlost přísunu peněz, kterých je ale málo. Samosprávy bez profesionálů jsou unaveny a nestíhají "papírovou povodňovou agendu". Žádá zpracování koncepce "Povodňové rekonstrukce" pro postižená území. Je třeba zajistit chod administrativy v obcích, která souvisí s povodněmi. Zmínil se o problému vyhlašování výběrových řízení, která jsou zdlouhavá a současnou tíživou situaci neusnadňují, ale zhoršují.

Okresní úřad Bruntál - přednosta Navrátil

Povodněmi postiženo 46% území a 51% obyvatel. Dobře funguje humanitární pomoc z českých okresů. Finance od státu zatím přicházejí plynule. Sílí tlak lidí na výstavbu domků v původních místech bez ohledu na nebezpečí záplav. Špatná organizace pomoci Červeným křížem. Upozornil na tyto věci: nemohli např. rozhodovat o stavbě přehrady Nový Heřmanov (byli proti výstavbě), výstavba nové infrastruktury, přepracovat územní plány, mění se filosofie postižených občanů, postrádají lepší organizaci humanitární pomoci ze strany ministerstev, ČČK má jinou představu o rozdělování humanitární pomoci.

Okresní úřad Jeseník - přednostka Novotná

Špatná koordinace - vládní usnesení č. 416, § 50 zák. č. 199 - veřejné zakázky. Obnova trati do Hanušovic, věnovat důraz na zprůjezdňování silnic a železnic (termíny jsou dlouhé pro obnovu), kritika činnosti povodí Odry, koordinace na úrovni resortů - zmocněnci by se měli stýkat s lidmi pověřenými v obcích obnovou.

MgÚ Opava - primátor Mrázek

Urychlit transfer finančních prostředků přes OÚ na obce, žádá posílení rozpočtů obcí, např. zvýhodněním úvěru. Preferuje urychlení dokončení rozestavěných akcí, jako jsou Domovy důchodců, pensiony, atd. Nezbytnost vybudování jednotného varovného systému pro celé povodí, žádá finanční podporu státu pro dobrovolné hasiče. Zmínil tyto problémy: řada škol je staticky narušená, urychlená obnova obecních komunikací (výhodnější úvěry pro obnovu komunikací), uvážlivější financování bytové výstavby, nadace jsou nejefektivnějším trasferem financí, v rámci programu PHARE vybudovat automatizovaný varovný systém.

Spol. Hanseli - řed. Červeňák

Představil firmu a program obnovy Moravy "Střecha pro Moravu".

Místopředseda vlády J. Skalický

Všechny podobné nabídky stavebních firem soustřeďuje Ministerstvo pro místní rozvoj a to je rozesílá na okresní úřady.

MÚ Hanušovice - Zmeškal

Rekonstrukce je zpožděna vlivem nedostatku peněz, od OÚ dostal 2,8 mil., vlastní rozpočet je 50 mil., škody jsou 100 mil. Kč. Zmínil tyto problémy: podnikatelé již nemají zájem poskytovat slevy, snaha o snížení nákladů, dotaz k výši finančních prostředků na jednotlivé obce, k vytápění plynem. Zda dojde k úlevě ve splátkách půjček a z tzv. "Polského dluhu" poskytnutých na kanalizaci a plyn. (O Janota: ano.)

ObÚ Leština - starosta Kleiber

Poškozeno 230 domů, 14 domů zdemolováno, 5 připraveno k demolici, rozpočet obce 30 mil.-14 dní před povodněmi dostavěn pension. Oceňuje pomoc z Čech (3 mil. Kč). Cena demolic je 80-100 tis. Kč - žádá, aby stát hradil tyto náklady nejen občanům, ale i obcím. 20 občanů není schopno si opravit obydlí. Pro tento výjimečný stav by měla být zmenšena tvrdost řady zákonů. Upozornil na problém ukládání odpadů a potřebu podpořit bytovou výstavbu, aby se občané nestěhovali jinam.

MgÚ Olomouc - nám. primátora Horák

Žádá podporu na částečné demolice, urychlit přísun peněz z podpůrných vládních programů, umožnit výstavbu vodovodů namísto obnovy studní, rozhodný den byl 4. 7. a v Olomouci 9.7.

ObÚ Mikulovice - Dostál

Přivítal by podporu výstavby rodinných domků umožněním prodeje státních a obecních pozemků těm, kteří své zničené pozemky darují státu (převod pozemků, které vlastní FNM nebo Pozemkový fond, na obce). Pohnout povodní Odry k větší aktivitě.

OÚ Šumperk - Havlíček

Dořešení majetkoprávních vztahů tam, kde si řeka našla nové koryto. Zřízení stálého detašovaného povodňového státního orgánu v Olomouci, aby se nemuselo se vším do Prahy. Nutno vypracovat "Plán obnovy". Povodí Odry je a.s., která nepodléhá Ministerstvu zemědělství - zanedbávaly dlouho své povinnosti - zvážit statut Povodí. Měl by být vytvořen resortní tým, který by byl trvale v Olomouci, aby pověření lidé nemuseli stále dojíždět do Prahy. Potřebují metodický pokyn, jak posuzovat jednotlivé škody. Sestavit dlouhodobý plán obnovy.

Česká Ves - starosta Lukeš

Škody jsou odhadovány na 74 mil. Kč. Ve škole za 17 mil. Kč, 200 domů zaplaveno, 5 k demolici, nejsou peníze. Je nejasnost ve financování náprav škod - zima se blíží.

ObÚ Jindřichov - Klenarová

Urychleně dostavět silnici mezi Šumperkem a Jeseníkem. Chybí 150 mil. na silnice, obce vybavit mobilními telefony.

Posl. PS PČR - M. Melčák

Kdo platí vysoušení domů? Žádá doplnit seznam dotačních limitů. Zda se § 2 vztahuje nejen na občany, ale i na právnické osoby - rozpor § 2 a § 4. (O Janota: Při souběhu vlastníka a nájemce má přednost nájemce.)

Posl. PS PČR - K. Kořínková

Jaký je aktuální stav uvolňování prostředků poskytnutých Parlamentem? Kdo bude koordinovat další práce? Jak bude organizována a koordinována zahraniční pomoc? Postrádá krizový plán a systematickou práci. (O MV nám. Kopřiva: Koncepční práci dělá tým místopředsedy vlády J. Skalického. Dále existuje pracovní štáb povodňové komise, který řeší operativu a má též za úkol zpracovat analýzu. MO - nám. Kalousek: Armáda smí být nasazena dle branného zákona pouze při bezprostředním ohrožení životů. Od 13.8.97 rozhoduje o prodloužení nasazení vojsk komise.)

Olomouc-Černovír - p. Krejsa

Obec na kraji Olomouce s obrovským podílem postižených - 98% zatopeného území, nedojde-li k rychlému vysušení, celá obec spadne.

Ministr dopravy - M. Říman

Do oprav v resortu dopravy uvolnila vláda 1,5 mld. Kč. V první fázi šlo o obnovení spojení do obcí. V druhé fázi půjde o uvedení hlavních komunikací do standardního stavu - 1/3 finančních prostředků. Program obnovy je rozvržen do konce roku 1999. Vybírání firem k obnově je pomalé (zákon o výběrovém řízení) - zákaz zadávání z volné ruky.

Mpř. vlády - J. Skalický

Přednostové okresních úřadů byli vyzváni ke jmenování povodňových zmocněnců. K organizaci veřejných zakázek byl vydán metodický pokyn. Úřad pro hospodářskou soutěž dostal pokyn zřídit právní poradnu k těmto zvláštním metodám zadávání veřejných zakázek. Koordinace humanitární pomoci.

Ústí nad Orlicí - Feldr

Uvítal uvolnění stát. financí pro obnovu místních komunikací, ale přicházejí pozdě, protože stavební sezóna končí na konci října. Podporuje rychlou obnovu.

NKÚ - president Voleník

NKÚ sleduje události a jsou připraveni na zahájení kontrol. Doplní dle potřeby plán kontrolní činnosti. NKÚ vyřazuje z plánu kontrolních akcí ty subjekty, které jsou zatíženy povodněmi v postižených oblastech. Kontroly se zaměří na orgány státní správy na centrální úrovni a bude prověřována jejich "povodňová činnost".

Posl. PS PČR - Kapoun

Zda stále platí zákaz rekonstrukce regionálních tratí, vydaný Tošovským? (O: MD odpoví písemně.)

MF - ředitel odboru Janota

Uvolňování prostředků z MF je vázáno na podepsané usnesení vlády. Připravuje se novela nařízení č. 190 - demolice, prodlouží se lhůta do příštího léta, rozšíření na sesuvy půdy, činžovní domy. Prodáno za 900 mil. dluhopisů z první emise, objednáno z druhé emise za 1,4 mld. Na MF jsou zahájena jednání o rozpočtu pro rok 1998 - součástí bude i problém rozpočtového určení daní.

Předseda RV - J. Wagner

RV si je vědom problému rozpočtového určení výnosu daně ze závislé činnosti.

Posl. PS PČR - S. Recman

Dotaz na MD - ČD zdražily o několik desítek procent dopravné pro podnikatele z "důvodů povodní" -(O: MD odpoví písemně.)

MMR - nám. Ovečka

K problému částečné demolice se ministerstvo vyjádří po podrobném posouzení. 500 mil. Kč uvolnila vláda do "Fondu oprav domů a bytů". Ministerstvo je rozdělí na okresy na základě žádosti OÚ (termín do 20.8.97). Pouze jediná obec požádala ministerstvo o prostředky na stavbu nájemního bytu.

MO - nám. Kalousek

Usnesení vlády umožňuje nasazení vojáků v činné službě do listopadu 1997, ale musí být respektována procedura Skalický - Výborný.

MV - nám. Kopřiva

MV zvýší tabulkové počty na OÚ, ale nemůže poslat své úředníky na obce.

3.

Rozpočty okresů postižených povodněmi

Jednání proběhlo v neformální diskusi poslanců se zástupci resortů, okresních úřadů a obcí.

V rámci tohoto bodu navrhl předseda J. Wagner doplnění pořadu jednání o dva body:

- prodej tanků ČA do Alžíru a

- rušení diplomatických úřadů v zahraničí.

Proběhlo hlasování o doplnění programu: +6, -6, 1, návrh nebyl přijat.

* konec 21.30 hod *

středa 20. srpna

4.

Návštěva míst postižených povodněmi

Poslanci se rozdělili do 3 skupin:

okres Jeseník - posl. V. Tlustý, J. Borák, R. Kolář, T. Květák, I. Mašek a V. Šmucr.

okres Šumperk - posl. J. Wagner, D. Bartošková, Z. Horníková, O. Huml, T. Páv, J. Třebický.

okres Bruntál - posl. P. Šafařík, M. Melčák, S. Recman, B. Sobotka, P. Vrzáň.

V doprovodu starostů poslanci projeli nejvíce postižené regiony.

5.

Tisková konference

Tiskové konference se zúčastnil předseda výboru J. Wagner, předseda podvýboru pro kapitálový trh posl. T. Páv a členka PVK K. Křínková. Seznámili přítomné novináře s dosavadním průběhem jednání výboru a odpověděli na položené otázky.

6.

Návštěva míst postižených povodněmi: Otrokovice-město, podniky TOMA, MORAVAN a BARUM

Poslanci si v doprovodu ředitelů podniků a starosty města Otrokovice pana S. Mišáka prohlédli podniky TOMA, MORAVAN a BARUM.

7.

Jednání RV se zástupci hospodářských komor postižených okresů

Setkání se uskutečnilo v konferenčním sále hotelu Moskva ve Zlíně od 19.30 hod. Tuto část řídila paní Lesčinová z Hospodářské komory. Předseda výboru pozdravil všechny přítomné, představil poslance rozpočtového výboru. Záznam je uveden v příloze č. 2 tohoto zápisu.

Stručný obsah diskuse:

- chování České státní pojišťovny, zálohy na pojištění, podniky nemohou splácet úroky

- mohla by pomoci Konsolidační a rozvojová banka

- posunutí splátek na sociální zabezpečení

- spolupráce s pracovníky ministerstev

- 16.7. 97 byly předány informace o zaplavení Otrokovic - dlouho se nic nedělo

- uvolnit finanční částku na odvoz odpadu

- je žádoucí větší angažovanost povodí Moravy

- kontakty s celním úřadem - penalizace podniků, které nemohou teď platit

- záruky na úvěry

- zrušení vinkulací u bank, aby mohli podnikatelé dostávat peníze přímo.

J. Wagner

Podnikatelům je třeba poskytnout určitou jistotu. RV bude hledat taková řešení, aby mohl oslovit výkonnou moc.

* konec ve 22.00 hodin *

čtvrtek 21. srpna

od 7.30 hodin odjezd do Uherského Hradiště

od 8.30 hodin Okresní úřad Uherské Hradiště

8.

Jednání s přednosty OÚ postižených oblastí a zástupci postižených měst a obcí

jižní Moravy

Jednání uvedl přednosta Okresního úřadu v Uherském Hradišti pan I. Palacký. Doplnil ho pan předseda. J. Wagner, který představil přítomné poslance rozpočtového výboru. Upřesnil, že součástí tohoto jednání bude i prezentace satelitní technologie.

Tuto technologii uvedl plk. Raděj, náčelník topografické služby ČA ve spolupráci se Svazem průmyslu p. Jurinou a p. Drbohlavem, zástupcem fi Multimedia Computer. Jedná se o spcializovaná kosmická data, která mapují zaplavená území. Snímky lze pořizovat za jakéhokoliv počasí. Vytváří digitální modely reliéfu. Předseda J. Waagner požádal posl. Melčáka, aby připravil návrh usnesení k využití této technologie na pokračování tohoto jednání.

V diskusi vystoupili: I. Palacký, Myšák, Pilát, Dostál, Pokorný, Kubrický, Slavík, Mírný

Obsah diskuse:

- financování nemocnic (Uherské Hradiště) (O: bude součástí systému, který je tvořen)

- vyhlásit stav nouze a upravit zákon o zadávání veřejných zakázek (zrušit odvolací řízení)

- likvidace pracovních příležitostí

- integrovaný záchranný systém

- podpora nájemního bydlení (poděkovat MMR)

- komplexní řešení povodí a komplexního řešení výkonu státní správy

- v oblasti chybí rychlostní spojení (dálnice)

- chybí metodika na prokazování škod

- péče o staré lidi

- zprivatizovaná ČOV Koželužny Otrokovice - drží v šachu celé město

- je třeba průběžně napravovat 40-50ti letou devastaci území a přírody

- vertikální systém řízení je katastrofální

- povodí Moravy si neplní své povinnosti

- chyběla informovanost o průtocích

- hráz je narušena v celém úseku - povodí se chová vlažně

- je třeba vystavět zdrž na Bečvě nebo na Moravě

- stavět mostní objekty u železničního koridoru na parametry rychlostní komunikace

- urychlit stavbu páteřní komunikace

- aktualizace cen dálničních známek (O: ze 400/800 Kč na 600/1000 Kč osobní/nákladní)

- kontrola náprav u nákladních automobilů na celnicích (O: kontroluje GŘ cel na přechodech, ve vnitrozemí MV) - v celním zákoně nejsou sankce

Na odpovědi odpovídali buď přítomní poslanci nebo zástupci ministerstev p. nám. Barchánek (MŽP),

nám. Ovečka (MMR)

5 mld. Kč je vyčíslena škoda na silnicích a železnicích. Snaha o získání prostředků z programu PHARE. Je požádáno o úvěr u Evropské investiční banky.

nám. Foltýn (MD)

Ministerstvo čeká na projekty od obcí - podpora nájemního bydlení a obnova bytového fondu. Otrokovice jsou speciální problém - MMR hledá řešení pro obnovu domů, které nespadly a byly pouze narušeny. Požadavky od obcí jsou asi cca 1,5 mld. Kč (obnova bytového fondu). Zatím bylo uvolněo 500 mil. Kč.

Kameníčková (MF)

Domovy důchodců zatím stojí v pozadí zájmu, MPSV musí předložit program sociální péče, stát přispívá na lůžko, nikoli přímo na ústavy. OÚ mohou přijímat žádosti o příspěvky pro občany. MF rozeslalo určité metodiky. Pro obnovu školských zaířzení jsou připraveny podmínky. Byly vyčísleny částky pro okresy. Stejně tak již byly vyčleněny fin. prostředky na obnovu místních komunikací - jedná se o zálohu na dotaci.

* * *

Předseda výboru J. Wagner přerušil jednání 23. schůze 21. 8. 1997 v 11.30 hod s tím, že datum pokračování bude poslancům včas oznámeno.

12.00 hodin odjezd do Prahy

* * *

Jednání pokračovalo 28. srpna 1997

Předseda výboru zrekapituloval zbývající část nedořešenou na předchozím jednání, tj. návrh a přijetí usnesení. Navrhl, aby posl. P. Šafařík předložil výboru návrh usnesení. Určité dílčí podklady jsou již k dispozici. Mezitím jednotliví poslanci mají možnost návrhy předkládat na sekretariátu RV. Z toho důvodu doporučil předseda výboru opětovně přerušit, a to do 4. září. S tím vyslovili souhlas všichni přítomní poslanci (+13, 0, 0). Jednání bylo poté přerušeno.

Jednání pokračovalo 4. října 1997

2.

Informace místopředsedy vlády, ministra životního prostředí a zmocněnce vlády pro formulaci, koordinaci a realizaci Programu obnovy a rozvoje oblastí postižených povodňovou katastrofou J. Skalického o postupu exekutivy při nápravě škod způsobených povodněmi v červenci t.r.

Posl. P. Šafařík navrhl usnesení. V diskusi vystoupili poslanci T. Páv a A. Macháček. Bylo přijato usnesení č. 207 (hlasování: +15, 0, 0). Jmenný seznam hlasujících poslanců viz příloha zápisu č. 1.

1.

Sdělení předsedy, různé - pokračování

V rámci tohoto bodu informoval předseda o možných změnách v dislokaci sídla rozpočtového výboru. Poslanci se jednomyslně vyjádřili pro zachování současného sídla rozpočtového výboru.

Zapsali: ing. Jelínek, J. Závodská a H. Menoušková

Přepis nahrávky jednání rozpočtového výboru PS

(1. magnetofonový pásek)

Poslanec Jozef Wagner: ............tolik postřehů a názorů, že bude dobré mít jejich úplný přepis.

Nyní mi dovolte, abych uvítal pana ministra Skalického, místopředsedu vlády, pověřeného velmi odpovědným a zvláštním úkolem, který mu není co závidět. ..... Pan ministr přijal pozvání, bohužel jsme ztratili nějaký čas .......... nechtěl bych ho ještě navíc okrádat o jeho čas. Požádám ho, aby přednesl úvodní slovo k dnešnímu jednání. Poté by byla diskuse a závěrečné slovo pana ministra. Vítám též zástupce dalších ministerstev a poslance jiných parlamentních výborů, kteří považovali za důležité se tohoto jednání rozpočtového výboru zúčastnit. Prosím o vystoupení pana místopředsedu vlády Skalického.

Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický: Pane předsedo, dámy a pánové, děkuji vám za pozvání na toto jednání. Pochopil jsem to tak, že rozpočtový výbor, který po jednání PS, která umožnila vládě použít ......prostředků na první fázi záchrany ........ zprávu o tom, co přineslo první období, které já nazývám pracovně havarijním obdobím programu obnovy postiženého území, co jsme učinili a jak jsme nalezli prostředky, které nám PS umožnila použít. Dovolte mi tímto směrem orientované krátké úvodní slovo. Nebráním se diskusi na jakékoliv téma, které souvisí se záplavami a s likvidací jejich následků.

Jak už jsem řekl, první fáze ....... měla havarijní charakter. Soustředili jsme se na podporu opatření, která směřovala k záchraně lidských životů a majetku ..... V následné fázi jsme chtěli zvládnout oblast sociální, to je bezprostřední pomoc postiženým občanům přímo, především tím, ............. základní věci, voda, potraviny, hygienické potřeby atd. Tyto práce byly organizovány a financovány prostřednictvím okresních úřadů.

Druhou hlavní prioritou bylo pokud možno rychle alespoň nouzově obnovit základní funkce života obcí a měst ....... .

....... celé oblasti byly zbaveny dodávek elektřiny, dodávek plynu, ve významné míře byla přerušena i telekomunikační síť ...... aby se tyto základní životní funkce obnovily.

Druhou takovou hlavní prioritou byla obnova dopravní infrastruktury ........

Práce směřovaly k tomu, aby se obnovilo spojení se zcela odříznutými obcemi a aby se obnovil provoz na hlavních tratích.

Další prioritou v první fázi byla snaha o co nejrychlejší obnovení zdrojů pitné vody. Bezprostředně po záplavách byla ...... musela se zajišťovat náhradním způsobem, v první fázi dodávkami balené pitné vody, cisternami. Je jistě zřejmé, jak obrovské neproduktivní náklady tato činnost vyvolala. Proto bylo naším cílem se co nejdříve těchto problémů zbavit ............ I tady byla činnost poměrně úspěšná. Zůstává několik oblastí, které mají velmi vážné problémy v tomto směru, ale i tam předpokládáme, že se nám podaří situaci postupně řešit. Jedná se především o okres Bruntál, kde rozhodující opatření ......... Dále se jedná o Přerov, Uherské Hradiště, Kroměříž a také Zlín............z vodovodních kohoutků pouze užitková voda.

Tyto některé zbývající problémy nelze odstranit nebo vyřešit nějakým rychlým opatřením, ale předpokládáme, že s pomocí státu bude problém zásobování pitnou vodou v průběhu podzimu letošního roku kompletně vyřešen.

Intenzívní práce jsme zaměřili na oblast čištění odpadních vod. Především v první fázi jsme se obávali o možné následné hygienické problémy. Také se dá říci, že ...... několik významných lokalit. Namátkou budu jmenovat Ostravu, Jeseník a některé další lokality, kde se čištění odpadních vod postupně obnovuje .......

Další prioritou následnou, která získává stále větší důležitost v těchto dnech a týdnech, je problematika bydlení. V první fázi bylo naším úkolem především zajistit prostory a nouzové ubytování pro lidi, kteří museli být evakuováni. Bylo jich několik desítek tisíc. .....deset tisíc lidí je stále ještě ubytováno nouzově v různých prostorách armády, ve školách apod. ..... i nakonec ve spolupráci s některými humanitárními organizacemi, které pomáhají se postarat o co nejrychlejší vysoušení podmáčených objektů tak aby se to stihlo do prvních mrazů, které by mohly poškodit statiku postižených domů. Probíhá statické ...... domů, které byly postiženy, abychom pokud možno co nejrychleji zajistili občanům zprávu o stavu domů, ve kterých bydleli .....

Do oblasti bydlení také .......směřovala významná část vládních programů..... .....kteří budou schopni vlastními silami i s pomocí státu si postavit nové obydlí a stejně jak je směřována k těm, kteří nemají ani technicky ani .... možnost stavět a pro něž bude třeba zajistit program výstavby obecního nájemního bydlení.

Také konkrétním rozhodnutím vlády bude poskytnuta účinná pomoc obcím, aby mohly ... fond, ze kterého by se poskytovaly výhodné půjčky těm, kteří budou své domy opravovat. To vše je samozřejmě doprovázeno havarijními opatřeními, která souvisejí s tím, že zajišťujeme ve spolupráci s obcemi dočasné ubytování do doby, než je bude možné řešit definitivně. Také vláda rozhodla hradit .....zejména finanční náhrady ...... Drobné a nepříliš významné problémy máme také v odstraňování ekologických havárií .....významný je problém, který má charakter ekologické škody v krajině, to je problém sesuvů půdy. Vláda na svém posledním zasedání na tento účel .....

To vše je doprovázeno rozjezdem určitých programů pomoci podnikové sféry, která nakonec .......

První fáze, kterou já sám jsem označil za havarijní, stále ještě pokračuje. Zároveň se snažíme připravit fázi druhou, která bude vybavena na jedné straně kvalitními a souhrnnými grafy o celkových škodách a jejich struktuře a bude obsahovat i perspektivy a program, který vláda připraví.......... V prozatímních hrubých odhadech .........mezi 1. a 8. srpnem se zhruba celkové škody odhadují na 60 mld.Kč a škody, které vznikly na státním majetku, v podnikatelské sféře ...... je asi taková, že 18,5 mld.Kč odhadujeme škody na majetku státním, 6 mld.Kč na majetku obecním a 32 mld. je odhad škod v podnikové sféře a zhruba 7,5 mld. jsou škody, které vznikly samotným občanům na bydlení, zařízení domácností atd. .......

Postižené okresy, kterých je celkem 34, lze rozdělit do tří základních skupin. V jedenácti z těchto okresů jsou škody odhadovány na částku menší než 100 mil.Kč, v dalších devíti se částka pohybuje mezi 100 až 300 mil.Kč a pak zde máme nejvýznamnější skupinu okresů, těch je 14, a tam jsou škody od 500 mil.Kč do 4,5 mld.Kč.

Vláda prozatím rozhodla v několika krocích o poskytnutí 1,5 mld. Kč .......na obnovu státní infrastruktury a státní železnice. Kromě toho na obecním majetku, na místních komunikacích se odhad pohybuje od 1 mld.Kč do l,5 mld.Kč a vláda rozhodla o tom, že pomůže těmto obcím na likvidaci těchto škol na místních komunikacích, a to až do výše 60% celkových nákladů. Vyčlenila na to za tímto účelem minulý týden 660 mil.Kč.

V oblasti ministerstva zemědělství byl hlavní problém v první fázi obnovit zásobování pitnou vodou. Vláda poskytla ministerstvu zemědělství 80 mil.Kč na pomoc podnikům, které mají na starosti ..... pitné vody, ..... kanalizace.......

Ministerstvu průmyslu a obchodu byla poskytnuta jednak částka v celkové výši 273 mil.Kč, která byla použita jako návratná výpomoc soukromým společnostem plynárenským, energetickým a teplárenským, aby dokázaly ...... Počítáme s tím, že tyto podnikatelské subjekty...... do čtyř let vrátí .......do r. 2001 bude vráceno. Předpokládáme, že Severomoravská plynárenská a Severomoravská energetická jsou dosti silné, že budou schopné to státu vrátit.

Významná část prostředků směřovala do oblasti bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj jednak vyplácí občanům nenávratné finanční příspěvky v případě že občané mají demoliční výměr na obydlí, ve kterém bydleli. Na to má rezervu 300 mil.Kč. 200 mil.Kč bylo poskytnuto obecním úřadům na nouzové ubytování..........miliónů bylo zatím poskytnuto obcím na výhodné půjčky těm, kteří budou svoje domy opravovat a 500 mil.Kč poskytne státní rozpočet ze speciálního fondu, ze kterého bude financována výstavba nového nájemního bydlení s programem analogickým tomu, který standardně organizovalo ministerstvo pro místní rozvoj.

Na základě mého doporučení vláda rozhodla tento fond ..... pro sociálně slabší občany, kteří ......Chceme tento fond podpořit z prostředků, které se shromáždily na humanitárním kontě Státního fondu pro životní prostředí. Z tohoto fondu chceme použít zhruba 150 mil.Kč.......... které je třeba zálohově shromáždit na ..... a na program půjček, který se rozběhne v následujícím období. Prozatím jsme do této oblasti nasměrovali zhruba 1,55 mld.Kč.

Dále - a už se pokusím být stručný - rychlý příspěvek poskytly okresním úřadům na to, aby mohly pomoci obcím ...... na základních školách, které jsou v majetku obcí. Na to by mělo v první fázi - aby se dal zahájit školní rok - být dáno zhruba 3 mil.Kč. Okresní úřady dostaly do rezervy zhruba 100 mil.Kč ...... sesuvy svahů, zvláště v některých oblastech. Významná část prostředků nadále směřuje do okresních úřadů, jenom na speciální příspěvky, o kterých jsem se zmínil již bylo vyplaceno přes 300 mil.Kč. Počítáme, že celkový odhad prostředků potřebných na ...........budou představovat částku půl miliardy. ...............

Mám-li se zmínit o dalších zdrojích, které nesouvisí přímo se státním rozpočtem, ...............podnikový fond, počítáme v celkové výši 1,4 mld. ze Státního fondu životního prostředí .......poskytl jako naléhavou pomoc okresním úřadům v prvních dnech 156 mil.Kč, dále .................. Počítáme, že ze Státního fondu živ.prostředí, nikoliv z prostředků státního rozpočtu, se nám podaří financovat veškeré práce související s obnovou fungování čištění odpadních vod a výstavbou nových .........., pokud ta částka nepřevýší řádově 200 mil.Kč. ...............

Omlouvám se za neučesanost a neuspořádanost svého úvodního referátu. Snažil jsem se být stručný a přitom říci vše podstatné.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji. Myslím, že nejvhodnější postup bude otevřít rozpravu ...............

Jílek, přednosta okresního úřadu v Šumperku: Nejdříve bych chtěl vás, pane předsedo, pana ministra i všechny poslance přivítat v našem okrese. Jsem rád, že se setkání uskutečňuje zde na okrese Šumperk.

Mám několik námětů. Jsem rád, že vláda a následně komise, která je vedena místopředsedou vlády, funguje a poměrně rychle se k nám dostávají finance, i když pořád říkáme, že je jich málo. To je skutečnost a vím, že jiná skutečnost být nemůže. My se musíme dívat, jak dále. Cítíme už některé tlaky a některé skutečnosti. U nás

bohužel začíná zima poměrně brzy, takže stavební práce budou velmi rychle končit v říjnu a v listopadu a nic dalšího se už neudělá.

Cítím několik problémů. První problém je v tom, že obce jako takové jsou vedeny samosprávou, která u nás je výkonná. Nedělají to úředníci, dělá to starosta a pár lidí kolem něho. Tito lidé už jsou přepracovaní, i když jsem na ně několikrát apeloval, aby si najali dalšího člověka, který jim bude dělat speciální oblast povodní a škod po povodních. Nemají k tomu odvahu z jednoho prostého důvodu. Mají peněz tak málo, že říkají, že je škoda platit dalšího člověka. Navrhoval bych, aby se vláda nad tím zamyslela, případně rozpočtový výbor a parlament, zda by nebylo vhodné a moudré dát těmto obcím příspěvek na výkon státní správy tak, aby si tohoto člověka, který jim bude pomáhat v této oblasti, mohli zaplatit. My z těch obcí potom nejsme schopni dostat spoustu věcí, které máme, a jsme neustále bombardováni "dodejte, dodejte". Oni jako fyzické osoby nejsou schopni zvládnout kvantum materiálů, které přicházejí a orientovat se v tom všem. To je důležitá věc i ve výhledu do budoucnosti.

Další věc, která by byla vhodná. Zatím lepíme díry, ale už se musíme dívat dále. V některých chvílích došlo k tomu, že některá výběrová řízení musí nastartovat, i když zpoždění čtyři týdny u dodavatele je katastrofa ..........., ale s tím už teď nic nenadělám, taková je skutečnost.

V další fázi by podle mě mělo docházet k tomu, abychom se podívali nejenom my na okresech, ale i celorepublikově na to, jak dále, co obnovovat, protože máme škody, které není třeba obnovovat. Místo obnovy je někde levnější udělat věci nově a pořádně. Myslím, že je nutné zpracovat koncepci nejen na úrovni okresů, ale pro celou postiženou oblast, a podle ní se pohybovat v příštích několika letech. Nevím, jestli se nám to podaří do tří nebo do pěti let, budu tomu tleskat a budu velice rád.

Za nás, přednosty z postižených oblastí - pan ministr nám napsal "jmenujte zástupce pro obnovu a rozvoj". Udělali jsme to, požádali jsme o lidi navíc. Jestliže pracovníci pracují na 120% a více, tak to vydrží několik měsíců, ale ne stabilně. V každém případě bych se přimlouval, abychom dostali lidi a finance jak na mzdy, tak na věcné výdaje, aby se mi nestávalo to, co se ve státní správě stává, že se začnou přetahovat lidi, protože je vždy někdo zaplatí lépe za méně práce než mají u nás.

To byly moje náměty z okresu Šumperk. Doufám, že se další kolegové a kolegyně přidají.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji, pane přednosto a děkuji i za to, že jste nám umožnili sejít se zde a vytvořili nám velmi sympatické prostředí, ve kterém - jak doufám - jednání bude úspěšné. Kdo se dále hlásí do rozpravy?

