Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

K bodu 51 - 54

Vzhledem k zásadním úpravám se nově navrhuje znění §§ 32 - 35.

Zákon neupravoval možnost odstranění ani drobných nedostatků kandidátních listin po uplynutí lhůty pro jejich podání. Soudy pak, v důsledku snahy o umožnění volby co nejširšímu okruhu subjektů, v některých případech připustily kandidovat i těm, jejichž kandidátní listiny vykazovaly nedostatky. Navržené ustanovení tak umožní ve lhůtě stanovené volební komisí provést nápravu s tím, že se vyloučí neodůvodněný opravný proces u soudu.

Dosavadní úprava dávala možnost odvolání k Nejvyššímu soudu až po rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci Ústřední volební komisí. Tato úprava předvolební proces neodůvodněně komplikovala a prodlužovala. Ústřední volební komise by po navrhované úpravě neposuzovala při projednávání znovu všechny náležitosti kandidátních listin, ale pouze by ve stejné lhůtě, kdy budou mít kandidující subjekty prostor pro odstranění nedostatků, sledovala skutečnosti, které nemohou posoudit krajské volební komise, tj. zda kandidát nekandiduje ve více volebních krajích, či zda kandidátní listiny téhož subjektu nejsou v různých volebních krajích označeny odchylně. Tyto skutečnosti sdělí příslušné krajské volební komisi, která ve věci rozhodne.

Podrobněji se upravuje škrtnutí kandidáta na kandidátní listině popř. odmítnutí kandidátní listiny tak, aby důsledněji než dosud odpovídalo náležitostem kandidátní listiny a bylo dostatečným vodítkem pro rozhodnutí krajské volební komise.

Samotná registrace kandidátních listin krajskou volební komisí v podstatě odpovídá stávající právní úpravě. Její výsledek sdělí předseda krajské volební komise předsedovi Ústřední volební komise tak, aby mohlo být provedeno losování čísel, kterými budou označeny kandidátní listiny jednotlivých politických stran nebo jejich koalic pro volbu do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

K bodu 55

Ustanovení reaguje novým odkazem na přečíslování předchozích paragrafů a zároveň umožňuje na hlasovacím lístku užívat zkratky názvu politických stran, které jsou povinnou součástí stanov každé politické strany a politického hnutí. Dále se považuje za dostatečné nahradit na hlasovacím lístku namísto dosud přesně uváděného data narození kandidáta pouze jeho věk.

K bodu 56

Ministerstvo zahraničních věcí stanoví, kterým zastupitelským úřadům budou hlasovací lístky doručeny a které si je budou rozmnožovat (půjde o zastupitelské úřady, kde se předpokládá velmi malá četnost státních občanů České republiky a tím i potencionálních voličů v jejich územním obvodu).

K bodu 57

Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro konání voleb.

K bodu 58

Ustanovení se týká hlasovacích lístků pro volbu v zahraničí.

Tam, kde by doprava hlasovacích lístků nebyla náročná předpokládá se dodání vytištěných hlasovacích lístků na území České republiky. Pro vzdálenější území by se vzor zasílal přenosovou technikou a rozmnožoval se u zastupitelského úřadu. Předpokládá se zároveň vydání vyhlášky Ministerstva zahraničních věcí, která určí zastupitelské úřady pro dodání a pro zaslání hlasovacích lístků.

K bodu 59

Ustanovení o odevzdání voličského průkazu se vypouští a přesouvá se do společné části zákona (blíže viz k bodu 36).

K bodu 60 - 64

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

K bodu 65

Zavádí se jako další důvod neplatnosti hlasu voliče, jestliže vloží do úřední obálky přetržený hlasovací lístek. Tím není míněno poškození hlasovacího lístku, kdy se případné utržení části hlasovacího lístku nedotklo textové části. Uvedená úprava se tak sjednocuje s úpravou pro volby do Senátu a s úpravou voleb do zastupitelstev v obcích. Zároveň se za neplatný hlas považuje i případ, kdy volič vloží do úřední obálky několik hlasovacích lístků. Volič by měl mít sadu hlasovacích lístků po jednom pro každý kandidující subjekt, kterou obdrží domů nebo přímo ve volební místnosti. Nové hlasovací lístky si může vyžádat pouze za chybějící, poškozené nebo škrtané. Svou volbu provádí vložením hlasovacího lístku do úřední obálky a následně do volební schránky. Není důvodu proč komplikovat proces zjišťování volebních výsledků složitým porovnáváním stejných hlasovacích lístků z hlediska provedení přednostní volby a jaké. Bylo-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků pro různé politické strany a koalice, zachovává se stávající úprava, podle které jsou všechny hlasovací lístky neplatné. V případě, že bude zastupitelský úřad rozmnožovat hlasovací lístky zaslané faxem, ustanovení zákona reaguje na to, že hlasovací lístky v těchto místnostech nebudou na předepsaném tiskopise.

K bodu 66

Posouzení platnosti hlasovacího lístku přísluší s konečnou platností okrskové nebo zvláštní okrskové volební komisi, která sčítá hlasy. Do části zákona o volbách do Poslanecké sněmovny se tak doplňuje ustanovení stejné jako ve volbách do Senátu.

K bodu 67 - 70

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

K bodu 71

Úprava reaguje na změnu způsobu předání výsledků voleb (blíže viz bod 18 návrhu) a zároveň jej doplňuje o specifika vyplývající z úpravy voleb v zahraničí. S ohledem na značnou časovou prodlevu, která by vznikla ode dne voleb do vyhlášení jejich výsledků v případě, kdy by se čekalo na dodání originálů zápisů o výsledku hlasování, je třeba umožnit dálkový přenos těchto výsledků.

K bodu 72

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

S ohledem na umístění volebních místností v zahraničí se musejí vzít v úvahu rozdílná časová pásma a tím i skutečnost, že k ukončení hlasování dojde v těchto volebních okrscích dříve nebo naopak později.

K bodu 73

Vkládá se ustanovení týkající se dokumentace volebních materiálů ze zvláštních volebních okrsků v zahraničí. Vzhledem k tomu, že se ze zvláštních seznamů voličů na zastupitelských úřadech nepořizují výpisy pro zvláštní okrskové volební komise, které pracují s kopií tohoto seznamu, tu pak zapečetí a pošlou s ostatní volební dokumentací do úschovy Obvodnímu úřadu v Praze 1, který poskytuje sídlo Okresní volební komisi ve volebním okrese Praha 1.

K bodu 74

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

K bodu 75

Ustanovení se upřesňuje tak, aby bylo zřejmé, že v místnosti, kde okresní volební komise sčítá hlasy, jsou zároveň přítomni členové jejího sumarizačního útvaru, kteří se podílejí na sčítání hlasů v rámci okresu pomocí výpočetní techniky.

K bodu 76

Ustanovení reaguje na zvláštní režim konání voleb v zahraničí a rovněž na změnu způsobu předání výsledků voleb.

K dobu 77

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

K bodu 78, 79

Ustanovení reaguje na změnu způsobu předání výsledků voleb a zvláštní režim zasílání výsledků ze zahraničí.

K bodu 80

Ustanovení se upřesňuje tak, aby bylo zřejmé, že v místnosti, kde krajská volební komise sčítá hlasy jsou zároveň přítomni členové jejího sumarizačního útvaru, kteří se podílejí na sčítání hlasů v rámci kraje pomocí výpočetní techniky.

K bodu 81

Ustanovení reaguje na změnu způsobu předání výsledků voleb a zvláštní režim zasílání výsledků ze zahraničí.

K bodu 82

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

K bodu 83

Ustanovení odpovídá požadavkům na rychlý přenos dat, využití výpočetní techniky a zároveň zachovává předání originálů zápisu o výsledcích hlasování ve volebním kraji Ústřední volební komisi. Úprava se tak zároveň sjednocuje s postupem při volbách do Senátu.

