Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Václava Exnera na ministra průmyslu
a obchodu Karla Kuhnla a odpověď ministra průmyslu
a obchodu Karla Kuhnla na tuto interpelaci. Předkládám
rovněž novou odpověď ministra průmyslu
a obchodu Karla Kuhnla na interpelaci, kterou vypracoval poté,
kdy Poslanecká sněmovna na své 20. schůzi
s odpovědí na interpelaci vyslovila nesouhlas. Pan
poslanec Václav Exner požádal o zařazení
nové odpovědi na pořad schůze Poslanecké
sněmovny. Interpelace, odpověď a nová
odpověď jsou přílohami sněmovního
tisku.
Příloha
Václav Exner, poslanec
Tel. 312 45 61, 0602/348 465, kancelář 2422 4417
V Praze 7. ledna 1998
Vážený pane ministře,
Jaký bude další postup Vašeho ministerstva,
Vás osobně, případně co budete
navrhovat a prosazovat ve vládě, pokud jde o problém
Poldi Kladno?
Budete navrhovat kroky směřující k
obnovení výrazného rozsahu hutní a
navazující výroby, např. formou sdružení
všech zainteresovaných subjektů s určitou
organizační rolí státu a případně
poskytnutím záruk?
Po svém nástupu do funkce ministra průmyslu
a obchodu v minulém roce jste se k této problematice
vyjádřil. Jaké konkrétní kroky
jste od té doby učinil a co se Vám podařilo?
Domníváte se, že překonání
vzniklé právní džungle v tomto případě
patří jen soudům a že ostatní
(odpovědné) státní orgány mají
jen přihlížet?
Jaký je Váš názor na omezení
přislíbených podpor podnikatelské
činnosti a zaměstnanosti pro Kladensko v loňském
roce v souvislosti s ekonomickými balíčky?
Dojde k jejich obnovení nebo bude poskytnuta jiná
podpora Kladensku?
Zabýváte se - případně s ostatními
členy vlády a jejich úřady - problematikou
těch, kteří přišli o zaměstnání,
z nichž zvlášť těžká
situace je pro starší než 50 let a ženy?
Zdá se, že při kumulaci problémů
na Kladensku standardní postupy nezajišťují
uspokojivé řešení. Řada těchto
bývalých zaměstnanců stále
doufá v obnovení výroby a nemůže
uvěřit a smířit se se situací,
že bychom v naší zemi připustili likvidaci
výroby, která byla dlouhodobě osvědčená,
tradiční, ze značné části
unikátní, dále je potřeba a za podmínek
účelného řízení má
perspektivu.
Vážený pan
Karel Kuhnl
ministr průmyslu a obchodu
Odpověď ministra průmyslu a obchodu České
republiky JUDr. K. Kuhnla na interpelaci poslance Václava
Exnera ve věci POLDI Kladno.
Pokud se týká dalšího postupu MPO sděluji,
že problematikou POLDI Kladno se v minulých letech
několikrát zabývala vláda ČR
a v loňském roce byla dvakrát na programu,jednání
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Bohužel
ani v době, kdy byl majoritním vlastníkem
pan Stehlík, nebyla nalezena možnost účasti
státu na řešení situace vzniklé
v POLDI. Veškeré snahy o pomoc státu při
obnovení Nutní výroby v POLDI ztroskotaly
na nevyjasněných majetkoprávních vztazích,
vzniklých působením tehdejšího
majoritního vlastníka, tj. společnosti BOHEMIA
ART, s.r.o. a na pomalém rozhodování nezávislých
soudů. Jakýkoliv účinný zásah
státu nebyl možný, protože nebyla nalezena
zákonná cesta k řešení tíživé
situace v soukromých společnostech státem.
Z tohoto důvodu vláda na svém jednání
v květnu 1997 souhlasila s řešením situace
na základě soudního vypořádání.
Od té doby byly Krajským obchodním soudem
v Praze vyhlášeny konkursy na všechny společnosti
ze skupiny POLDI, rj. POLDI STEEL, a.s., POLDI OCEL, s.r.o., Huť
POLDI ušlechtilé oceli, s.r.o. a Konstrukční
oceli POLDI, s.r.o. a vývoj další situace záleží
na průběhu a rychlosti konkursních řízení.