Navrátil, přednosta okresního úřadu v Bruntále: Pane místopředsedo, pane ministře, pane náměstku, mám informaci pro pány poslance. V okrese Bruntál bylo zasaženo 46% rozlohy, postiženo bylo 51,5% obyvatel, extrémně 23% rozlohy a 40% obyvatel. Chtěl bych předeslat - opravdu skvěle funguje humanitární pomoc. Vy, co jste z českých okresů, nezapomeňte prosím vyřídit doma, že pomoc, které se nám dostává z českých okresů a hlavně to, že je takto organizována, kdy se dohodly jednotlivé okresy a vyváženě vstupují do postiženého prostoru, je velmi konstruktivní a účelná, dává nám čas na to, abychom s touto humanitární pomocí pracovali odpovědně.

Potvrzuji to, co říkal pan kolega Jílek - financování se zatím nejeví jako problém. Jsme dohodnuti na určitém režimu s ministerstvem financí a máme do jisté míry souhlas v momentě, kdy se dostáváme do finanční tísně, abychom naprosto legálním manévrem v našem rozpočtu reagovali rychle, jak je potřeba.

Já se domnívám, že je důležité, abyste věděli, že se potýkáme s některými zásadními tématy, která nejsme schopni rozhodnout sami a přesto jsme na tom zcela závislí. Omlouvám se, pane vicepremiére, že znovu otevřu to téma, které se jeví v tuto chvíli jako nešťastné, ale já ho považuji za zásadní, jelikož nám velmi komplikuje situaci. Vzhledem k tomu, že naše zkušenosti z loňského roku nás opravňují k tomu, abychom odmítli termíny kategorie "stoletá voda", protože jsme to měli loni, měli jsme to letos a vše nasvědčuje tomu, že můžeme očekávat avizované trochu problematické období teď kolem dvaadvacátého a možná i v příštím roce - nevíme, jaká bude zima, jaké bude tání - rozhodli jsme se, že se pokusíme oprášit některá zásadní témata, která se týkají našeho území. Mám teď na mysli uvažovanou přehradu v prostoru Nový Heřmínov a pak celé údolí směrem na Vrbno, kde se prakticky s touto úvahou pracuje už od doby první republiky. I když jsme v zásadě byli proti jakékoliv diskusi na toto téma, tak to, co jsme viděli na vlastní oči, nás přimělo k tomu, abychom se znovu pokusili toto téma zvážit a v zájmu těch obcí a lokalit, které jsou směrem na Krnov a dále na Opavu se pokusili rozumnou úvahou dojít k tomu, jestli toto téma necháme ve hře nebo jestli bude z další hry vyloučeno. Je to důležité, protože toto území bylo extrémně postiženo. Je tam celá řada obcí, které na to doplatily výrazně. Budeme tam muset přijmout zásadní rozhodnutí ve smyslu, do jaké míry obnovovat a do jaké míry respektovat event. úvahu o tom, že by tam v budoucnosti mohla být přehrada.

Další záležitost, která nám výrazně komplikuje situaci, je to, že v okrese Bruntál škody nejsou možná tak viditelné pokud jde o apokalyptický pohled, ale máme zcela zničenou infrastrukturu, která je v zemi. Vypadá to jakoby tam projel obrovský bagr, který to vybagroval. My budeme muset - a pracujeme na tom - zcela předělat některé územní plány. Největším problémem je časová tíseň a to, že zadavatel, to je obce, na to nemají finanční prostředky. Vypomáháme si tam všelijak. Myslím si, že bychom přivítali, kdyby existovala možnost jakési legalizace použití finančních prostředků ze všech možných zdrojů, které k dispozici máme, protože obce zkrátka nemají na to, aby financovaly územní plány.

Chtěl bych upozornit na to, s čím se budete setkávat. Velice radikálně a postupně se vyvíjí a mění filozofie postižených občanů. Zatímco jsme se velmi intenzívně připravili na to, abychom je dokázali rozptýlit a náhradně ubytovat kdekoliv - funguje to tak, že máme k dispozici 20 bytů ve Skutči, máme k dispozici některé byty v Praze a zdálo se, že budeme moci této nabídky využít - dnes se ukazuje, že to není pravda. Lidé jakoby se vzpamatovávali, chtějí se vrátit a chtějí si znovu svá obydlí postavit, ale dostávají se do problémů, že někteří chtějí v těch místech, kde jejich domky stály. Nám už je teď úplně zřejmé, že se jedná o lokality, kde stavební povolení bylo neuvážené, kde se to nesprávně vyhodnotilo. Je to zóna, která musí být postižena další záplavovou vodou. Pokoušíme se ty lidi v míru přesvědčit, aby se rozhodli jinak. Je to obtížné. Toto jsou problémy, které se pravděpodobně dostanou na váš stůl, že jsme krutí, bezohlední a sobečtí. Prosím, abyste v tomto případě nás kontaktovali a pomohli nám to řešit.

Na závěr bych chtěl poprosit ještě o jednu věc. Nevím, čí je to kompetence a odkud by se to mělo odvíjet. Trochu postrádáme koordinaci humanitární pomoci, která přichází prostřednictvím ministerstev a hlavně bych moc prosil, abyste nám pomohli upozornit - ty hezké kroky, které podniká Český červený kříž - to jakým způsobem si představuje, aby s těmito finančními prostředky bylo disponováno - já s obrovskými rozpaky tyto žádosti tlumočím starostům, protože jsou obce, kde starosta nemá svůj dům, nemá úřad a my mu posíláme sjetiny z okresní správy sociálního zabezpečení, aby zaškrtl postiženého a nepostiženého důchodce. My to sami udělat nemůže, už na to nemáme lidi. Zatěžovat starosty touto administrativou v tuto chvíli není zcela odpovědné.

Přednostka okresního úřadu Jeseník: Chtěla bych velmi krátce zdůraznit to, co tady říkali moji kolegové. Platí to zřejmě ve všech našich okresech. Chtěla bych se zmínit o problému, který tu ještě nebyl řečen. Je to problém, který se týká činnosti Povodí Odry vzhledem k tomu, že jejich přístup k věci je takový, že nejsme schopni postupovat dále v budování různých infrastruktur, které byly na okrese Jeseník zničeny.

Dále bych se přimlouvala za jakousi koordinaci na úrovni jednotlivých resortů na nejvyšší úrovni v rámci vládního usnesení č. 416. Jak jsem pochopila, byli v každém resortu jmenováni zmocněnci. Bylo by dobré, kdyby tito zmocněnci měli z hlediska povodní schůzky s našimi lidmi, kteří jsou vedoucími referátu obnovy. Tam vidím rovněž potřebu koordinace při výstavbě infrastruktury.

Na okresním úřadě v Jeseníku nám působí problémy posouzení § 50 zákona 199. Bylo by dobré o tom tady trochu více podiskutovat nebo dát přesnější propozice, co je možné takto vnímat. Vzhledem k tomu, že v obnově infrastruktury v této chvíli se nepokračuje. Já jsem naprosto bezmocná, jakým způsobem pokračovat v budování sítí nebo spíše zlepšování a zprůjezdňování silnic, jak apelovat na to, aby termíny v budování železnice - mám na mysli část tratě 290, která vede z Hanušovic do Ostružné - protože termín, o kterém já se dozvídám telefonicky a nikdy ne písemně, je na konci roku. Všichni jistě chápeme, že je iluzorní si myslet, že v listopadu a prosinci se tady vůbec dá něco podnikat.

Pane ministře, v papírech to nemám, slyším to jen po telefonu a považuji to za velice neseriózní, protože začne školní rok a děti nebudou mít jak dojíždět. Bylo řečeno, že mohou jezdit přes Krnov, což považuji za nepřijatelné. Už nechci zdržovat, ale dovolila jsem si pro členy rozpočtového výboru připravit kratičkou zprávu o Jeseníku.

Primátor Opavy: Uvítal jsem, že dochází k setkání s vicepremiérem, s ministrem dopravy a s vámi, pane předsedo rozpočtového výboru a dalšími zástupci vlády a parlamentu. Domnívám se, že největší problém ve městech a obcích je v tom, že bychom potřebovali v maximální míře urychlit transfer finančních prostředků, kterými bychom zabezpečovali to, co je nezbytné pro život našich měst. My konkrétně žijeme ve městě, jehož třetina byla zaplavena. Na základě mimořádného jednání zastupitelstva jsme uvolnili přes 30 mil.Kč na to, co je nejnaléhavější. Uvítal jsem, že jsem se dnes dozvěděl od pana vicepremiéra i od pana ministra, že vláda už rozhodla o přidělení prostředků do oblasti školství i místních komunikací. Jde o to, aby na okresní úřady tyto prostředky přišly co nejdříve.

Chci jen upozornit na to, že na jedné straně říkáme, že chceme zahájit snad až na tři výjimky školní rok od 1. září. Od povodně je 40 dnů, do zahájení školního roku zbývá pouhých deset dní. My máme takovou situaci, že jsme zatím nedostali žádné prostředky, přestože jsme jednali se zástupci min. školství a máme příslib. Zatím ve dvou největších školách, ale také v mateřských školách a středních školách jsou budovy staticky narušené, jsou popraskané zdi. Na základě znaleckých posudků bude muset docházet k demolici částí škol. Asi si každý dovede představit, jak je nebezpečné, když se škola promění ve staveniště. Chtěli bychom, aby se práce nezdržovaly a abychom prostředky měli co nejrychleji. To je první problém. V oblasti školství to pokládám za nejnaléhavější.

Pokud jde o obnovu obecních komunikací - ano, vítáme rozhodnutí vlády, že na rozhodující část nám přispívá stát, ale stejně tak bychom uvítali, aby rozpočty obcí byly podpořeny podobným způsobem jako podnikatelská sféra, protože jsou to veřejné stavby. Měli bychom podobným způsobem dostat výhodnější úvěr, abychom mohli zabezpečit stavby komunikací, mostů apod., kudy občané chodí do zaměstnání. Patří to k běžnému životu našich občanů. Tuto finanční pomoc, která ještě není dořešena, pokládáme za stejně naléhavou.

Dále bychom uvítali, aby se uvážlivě rozhodovalo o financování bytové výstavby pro občany, kteří přišli o své domy a byty. Máme třeba případ, kdy máme rozestavěnou budovu penzionu. Domnívám se, že by se daly využít raději mimořádné formy k urychlené dostavbě takovéto stavby, aby sloužila desítkám postižených rodin než abychom investovali do nějakých montážních buněk. To je zdánlivě levné řešení,d ale já bych řekl, že to je nejdražší řešení, protože máme nabídku, že půl miliónu stojí pouhá buňka, dalších 100 tis. Kč k tomu nějaké sociální zařízení a k tomu 22% DPH a ještě do toho není započítán náklad na základovou desku apod. Podle mne bychom nebyli daleko od miliónu a bylo by to opravdu provizórium nevhodné do našich klimatických podmínek. Uvítal bych jako levnější řešení, abychom se nedívali na rozestavěnou stavbu, která by po dokončení umožnila lidem důstojné bydlení.

Po povodních vznikly různé nadace. Vyrostly jako houby po dešti. Mnohé nadace ani nevědí, jak postupovat dále. Uvítal bych, aby parlament i vláda daly alespoň doporučení těm, kteří se takového úkolu ujali, jak má být zabezpečen transfer prostředků co nejrychleji a nejefektivněji.

Konečně - poslední připomínka navazuje na to, co tu říkal přednosta bruntálského okresu i jesenického okresu. Uvítal bych, aby např. v rámci programu PHARE bylo zadáno vybudování automatizovaného varovného systému .......

Ještě bych to doplnil malou poznámkou, která se týká finanční podpory dobrovolných hasičských sborů. To je činnost, která má v českých zemích staletou tradici. Uvítal bych, aby vláda - stejně jako nyní pomáhá profesionálním záchranným sborům - podpořila a finančně dotovala opravu a nové vybavení dobrovolných hasičských sborů, které jsou v současné době nefunkční, protože nemají třeba funkční stříkačky ani vozidla a zejména vybavení pro hasiče, kteří pracovali během povodní v kontaminované vodě.

.......................: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, poslanci, vážení hosté, my zde zastupujeme akciovou společnost ........ a chtěli bychom se spolupodílet na investování do oblasti bydlení, hlavně v oblastech, které byly postiženy záplavami. V krátkosti bych představil zástupce firmy: předseda a.s. Jan Červeňák, já pracuji ve funkci předsedy dozorčí rady, máme zde ještě účastníka doc.dr.Václava Šplíchala. Jen malinko k historii. Naše firma má sídlo v Praze.

Poslanec Jozef Wagner: Prosím, abyste byl tak laskav a sdělil účastníkům, čím chcete pomoci a čím chce vaše firma participovat na řešení problémů, o kterých je tady řeč. Podrobnější představení firmy můžete třeba dát písemně.

.................: Dal bych tedy slovo panu řediteli.

.....................: My jsme připravili program "Střecha pro Moravu". Jde o program pomoci obnovy výstavby v oblastech postižených záplavami ..............Prioritní hlediska této pomoci jsou postavena na zajištění profinancování a výstavby nových nemovitostí na zajištění dostupnosti finančních prostředků lidem z postižených oblastí, na zajištění komplexního odborného servisu. Současné požadavky na přijatelnou pomoc vyžadují minimální nároky na zajištění. Většina lidí v postižených oblastech přišla o veškerý majetek. Je nutná rychlá realizace a nízká cena stavby. Uspokojení potřeb z hlediska dostupnosti finančních prostředků zajišťujeme účastníkům prostřednictvím .........................jsou zajišťovány formou poradenství, projektování a komplexního inženýringu. Uspokojení potřeb z hlediska rychlé výstavby nového rodinného domu ................předností je rychlost výstavby, stavba domu na klíč probíhá maximálně do tří měsíců. Nízká cena je do jednoho miliónu Kč. V rámci povodňové nabídky .......... slevy až 300 tis. Kč. Široký sortiment ................realizování stavby svépomocí. ........

Poslanec Jozef Wagner: Nezlobte se, ale toto už je nad rámec toho, co je zde potřeba. Hlavní myšlenka, že umíte postavit do tří měsíců, je důležitá. Máte příležitost o přestávkách tohoto jednání k osobním kontaktům.

Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický: Já bych si dovolil osobní poznámku. My jsme dnes a denně zahrnováni různými nabídkami (prosím, aby to nebylo bráno s despektem, vítám aktivitu všech stavebních firem). Chtěl bych spíše seznámit formou faktické poznámky s tím, co je třeba v takovém případě učinit. Všechny takové nabídky a podněty předávám ministerstvu pro vnitřní rozvoj, které pravidelně snad s týdenní periodicitou svodky těchto nabídek poskytuje dále na okresní úřady, aby si podle své potřeby vybíraly jednotlivé stavební firmy. Považuji to za jediný možný mechanismus, jak se zorientovat v té záplavě nabídek.

Zmeškal, Hanušovice: Jsem zástupcem nejvyššího článku...... Jednu apokalypsu máme za sebou. Já osobně jsem tuto záležitost sledoval nečinně bez jakékoliv možnosti zabránit tomu. Dnes jsme přišli sem mezi vás v naději, že se dozvíme, jak situace pro nás do budoucna bude vypadat. Mohu říci, že počátek článku, který jsme měli první dny po opadnutí vody byl zbrzděn tím způsobem, jak už zdůraznili moji předřečníci, pozastavením nebo špatným přísunem finančních prostředků. Musím s povděkem kvitovat reakce všech subjektů, které se nám snažily pomoci finančně i nabídkou mechanizace a jinými způsoby. V dnešní době to bohužel musíme odkládat, poněvadž všichni podnikatelé už odpadli se svým zájmem poskytovat 20%, 30%, 5% slevy. Teď už se ptají, kolik za to mohou dostat. Jestliže máme uzavřít nějakou dohodu nebo smlouvu, jim musíme dát garanci, že to, co udělají, nebudou dělat za křesťanské "zaplať pánbůh", ale že to budou dělat za finanční úplatu. Pochopitelně se snažíme snížit náklady na minimum, protože prostředků, které bychom potřebovali, se nám zřejmě nedostane. Musíme opravdu rozhodovat kvalifikovaně o tom, co obec potřebuje nejdříve a s čím je možné počkat.

Chtěl bych se obrátit na pana místopředsedu vlády, jestli by mohl nějakým způsobem zveřejnit nám, zástupcům obcí - konkrétně mě zajímá okres Šumperk - když sleduji ve zprávách škody a dělím to počtem okresů a představuji si počty obcí, tak opravdu pro prostředky, které bychom mohli očekávat, bych šel se slabou peněženkou. To nám opravdu nepostačuje. My máme dnes několikamiliónové neuhrazené faktury. Z prostředků, které rozděloval okresní úřad, jsme dostali 2,8 mil.Kč plus 1,5 mil.Kč na úhradu postiženým osobám, a to je vše. Náš rozpočet je 50 mil.Kč, z toho určité prostředky jsou účelové, tyto musíme z toho všeho, co máme, vyčlenit. Naše představa škod v rámci obce nebo města je zhruba 100 mil. až 110 mil.Kč (nerozlišuji, komu objekty patří). Je pochopitelné, že tímto způsobem budou nějak zabezpečeny železnice, státní komunikace, vodovody, kanalizace i bytová výstavba, ale na nás, na místní infrastrukturu, toho také ...... zbývá. Rád bych apeloval z tohoto místa, jestli by bylo alespoň možné sdělit, kolik můžeme očekávat, kolik můžeme s dodavateli nasmlouvat. Jsme plynofikovanou obcí, která je v podhůří Jeseníků. V současné době jsme bez plynu, i když bylo řečeno, že Severomoravská plynárenská má dostatek prostředků k tomu, aby následné škody eliminovala. Domnívám se, že kdybychom všechny ....... dali dohromady a chtěli tyto prostředky po Severomoravské plynárenské, tak bude na dně. Společnost by měla i tady tímto způsobem napomoci. Jsme bez plynu a máme zhruba 500 bytů, které jsou odkázány na plynové vytápění. Máme sice příslib, že do 30. září bude tato záležitost vyřešena, ale čas rychle ubíhá a počasí se nás neptá, jestli jsme nebo nejsme připraveni a neradi bychom se někomu zpovídali, proč tak nebo onak dopadla tato situace.

Chtěl bych na vás apelovat - dejte nám nějakou naději, kolik finančních prostředků bude, a co můžeme v naší oblasti v tomto směru udělat.

Kleiber (?), starosta: Jsem z obce Leština, která leží kousek od Šumperka. Malé představení obce - jde o obec, která má 1200 obyvatel, 320 rodinných domků, zhruba 430 rodin. Během dvou dnů povodně bylo poškozeno asi 220 - 230 domů, jejichž přízemí dodnes není obyvatelné. U 14 rodinných domků se rozhoduje, zda bude nutné je zbořit nebo ne. Mimo obec je dodnes vystěhováno asi 200 občanů. Za nouzové ubytování nepovažujeme ty případy, kdy lidé z 220 domů jsou mimo u svých rodičů. Za nouzové ubytování považujeme, jestliže jsou lidé mimo.

Škody na majetku obce odhadujeme asi na 30 mil.Kč. Zdá se, že odhad byl poměrně malý. Na majetku občanů 70 mil.Kč a asi 12 mil. na majetku podnikatelů.

Když naše obec žila normálním životem, její rozpočet se pohyboval kolem 9 mil.Kč. Z toho hradila investiční výstavbu, protože jsme nezískali finanční prostředky na výstavbu penzionu, který se nám podařilo dokončit 14 dní před povodní. Bohužel, přízemí nám zničila voda. Byli jsme rádi, že jsme ho měli, protože jsme tam byli schopni ubytovat část občanů. Na penzionu nám však visí úvěr 4,5 mil.Kč. Společně s obcemi ........ a Leština jsme zahájili výstavbu čistírny odpadních vod, protože jsme se domnívali, že ji postavit musíme. Leština leží v oblasti řeky Moravy, má tam být vrt pro vodovod a nebylo tam čištění. Dva roky jsme žádali Státní fond pro životní prostředí, ale nedostali jsme ani korunu, takže jsme si na to museli vypůjčit, abychom stavbu, kterou jsme měli před kolaudací - voda ji sice nepoškodila, ale pouze smetla odtokové potrubí. Přemýšlíme, jak to řešit, ale dluh 6,5 mil.Kč tam přesto visí.

Sami asi posoudíte, že z vlastních prostředků 30 mil.Kč není možné dát obec do pořádku.

Chtěl bych poděkovat všem sponsorům, kteří nám pomáhali v nejhorší době. Hlavně bych chtěl poděkovat všem zástupcům z Čech a požádat je, aby poděkování tlumočili, protože to byli první partneři, kteří se opravdu ozvali, počínaje ........ Následovali partneři z jižní Moravy. Získali jsme k dnešnímu dni zhruba 3 mil.Kč, které jsme použili na zabezpečení základního života v obcích, na likvidaci odpadků. Vozili jsme odpadky na tři skládky do vzdálenosti 15 - 20 km. Velmi nám pomohla obec Rapotín, které za to také děkuji. Na jednu skládku, kde už jsme dostali fakturu, jsme odvezli asi 4 tis. tun a faktura je na 850 tis. Kč. Jak to budeme řešit, nevím.

Chtěl bych se tady přimluvit - jestli by bylo možno - změkčit tvrdost zákona, který se týká provádění demolicí a ukládání odpadů. Vedeni snahou, aby obec byla čistá, aby spadlé domy neohrožovaly občany, aby odpadky byly co nejrychleji uklizeny, protože hrozilo nebezpečí nákazy, zabezpečila tyto práce kromě jednoho objektu obec. Když se to nyní upřesňuje, dozvídáme se, že za demolici a úklid odpadků lze zaplatit pouze fyzickým osobám a obce mají prostě smůlu. Myslím si, že by to nebylo tak zcela v pořádku. Když jsme to spočítali, tak náš náklad na odstranění jedné stavby představuje částku od 80 tis. do 120 tis. Kč podle toho, o jaký objekt šlo. Máme nabídku jedné firmy, která provedla odklizení jednoho domu, a ta po nás chce 250 tis. Kč. Je tu tedy markantní rozdíl mezi tím, když to obec zajišťovala, a tímto. Když to zajišťovala obec, došlo na jednom objektu k úspoře minimálně 100 tis.Kč. Proto si myslím, že by se tento postup měl nějak zhodnotit.

Já jsem představitelem obce malé. Byl bych nerad, kdyby na malé obce v rámci velkých problémů se pozapomnělo. Jsme nuceni se pustit do nájemního bydlení. Jednáme už s partnery, protože potřebujeme zajistit asi 20 bytů pro občany, kteří nemohou stavět, kteří jsou staří, kteří ale nechtějí odejít, protože v obci bydleli celý život. Máme řadu nabídek z okolních obcí, že umožní bydlení, ale máme snahu občany v obci udržet.

Horálek (?), náměstek primátora Olomouce: Chtěl bych krátce říci některé myšlenky, které mě napadly a které by mohly zajímat především představitele vlády. Já osobně v nařízení vlády postrádám jednu důležitou věc. týká se to podmínek pro poskytnutí státního příspěvku 150 tis., případně půjčky 850 tis.Kč. Podle podmínek, které jsou v nařízení vlády, se to vztahuje na ty, kteří mají plný demoliční výměr. Bohužel jsem se setkal s několika případy lidí, kteří mají u nás v Olomouci částečné demoliční výměry. Já jsem si ověřoval, kolik to zhruba je. Jestliže u nás je v současné době asi 225 demoličních výměrů, tak částečných navíc může být asi 50. Tito lidé to cítí jako křivdu, že jestliže někomu spadne dům celý, má možnosti od státu a ti, kterým spadly třeba tři pokoje a zůstala kuchyň a garáž, nemají nárok ani na příspěvek ani na výhodnou půjčku. Tito lidé budou mít zřejmě nárok podle současné legislativy na půjčky ze strany obce, z povodňového fondu "bydlení", což bude pro ně asi příliš slabá náplast, protože obce budou moci poskytnout málo - možná 50 tis. na jednu bytovou jednotku. Přimlouval bych se za to, aby vláda toto ještě zařídila, tak aby i částečné demolice byly nějak zohledněny.

K nařízení vlády - tam trochu působí problémy rozhodný den. Rozhodným dnem je 4. červenec. V Olomouci kulminovala voda 9. července. V tak velkém městě - někteří lidé se nastěhovali v červnu, když nevěděli, že přijde voda a že budou potřebovat trvalé bydliště, tak se včas na ohlašovně trvale nepřihlásili. Možná to je jejich chyba, ale je to realita.

Poslední věc se týká bydlení - tam je toho více. Je třeba co nejrychleji prostředky, které jsou schválené na podporu nájemního bydlení, poskytnout. Objem prostředků do fondů obnovy bydlení určit co nejrychleji přesně, protože je třeba si uvědomit, že na fondy je třeba v obcích připravit a schválit vyhlášku. Když pominu to, že to bude schvalovat zastupitelstvo, tak zákon o obcích umožňuje, aby to v krajních případech schválila jen rada města a následně to bylo potvrzeno zastupitelstvem, tak to vždy znamená nějakou časovou prodlevu.

Další prodlevu bude znamenat ručení za tyto půjčky od obce. Čím dříve peníze budou jasně řečeny, tím dříve se může rozjet následný proces v obcích, to znamená určení peněz každému postiženému občanovi.

Problémem je infrastruktura. Tam, kde byly postiženy studně, které byly jediným zdrojem pitné vody, proces čistoty pitné vody bude asi dlouhodobý. Město se asi spíše pokusí přispět a udělat tam městský vodovod, ale to bude znamenat podstatné náklady.

Ivan ......, starosta obce Miklovice ((?): Obec Miklovice byla postižena v rozsahu 452 miliónů během dvou povodní, které tam byly. V té době byl postižen obecní majetek v hodnotě 99 mil.Kč, bylo zborceno 12 rodinných domů, poškozeno 62 bytů v hodnotě 68 mil.Kč. Říkám to záměrně, protože bych se chtěl této oblasti dotknout blíže. Je samozřejmé, že peníze potřebujeme na všechno. Chtěl bych se dotknout problematiky bydlení. V našem případě otázka bydlení v současné době se dá řešit formou nájemního bydlení. Nepředpokládám, že v oblasti Jesenicka bylo možné postavit .....................................

Rada obce v současné době navrhuje kroky, které by směřovaly k tomu, aby občané, kterým byly zaplaveny pozemky nebo části pozemků, na kterých stály domy, přenechali obci Miklovice bezúplatně, a obec Miklovice by mimo záplavové oblasti navrhla těmto lidem možnost stavby rodinných domků o rozloze 1200 m² nebo 1500 m² v hodnotě symbolické za 1,- Kč. Další metry bychom prodávali v jiné části lokality Miklovice za 1,- Kč za 1 m². Očekáváme, že lidé své pozemky předají bezúplatně. Chtěl bych požádat zástupce parlamentu a vlády o to, jestli by mohli přihlédnout ke skutečnosti, že stejně jako u nás, i v jiných lokalitách a obcích jsou pozemky, které patří Pozemkovému fondu a Pozemkovému úřadu. Chtěl bych vás požádat, jestli by bylo možné v tomto případě ve vazbě k obci Miklovice, ale mělo by to platit pro všechny záplavová území všech okresů, přihlédnout k tomu, aby nám bylo možné předat pozemky Pozemkového úřadu a Pozemkového fondu, které by byly prodány za 1,- Kč nebo zdarma ........ tak aby je obce mohly vykupovat.

..................... je to problematika jednání s Povodím Odry. ...... V této lokalitě na Jesenicku Povodí Odry předvádí to, že přemístění koryta by mohlo být tam, kde bylo původně ........ zatím se jedná o to, že by se voda dostala tam, kde byla původně .......... tady je to na deset let . ..... Chtěl bych vás požádat o intervenci na povodí Odry a o to, jestli byste mohli přimět pány a dámy, které tam sedí, k větší aktivitě.

..........., zástupce přednosty Okresního úřadu Šumperk pro obnovu: Mám tu sérii šesti fotografií, jak vypadá v průběhu dvou hodin dům, který zcela zmizel. Nechám je kolovat.

Mám jen několik námětů. Pokud se vrátíme k problematice Povodí, tak Povodí je akciová společnost, která nepodléhá přímému řízení ministerstva. Činnost odvisí od finančních prostředků, které měli v minulých letech k dispozici. Povodeň ukázala, že dlouhá léta byla práce zanedbávána. Nechci teď rozebírat, jestli měli objektivně málo peněz nebo ne. Já si myslím, že jistým krokem k nápravě by bylo zvážení statutu Povodí. Pokud by to byla organizace přímo řízená ministerstvem, nikoliv samostatná akciová společnost jako podnikatelský subjekt, tak spolupráce by byla poněkud pružnější.

Druhý bod je problematika stavebních prací, svozu odpadu apod. Tam dávám ke zvážení otázku stanovení maximálních cen v těchto oblastech. Domnívám se, že by to mohlo mít vliv na zkrácené výběrové řízení, se kterým se v nejrůznějších okamžicích potýkáme.

Další námět - dořešení majetkoprávních vztahů zejména tam, kde řeka teče v úplně jiných korytech. Bude třeba řeku nechat tam, kam se vrátila, to znamená do řečiště třeba padesát let starého, před regulací. Dnes teče po soukromém majetku a je třeba vést poměrně složitá jednání. Myslím si, že to legislativně není zcela jasné a tato problematika se potáhne dlouhou dobu.

Pokud se týká spolupráce nás, zástupců pro obnovu jednotlivých okresů, často musíme jednat s úředníky přímo v Praze. Za poslední dny jsem tam byl třikrát. Dávám k úvaze pracovní tým přímo v Olomouci. Domnívám se, že bychom se z některých okresů měli setkávat častěji a řešit konkrétní problémy, které tu zazněly z úst jednotlivých starostů. Myslím si, že Praha pro nás je hodně vzdálená. ...... Jednat na místě by bylo pružnější.

Konkrétně jde o nařízení vlády, částečné demoliční výměry, problémy lidí, kteří v domě třeba bydleli, ale dům nebyl zkolaudován, takže ho nemají na listu vlastnictví apod. Problémů je tu celá řada.

Vyčíslení škod - to je známá tabulka, kterou jsme vyplňovali podle vaší potřeby. Vím ze schůzky se svými kolegy, že metodika jednotlivých okresních úřadů byla jiná. Čísla bych bral jen velmi orientačně. My jsme připraveni aktualizovat to podrobně. Chtělo by to podrobný metodický pokyn z ministerstva financí, jak přistupovat k jednotlivým škodám. Někteří to berou jako škody vzniklé, jiní do toho počítají náklady, které vzniknou uvedením do původního stavu apod.

Myslím si, že hlavním problémem by měl být dlouhodobý plán obnovy, aby se zcela jasně řeklo, co se udělá letos, co se udělá příští rok, co se udělá za dva roky. Stanovit priority, aby starostové věděli, na čem jsou, kde mají investovat, co se dělá provizorně, co se dělá definitivně. Myslím, že jsme ve fázi, kdy odstraňujeme nejkřiklavější následky, snažíme se zpřístupnit jednotlivé obce, koryta řek uvést do takového stavu, aby to příliš neohrožovalo, ale bude třeba řešit celou řadu koncepčních záležitostí, které nejsme schopni vyřešit letos. Myslím, že je potřebný dlouhodobý ucelený materiál.

Oldřich Lukeš, starosta obce Česká Ves: Česká Ves se nachází v sousedství okresního města Jeseník. Už více než před rokem jsme se stali okresem. Obec Česká Ves je dlouhá přes 4 km, má 2400 obyvatel. Naneštěstí se rozkládá v bezprostřední blízkosti řeky Bělá, která při povodni způsobila škody na infrastruktuře, to je plynu, vodě, kanalizaci i osvětlení. Úplně zničila obecní cesty a škody se ve druhé fázi odhadují na 74 (?) mil.Kč podle střízlivého odhadu odborníků. Jenom na základní škole nám podle posledního odhadu vznikla škoda 17 mil.Kč. Rádi bychom školní rok v naší škole zahájili. Bylo zaplaveno přes 200 rodinných domků. ............na čtyři domy už byl vystaven demoliční výměr.

Připojuji se rovněž k žádosti mých předřečníků o ujasnění financování obnovy základních životních potřeb našich občanů, protože u nás zima začíná trochu dříve a my bychom do zimy občany chtěli ubezpečit, že budou žít v přijatelných podmínkách. K tomu nám schází maličkost - potřebné finance.