K bodu 84

Podle stávající úpravy mohli předsedové politických stran nebo pověření zástupci koalic určit na kandidátní listině pro II. skrutinium kandidáty libovolně bez ohledu na výsledky voleb a voliči uplatněné preference. Navržený postup přicházel v úvahu pouze v případě nečinnosti osob oprávněných k sestavení kandidátních listin. Nově navrhovaná úprava směřuje k většímu respektování vůle vyjádřené voliči i původně navrženému pořadí kandidátů na kandidátních listinách. Zároveň se tímto vyloučí možné případy, kdy není náhradník na uprázdněný mandát poslance dané politické strany. K takové situaci může například dojít, pokud na kandidátní listině pro II. skrutinium uvedla politická strana pouze dva kandidáty, oběma byl přidělen mandát (není tudíž náhradník z kandidátní listiny pro II. skrutinium) a na kandidátní listině volebního kraje, kde se uprázdnil mandát, rovněž není náhradník.

K bodu 85

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

K bodu 86

Ustanovení vychází z praxe, kdy vznikaly nejasnosti o tom, kdy s ohledem na přidělování mandátů v prvním a ve druhém skrutiniu došlo ke zvolení poslance.

K bodu 87

Ustanovení se vypouští, protože došlo ke zkrácení lhůt na 60 dnů shodně se lhůtami při rozpuštění Poslanecké sněmovny. Nově stanovené lhůty nelze dále krátit.

K bodu 88

Ustanovení reaguje na konání voleb v jednom dni.

K bodu 89

Pro volby do Senátu je třeba i v zahraničí respektovat zvolený systém, podle kterého občané volí jednou za 6 let třetinu senátu podle volebního obvodu, v jehož území jsou zapsáni do seznamu voličů. Z tohoto důvodu se upravuje přiřazení zvláštních volebních okrsků pod území volebních obvodů stanovených v příloze č. 3 zákona. Zvolené obvody respektují volbu podle třetin, tak jak byl systém obměny nastartován ve volbách v roce 1996, kdy se volil najednou celý Senát. Zároveň je respektováno rozložení na celé území České republiky a nejnižší počet obyvatel v těchto obvodech. Přesto je třeba právě v této souvislosti upozornit na to, že zákon váže tvorbu volebních obvodů a jejich případnou změnu na počet obyvatel ve volebním obvodu na území České republiky vůči počtu obyvatel připadajícímu na jeden mandát v České republice. Volba v zahraničí nemá tedy na úpravu volebních obvodů vliv.

K bodu 90, 91

Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro konání voleb.

K bodu 92

Doplňuje se ustanovení, které řeší opravu zjevných chyb v zápise okrskové volební komise shodně se stávající úpravou pro Poslaneckou sněmovnu.

K bodu 93

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí. Příslušné obvodní volební komise, které budou zajišťovat volby v zahraničí, budou plnit úkoly i vůči zvláštním okrskovým volebním komisím zřízeným na zastupitelských úřadech.

K bodu 94

Stejně jako v případě voleb do Poslanecké sněmovny je třeba blíže specifikovat pojem koalice (viz odůvodnění k bodu č. 48).

Na rozdíl od úpravy podávání kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny, kde je výslovně uvedeno, že koalice musí mít stejné složení ve všech volebních krajích, není tato otázka u přihlášek kandidátů pro volby do Senátu dosud jednoznačně řešena. Vzhledem ke specifické úpravě volebních obvodů pro volby do Senátu, jejich relativní "samostatnosti" a obměně senátorů z jedné třetiny volebních obvodů každé dva roky, se jako účelnější navrhuje ponechat tuto otázku zcela na vůli kandidujících subjektů.

K bodu 95

Ustanovení reaguje na dosud zákonem neřešenou otázku, kdy kandidát kandidoval v jednom obvodu na přihlášce politické strany i jako nezávislý.

