Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Martina Přibáně a dalších na ministryni spravedlnosti Vlastu Parkanovou a odpověď ministryně spravedlnosti Vlasty Parkanové na tuto interpelaci. Pan poslanec Martin Přibáň a další požádali o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 649

Vážený pan

Ing. Miloš Zeman,

předseda Poslanecké sněmovny

PARLAMENTU ČR

zde

Vážený pane předsedo,

dovolte, abychom Vaším prostřednictvím zaslali interpelaci paní ministryně spravedlnosti Vlasty PARKANOVÉ

ve věci důvodů pro uvalení vazby na JUDr. Libora Nováka.

Příloha: podpisový arch interpelujících poslanců

S pozdravem

	Martin Přibáň, v. r.
	Jiří Černota, v. r.
	Hana Marvanová, v. r.
	Anna Röschová, v. r.
	Ivan Langer, v. r.
	Milan Uhde, v. r.
	Ivana Plechatá, v. r.
	Tomáš Kladívko, v. r.
	Milena Kolářová, v. r.
	Stanislav Pěnička, v. r.
	Tomáš Páv, v. r.
	Jindřich Vodička, v. r.
	Daniel Kroupa, v. r.

V Praze 3. 4. 98

Vážená paní ministryně,

dovolte nám, abychom se na Vás obrátili jako lidé, kteří cítí spoluzodpovědnost za úroveň a důvěryhodnost našich státních orgánů včetně nezávislé justice.

Ve dnech 14. února až 26. března byl držen ve vazbě náš bývalý kolega JUDr. Libor Novák. Aniž bychom si činili jakékoli právo zasahovat do nezávislosti orgánů činných v trestním řízení, postupně jsme docházeli k přesvědčení, že se v případě věznění Libora Nováka jednalo o záležitost politickou, byt' formální důvody jsou pochopitelně jiné.

Omlouváme se, že při svých Vám sdělovaných pochybnostech budeme vycházet pouze z informací sdělovacích prostředků, jelikož ale nebyly nikdy dementovány, považujeme je za pravděpodobné.

1. Libor Novák byl zatčen za asistence sdělovacích prostředků na veřejném prostranství tenisových kurtů jako člověk, který se údajně vyhýbal vyšetřovacím orgánům. Takové podezření získaly tyto orgány ze sdělovacích prostředků.

Obavy z útěku do zahraničí získaly vyšetřovací orgány z informace, že si pan Novák zaplatil u cestovní kanceláře Fischer zájezd pro celou rodinu do Dominikánské republiky. Přitom existují poměrně jednoduché prostředky, jak státní orgány mohou zabránit podezřelé osobě uprchnout mimo území republiky - výzvou k neopouštění republiky nebo přímo odebráním cestovního pasu a upozorněním pohraniční policie. Nic z toho nebylo použito.

Obavy z možného ovlivňování svědků mohou být zdánlivě složitějším oříškem. Ovšem jen v případě, že nevezmeme v úvahu souvislosti průběhu vazby, stáří případu, výslechu svědků, a nakonec propuštění z vazby před vyslechnutím údajně důležitého svědka. Rovněž odůvodnění obvodního státního zástupce, který pro týdeník Respekt nutnost vazby upřesnil poukazem na možnou výši trestu, se nám nezdá správné. Je přece jasné, že nutkání ovlivňovat svědky bude mít každý ihned poté, co se úmyslného trestného činu dopustí. Libor Novák však daňové přiznání podepsal již před dvěma lety a od té doby byl až do uvalení vazby zcela jistě ve styku s lidmi, kteří byli poté policií jako "neovlivnění" vyslýcháni.

Vážená paní ministryně, věříme; že pochopíte, že výše uvedené úvahy zakládají skutečně oprávněnost naší domněnky, že v návrhu na uvalení vazby na Libora Nováka nebylo zdaleka vše v pořádku a že by mělo být naším společným zájmem tyto pochybnosti bud' vyvrátit, nebo z jejich potvrzení vyvodit důsledky. Není přece možné, aby v trestních věcech byl člověk handicapován pouze proto, že byl politicky činnou osobou.

Je nám jasné, že není ve Vaší moci ovlivnit rozhodování orgánů činných v trestním řízení, a jsme přesvědčeni, že je to dobře. Rovněž tak soudy, které o uvalení vazby rozhodují, postupují nezávisle, k čemuž lze opět pouze dodat: zaplaťpánbůh za to! Současně ale je ve Vaší moci dotázat se nejvyššího státního zástupce na pochybnosti uvedené nejen v této interpelaci, ale například i v článku "Něco se najde vždycky" pana Kontry v týdeníku Respekt č. 14 ze dne 30. 3. 1998. Současně Vás žádáme o prošetření těchto pochybností a podrobné zdůvodnění. Domníváme se totiž, že přesvědčivost důvodů vedoucích k podání návrhů na uvalení vazby není vzhledem k výše uvedenému zřejmá. A podání takového návrhu je v kompetenci právě státního zástupce.