Dovolím si předat pár fotografií, jak obec vypadá, abyste mohli posoudit oprávněnost vznesených požadavků.

Krylerová (?), starostka obce Jindřichov: Chtěla bych vás požádat, aby se něco udělalo pro spojení mezi městem Šumperk a Jeseník, které vede přes moji obec, kde chybí zhruba 150 m. Je to velmi bolavé místo. Nemůžeme udělat žádnou náhradní dopravu. Náhradní doprava do naší obce a do blízkých obcí je v hrozném stavu. Prosila bych pana ministra, až pojede zpátky, aby jel přes obec Jindřichov a aby si projel obec Habartice. Byla bych ráda, abyste na to vzali ohled a aby se tato cesta zprůjezdnila v co nejkratší době.

Ještě mám jednu malou poznámku. Obec Jindřichov zůstala naprosto odříznuta od světa, to znamená, že jsme neměli světlo, neměli jsme vůbec nic, neměli jsme vůbec žádné spojení. Chtěla bych poprosit, jestli by mohly být takové obce jako naše dříve vybaveny mobilním spojením.

Poslanec Miloš Melčák: Snažil jsem se pozorně sledovat informace starostů a přednostů úřadů. Chyběla mi tam jedna dosti významná záležitost, to je vysoušení domů. Pokoušel jsem se pátrat, jestli vysoušení domů lze pokrýt z určitých kapitol, které byly zaslány na okresní úřady, a byl jsem ministerstvem financí ubezpečen, že nikoliv. Přesto toto je dosti významná záležitost, která by pomohla - jednak už tady byla zmínka, že je nebezpečí dalších demolic. Jestliže přihlédneme k tomu, co se událo v Otrokovicích, které byly pod vodou téměř dva týdny, tak podle mínění odborníků je v těch klasických baťovských domečkách 4 tis. - 6 tis. litrů vody, což při běžném vysoušení nelze dostat ven. Proto je potřeba opatřit vysoušecí aparáty, které jsou v rozsahu 11 tis.Kč - 30 tis. Kč, se kterými bude pak třeba něco dělat. Dnes to firmy dělat nechtějí, protože se nechtějí zatěžovat stovkami vysoušecích aparátů. Nejméně první částka na energii, která někde bude představovat propan-butan, protože např. Otrokovice měly veškerou síť bez plynu, protože tam natekla voda, bude znamenat 5 tis.Kč na jeden dům. První topná sezóna se na jednu bytovou jednotku prodraží asi o 5 tis.Kč. Předpokládá se, že náklady na topení v těchto domech, pokud se nerozpadnou v důsledku vlhkosti, budou v nejbližších třech letech zvýšené asi zase o 5 tis.Kč., to je o 5 - 6% více na energii.

Mám otázku, jestli lze u peněz, které jsou, doplnit dotační titul tak, aby bylo možné některé domy zachránit. Např. v Otrokovicích se dá předpokládat, že dosti výrazná část domů, které byly zatopeny, může být zachráněna.

Poslankyně Květoslava Kořínková: Mám dva dotazy na pana místopředsedu Skalického. V prvé řadě, zda by nám všem zde mohl říci v hrubých číslech, kolik prostředků bylo uvolněno pro vládu z Poslanecké sněmovny a kolik z toho bylo proplaceno, alespoň do minulého týdne. Myslím, že vláda o tom v tomto směru jednala.

Za druhé - jakým způsobem se předpokládá další pomoc a kdo ji bude koordinovat, to znamená jak bude dále pracovat vaše komise, která byla vládou ustavena a jakým způsobem bude organizována případná další humanitární pomoc, jak je realizována případná pomoc ze zahraničí. Nejde mi jenom o program PHARE a jeho restrukturalizaci, ale i další finanční zdroje, protože je nám zcela zřejmé, že prostředky, které jsou ze státního rozpočtu a obecních rozpočtů, nebudou stačit na škody, které prozatím známe.

Krejza, obec ......... u Olomouce: Chtěl bych podotknout k tomu, co tu bylo řečeno, že v naší části bylo postiženo 98% při zátopové hladině nad 1,5 m. Z toho zhruba 20% lokality bylo zatopeno déle než tři týdny. Pan Horák z olomoucké radnice nám tady uvedl, že bylo vydáno 225 demoličních výměrů, což je na celý Olomouc. Na naši obec připadá 87 demoličních výměrů. Všechny vepřovicové domy, které tam byly, už jsou dnes dole. Ostatní ještě padají. Jde o to, že jedna cihla absorbuje zhruba 2 litry vody. Všechny ostatní domy, které tam zůstaly, jsou cihelné. Je možné si spočítat, kolik vody v těch domech dnes je. Dostali jsme návrh na finanční pomoc pro postižené oblasti. Nikdo ale nepočítá s tím, že domy zatopené v zátopové hladině třeba 2 metry jsou naprosto neobyvatelné. Jsou plné vody. Nikde se nepočítá s konkrétní pomocí v minimální úrokové sazbě. Jestliže to lidé nevysuší teď, to je do tří až čtyř týdnů, tak na jaře můžeme obec úplně zrušit.

Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman: Chtěl bych reagovat na některé poznámky týkající se dopravy a spojů a také říci několik obecnějších věcí. Vzhledem k tomu, že resort dopravy, dopravní infrastruktura, byl v popředí zájmu v prvních dnech a týdnech okamžitě po opadnutí vody, protože obnovení spojení patřilo k tomu nejdůležitějšímu v první fázi, tak tomu odpovídala finanční pomoc a finanční zřetel vlády. Jak asi víte, k dnešnímu dni bylo do dopravy uvolněno 1,5 mld.Kč, což je nejvíce ze všech resortů. Myslím si, že rozpočtový výbor by měl být informován, jak s těmito penězi bylo naloženo. Všem členům byly rozdány materiály. K 20. srpnu naše ministerstvo "ukončí" první fázi popovodňových prací, které by se daly stručně shrnout do věty, že je to ta fáze k zabezpečení nejnutnějších dopravních potřeb a spojení jak na silnici tak na železnici. Primárně jsme se orientovali na hlavní tahy na železnici a na zabezpečení spojení do všech míst, kde žijí lidé. Tato fáze byla charakterizována tím, že zhruba jedna třetina všech prostředků, to znamená 900 mil.Kč, byla spotřebována na provizória a dvě třetiny na definitivní úpravy. Od 20.8. zhruba započne druhá fáze, která je de facto už programem obnovy, uvedením komunikační sítě do standardizovaného stavu. Musím konstatovat, že v žádném případě doposud - a nepředpokládám to ani v příštích týdnech a měsících - nejsou finanční prostředky limitujícím faktorem při obnově dopravní infrastruktury.

Co se týče priorit na silniční i železniční síti, tak ty nemáme v tomto okamžiku stanoveny. Budou projednány s jednotlivými představiteli okresů tak, aby došlo ke shodě. Nepředpokládám, že by tomu ve většině případů tak nebylo .......... (Konec 1. pásku.)

...vyjadřovali svou nespokojenost, ale po těch pěti týdnech, kdy jsme odstraňovali to nejhorší, padalo nám to na hlavu, kdy to opravdu bylo třeba udělat během několika hodin, tak tento příkaz jsem vydal.

Co se týče nejhorších případů, které tady na Jesenicku v těch třech okresech jsou v dopravní infrastruktuře - já jsem skoro všechny viděl - chtěl bych vás ubezpečit, že naší snahou je postupovat co nejrychleji, ale v mnoha případech je to opravdu veliký problém. Vystupovala tady paní starostka z Jindřichova. Jedno úzké údolí, kde teče řeka, vede silnice a železnice, není tam jinde prostor. Dnes teče řeka tam, kde vedla železnice a naopak.Ty práce musejí být koordinovány, musí být rozhodnuto o tom, jestli řeka zůstane tam, kde si vybrala své koryto nebo se vrátí tam, kde byla a není to věc jednoduchá, několika hodin nebo dnů. Snažíme se společně s vámi, aby to šlo co nejrychleji, ale v některých případech to určitý čas stát bude, pokud to za půl roku nechceme dělat znovu.A myslím, že nechceme.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji a prosím pana místopředsedu vlády o závěrečné slovo.

Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický: Dámy a pánové, především se chci omluvit, protože jsem s panem předsedou konzultoval dobu své nezbytné účasti a podle toho si udělal další program, který bych nerad rušil.

Nebudu mít závěrečnou řeč, ale pokusím se o několik velmi stručných komentářů k tomu, co jsem tu slyšel a za co tu děkuji, protože to byly v mnoha případech podnětné věci. Za prvé první otázka, která se tu objevila, souvisela s určitým lidským vybavením všech orgánů, které se odstraňováním následků musejí zabývat. Padl tady podnět zaplatit obcím dalšího člověka. Jak víte, my jsme jako první krok učinili to, že jsme požádali přednosty okresních úřadů, aby jmenovali svého jakéhosi zástupce pro řešení povodňové problematiky a počítali jsme s tím - a doufám, že to přítomný zástupce ministerstva vnitra potvrdí - že v případech, kdy přednostové budou potřebovat novou škatulku, nový limit, tak jim bude rychle ministerstvem vnitra poskytnut. To je první věc.

Co se týče obcí samotných, vnímám to velmi podobně. Chápu, že lidé jsou už velmi unaveni a potřebovali by posilu. Obávám se, že v mnoha případech a zvláště těch menších obcí to není jen ten problém, aby jim někdo člověka zaplatil. Tam je problém, že tam nejsou kvalifikované lidské zdroje, které by ti starostové měli po ruce. Jde spíš o to jim nějak dodat určitou pomoc, možná i poradenskou nebo metodickou spíše z úrovně okresů - aspoň to je moje myšlenka, kterou se pokusíme realizovat - než jen nějaké finanční prostředky pro zaplacení člověka na obci. Děkuji za tento podnět, zkusíme něco vymyslet.

Další poznámka - a reagoval na to už pan ministr Říman - se týkala výběrových řízení a event. otázek na interpretaci § 50. My jsme požádali Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby vydal speciální metodický pokyn. Ten je založen na jednoduchých principech, že tam, kde věc nesnese prodlení, bude úřad tolerovat nestandardní postupy typu výzva jedinému zájemci. Zároveň ale platí, že jakmile pomine naléhavá potřeba a jde už o práce, které nemusejí být hotovy dnes večer, je třeba už v zájmu hospodárnosti postupovat spíše standardním způsobem. Je tu pan president NKÚ. Nerad bych, aby naše úsilí vedené jak námi, tak vámi čistě bohulibými záměry bylo po nějakém čase velmi tvrdě kritizováno a právem kontrolními orgány. Ale co se týče nejasností, v metodickém pokynu je jasně uvedeno, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zřizuje k tomuto účelu speciální právní poradnu, kde budou zodpovídány dotazy v nejasných případech, kde je možné konzultovat, jak v kterém případě postupovat lze a jak už nelze. Pokud dostanu avízo, že tato služba nefunguje, rád požádám pana předsedu úřadu, aby zajistil nápravu, ale já jsem zatím takové avízo, že by poradenská služba nefungovala, nedostal.

Kolem inovace územních plánů by se dalo hovořit velmi dlouho. V tuto chvíli odkážu jen na to, co jsem říkal v úvodu, že ta druhá fáze, kterou chceme dělat už nikoli jako havarijní chování v havarijní situaci, ale chceme ten program koncipovat už s pohledem do budoucna a na to, abychom v mnoha případech neutráceli prostředky za obnovování staveb v místech, kde zjevně v průběhu několika mála nebo více let budeme stát před týmž problémem. Intenzívně pracujeme na studiích, které by vedly k rozhodnutí o konkrétních opatřeních v jednotlivých povodích. Narážíme na velmi praktický problém, dilema - na jedné straně bychom potřebovali uvážlivě studovat, jakou zkušenost nám tyto povodně přinesly a jak rekodifikovat celý přístup k zátopovým územím a všem těmto problémům a na druhé straně čelíme problému, že je třeba postupovat rychle a že co neuděláme do října, už neuděláme, protože končí stavební sezóna apod. V tomto dilematu se musíme pokoušet improvizovat. Vodohospodářské orgány ode mne mají pokyn, aby - přestože jinak jsme se snažili a především ministerstvo pro místní rozvoj vydalo určité metodické pokyny, na základě kterých se snažíme odbourat co nejvíce obtížné byrokracie ze stavebního řízení - tak vodohospodářské orgány mají pokyn, aby bedlivě zvažovaly svá stanoviska při vydávání stavebního povolení a zároveň stavební úřady aby na ně braly ve zvýšené míře zřetel. Tady určitou tvrdost nebo nekompromisnost při posuzování toho, kde je rozumné obnovovat stavbu a kde už nikoli, musíme prosazovat.

Zazněly tady několikrát dosti silné stížnosti na chování orgánů povodí Odry. Nechci tu otvírat debatu o optimální organizační struktuře akciových společností v povodí, jen připomínám, že vláda si klade tento úkol a chce o této věci diskutovat v budoucnu. Ale potřeboval bych pro konkrétní rozhovory jak s ministrem Luxem, který dnes za povodí odpovídá, tak se zástupci těchto povodí samotných, aby tyto výtky a výhrady měly podstatně konkrétnější podobu. Pokud takové náměty obdržím, budu se jimi samozřejmě zabývat, ale zatím to cítím jako kritiku, kterou neumím přetavit v nějaký konkrétní čin.

Dále se tady hovořilo o nedostatečné podpoře obcí. Já to připouštím a uznávám. Z mého úvodního referátu doufám jasně plynulo, že jsme se v první fázi museli zaměřit opravdu na ty nejvitálnější funkce v postiženém území, a proto většina naší aktivity v první fázi směřovala do obnovy státní infrastruktury. Co se týče obcí, některé kroky už jsme udělali. Týkají se toho, co jsme v první fázi vyhodnotili jako prioritu, a to je školství, bydlení, obnova místních komunikací. Slibuji, že tímto program pomoci obcím nekončí. Samozřejmě budeme muset bedlivě vážit jednak míru podpory, kterou si můžeme dovolit poskytnout z prostředků státního rozpočtu a samozřejmě také budeme muset společně bedlivě uvážit, jak pokud možno tyto náklady v čase rozložit, poněvadž opravdu jsou věci, které je potřeba udělat ihned a ještě letos a jsou bezesporu věci, které v nejhorším případě počkají napřesrok, některé možná dva roky. Hledat ten správný model, správná kritéria, na základě kterých bychom program formulovali a rozhodli na úrovni vlády, to považuji za úkol těchto dní a jsem vděčný za každou iniciativu. Ale musíme nejdříve vědět, co pálí v tuto dobu obce nejvíce a co společně uznáme ve vzájemné diskusi, že počká.

Jen drobnou poznámku, co se týče odpadů. Jasně jsme řekli, že pokud jde o ukládání odpadů na skládky, že stát tyto nadstandardní výdaje uhradí. Doufal jsem, že to je už včleněno do metodického pokynu MF, stejně jako otázka vysoušení. Jestliže ne, budeme se tím neprodleně zabývat a doufám, že v další debatě na to bude přítomný zástupce MF reagovat.

Kolem bydlení by se dalo diskutovat dlouho. Rozumím tomu a chápu, že mnohým z vás podpora občanům, kteří byli postiženi připadá nedostatečná. Ponechám na kvalifikovanějším výkladu pana náměstka Ovečky z ministerstva pro místní rozvoj detaily, které tu zmínil náměstek primátora Olomouce kolem částečného demoličního výměru. Já jsem si toho problému vědom a myslím, že se nám podaří nějak doplnit to portfolio nástrojů o nějaké řešení, které bude směřovat k lidem, kteří nemají demoliční výměr, ale přitom jim byla způsobena vážná škoda.

Pozemky pro novou výstavbu - mám podobný názor, jako říkal tuším pan starosta z Mikulovic. Samozřejmě se budeme pokoušet pomoci tam, kde je to v silách státních institucí, tj. Pozemkového fondu, event. okresních úřadů, ale potřebovali bychom si především ten problém nějak zmapovat, protože se může podle jednotlivých lokalit velmi lišit. Někde mají významné pozemkové državy obce samotné a mohou pomoci, někde nemají a vlastníkem půdy je stát. Můžeme i pružně změnit pozemky, které jsou součástí zemědělského půdního fondu na pozemky, které jsou určeny k výstavbě, můžeme dělat ledacos, ale strašně těžko můžeme udělat centrální plošné opatření. To se musí pružně řešit na místní úrovni podle vlastnické skladby pozemků vhodných k náhradní výstavbě tam, kde by bylo nerozumné stavět znovu obydlí dole u řeky anebo ty pozemky hlavně dole u řek už neexistují, protože zmizely a je tam jen suť. Čili nevěřím na centrální řešení, ale pokusíme se rychle přispět k tomu, aby na okresní úrovni jednaly jak pozemkové fondy, tak pozemkové úřady o možném řešení podle místní situace.

Pokud jde o vysoušení, domníval jsem se, že to je vyřešený problém a slyším, že nikoli, protože pomoci finančně při organizaci této věci mi připadá velmi racionální a jestliže to dosud nefunguje, pokusíme se to urychleně napravit.

Paní posl. Kořínková položila několik konkrétních otázek, kterými bych skončil. Za prvé kolik prostředků bylo uvolněno a proplaceno. Co se týče zdrojů, které byly dány k dispozici na řešení povodňové problematiky, zrekapituluji, že to bylo 170 mil. ze státního rozpočtu, teoreticky 10 mld 900 mil ze státních finančních aktiv. Teoreticky proto, že se tu počítá s výnosem 5 mld za prodej státních povodňových dluhopisů a víte, že zatím byla prodána necelá miliarda. Pozemkový fond věnoval 1,5 mld, Státní fond životního prostředí zatím 150 mil. Celkem počítáme, že budeme mít prostředky k dispozici ve výši 12 mld 870 mil. Kč. Bylo rozhodnuto o tom, jak mají být použity na základě posledního jednání vlády minulý týden prostředky ve výši 5 mld 880 mil. Kč. Z toho už skutečně utraceno bylo dosud zhruba 1 mld 900 mil. Zbylé prostředky jsou k dispozici na vyčleněných účtech a tak jak budou přicházet požadavky v jednotlivých případech, půjdou do jednotlivých okresů a postupně uvolňovány do obcí.

Doufám, že jsem se k otázce, jak hodláme koncipovat další fázi programu, aspoň v té obecné rovině vyjádřil. Zazněla tady určitá výzva, abychom lépe koordinovali poskytování humanitární pomoci. Musíme tu rozlišit několik věcí. Samotnou aktivitu nevládních humanitárních organizací - a domnívám se, že není zapotřebí a ani žádoucí a nebylo by ani vlídně přijato, kdybychom se pokoušeli činnost těchto organizací nějak koordinovat. Musím říci ke cti většiny těchto organizací, že v mnoha případech postupují podstatně pružněji a poskytují velice efektivní pomoc v jednotlivých místech. Pomoc státních úředníků by tu byla kontraproduktivní. Jiná věc je, že samozřejmě se s nimi pokoušíme být v kontaktu a diskutovat o tom, kde jsou optimální místa nebo adresáti humanitární pomoci v případech, kdy sami tito lidé chtějí poradit, kam by měli svoji pomoc směřovat.

Co se týče pomoci ze zahraničí, má opět dvě složky. Jednou složkou je materiální nebo humanitární pomoc. O té se hodně diskutovalo. Nepatřím k těm, kteří by tvrdili, že v této věci státní orgány fungovaly vždy bez chyby a že nenastaly žádné zmatky. Samozřejmě nastaly, ale rozhodně nedošlo k jevům, které v uplynulých týdnech zaplňovaly stránky denního tisku, že by se orgány ČR stavěly apriorně odmítavě k této pomoci a že by ji nebyly ochotny přijímat. V současnosti probíhá několik důležitých akcí, jedna je očkování děti 2 - 10 let pomocí vakcíny zajišťované z mezinárodní pomoci a zároveň, na což já bych v nastávající fázi kladl už větší důraz než na konkrétní materiální pomoc, probíhají jednání o tom, jaká pomoc nám event. bude nabídnuta ze zahraničí, finanční pomoc.

Restrukturalizace programu PHARE je z tohoto hlediska dílčí záležitostí. Těch volných dosud nepoužitých zdrojů je vyčísleno v našich korunách něco před miliardu, je to 8 mil.ECU. O změně použití těchto prostředků, které byly převážně určeny pro přeshraniční spolupráci v některých regionech naší republiky, tak o změně použití především do oblasti obnovy dopravní infrastruktury se nyní jedná. Domnívám se, že bychom měli vážně uvažovat nebo vážně vyhodnotit i některé nabídky výhodných několikaletých půjček, kterými bychom částečně rozložili náš fiskální problém, jak financovat obnovu postižených území do několika příštích let.

Pokud jsem něčí významný podnět opominul ve své závěrečné replice, omlouvám se. Zaznamenány je máme všechny. Děkuji za vlídné přijetí a konstruktivní diskusi.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji, pane místopředsedo. Než vyhlásím přestávku, musím se omluvit, že jsem tu první část v zájmu toho, aby pan místopředseda mohl splnit svůj časový program vedl jednoznačně k tomu, abychom byli schopni to takto zvládnout, že jsem trochu tu rozpravu organizoval. Ve druhé části toho nebude zapotřebí. Domnívám se, že budou mít příležitost zástupci ministerstev financí, životního prostředí, dopravy, vnitra, pro místní rozvoj, průmyslu, obchodu, obrany, kteří jsou přítomni. Vy se jich budete moci na cokoli zeptat, samozřejmě i pana prezidenta NKÚ. Koneckonců v rozpravě můžete vystoupit i s jinými podněty, které se případně nevztahují k tématu, ale jen s ním mají jakousi souvislost.

Děkuji panu místopředsedovi vlády a sejdeme se v 16 hodin.

(Přestávka.)

Poslanec Jozef Wagner: Ptám se, jestli někdo ze zástupců kteréhokoli orgánu státní správy chce sám oslovit toto jednání anebo jeho účastníci mají jakékoli dotazy?

Pan Faldra (za přednostu OÚ Ústní n.Orlicí): Chtěl bych se vyjádřit ke dvěma problémům. První problém se týká místních komunikací. Uvítali jsme informaci, že vláda uvolnila prostředky na řešení dopravní infrastruktury, že počítá s tím, že uvolní prostředky na opravy místních komunikací ve správě měst a obcí, nicméně se domníváme, že informace o použití těchto prostředků jdou velice pomalu a neúplně a časový faktor jejich využití je zanedbatelný. Patříme mezi okresy, kde v severní části začíná zima začátkem října a v řadě případů máme zajištěnou dopravní dostupnost různými náhradními způsoby. Pokud tyto prostředky nepřijdou do konce srpna nebo začátkem září, nebudou moci být využity a neumím si představit, jak zajistíme dopravu občanů do zaměstnání, škol apod.

Druhý problém je otázka rozpočtového určení daně. Zástupci okresních úřadů jistě vědí, že ke konci r. 1995 jsme byli ubezpečováni, že nové rozpočtové určení daně ze závislé činnosti - 30% obce, 30% okresy a 40% stát - bude víceméně nahrazeno daní z příjmu právnických osob, leč zdaleka se tak nestalo. Pokud dám příklad jen za náš okres, tak na této transakci jsme prodělali více než 45 mil. Kč. Jsou to prostředky, jejichž nedostatek jsme pociťovali v r. 1996, ale zejména letos, které mohly být právě využity právě na tyto účely. Předpokládám, že pan ředitel Janota se k tomu vyjádří.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji. V této odpolední debatě bychom mohli postupovat tak, aby se na otázky odpovídalo neprodleně, pokud by k této věci ještě nechtěl někdo položit doplňující otázku. Je tomu tak.

Poslanec PS Miroslav Kapoun: Chtěl jsem se zeptat, jestli již tedy neplatí směrnice, kterou dal pan Tošovský a která zakazuje investovat nebo opravovat regionální tratě? Mám ji tu s sebou.

Druhá věc. Původní usnesení vlády říkalo, že na tu půjčku se může použít 850 000, konečný termín je 31. 5. 1998 a pak to bylo opraveno usnesením vlády, že je to do konce roku letošního. Nemohla by vláda nebo ministerstvo financí zvážit návrat původního termínu, když ty domy padají ještě teď? Dnes konkrétně v Olomouci spadl dům.

Nebylo by možné tyto finanční prostředky určitým způsobem koncentrovat v nějakém stavebním družstvu těch osob, které byly postiženy? Kdyby se rozhodly, že místo sedmi rodinných domků si postaví malý panelák nebo podobně. To jsou mé dotazy.

Poslanec Jozef Wagner: První otázka směřovala na MF, odpoví pan Janota. Příště se pokusíme postupovat v logických celcích, aby dotazy směřovaly k tomu, co začal ten první.

Pan ředitel Janota: Reagoval bych na pár věcí, které se týkaly předchozí besedy ve vztahu k MF. Dokud není schváleno usnesení vlády, tak ministerstvo financí nemůže uvolňovat peníze. To je problém té částky peněz na školství. Jestliže dnes pan premiér podepíše usnesení vlády, které se týká posledního jednání vlády ohledně povodní, tak zítra odejde dopis přednostům okresních úřadů, kde bude rozděleno podle okresů - já tu částku podle okresů znám - 100 mil. Kč. Totéž je problém silnic, rekonstrukcí a oprav obecních komunikací. Původní usnesení vlády hovořilo o účasti státu ve výši 60%. Na základě některých našich jednání se starosty jsme nabyli přesvědčení, že dnes obce nemají čím nahradit ten zbytek 40%, vlastní zdroje nemají, půjčku jim asi teď nikdo moc nedá, takže jsme připravili určitý návrh podmínek, za kterých by obce tyto prostředky na rekonstrukce dostaly neprodleně a zbytek - tzn. vypořádávací část - by se doúčtovala finančně do r. 2003 zhruba. Předpokládám, že takto dojde ke konsensu, stanovisko ministerstva dopravy a ministerstva financí tady už je, definitivní stanoviska ministerstva pro místní rozvoj se dozvíme zítra. Ale nemám obavu, že by se to takto neřešilo, protože uznáte, že za dnes zmíněných okolností by tato pomoc byla pro řadu obcí nepřístupná.

Připravujeme novelu nařízení 190, kde posunujeme termín žádostí ohledně demolicí na konec května 1998, to je na základě připomínek stavebních úřadů a statiků, že se řada věcí pozná po zimě, za druhé zahrneme do této normy také objekty, které budou muset být odstraněny z titulu sesuvu půdy - to je problém této oblasti a Jesenicka - a v podstatě je tam v doplňku pamatováno i na vlastníky činžovních domů, pokud v nich bydleli, že budou mít nárok na příspěvky.

Pokud jde o vysoušení a odpady, vidím jako možný postup, že se doplní instrukce č. 4 MF, která vlastně říká, které činnosti se na příkaz přednosty okresního úřadu provádějí a které pak je možno hradit. Je tam čerpání vody a podle mého názoru se tam může přidat i vysoušení, protože neprovedení těchto činností by mohlo mít za následek určité katastrofy, domy by se mohly zřítit.

Co se týče té instrukce, podrobné podmínky, až budou na ty silnice, tak bychom rozeslali přednostům okresních úřadů. Dílčí otázka bude, kdo bude prostředky uvolňovat. Prostředky půjdou přes okresní úřad, přes kapitolu ministerstva pro místní rozvoj, kde budou rozpočtovány, a otázka finančního zúčtování a potom definitivního přiznání bude také věcí ministerstva pro místní rozvoj.

K rozpočtovému určení bych řekl toto. Záměr měnit od r. 1996 rozpočtové určení pramenil ze dvou věcí. Do té doby vývoj místních rozpočtů hlavně zásluhou daně ze závislé práce z hlediska tempa příjmů daleko převyšoval vývoj státního rozpočtu a už tady byla snaha sladit tempo vývoje místního rozpočtu a státního rozpočtu. Proto došlo ke změnám v určení, kdy místní rozpočty se podílejí asi 20% na dani z příjmu právnických osob a naopak státní rozpočet se podílí na dani ze závislé práce. Je jasné, že daň z příjmu právnických osob je rizikovější daní, její vývoj není dle našich představ a tím to nižší inkaso také dopadá na místní rozpočty. Druhý důvod, proč byla tato změna prováděna, byla určitá snaha snížit rozdíl mezi hospodařením nebo mezi příjmy jednotlivých okresních rozpočtů byly velké rozdíly mezi okresy chudými a bohatými, a toto se tedy podařilo. Bohužel jsme nepředpokládali, že to inkaso bude nižší, než jsme mysleli.

Co se týče letošního roku, víte, že došlo k úpravě výdajové části rozpočtu, a to jak státního, tak místních. Za vaši oblast jste to pocítili zejména v oblasti individuálních staveb, v oblasti zdravotnictví a školství a v Praze i metra. Myslím, že byť by byla jakákoli jiná struktura rozpočtového určení daní, tak dnes je podstatné, že příjmy jsou nižší a v jaké míře postihují místní rozpočty a v jaké míře postihují státní rozpočet, to je dáno konkrétním rozpočtovým určením.

Ještě bych řekl pár poznámek k dluhopisům. Víte, že z hlediska první emise bylo už prodáno za více než 900 mil. Kč. Z hlediska druhé emise, která bude emitována ve výši 1,2 mld Kč, je už objednáno za téměř 1,1 mld a třetí emise, která bude připravována ve výši 2,8 mld Kč, bude odlišná pouze v tom, že bude v denaturalizované podobě. V podstatě tato emise se předpokládá, že půjde velkou měrou přes banky. Úrok, jak je známo, je 12,5%, po zdanění je čistý výnos asi 9,395%. Administrátorem prvních dvou emisí je spořitelna, u poslední emise to bude Komerční banka.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji. Vyčetl jsem z obličejů některých účastníků jednání nespokojenost s vyjádřením k dělbě rozpočtových zdrojů. Tam je potřeba říci, že debata tady to nevyřeší, musí to vyřešit zákon. Pan ředitel Janota upozornil na podstatnou věc, že rozhodující je nedostatek příjmů státního rozpočtu, ale samozřejmě že lze konstatovat, že tento nedostatek může být nerovnoměrně rozdělen. Dostáváme z mnoha okresů požadavky, které postupujeme MF a ty se týkají především dvou věcí. Jednak již zmíněné dělby daní a jednak územně vyrovnávací dotace. Pokud chcete k těmto věcem něco konkrétního, máte příležitost. Pokud chcete jen upozornit na tento problém, myslím, že rozpočtový výbor je si ho právě tak dobře vědom jako MF a bude se jistě hledat řešení.

...................: Pane řediteli, vám je dobře známo, že průměrná výtěžnost daně ze závislé činnosti v okresech představuje na 1 obyvatele zhruba 3400 a u magistrátu 7600. To znamená, že ten dopad toho snížení u magistrátů zdaleka nebyl takový jako u okresních úřadů. Různé problémy včetně povodní jsou v okresech daleko horší než u magistrátů. Srovnejte si i některé dotace, které dostávají magistráty s tím, co dostávají obce. S tím se nedá souhlasit.

Pan ředitel Janota: V těchto dnech, vlastně zítra, probíhají na MF zásadní jednání o struktuře návrhu a představách rozpočtu na rok 1998 a je jistě známo, že mj. tyto debaty budou zahrnovat i problematiku případné povodňové daně. Za svoji osobu musím konstatovat, že tato daň bude zřejmě nutná k vyrovnání zdrojů a potřeb rozpočtu. Ať už bude přijato to či ono řešení, jestli to budou přímé nebo nepřímé daně, tak v každém případě se dotknou rozpočtového určení a tato otázka i v této souvislosti přijde na přetřes.

Potom je to otázka na jedné straně odborných úsudků a návrhů MF, resp. vlády, a potom také určitých politických jednání a nutného politického konsensu, který bude. Předpokládám, že pokud dojde v tomto směru k nějakým zásahům do daňové soustavy, tak otázka rozpočtového určení daní se automaticky otevře.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji. Zdá se, že s fakty moc spokojenost není, ale s vaší odpovědí ano. Někdo by měl odpovědět na otázku pana posl. Kapouna. Pane kolego, mohl byste ještě jednou stručně reprodukovat otázku ministerstvu dopravy?