Eventuální pomoc vlády ČR je tedy
závislá na výsledcích těchto
řízení.
Navrhování kroků, směřujících
k obnovení výrazného rozsahu Nutní
a navazující výroby, např. formou
sdružení všech zainteresovaných subjektů
s určitou organizační rolí státu,
popř. poskytnutím záruk je značně
problematické vzhledem k tomu, že dotčené:,objekty
se nacházejí v procesu konkurzního řízení.
MPO, jako ústřední orgán demokratického
státu s tržní ekonomikou nemůže
být orgánem direktivního řízení
výroby a proto nedisponuje finančními prostředky,
které by si takováto akce vyžádala.
Rovněž nemá kompetence zasahovat do činnosti
správců konkurzní podstaty. Pokud se současní
vlastníci dohodnou na reálném řešení,
MPO jejich úsilí v rámci svých kompetencí
a možností maximálně podpoří.
Po mém nástupu do funkce ministra průmyslu
a obchodu se sociální a průmyslovou problematikou
kladenského regionu zabýval dne I 1.12.1997 i Výbor
pro hospodářství, zemědělství
a dopravu Senátu parlamentu České republiky,
na jehož zasedání byla ze strany MPO přislíbena
pomoc při podpoře průmyslových zón
pro usnadnění rozvoje podnikatelských aktivit
v kladenském regionu. Příkladem úspěšnosti
takovéto pomoci v daném případě
mezirezortně koordinované může být
např. vstup japonského podniku Showa s 250 novými
pracovními místy do Kladna, což je výsledkem
spolupráce MPO (Czechinvest), SSZ MPSV a ÚP Kladno.
Omezení přislíbených podpor podnikatelské
činnosti pro Kladensko bylo realizováno k 1. 8.
1997 z důvodů:
vysokého čerpání finančních
prostředků na realizaci programů podpory
malého a středního podnikání
v 1. pololetí 1997,
snížen finančních prostředků
ze státního rozpočtu na realizaci programů
ve 2. "balíčku" opatření,
přesměrování finančních
prostředků na podporu podnikatelů postižených
povodní.
Konkrétně se jednalo o program KLADNO, který
umožňoval podnikatelům z okresu Kladno získat
příspěvek na úhradu úroků
ve výši 7procentního úroku z bankovního
úvěru. V programech malého a středního
podnikání na rok 1998 jsou však podnikatelé
z okresu Kladno nadále zvýhodněni prostřednictvím
programu REGION. Okres Kladno byl Ministerstvem pro místní
rozvoj zařazen mezi strukturálně postižené
regiony a podpora bude celkově vyšší než
v roce 1997, protože program REGION umožňuje
získat ve strukturálně postižených
regionech příspěvek na úhradu úroků
ve výši 10procentního úroku z bankovního
úvěru. Kromě toho mohou podnikatelé
z Kladenska v roce 1998 využít i další
plošné, příp. regionální
programy podpory malého a středního podnikání
(ZÁRUKA, KREDIT, TRH, SPECIÁL, VESNICE, PREFERENCE
a REGENERACE).
V případě nezaměstnanosti je problematika
řešena ve spolupráci Úřadu práce
na Kladně a MPSv, přičemž otázka
"připuštění likvidace výroby........."
nezávisí na názoru, nebo přání
MPO, ale reálných vlastníků. MPO nemá
prostředky na odkoupení POLDI a jak již bylo
řečeno, nemá ani kompetence k direktivnímu
řízení výrobních podniků.
Nicméně problém nezaměstnanosti na
Kladensku nelze považovat pouze za problém vyplývající
z uvolňování zaměstnanců z
POLDI Kladno. I když nezaměstnanost v okrese v r.
1997 stoupla z 3 806 na 6 752, bylo v evidenci ÚP Kladno
k 1.10.1997 pouze 804 uvolněných zaměstnanců
z POLDI. V roce 1997 prošlo evidencí ÚP Kladno
celkem 11 865 osob, z toho z POLDI bylo 1 537 osob (tj. 13 z celkového
počtu). Přitom z POLDI bylo v tomto období
uvolněno 4 045 osob. Z toho vyplývá, že
se jedná o problém ekonomiky (a tím i prac.
příležitostí) celého okresu.
