Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1998

2. volební období

ZÁPIS

petičního výboru

z 25. schůze 11. března 1998

Program:

1/ Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva o spolupráci mezi Českou republikou a Mezinárodní organizací pro migraci, podepsaná v Praze dne 15. října 1997 (tisk 354)

2/ Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Evropská dohoda o osobách účastnících se řízení před Evropským soudem pro lidská práva (tisk 362)

3/ Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. 1998 do 31. 1. 1998 a za období od 1. 2. 1998 do 28. 2. 1998

4/ Návrh na vyřízení peticí došlých Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky orgánům Poslanecké sněmovny

5/ Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

6/ Podněty a připomínky poslanců

7/ Projednání petice Klubu občanů České republiky trvale žijících na Slovensku (čj. 275/P)

Schůzi výboru zahájila a řídila místopředsedkyně Ing. Hana Orgoníková. Nikdo z přítomných poslanců nenavrhl změnu ani doplnění schváleného pořadu schůze.

K bodu 1/

Zástupce předkladatele, náměstek ministra vnitra Ing. Jaroslav Kopřiva, uvedl, že spolupráce České republiky s AIOM dosud spočívala převážně v oblasti informací o migračních proudech a návratovém programu pro cizince. AIOM zajišťuje vracení osob po celý jejich transport, což dosud pro náš stát bylo složité. Předložený vládní návrh je v souladu s právním řádem České republiky a nebude mít dopad na státní rozpočet.

Zpravodaj výboru Ing. Zdeněk Škromach doporučil výboru předložený vládní návrh akceptovat a Poslaneckou sněmovnou schválit.

V rozpravě vystoupili:

posl. M. Grebeníček.

Výbor přijal (hlasování: 9 - 0) usnesení č. 100 v tomto znění:

Petiční výbor po úvodu náměstka ministra vnitra Ing. Jaroslava Kopřivy, zpravodajské zprávě posl. Ing. Z. Škromacha a po rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva o spolupráci mezi Českou republikou a Mezinárodní organizací pro migraci, podepsaná v Praze dne 15. října 1997;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.

Hlasování byli přítomni poslanci:

D. Bartošková, V. Fójcik, M. Grebeníček, J. Hofman, H. Orgoníková, V. Procházka, H. Škorpilová, Z. Škromach.

K bodu 2/

Úvodní slovo přednesl zástupce Ministerstva zahraničních věcí, vrchní ředitel JUDr. Rudolf Jindrák.

Zpravodajka výboru JUDr. D. Bartošková doporučila výboru s Dohodou vyslovit souhlas.

V rozpravě vystoupili poslanci:

V. Fójcik, V. Procházka.

Výbor přijal (hlasování: 8 - 0) usnesení č. 101 v tomto znění:

Petiční výbor po úvodu vrchního ředitele sekce právní a konzulární Ministerstva zahraničních věcí JUDr. R. Jindráka, zpravodajské zprávě posl. JUDr. D. Bartoškové a po rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Evropská dohoda o osobách účastnících se řízení před Evropským soudem pro lidská práva;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu;

III. zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny.

Hlasování byli přítomni poslanci:

D. Bartošková, V. Fójcik, J. Hofman, J. Honajzer, H. Orgoníková, V. Procházka, H. Škorpilová, Z. Škromach.

K bodu 3/

Výbor se seznámil se Zprávou o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. 1998 do 31. 1. 1998 a za období od 1. 2. 1998 do 28. 2. 1998 a po rozpravě přijal (hlasování: 8 - 0) usnesení č. 102 v tomto znění:

Petiční výbor

I. projednal

- Zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. 1998 do 31. 1. 1998

a

- Zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 2. 1998 do 28. 2. 1998;

II. pověřuje předsedu výboru, aby prostřednictvím počítačové sítě byli se Zprávami seznámeni všichni poslanci PS PČR.

Hlasování byli přítomni poslanci:

D. Bartošková, V. Fójcik, J. Hofman, J. Honajzer, H. Orgoníková, V. Procházka, H. Škorpilová, Z. Škromach.

K bodu 4/

Místopředsedkyně výboru Ing. Hana Orgoníková sdělila, jaké petice od poslední schůze petičního výboru byly doručeny Poslanecké sněmovně. Vyzvala poslance, aby rozhodli o způsobu jejich vyřízení.