Nemůžeme se zbavit dojmu, že se v této zemi děje něco, co není zcela jistě v souladu s naší společnou představou o demokratické evropské zemi. Není podle našeho názoru možné, aby se orgány, které mají v České republice hájit právní stát, zajímaly o věci na objednávku médií, a pokud se média nezajímají, aby lhostejně přihlížely, jak jsou principy právního státu porušovány. Případ Libora Nováka není podle našeho názoru jediný, který vzbuzuje podobné pochybnosti. Nepopíráme přitom, že jsme se ve vládních stranách více či méně podíleli na tvorbě stavu, který zde dnes kritizujeme, ale možná právě pocit spoluzodpovědnosti poslance nás vede k sepsání této interpelace.

Děkujeme za odpověď v zákonné lhůtě!

S úctou

V Praze, dne 3. dubna 1998

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ze dne 3. 4. 1998 ve věci uvalení vazby na JUDr. Libora Nováka, kterou podepsali další paní a páni poslanci, Vám po prošetření sděluji:

JUDr. Novák byl zadržen s předchozím písemným souhlasem státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 jako podezřelá osoba ve smyslu § 76 odst. 1 tr. řádu, když do té doby ze zjištěných okolností vyplývalo dostatečně zdůvodněné podezření, že se svým jednáním mohl dopustit trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle § 148 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zák. účinného do 31. 12. 1997. K vydání předchozího souhlasu k zadržení vedla státního zástupce obava, že bez přítomnosti JUDr. Nováka nebude možno řádně objasnit vzniklé závažné podezření z trestného činu a že tím dojde ke zmaření účelu trestního řízení, resp. že jeho účel nebude dosažen. Tyto obavy státního zástupce měly svůj původ v informacích policejních orgánů operativní povahy, podle nichž po podání trestního oznámení ze strany Finančního úřadu pro Prahu 1 jmenovaný vycestoval do zahraničí, kde pobýval na blíže neurčených místech. V kontextu s úmyslem jeho manželky vycestovat rovněž do ciziny, a to do Dominikánské republiky na dovolenou, a s tím, že termín návratu není jistý, došel státní zástupce k závěru, že by se JUDr. Novák mohl šetření vyhýbat svým pobytem v zahraničí, z čehož byl dovozován důvod vazby ve smyslu § 67 písm. a) tr. řádu. Orgány policie postupovaly v této souvislosti na základě vlastních poznatků, nikoli na základě informací z tisku.

Dne 13. 2. 1998 bylo JUDr. Novákovi sděleno vyšetřovatelem II. odboru Úřadu vyšetřování hl. m. Prahy obvinění pro trestný čin zkrácení daně, poplatků a podobné dávky podle § 148 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zák., účinného do 31. 12. 1997.

V návaznosti na to předložil vyšetřovatel státnímu zástupci podnět k podání návrhu na vzetí JUDr. Nováka do vazby z důvodu § 67 písm. a), b) tr. řádu. Stanovisko vyšetřovatele Policie ČR ohledně existence důvodu vazby převzal jako správné po přezkoumání věci i státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 a téhož dne, tj. 13. 2. 1998 podal Obvodnímu soudu pro Prahu 1 návrh na vzetí JUDr. Nováka do vazby z důvodů § 67 písm. a), b) tr. řádu.

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 2. 1998 byl také JUDr. Novák vzat z uvedených důvodů do vazby.

Ke stížnosti obviněného Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 3. 1998 usnesení soudu I. stupně zrušil a sám rozhodl tak, že obviněného vzal do vazby pouze z důvodu § 67 písm. b) tr. řádu. Bezprostředně poté, co byly v přípravném řízení provedeny výslechy svědků, kteří měli pro posouzení věci podstatný a určující význam, byl JUDr. Novák z vazby propuštěn na svobodu, neboť koluzní důvod vazby touto skutečností pominul.

Popsaný postup při rozhodování o vazbě JUDr. Nováka byl shledán standardním a zákonným postupem orgánů činných v trestním řízení, které v něm využily svých zákonných oprávnění, jimiž v trestním procesu disponují. Nebyly zjištěny žádné skutečnosti či indicie, které by nestrannost tohoto postupu zpochybňovaly. Zejména lze vyloučit, že by proces byl ovlivněn jakoukoli vnější, jmenovitě politickou aktivitou, ať už z kterékoliv strany.

Neobstojí ani tvrzení, že se orgány činné v trestním řízení věcí zabývaly až na základě objednávky médií; šlo o vyústění dlouhodobého šetření orgánů policie na základě trestního oznámení Finančního odboru pro Prahu 1.

Určité pochybení Městského státního zastupitelství v Praze, spočívající zejména v tom, že na počátku vyšetřování samo neprovádělo dozor, ale bez zákonného důvodu jej přenechalo Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1, bylo konstatováno a bude řešeno s vedoucím státním zástupcem JUDr. Křivánkem po jeho návratu z dovolené. Pokud totiž trestní stíhání zahájil a vedl vyšetřovatel Úřadu vyšetřování hl. m. Prahy, tedy orgán s krajskou příslušností, mělo od počátku vykonávat dozor Městské státní zastupitelství v Praze. Povinnost jednoznačně vyplývá z ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství v platném znění. Tímto postupem však postavení obviněného v trestním řízení nebylo zhoršeno.

Prosím, abyste s mou odpovědí seznámil i ostatní paní a pány poslance, kteří interpelaci podepsali.

S pozdravem

Vážený pan

Martin Přibáň

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha