Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Tento materiál byl zpracován na základě usnesení Poslanecké sněmovny PČR číslo 600 z 10. 12. 1998 a usnesení vlády ČR číslo 624 ze dne 8. 10. 1998. Jeho cílem je podat průběžnou zprávu o procesu restrukturalizace lůžkového fondu nemocnic v ČR. S ohledem na závažnost tématu materiál popisuje proces v širším kontextu - jednak jako proces neřízený, kdy byly počty lůžek v nemocnicích měněny v důsledku dopadu systému financování zdravotní péče, a jednak jako řízený proces, jehož hlavními součástmi jsou výběrová řízení dle zákona 48/96 Sb. a dále kontinuální optimalizace sítě zdravotnických zařízení.

Materiál podrobně popisuje metodiku provádění výběrových řízení i jejich harmonogram a uvádí varianty závěrečných stanovisek. V tabulkových přílohách se porovnávají aktuální počty lůžek akutní a následné péče v nemocnicích ČR s návrhem optimálních počtů lůžek a v některých případech i s výsledkem již proběhlých výběrových řízení ke dni 20. 2. 1998. K tomuto termínu prošlo výběrovými řízeními téměř 35 tisíc lůžek akutní péče a téměř 3500 lůžek následné péče s tím, že bylo navrženo je restrukturalizovat na téměř 23 tisíce lůžek akutní péče a téměř 8 tisíc lůžek péče následné.

Harmonogram, který je součástí materiálu, schematicky zobrazuje řízenou restrukturalizaci jako projekt rozdělený do dvou fází v časovém horizontu sahajícím až do konce roku 1998, což odpovídá závažnosti změn, které řízená restrukturalizace lůžkového fondu přináší.

Vláda

I. bere na vědomí restrukturalizaci lůžkového fondu v České republice - vyhodnocení dosavadního průběhu výběrových řízení podle části IV předloženého materiálu;

II. ukládá ministryni zdravotnictví

1. předložit materiál uvedený v bodě I tohoto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,

2. pokračovat podle harmonogramu uvedeného v příloze č. 4 předloženého materiálu v zahájené restrukturalizaci lůžkového fondu,

3. předložit do 31. března 1998 vládě na základě výsledků jednání se zdravotními pojišťovnami návrh na řešení financování následné lůžkové péče včetně základní ekonomické rozvahy,

4. ve spolupráci s ministrem obrany předložit vládě do 31. března 1998 návrh restrukturalizace nemocnic Ministerstva obrany,

5. ve spolupráci s ministry dopravy a spojů a financí dokončit do 30. dubna 1998 privatizaci zdravotnických zařízení původně zřizovaných v rámci resortu dopravu,

6. informovat vládu do 7. května 1998 o výsledcích základního kola výběrových řízení,

7. předložit vládě do 10. června 1998 po projednání se zdravotními pojišťovnami harmonogram vlastní realizace řízené restrukturalizace nemocnic a léčeben,

8. ve spolupráci s ministrem vnitra zajistit splnění úkolů vyplývajících z dohody o začlenění Nemocnice Ministerstva vnitra do lůžkových kapacit Ministerstva zdravotnictví;

III. zrušuje bod III/2 usnesení vlády z 8. října 1997 č. 624, k postupu Ministerstva zdravotnictví při restrukturalizaci lůžkového fondu v České republice.

Provedou:

ministryně zdravotnictví,

ministři vnitra, dopravy a

spojů, financí, obrany

Výběrová řízení na lůžkovou péči podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, znamenají ve své podstatě při jednorázovém plošném provedení na území celé republiky státní zakázku v ceně, která dosahuje částky řádově několik desítek miliard Kč ročně a samozřejmě také významný zásah do struktury českého zdravotnictví s nutnými dopady i mimo nemocniční sféru.

Předpokládané změny ve struktuře českého zdravotnictví by měly docílit větší koncentraci nákladné akutní nemocniční péče spolu s nutným posílením lůžkové péče léčebně rehabilitační a ošetřovatelské a přenesení té medicíny, která se může bez nemocničního lůžka obejít, do sféry ambulantní ku prospěchu pacienta i veřejných zdrojů. Jsou to změny, které jsou nezbytné, mnohde bolestné, ale v zásadě dojde k posílení dosavadních vývojových trendů našich i evropských při rozložení vlastní realizace těchto změn do období 2 - 3 let.

Jako problém označujeme tu skutečnost, že zákon nestanoví žádnou, byť omezenou, závaznost výsledku výběrového řízení pro zdravotní pojišťovny. Teoreticky to znamená, že potřebnou síť lůžkových zdravotnických zařízení stanoví zdravotní pojišťovny bez významnější ingerence státu. Je však pravdou, že se podařilo uzavřít dohody, ve kterých zdravotní pojišťovny deklarují, že budou výsledky výběrových řízení do značné míry respektovat.

Redukci akutního lůžkového fondu musí předcházet garance existence dostatečného počtu lůžek následné péče a rozvoje ambulantní sféry včetně domácí ošetřovatelské péče a dobře fungující zdravotnické záchranné služby. Počet lůžek následné péče lze nepochybně ovlivnit výší jejich úhrady a i tady je ingerence státu možná až ve druhém kroku.

Nedílnou součástí restrukturalizace je řešení resortního začlenění nemocnic zřizovaných resorty vnitra, obrany a dopravy a spojů.

V posledních letech se ukazuje medicínská i ekonomická potřeba tento proces podstatně urychlit řízeným způsobem. V letech 1975 - 1989 se zvýšil počet lůžek o 4000. V době od 1. 1. 1990 do 30. 6. 1997 ubylo přes 26 tisíc lůžek. Proces této spontánní restrukturalizace lůžek, který probíhá dosud (viz kapitola 2) má být nahrazen řízeným procesem restrukturalizace, který má fázi přípravnou (výběrová řízení) a fázi realizační (červen 1998 - prosinec 2000). Výsledkem by mělo být snížení kapacity o cca 10 - 11 tisíc lůžek a cca 10 - 11 tisíc lůžek by se mělo transformovat na lůžka pro dlouhodobou (doléčovací) péči. Další rovinou transformace sítě je její optimalizace v souvislosti s paralelním zavedením systému standardizace procesů a měření indikátorů kvality nemocniční péče.

Základním mottem restrukturalizace lůžkového fondu je a zůstává kvalitnější a efektivnější nemocniční péče při zachování její dostatečné dostupnosti.

Rozvoj medicínských technologií způsobil, že jsme schopni diagnostikovat a léčit nemoci rychleji a účinněji, současně ale za výrazně vyšší cenu. Postupně klesá potřeba lůžek pro zajištění akutní nemocniční péče a současně narůstá finanční náročnost jejich provozování. Nemocniční péče poskytovaná na lůžkách dnes stojí sice jen 25% prostředků vynakládaných ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění (tj. cca 24 mld. Kč), vlastní náklady jsou ale vyšší než jejich krytí ročně cca o 2 - 3 mld.

Postupný reálný pokles zdrojů dostupných pro relativně hustou síť nemocnic snižuje reálné finanční možnosti plošně udržovat ve funkci veškerou technologii, natož pak nemocniční péči rozvíjet.

Zkracování doby pobytu v nemocnici, přesun řady zákroků a operací do ambulantních provozů v rámci nemocnic i mimo ně, a na druhou stranu zvýšená potřeba kapacit pro doléčování některých stavů v jiném léčebném režimu (převážně rehabilitačním) vyžaduje optimalizaci sítě lůžkových zařízení. Jedná se o péči dlouhodobou, která je účinnější pro některá onemocnění nebo jejich určitá stádia, než péče akutní a to za předpokladu zvýšení odborné úrovně této dlouhodobé (následné) péče a rozšíření jejího spektra v nezbytné návaznosti na dostatečnou sít' lůžek sociální péče. Restrukturalizace na základě výběrových řízení kromě prosté redukce cca 9 000 lůžek má za cíl zvýšit počet lůžek pro následnou doléčovací péči cca o 10 600 lůžek transformací stávajících vybraných kapacit pro akutní péči.

Transformace se týká nejen těchto kapacit, ale také přesunů počtu lůžek mezi jednotlivými obory (hlavními i specializovanými). Určitá koncentrace kvalifikovaného personálu a náročné medicínské techniky je nezbytná, jak v zájmu efektivní diagnostiky a léčby na úrovni konce druhého tisíciletí, tak z důvodů finančních. Dostatečná efektivita i kvalita jednotlivých diagnostických a léčebných postupů je možná pouze tam, kde je prováděn dostatečný počet výkonů. Při správné indikaci závisí tento počet na velikostí spádového území. Cílem restrukturalizace lůžkového fondu je nalezení kompromisu mezi mírou kvality a mírou dostupnosti.

Kromě určité velikosti spádového území a určitého počtu lůžek je zásadní také dostatečné spektrum medicínských odborností. Medicína se v posledních desetiletích stala oborem multidisciplinárním a vynucuje si zajištění podmínek pro koordinaci péče jednotlivých medicínských oborů jak v diagnostice tak léčení. Taková spolupráce není realizovatelná ve všech stávajících 212 nemocnicích na území ČR. Nebylo by to možné ani v případě, kdybychom takovou péči uměli zaplatit, protože tato země má pouze 10 milionů obyvatel a tomu úměrný počet pacientů, pro které je třeba zajistit organizovaně péči dostupnou a kvalitní, odpovídající aktuálnímu zdravotnímu stavu.

Cílem je vytvoření řidšího, ale po všech stránkách efektivnějšího systému akutní nemocniční péče současně s posílením nemocniční péče následné a zlepšením péče ambulantní. Mnozí nemocní mohou být stejně účinně a pro ně pohodlněji léčeni doma - při dobré organizaci ambulantní péče včetně domácí ošetřovatelské péče (home care). Nejde o principiálně nový přístup ani jenom náš problém: tento proces, probíhá spontánně od sedmdesátých let u nás i jinde v Evropě.

V posledních letech se ukazuje medicínská i ekonomická potřeba tento proces podstatně urychlit řízeným způsobem. V letech 1975 - 1989 se zvýšil počet lůžek o 4000. V době od 1. 1. 1990 do 30. 6. 1997 ubylo přes 26 tisíc lůžek. Proces této spontánní restrukturalizace lůžek, který probíhá dosud (viz kapitola 2) má být nahrazen řízeným procesem restrukturalizace, který má fázi přípravnou (výběrová řízení) a fázi realizační (červen 1998 - prosinec 2000). Výsledkem by mělo být snížení kapacity o cca 10 - 11 tisíc lůžek a cca 10 - 11 tisíc lůžek by se mělo transformovat na lůžka pro dlouhodobou (doléčovací) péči.

2.1. Výchozí stav

Dědictvím českého zdravotnictví z období socialismu bylo plošné nepřiměřené množství neefektivně využívaných lůžkových kapacit. Ve srovnání s vyspělými státy Evropy byl a stále je nevhodný poměr mezi velkým počtem lůžek v nemocnicích a nedostatečným počtem lůžek pro péči rehabilitační, doléčovací, (lůžek pro tzv. následnou péči). Kapacity léčeben pro dlouhodobě nemocné pacienty (LDN), které poskytovaly a poskytují všeobecnou dlouhodobou doléčovací péči, byly a jsou zčásti využívány také pro sociální (azylové) pobyty občanů.

Neřízená restrukturalizace lůžkového fondu začala probíhat spontánně od roku 1990.

2.2. Pohyby ve struktuře a objemu lůžkových kapacit v letech

Zdroj: UZIS Praha

V těchto letech ubylo 18 tisíc lůžek v nemocnicích. Průměrná ošetřovací doba se zkrátila téměř o 2 dny, zvýšilo se využití lůžkových kapacit na 76% v nemocnicích. V léčebnách ubylo téměř 8 tisíc lůžek. K 30. 6. 97 bylo v léčebnách 21 218 lůžek, z toho zbylo už jen 6 311 lůžek v LDN. V počtech nejsou zahrnuty kapacity nemocnic zřizovaných ministerstvem vnitra, obrany a dopravy (cca do 2000 lůžek).

Rozbor vlivů uplatňujících se v průběhu procesu takto rozsáhlé neřízené restrukturalizace v letech 1990 - 1997 je nutný pro kvalifikovanou projekci plánované fáze restrukturalizace v letech 1998 - 2000 a je rozdělen ve třech následujících skupinách:

A) Vlivy pravomocných rozhodnutí

Rozsah a strukturu poskytované zdravotní péče měli ve své pravomoci zřizovatelé zdravotnických zařízení a dále fyzické a právnické osoby, které je měly ve svém majetku.

Jejich vliv však ve svém důsledku vedl k žádoucí restrukturalizaci lůžkového fondu jen v omezeném rozsahu, spíše došlo ke vzniku nových zdravotnických subjektů a kapacit.

B)Vlivy státní investiční politiky ve zdravotnictví

a) strategie státní investiční politiky státu nebyla od roku 1990 zpracována, byla nahrazována každoroční aktualizací žádostí o dotace ze státního rozpočtu a analýzou aktuálních potřeb,

b) přístrojová investiční politika je od roku 1996 regulována společnou komisí Ministerstva zdravotnictví a Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za účasti České lékařské komory a odborných společností. Tato komise dává společný souhlas k umístění a provozování vybrané nákladné zdravotnické techniky a tedy omezovala její neodůvodněný nákup, ale bez potřebné vazby na definovanou sít' poskytovatelů lůžkové péče.

Státní investiční politika neodstranila disproporce ve struktuře, technickém stavu a přístrojovém vybavení mezi zdravotnickými zařízeními. Pozitivně lze hodnotit, že došlo v řadě případů ke zlepšení technického stavu budov, vybavení přístrojovou technikou a tak ke zlepšení komfortu poskytované zdravotní péče pacientům. Žádoucí restrukturalizační změny však investiční politika státu ve svém důsledku nepřinesla.

C) Vliv systému financování zdravotní péče

a) výše úhrady ze strany zdravotních pojišťoven a státu vedla ke spontánní reakci managementů nemocnic a k omezení lůžkových kapacit lůžek některých medicínských oborů na straně jedné, na straně druhé však k disproporčnímu rozvoji (předimenzování) některých lukrativních oborů,

b) zavedení systému sestupných plateb za lůžkoden v nemocnicích ze strany zdravotních pojišťoven, klesajících s délkou pobytu a nedostatkem objemu prostředků k úhradě za poskytovanou péči, vedl ke snižování lůžkových kapacit při zkracování průměrné ošetřovací doby a zvyšování využití lůžek. Na grafu číslo 2 na straně 4 je patrný zlomový pokles počtu lůžek v roce 1994.

Důsledkem tohoto vlivu bylo sice žádoucí snížení lůžkových kapacit pro poskytování akutní zdravotní péče, ale nedošlo k žádoucí změně struktury.

Závěr: Managementy nemocnic v průběhu této fáze transformace našeho zdravotnictví zlepšily kvalitu řízení a naučily se reagovat na zevní vlivy. Zkušenosti z let 1996 a 1997 ukazují, že systém se dnes dost pružně umí přizpůsobit novým změnám, zvláště úhradovému systému. Ten se totiž nejvíce podílel na žádoucích i nežádoucích změnách kapacit. Nízká úhrada dlouhodobé péče vedla nemocnice k nežádoucímu snížení těchto kapacit. Nepodaří-li se uspokojivě změnit úhradový systém a zvláště pak urychleně financování následné péče, nebude ani proces řízení restrukturalizace úspěšný.

Plánovaný proces změny kapacit pro poskytování nemocniční péče bude probíhat paralelně ve dvou rovinách.

První rovinou je strukturální fáze, jejímž cílem je na základě výběrových řízení "nastavení" základních parametrů struktury sítě dle dostupnosti a poptávky po zdravotní péči v jednotlivých regionech ČR. Součástí této fáze je také bazální posouzení schopnosti jednotlivých zdravotnických zařízení poskytovat kvalitní péči podle definovaných podmínek. Pasportizace současné odborné, přístrojové a hmotné vybavenosti nemocnic je cenným výstupem z tohoto procesu a bude podkladem pro strategii personálního a investičního zajištění resortu.

Druhou rovinou je kvalitativní fáze - proces standardizace medicínských procesů a vytvoření systému hodnocení kvality výstupů těchto procesů (měřitelných indikátorů kvality). Cílem tohoto procesu je kontinuální optimalizace sítě zdravotnických zařízení.

3.1 Úvod do strukturální fáze transformace lůžkového fondu

"Řízená" restrukturalizace má charakter procesu, který následuje za procesem "neřízené" restrukturalizace a liší se tím, že má stanoven cíl a způsoby pro jeho dosažení. Realizace by se měla opírat o zpracovaný projekt, jehož součástí by měla být přípravná a realizační fáze včetně zpracování subprojektů, které řeší zmírnění negativních dopadů tohoto procesu na zaměstnanost, nedostatečnou dostupnost zdravotní péče v některých lokalitách a případné vlivy na další oblasti. Nezbytnou součástí tak významného společenského projektu by měla být profesionálně zpracovaná komunikační strategie. Informační kampaň měla být vedena s předstihem před zahájením výběrových řízení a je zásadním nedostatkem provázejícím tento proces.

V průběhu ledna proběhla řada jednání, jejichž výsledkem je dopracování struktury tohoto projektovaného procesu.

3.2. - I. krok - Výběrová řízení (květen 1997 - červen 1998)

Nástrojem k započetí procesu řízené restrukturalizace se fakticky stal až institut výběrových řízení dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a oficiálním impulsem pak žádost ředitele VZP o vypsání výběrových řízení na poskytování lůžkové zdravotnické péče ze dne 14. 4. 1997. K této žádosti se postupně připojily i ostatní zdravotní pojišťovny

Ministerstvo provedlo v letech 1995 - 1996 analýzu, která hodnotila vývoj v oblasti lůžkového fondu od roku 1990 do roku 1995. Z ní vyplynulo, že je dostatek či spíše nadbytek lůžek pro akutní péči na jedné straně, že ale chybějí lůžka pro poskytování tak zvané následné péče (odborné léčebné, léčebně - rehabilitační a ošetřovatelské péče), která by umožnila dle stavu pacienta překlad z lůžka pracoviště pro zajištění akutních stavů na lůžko pracoviště zajišťujícího následnou péči, a že je reálné provést v tomto duchu změnu struktury nemocničního lůžkového fondu.

Byl stanoven cílový ukazatel 5 akutních lůžek pro hlavní obory a cca 3 lůžka na tisíc obyvatel pro dlouhodobou (následnou) lůžkovou péči v nemocnicích a léčebnách. Pro výpočet těchto ukazatelů byla použita následující data:

počet obyvatel

počet lůžek v nemocnicích a léčebnách

průměrná ošetřovací doba podle oborů

průměrné využití lůžek podle oborů

počty hospitalizovaných podle oborů

Ve spolupráci s odbornými společnostmi byly navrženy optimální hodnoty ošetřovací doby a využití lůžek v jednotlivých oborech. Podle všech těchto ukazatelů byla vypočítána potřebná kapacita lůžkového fondu a výsledkem pak byly indexy pro jednotlivé obory na 1000 obyvatel. Tyto výsledky pak byly ještě posuzovány okresními úřady (jako zřizovateli většiny nemocnic), odbornými společnostmi a zdravotními pojišťovnami a konfrontovány s kapacitou, strukturou a vývojem lůžkového fondu nemocnic ve vyspělých evropských státech.

Ke 30. 6. 1997 je v ČR 9,5 lůžek/1000 obyvatel včetně cca 2000 lůžek v působnosti jiných resortů než MZ. V zemích OECD dochází k poklesu počtu lůžek, oficiální údaje nejsou dosud publikovány.

Zdroj: OECD Health Data 1997

Ministerstvem doporučené indexy počtu lůžek pro jednotlivé hlavní obory na 1000 obyvatel byly stanoveny následovně:

Pro obory specializované péče je souhrnný index 0,5.

Tyto indexace nejsou samozřejmě neměnné, existuje možnost jejich úpravy s ohledem na lokální specifické podmínky. Předpokládáme i jejich modelaci v průběhu času, neboť potřeba akutní lůžkové péče zvláště v některých oborech se snižuje úměrně s přesunem řešení zdravotní péče do ambulantní a semiambulantní sféry. Tento trend moderní medicíny, daný prudkým rozvojem medicínských technologií je nezastavitelný.

Jako cílový stav bylo stanoveno dosažení počtu cca 54 000 lůžek na pracovištích pro akutní péči a cca 28 000 - 30 000 lůžek péče pro dlouhodobou péči.

Vymezením povinné spádovosti pro jednotlivá zdravotnická zařízení ve stanovisku MZ a následně ve smlouvách s pojišťovnami by mělo být také ukončeno při zachování svobodné volby lékaře a zdravotnického zařízení nekoordinované odmítání pacientů ve zdravotnických zařízeních.