Výbor po rozpravě přijal (hlasování: 8 - 0) usnesení č. 103 v tomto znění:

Petiční výbor po informaci místopředsedkyně výboru Ing. H. Orgoníkové o peticích došlých Poslanecké sněmovně v období od 23. 1. 1998 do 10. 3. 1998 a po rozpravě

I. souhlasí, aby následující petice vyřídil:

k novelizaci zákona:

- petice č. 30/P (o nabývání a pozbývání českého státního občanství), Český spolek na Slovensku, reg. org. Martin

posl. Jiří Novák

k ochraně životního prostředí:

- petice č. 31/P (k areálu bojiště bitvy u Slavkova), Jan Šedý, Jiříkovice

posl. Jiří Novák

k resortu dopravy:

- petice č. 36/P (omezení vlakového spojení na trati Čelákovice-Brandýs n.L.(Neratovice), Nemocnice Brandýs n.L.

posl. Hana Škorpilová

- petice č. 63/P (proti zrušení os. vlaku na trati Beroun-Březnice), R. Cholinský, Příbram 7;

posl. Hana Škorpilová

k politickým stranám:

- petice č. 65/P (k volebnímu zákonu), Masarykova demokratická strana, Praha 1;

posl. Vavřinec Fójcik

k sociálnímu zabezpečení:

- petice č. 67/P (protest účastníků - důchodců demonstrace proti drahotě) Důchodci za životní jistoty, Praha 3;

posl. Miroslav Grebeníček

k zahraniční politice:

- petice č. 75/P/98 (proti vstupu do EU a NATO) Fr. Smolík, Ostrava;

posl. Jiří Novák

II. bere na vědomí, že předseda výboru JUDr. Jiří Novák vyřídil petice

k resortu zdravotnictví:

- petice č. 8, 11, 19, 20, 21, 23, 24, 27, 28, 29, 34, 35, 37, 38, 39, 40/P/98 (právo na život), Římskokatolická farnost Chotěboř, E. Spilková, J. Šimková, V. Stoklas, M. Svobodová, Triality spol. s r.o., I. Lorencová, MUDr. E. Hladíková, K. Exner, M. Kůřilová, M. Heclová, E. Drábková, P. Víšek, PhDr. F. Vavruška, A. Matúšů, M. Rückerová;

- petice č. 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 60, 61, 62, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106

(CSI - právo na život - formulář CSI):

CSI- křesť.mezinár.solidarita-Přerov, Kongregace Milosrd.sester-Brno, RNDr. D. Kaláb-Vyškov, M. Rostová-Fryšták, K.Bultas-Ústí n.L., M. Heclová-Zábřeh, B. Holečková-Praha 9, F. Konečný-Ludgeřovice, J. Polcar-Moravany u Brna, Sigmundovi-Kroměříž, J.Čihák-Praha 3, O. Král-Nové Město n.Met., MUDr. M. Blažek-Blovice, M.Zatloukalová-Hanušovice, M. Jungmannová-Zlín, Mgr. A. Janková-Krnov, Orel-jednota Č.Budějovice, Charita Krnov, A. Matoušková-Kunovice Klášter dominikánů Plzeň, H. Kratochvílová-Plzeň, Ing. M. Zámek-Praha 7, J. Januška-Otrokovice, L. Hutečková-Přerov, V. Kurková-Ostrava 1, V. Hána-Kdyně, P. M. Sokol-Havl.Brod, V. Klíčová-Zlín, CSI-Křesťanská mezinárodní solidarita-Přerov, M. Sokolová-Pardubice, F. Píkal-Kamenice n.Lipou, P. Vázler-Nedvědice, M. Cedrychová-Pyšely, M. Hegr-Křešice, M. Dvořáková-Petrovice, J. Krotký-Chomutov, V. Stoklas-Hovorany, H. Krmašová-V.Poříčí, J. Kohotek-Litovel, M. Rundová-Smilkov, E. Prunnerová-Sušice, Římskokatolická fatnost-Klatovy, Děkanský úřad-Litoměřice, Římskokatolický farní úřad-Nová Ves, M. Sobotková-Olomouc, P. Bíro-Postřelmov, Římskokatol.farnost-Klatovy, A. Fojtíková-Nová Lhota, J. Šoustar-Bobrová, MUDr. G. Venclovská-Brno, M. Hanousek-Broumov, B. Saxl-Čáslav, R. Kazíková-Veselí n.Mor., I. Schwarzová-Želetice, J. Dufková-Praha 4, Z. Dovole-Písek;

k bytové politice:

- petice č. 9/P/98 (privatice podnikových bytů), F. Šlégr, Hr.Králové;

k zahraniční politice:

- petice č. 12/P/98 (proti vstupu do EU a NATO) Fr. Smolík, Ostrava,

k potírání projevů rasismu:

- petice č. 13/P/98 (proti rasismu) Fr. Smolík, Ostrava;

- petice č. 15/P/98 - Evangelická akademie Náchod;

k volbám:

- petice č. 14/P/98 (pro vypsání předčasných parlamentních voleb) Fr. Smolík, Ostrava;

III. bere na vědomí, že předseda výboru JUDr. Jiří Novák petice

postoupil věcně příslušnému orgánu Poslanecké sněmovny k vyřízení

výboru pro sociální politiku a zdravotnictví:

k resortu zdravotnictví:

- petici č. 10/P (proti privatizaci polikliniky v Tachově), Mgr. A. Báčová, Tachov;

- petici č. 33/P (za zachování provozu nemocnice v Rýmařově), Ing. P. Kolář, Rýmařov;

- petici č. 58/P (proti zrušení Vojenské nemocnice v Brně), Svaz vojáků z pov. AČR, Brno;

- petici č. 64/P (za zachování vojenských nemocnic), Vojenské sdružení rehabilitovaných, Plzeň;

- petici č. 66/P (za zachování nemocnice v Berouně), Marie Lysenková, Beroun

- petici č. 84/P (výběrové řízení pro Nemocnici s polikl. Č.Brod), H. Procházková, Český Brod;

k sociálnímu zabezpečení:

- petici č. 59/P (důchody rozvedených žen), Eva Berdychová, Plzeň.

Hlasování byli přítomni poslanci:

D. Bartošková, V. Fójcik, M. Grebeníček, J. Hofman, H. Orgoníková, V. Procházka, H. Škorpilová, Z. Škromach.

K bodu 5/

Místopředsedkyně výboru Ing. Hana Orgoníková přednesla návrh termínu a pořadu další schůze výboru s tím, že program předseda výboru upřesní.

Výbor vyslovil s návrhem souhlas a přijal (hlasování: 8 - 0) usnesení č. 104 v tomto znění:

Petiční výbor

I. schvaluje termín 26. schůze výboru dne 24. března 1998 (viz příloha);

II. pověřuje předsedu výboru JUDr. Jiřího Nováka, aby pořad schůze výboru upřesnil.

PŘÍLOHA

Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1998

2. volební období

POZVÁNKA

na 26. mimořádnou schůzi

petičního výboru, která se koná

dne 24. března 1998 - 10 minut po skončení schůze Poslanecké sněmovny

v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, Praha 1,

zasedací místnost č. 22

PROGRAM:

1/ Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu přístup České republiky k Severoatlantické smlouvě sjednané ve Washingtonu dne 4. dubna 1949 (tisk 384)

UVEDE: PhDr. Jaroslav Šedivý, ministr zahraničních věcí

RNDr. Michal Lobkowicz, ministr obrany

ZPRAVODAJ: posl. Dr. Jiří Honajzer

2/ Podněty a připomínky poslanců

3/ Sdělení předsedy

4/ Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Hlasování byli přítomni poslanci:

V. Fójcik, M. Grebeníček, J. Hofman, H. Orgoníková, I. Plechatá, V. Procházka, H. Škorpilová, Z. Škromach.

K bodu 6/

Poslankyně H. Škorpilová žádala o informaci, jakým způsobem vyřizuje petice výbor zdravotní a pro sociální politiku a jak dodržuje lhůty. (Poslanec Z. Škromach podá zprávu,

jak VSPZ petice vyřizuje.)

K bodu 7/

Zástupce petičního výboru Klubu občanů České republiky trvale žijících na Slovensku (čj. 275/P) Ing. Karel Sedlář uvedl důvody, které je vedly k sepsání petice. Pisatelé petice nežádají dvojí občanství, ale výjimečná situace, která vznikla po rozdělení ČSFR, vedla k negativním dopadům na české občany trvale žijící na Slovensku a je třeba srovnat práva občanů žijících v České republice s českými občany žijícími trvale na Slovensku. Písemný podklad, obsahující oblasti do kterých se negativně promítlo rozdělení státu, byl poslancům rozdán (viz příloha).