Poslanec PS Miroslav Kapoun:(Mimo mikrofon.) Chtěl jsem se zeptat, jestli už byla zrušena směrnice čj. 21994/97-0210.

Poslanec Jozef Wagner: Zástupce ministerstva dopravy nemůže odpovědět okamžitě a dostanete písemnou odpověď. Požádal bych, aby písemná odpověď přišla i rozpočtovému výboru.Děkuji.

Poslanec Svatomír Recman: Mám tady na ministerstvo dopravy rovněž jeden dotaz a týká se to situace, o které jsem se dověděl před několika hodinami, takže jsem si to nestačil ověřit, ale mám tady ofocené podklady, ze kterých jednoznačně vyplývá, že České dráhy zdražily o několik desítek procent dopravné pro podnikatele, dokonce tu mám i fotokopii ze železniční stanice, která píše: potvrzujeme tímto, že v průběhu července bylo účtováno vyšší dovozné za přepravu železničních vozů z důvodů povodní. Jsem v šoku, že to státní podnik zvyšuje z důvodu povodní. Je to příkaz Generálního ředitelství ČD DPS č. 428 ze dne 14. července 1997.

Chtěl jsem se zeptat, jestli to bylo skutečně zdražení z důvodu povodní a co vlastně to bylo? Chci se zeptat i starostů a přednostů okresních úřadů, jestli se s touto situací rovněž setkali nebo je to jen výjimka z okresu Frýdek-Místek.

Poslanec Jozef Wagner: Domnívám se, že dopadneme stejně jako v prvním případě. Prosím rovněž o odpověď i pro rozpočtový výbor.

Poslanec Miloš Melčák: Dovolím si ještě otázku na pana ředitele. Zmínil jste se, že ve vyhlášce 190 § 2 bude novelizován tak, že se to bude vztahovat i na vlastníky činžovních domů. Vztahuje se to jenom na občany nebo také na právnické osoby?

Pak tam vidím disproporci mezi § 2 a § 4. Co se stane, když dotaci 150 mil. dostane vlastník a podle § 4 má na to nárok také nájemce? A když vlastník nebude chtít nájemce uspokojit, aby ho potom ubytoval v tom samém bytě, jak to budete řešit, jestli dotyčný bude muset vracet, protože v § 4 se říká, že to může být vyplaceno jen jednou. Děkuji.

Pan ředitel Janota: Je to spíš parketa pro náměstka z ministerstva pro místní rozvoj. Jen stručně. Jak jsem byl informován - nejsem tvůrce této normy - při souběhu vlastníka a nájemce má přednost nájemce. Co se týče dalších věcí, jestli jde jen o fyzické nebo i o právnické osoby, v tuto chvíli nevím. Když tak odpovíme písemně, ale toto je norma, na které se podílelo ministerstvo pro místní rozvoj.

Pan náměstek Ovečka (min. pro místní rozvoj): Okomentuji několik věcí, které se týkají bydlení. Bylo tu několik konkrétních dotazů. První byl z Opavy na provizorní bydlení, kde se mluvilo o buňkách za 1 mil. Kč. Tak to v žádném případě ne, někde je chyba v interpretaci. Pokud mluvíme o provizorním bydlení, na které vláda uvolnila 200 mil. Kč, tak tam můžeme mluvit o částce do 200 000 za bytovou jednotku. Víme zcela jednoznačně, že za 150 000 se stavební buňka vybavená sociálním zařízením dá již koupit, nová. Někde jsou mylné informace.

Byla tady diskuse o částečném demoličním výměru, resp. tento požadavek od pana náměstka primátora z Olomouce. Je to záležitost, ke které se naše ministerstvo musí vyjádřit v krátké době. Pro nás je to informace stará několik dní. Poprvé tu dnes slyším, že je zřejmě širšího rozsahu, nám zatím přišel jeden dotaz. Budeme se tím muset podrobněji zabývat, což učiníme v nejbližších dnech.

Řada dotazů se týkala oprav bytů, příp. domků nebo se jedná o vysušování, o to, že nikdo nedbá na lidi, kteří vlastně o dům nepřišli, nemají v ruce demoliční výměr a tudíž jakoby na tom byli hůř než ti, kterým dům spadl. Není to tak. Vláda rozhodla o uvolnění částky 500 mil. Kč do fondu obnov bydlení, které budou a mohou vytvářet a mnohde už mají vytvořené jednotlivé obce. Správcem tohoto programu je ministerstvo pro místní rozvoj a na základě žádostí jednotlivých okresních úřadů se tyto finanční prostředky budou rozdělovat pro jednotlivé okresy a na obce. Chci připomenout těm představitelům samosprávy, že termín pro předložení žádostí na uvolnění těchto finančních prostředků je 20. srpna. Tento termín je znám už tři týdny. Takže pokud se objevuje v televize i jinde kritika, že se na obce nedostávají tyto finanční prostředky, je to v tomto. Byl stanoven již 30. července termín 20. srpna, do kdy by měly okresní úřady předložit finanční požadavky na opravy bytového fondu. Na základě těchto souhrnných požadavků můžeme finanční prostředky rozdělit, jinak nemůžeme. Ti, kteří mají byt "jen" poškozen, nepřišli o něj zcela, mohou tyto opravy financovat prostřednictvím nízkoúročených půjček - to znamená 3 - 7% - které získají z těchto fondů oprav obcí.

Když jsem u toho apelu, chci říci ještě jeden, a to je co se týká nájemního bydlení. Obdobně mnohde se objevuje kritika, že nejsou dostatečně rychle zajišťovány finance pro stavbu nájemních bytů obcí. Vláda o uvolnění finančních prostředků rozhodla minulou středu. Je to tedy 500 mil. Kč ze státního rozpočtu a 150 mil. z povodňového fondu, čili dohromady 650 mil. Kč. O tom, že vláda tyto finanční prostředky bude uvolňovat, se diskutuje také již několik týdnů. V tuto chvíli by se dalo říci, že by naše ministerstvo mohlo být zaplaveno žádostmi jednotlivých měst a obcí na výstavbu obecních nájemních domů a bytů, aby se to dalo stihnout. Musím bohužel konstatovat, že opak je pravdou, že máme tuto žádost pouze jednu. Zatím jedná obec byla schopna říci - ano, my chceme stavět tyto domy, tady je projekt, tolik potřebujeme peněz, dejte nám je a my to postavíme. Jediná obec.

Teď se dostanu k těm 150 000 a 850 000. To je záležitost trochu komplikovanější a bylo by to na další diskusi. Zásadně je třeba říci, že dotace 150 000 na základě podmínek, které stanoví příslušné nařízení vlády - základní je tzv. demoliční výměr - tak tato dotace je určena jednak majitelům domů a jednak nájemcům, ale v každém případě vždy jedna dotace na jeden byt. Pokud je nájemce odlišný od majitele, je potřeba tuto situaci dále rozklíčovat a není možné, abych tady v tuto o chvíli začal kreslit pavouka, kdo kdy dostane finanční prostředky. Jedná se v podstatě o případ třeba obecních nájemních domů nebo družstevních domů a ten........rozhodne v tomto smyslu proto, že ti nájemci nepřišli o svůj majetek, ale přišli o své bydlení. Vláda jim pomáhá v tom, že přišli o své bydlení. Na rozdíl od toho půjčka do výše 850 000 Kč je určena pouze majitelům zcela zničených domů. Tam už nájemci na to nemohou dosáhnout.

................: Mám dotaz na ministerstvo financí. Pořizovali jsme loni a letos výstavbu kanalizace z česko-polského dluhu, kdy má být zahájena splátka v příštím roce. Jestli tedy v tomto případě dojde k nějaké úlevě? Stejně tak je to i u Státního fondu životního prostředí, kde byla poskytnuta dotace na plynofikaci. Také je tam splácení a jestli se i s tím nějak počítá pro obce k lepšímu?

Pan ředitel Janota: V těchto dnech jsme obdrželi řadu těchto žádostí, které se týkají přesně záležitostí, které souvisejí s polským dluhem, tzn. čističky, které tady byly stavěny většinou v příhraničí. Ano, první krok je ten, že neprodleně vám odkládáme splátky, které měly být letos a v příštím roce a další postup záleží na rozhodnutí nejen ministerstva financí, je to záležitost vlády. Čili pro tento první krok, abychom vás nezatěžovali platbami za rok 1997 a 98, tak na žádost reagujeme odkladem splátek.To je první krok.

Pan náměstek Kalousek (min.obrany): Dovolím si pouze dát přednostům okresních úřadů informaci týkající se dalšího setrvání vojáků v činné službě při odstraňování škod způsobených povodněmi. Usnesení vlády ze 13. srpna povoluje setrvání vojáků až do 15. listopadu, ale už na rozdíl od usnesení vlády z 10. července není v pravomoci ministra obrany, aby pouze na základě žádosti okresního úřadu povolil to prodloužení a nasazení. Dikce usnesení zní přesně tak, že místopředseda vlády Skalický ve spolupráci s ministrem vnitra předkládá ministrovi obrany požadavek tam, kde prvky integrovaného záchranného systému nestačí. Protože z některých okresních úřadů jsou žádosti adresovány tu na generální štáb, tu na ministra obrany, tu na generála Voznicu, v případě, že nedostanete okamžitě odpověď, pochopte prosím, že to není neochota. Armáda je připravena, zůstane na tomto místě dál, ale musí to jít oním procesem, který stanovuje usnesení vlády. To znamená místopředseda vlády Skalický se obrátí na ministra obrany s tímto požadavkem a bude to zajištěno.

Pan náměstek Kopřiva (min. vnitra): Jistě tušíte, že tak komplikované usnesení musí někdo dostat za úkol provést, takže já jsem jako člen vládního výboru dostal od ministra Skalického úkol, abych vymyslel, jak naplnit toto komplikované usnesení. Už jsem hovořil s náměstkem Čápem, který má na starosti civilně správní sektor, s gen. Voznicou a předpokládám, že nějaký poměrně jednoduchý mechanismus pro vás v Praze vymyslí a předpokládám, že v pátek by mělo být jasné, jakým způsobem se to nasazování vojáků bude dít, resp. ta objednávka.

Když už mám slovo, chtěl bych se vrátit k jednomu bodu, který pan ministr Skalický implicitně přenesl na ministerstvo vnitra, a to je žádost, o které tady mluvil přednosta OÚ ze Šumperka, o zvýšení limitu směrem na výkon státní správy v okresních úřadech. Nemluvím teď o obcích. Beru to na nás, protože ministerstvo vnitra stanovuje ty limity, že bychom po velmi krátké domluvě, možná ještě dnes, s ministerstvem financí byli schopni to zúřadovat. Správně ministr Skalický řekl, že jsme počítali s tím, že v některých okresech ta potřeba vznikne. Neinzerovali jsme to dopředu, aby tu nevznikala velká objednávka, ale předpokládáme, že v nejvíce postižených okresech ta agenda je.

Pokud se týká prostředků pro obecní úřady, to je věc, ve které asi to není standardní mechanismus. To, o čem mluvíme, tak ministerstvo vnitra zvýší počet tabulek na okresním úřadě, pokud na to jsou finanční zdroje. Není to problém, je to standardní mechanismus. Pomáhat někde na obcích s tím, že tam dodáme nějakou kvalifikovanou sílu, není tak úplně triviální věc a možná nyní ani technicky uskutečnitelná. Nevím, jestli třeba v Jindřichově toho člověka zrovna hned sežene, jestli ta cesta nepůjde taky přes okresní úřady. Ale to si musíme ještě promyslet. Je to opravdu nový problém. Někde jsme ho řešili, řekněme v Troubkách, tam není jeden člověk, tam zasedá celý štáb, armáda a všichni lidé jsou starostovi k dispozici, ale jsou vlastně plně hrazeni z rozpočtu armády atd. Čili tam ti lidé takto pomáhají, ale není to ten mechanismus, o kterém tu mluvil přednosta. Čili tohle bereme taky na sebe a budeme na tom pracovat.

Poslankyně Květoslava Kořínková: Nechtěla jsem se k těmto otázkám vracet, ale teprve odpovědi obou pánů náměstků mi vlastně potvrdily to, co jsem se domnívala. To znamená, že vládní komise, která by měla vědět, jakým způsobem bude do budoucna pracovat, teprve získává podněty a na jejich základě řeší konkrétní dané problémy. Položila bych jinou otázku. Jaké konkrétní úkoly - protože na to pan vicepremiér Skalický neodpověděl - si vytyčila tato komise, pokud s tím jste seznámeni, v následujících měsících a zejména v r. 1998 - už připravujeme rozpočet -a jak na tom budou participovat jednotlivé zainteresované resorty, jakým způsobem na tom bude participovat obrana, policie a jaká podpora těch orgánů místní správy, příp. státní správy okresním úřadům bude? Mám pocit, že to jsou otázky, které chtěli slyšet zástupci okresních úřadů a místních zastupitelstev a my jsme o tom ještě tolik nehovořili, jen o těch globálních číslech. Ono je totiž zcela běžné v rozumném demokratickém státě, že když dojde k takovémuto velkému neštěstí, tak existuje určitý krizový plán, podle kterého se postupuje. Myslím, že my ten krizový plán teprve tvoříme, a proto bych se ráda zeptala, jak je tvořen a jakým způsobem jednotlivá ministerstva zpracovala podklady na základě materiálů, které získala od okresních úřadů a jak připravují řešení konkrétních situací už pro rozpočet 1998?

Pan náměstek Ovečka: Především bych chtěl říci, že v současné době tu existují dva orgány. Jeden je Vládní výbor pro likvidaci následků, pro obnovu a rozvoj, a to je tým, který vede ministr Skalický a já a osm náměstků je jeho členy. Tento tým má za úkol dělat koncepčnější práci, byť to pořád není úplná koncepce, o které jsme mluvili a takový první výrazní mezikrok, kromě toho, že každý týden vláda projednává sumu materiálů, které se týkají této problematiky a tam se jedná o havarijní věci, tak někdy v polovině září se bude zabývat celkovým vyčíslením škod a aspoň nějakým rozvrhem, jak tyto škody likvidovat, co v letošním roce, co v příštím, co v dalším atd., v návaznosti na státní rozpočet. Kromě toho existuje tzv. pracovní štáb povodňové komise, jehož předsedou je náměstek ministra životního prostředí Barchánek, a ten má za úkol operativně řešit problémy, které na území s povodněmi jsou. Čili ten úkol nasazování vojsk atd. spíše spadá do jeho pravomoci, a proto jsem mluvil o tom, že se domluvíme třeba za ministerstvo vnitra, a tento pracovní štáb kromě jiného má ve své náplni ještě zpracování kompletní analýzy povodní, a to jako svoji poslední práci odevzdat.

Pokud se týká výhledu, co za rok, za dva atd., myslím, že ministr Skalický o tom mluvil a těžko bych ho v jeho nepřítomnosti mohl doplňovat.

Pan náměstek Kalousek: Dovolím si doplnit ne snad k tvorbě systému nouzového plánování, ale jen krátce k tomu, že moje informace vysvětlila, že ta komise teprve tvoří po cestě. To je dobrá reflexe, která se asi zcela minula s tím, co jsem říkal a za to může určitě moje formulace, takže se omlouvám a formuluji to ještě jednou. Armáda smí být nasazena podle branného zákona pouze tehdy a v nezbytné míře, je-li bezprostředně ohrožen život nebo majetek občanů. To bylo učiněno 10. července neprodleně a jsem přesvědčen, že armáda šla na hranici možností techniky i lidských sil. Samozřejmě, protože byly bezprostředně ohroženy životy občanů, na bezprostřední požadavek okresních úřadů armáda bezprostředně reagovala a nešlo to žádným složitým procesem. Nyní od 13. srpna - protože se nejedná o bezprostřední ohrožení života občanů a jde také o to, aby to nasazení bylo efektivní a pouze v nezbytné míře - je zcela logické, že o prodloužení setrvání armády v jednotlivých místech bude rozhodovat komise a ten požadavek bude ministrovi obrany adresovat už ústavní činitel pověřený tímto úkolem, tj. místopředseda vlády Skalický. To je ta jediná změna, o které jsem pokládal za nutné vás informovat, abyste absenci bezprostřední reakce od nás nebrali jako neochotu nebo informaci o tom, že nejsme připraveni dál v tom místě setrvat. Jsme připraveni a zcela jistě tam setrváme, ale musí to mít tento proces, který je logický a efektivní. Děkuji.

Pan ředitel Janota: Ještě k rozpočtování. Chci připomenout, že předkládaly resorty a okresní úřady své návrhy rozpočtů - to bylo v době před povodní - podle určitého zadání MF. Co se týče povodní, chci ubezpečit, že ze schválených prostředků zdrojově ve výši 12,9 mld Kč, jak se zmiňoval pan místopředseda Skalický, je v této době vládou předurčeno řádově 5,9 mld, kdy předpokládáme, že tyto prostředky se v letošním roce utratí a zbytek bude součástí určitého bloku, transparentního a samostatného, ale bude to součástí rozpočtu, nikoli něco jako druhý rozpočet, bude to vedeno v rozpočtu na rok 1998. Podrobné projednání částek uvolněných z této položky potom bude předmětem konkrétního vytypování priorit a jejich řešení v určitém čase a v určitém pořadí důležitosti.

Poslanec Jozef Wagner: Možná by bylo na místě, aby pan prezident NKÚ se také vyjádřil, ale možná učiním jednu poznámku, takže ho k tomu trochu vyzvu. Úkolem rozpočtového výboru podle usnesení PS je kontrolovat výdaje, které souvisejí s povodněmi. Zřejmě všichni správci kapitol a všechny subjekty, které hospodaří se státními prostředky už měly dávno učinit ve svém účetnictví patřičná opatření, aby zajistily samostatnou evidenci těchto prostředků. Možná by bylo užitečné, aby na toto téma upozornil i pan prezident NKÚ, protože i když rozpočtový výbor se bude chtít zhostit zcela své povinnosti, tak bude muset před tím požádat NKÚ, aby provedl příslušnou revizi.

Pan prezident NKÚ Voleník: Jen na okraj bych řekl, že od okamžiku, co se udály nešťastné události zde na Moravě, tak z pohledu našeho úřadu tyto věci sledujeme a myslím, že s dostatečným předstihem s připravujeme tu situaci řešit. Už jsme se i snažili přehodnotit okruh kontrolovaných osob, které jsme měli zařazeny do plánu kontrolní činnosti - stávajícího platného - tak, abychom event. i změnou plánu kontrolní činnosti vyřadili ty kontrolované osoby, jichž se události přímo dotkly a abychom je nad nezbytně nutnou míru neobtěžovali třeba tím, že napochodujeme s kontrolou přímo teď v tento okamžik. Na druhé straně i z pohledu, o kterém tu hovořil předseda rozpočtového výboru pan Wagner a pan ředitel Janota, se soustřeďujeme na ty záležitosti. V podstatě jsme si věci rozdělili do dvou fází, že v prvé řadě budeme věnovat pozornost tomu, co se děje zejména na ústředních orgánech a potom v té druhé etapě se zaměříme i na příjemce jednotlivých dávek a různých položek státního rozpočtu, které poplynou ke konkrétním osobám v této souvislosti.

Samozřejmě aspoň z toho co vím, jak k té záležitosti přistupuje např. MF, tak to se snaží formulovat dostatečně jasná pravidla, která by umožňovala nejen nám jako úřadu, který má kontrolovat hospodaření se státním rozpočtem, ale i všem okolo, kteří jakýmkoli způsobem přijdou do styku s finanční částkou ve státním rozpočtu, aby ty věci byly jednoznačně průhledné a daly se kontrolovat. Myslím, že to je velice důležité a nezbytné a strašně důležité je i to, aby se rozumným způsobem v rámci možností zkoordinoval vůbec tok veškerých finančních prostředků, které se sem do této oblasti dostanou, ať už je to ze státního rozpočtu nebo z různých jiných toků, ať jsou to prostředky poskytnuté ze zahraničí, poskytované různými nadacemi apod.

Mohu-li si dovolit říci osobní názor, asi vůbec v první fázi by bylo nejdůležitější udělat něco, co bych nazval zjednodušeně pasportizací, aby bylo jasné, jaký je stav v bodě 0, kdy se začne něco poskytovat a aby do jedné oblasti neplynulo 10x více finančních prostředků než je nutné a jinde se finanční prostředky nedostávaly, i když tam jsou potřeba také. To jen pro ilustraci. Myslím, že se budeme ještě potkávat. Když se dostaneme přímo do kontaktu přímo s příjemci v této oblasti, nedostatků tam bude minimálně. Pevně věřím, že každý z lidí, kteří na sobě mají to břemeno tyto věci řešit, je budou řešit tak, aby z toho všeho vyšli se ctí.

Pan ředitel Janota: Ještě bych doplnil tuto věc. Z hlediska kontroly existují tři možné toky financí. První tok je státní rozpočet - okresní úřady - obce - občané. Tady je odpovědnost přednosty okresního úřadu a okresního úřadu. Druhý tok, to se týká podnikatelských firem, to je státní rozpočet - Českomoravská záruční banka - konkrétní firmy a klienti. Třetí tok je klasický rozpočtový, kdy se provádějí rozpočtová opatření v rámci jednotlivých kapitol, ať už ministerstva dopravy nebo ministerstva pro místní rozvoj a příslušní ministři jsou plně odpovědni za vynaložené prostředky a za účelovost těchto peněz. Tento transparentní tok peněz bude určitým ulehčením i z hlediska kontroly, a to jak Poslanecké sněmovny, tak NKÚ.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji. Nevidím, že by se někdo hlásil. Můžeme rozpravu uzavřít. Před ukončením dnešní schůze výboru bych požádal pány přednosty, aby po vyhlášení přestávky se u mě zastavili, abychom mohli upřesnit večerní pořad. Pro pány poslance, pro přednosty, kteří jsou zváni a další, kteří byli pozváni, platí v 19 hodin zde. Děkuji vám za účast, a těším se, že celý dnešní program bude tak úspěšný a bezkonfliktní, jako byla tato odpolední část.

(Přestávka.)

Ředitelka obchodní a hospodářské komory Zlín: (Špatně rozumět.) Dovolte mi, abych vás přivítala na setkání rozpočtového výboru se zástupci hospodářských komor a postižených regionů jihovýchodní Moravy a také se zástupci postižených podniků.

Co je cílem dnešního setkání - především zmonitorovat, jaká je v této fázi situace v postižených podnicích, jaká situace tam byla a především jaké kroky jsou nezbytné pro to, aby se postižené podniky opět dostaly tam, kde se nacházely a ten progres ve vývoji nějak zaznamenat. Dovolím si dnešní setkání moderovat. Zástupce postižených podniků bych poprosila, aby zcela otevřeně, upřímně reagovali v rámci debaty a aby vznesli své připomínky, návrhy, to, co je v této chvíli nejvíce trápí. Předávám slovo panu předsedovi Wagnerovi, aby z pozice předsedy rozpočtového výboru nastínil některé momenty, se kterými on se svým výborem by vás chtěli v dnešní debatě oslovit.

Poslanec Jozef Wagner: Nejdříve dovolte, abych vám představil členy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. (Představuje poslance.)

Domnívám se, že by bylo rozumné, abych v úvodním slově řekl jakýsi rozsah problémů, o nichž bychom s vámi rádi hovořili a na něž bychom rádi znali vaše stanoviska. Parlament není sbor lidí se stejným názorem, spíše obráceně. Proto se nedivte tomu, že každý z nás bude reagovat na vaše vystoupení poněkud jinak, že vnese do debaty své osobní názory a výsledkem takové debaty může být pokus o hledání východisek. Pokud někdo z vás očekával, že jsme přišli s tím, že vás vyslechneme a hned řekneme, jakými cestami a recepty vám chceme pomoci a že to bude zde a na místě vysloveno jako konečné řešení, tak bohužel nemůže mít pravdu, to není v naší kompetenci a v naší moci. Jsme pouze jedním z výborů sněmovny, i když tím, kterému přísluší zabývat se finančními problémy země. Předpokládám, že přesto, pokud najdeme dobrá řešení a pokud nás o svých dobrých řešeních přesvědčíte, může rozpočtový výbor přispět k tomu, aby se dobrá řešení mohla stát skutečností.

Dovolte mi sdělit, že mezi námi je také prezident NKÚ dr. Voleník a je přítomen další poslanec, který je členem kontrolního podvýboru našeho výboru, a to kolega Melčák.

O čem bychom měli hovořit: rozhodujícím problémem je neštěstí, které tuto zemi potkalo, a vás konkrétně, ale řešení složitých problémů nebude možné hledat jen v tom úzkém okruhu toho, co se stalo, ale musí se hledat v širších souvislostech, zejména proto, že bude potřeba daleko více zdrojů, než je normální rozpočtová potřeba, že to nebude otázka jednoho rozpočtového roku a hlavně proto, že jsme v situaci, kdy i z jiných příčin musíme hledat nová řešení a cestu k nové prosperitě. Spojení těchto dvou témat by mohlo být účelné a užitečné.

Poslanecká sněmovna pověřila rozpočtový výbor a výbor pro územní správu kontrolou uplatňování prostředků vložených na pomoc postižených povodněmi. Chci předem předeslat, že jsme připraveni tento úkol splnit, ale v tuto chvíli z tohoto úkolu zvláště sledujeme tu část, která ani tak nesouvisí s tím, zda jsou prostředky uplatňovány tím nejhospodárnějším způsobem. Tato kontrola bude spíše příslušet NKÚ a našemu kontrolnímu podvýboru a bude asi doplněna tou nejlepší kontrolou, a to je kontrola veřejná. Ale to, co nás především v této chvíli zajímá je, zda jsme laťku pro pomoc nastavili vysoko či nízko, zda jsme nezapomněli na některé aspekty a zda není potřeba rychle přijmout další legislativní kroky, jimiž bychom pomohli v jiných sférách než dosud, anebo případně ve větším rozsahu, nejen v hospodářské, ale i v občanské oblasti.

Bylo by na místě, bychom vnímali celou škálu problémů, každý z nás je v obou rolích a v obou rolích chce být v té nejlepší situaci. Domnívám se, že bychom se společně mohli dobrat k námětům pro řešení situace. Závěrem úvodního slova vás žádám o naprostou otevřenost a abych dal jakýsi příklad, požádám vás, abyste se případně vyjádřili k námětům, které v příhodné chvíli debaty vyslovím možná já, možná někteří kolegové, jako své osobní názory, ke změnám v daňové soustavě. Děkuji.

Předsedající: (velmi špatně slyšet) Naše setkání je především k hospodářské oblasti. Dovolila bych si přesunout se na tuto parketu a tu úvodní diskusi, která by měla sloužit jako monitoring ze strany podnikatelských subjektů a obchodních komor rozdělit na dva sektory. Především je to sektor malých a středních podniků, které jsou počítány do 249 zaměstnanců, a potom na podniky, které mají nad 250 zaměstnanců.

Prosím všechny vystupující, aby se úvodem představili a řekli, z jakého podniku přicházejí a podělili se o své poznatky. Především očekáváme impulsy, které by vedly k určitému posunu, který bude přínosem pro podnikatelský sektor. Dávám slovo v této fázi zástupcům malých a středních podniků, aby reagovali na katastrofu, která postihla tuto část Moravy, aby reagovali na situaci, která u nich byla, jak ji řešili a co především očekávají od poslanců sněmovny, co by jim pomohlo k oživení dynamiky těchto podniků.

................(Otrokovice): Myslím, že máme 11,5 mld nebo 13, mld jako první pomoc, samozřejmě nejen pro firmy nebo pro hospodářskou sféru, ale i pro občany. Máte představu, kam těch 13,5 mld šlo, když nám v Otrokovicích na Bahňáku, abychom těch 200 firem zachránili a abychom přežili, by stačilo 100 mil., kterými bychom pokryli nutně rekonstrukci rozvodů, elektriky a páry, abychom mohli začít vyrábět, pokryli činnost ......., která tady v době povodně odčerpala více než 2/3 města a pomohli i firmám, aby měly na mzdy, na sociální a zdravotní pojištění pro zaměstnance.

Poslanec Jozef Wagner: Zeptám se kolegů, dříve než se pokusím o odpověď, jestli nechce odpovědět někdo jiný? Ne.

Máte pravdu v tom, že ta cifra je tak vysoká, nicméně zatím bylo určeno použití necelých 6 mld podle včerejšího sdělení místopředsedy vlády pana Skalického, ale to neznamená, že těch 6 mld už došlo na účty příslušných institucí, kterým byly určeny a poté dokonce - pokud to byla občanská výpomoc - občanům. (Konec stopy.)

Vláda v nejbližších týdnech doplní svá rozhodnutí. Nechci předem sdělovat věci, které nemohu v tuto chvíli vědět stoprocentně. Mám s sebou pouze návrh vládního usnesení z minulé schůze vlády, ze středy, která už rozhodla o řadě případů, o řadě druhů pomoci i podnikatelským subjektům. Ale protože nemáme k dispozici konečné usnesení, byť to navržené nedoznalo podstatných změn, bude lepší, abychom si my i vy počkali na oficiální dokument. V každém případě vláda už patřičné kroky podnikla. Je mi líto, že vás nemohu více uspokojit, ale v té první chvíli bylo nezbytné, aby vláda především podnikla kroky potřebné k výpomoci postiženým občanům a aby rozhodujícím způsobem zasáhla... A obojí se stalo.

Paní předsedající: Možná bych k tomu dodala, že když se to dostane na pořad vlády, bude to pro malé a střední podniky pozdě.

Kdo se další hlásí?

Paní Jedličková, SMAR Otrokovice: Ráda bych se zeptala, jestli se počítá s nějakou přímou, nebo jestli je vůbec nějaká šance na přímou finanční pomoc postiženým podnikům, specielně v Otrokovicích. Ztráty jsou skutečně tak obrovské, že nějaký další úvěr, když už dnes vlastně končíme se splácením privatizačního úvěru a měli jsme šanci se jakýmsi způsobem nadechnout a vzít si úvěry na modernizaci a nové technologie, musíme se vlastně vracet zpátky a brát si úvěry zase na obnovu toho starého, co je v současné době totálně zničeno.

Jsme tedy u původní otázky, jestli je šance na nějaké přímé dotace, přímou finanční pomoc. Všichni víme, že katastrofa nás postihla nečekaně, nikdo jsme si ji nevymysleli, nikdo jsme ji nezpůsobili.

Pan.....: Naváži na pana předsedu Wagnera. Zatím bylo uvolněno 1,9 miliardy a byl stanoven termín do 20. srpna tohoto roku, kdy se dělá jakási inventura hrubých čísel škod podniků....

Dnes jsme navštívili v Otrokovicích tři podniky: TOMu, a.s., a sdružené podniky nebo podniky, které jsou v tom areálu umístěny, Kontinental (?), s. r. o., a Moravan.

Jak jsme dnes viděli, tak jsme pochopili, většina z nás, že Otrokovice jsou specifickým problémem na Moravě vůbec, protože Moravou prošla voda, během dvou dnů něco strhla, něco poškodila, ale práce pokračují, stanoví se infrastruktura. V Otrokovicích je to poškození jiného rázu, tam voda stála 14 dní až 3 týdny a škod je daleko více, takže pomoc je na místě. Z toho důvodu je možné uvažovat o nějaké speciální formě pomoci pro Otrokovice, která by byla spíše výjimečného charakteru, protože poškození Otrokovic způsobené hladinou, která se tam vytvořila, je opravdu velice výjimečné, čili budeme se tím co nejdříve zabývat a iniciovat něco na toto téma, aby co nejrychleji přišla konkrétní pomoc, protože samozřejmě by se splatily úvěry. Jsou poškozeny zásoby, strojní zařízení atd....Jsme si Otrokovice vědomi a vidíme to jako velice specifický problém, který bychom chtěli řešit také speciálně, alespoň se domnívám, že většina z nás.

Zatím jsem vás neuspokojil, ale alespoň víme, že to tak je a že by to chtělo vlastní řešení.

Poslanec Jozef Wagner: Já bych jen doplnil, že jsme tady mj. proto, abychom zjistili situaci, zjistili vaše názory a vaši hospodářskou situaci v důsledku povodní a náměty mohli předkládat, takže to není tak, že bychom vám přišli sdělovat, co se už v Praze rozhodlo. My jsme přišli zjistit, jestli se rozhodlo dost pro to, aby se napravilo alespoň něco z toho, co se stalo.

A nyní ještě dovolte, abych vám představil ještě dalšího poslance, který se mezitím dostavil, pana kolegu Maška, místopředsedu výboru a předsedu klubu Občanské demokratické aliance Poslanecké sněmovny.

Paní předsedající: Děkuji panu předsedovi. Jsou další dotazy? Pan předseda naznačil, že hlavním cílem je zjistit, jaká je hospodářská situace v postižených podnicích, takže prosím další reakce.

Mezi vámi jsou také zástupci bankovního sektoru. Možná by bylo v této části diskuse dobré, aby se přihlásili do diskuse s tím, jestli jejich konkrétní banky nabízejí nějaké úlevy nebo jsou vstřícné k postiženým podnikatelským subjektům. To také může svým způsobem reflektovat, jaká je hospodářská situace v jednotlivých postižených subjektech.

Pan....: Situace je nesporně velmi složitá a jakákoli zjednodušení mohou přijít na velké peníze.

Pan kolega, který se ozval jako první, poukázal na jednu zajímavou věc: Jsou věci při záchraně podniků, které jsou neodkladné, jsou věci, které mohou počkat, jsou věci, ve kterých může třeba počkat finanční úřad, a toto všechno dostat na časovou osu v rámci celé země je skutečně nesmírně velmi složité.

Obávám se totiž jedné věci: Aby nakonec peníze, které se velmi těžce shromáždily, nebyly rozdělovány pouze byrokraticky nebo na základě úspěšnosti některých rodin. Myslím si, že ta záležitost je především odborná. V rámci celého státu by měla být především sestrojena rozhodovací mapa, kde by byly stanoveny priority a kde, možná, když by ty priority byly stanoveny, tak na některé už by se peníze nedostaly. Ale osobně mám obavu z jedné věci - že ty peníze mohou být utraceny za to, co je, dejme tomu, až na pátém nebo šestém místě. Neodvážil bych se tu radit, chtěl jsem jen na tento problém poukázat, protože si myslím, že tak jak to často bývá, že prostě po potopě není důvod k manifestaci, ale k neobyčejně odborné práci. Ale to byl jen úvod, co jsem řekl.

Jestliže ty záležitosti mají být posuzovány odborně a já tu rovnou řeknu, že politicky až potom, tak v tom případě by k tvorbě rozhodovacích map měli být přizváni především podnikatelé. Samozřejmě podnikatelé s určitým darem nadhledového myšlení. Protože jinak tyto problémy, vždycky, když jde o peníze, tak z toho velmi často vznikají politické šarvátky. Jestli k tomu dojde, bude to veliká škoda.

Nevím, jestli se mi podařilo říci dostatečně jasně, co jsem měl na mysli, ale rád bych to zopakoval. Záležitost je především odborná a k přípravě rozhodovacích map by měli být přizváni především podnikatelé. Velmi skromně bych potom nabídl spolupráci jedné instituce, která už tím, jak je opomíjena v tomto státě, se stala ostudou, alespoň podle mého názoru, když jsem si dovolil seznámit se s prací zahraničních hospodářských komor, je ostudou české reformy. To znamená, vyzvedl bych zde především spolupráci s hospodářskou komorou. Ta samozřejmě není ještě v pozici, že by mohla přenést odpovědnost za to, o čem jsem tu hovořil, ale v každém případě parlament může velmi pomoci tomu, aby konečně i v České republice tyto záležitosti šly normální cestou, tzn., jde-li o podnikatelskou záležitost, potom cestou hospodářské komory přímo podnikatelům, a nezavěšovat na to plno politických háčků. Děkuji vám.

Poslanec Jozef Wagner: Nevím, co očekáváte jako odpověď, ale vzdejme se tedy roviny politické a zůstaňme na rovině odborné. V prvním kole právní a ve druhém kole ekonomické.

Pokud zůstaneme v rovině právní, tak nedostane nikdo pětník, protože není žádný český zákon, který by obsahoval princip sanační vůči hospodářskému sektoru. Ani zákon o konkursu a vyrovnání, který tento princip obsahuje, např. ve Spojených státech, ve Francii, nikde v Čechách to neobsahuje. Čili když budeme mluvit pouze odborně a neprojevíme politickou vůli, tak nedostanete nic. To je první věc.

Pak budeme mluvit ekonomicky a výsledek bude stejný, protože dva balíčky prokázaly jednoznačně, že máme tolik rozpočtových problémů, že je potřeba nalézt zdroje, abychom řešili složitou hospodářskou situaci ještě nestiženou povodněmi. Tak až potud se mluvilo odborně. Teď budu mluvit politicky.

Domnívám se, že k tomu odbornému, právnímu a ekonomickému stanovisku v podstatě není co dodat. Aby se odborná stanoviska mohla změnit, musí být politická vůle, aby zákonem bylo umožněno poskytnout pomoc hospodářským subjektům. A zákonem je stanoveno, v jakém rozsahu a za jakých podmínek, aby to nebylo v té poloze, o jaké jsem mluvil, tj. v poloze lobbistické. Takže politická vůle je nezbytná a politické chování je potřebné.

Bohužel, nemáme jiný mechanismus v demokracii než tento, jak své zákony měnit. Politická role Poslanecké sněmovny není v tom, aby zákony psala, ale aby o zákonech, o návrzích, které vláda předloží a které odborníci zpracovali, rozhodovala. My jsem tady jen proto, abychom posoudili, zda-li současný stav práva je takový, který umožňuje poskytnout pomoc potřebným v zájmu rozvoje českého hospodářství, a pokud ne, abychom vyvinuli příslušný politický tlak na exekutivu, aby příslušné normy navrhla změnit, doplnit nebo dokonce navrhla nové normy. Takže buďme opatrní ve vyjádření, kde je ona hranice odborná a politická. Děkuji.

Paní předsedající: Já bych se přece jen vrátila k monitorování situace v podnicích. Myslím si, že politická vůle tady je, protože už tím, že rozpočtový výbor zasedá v postižených oblastech, ta politická vůle je tím deklarována, takže očekávám reakce z malých a středních podniků do 249 zaměstnanců. Prosím.

(Dalšímu řečníkovi nebylo rozumět)

Poslanec Jozef Wagner: To není o tom, že by někdo nechtěl rozhodnout včas, nebo někdo nevnímá tyto problémy. Ale ono rozhodnutí je velmi obtížné, protože každý peníz, který rozhodne vydat vláda, pokud to má v kompetenci sama, pokud ne, se svolením parlamentu, není nic jiného, než peníz daňových poplatníků. A v tom je základní problém.

Já teď řeknu tvrdé věci. Každý z nás v občanském životě i hospodářském musí počítat s rizikem. Proti tomu riziku se musí chránit pojištěním. Pokud se nechrání, dokonce v takto mimořádných situacích, nemůže počítat s náhradou podobnou, jakou by dostal, kdyby se chránil pojišťovnou. Může pouze počítat s jakousi mimořádnou pomocí, pokud se stalo neštěstí, podobné tomu, které se stalo. Ale aby ta pomoc vůbec byla možná, v menším rozsahu, musí mít stát zdroje. A já se vám pokusím, protože ta chvíle přišla, abychom se netočili v kruhu, vysvětlit problémy rozpočtu.

Letošní rozpočet ve své původní výši představoval necelých 550 miliard jako státní plus 110 miliard do rozpočtu obcí. Oněch 660 byl předpokládaný příjem státu. Z čeho sestává ten příjem? Zhruba 450 miliard je daňový příjem a zbytek je pojištění a 50 miliard jiné příjmy. Z logiky daňové to, co je těch 210, jsou v podstatě... obráceným chodem mandatorní výdaje státu občanům. O tom nemusíme hovořit. Padesát miliard - je rovněž zřejmé, z čeho jsou - prodej státního majetku, úroky apod. Podstatné, co tvoří gró příjmů, jsou daně. Podívejme se na strukturu daní.

Daň ze závislé činnosti byla předpokládána ve výši 97 miliardy. Daň z příjmů právnických osob byla předpokládána ve výši asi 75 miliard. Dosavadní příjem je 47 miliard. Závislá se pravděpodobně splní. Už dávno se vědělo, že nedosáhneme proponovaných příjmů balíčky, ale nyní to vypadá tak, že bychom mohli uzavřít rok s tím, že bude příjem daně z příjmů právnických osob někde kolem 60 miliard. Ale pozor. Nikdo neví ani neumí v tuto chvíli odhadnout, jaké budou hospodářské výsledky a kolik ze záloh bude vratek (?). Abychom tedy měli jistotu, že peníze nebudou scházet v rozpočtu příštího roku, to nemáme. Takže mluvíme zhruba o 170 miliardách, které jsem vysvětlil, a z nichž už v tuto chvíli nějakých 20 až 40 schází. Jistota, kolik schází, bude až po 30. červnu příštího roku, až poslední odevzdá svou bilanci, včetně přiznání.

Daň z přidané hodnoty byla předpokládána, myslím, na úrovni 127 miliard. Je pravděpodobné, že tento daňový příjem se dá očekávat. Přes 60 miliard daně spotřební. Samozřejmě, pokud dojde ke snížení výroby a zmenšení obratu, dojde k výpadku. Odhadovat tyto výpadky je velmi obtížné.

U všech ostatních daní, z nemovitosti atd., je to zanedbatelné a nemá smysl, abych vás s tím obtěžoval. Problém v tuto chvíli je pro vás zjednodušený, a to velmi. Problém tvoří daň z příjmů právnických osob, tedy daň těch, kteří chtějí pomoci. Nám nezbývá, než hledat řešení a přesvědčit občany, že to budou muset být oni, kdo přispějí na případnou šanci, i pro ně, pro každého, na cestu k prosperitě.

Česká národní banka navrhla řešení, aby se zvýšila ona povodňová daň, aby se zahrnula do daně ze závislé činnosti. Víme už, že je to 97 miliard ročně, v letošním roce. Co by to znamenalo? Procenticky hovořila národní banka, když to navrhovala, o dvou třech procentech. Mezitím jiní hovoří o sedmi procentech, ale ptám se, kde je ta šance, co občan unese? Navíc to není možno rozložit do tabulky tak, že 7% každý, takže to je velmi složité řešení. Koneckonců, kdyby tu pomoc, o kterou žádáte, jsme měli dát, odhlasovat ve sněmovně, myslíte si, že z 97 miliard 7% to vyřeší? Že něco přes 6 miliard je dost? To nepřichází v úvahu jako konečné řešení. Takže nezbývá než oslovit občana a říci mu: To řešení musí jít jinak. Ale teď u každého občana, i postiženého povodněmi, a i postiženého dvakrát - jako občana i jako podnikatele - učinit tvrdý zásah do té daně, která se nejlépe vybírá, a to je daň z přidané hodnoty. A pravděpodobně i do spotřební daně, aby se to mírně rozložilo. Ale u spotřebních daní je nutno vnímat, že nelze do zblbnutí zvyšovat sazby čehokoli, protože část zboží může být kryta potom pašováním a část zboží omezí hospodářský život, když cena přeroste rozumnou mez. Takže někde je únosná hranice. Vnímejte obě dvě strany: Vaši potřebu a možnosti státu.

Je zde samozřejmě možnost deficitu. Nikdo z nás, jak tu sedíme, nemá nic proti tomu, aby se pomohlo, ale nehodláme nikdo také z nás pomáhat způsobem, který trvale poškodí ekonomiku této země. A jít do deficitu v takovýchto situacích je obvyklé a možné, ale naše makroekonomická situace není toho druhu, aby bez rizik z porušení rovnováhy bylo možno použít deficit. Proto jsou možná jen velmi politicky obtížná řešení pro nedostatek politické vůle jedině ve druhých třetích (?) pro různé názory, a to je otázkou oněch debat, které budou následovat.

Nejoptimálnější by bylo takové řešení, které by podstatně zvýšilo daň z přidané hodnoty, snížilo daň z příjmů právnických osob pod 25%, vytvořilo šance pro zahraniční subjekty fungovat zde lépe jako jinde, aniž by omezilo konkurenceschopnost domácí. Daňové prázdniny zahraničních (?) znamená poškodit domácí, nepostavit je do stejné úrovně. Ale to jsou všechno kroky, které se jedněm budou líbit a druhým budou nesympatické, a proto je třeba nejen politické vůle, ale i politické odvahy. A hledat východisko je možno jen s tím, že ten, kdo ho chce provést, vláda a sněmovna, která ho chce provést, musí mít jistotu, že dokáže přesvědčit veřejnost, aby těm obětem byla ochotna a uvěřila, že prostředky budou investovány dobře a že cesta k prosperitě se najde.

Koneckonců, pokud mluvíme o právnických osobách, tak to bude muset být doprovázeno tím, že budou konečně zliberalizovány odpisové základny. To také bude stát nějaký příjem na daních státu. Takže to řešení by mohlo být užitečné, kdyby část zvýšené daně z přidané hodnoty přešla do přebytku státního rozpočtu, aby se udržela příslušná makroekonomická situace vhodná k udržení rovnováhy a další část se použila na zvýšení výdajů. Ale je české obyvatelstvo připraveno na takovouto oběť?

Takže jediný nástroj, který máme, jedinou věc, kterou můžeme, je složit se na to všichni s logikou, že si vzájemně uvěříme, že to k něčemu povede a bude to úspěšné. Ale to je odvážné řešení. Nikdy není jen jedno řešení, jsou i řešení deficitní. Ale jít do schodku rozpočtu se může jen s vědomím, že je to schodek přechodný, že bude v jednom nebo ve dvou letech a.....a že nenaruší patřičnou rovnováhu tak, že dopadem nebude růst, ale případně zhoršení mnoha a mnoha instrumentů, např. neschopnost řídit inflaci a její zhoršení se všemi důsledky, které to může znamenat. A jít do deficitu - mě bude bolet ruka, kdyby se o tom hlasovalo. Nevím, jak byste se chovali kdo z vás, já jsem své stanovisko řekl, čekám na vaše.

Poslanec Robert Kolář: Vrátil bych se k tomu, co tu říkal pan kolega z Olomouce, protože ono je to sice trochu odtažité, ale já si myslím, že to trochu odkrývá ten problém, který jsem zažil v celé mé oblasti.

Vláda rozhodla na svém zasedání, že uvolní mj. 100 miliónů na obnovy škol v postižených oblastech tak, aby mohly zahájit od 1. 9. fungování, což je sice pěkné, ale já jsem se potkal s ředitelem školy a starostou obce, kde ta obec stojí, a oni mi řekli: Ano, to jsme slyšeli, ale my nevíme, co máme konkrétně dělat. Oni čekali prostě na 3 nebo 6 miliónů na to, aby mohli něco konkrétního udělat, aby tam děti 1. 9. šly. Mám pocit, že to, co tu pan kolega říkal kolem hospodářských komor a kolem jiného vztahu zahraničí doposud, než je to u nás, takže je to v podstatě vždycky na bázi informace. Buď informace chodí dobře a vzájemně se ovlivňují zpětně, nebo nechodí.

Jak tu správně řekl pan předseda Wagner, opravdu jsme parlament, jsme poslanci, my nevydáváme na jedné straně žádné exekutivní kroky, na druhé straně jsme politici, stejně jako ministři, hlasujeme občas o jejich důvěře či nedůvěře, čili můžeme jinými cestami ovlivňovat jejich kroky a osnovat některé věci ku prospěchu, čili myslím, že to měl pan předseda Wagner na začátku na mysli a myslím si, že tak by se měla diskuse ubírat.

Asi jste zaregistrovali, že v minulém týdnu vláda schválila materiál, který se jmenuje Opatření pro obnovu a rozvoj energetiky, průmyslu atd. v oblastech postižených povodní. A zazněla tam částka 1 miliarda pro letošní rok. Myslím si, že to je trochu ten problém jako s těmi 100 milióny pro školy. Sice jste zaregistrovali, že je 1 miliarda, ale co dál? Mám tu také pouze návrh usnesení, čili je asi bezpředmětné ho množit, protože samozřejmě nevíme, v jaké konkrétní podobě je to usnesení teď. Ale viděl jste někdo alespoň ten návrh?

Paní předsedající: Dovolte, abych na to reagovala. Ono to proběhlo tiskem, ale tak jak třeba v pátek prohlásil pan poslanec Honajzer, zatím není známa procedura, jak se mají podnikatelské subjekty k těmto garancím, úvěrům a vůbec k programu rekonstrukce dostat. Pan ministr Kühnl vyhlásil, že vlastně ode dneška je možno o podporu žádat. V Hospodářských novinách vyšel takový program, jak vůbec postupovat, kdy jediný kanál je přes Českomoravskou záruční a rozvojovou banku.

Ale já bych se z roviny makroekonomické, daňových problémů, problému deficitního či jiného rozpočtu dostala do polohy v podstatě nepřímé podpory. Je více méně zřejmé, že přímá podpora v podobě konkrétních dotací finančních příspěvků není možná, jak pan poslanec vysvětlil. Spíše bych se snažila zmonitorovat, jaká je situace třeba ve vztahu k finančním úřadům, jaká je situace při platbě zdravotního pojištění, při platbě sociálního pojištění, jaká je vstřícnost bankovního sektoru, prostě jaké jsou vaše poznatky z institucí, které si, myslím, že se dají velice rychle bez jakýchkoli finančních dotací ovlivnit, aby byly vstřícnější vzhledem k postiženým podnikům.

Pan ředitel Zezulák, Uherské Hradiště: Jen bych doplnil pana poslance, že u nás na okresní hospodářské komoře již máme materiál od Českomoravské záruční a rozvojové banky týkající se jak podmínek, tak formulářů, které jsou spojeny s programem rekonstrukce, a zítra je budeme distribuovat na nám známé postižené firmy. V tomto směru možná trochu držíme krok s dobou, ale já bych se chtěl vrátit k tomu, co jsem chtěl říci původně, a podělit se o zkušenosti, které máme jak s monitoringem postižených firem, tak s uplatňováním nějaké pomoci, ať už ze strany státu, nebo jiných stran.

Naše komora se od začátku intenzívně zabývá monitorováním postižené podnikatelské sféry, protože, jak možná někteří víte, velká voda, povodeň, udělala na pár dní z Uherského Hradiště Benátky, ale postihlo to nejen Uherské Hradiště, ale i několik dalších obcí. Konkrétně se odhaduje, že přímo voda postihla cca 700 firem tím, že se jich přímo dotkla, že je nějakým způsobem vyplavila. Nepřímo se to dotýká řádově několika tisíců firem, protože v celém okrese de facto např. netekla voda, byly zaplaveny telefonní ústředny, bylo vyřazeno cca 7000 telefonních linek, což zejména postihlo zase podnikatelskou sféru. Ještě dnes nějakých 600 nebo 700 telefonních linek, včetně podnikatelů, není v provozu. Kdo podniká, tak si dovede představit, že jsou to problémy.

My jsme hledali od počátku nějakou vazbu na státní správu při monitoringu, při oslovení systému firem a zpracování nějakého seriózního podkladu pro analýzu a další následné kroky. Trochu mne překvapovalo, že ze státní správy byl poněkud rozpačitý postoj, protože nevěděli, jak v oblasti oslovení podnikatelské sféry postupovat. Absolutně byla mimo hru statistická správa, která se odjakživa zabývá sledováním údajů, včetně podnikatelské sféry. Je na to personálně, finančně, materiálně a technicky vybavena, ale do tohoto procesu vůbec nevstoupila. Čili ještě dnes, pokud se pohybujeme kolem nějakých čísel, tak je to ve stadiu odhadu a hledání daných konkrétních postižených subjektů.

My jsme prostřednictvím okresního úřadu, referátu obnovy okresu, rozeslali cca 700 konkrétních dotazníků na námi vytypované postižené firmy. Z toho se nám vrátilo asi 120, což představuje údaje o firmách, které zaměstnávají zhruba 12 000 pracovníků, což je asi jedna třetina všech zaměstnanců v našem okrese. Celková suma, kterou oni poskytli, představuje cca 850 miliónů v přímých škodách, dalších 280 miliónů v nepřímých škodách. Je to poměrně značné číslo, které odráží opět jen nějaký reprezentativní vzorek podnikatelské sféry okresu. Samozřejmě jsme hned nabídli pomoc postiženým firmám z hlediska vyhledávání konkrétní pomoci, ať už materiální, technické nebo zejména finanční, po které volají de facto všichni.

Rozdali jsme asi 20 materiálů pro drobné podnikatele do 10 zaměstnanců, kteří usilují o získání finančních prostředků z programu Kredit, který funguje od 1. srpna, jak je známo. Ale objevil se jeden zásadní problém, a to, že tento program je v podstatě koncipován tak, že vám záruční a rozvojová banka nedá přímé peníze, ale proplatí faktury od dodavatelů, čili nedostane to ten postižený podnikatel. Ale jak se o to mají ucházet podnikatelé, kteří potřebují řádově desítky, maximálně několik set tisíc korun, kteří už od počátku musí likvidovat škody, investovat do obnovy inventáře, budov apod., čili platí mnohdy de facto v hotovosti nebo vysokými zálohovými fakturami, a záruční a rozvojová banka není schopna do dneška říci, v případě, že získá tento podnikatel podporu z fondu Kredit, jestli mu tyto faktury proplatí, protože on na toto utratil peníze, které bude potřebovat třeba na zásoby. To je jeden takový konkrétní problém, který v našem případě zastavil jakékoli aktivity, které se vztahují k tomuto programu a k podpoře malých podnikatelů.

Další problém, který se objevuje, který je omílán neustále, ale myslím si, že by bylo potřeba rasantně do toho vstoupit, je konečně rozhodnout se a z našeho pohledu by bylo nejlepší zrušit depozita a tím uvolnit finanční prostředky. Jestli se tak už stalo, je to dobře, ale i tak to poměrně dlouho trvalo.

Dále, jestli se po něčem volá, tak je to opět nějaká forma přímé a nepřímé pomoci pro všechny podnikatele. Uvidíme, co se dá získat z programu rekonstrukce, protože určitý byrokratický proces a řada překážek, která je při získání finančních prostředků kladena, tak věřím tomu, že nepomůže drtivé většině obyvatel, kteří tuto pomoc potřebují. Ve větší míře se volá po určitých daňových úlevách. Domnívám se, na základě poznatků od podnikatelské sféry, že jakákoli manipulace s daněmi, ať už v kladném nebo svým způsobem i záporném slova smyslu - nic nepomůže podnikům, které jsou postiženy. Jestliže se dnes po něčem volá, tak je to když už ne po odkladech, tak po nějakých daňových prázdninách v nějakém časovém horizontu. To vidím jako reálnou pomoc, protože jakýkoli odklad v podstatě nic neřeší, ale problém jen odkládá. Řekl bych, že na základě našich poznatků se v podstatě dá říci, že do 10 firem uvažuje o tom, že dnes reálně uzavře své provozovny a přestane podnikat, což je poměrně malé procento, ale je to dáno tím, že všechny žijí v nějakém očekávání, že dostanou přímou nebo nepřímou pomoc, zejména finanční prostředky, a že hmatatelně v nejbližší době, když uvážím, že máme konec srpna, tak již nyní se k těmto finančním prostředkům dostanou tak, aby propad ztráty alespoň nějakým způsobem eliminovaly a mohly rozjet činnost dál. Za této situace, která je dnes, nevěřím tomu, že v měsíci září bude reálně fungovat nějaká pomoc.

Trochu více naděje jsme vkládali do nevládních pomocí. Je to samozřejmě fond PHARE a jiné fondy, které byly slíbeny ve prospěch podnikatelské sféry. Musím říci, že je tu velké zklamání, protože v podstatě je to na mrtvém bodě. Dnes se neví, kolik miliónů a jakým způsobem z fondu PHARE se postižené podnikatelské sféře dostane a jestli bude vůbec co platná. Je otázka samozřejmě, jakým způsobem poslanci, poslanecký výbor má možnost do těchto záležitostí vstupovat, ale je to svým způsobem ostudné, protože z těchto stran jsme očekávali i pomoc bezprostřední a v podstatě bude zřejmě jako poslední a závěrečná. To je z mé strany zatím všechno. Děkuji.

Paní předsedající: Děkuji panu Zezulákovi. Poprosila bych pana poslance Melčáka.

Poslanec Miloš Melčák: Dovolte mi, abych se vrátil k Otrokovicím, protože jsme tu slyšeli od několika podnikatelů o špatné situaci v Otrokovicích. Ač se na mě někteří ze státní správy budou zlobit, tak se domnívám, že konkrétně v Otrokovicích je už dnes téměř jisté, že stát způsobil velkou škodu tím, že byly zanedbány určité povinnosti. Myslím si, že neprozradím žádné tajemství, že shromažďuji určité doklady, které svědčí o tom, že jednak tam došlo k přetížení štěrkoviště, kde se těžilo od roku 1957 do roku 1975. V roce 1976 to bylo uzavřeno. Mám k dispozici určité letecké snímky a rád bych, kdyby mi podnikatelé z Otrokovic pomohli s dalším svědectvím, protože jedna věc je, že tam bylo do určité míry přetěženo, ale to, co považuji za zcela katastrofální, je taková situace, podle mých informací, k protržení ne hráze, ale břehu v katastru obce Kvasice v hloubce 70 m, která měla být dodržena, dodržena nebyla, došlo 9. 7. mezi třetí a čtvrtou hodinou ráno. Mám k dispozici letecký snímek z 10. 7. v 9:10 hodin, kde je jasně vidět, že hladiny jsou vyrovnány, že už musí celý ten prostor nad Otrokovicemi být plný a de facto Otrokovice se krátce před tím dozvídají, že hrozí nějaká katastrofa, že voda vlastně sahá do Otrokovic. Domnívám se, že minimálně bylo porušeno vládní nařízení č. 27 z roku 1975, které ukládá okresu, který je položen na toku výše než okres následující, aby náležitým způsobem okres níže ležící varoval. Nemám ani jedno svědectví o tom, že by k tomu varování včas došlo. Mám např. určitý oficiální dopis, ve kterém se popisuje situace v Otrokovicích, a svědčí o tom, že vlastně k takovému vážnému naléhání na evakuaci občanů dochází 10. 7. ráno a podnikatelé se vlastně vůbec nedozvídají, že protržení břehu je minimálně 100 a více metrů a že podniky v areálu TOMA leží několik metrů pod předpokládanou hladinou.

Vykládám to tu proto, že po doplnění těchto důkazů bude možné skutečně říci, že stát podnikatele minimálně připravil o 24 hodin času na to, aby byli schopni některý majetek zachránit. A ten majetek se dal zachránit. Daly se zachránit chemikálie, které byly uloženy níže, než byla hladina, o které se dalo předpokládat, že v Otrokovicích bude. Proto se domnívám, že, aniž by to bylo politizováno, stát tuto vinu musí přiznat. Ta vina je možná příliš silné slovo. Já jsem mluvil s několika odborníky, kteří se zabývají budováním hrází, a technická filozofie budování hrází je taková, že se vlastně náklady na hráz posuzují podle toho, co se za tou hrází má ochránit. Čili to, co bylo položeno za přetěženým břehem, bylo natolik nákladné, aby to stálo za určitá opatření. Stát by měl podnikatelům pomoci, nejen jim říci ústy premiéra Václava Klause, že se jim zaručí za úvěry, ne jim vykládat ústy ministra Kühnla, že kdyby jim pomohl stát, tak by se vrátil do socialismu. Musím se za břicho popadat. Skutečně těm podnikatelům je potřeba pomoci a nechat si od cesty takovéto výroky. Děkuji.

Poslanec Robert Kolář: Myslím si, že tu samozřejmě můžeme vést diskuse třeba o daňové soustavě. Docela rád se toho zúčastním, ale to asi není problém dneška. To, kdo co zavinil, to se dozvíme z televize Nova, ve všech pořadech, jak to běží, Na vlastní oči atd., to až do Vánoc budeme mít, ale myslím si, alespoň tak jsem to vnímal, že dnešní setkání je k tomu, že je srpen 1997, že tu byla někde voda 20 dní 1 metrů, jinde 2 metry 14 dní atd., v podstatě, jak se ptala paní kolegyně, co vlastně ten stát. Proto jsem se ptal, jestli někdo měl v ruce ten program nebo jestli ho zná. Ptal jsem se z toho titulu, že my se tím budeme také nějakým způsobem zabývat, a to proto, že vláda navrhla, že letos dá 1 miliardu na nějaké věci, v podstatě cílem programu je podpora středních podniků do 259, průmyslových podniků nad 250, čili to všechno je na rekonstrukci, výstavbu budov, opravy, nákup nových strojů, nákup zničených zásob atd. Nechci to zde rozpitvávat, ale v podstatě to pokrývá všechno. Ale to, co je tam svým způsobem selektivní, co lze měnit, ... říká se, že se uvolní každoročně 1 miliarda. Myslím si, že diskuse by měla být, ne třeba asi dnes, ale třeba za měsíc, za dva, protože příští miliardu už bude asi parlament muset dávat do rozpočtu a bude diskutovat o tom, jestli to má být miliarda, jestli to mají být dvě miliardy, bude asi diskutovat s předkladatelem tohoto materiálu, protože teď na to nebyl čas, jestli to má být finanční příspěvek na 6procentní úrok z bankovního úvěru, nebo 8procentní nebo jaký, jestli to má být 90procentní záruka za zůstatek úvěru, nebo 100procentní. Myslím si, že jsou to konkrétní věci a samozřejmě tím, že tento materiál asi všichni neznáme, tím spíše, že ani my neznáme konečnou verzi, protože my máme také k dispozici jen návrh, který šel do vlády, i když nepředpokládám, že se to dramaticky změnilo, tak já bych skoro spíše navrhoval, i když to samozřejmě nemohu navrhovat, že účelné by asi bylo to, kdybychom se někdy za měsíc nebo měsíc a půl v době, kdy se bude projednávat rozpočet (konec pásky).

Myslím si, že to jediné má smysl a v tom jediném vám můžeme teď asi pomoci. Nic jiného nevím.

Paní předsedající: Jak postupuje program a jak je využíván, je velice důležité, ale aby na to už nebylo pozdě, což tu zaznívá i ze strany podnikatelských subjektů. Program rekonstrukce myslí pouze na podniky do 249 zaměstnanců. Jsou tu i zástupci velkých podniků, pokud by měl zájem někdo z nich vystoupit a reagovat, byla bych velmi ráda.

Pan Dzidog, Litovel: Jsem zástupce podniku nad 250 zaměstnanců, jsem z podniku ....Litovel, z postiženého podniku.

Částečně bych se vrátil k mikroekonomice a trochu k monitorování, k tomu, co byste chtěli slyšet a dát nějaký návrh.

Trochu bych monitoroval. Byli jsme zaplaveni 8. července, trvalo to dohromady jeden týden, následně jsme zmapovali celý systém, všechno jsme zdokumentovali, přizvali jsme likvidátora z pojišťovny, naštěstí jsme byli možná jako jeden z mála podniků pojištěni. Abychom rozběhli co nejdříve výrobu a splnili tak naše zakázky, tak jsme samozřejmě museli některé zakázky nechat vyrábět u našich partnerů, museli jsme si nechat opravovat stroje, museli jsme začít rychle budovat zničené komunikace, telekomunikace apod., vysokonapěťové kabely, motory, prostě začali jsme dávat výdaje okamžitě po záplavách. Do dneška, to je jeden a půl měsíce, jsme nedostali od pojišťovny ani korunu. V podstatě jsme museli buď všechno platit hotově, nebo pokud nám podniky vyšly vstříc, tak jsme to dělali na fakturu. Faktury samozřejmě mají už teď dobu splatnosti, některé stavební firmy nám přestaly dělat stavební práce, pokud nezaplatíme. Dávám to tu jako jeden z podnětů. Nevím, jestli jako parlament nebo jako poslanci můžete tyto pojišťovny nějakým způsobem tlačit. V našem případě se jedná o Českou pojišťovnu. Ale chci tu říci, že tato pojišťovna nejenže se nechová trochu vstřícněji v této době, ona se nechová ani standardně, kdy normálně vlastně je schopna nebo byla schopna vyplácet pojistné události do 14 dnů a ve stoprocentní výši. Když jsme to tak porovnávali, byli jsme poškozeni asi z 20% základního jmění. A stanovila si postup, že vlastně bude vyplácet když už, tak maximálně zálohy, a to ještě ve výši 10 až 20%, takže opravdu nevím, nakolik vy v této oblasti můžete tlačit. To je problém, který nás dnes trápí.