Od května do srpna 1997 jednalo ministerstvo opakovaně se zdravotními pojišťovnami, odbornými a profesními organizacemi, zástupci státní správy a samosprávy i se zástupci zdravotnických zařízení. Na základě těchto jednání byl vypracován konkrétní návrh na optimalizaci lůžkového nemocničního fondu v České republice. Ten byl projednán vládou (Usnesení Vlády ČR č. 326 ze dne 4. 6. 1997, č. 449 ze dne 23. 7. 1997 a č. 624 ze dne 8. 10. 1997 (viz příloha č. 1) a vymezoval tak rámcově nabídku, se kterou stát vstupuje do výběrových řízení.

(V počtu lůžek následné péče nejsou zvažovány odborné léčebné ústavy).

K 31. 12. 1996 byla celková kapacita lůžkového fondu 96 tisíc, z toho 74 tisíce pro péči akutní a více než 21 tisíc lůžek pro péči dlouhodobou.

Právní rámec výběrových řízení je dán zákonem č. 48/1997 Sb. (v části osmé, § 46 - 52). Vzhledem k jeho nejednoznačnosti a vzhledem k tomu, že v tomto zákoně není pro ministerstvo zmocnění k vydání prováděcích vyhlášek, bylo nutno vypracovat řadu návazných dokumentů v těsné spolupráci se zástupci institucí, které jsou ze zákona účastníky výběrových řízení.

Základní dokumenty jsou uvedeny v příloze č. 2.

Pokyny ministra zdravotnictví k provedení jednorázových výběrových řízení - dále "Pokyny" - příloha č. 2a

Jednací řád - příloha č. 2b

Pokyny pro poskytovatele - příloha č. 2c

Posuzované předpoklady (personální, technické, odborné a další předpoklady - příloha č. 3. Ve Zdravotnických novinách, 14. 11. 1997 byla tato kritéria pro poskytování akutní lůžkové péče ve 13 základních oborech zveřejněna. Ke zveřejnění je připraven obdobný materiál týkající se podmínek pro poskytování následné lůžkové péče a podmínek pro poskytování specializované a vysoce specializované zdravotní péče, který bude zveřejněn ve Věstníku MZ.

Výhledovým řešením je nová legislativní úprava výběrových řízení v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde ministerstvo uplatní své dosavadní zkušenosti z tohoto procesu. I tento návrh zákona byl v současnosti stažen z projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Kritéria pro rozhodování komise jsou podrobněji uvedena v kapitole 3.4.1.

Stanovisko vyhlašovatele.

Na základě hlasování a vyjádření komisí výběrového řízení dle jednacího řádu vypracovává ministerstvo dle § 52 zákona č. 48/1997 Sb. stanoviska vyhlašovatele k těmto výsledkům a doporučení pro zdravotní pojišťovny. Vzhledem k tomu, že z uvedeného zákona nevyplývá závaznost výsledků výběrových řízení pro zdravotní pojišťovny, vyvinulo ministerstvo mimořádné úsilí o zajištění realizace smluvní sítě. Na základě opakovaných jednání se zástupci všech zdravotních pojišťoven. Tyto dohodnuté mechanismy jsou zakotveny v dodatcích k Pokynům ministra a ve stanovisku vyhlašovatele.

Součástí stanovisek vyhlašovatele je i vyjádření ministerstva za jakých podmínek považuje za splněnou povinnost pojišťoven vyplývající z § 46 odstavce 1 věty první zákona č. 48/1997 Sb. t.j. povinnost zdravotních pojišťoven zajistit poskytování zdravotní péče svým pojištěncům.

Tabulka č. 3:

Uzavřením smlouvy o poskytování akutní a naásledné lůžkové péče se zdravotnickými zařízeními dle doporučení komise výběrového řízení a tohoto stanoviska splní zdravotní pojišťovny svou povinnost podle § 46 zákona č. 48/1997 Sb. na daném území