V rozpravě vystoupili poslanci:

H. Škorpilová (navrhla usnesení výboru: žádat vládu o vyjádření k věci a celkové řešení); H. Orgoníková; J. Honajzer; V. Fójcik; P. Tollner (doporučil jednorázové finanční odškodnění těmto občanům).

K jednotlivým negativním dopadům se vyjádřila zástupkyně Ministerstva práce a sociálních věcí JUDr. Helena Malinová a JUDr. Šebková, dále náměstek ministra vnitra Ing. Jaroslav Kopřiva, náměstek ministra financí Ing. Libor Svoboda, zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Ing. Josef Beneš, CSc. a zástupce Ministerstva zahraničních věcí JUDr. Rudolf Jindrák.

K uvedeným problematickým okruhům uvedli: placení zdravotního pojištění státem pro ty, kteří se přestěhovali do ČR v důchodovém věku řeší zákon č. 48/1997 Sb., zdravotní připojištění při cestách do ČR je řešeno. V diskusi dospěli k závěru, že problémy, které české občany na Slovensku tíží, se musí řešit komplexně. Současná vláda však z časových důvodů věc nedořeší, může pouze připravit podklady pro vládu příští.

V závěru jednání výbor přijal (hlasování: 6 - 0) usnesení č. 105 v tomto znění:

Petiční výbor po vyslechnutí zástupců petičního výboru, Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a po rozpravě

doporučuje vládě

1/

aby zvážila možnosti a způsoby řešení problémů českých občanů trvale žijících ve Slovenské republice, jak jsou uvedeny v příloze tohoto usnesení;

2/

aby koordinací a trvalým sledováním této problematiky byl pověřen jeden z ministrů vlády.

Příloha usnesení petičního výboru č. 105

Podklady k prezentaci a zdůvodnění petice před Petičním výborem

Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky.

1. Placení zdravotního pojištění státem pro ty, kteří se přestěhovali do ČR již v důchodovém věku.

Mnoho občanů České republiky, kteří se rozhodli vrátit do ČR jsou již v důchodovém věku. Po přestěhování, poněvadž byli pojištěni u Slovenské zdravotní pojišťovny, pokud chtějí být zdravotně pojištěni a zabezpečeni v ČR, musí si ze svého důchodu platit dnes zatím 400,- Kč zdravotního pojištění.

K tomu přistupují značné rozdíly ve výši důchodů plynoucí z rozdílné legislativy v SR i ČR. Tyto rozdíly jsou pro navrátivší se důchodce velmi nevýhodné jednak z důvodů nižších důchodů na Slovensku a jednak z kurzovní odchylky. Argument, že by to někdy v budoucnosti mohlo býti také opačně neobstojí, protože tito důchodci na to doplácejí dnes.

2. Nemožnost důchodového připojištění.

3. Nemožnost účasti na stavebním spoření s příspěvkem státu.

Občanství a trvalý pobyt je podmínkou pro účast na důchodovém připojištění i stavebním spoření s příspěvkem státu. Proč se nemohu připojistit v České republice, nebo proč nemohu být účastníkem stavebního spoření, když je to pro mne možná jediný způsob jak se, přestěhovat do ČR, jak si zabezpečit klidné stáří ve své vlasti ?

4. Nerovnoprávné postavení dětí občanů České republiky s trvalým pobytem na Slovensku při studiu na vysokých školách v ČR.

Děti občanů ČR s trvalým pobytem na Slovensku, pokud jsou občany ČR, se nemohou dostat do výměnných kvót studentů mezi ČR a SR.

Pokud jsou občany SR je to čistě teoreticky možné, avšak známá praxe to zcela vylučuje. Student Slovák v rámci výměnné kvóty má studium v ČR zdarma navíc dostává na vysoké škole stipendium, zatímco jeho kolega Čech [(národností Čech, občan SR, rodiče občané ČR s trvalým pobytem v SR)] ze Slovenska nejen, že nemá na stipendium nárok, ale musí si navíc platit školné jako cizinec.

Děti narozené na Slovensku byť jsou i oba rodiče občany ČR se staly automaticky

občany Slovenské republiky. Možnost volby, která je přiznána dětem ze všech jiných smíšených manželství občana ČR s cizincem, státi se po svém rodiči občanem ČR jim byla odmítnuta.