Ty ostatní pomoci, na kterých se dnes dohaduje stát, samozřejmě to vítáme a určitě to budeme využívat, ale jsou to věci, které nám budou pomáhat až za měsíc nebo za dva. Do té doby my zase musíme nějakým způsobem přežívat. Pokud bych od vás viděl nějakou pomoc, tak my potřebujeme co nejméně výdajů v současné době a pokud vy můžete do toho nějakým způsobem vstoupit, konkrétně by nám pomohlo posunout alespoň splátky na sociální zabezpečení v těchto věcech, které byste mohli ovlivnit. To je jedna věc.

Druhá věc je, že včera jsem se konkrétně bavil se starostou města Litovel, jestli už dostali nějaké konkrétní finanční prostředky a samozřejmě mi řekl, že nedostali ani korunu. To bych chtěl říci, že opravdu si pomáháme pouze sami. Vypomáháme si sami, pomáhají nám třeba ....strojírny apod. Obec i starosta vlastně získávají podporu pouze od podniků, které jsou v Litovli. Můžeme sice ještě pořád poskytovat nějakou materiální pomoc, posíláme tam lidi, nějaké dopravní prostředky, traktory, vlečky apod., nějaké minimální finance, ale také už dál nemůžeme. Využil bych vaší přítomnosti a apeluji na to, aby už konečně obce dostaly prostředky, které na ně vlastně byly shromážděny, aby čerpaly tyto finance z jiného zdroje než od nás. To je monitorování.

Potom bych se chtěl ještě vrátit k tomu, co říkal pan poslanec, který tu už není, o informovanosti. Je to prostě pravda, že informovanost je taková, že záleží na podnicích, kde si co najdou, kde si co vyhledají, takže mám za to, že pokud na Ministerstvu průmyslu, pod které my jako podniky spadáme, jsou lidé, kteří si našli cestu k nám v době povodní a ozvali se nám a poslali nám dokonce dotazník, tak věřím, že jsou schopni zaslat podnikům i nějaký ucelený materiál, jaké pomoci se chystají a jakým způsobem je lze získat, ať to nedopadne tak, jako v minulých letech, kdy se zaváděl systém sociálních dávek, kdy se spíš čekalo na to, kdo se nepřihlásí, tak se na tom ušetří. To jsem tedy chtěl říci.

Paní předsedající: Děkuji za reakci, hlásí se pan Ševčík, předávám mu slovo.

Pan Ševčík: Já jen ke konkrétním záležitostem. My jsme předali materiál 16. 7., tak je na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Dostali jsme i první návrh opatření, který připravilo toto ministerstvo a myslím si, že to byl poměrně slušný návrh. Bohužel, vláda ho neschválila. Tady si musím trochu postesknout. Mne to mrzí. Pak se jako celek vláda tři týdny nesešla, byť jednotliví ministři a jejich náměstci se snažili nějakou pomoc hledat, ale skutek utek.

Já si myslím, že v současné době by bylo zapotřebí se zamyslet nad tím, co tu kolega naznačil, a to je odklad sociálních dávek a zdravotního pojištění.

Poslanec Jozef Wagner: Je třeba některé věci z něj ocitovat, abyste se nedobývali do dobytých dveří. Předně: Konkrétně jsou jmenovány Otrokovice v souvislosti s teplárnou. Obnova činnosti teplárny bude financována podle vládního usnesení.

To, co říkal pan ing. Ševčík - ukládá se ministru financí do 20. srpna předložit materiál zabývající se problematikou plnění daňových povinností některých daňových poplatníků v souvislosti s povodňovou katastrofou. To může znamenat odklady bez penále atd. Jestli to může nebo bude znamenat v některých případech prominutí, to je samozřejmě jiný problém. To je o tom, co zde některý z mých kolegů řekl, že se nemůžeme zabývat daňovými otázkami. Budeme se jimi muset zabývat, protože se jimi vlády málo zabývaly a dovedly to do tohoto stavu. Ten problém tady je a nelze jinak, než se jím zabývat. Když se jím zabývat nebudeme, nenajdeme peníze, abyste je mohli nějakou formou dostat.

Ministru financí je uloženo zabezpečit finanční prostředky pro realizaci programu rekonstrukce. Program rekonstrukce je pomoc podnikání, obecně. Program podpory podnikatelů postižených povodňovou katastrofou v roce 1997 - rekonstrukce - neznamená žádná jiná omezení. Je jednoznačně formulováno v miliardách. Ministr financí má do 20. srpna předložit podklady. Takže že se nic nestalo, to se říci nedá.

K evropským programům: Ministru financí projednat s Evropskou komisí využití finančních prostředků programu PHARE pro využití na odstraňování následků povodňové katastrofy, a to zejména v oblasti obnovy infrastruktury. To se netýká tolik podnikatelské sféry, ale také se jí to týká.

A druhé: Ministrům financí, průmyslu a obchodu zpracovat a vládě na jednání její schůze do 20. srpna předložit materiál o nabídce Evropské investiční banky na poskytnutí finančních prostředků na obnovu a podporu podnikání v České republice. Takže, že by se nic nedělo, se říci nedá, ale skutečně chápejte rozsah problému. Pomoci občanovi, který utrpěl újmu, nemá kde bydlet, to je záležitost humanitární a je obhajitelná kdykoli vůči daňovému poplatníkovi. Pomoci hospodářskému sektoru - je to problém daleko složitější a každá odpovědná politická strana nebo jakákoli politická síla si musí uvědomit, že je na kluzké ploše a že musí hledat řešení, která jsou zdůvodnitelná, na všechny strany. Domnívám se, že prozatím je vše nastartováno a my z toho, co zde slyšíme, ony problémy otevřeme. Ale stavět to do polohy, že v roce 1976 se těžilo, tehdy to někdo zavinil, poté se ještě těžilo načerno, hledat, kdo to byl, kdo to zavinil, jestli to není promlčeno, vyvolávat falešné iluze, že tudy vede cesta, to je politická dotace a do toho bych nechodil. Děkuji.

Paní předsedající: Děkuji panu předsedovi. Další, prosím.

Pan Dvořák, Kromexim Kroměříž: Udělal jsem si několik poznámek, které bych tu chtěl z praktického pohledu ze života po záplavách říci, jaké máme zkušenosti se státními institucemi. Tam, kde by bylo možno pomoci co nejrychleji. Kontakt s celním úřadem. Jsme podnik, který nikdy neměl žádné dluhy vůči státním institucím a teď jsme se samozřejmě dostali do finančních problémů, které teď začínají gradovat a budou pokračovat hlavně v dalších měsících, protože máme asi dvouměsíční výpadek ve výrobě, tzn. nefakturujeme, nedostáváme peníze a musíme platit, jak tu už kolega řekl.

Samozřejmě, přicházejí nám celní faktury, byli jsme za ředitelem na Celním úřadě o možnosti odkladu plateb těchto faktur, alespoň o příslib, že nebudeme platit penále. Bylo nám to ústně přislíbeno a týden nato jsme dostali penalizační fakturu. Napsali jsme žádost o prominutí, po týdnu nám bylo odpovězeno, že nejsou k tomu kompetentní na okresní úrovni a že se máme ptát na Ministerstvu financí. Dnes jsem volal Ministerstvo financí a tam mě poslali na Generální ředitelství cel, přes generálního ředitele jsem se dostal na vedoucího odboru, který to má na starosti, a řekl mi, že okresní celní úřady jsou informovány, že tyto žádosti mají s komentářem poslat na něho a on rozhodne, bude posuzovat případ od případu, rozhodne, jestli promine penále nebo nepromine. Čili nejistota a myslím si, že to penále by mohlo být u podniků, které jsou zaplaveny, odpuštěno, abychom tu jistotu měli.

Dále finanční úřad, DPH. Dnes jsme dali žádost na finanční úřad do Kroměříže, protože poprvé v historii nezaplatíme v termínu DPH. Bylo nám ústně řečeno, že nemají jistotu, že si máme dát žádost a že snad vzhledem k tomu, že jsme v minulosti byli podnik, který řádně platil, nám bude vyhověno, ale ta jistota tu není. Čili zase bychom potřebovali jistotu, že nebudeme platit alespoň penále a sankce.

Dále správa sociálního zabezpečení. Poměrně jsme kladně hodnotili rychlost, jak vyšlo ve sbírce zákonů prominutí sankcí a penále za měsíc červenec. Bohužel se to podle mého názoru minulo účinkem, protože v červenci, jak víte, povodeň ve většině podniků začala někdy kolem 8. a 9., a to bylo v době, kdy už většina podniků má výplaty za sebou, nebo na ně má minimálně našetřeno. Tudíž v tomto období ty platby byly provedeny bez problémů. Problém se začíná projevovat teď, kdy vlastně náklady rostou a peníze nejsou. Takže bychom potřebovali, kdyby toto mohlo být ještě protaženo alespoň na další čtvrtletí nebo až do konce roku nejlépe. Teď vazba těchto tří institucí na dnešní program. Jak jsme se dověděli dnes v novinách o existenci Českomoravské garanční a rozvojové banky a o tom, že ona bude ten, kdo bude poskytovat dotace k úrokům, tak jsme samozřejmě hned ráno kontaktovali brněnskou pobočku. Ta nám v podstatě řekla, že existují nějaké formuláře na ostatní programy, které se využijí, a že oni vlastně nemají k tomu co říci, jen, že si máme vyřídit úvěr u svého finačního ústavu a jestliže ten nám ho dá za normálních komerčních podmínek v dnešní době, střednědobý úvěr pro nás zhruba 16 až 18%, spadáme do kategorie druhé, tudíž 6% dotací, takže by se to pohybovalo někde 10 až 12%, což samozřejmě v dnešní době je pro nás lepší než nějakých 18, ale zase to není nijak významná pomoc, když to porovnám třeba se zemědělstvím, kde jsou přímé úvěry na 20 let splatnosti, s pětiletým odkladem splátek a za 5%. Čili myslíme si, že proti zemědělství jsme trochu diskriminováni, i když, říkám, zemědělství je trochu něco jiného.

Hlavní problém, když jsem prostudoval tu žádost pro záruční a rozvojovou banku, vidím v tom, že jsme podnik, který vždy měl řádně vůči státu zaplaceno a když žádal o úvěr, tak jedna z podmínek je, že musím prokázat, že nedlužím státu, tzn. Správa sociálního zabezpečení, celníci a finanční úřad. V minulosti se nám stalo, že jsme dlužili 24 korun na penále a Správa sociálního zabezpečení nám odmítla potvrzení, že jim nedlužíme, protože jsme de facto dlužili. Tento dluh se do 100 Kč neplatí, ale oni ho musí evidovat, takže jsme potom museli prosit, ať nám to nějakým způsobem dají, abychom dostali 30 miliónů úvěr. A teď, když jsme se vlastně během měsíce stali neplatiči vůči státu, tak nesplňujeme základní podmínku, abychom si vyřídili úvěr. Šli jsme teď tady na jednání z jednání v Komerční bance ve Zlíně a na tomto jsme vlastně ztroskotali, protože nejsme schopni dát potvrzení Celního úřadu Finanční správě a Správě sociálního zabezpečení, že nemáme dluhy vůči státu. My tedy úvěr od banky nemůžeme dostat.

Další problém: Když jsme jednali s Komerční bankou, byl tu názor, že by banky měly nějak pomoci. My jsme dlouholetý klient Komerční banky, hodnotili nás jako jednoho z nejlepších klientů a vždycky k nám takto postupovali, i když úrokové sazby to nenaznačují nebo tomu neodpovídají, ale řekli nám, že si nemohou dovolit jako soukromá banka nám nějak významně pomáhat, protože by to bylo na úkor vkladatelů a tím pádem by je poškozovali, museli by snížit úroky z vkladů a nastal by odliv peněz, tudíž, pokud nepomůže nějakým způsobem stát, tak oni nemohou pomáhat podnikatelům. Tak nám to bylo vysvětleno.

Ještě tu mám jednu poznámku. Trochu mě mrzí, že se tu hodně mluví o Otrokovicích a že třeba pan poslanec Květák, který je Kroměřížák, vidí Otrokovice jako specifický problém a zdůvodňuje to tím, že voda tady byla tři týdny. Kroměříž, celá průmyslová oblast, levý břeh Moravy, byl také tři týdny pod vodou, i když tam to tak moc neodnesli občané a ne v takovém rozsahu, ale průmyslová oblast to celá odnesla a voda tam také byla tři týdny a samozřejmě následky jsou podobné.

Ještě jednu poznámku. Vztah Komerční banky a záruční a rozvojové banky zatím nefunguje. Po jednání v Komerční bance jsme zjistili, že Komerční banka vůbec neví, jak má úvěrové smlouvy směrovat, jak je má tvořit, aby záruční a rozvojová banka to uznala, protože se klidně může stát, že když si vyřídíme úvěr na víc miliónů za 16 až 18% a záruční a rozvojová banka žádost potom dostane, tak ji prostě neodsouhlasí, takže zůstaneme s úvěrem za 18%. Tam není žádná jistota. To je tedy další problém, který tu vidím v nejbližší době, protože dnes samozřejmě víme, že stát na to nemá, musíme se spolehnout sami na sebe, ale trochu mne mrzí, že přestože deklaruje někdo něco v novinách a v televizi, a dokonce i v tisku, jako jsou Hospodářské noviny, což je seriózní tisk, ale my vlastně dnes tvoříme v těch prvních dnech takové poslíčky mezi jednotlivými úředníky, mezi institucemi a tlačíme je k tomu, aby se tázali svých nadřízených apod. V tom vidím také zbrzdění.

Ještě ke Konsolidační bance. Jsme podnikem, který ještě také splácí, tak jsme vyzvali o odklad splátky Konsolidační bance, hlavně i odklad úroků, bylo nám přislíbeno zatím jenom ústně, bohužel, všude jsou teď dovolené, všichni se na to vymlouvají, že budeme mít jednu splátku měsíce října odsunutu na leden. My jsme zase podnik, který je trošičku sezónní, přes zimu je přísun peněz trochu horší, takže vlastně ten problém jen odsuneme, tak jako daně, pojištění apod. Pořád to valíme před sebou a pokud nenajdeme nějaké řešení nějakým rozumnějším dlouhodobějším úvěrem, pokud možno s odkladem splátek aspoň na jeden rok, už ne na těch 5, jak je to v zemědělství, tak to vidím jako dost velký problém a myslím si, že to bude i u kolegů. Děkuji.

Poslanec Jozef Wagner: Abychom už neztráceli čas a opět nehledali dobyté dveře. Domnívám se, že je zcela jednoznačné, že už i z toho, co jsme vyslechli, se příležitostně, až výbor zasedne ve sněmovně, mohlo chystat jakési doporučení vládě některé věci rozhodnout, pokud je sama nerozhodne před tím. Já se domnívám, že všichni sledujeme věci nějakou mírou a možná, že se iniciativa objeví, aniž budou čekat na to, že rozpočtový výbor to přinese ze sezení z Otrokovic. Pokud by se stalo, že se to neobjeví bez nás, tak si myslím, že se dají navrhnout některá opatření.

Předně by měl existovat jakýsi seznam poškozených firem, na něž by se mohly vztahovat výhody. Měl by vyjít ve sbírce, aby to bylo průkazné a jasné a aby některé subjekty, s nimiž vstupuji v jednání, to respektovali, v rozsahu výhod, které se nějakou formou právní úpravy mohou stanovit. Tudy by samozřejmě cesta byla a stát by to příliš nestálo.

Odklady všech pokut a penále by měly být stanoveny, ale chápejte též, že je to i legislativní problém. Nikdo z nás nemá chuť porušovat zákon a daňový úředník musí respektovat zákony. Neumožňuje mu to zákon, aby poskytoval úlevy. Čili je potřebná patřičná legislativní úprava. Sněmovna se sejde 2. září, něco se dá udělat případně ve legislativní nouze, něco se dá udělat o chvíli později. Ale chápu vás v jednom, a proto musíme něco udělat a přijmout k tomu jisté stanovisko a vládu vyzvat: Je potřeba dát jistotu. Jistotu, že pokutu a penále platit nebudete a jistotu, že se to netýká krátkého období července a srpna, event. čtvrtletí, ale že se to týká období delšího, v němž můžete dostat šanci na odstranění důsledků toho, co se stalo. Domnívám se, že kolegové tuto filozofii přijmou a že o tom budeme jednat, zformulujeme patřičné návrhy a požádáme vládu, aby o nich jednala a předložila sněmovně k realizaci.

Zrovna tak si myslím, že se bude muset hledat způsob, jak najít dlouhodobé zdroje, protože dlouhodobé, tak levnější úvěry. Možná se státní garancí, ale o tom už se mluvilo a nejsem první, kdo o tom mluvil a mluvili o tom i členové vlády, že tudy je možná cesta.

Rovněž se domnívám, že upozornění na tyto varianty může přijít i z rozpočtového výboru a v každém případě vám za tyto a jiné podněty děkuji. Myslím si, že dnes těžko budeme formulovat podrobně usnesení a hned o něm hlasovat, ale že při nejbližší schůzi v Praze si to každý z nás nějak připraví a že to usnesení přijmeme a vaší hospodářské komoře ho neprodleně dáme k dispozici. Vyjmenoval jsem než některé podněty, ale mám za to, že žádný z těch, který jste vyslovili, nezůstane nepovšimnut a bude minimálně předmětem debaty. Pokud každý nebudeme realizovat, je zcela samozřejmé, že budeme realizovat jen ty, které samy vyřeší jeden problém, a tady byla vyslovena řada podnětů souběžně navrhující řešení téhož problému. Budeme se snažit vybrat tu variantu, která je nejjednodušší a vede nejrychleji k cíli. Děkuji.

Pan ředitel Pravec (?): Spravedlnosti nikdy nelze dosáhnout a nelze dosáhnout státním aparátem, žádným aparátem. Příroda se chovala ke všem, co byli pod vodou, stejně, zaplavila je, ať byli.....(dále přerušena nahrávka).

Pan ředitel Havlák (?): Myslím si, že podnikatel postižený povodní, který do dneška v mnoha případech je po kolena v blátě, by nebyl s naším jednáním stoprocentně v mnoha případech až na výjimky spokojen, protože řešíme řadu jiných věcí, než ty konkrétní.

Dovolil bych si použít slova našeho pana předsedy. Rozdělil bych podnikatele na suché a mokré. Ano, je to velice výrazné členění. Odpustil bych si tu politickou polívčičku okres Olomouc, Přerov atd. Ti mokří podnikatelé to cítí jednoznačně.

My jsme nečekali, že nám někdo nějak výrazně pomůže. My jsme situaci mapovali, sháněli jsme samozřejmě kontakty, ale nicméně počítali jsme spíše s pomocí podnikatelů v rámci regionu.

To, co pan předseda uváděl, ten rozpočet byl více méně mírový. Ale povodňový rozpočet - myslím si, že nám hrozí určité prodlení nebo riziko z prodlení, protože jestli v podnikatelské sféře, a teď nemám na mysli ty, aniž bych je chtěl snižovat, kteří provozují bary, herny apod., ale mám na mysli výrobní sféru, pokud tyhle podnikatele svým způsobem nepodpoříme, ale na podnikatelské bázi, ne že bychom dělali Mikuláše, tak si myslím, že se nedostaneme ani k tomu splnění rozpočtu tohoto, event. příštího roku, a že potom diskuse o případných daních a jejich platbách bude také velice sporná. To by bylo asi tak vše.

Poslanec Jozef Wagner: Já se domnívám, pane řediteli, že odpověď vám i mně, každému, kdo má případně trochu jiný názor na tyto věci, dá čas. Nejsem takový skeptik, a nejsem ani velký optimista, ale přesto si myslím, že se dají nalézt řešení a že žít jen ze slibů se nedá. Ale nechci nalévat zbytečné iluze, ale jsem stoprocentně jist, že bychom neměli chodit po světě s tímto pesimismem, že si to rozhodně nemůžeme dovolit, a že budeme hledat taková řešení, se kterými bychom výkonnou moc oslovit pozitivně, aby se mnoha věcem pomohlo. Bylo by asi nesolidní v tuto chvíli dávat jakékoli příklady, ale to nejhorší, co se v takovýchto situacích může stát, je jakási ztráta důvěry ve schopnost, že se řešení najdou. Žádná situace není natolik špatná, aby nebyla řešitelná. Umíme i improvizovat.

Pan Havlák: Když dovolíte, pane předsedo, to jsem neřekl. Nejsem pesimista, ale velice často se pohybuji mezi potopenými podnikateli. Opravdu, kdo se nenamočil, asi nepochopí. To je strašně složitá situace. Není to pesimismus, ale tvrdá realita.

Pan....: (nahrávka přerušena)

Poslanec Jozef Wagner: V Praze se sejde výbor a bude jednat o návrzích na odklady obojího, co jste řekl, takže využívejme racionálně času a hovořme o tom, co ještě nebylo řečeno.

Pan .....a. s., Uherské Hradiště: Já bych jen ke kolegům z Kroměříže takovou drobnost. (nahrávka přerušena)

Poslanec Jozef Wagner: ...100 plus 40% a zůstane to na tom, co platí, nebo to bude zcela bezplatně nebo za jiný peníz. Já bych byl toho názoru, že by stát měl ve všech těchto případech prominout jakékoli penále, jakékoli pokuty a neposkytovat úvěr, ale poskytovat pomoc a zaplatit po roce nebo po nějaké lhůtě, když se z těch potíží dostane. To je to minimum, které bychom měli udělat. Ale jestli tento názor bude většinový, to v tuto chvíli nejsem schopen říci, ani nikdo z mých kolegů. Co vím já, nemusí být úplné informace, domnívám se, že se hledá řešení, jak to realizovat. Takže v podstatě jste přišel na řešení, které už je námětem pro vládní úřady.

Ale rád bych vám řekl ještě jedno důležité. Uvědomte si laskavě, že v tomto světě, ne v tom starém, co skončil v listopadu 1989, odpovídáme každý za sebe. A pokud má naše společenství, kterým je stát, komukoli z nás jako subjektu občanského života nebo jako subjektu hospodářského života pomoci, musí to společenství mít nějaký důvod. Všude na světě existuje několik málo důvodů k takovéto pomoci. Samozřejmě mimo onoho nade vším stojícího humanitárního důvodu. Obvykle to bývá v hospodářském životě zájem obrany země, zájem regionální, aby nebyl umrtven hospodářský život, naopak, aby měl šanci rozvoje, a zájem zásobování obyvatelstva, výživy národa. To je obvykle zákonem chráněno v mnoha zemích světa. Nic víc. Takže je nutno vědět, že mnozí po převratu udělali zkušenost, že převzali na sebe větší riziko, než byli schopni unést, že se proti těm rizikům nepojistili. Stát může v některých případech pomoci, ale někde je hranice toho, na co má a co z logiky věci, za co odpovídá občanům, může udělat. Takže chtějme jen to, co je rozumné. A v tom vám mohu slíbit, že rozpočtový výbor bude hledat řešení.

Pan ing. Štěrba (?), TOMA, a. s.: Připadá mi, že se na nás jezdíte dívat jako na exoty. Přijel sem ministr životního prostředí nebo náměstek ministra životního prostředí, byl tu Kühnl, teď jste tu vy. Bavíme se pořád o penězích, v podstatě o ničem jiném.

Já jako malá firma, mám 40 zaměstnanců, mám 2500 tun odpadu, nejsem schopen ho sám vytáhnout z těch budov, plesniví v budovách. Žádal jsem vojsko, žádal jsem životní prostředí o nějaké finance, abych to byl vůbec schopen zlikvidovat. Neozval se mi vůbec nikdo. Napsali jsme 150 papírů, všechno k ničemu. Myslím si, že všechno je momentálně zbytečné. Vy se scházíte, ale všechno trvá měsíc, dva. My na to nemáme čas. My prostě potřebujeme peníze, kterými to budeme schopni zafinancovat, nebo vám žádné peníze potom ani nedáme. Vy si můžete zvyšovat DPH, můžete si dělat, co chcete, protože lidé nebudou mít peníze, my nebudeme mít peníze a stát nebude mít peníze. Vytlačí nás všechny ostatní sousední země, které nás předeženou.

Pan ....: Chtěl bych tu říci něco, co tu nezaznělo. Jsme jedna z firem, Teplárna Otrokovice, která tak říkajíc dosáhla na konkrétní peníze. Je to dáno tím, že jsme infrastruktura, energetika a bez nás se neroztočí ...., takže jsme skutečně za tři týdny obnovili provoz. Dostali jsme první peníze, které jsou konkrétní.

Ale.........(není rozumět) Zásobujeme nejen velké podniky, ale i ty menší, které jsou v okolí........ Předpokládám, že toto jsou věci, které jsou jasné a které přijdou v úlevách a věci vyřeší. Ale jak můžeme dopadnout, na to chci upozornit, protože jsme se pojistili. Pojistné podmínky u pojišťoven......jsou různé. Ale pomoc, kterou jsme dostali od státu, může nakrásně skončit tím, že......Měla by se zvážit možnost inflace.... pokud jsme si určité peníze zaplatili.....(celý příspěvek byl téměř nesrozumitelný).

Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové, já vám předně děkuji za všechny podněty, které zde byly vysloveny. Myslím, že máme z toho záznam a že jej přepíšeme a budeme pozorně číst, co jste nám říkali. Možná, že při prvním poslechu zde jsme si třeba mnohé neuvědomili.

Nechci konkrétně odpovídat na poslední dotazy. Chápu roztrpčenost, především vaši, ale najdeme odpověď.

Dlouho uvažujeme o tom, co s tím provést. Privatizovat, neprivatizovat. Někteří hovoří o tom, že by to byl další výprodej, jiní hovoří o tom, že s tím odejdou podniky. Já si začínám myslet, že to bez toho nepůjde, protože se naše banky chovají, jak byly zvyklé se chovat v dávných dobách a že jediným řešením bude nový životní styl, který sníží marži, protože tak je zvykem všude v civilizovaném světě, který vytvoří podmínky, jaké jsou všude v civilizovaném světě, a měl by se pouze vybrat pro každou dobrý strategický partner. Když jsem slyšel mnoho výhrad našich bank, jak by měl partner vypadat, tak musím říci, že je mi zcela ukradeno, a vám asi také, jestli budou pobočkou nebo jestli budou samostatné, mně jde o to, aby fungovaly, aby poskytovaly služby klientovi a aby klient, který je živí celou dlouhou dobu, se nedostával do situace, kterou sám nezavinil, ještě do horší proto, že banka ho zneužívá, místo aby pomohla. To je, bohužel, současný stav.

Takže jestli debata dnes večer něčemu prospěla, přiměla mě k tomu, abych toto řekl nahlas. Řekl jsem to nahlas a už to nemohu změnit. Domnívám se, že je to důležité, protože rozhodování je přede dveřmi. A bude dobré to říci veřejně i tak, aby si lidé uvědomili, kdo a proč, jak se chová a kdo vlastně komplikuje současnou hospodářskou situaci v povodňových oblastech. To nejsou jen vaše stesky....

Snad ještě k výjezdům. My nejezdíme jen tam, kde jsou povodně. Rozpočtový výbor každý čtvrt roku zasedá v jiném kraji. Zabývá se obvykle těmi problémy, které se v tu chvíli zdají být v tom kraji hospodářsky i finančně významné. I v tomto kraji už jsme byli a měli jsme to i v normálním programu na čtvrté čtvrtletí. Pravděpodobně program dozná změn a nebude možné to zopakovat, protože během měsíce chceme ještě udělat východní Čechy, povodňovou část, abychom posoudili, jak se věci dostaly do pohybu. Je úplně jedno, kde se v poškozených oblastech objevíme, protože logika věcí postupuje všude stejně a živý kontakt před schvalováním rozpočtu chceme mít. Teď jsme neměli příležitost na východní Čechy, takže za měsíc. Od října budeme žít v takovém pracovním tempu, že asi na výjezdy už nebude čas, protože bude před rozpočtem. Rozpočet má teď své jisté zákonitosti. Pokud do jeho zahájení jeho projednávání nebudou provedeny změny v daňových zákonech, bude se opírat o platné znění, musí z něj vycházet, a tím jsou dány limity co smí a co může. Takže my teď, až se vrátíme, budeme zřejmě všichni uvažovat o tom, co by se dalo ještě rychle změnit, případně ve zkrácené formě projednání, ale to musí navrhnout vláda a někdo jí musí dát impuls a ona musí usoudit, jestli je k tomu ještě chvíle, nebo ne.

Pokud jste žádali, abychom posuzovali různé formy pomoci, samozřejmě je posuzovat budeme, ale tyto limity, které máme rozpočtem pro příští rok dané platnými zákony a ne příliš velkou mobilitou je změnit (?), jsou limit i pro to, co můžeme a co nemůžeme. Chápejte, že někde je hranice možného, v tuto chvíli.

Nicméně bych vás požádal o jedno: Není potřeba, aby sem jezdil celý rozpočtový výbor a není potřeba, abychom se setkali v takto velkém kruhu lidí. Pokud zjistíte, hospodářské komory, že je důvod ke komunikaci, stačí napsat, pokud si myslíte, že je potřeba, aby váš zástupce se účastnil jednání, bude na každé jednání pozván, které o té předmětné věci bude, a nevylučuji možnost, že by to bylo velmi užitečné, abyste se zástupci hospodářské sféry v poškozených oblastech případného jednání rozpočtového výboru o vládních návrzích změn legislativy týkající se právě těchto problémů zúčastnili. Někdy se vám to zdá divné, ale je to prostě tak. Ten, kdo není trvale ve hře, kdo jaksi žije jinými problémy, byť se snaží být od vás informován, byť tu žije jako poslanec, ale nedělá to, nemusí mít vždy tu šanci reagovat tím pro vás nejpotřebnějším způsobem. A proto bych určitě se souhlasem svých kolegů vás mohl pozvat na takovéto jednání. Takže bych požádal hospodářskou komoru, aby toto brala na vědomí a abyste byli kdykoli operativně připraveni, pokud třeba v tisku zjistíte, o čem se jedná, a zjistíte-li výhrady, abyste nám dali včas vědět. Pro vás je teď nejdůležitější - kdo rychle dává, dvakrát dává - teď dostat finanční pomoc. Pro nás je nejdůležitější dostat pomoc nápadů nebo posudku toho, co se chce konat, než se rozhodneme. Pak už obvykle je pozdě a pak jste to opět vy, kdo na špatné rozhodnutí doplácí. Snažme se tedy najít jakýsi consensus ve vzájemné kooperaci a spolupráci a pomoci v práci jeden druhému a tím pomůžeme všem. Děkuji vám. (Potlesk)

Paní předsedající: Děkuji panu předsedovi za závěrečné slovo, děkuji také vám za vaši aktivní účast, děkuji všem členům rozpočtového výboru, že vážili cestu do postižené oblasti. Doufám, že veškeré připomínky, které zde zazněly, nezapadnou, ale budou zužitkovány v konkrétní poslanecké práci a doufám také, že toto setkání není poslední. Děkuji vám a hezký večer.

(Předchozí řečník byl daleko od mikrofonu, jednotlivá slova splývala a nebylo rozumět.)

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji. Dámy a pánové, já se omlouvám za malé zpoždění.... (Další část nahrávky byla nesrozumitelná.)

Nyní bych si dovolil požádat....

Pan.......: Jestliže budu mluvit nahlas, snad mě budete slyšet. ... Námět, ukázat vám povodně a jak to vypadalo před povodněmi, vznikl tím, že jsme dělali určité podklady pro pana poslance Melčáka, který byl v Otrokovicích. Jsou tam vybrané letecké snímky, které snímkovala armáda. Jsou tam snímky, které snímkovaly tři společnosti, které v tomto státě snímkují. Vedle těch snímků z období povodní, je to z oblasti, kde povodně byly v největším rozsahu, k tomu jsou přiloženy snímky přibližně z 90. let, je to okolo roku 1993. Dali jsme k tomu i snímek z 50. let. Jsou tam snímky kolem roku 1953. Je k tomu samozřejmě přiložena topografická mapa, abyste byli schopni si snímek lokalizovat, abyste věděli, kam daná lokalita z hlediska ... zapadá.

Orientovali jsme se samozřejmě na města na Moravě. Je tam Uherské Hradiště, Veselí na Moravě, Troubky. Tyto snímky jsou vám k dispozici a můžete do nich nahlédnout. Starostové měst, kterých se daný snímek týká, jsou ochotni tyto snímky zde nechat a můžete je mít k dispozici.