Odpověď ministra průmyslu a obchodu České
republiky JUDr. K. Kuhnla na interpelaci poslance Václava
Exnera ve věci POLDI Kladno, vypracovaná na základě
nesouhlasu Poslanecké sněmovny s původní
odpovědí, vysloveného na 20. schůzi
PS dne 5. února 1998.
Jak jsem již uvedl v mé odpovědi č.j.
1498/98 ze dne 28. ledna 1998 na Vaši interpelaci, jsou možnosti
MPO působit ve věci POLDI Kladno jednoznačně
determinovány platným právním řádem
České republiky. Touto problematikou se v minulých
letech několikrát zabývala vláda ČR
a v loňském roce byla dvakrát na programu
jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu
ČR. Jakékoliv snahy o pomoc státu při
obnovení hutní výroby v POLDI nebylo jednak
pro neústupnost tehdejšího majoritního
vlastníka, tj. společnosti BOHEMIA ART, s.r.o. při
jednáních s FNM ČR na přelomu roku
1996 a jednak v důsledku nevyjasněných majetkoprávních
vztahů, vzniklých působením tehdejšího
majoritního vlastníka a pomalého rozhodování
nezávislých soudů, možno realizovat.
Případný následný zásah
státu je právně nepřijatelný,
neboť zákonná cesta k direktivnímu řešení
situace v privátní společnosti státem,
kterou nelze akceptovat ani z politického hlediska, nemohla
být, na rozdíl od bankovního sektoru nalezena,
neboť zde se jedná o soukromé vlastnictví
výrobních prostředků a dalšího
fixního i oběžného kapitálu.
V daném případě legislativou vymezený
právní rámec demokratické společnosti
vedl vládu České republiky v květnu
1997 k rozhodnutí souhlasit s řešením
situace na základě soudního vypořádání.
Od té doby byly Krajským obchodním soudem
v Praze vyhlášeny konkursy na všechny společnosti
ze skupiny POLDI, tj. POLDI STEEL, a.s., POLDI OCEL, s.r.o., Huť
POLDI ušlechtilé oceli, s.r.o. a Konstrukční
oceli POLDI, s.r.o. a vývoj další situace závisí
na průběhu a rychlosti konkursních řízení.
Eventuální pomoc MPO novým vlastníkům
při obnovování výroby ve společnostech
POLDI, která by mohla být realizována jedině
za souhlasu vlády ČR a to za předpokladu
meziresortní koordinace nejen z posice MPO, MF, MPSV, FNM
a bank, je tedy závislá na výsledcích
uvedených konkurzních řízení.
Zpětné zestátnění, nebo odkoupení
POLDI, byt' v rámci konkurzního řízení,
není vzhledem k stávajícím principům
probíhající transformace české
ekonomiky reálné, stejně jako např.
prohlášení nějaké formy "nucené
správy" a to zejména z toho důvodu,
že k takovým krokům neexistuje patřičná
podpora zákona.
Navrhování kroků, směřujících
k obnovení výrazného rozsahu hutní
a navazující výroby, např. formou
sdružení všech zainteresovaných subjektů
s určitou organizační rolí státu,
popř. poskytnutím záruk, ev. "levných
úvěrů" je z posice MPO problematické
vzhledem k tomu, že dotčené subjekty se nacházejí
v procesu konkurzního řízení. MPO,
jako ústřední orgán demokratického
státu nemůže být orgánem direktivního
řízení výroby a proto nedisponuje
kompetencemi a prostředky, ani finančními,
které by si takováto akce vyžádala.
Pokud se současní, popř. noví vlastníci
dohodnou na reálném řešení a
požádají MPO o spolupráci, bude možné
se k této problematice vrátit.
Dne 3. února 1998 oznámili správci konkursní
podstaty společnosti Huť POLDI ušlechtilé
oceli, s.r.o. (UO) Martin Litvan a Petr Hain, že UO byla
prodána společnosti Ferra, jejímž majoritním
vlastníkem jsou Železárny Veselí nad
Moravou. Účetní hodnota UO byla k 30. 6.
1996 asi 3,34 mld. Kč, z toho však 2,7 mld. Kč
připadalo na firemní značku POLDI. Ta však,
stejně jako celá zadlužená huť,
ztratila od té doby na hodnotě. Dle informací
činila kupní cena 200 až 250 mil. Kč.