Uzavřením smlouvy o poskytování akutní a následné lůžkové péče se zdravotnickými zařízeními dle doporučení komise výběrového řízení a tohoto stanoviska splní zdravotní pojišťovny svou povinnost podle § 46 zákona č. 48/1997 Sb. na daném území

za podmínky,

že k redukci lůžek akutní zdravotní péče v souladu s výsledkem výběrového řízení a se stanoviskem vyhlašovatele nedojde před uzavřením dohod pro bezprostředně následující smluvní zajištění

a) lůžek následné zdravotní péče doporučených komisemi a vyhlašovatelem po skončení druhého kola výběrového řízení na lůžka následné péče pro dané území,

b) lůžek akutní zdravotní péče v jiném dostupném zdravotnickém zařízení doporučeném komisí a vyhlašovatelem, po ověření potřebnosti této akutní lůžkové péče zástupcem státní správy a okresní pobočky pojišťovny v regionu,

c) zdravotnických zařízení, poskytujících další formy zdravotní péče jako je rychlá zdravotnická pomoc, lékařská služba první pomoci a ambulantní péče včetně její stacionární formy, v kapacitě potřebné pro dané území, doporučené komisemi a vyhlašovatelem a ověřené zástupci státní správy a okresních poboček zdravotních pojišťoven v regionu

a že podmínky,

že součástí smlouvy se zdravotnickými zařízeními bude ujednání o povinnosti zajištěni zdravotní lůžkové péče v jednotlivých oborech pro obyvatele stanoveného spádového území v případě, že si pojištěnec toto zdravotnické zařízení svobodně zvolí. Tato povinnost se vztahuje též na přijímání pacientů z domácí péče i na překlady pacientů mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními. Stanovení spádového území bude provedeno na základě výsledků výběrového řízení zohledňujících nabídku zdravotnických zařízení a po projednáni se zástupci státní správy v okresech.

a) vydání podmínek pro standardní poskytování výše popsaných druhů zdravotní péče ve Věstníku MZ ČR, návrh vyhlášky MZ ČR, která by měla nahradit současnou vyhlášku navazující na zákon č. 20/1966 Sb.. Vyhláška měla původně navazovat na nově předkládaný zákon o zdravotní péči, který však byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR odmítnut v prvním čtení. Obsahem jsou definice oborů, indikační kriteria k přijetí a propuštění, technické, personální a organizační a další návazné podmínky,

b) zpracování a uveřejnění koncepce a organizačního zajištění dostupnosti akutní přednemocniční, ambulantní a semiambulantní péče především v oblastech, kde tato péče má zčásti nahradit dosud poskytovanou méně efektivní péči na lůžkách (v oblastech s horší geografickou dostupností),

c) vyhodnocení konkrétních regionálních studií na poskytování péče v transformovaných nemocničních kapacitách ve smyslu dikce bodu předchozího - týká se stanovení konkrétních organizačních pravidel, řešení technických a dalších problémů pro RZS, střediska ambulantních a semiambulantních služeb, návaznost na spádovou nemocnici pro dané území za vymezených indikačních kriterií,

d) zpracování studie projikovaných změn v zaměstnanosti s ohledem na cíle VŘ a následné zadání studie řešení pro zmírnění dopadů,

e) vyřešení způsobu a výše úhrady pro následnou péči,

f) zhodnocení připravenosti kapacit pro zahájení příjmů pacientů na lůžka následné péče pro dané území - harmonogram opřený o studii řešící doplnění technických a personálních podmínek,

g) zhodnocení majetkových problémů - návrhy na změnu věcného břemene u privatizovaných či k privatizaci navržených kapacit podle výsledků VŘ,

h) zhodnocení budoucích ekonomických problémů nemocnic, které nebyly doporučeny do sítě smluvních zařízení a návrhy na zmírnění dopadů s ohledem na možnosti poskytovat jiné služby (ambulantní sektor či sociální služby apod.),

ch) zhodnocení harmonogramu změn smluvních podmínek podle výsledků VŘ s přihlédnutím k harmonogramu připravenosti ze strany nemocnic,

i) nástin investiční strategie státu (rekonstrukce, výstavba, obnova přístrojové technologie) s ohledem na výslednou sít' smluvních zařízení,

j) vyhodnocení námitek uchazečů a veřejnosti

Dosud uplatněné námitky nemají charakter procedurální stížnosti, ale vyjadřují odůvodněnou obavu ze zajištění dostupnosti péče ve specifických oblastech a dále problematiku majetkových a ekonomických dopadů. MZ zvolilo přístup individuálního projednání závažných případů na úrovni ministryně. Výsledkem je dopracování studií těchto oblastí.

Před zahájením vlastní realizace bude zpracován harmonogram, který bude po projednání se zdravotními pojišťovnami předložen vládě.