Máme sebou samozřejmě i seznamy, co bylo v době od povodní nasnímkováno. Co nasnímkovala armáda a co nasnímkovaly ony tři společnosti. Je to firma Geodit, firma Argus a firma ... Tyto materiály máme k dispozici. Máte-li o ně zájem, můžeme vám je předat a vy si snímky od těchto firem můžete vyžádat. To je z hlediska mých informací všechno. Děkuji vám.

Pan Václav Jurina: Jsem ředitel útvaru Public relation, mluvčí svazu průmyslu. My jsme vám přivezli systém, který jsme získali od našeho bavorského partnera Zemského svazu průmyslníků. Jsou to v podstatě kosmická data, která mapují zdejší zaplavená území. My jsme to dali samozřejmě k dispozici i jako formu našeho určitého podílu na pomoc. Samozřejmě jsme dostali od našich bavorských partnerů tato data jako začátek naší spolupráce.

Nebudu zdržovat, byl jsem upozorněn, že máme málo času. Předal bych slovo ing. Drbohlavovi, který s námi spolupracuje, což je firma Multimedial Computer, který vám vysvětlí, oč se jedná. Děkuji.

Pan ing. Drbohlav: Děkuji za slovo. Pokusím se vám ukázat, co jsme pro vás dnes připravili. Jsme firma, která se zabývá od roku 1992 přípravou digitálních mapových podkladů na území České republiky ve spolupráci se státními orgány. Spolupracujeme s armádou i s Českým ústavem zeměměřickým a katastrálním. Máme v podstatě k dispozici celou řadu údajů, které umožňují v rámci našeho území pracovat.

Co bylo předáno prostřednictvím Bavorského svazu průmyslu: Jsou to specializovaná data z družic, která umožňují vytvářet zajímavé věci. Za prvé - radarové snímky je možno pořizovat bez ohledu na počasí, ať je zataženo, den či noc. Za druhé - radarové snímky umožňují mapovat aktuální zatopené nebo podmáčené oblasti způsobem, který pracuje velkoplošně, to znamená, že družice létají 725 km nad zemí. Tady vidíte snímek, který byl pořízen 12. července.

Druhým produktem, který může vzniknout - ten je daleko zajímavější - jsou přesné digitální modely reliéfu. Digitální modely reliéfu umožňují modelovat chování vodních map v krajině.

To, co vám budu nyní ukazovat, je vlastně sestava dat, která lze na území České republiky sebrat a prezentovat a užít při rozhodování o území. Také bych vám rád prezentoval jeden projekt, který - jak jsem konzultoval s řadou přednostů okresních úřadů na Moravě - by měl sebrat veškerá dostupná data na území okresů, které byly postiženy, a to z archivu Vojenského topografického ústavu, letecké snímky od roku 1935, které mohou ukazovat, jak řeka tekla. Zde je, jak vypadaly snímky těsně před záplavami, dalším vstupem by byly letecké snímky, jak říkal pan plukovník ..., firem, které snímkovaly v okamžiku záplav. Všechny snímky jsou na sobě, já vám pak ukážu, jak to vypadá ....

Dále jsou součástí všechny základní mapy 1:10 000, vojenské topografické mapy a digitální katastrální mapy, jak jsou k dispozici u jednotlivých území. Součástí jsou dále mapy reliéfu s přesností 25 metrů území a 1 m na výšku. Dále vybraná území, která byla v kritickém okamžiku zasažena, se snímkovala speciálním radarem. Radar není na družici, ale na letounu. Letoun létá ve výšce zhruba 3000 m a umožňuje vytvářet přesné modely reliéfu celkem 50 cm s výškovou přesností 5 cm. Tato data umožňují přesně modelovat, jak se chová voda v konkrétním místě, v konkrétní lokalitě.

Dále jsou součástí dat to, co zde vidíte, to je digitální vodoúzemí 200 vojenské topografie. To je kompletní říční síť území Čech. Je tam každý potok. Tato data by se sebrala a rozebrala by se na jednotlivé okresy. Potom by se distribuovala na jednotlivé okresní úřady, které by byly současně vybaveny softwarem a ..... prostředky, které byly zárodkem havarijního informačního systému, protože tato data jsou vstupem pro havarijní informační systém.

Dále by tato data sloužila k simulacím, protože u nás existuje systém, např. firma Hydroinform (?), který umožňuje simulovat chování vody, a umožňovalo by to navrhovat protipovodňová opatření velmi kvalifikovaně.

Přestanu povídat a začnu vám ukazovat, jak ta data vypadají. To, co zde vidíme, jsou kompletní území České republiky. Tady ten kousíček Moravy, to je ten družicový a radarový snímek - 25 m. Přesněji jsou přiloženy vektorově řeky. Ukáži vám současně, jak můžeme využít údajů, které byly vytvořeny. Toto je družicový snímek. To fialové jsou zatopené oblasti. Můžeme vám ukázat, jak vypadá taková věc v ... pohledu. Toto je území Uherského Hradiště, kde se právě nacházíme. To, co vidíte, je .... území. Digitální voda je .... Je to digitální model, který má výškovou přesnost 5 až 10 m. Když se podíváme, takto vypadá v podstatě grafový model, na kterém byla tato data byla namapována.

Co vám chci ukázat, je práce příslušníků Vojenského topografického ústavu v Dobrušce, kteří vyhodnotili průval řeky Moravy, jak je štěrkovna mezi Tlumačemi a Otrokovicemi. Když vypnu družicová data, mám zde údaje a letecké snímky z roku 1950 a 1991 - to je právě snímek, na který se díváme - a z roku 1997 v okamžiku záplav. Příslušníci Vojenského topografického ústavu současně připravili digitální model toho území. Zde vidíte vrstevnice. Dělalo se to pro pana poslance Melčáka. Mělo se zjistit, zda ta hrát měla nebo neměla předepsanou šířku. Ukazuje se, že hráz předepsanou šířku měla. To znamená, že nedošlo k zanedbání.

Současně vrstevnice ukazují - toto je Morava, toto je zatopená štěrkovna, rozdíl mezi hladinami je cca šest metrů. Zde došlo k podmočení. V okamžiku průtrhu to vypadalo takto. Toto je snímek z letoška. Vidíte, jak lze jednotlivé údaje, které jsou k dispozici o konkrétním území, dát na sebe a využít je k event. dalšímu rozhodování. Současně lze za použití přesných digitálních modelů reliéfů modelovat aktuální situaci.

Můžeme se ještě podívat, jak situace vypadala v roce 1950. Toto je snímek z roku 1950. Jak jsem hovořil s lidmi z Uherského Hradiště, vypadá to zhruba tak, že řeka Morava šla svým původním korytem. Toto je snímek už po úpravě toku. Původní koryto zřejmě bylo tady. Řeka namáhala tuto hráz - v roce 1950 tam ještě štěrkovna nebyla - jakoby původním korytem.

Co je podstatnou věcí, na kterou bych chtěl upozornit, je to, že taková data existují v podstatě o celém území České republiky. Mluvíme-li o leteckých snímcích, letecké snímky existují pro celé území republiky. Z povodní jsou samozřejmě z vybraných úseků.

Ještě bych vám rád ukázal, jakým způsobem lze na sebe umístit digitální data a vojenské topografické mapy a jak lze využít přesných trojdimenziálních modelů terénu. Toto je opět družicový snímek v oblasti, kde se právě nacházíme, to je v oblasti Uherského Hradiště. Toto jsou vojenské topografické mapy 1:200 000 na tom samém místě. Zase jsou připraveny pro celé území republiky. Nyní se to změnilo na zhruba 1:80 000. To, co vidíte, jsou vlastně družicová data. To fialové je vyhodnocený snímek, kdy se vyhodnocují rozdíly mezi létem 1996 a 1997. To fialové jsou místa, kde voda v létě 1996 nebyla a v roce 1997 je.

Samozřejmě družicové snímky mají omezenou vypovídací schopnost právě z důvodu svého rozlišení, a to je 25 m. Daleko důležitější budou údaje, které budou pořízeny z letounů, protože ty budou mít vypovídací schopnost 50 cm. V okamžiku, kdy je zapotřebí rozhodovat o území a event. územních úpravách, musíte mít tak vysokou rozlišovací schopnost. Zde se můžeme podívat, jak vypadá takový detail B 3 D. Opět je to položeno na digitálním modelu reliéfu 2, vojenský digitální model reliéfu. V podstatě je to záležitost, která je v řešení.

Rád bych vám ještě ukázal civilní základní mapy. To jsou mapy 1:10 000, kde jsou připravili oblast Troubek, kde se můžeme podívat, jakým způsobem je oblast vlastně popsána v digitálních datech.

V rámci projektu, který se připravuje, bude připraven programový prostředek, který současně umožní vést údaje o poškozených objektech, o stupni jejich poškození. Bude možné k nim připojovat samozřejmě i údaje o využití prostředků, které byly vloženy, a lokalizovat jejich umístění. Současně je velice důležité, že veškerá data, která jsou v těchto digitálních mapách, jsou vybavena územně identifikačním registrem. Jak jsme v poslední době byli svědky, je problém při vykazování nejrůznějších dotazníků o poškození, každý píše název své vesnice jinak. Je nesmírně důležité, aby jednotlivé prvky byly územně správným způsobem identifikovány.

V tuto chvíli tam vidíme vlastně dvě digitální mapy: vojenskou mapu 1:50 000, pod ní je mapa 1:10 000. Půjdeme-li do většího detailu, můžeme se podívat, jaké digitální podklady existují pro celé území republiky. Toto jsou civilní mapy 1:10 000, lze v tom okamžiku jít až na konkrétní stavby.

Tím bych skončil část, která vám měla dát představu o tom, jaká data lze využít pro podporu rozhodování při obnově poškozených území. Možná bych ještě krátce vyzval pana ing. Pejčocha, což je ředitel firmy Persoft (?), která by měla konec, a to je nasazení a využití právě předvedených dat v havarijním informačním systému.

Pan ing. Pejčoch: Vážení přátelé, já bych vás chtěl krátce seznámit s tím možným pokračováním tohoto projektu. Kolega říkal, že je možné projekt brát jako základ budování havarijního informačního systému na daném území. Když jsme se snažili to zmapovat, říkali jsme si cíle, které by mohly být. To znamená v současnosti je velice aktuální věc rychle sebrat a efektivně informace předat. ....... až na státní úroveň. V souvislosti s tím mohou pomoci.... přísun prostředků pro obnovu území. Dále položit základ pro havarijní informační systém. Existující informace jsou okamžitě dostupné. Jak zde kolega Drbohlav říkal - mapy, fotografie, modely. Je prakticky možné je okamžitě dodat na místa, kde se mohou použít.

Potom existuje druhá skupina informací, které je možné získávat na místě a zajistit, aby informace bylo možné .... v rámci obce, okresu, až v celostátním měřítku a provádět celostátní statistiky. Tyto informace slouží samozřejmě k rozhodování. Havarijní informační systém .... informace a prostředky, které byly získávány ...., protože .... co je potřeba v dané situaci.

(Další část projevu byla nesrozumitelná.)

Havarijní informační systém měl samozřejmě podporu i v územním plánování .... obyvatel a životního prostředí.

Na tomto obrázku je naznačeno, jak asi havarijní systém vypadá. Dotknu se jen několika věcí. Zde je ..... systém, který propojuje záchranné složky. K tomu, aby to mohlo fungovat, je třeba havarijní informační systém, který např. má prvky monitorovací, které monitorují současný stav počasí, vody, případně úniky nebezpečných látek atd. Ukázalo se, že v souvislosti i se záplavami byly problémy s ekologickými škodami, s únikem látek apod. To znamená v rámci tohoto havarijního informačního systému vzniká něco jako havarijní plán podniků na území města. Informace by se měly trvale udržovat a sloužit k tomu, aby se jednak mohla provádět prevence, což je nejdůležitější položka, v případě zásahu aby byly dostupné aktuální informace, v případě obnovy.... Jsou tam monitorovací systémy, které umožňují modelovat na základě ... postup vody krajinou nebo jiné havárie, úniky toxických látek apod. Samozřejmě i informování obyvatel přes média. Při záplavách se právě osvědčil internet, začaly se objevovat informace, které pomohly .... institucí a .... mezi sebou.

My se tím zabýváme už řadu let. Máme stavebnici pro stavbu těchto systémů od podnikových přes regionální až po celostátní. Systém vypadá velice jednoduše. De facto je ..... Je to proto, aby lidé, kteří nejsou specialisté, mohli si pohrát .... a s mapou, jak zde ukazoval kolega Drbohlav. Vše je spojeno do jednoho prostředku. Zde jsou vidět nějaké příklady. .... Může se jít až do skladů jednotlivých závodů. To tam také uvidíme. Je možné nasadit nějaký model na určité území a .... když se uvolní nějaká nebezpečná látka, a zjistit, jakým územím se bude šířit, v jakém čase, jak postupovat při případné evakuaci atd. Informace mohou být dostupné až do takovýchto detailů.

Je tam celá řada informací. Kniha je velice tlustá, jsou tam i standardní postupy, které je třeba dodržovat při havarijních situacích. Není to .... řídit akci, ale že obvykle při takovýchto situacích je třeba vědět, na co se nemá zapomenout. Je tam celá řada informací. Havarijní informační systém se dá také použít .... samotné počítače nejsou k ničemu, pokud nemají informace, které jsou uvnitř. To je to potřebné bohatství. Je možné to používat pro havarijní plánování .... opatření..... a personalistiku a pro všechny úrovně od podnikové až po celostátní.

Na závěr bych řekl něco o jakýchsi etapách toho, co jsme schopni udělat. V první etapě vidíme, že je třeba rychle mít k dispozici nějaké informace. Některé už jsou, my jsme schopni je formulovat, dát je do jedné pracovní stanice. A ... programy, které usnadní sběr informací a .... jejich konsolidaci na vyšší úrovni. Tam je třeba nějaká unifikace. Toto jsme už schopni udělat.

Pak by bylo vhodné nasadit nějaké pilotní .... na území, které by mohlo konsolidovat, udělat pořádek. To by mohlo proběhnout do konce roku a pak postupně podle zkušeností. ....., které je možné dodat, je možné doplnit o analýzy potřebné pro jejich obnovu, územní plánování atd. Děkuji za pozornost.

Poslanec Jozef Wagner: Domnívám se, že nejrozumnější by bylo, abychom šetřili čas, a to, co jsme viděli, posoudit až na pokračování této schůze, kterou bychom zde přerušili. Požádal bych pana kolegu Melčáka (?), člena rozpočtového výboru, a všechny kolegy, místní poslance z obou moravských krajů, aby na přerušenou část si připravili své podněty. Možná bude užitečné, abychom oslovili exekutivu, pravděpodobně ministerstva vnitra a obrany, na místopředsedu vlády Skalického, aby nám dali své stanovisko, v jakém rozsahu rozpočet roku 1998 má počítat s prostředky na případné využití toho, co nám bylo nabízeno.

Pokud kolegové souhlasí, tím máme tuto část vyřešenu. Nyní bych požádal pány přednosty, starosty a další hosty, aby oslovili rozpočtový výbor ..., které považují pro sebe, pro dané území za problematické pro řešení věcí a kde bude potřeba nějaké parlamentní .... centrální, aby se věcem pomohlo. Prosím, máte slovo.

Pan Plachý (?): Chtěl bych vás seznámit se situací po povodni ... a nejen to. Samozřejmě jsme ..... zmapovali..... obecně i v podnikatelské sféře, co.... občanů dělá 1,29 mld. korun škod. Já bych ale se obrátil na rozpočtový výbor s touto věcí. ... Škoda .... byla postižena povodní... (Dále nebylo souvisle rozumět.) ....

... lůžkového fondu, které jsme provedli a stav by měl být pro okres Uherské Hradiště 650 lůžek. Na tom jsme se shodli při jednání s Ministerstvem vnitra. Projekt ... a vlastně stavby ... v roce 1990, kdy nebyly prostředky a na zásah tehdejšího vedení nemocnice stavba byla z tohoto důvodu zastavena. Pokoušíme se marně tuto stavbu dostat na nějaký seznam staveb, které by měly být dotovány...

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji. Já se pokusím velmi stručně okamžitě odpovídat. Problémy financování jakýchkoli zdravotnických investic souvisí s rozhodnutím o výdeji toho, co bude součástí systému. V každém případě rozpočtový výbor, pane přednosto, vzal vaši informaci na vědomí. Budeme se dotazovat příslušného sněmovního výboru a budeme žádat ministra zdravotnictví, aby zaujal stanovisko. Pokud to je součástí trvalé sítě, pak by se měly patřičným způsobem zachovat.

Má to ještě jeden problém. Jestliže v roce 1990 byly rozpočtové problémy, v roce 1997 nejsou menší.

Pan ..... (Otrokovice): Chtěl bych upřít pozornost k aktuálním věcem, protože k tomu, co se stalo, bych chtěl doporučit, aby tento systém využit byl. Řeknu dvě obecnější věci. V Otrokovicích se projevují nejmarkantněji, a to je, že v podstatě máme dořešen systém pomoci pro ty, kterým dům byl zbořen povodní. Ale myslím, že je hodně domů, které byly tak poničeny, že třeba na rok nebudou obyvatelné, nejsou ale ke zboření. Náklady na rekonstrukci se budou pohybovat do půl miliónu korun. To jsou částky, které samozřejmě ... takto. Nemáme vzorové rozpočty na určitý typ domů, který v Otrokovicích je, a ten také odpovídá. Samozřejmě, že všechno může být jinak, ale princip, jinou cestu pomoci zatím nemáme než tu, že obce budou poskytovat určitou pomoc ve formě půjčky - v Otrokovicích jsme schválili 3% s dobou splatnosti 8 let. Otázka je, jakými fond obnovy naplníme. My jsme požádali o 150 mil., což by vycházelo 200 tisíc na jeden zničený domek, který - žel pro ty lidi - v Otrokovicích zůstane stát. Díky tomu, že starosta nedovolil prokopat hráze a neudělal větší proud, aby to smetl. Musíme si ale uvědomit, že jsme zachránili hodnoty a že stát to vyjde podstatně levněji, když se tyto domy spraví.

Ale nemáme dořešeno ..... náhradní ubytování bychom řešili, ale pokud ho budeme řešit, musí být využitelné i do budoucnosti. To znamená, že jsme u dalšího problému, že na mnoho věcí se budeme snažit získat státní peníze ve formě dotace. Dotace se potom velice pečlivě, s chladnou hlavou, vyhodnotí. Už nebyla kauza povodně, už nebude shovívavost, ale tvrdá realita. Řekne se: vážený pane starosto, užil jste v rozporu, vrátíte se sankcí. Dnes máme zákon o veřejných zakázkách, který podepsal pan Bělehrádek. Je vlastně ušitý tak jako zcela klasický zákon o veřejné zakázce. Pokud by mělo platit, co platí, nekopneme do země dříve než na začátku příštího roku.

Chtěl bych požádat rozpočtový výbor a vůbec Poslaneckou sněmovnu, aby vyhlásila stav nouze a udělala novelu tohoto zákona pro tento případ a zkrátila nebo zrušila pro tento případ odvolací lhůty. Odvolací lhůty vybereme, rozhodneme a jedeme. Můžeme pak stavět. My si nemůžeme dovolit užít státní prostředky jinak, než aby do toho seděly. Musí se třeba hájit i takové cesty, aby do toho seděly ty případy, kdy se domy podařilo zachránit, ale potřebuje se náhradní ubytování, výstavba náhradních bytů, protože bude hodně těch, kteří to vzdají, protože na to nebudou mít síly ani psychické, ani fyzické, ani finanční.

V Otrokovicích od roku 1990 do 1995 tyto domy si lidé odkoupili od obce, spravili, vydali se z peněz a dnes jsou skutečně bez finančních prostředků.

Říkám, že to není problém jen Otrokovic, protože se to týká tisíců rodin, ale bude to samozřejmě i v jiných - mluvím za všechny ostatní starosty. Řekněme si na rovinu - v tom měšci peníze nemáme, abychom všechno pokryli, a proto pro nás každý zachráněný dům je cenný. Najděme cestu, abychom domy zachránili, abychom nedělali demolice jen proto, že lidé neměli síly a prostředky, že nám to za rok spadne. My sice potom budeme pasovat do modelu, ale už peníze nebudou.

Poslanec Jozef Wagner: .... všechno, co je zde řečeno, je jednak zaznamenáváno, jednak kolegyně píší zápis. Takže by se nemělo technicky stát, aby cokoli zapadlo. Pokud předkládáte konkrétní podněty a pokud si myslíte, že máte v ruce písemné podklady, které mohou prospět a být třeba základem určité iniciativy, prosím, abyste nám je postoupili.

Ještě jednu věc. To konkrétní, co jste řekl, jsme slyšeli na mnoha místech. Domnívám se, že zde není nikdo, kdo by nevnímal tento problém. Jiný problém je, že exekutiva .... rámec pomoci a v rámci čísel, která takto budou schválena, se bude moci takto rozhodovat. Nyní bude naší povinností projednat s místopředsedou vlády panem Skalickým to, jak tyto věci, které by mohly zapříčinit pak už nevratné škody, spisovat a ....

Pan ........: Z okresního pohledu se pokusím, ..... Okresního úřadu ve Zlíně. Nechci zde podávat žádný podrobný výklad a výčet, jen snad naváži na to, co řekl kolega Palacký (?). Ztráty vyčíslené po povodni v našem okrese se pohybují kolem 1,5 mld. To nezahrnujeme ztráty, které jsou např. na úrodě, na výpadcích průmyslové výroby, dokonce ani na silnicích. To bychom se dostali k číslu možná i dvojnásobnému.

Chtěl bych podpořit především všechno to, co řekl pan .... a doplnil bych to ještě o jednu otázku. Jsme povinni vrátit lidem možnost nastěhovat se do svých domů, do svých bytů. Ale jsme povinni také zajistit lidem práci. V Otrokovicích je kolem 200 privátních firem, které, pokud nedostanou rychlou a potřebnou finanční injekci, budou muset být likvidovány. To jsou ztráty pracovních příležitostí. Mohla by být pohroma možná větší, než způsobila voda. Doporučoval bych - i když vím, že to není předmět základní činnosti rozpočtového výboru - tuto okolnost brát v úvahu a hledat cesty k účinným, rychlým a výhodným pomocem v této privátní podnikatelské sféře.

Snad ještě jednu poznámku. Osobně mě velice zaujalo to, co jsme viděli v úvodu a co se týkalo toho, čemu my říkáme integrovaný záchranný systém. My jsme pro to pravděpodobně všichni mnoho učinili, vyhledali prostory, měli iks jednání radiopojítka zkoumali a spojení vylepšovali atd. Mám z toho jediný základní poznatek. Celý integrovaný systém je nyní a do budoucnosti záležitostí havarijního informačního systému. Je třeba vybudovat havarijní informační systém tak, jak to bylo naznačeno právě zde. Děkuji za pozornost.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji. Pokud jste naznačoval problémy ...... s hospodářskými komorami, máme docela přesnou představu, ale je nutno vzít v úvahu, že řada těch firem byla tak řečeno pod vodou ještě před povodněmi. To znamená, že problémy nejsou tak jednoduché. Je tam složitější problém všechno to, o čem se mluvím ve vztahu k občanům, a to je záležitost humanitární, a zřejmá povinnost státu to nějakým způsobem řešit. Všechno, co je v oblasti hospodářské, souvisí s tím, co umožňuje náš právní řád, souvisí s tím, že v hospodářské sféře každý by měl svá rizika nést a být si jich vědom.

Samozřejmě stát nemůže zasahovat ve všech případech. V případě ohrožení bezpečnosti státu, v případě ohrožení hospodářského života regionu a v případě potřeby postarat se o výživu obyvatelstva. To zhruba bývá základem principu ve všech legislativách. Toto je hranice.

Včera jsem dosti tvrdě poznal nespokojení..... nepokrytě dal najevo, že pokud je to v zájmu těchto tří věcí, že budeme na toto téma uvažovat. Stát není chůva ...

Pan Nosok (?), Okresní úřad Kroměříž: Já bych samozřejmě podpořil pana starostu z Otrokovic, podpořil svého kolegu Dostála z hlediska informačního systému, ale chtěl bych zde ještě dát obecný podnět. Týká se starostů a paní starostky za mnou. To je podpora nájemního bydlení. Stát a rozpočtový výbor by se měl tímto zabývat. Podpora nájemního bydlení je velmi důležitou oblastí, na kterou by se nemělo skutečně zapomínat. Je to oblast nesmírně důležitá, protože kdyby podpora nájemního bydlení byla vyšší - a nyní bych .... ministerstvo pro místní rozvoj, že se o to opravdu stará, aby se podpora nájemního bydlení podpořila i z hlediska rozpočtového výboru jako takového.

Druhou oblastí, o které zde zatím nebylo hovořeno - a zcela jistě o tom bude hovořit pan starosta z Hradiště - je otázka komplexního řešení povodí a komplexního řešení výkonu státní správy v povodí. Na to se vůbec nemyslelo....

(Druhá strana kazety č. 4)

Poslední připomínka, o které se zde zatím nehovořilo, je k tragické situaci v okamžiku, kdy se zavřou silnice. Viděli jsme to všichni velmi dobře, když v podstatě jedinou silnicí, která byla přes řeku Moravu, byl .... most Karla Rajnocha (?) a za ním se dalo projíždět jenom nákladními auty tatra. Z toho byl totální kolaps. Při prosazování silničního obchvatu města Kroměříže jsme žádali, ať je to dálniční obchvat, ať to má parametry dálničního obchvatu. V případě, že by to bylo, měli bychom po problémech a Morava měla jediné spojení přes řeku Moravu stoprocentní.

Prosil bych, aby při zásazích, které se dělají na ministerstvu dopravy v regulaci, plně chápu, že dálniční síť musíme mít orientovanou stoprocentně na Evropskou unii, ale pro tento región dálniční propojení do Hulína a rychlostní komunikace od spodu na Přerov s návazností na přípojku zlínskou by v podstatě měla zůstat prioritou postižených oblastí, nemělo by se v Praze uvažovat o tom, že se to zruší a měl by se vymyslet systém, ať již za privátní podpory - protože pevně věřím, že se najdou privátní investoři, kteří by zafinancovali tuto stavbu - to znamená rychlostní komunikaci od Otrokovic nebo Hradiště do Přerova a dálnici Vyškov-Hulín - která by na rychlostní navázala a aby se našel systém, jak tomu privátnímu investorovi to umožnit, aby se vybíralo mýtné. Ale tato oblast dopravy je skutečně páteří dalšího rozvoje tohoto zničeného území bez infrastruktury. Bez toho to těžko půjde.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji. Vaše podněty mi připomněly, že se musím omluvit, že jsem nepřivítal a tím vás neinformoval o tom, že jsou přítomni zástupci některých ústředních úřadů. Z ministerstva dopravy je zde pan náměstek Foltýn, z ministerstva obrany pan Kalous, z ministerstva pro místní rozvoj pan náměstek Votočka a z ministerstva financí paní ředitelka Kameničková a .... Je zde přítomen prezident NKÚ pan Voleník. Samozřejmě i tito naši hosté mají příležitost se kdykoli přihlásit a případně odpovědět na vaše dotazy.

Pan .........: Mám jen technickou poznámku. Já jsem to řekl na poradě v Olomouci a považuji za nutné, aby to slyšeli páni poslanci, protože jsem poprosil pana místopředsedu vlády, aby poslaneckým klubům a poslancům tuto moji myšlenku prezentoval.

My všichni velmi dobře víme, v čem nám chybí střední článek samosprávy. Nemluvím za sebe, ale za starosty. Řekl jsem to před rokem i panu prezidentovi, když byl v Kroměříži. Páni starostové cítí, že nemají střední článek samosprávy. Ale střední článek samosprávy chybí právě v okresech. Ten vůbec nepotřebují v Olomouci, ve Zlíně nebo kdekoli jinde. Ten chybí v okresech. Kdyby měl v okrese tento střední článek samosprávy svůj vlastní zdroj financování, velmi dobře by si s tím uměl poradit.

Pokud, páni poslanci, budete rozumně přemýšlet o tom, co tedy s tzv. VÚSC, laskavě si vzpomeňte, že celé toto území potřebuje zhruba 45 miliard. To je přesně ta suma, která by stála, kdybyste VÚSC chtěli zřídit. Děkuji.

Poslanec Jozef Wagner: Mám k tomu poznámku. Chtěl bych poděkovat, že jste nás upozornil na hospodářský efekt problémů, ale netroufám si jakkoli reagovat věcně, protože kolik lidí ve sněmovně, tolik názorů na toto téma. Raději pojďme dál.

Pan Pokorný (.... Bruntál): Vážený pane předsedo... (Řečník byl daleko od mikrofonu, jednotlivá slova splývala. Tázal se na jednání ve Zlíně.)

Poslanec Jozef Wagner: Ve Zlíně jsme seděli s hospodářskými komorami místními nad řešením místních problémů. Všechno ostatní - jak jsme se dohodli - může být součástí této debaty. Takže pokud máte cokoli, můžete nám to říci.

Pan Pokorný: Jde o problematiku ... a Uhersko-Hradišťska. Chtěl jsem vás požádat o jednu věc. .... byla zasažena jako první, je tam zasaženo ne deset nebo dvacet procent...., ale podle našich informací ... zvlášť v okrese Bruntál....Vím, že se mluví o podporách podnikání, ale nevím, jestli je známa metodika, jakým způsobem by se dalo prokázat, že byli zasaženi povodní, popř. ....

Poslanec Jozef Wagner: Možná, že někdo z pánů náměstků se k tomu vyjádří. Vzhledem k tomu, že vláda ve středu přijala usnesení, jehož přílohy obsahují pravděpodobně odpověď, jsme připraveni na většinu vašich otázek. Prosím.

Pan Píša (ministerstvo obchodu a průmyslu): Ve včerejších Hospodářských novinách na straně 8 je zveřejněn program rekonstrukce. Program rekonstrukce je přílohou usnesení vlády. Je to odpověď na váš dotaz na pomoc podnikatelům. Dokonce mám sebou pár výtisků, takže vám je mohu potom předat.

Pan ......... (Hodonín): Velice ...... mnohé problémy. Televize a vůbec sdělovací prostředky mluví a barvitě líčí stav postižených lidí. My jsme zjistili ... a můžeme dnes říkat zaplať pánbu, že byli postiženi jenom málo. Ale přesto to budou škody v miliónech.

Nám zůstala jedna věc: Máme málo domovů důchodců, nemohli jsme posloužit .... nemocnicí, kapacitou, .... protože nemáme kapacity. ....

Fakt je, že u nás výkon, péče o staré lidi..... nám naroste počet žadatelů - nyní jich máme stovky - asi o dalších sta. Ne dnes, ne zítra. Ale staří lidé, kteří si nemohou opatřit dům, nemohou přijmout půjčky, budou postupně donuceni žádat o tento druh ubytování. Pokud se mi podaří přesvědčit ministra práce a sociálních věcí, případně ministerstvo financí, protože to není dotační .... pro individuálně dotované stavby, ... měli bychom se na to zaměřit. Protože my máme jiné důvody, proč bychom měli stavět třeba v okrese Hodonín aspoň jeden domov důchodců. Nyní se ta potřeba ještě zvýraznila.

Takže pokud ministr práce to vezme, ministr financí bude souhlasit, aby se s tímto vývojem také počítalo. Lidí, kteří nejsou ....., integrovaný systém ....

Pan Šutka (?), Uherské Hradiště: Já se velice rád připojuji k tomu, co zde bylo řečeno v předchozí debatě, snad s výjimkou toho, co říkal pan přednosta Pilař o vyšších územně samosprávných celcích. Jsem bytostně přesvědčen o tom, že v současné době v okrese pro to, aby mohly samosprávné orgány fungovat a efektivně využívat své finance, tyto okresy jsou příliš malé.

Pokud jde o záplavy, rád bych upozornil na určitou specifiku našeho města. Je to kvalitativně trochu jiné než jinde. V našem městě byla zaplavena celá městská památková zóna, prakticky celé centrum se všemi veřejnými budovami. Tím pádem se také při řešení finančních problémů dostáváme do trochu jiných dimenzí. Zejména nám vyvstává to, že podpora nájemního bydlení by měla být vyšší, máme-li na opravu stávajícího bytového fondu k dispozici pouze fond, který si chceme vytvořit. Požádali jsme o 30 miliónů.