S prodejem UO se obnovila šance na oživení této
části POLDI. Nový vlastník podniká
kroky k postupnému nastartování hutní
výroby, přičemž nejdříve
by měl být obnoven provoz v kovárnách
a následně i ve válcovnách a v ocelárnách.
MPO monitoruje veškeré dění kolem POLDI
a je připraveno v rámci svých kompetencí
obnovení výroby pomoci.
Po mém nástupu do funkce ministra průmyslu
a obchodu se sociální a průmyslovou problematikou
kladenského regionu zabýval dne 11.12.1997 Výbor
pro hospodářství, zemědělství
a dopravu Senátu parlamentu České republiky,
na jehož zasedání byla ze strany MPO přislíbena
pomoc při podpoře průmyslových zón
pro usnadnění rozvoje podnikatelských aktivit
v kladenském regionu. Příkladem úspěšnosti
takovéto pomoci v daném případě
mezirezortně koordinované může být
např. vstup japonského podniku Showa s 250 novými
pracovními místy do Kladna, což je výsledkem
spolupráce MPO (Czechinvest), SSZ MPSV (Správa služeb
zaměstnanosti) a ÚP Kladno (Úřad práce).
Omezení přislíbených podpor podnikatelské
činnosti pro Kladensko bylo realizováno k 1. 8.
1997 z důvodů:
vysokého čerpání finančních
prostředků na realizaci programů podpory
malého a středního podnikání
v 1. pololetí 1997,
snížení finančních prostředků
ze státního rozpočtu na realizaci programů
ve 2. "balíčku" opatření,
přesměrování finančních
prostředků na podporu podnikatelů postižených
povodní.
Konkrétně se jednalo o program KLADNO, který
umožňoval podnikatelům z okresu Kladno získat
příspěvek na úhradu úroků
ve výši 7procenrního úroku z bankovního
úvěru. V programech malého a středního
podnikání na rok 1998 jsou však podnikatelé
z okresu Kladno nadále zvýhodněni prostřednictvím
programu REGION. Okres Kladno byl Ministerstvem pro místní
rozvoj zařazen mezi strukturálně postižené
regiony a podpora bude celkově vyšší než
v roce 1997, protože program REGION umožňuje
získat ve strukturálně postižených
regionech příspěvek na úhradu úroků
ve výši 10procenrního úroku z bankovního
úvěru. Kromě toho mohou podnikatelé
z Kladenska v roce 1998 využít i další
plošné, příp. regionální
programy podpory malého a středního podnikání
(ZÁRUKA, KREDIT, TRH, SPECIÁL, VESNICE, PREFERENCE
a REGENERACE).
V případě nezaměstnanosti je problematika
řešena ve spolupráci Úřadu práce
na Kladně a MPSV, přičemž otázka
"připuštění likvidace výroby........."
nezávisí na názoru, nebo přání
MPO, ale reálných vlastníků. MPO nemá
prostředky na odkoupení POLDI a jak již bylo
řečeno, nemá ani kompetence k direktivnímu
řízení výrobních podniků.
Nicméně problém nezaměstnanosti na
Kladensku nelze považovat pouze za problém vyplývající
z uvolňování zaměstnanců z
POLDI Kladno. I když nezaměstnanost v okrese v r.
1997 stoupla z 3 806 na 6 752, bylo v evidenci ÚP Kladno
k 1.10.1997 pouze 804 uvolněných zaměstnanců
z POLDI. V roce 1997 prošlo evidencí ÚP Kladno
celkem 11 865 osob, z toho z POLDI bylo 1 537 osob (tj. 13 % z
celkového počtu). Přitom z POLDI bylo v tomto
období uvolněno 4 045 osob. Z toho vyplývá,
že se jedná o problém ekonomiky (a tím
i prac. příležitostí) celého
okresu.
Závěrem je nutno konstatovat, že vláda
ČR nemohla v žádném případě
předpokládat, že hospodaření
BOHEMIA ART, s.r.o. v POLDI skončí neúspěchem,
když rozhodla na základě předložených
podnikatelských záměrů a cenových
nabídek o privatizaci POLDI ve prospěch uvedené
společnosti a nemůže nést odpovědnost
za neúspěch privátního podnikatele.
Při řešení situace vzniklé v
POLDI Kladno však nelze postupovat jinak, než stanovují
současné zákonné normy.