5. Nerovnoprávné postavení občanů České republiky s trvalým pobytem na Slovensku při poskytování slev v hromadné dopravě v České republice.

Slevy ve veřejné dopravě jsou vázány na trvalý pobyt v České republice.

6. Nutnost zdravotního připojištění při cestách do České republiky.

Pokud chci být zdravotně pojištěn v ČR musím se připojistit jako při jakékoli jiné cestě do zahraničí. I když jsem vlastně doma a na návštěvě u dcery, syna rodičů.

7. Nemožnost zúčastňovat se recipročních studijních výměn v zahraničí.

Zúčastnit se recipročních výměn studentů v zahraničí nemohou děti s Českým občanstvím žijící trvale na Slovensku z důvodů občanství a v Čechách z důvodů trvalého pobytu na Slovensku.

8. Nemožnost být volen do zastupitelských orgánů české republiky.

Nesplňujeme podmínku trvalého pobytu v České republice.

9. Nemožnost zúčastnit se druhého kola kupónové privatizace.

V České republice z důvodů trvalého pobytu na Slovensku, na Slovensku z důvodů občanství cizího státu. Argumentace typu "Stejně se s tím již nedá nic dělat" neobstojí. Jednou tady byla zákonem spáchána křivda, tedy je na zákonodárném sboru, aby ji co nejdříve napravil.

10. Nemožnost zařazení do kvót pro práci ve třetích zemích.

Stejné jako výměny studentů v zahraničí.

Je zřejmé, že tato občanská nerovnoprávnost je dána výhradně našim vynuceným trvalým pobytem na Slovensku. Argument, že ani občané České republiky žijící v jiných státech tyto práva nemají je v našem případě zavádějící a nesprávný.

Jsme skutečně výjimečný případ, který nemá, pokud je nám známo, v demokratickém světě obdoby. Každý zodpovědný občan České republiky, který ať už z jakýchkoli důvodů, se na základě vlastního individuálního rozhodnutí rozhodl pro trvalý pobyt v cizím státě, musí tak nutně snášet i některé nepříjemné konsekvence z tohoto rozhodnutí plynoucí.

Čeští občané, kteří se na Slovensku ocitli po rozdělení ČSFR, tak z vlastní vůle neučinili do tohoto postavení se dostali ne vlastní vinou. Proč a podle jakých objektivních, etických či právních důvodů, by tedy měli snášet některé konkrétní diskriminující prvky, které jim rozdělní přineslo ?

Při rozdělování ČSFR bylo přeci vycházeno z principu, aby žádný z občanů nástupnických států rozdělením nikterak neutrpěl.

Rozdílné postavení obou států ve vztahu k EU a NATO tyto problémy v nejbližší budoucnosti jen prohloubí. Předpoklad, že je možné řešit tyto problémy dvoustrannými smlouvami mezi SR a ČR je vzhledem k politické i společenské situaci v obou zemích, jak již dosavadní pětiletá praxe dokázala, zcela nereálné.

Je třeba zdůraznit, že tyto problémy se týkají výlučně českých občanů a českého státu, řešení je proto hledat v úpravě české legislativy.

Náš návrh samozřejmě neřeší vše, ale alespoň podstatnou část problémů:

Pro jednoduchost, časovou nenáročnost i srozumitelnost, navrhujeme, aby byla přijata nová právní úprava, která by se vztahovala:

1. Na občany České republiky, kteří mají ke dni účinnosti tohoto zákona trvalé(ý) bydliště (pobyt) na území dnešní SR bez přerušení nejméně od 31.12.1992, nebo

2. se ocitli na území SR v důsledku rozdělení bývalé ČSFR.

Na občany splňující podmínky v bodu 1 a 2 se ve všech případech, kdy právní všeobecně závazný předpis požaduje jako podmínku svého uplatňování vůči občanovi trvalý pobyt na území ČR, nebo souběh občanství ČR a trvalého pobytu na jejím území, pohlíží jako by podmínku trvalého pobytu na území ČR splňovali se všemi z toho vyplývajícími právními důsledky.

Tato právní úprava by se samozřejmě netýkala občanů, kteří se na Slovensko individuálně přestěhovali po 1.1.1993.

Hlasování byli přítomni poslanci:

D. Bartošková, V. Fójcik, O. Kužílek, H. Orgoníková, H. Škorpilová, P.Tollner.