V Uherském Hradišti totiž nespadly domy. Vydáno je pouze sedm demoličních výměrů. Čili diametrálně jiná situace než která je třeba za Moravou, ve Starém Městě. Ale škody na bytovém fondu, ať soukromém, nebo obecním, nebo družstevním, jsou obrovské. Náklady na byty, které jsou totálně zničené, jsou vysoké. Finančních prostředků v mantinelech, které jsou nám dány, se dostávat nebude. To je připomínka, pokud by byla možná vyšší podpora výstavbě nájemních bytů.

K tomu, co jsme viděli v ukázkách, velice se obracím s žádostí na rozpočtový výbor, aby - když se bude jednat o prostředcích na financování tohoto systému - byli k tomu velmi nakloněni. Když má člověk k dispozici pouze základní mapu, kde je distance dva metry - a jak vidíte, naše město je v rovině - to je velmi hrubé vodítko pro to, abychom mohli předvídat, co nastane, když voda tam nebo onde vtrhne přes hráze.

Rovněž jsem velmi rád, že pan přednosta Pilař zde zdůraznil otázku řešení dopravního systému. Podobný problém byl v Uherském Hradišti, když byla zaplavena na několika místech silnice procházející přes naši aglomeraci. Jak asi víte, je to souběh dvou silnic první třídy 53 a 55, nejfrekventovanější úsek na východní Moravě.

Ještě bych se vrátil k integrovanému záchrannému systému. Nejsou to pouze technická pojítka, nejsou to pouze computerované digitalizované systémy dat, ale jsou to také lidé. Myslím, že na to je třeba též počítat ve finančním plánu, že je potřeba mít .... lidí, kteří opravdu umějí pracovat, a když je potřeba, dokáží poradit. Myslím, že modelování, co se stane, když se voda někam dostane, bychom dokázali už v současné době využít s vědomím, že musíme tlačit zejména na povodí, jak zde bylo řečeno. ..., aby se začalo intenzívně pracovat i na protipovodňových opatření ...

Okresní úřad - a to bych chtěl zdůraznit - už reaguje na záležitosti, jednání proběhlo. V plné nahotě se tam ukázalo to, co je dnes Státní meliorační správa... akorát na to, aby nám vždy sdělili, že nejsou peníze. Jsou tam zřejmě peníze jen na to, aby těch několik lidí bylo placeno. Stav v aktivech ve společnostech povodí v celé situaci, jak se vyvinula, bych hodnotil jako velmi vlažný.

Pan ........: Chtěl bych využít přítomnosti zástupců ministerstva i hospodářské komory k jednomu problému, o kterém nevíme, jak ho budeme řešit, ale budeme ho muset řešit, a to je to, že privatizací se dostala čistírna odpadních vod, na které je závislé celé město a všechny podniky, do rukou soukromé firmy, která je na tom ekonomicky špatně a patří mezi ty, které na tom nebyly dobře ani před povodní. Tato s.r.o. vlastní čistírnu odpadních vod.... právě proto z toho důvodu, že tato společnost měla obavy, že by potom město bylo nad limity této společnosti ... odpadních vod. Ovšem povodeň jasně ukázala slabinu tohoto systému, protože .... abychom zprovoznili povodňová čerpadla, ..... chce po nás 2,85 mil. korun na každý den přečerpávání povodňových vod, jinak končí. Před povodní díky této společnosti jsme se topili ve spodních vodách a v odpadech, protože čistírnu odpadních vod zaplavila řeka ...

Dnes tato společnost zhruba řekla, že má finanční prostředky na provozování čistírny odpadních vod na dva měsíce a pak se neví. Já jsem velice nešťastný, protože pak to bude vydírání. My zaplatíme, protože všechno co děláme, je zbytečné, pokud nám nepůjde kanalizace. Bez čistírny odpadních vod město prostě nemá šanci. To jsou věci, které jsou bytostně důležité. Jestliže tato společnost skončí, skončí i město. Nevím, jak od této společnosti získat čistírnu odpadních vod, protože ....

Dávám v úvahu, jestliže tato pomoc by neměla ..... a město ano ... akcie.... tak soukromá společnost bude dělat celé město. My jsme se bavili ..... o lidech, které potkala záplava, ... (další text byl nahrán nesouvisle). ... a o všech podnicích, které v tomto městě jsou. To je věc, o které nevím, jak na to. Děkuji.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji. Domnívám se, že nejen odpovědi zástupců ústředních orgánů státní správy .... na vědomí a že se o tom bude jednat. Mám za to, že musíme .... jednání se vyjádřili na místě samém a že se budeme snažit, aby problém byl řešen.

Pan Malý (Kopec, Staré město ?): Dovolil bych se vrátit ještě k příčinám katastrofické povodně. Vzhledem k tomu, že na jednání .... řečeno, ... rozbor situace bude znám až po velmi dlouhé době, domnívám se, že je potřeba alespoň ihned začít napravovat to, co bylo za posledních deset, dvacet, padesát let zrušeno na našem území. Jedná se o ..... Uherské Hradiště, kde je přirozené území, které, když se naplnilo po okraj, nemělo odtok. Jeden problém byla hráz ze státní silnice, druhý problém byla hráz nad drahou ... a zrušené suché mosty zabránily přirozenému odchodu vody z tohoto území. ..... kde nechtěli kopat nádrž, a hysterické reakce strachu, že voda poteče do ... území. Myslím, že by stačilo dát ... do původního stavu přirozené vodní poměry vedly řeky Moravy ... propustí při takovýchto katastrofách ...

V této souvislosti bych chtěl reagovat na problém VÚSC. Myslím, že v okrese je problém ten, že okres sice koordinuje činnosti, ale vertikální systém ... řízení je pro nás katastrofa. Obec komunikuje se všemi, ale s každým samostatně, a žádný není schopen toto úsilí zkoordinovat.

Pan ........: Mám malou reakci. Chtěl bych poprosit pány starosty, aby mi dali program zrušených mostů co se týče pozemní komunikace a železnice. Celou záležitost bych nechal prověřit.

Pan ..............: Pane náměstku, ještě jedna zkušenost. Při projektování ... problém. Projektanti se snažili všechny propusti a ... zrušit. Dokonce tím způsobem, že se domáhají obcí, aby to finančně sanovaly... Určitě nemohou požadovat, aby to sanovala obec sama. .... Jednak je zde další snaha rušit nějaké stávající propusti....

Pan ..........: K povodí Moravy. Zde jsou ..... ale zároveň zde zaznělo, že k porušení nedošlo, zde došlo k porušení povinnosti ze strany povodí Moravy jednoznačně. A to z toho důvodu, že nevzalo v úvahu, že v místě starého tržiště (?) by mohla nastat průtrž. Ona nastala také proto, že tam byla těžba z lesa, který tam byl vysazen. V tom místě hráz sedla. Tím, že byla nižší, došlo k přelivu a ukusování hráze a k průtrži. Povodí se má starat a vědět, kdo mu co na jeho hrázi dělá.

Za další. ..... informační systém, protože kdo má první říkat starostům, jaké nebezpečí mohou čekat, než odborník, který vyhodnotí situaci na řece - kolik vody teče, kde se může rozlít, kudy by měla vést. Toto zde v žádném případě nebylo. My chceme po Povodí Moravy, aby intenzívně spravila průtrž, ale také aby udělala revizi celé hráze, protože voda potom tekla z Moravy do Moravy, protože se vytvořilo jezero a hráz je narušena v celém úseku.

O to se nikdo nestará, pan ředitel je velice nedůtklivý, když jsem na toto téma psal, informoval jsem přímo místopředsedu vlády ministra Luxe, který to má ve svém ranku. Nemůžeme si ale dovolit - a to zde také zaznělo - abychom vystavovali tyto oblasti následnému riziku jen proto, že někdo není schopen se postarat o majetek. My je nutíme k tomu, aby se starali o majetek, a jim je to proti srsti. To je svým způsobem nehoráznost.

Jestliže mi ředitel argumentuje, když mu řeknu, že jde o šest a půl tisíců lidí, slovy, že v celé povodni je to 2,5 miliónu, pak následně to nemůže dělat. Tím jsem si chtěl jen postesknout a říci, že nechci honit viníka, ale na druhou stranu musíme skutečně zjistit, co se stalo, proč se to stalo, co se má udělat. Nemusíme se ale upírat k celému projektu povodí Moravy, protože na to nejsou prostředky, ale alespoň to, co bylo funkční, spravit, obnovit a řešit. To je podpora všeho toho, co zde zaznělo. Není třeba vymýšlet nic jiného, než co zde bylo. Samozřejmě se musí udělat to, co se udělalo na Vltavě a na Labi. To, co se podařilo v případě Dyje a Moravy, že Dyje se pozdržela, protože byly volné Novomlýnské nádrže, dvě vody se nepotkaly. Jednoznačně se musí najít zdrž na Bečvě nebo na Moravě, protože to, že to šlo od západu k východu, Morava má kratší tok, rychleji odteče, než odteče Bečva, takž už teče za tou hrůzou z Moravy. Když prší od východu, což se stalo, tak se vody potkají. Systém jednu vodu pozdrží. To je to, co by se mělo do budoucna řešit. Ale hned se dají spravovat hráze.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji. Na toto téma .... se musí, protože nikdo neví, kdy další povodeň může přijít.

Pokud jde o větu směřovanou k povodím, pravděpodobně bude užitečné posoudit současný institucionální charakter, aby byl lepší. ...

Pan Barchánek (?), ministerstvo životního prostředí: Já nemohu mluvit za svého kolegu ...., který zde není. Je to škoda, protože povodí patří ....

Existuje usnesení vlády, ve kterém vláda ukládá resortu, který má v působnosti vodní povodí ..... Nyní je to pan místopředseda Lux. Myslím, že by to byla jedna z cest, po které .....

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji. Je nutno říci, že .... do 1. července ... někomu jinému.... Kdo dál se hlásí?

Pokud nikdo, požádal bych v závěrečné části zástupce ústředních orgánů státní správy, zdali považují za potřebné vás oslovit. Pokud ano, aby otázky, které zde adresovali ... právě tím, co bylo vysloveno. Mimo orgánů státní správy je zde pan prezident NKÚ ...., takže prosím.

Paní .........: Jednak bych chtěla reagovat na dotaz týkající se domova důchodců. O tomto problému vím. Domovy důchodců - obdobně jako ústavy sociální péče - vyšly určitým způsobem zkrátka. Zatímco nemocnice mají svoji příslušnou kolonku, když jde o havarijní stavy, tyto dva druhy zařízení nikoli. Tam je problém o to složitější, že se to netýká přímo ministerstva financí, že jsme očekávali od nastolení sítě zdravotnických zařízení, že ... určité kapacity. Ovšem podle předběžných údajů se ukazuje, že přeměna zdravotnického lůžka na péči sociální přijde v mnoha případech dráže než výstavba nového lůžka.

Další věc - a to bychom také chtěli apelovat na poslance - aby ministerstvo práce a sociálních věcí dalo najevo jasný program, jak se bude chovat k těmto zařízením a jakou vizi má v oblasti sociální péče. ..... způsobem lidi, kteří už nejsou schopni plně pečovat sami o sebe. Jsou tady domy s pečovatelskou službou, penziony a pečovatelská služba sama, která umožňuje, aby lidé zůstávali ve svých domovech ještě déle.

Chtěla bych také upozornit, že v této oblasti je určitá schizofrénie. Když si vezmete, že stát přispívá na výstavbu domovů a penzionů, ale nepřispívá už na provoz, na druhou stranu téměř vůbec nepřispívá na obnovu a údržbu domovů důchodců, ale přispívá na jedno lůžko. Je v tom určitý prvek, se kterým asi nelze souhlasit, a mělo by zde dojít ke změnám.

Nyní bych vás velice ráda informovala o toku peněz ....., ale ve vašich situacích asi důležitý je. Jak jistě víte, od pátku minulého týdne okresní úřady mohou přijímat žádosti fyzických osob, občanů, kteří přišli o bydlení, a poskytovat nenávratný příspěvek ve výši 150 tisíc. Ministerstvo financí rozeslalo návod, jak postupovat. V těchto dnech dostanete určité doplnění. Naše představa je taková, že po shrnutí zhruba 15 - 20 správních rozhodnutí o přidělení nebo o tom, že vše je v pořádku, byste nám odfaxovali celkový počet. My bychom vše připravili. Než dojdou kopie vašich správních rozhodnutí, připravili bychom pro vás peníze. Tak je dohoda s odborem státního rozpočtu.

Minulou středu vláda rozhodla o pomoci při obnově školských zařízení a místních komunikací. Pokud jde o první záležitost, po dohodě s ministerstvem školství ministerstvo financí připravilo podmínky, které vám budou rozeslány. Zároveň jsou v současné době vyčíslené už částky, které připadnou na jednotlivé okresy. Mechanismus rozdělování bude takový, že na návrh přednosty po odsouhlasení okresním shromážděním se tyto prostředky přidělí jednotlivým obcím, resp. jednotlivým školám.

Druhá věc - obnova místních komunikací. Jak víte, vláda rozhodla, že uhradí 60% skutečně vynaložených nákladů obcím v souvislosti s rekonstrukcí místních vozovek. Po dohodě s ministerstvem dopravy a ministerstvem pro místní rozvoj byly zpracovány podmínky a mechanismy k rozdělování. Bude to téměř obdobné jako u peněz na obnovu školských zařízení. To znamená po schválení okresním shromáždění.

Jsou to všechno zálohy na dotace, budou každý rok zúčtovatelné, s tím, že u obnovy komunikací definitivní zúčtování připadá na rok 2003. Děkuji.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji, paní ředitelko. Dále pan náměstek ...

Pan náměstek .......: Já bych řekl jen několik poznámek k oblasti bydlení. Myslím, že všichni jste seznámeni s tím, jaký program pro obnovu bydlení ministerstvo pro místní rozvoj připravilo. Prostřednictvím vládního výboru se podařilo jednotlivé částky předložit vládě. Vláda je v určitých modifikacích schválila.

Chtěl bych velice stručně - jak už jsem to udělal ve Velkých Losinách - apelovat na to, že programy pro podporu především nájemního bydlení a programy obnovy bytového fondu jsou schváleny, vypracovány, finanční prostředky jsou odsouhlaseny vládou. Naše ministerstvo v podstatě čeká na vaše konkrétní projekty. S řadou starostů a přednostů jsem už dnes mluvil. Je to v tuto chvíli ve vašich rukách, aby se jasné a konkrétní projekty na výstavbu nových nájemních bytů doložené samozřejmě vším potřebným dostaly co nejrychlejší cestou k nám. Budeme je vyřizovat bez jakéhokoli termínu, kontinuálně, nebudeme s žádným projektem otálet a čekat.

Padla zde ze strany pana starosty Myšáka záležitost Otrokovic. Musím říci, že Otrokovice jsou opravdu speciální záležitostí, se kterou se musíme zabývat, protože program na výstavbu nájemních bytů - povodňový program, nikoli známý program 320 tisíc na nájemní byt - je jasně vázán na obnovu zničených a spadlých obydlí. Což v Otrokovicích je zvláštní případ, že tomu tak není. Ale budeme se tímto případem zabývat a hledat nějaké řešení.

Čili opravdu neváhat a programy posílat k nám.

Ještě mám jednu informaci. Včera byl termín na zaslání finančních požadavků ze strany okresních úřadů na opravy bytů. Část požadavků se sešla, zdaleka ne všechny. Udělali jsme si vlastní průzkum, abychom věděli, v jaké výši asi požadavky se budou pohybovat. Již dnes víme, že požadavky z okresů budou řádově na úrovni 1,5 miliardy. Vláda zatím pro tuto položku uvolnila 500 miliónů. V této chvíli se naše ministerstvo bude muset orientovat zhruba na 30% výši, pokud nedojde k nějaké změně.

Pokud jde o novou výstavbu nájemních bytů, zatím se - pokud nedojde k nějakým dalším změnám - můžeme pohybovat do výše 50% nové výstavby vzhledem k počtu spadlých bytů a domů. To abyste měli představu, v jakých kategoriích se naše ministerstvo v tuto chvíli bude pohybovat. Děkuji.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji panu náměstkovi.

Pan ........: Jen velmi stručně. Pokud se týká resortu ministerstva dopravy, chtěl bych říci základní informaci a jednoduše reagovat na připomínku, která zde byla z okresu Kroměříž. Celkové škody na státní dopravní infrastruktuře v železniční a silniční jsou vyčísleny na pět miliard korun. Náš úmysl je, abychom v letošním roce odstranili škody asi za 2,4 mld., to znamená téměř jednu polovinu celkových škod bychom chtěli odstranit v letošním roce. Zbytek pak v roce příštím.

Po stránce stavebních kapacit nejsou problémy. Dá se říci, že je to výlučně otázka finanční. Zároveň chci konstatovat, že vláda nám uvolnila mimořádné prostředky v současné době v celkové výši 1,5 mld. korun. 350 miliónů korun hodláme utlumit v rámci kapitoly našeho státního rozpočtu pro letošní rok. Přesto nám ale pro naši úvahu letošního roku chybí asi 550 mil. korun. Ucházíme se o získání prostředků z programu FARE, které jsou zatím ještě disponobilní, nejsou vázány na zhotovitelské či jiné smlouvy. Z vládního materiálu vyplývá, že by se mělo jednat - pokud se nemýlím - o 38 mil. ECU. Takže příslušný požadavek s konkrétním vyčíslením jsme již podali.

Mám k dispozici seznam akcí z okresů Uherské Hradiště, Hodonín a Zlín, které máme dnes projednávat. Pokud by páni přednostové měli zájem o konkrétní informaci, mohu jim je sdělit, ale zde nebudu zdržovat.

Pokud se týká záležitosti, o které hovořil pan přednosta Pilát, abychom v této svízelné situaci neodsouvali příliš časově budování dálnice D 1 a rychlostní komunikace R 55, s tím, že bychom měli zvážit i využití privátního kapitálu formou mýtného, dá se říci, že tyto úvahy v současné době právě na ministerstvu dopravy a spojů se odehrávají. Je to věc velmi složitá, není to skutečně jednoduchá záležitost. Docela bych uvítal, kdybychom se s panem přednostou v průběhu příštích 14 dnů na toto téma mohli sejít. To je vše, děkuji.

Poslanec Jozef Wagner: Pane náměstku, nevím, jestli .... úvěr, který byl nějakou chvíli vyjednáván a připravován na výstavbu právě dálniční sítě.

Pan náměstek .......: Mohu na to reagovat, pane předsedo. My máme prakticky na 95% projednaný 15miliardový úvěr s Evropskou investiční bankou na program výstavby dálnic, který je garantován vládou. Očekává se, že nejvyšší představitelé Evropské investiční banky dají definitivní souhlas do konce měsíce srpna. Čili v nejbližších dnech by to mělo být oficiálně. Ale máme zprávy, že je to už více méně jen formalita.

Pak máme projednán úvěr, který se bude už čerpat na tzv. program obnovy evropských silnic ve výši 2 mld. od Evropské investiční banky. Pokud se týká prvního úvěru, o kterém jsem hovořil, ve výši 15 miliard, máme předběžně projednáno, že již v letošním roce bychom mohli čerpat tři miliardy korun. Bude to sice až v listopadu a prosinci, ale Konsolidační banka nám to překlene, takže ta nám už dává překlenovací úvěr, který bude potom doplněn tímto úvěrem, ač ho už v současné době čerpáme.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji, pane náměstku. Zeptal jsem se, aby naši hosté znali tuto informaci.

Pan ..........: Chtěl jsem se zeptat, pane náměstku, na tuto věc. My jsme se právě obrátili s ohledem na budování komunikací R 55 na ministerstvo dopravy, aby se nezapomnělo při budování železničního koridoru, který se má stavět, na ... a další inženýrské sítě, které se toho týkají a dělají se na parametry rychlostní komunikace. Bohužel jsem dostal odpověď - protože jsem byl pověřen okresem Zlín, abychom o tom jednal - od pana ministra, že s tím se zatím nepočítá, že se rychlostní komunikace odsouvá někam do budoucna i za cenu toho, že by se pak tyto objekty měly teprve budovat, i když to bude dražší...., že ministerstvo dopravy to nemůže akceptovat. Přimlouval bych se za to, aby se urychlila páteřní komunikace, která je pro nás velmi důležitá, aby se na ni nezapomnělo.

Pan náměstek ...........: Těžko se mi nyní reaguje. Bylo by to asi na mnohem delší dobu. Bylo by možná lepší, kdybychom si domluvili individuální jednání.

Pan ..........: ..... týká se to také silnice 50, která ... Tam se rovněž jedná o stejný problém. Jde o podjezd.

Já jsem se ale hlásil k jiné věci. Pane předsedo, byla během vašeho jednání nyní řeč o pomoci Červeného kříže?

Poslanec Jozef Wagner: Byla řeč obecně o jakési dobročinnosti a způsobu, jakým se dá garantovat, aby dobročinná činnost našla svého adresáta, aby se dostala tam, kam má.

Pan .................: Já bych chtěl nesměle podotknout, že informace, které nám chodí, informace a požadavky, ve mně vyvolávají dojem, že kolem toho asi vznikne velmi brzo - jak se nyní říká - nějaká mediální akce. Dost pozoruhodné je třeba to, že nabídky a dotazníky chodí v obálkách s hlavičkovým papírem akciové společnosti Boží dar. Ale prosím. V pravidlech je řečeno, že netřeba jít na projekty a. s. Boží dar, že je možno .... finanční pomoc.

Další pozoruhodná věc nám přišla cestou okresního úřadu ve formě tlusté sjetiny. V našem případě jsou uvedeni všichni důchodci. Státní správa sociálního zabezpečení pro ministerstvo práce a sociálních věcí po nás chce, abychom zakroužkovali P nebo N (?) - postižený, nepostižený. Týká se to prozatím důchodců, pravděpodobně nám přijde velmi brzo podobná sjetina osob, které pobírají přídavky na děti. Mám dojem, že zde vzniká jakási pyramida nějakého administrování, jakési byrokracie, kterou v konečné fázi úřad Červeného kříže asi nezvládne.

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji. K dobročinnosti - my nemáme právní úpravu, kterou by bylo možno vyhlásit ...., že je zde proto, na které musí být směřováno... Nicméně máme zákonnou úpravu povinnosti vyúčtovat. Na to bude potřeba dohlédnout. ...

Pan ................: Rovněž bych rád využil přítomnosti pana náměstka ministra dopravy. Chtěl bych se zeptat, v jakém stadiu jsou .... dálničních nálepek pro příští rok.

Pan náměstek ........: Nevím, do jaké míry to souvisí s povodňovou tématikou, ale pokud pan předseda dovolí, tak bych na to reagoval.

My jsme zpracovali materiál, kde skutečně už jsou nové návrhy na ceny. Postoupili jsme ho ministerstvu financí, protože podle nového zákona o veřejných komunikacích č. 13 ... tuto záležitost přebírá ministerstvo financí. Je to zatím pouze a jedině návrh, který může doznat ještě určité změny. Uvažujeme, že by se dálniční známka zvýšila na osobní .....

...zvyšuje se počet kilometrů dálniční sítě, která byla uváděna do provozu, konkrétně letos to bude téměř 60 km. Kromě toho docházíme k závěru, že těžké nákladní automobily velmi silně poškozují.......

Poslanec Jozef Wagner: Děkuji. Pane náměstku,.......Domnívám se, že by bylo velmi důležité, aby...., a to zejména s ohledem na ty, kteří přijíždějí a přetěžují, jezdí přes celou republiku.....a nikdo to nekontroluje. My jsme si zjistili, že náklady na pořízení zařízení jsou zanedbatelné. Takže nevím, jak se podělíte o iniciativu s Ministerstvem vnitra, ale......

Pan....: Jestli ještě mohu krátce reagovat, záležitost je nám známa a my samozřejmě jako resort zodpovědný za stav komunikací bychom velmi rádi, aby se to vyřešilo.

Jednáme delší dobu s Ministerstvem financí a Ministerstvem vnitra. Pokud se týká kontroly ....na vstupu do České republiky na hraničních přechodech, je to podle celního zákona v kompetenci Generálního ředitelství cel, zatímco pokud se týká kontrol ve vnitrozemí, je to v kompetenci Ministerstva vnitra.

Myslím si, že se dělají poměrně dost slušné pokroky právě pokud se týká instalace vah na hraničních přechodech. Na nových hraničních přechodech skutečně váhy instalovány jsou, jsou doplňovány i na stávajících.

Pokud jsem dobře informován, jsou ovšem určité problémy právě v celním zákoně. Tam se sice ukládá povinnost Celní správě kontrolovat tyto tlaky, ale nejsou tam sankce. Není to ošetřeno po stránce sankcí, takže dělá se určitý právní rozbor, jak by se to dalo nějak vyřešit, jestli bude nutná novela tohoto zákona, nebo ne, ale pracujeme na tom.

Pan Mírný (?), okresní úřad Vsetín: Pane předsedo, dovolte mi nejdříve poděkovat za možnost být na...., i když ke mně nedorazila pozvánka, ale přesto jsem rád, že tu mohu být.

Dále bych chtěl obecně uznat fakt, že třeba Ministerstvo pro místní rozvoj se snaží v rámci obnovy bydlení udělat, co je možné. Jen takovou jedovatou poznámku: Pane náměstku, vy říkáte v televizi, že to záleží na nás, abychom dali podněty. (Dále není téměř rozumět).

Ale ještě reakci na pana starostu, pokud jde o Červený kříž. Obecně se traduje, že blbost je nejvíce rozšířena ve státní správě....Já bych skromně poznamenal, že...., o kterých jste hovořil, jsou bohužel výmyslem Červeného kříže, nikoliv naším. To jsme nevymysleli my, státní úředníci, ale formu pomoci vymyslel Červený kříž, že zašle seznamy prostřednictvím Správy sociálního zabezpečení, ....starostu, starosta to zakřížkuje, přednosta to potvrdí a pošle se to zpátky. Neumím si představit, až se budou někde hádat, kdo dostal peníze, kdo nedostal,....jako starosta, jako přednosta, jak se z toho dostane.

Další věc je, že těch organizací je bratru stovka, takže když postup obdobně zvolí všichni, tak si to neumím představit. Ale co chci říci pro obveselení: Osobně se domnívám, že.....

Poslanec Jozef Wagner: Na poznámku, koho jsme zvali, koho jsme nezvali. To byl velký problém. My jsme potřebovali vyjet, abychom měli představy, ve chvíli, kdy budeme konkrétně o jednotlivých detailech vztahujících se k těmto problémům rozhodovat, abychom materii ovládali. Na druhé straně jsme si uvědomili, že všechno, co můžeme slyšet kamkoli vyjedeme, může být subjektivní a může být lobbistické.

Co se v řadě případů stalo - tak jsme se rozhodli to urgovat tím, že budou přítomni představitelé ústředního orgánu státní správy, kteří mohou vnést do materie jiný prvek. To jsme také učinili, načež jsme říkali, jaký může být rozsah setkání: 20, 50, 100 pozvaných, takže jsme zvolili nějakou variantu, ale nebylo skutečně možné pozvat tisíc lidí. Ani by to nebylo účelné, takže jsme se dopředu omluvili, já jsem požádal novináře při prvním setkání v Losinách, aby nás omluvili veřejnosti, že jsme nesledovali cíl nějakého velkého setkání s obrovským počtem lidí, ale sledovali jsme zcela konkrétní cíl prodebatovat problematiku na místě, kde budou přítomni všichni reprezentanti, jakýsi neorganizovaný výběr, starostů, přednostů okresních úřadů, jiných činitelů místních, hospodářské sféry a dobrovolných organizací. A byli jsme osloveni, mohli jsme vzájemně komunikovat a domnívám se, že to bylo užitečné. Navíc jsme dopředu oznámili, že jednání sněmovny je vždy veřejné, pokud z nějakých důvodů se nerozhodne jinak, informovali jsme veřejnost kdy a kde budeme a kdokoli by nás navštívil, pokud místnost je schopna to absorbovat, nikomu bychom nebránili vstupu. To říkám jen pro to, aby se někdo necítil dotčen.

Rád bych se zmínil ještě o jednom. Nevyjíždíme jen tehdy, když se někdo něco stane. Vyjíždíme pravidelně každé čtvrtletí do jednoho z krajů, abychom se seznámili s rozpočtovými problémy toho kterého kraje. Samozřejmě, opět je to tak, že nejsme schopni absolvovat cestu po celém kraji, že se s někým někde dohodneme a obvykle informujeme okresní úřady....v oblasti kratší nebo menší vzdálenosti, případně představitele místní správy. Ale i tento postup je dost náročný a v posledním čtvrtletí ho zřejmě nebudeme schopni absolvovat s ohledem na to, že letošní rozpočet bude zřejmě vyžadovat daleko víc věcných jednání ve sněmovně a že nám neumožní tyto výjezdy.

Rád bych vás chtěl požádat, pokud máte kdokoli jakékoli podněty, nejlepší je to samozřejmě přes kolegy místní poslance....protože ti mají obvykle daleko větší schopnost posoudit problém a předložit ho svým kolegům, ale pokud se obrátíte na výbor, všichni členové výboru text, se kterým se obrátíte, dostanou rozmnožený do rukou a.....

Pan....: K tomu, co jste říkal. Já se necítím dotčen, já jsem rád, že tu jste.....(není rozumět)

Poslanec Jozef Wagner: Tento problém není poprvé vysloven, už jsme ho registrovali dříve.

Paní....: Jde tu o dvě separátní věci. 150 000 příspěvek pro lidi, kteří s trvalým bydlištěm přišli o své bydlení, to je jedna věc, a úhrada tzv. demoliční faktury je věc druhá. Pokud vím, v řadě případů tyto demolice vůbec nefinancovaly fyzické osoby, ale hradily je obce. Obce mají právo tyto peníze dostat zpátky. Zatím jediným zdrojem je jedna ze čtyř várek dotací, které okresní úřady dostávaly, kde tento aspekt zahrnut je.

Pokud jde o problém 150 000 pro lidi, kteří neměli trvalé bydliště, tam si myslím, že také není o čem diskutovat. Jedná se o pomoc státu, pomoc v nejnutnějších případech, ale jde o to, aby lidé měli vůbec nějakou střechu nad hlavou. Kdybychom tuto pomoc rozšířili na všechna obydlí, která byla zničena, tak buď by se nedostalo na další prvky, které je nutno řešit, nebo by se nedostalo na řadu dalších věcí.

Poslanec Jozef Wagner: To, co je z toho obecné, je velká právní otázka, zda trvalý pobyt může být v souladu s právem,.... podle kterého se rozhoduje. Po mém soudu nemůže. A kdyby ten spor přišel k Ústavnímu soudu, tak by ho stát prohrál. Mlčet nad porušování práva bychom neměli nikdo. Tady bude potřeba, aby Ministerstvo financí navrhlo úpravu příslušného návrhu a našlo způsob, který bude v souladu s právem. Trvalý pobyt není ničím, podle čeho mohou být takovéto věci řízeny..... Platí jiná zásada. Platí zásada, že máme postupovat vůči občanům.... Já zde nechci rozvíjet velkou diskusi. Jeden z mých kolegů reaguje. V opačném případě, kdybychom se tvářili, že trvalý pobyt může, tak bychom se dostali možná o mnoho let zpátky, pane kolego. Nechme teď této debaty, věřme, že to je problém, a na pokračování přerušené schůze výboru v Praze o tomto problému budeme muset mluvit, protože problém to nesporně je. Vždycky, když jsme na konkrétním případě, na jednom místě jsme dokonce měli příležitost mluvit s lidmi, které to neštěstí potkalo, takže máme informace blízko a na přerušené schůzi v Praze se budeme těmto problémům věnovat.

Budeme muset končit, je 11. hodina, takže bych požádal pány kolegy, abychom se dnes bez příslušných organizačních věcí shodli na tom, že tuto schůzi přerušíme a zahájíme pokračování této 23. schůze před 24. schůzí ve čtvrtek 28. srpna. Požádal bych všechny, kteří mají podněty k usnesení výboru, aby je předložili pokud možno do úterý odpoledne. A kolegy, které jsem jmenoval, bych poprosil, aby se věnovali ještě před zahájením schůze, abychom pokud možno měli na stole připravený text.

Děkuji všem, kteří přijali naše pozvání a těším se, že se budeme setkávat......