K bodu 96

Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt volebního procesu. Vypouští se předkládání přihlášky ve dvojím vyhotovení, což v praxi činilo značné potíže a doplňuje se povinnost zapisovatele v každém případě potvrdit převzetí přihlášky k registraci s tím, že na případné nedostatky bude podle nově navrhované úpravy upozorňovat kandidující subjekty příslušná volební komise.

K bodu 97

Stejně jako u kandidátních listin do Poslanecké sněmovny se vypouští jako povinná náležitost datum narození, které je zřejmé z rodného čísla. Naopak se jednoznačně upravuje prokazování státního občanství kandidátů připojením osvědčením o státním občanství České republiky. Kandidát může připojit i jeho ověřenou kopii.

K bodu 98

Ustanovení upřesňuje dosavadní nejasnosti v předkládání přihlášek kandidátů k registraci. Prohlášení kandidáta s jeho podpisem o tom, že souhlasí se svou kandidaturou a o dalších rozhodných skutečnostech se upravuje jednoznačně jako jedna z příloh přihlášky k registraci.

K bodu 99

Ustanovení reaguje na poznatky z aplikace zákona v praxi a judikaturu soudu, podle které je v případě voleb do Senátu, kde se podávají přihlášky, nyní ve 27 volebních obvodech, jeden náhradník dostačující. Zároveň se odstraňuje dosavadní nepřesnost v terminologii ustanovení.

K bodu 100

Stejně jako v případě voleb do Poslanecké sněmovny se namísto povinnosti zapisovatele upozorňovat na nedostatky přihlášky k registraci, kterou projednává obvodní volební komise, vkládá ustanovení o složení kauce jako jedné z podmínek registrace (viz zdůvodnění bodu č. 51). Nově se navrhuje, aby kauce pro volby do Senátu skládali osobně nejen nezávislí kandidáti, ale i kandidáti uvedení na přihláškách politických stran, hnutí a koalic. Zkušenosti z voleb v roce 1996 ukázaly, že osobní složení kauce kandidátem v příslušném volebním obvodu je operativnější. Potvrzení o složení kauce pak připojí jako přílohu (stejně jako např. své prohlášení).

K bodu 101

Návrh odstraňuje nejasnosti stávající právní úpravy pokud jde o náležitosti petice. Záhlaví petice se upravuje přímo v tomto zákoně. Pro větší informovanost voličů se zakládá povinnost uvést jméno a příjmení kandidáta, číslo a sídlo volebního obvodu a rok konání voleb. Vztah k zákonu č. 85/1990 Sb., o právu petičním, je řešen samostatným ustanovením.

K bodu 102 - 106

Stejně jako v případě voleb do Poslanecké sněmovny (viz body 52 - 55 návrhu) se upravuje celý režim přezkoumání přihlášek k registraci, úkoly obvodních volebních komisí, Ústřední volební komise a opravné prostředky proti odmítnutí přihlášky k registraci. Nově se zavádí možnost, aby obvodní volební komise, pokud zjistí nedostatky v podané přihlášce kandidáta, stanovila lhůtu k provedení oprav. Ve stejné lhůtě Ústřední volební komise porovná, zda ve všech 27 volebních obvodech není podána několikrát přihláška jednoho kandidáta. Dále se precizují důvody pro odmítnutí přihlášek k registraci. Obsahově zůstává stávající právní úprava s tím, že příslušnými odkazy i podrobným výčtem důvodů se poskytuje lepší návod pro komise projednávající přihlášky kandidátů k registraci. Poté, co obvodní volební komise zaregistrovala řádně přihlášené kandidáty, vylosuje jim číslo, pod kterým budou uvedeni na hlasovacím lístku. V případě, že některou z přihlášek odmítla a byla podána stížnost k Ústavnímu soudu, vyčká obvodní volební komise do vyřešení stížnosti a poté provede losování. Ustanovení o skládání kaucí bylo z této části zákona vypuštěno a začleněno jako jedna z podmínek registrace do předcházejících ustanovení.

K bodu 107

Ustanovení odstraňuje nejasnosti zákona spojené s případnou nutností třídit hlasovací lístky před distribucí voličům. O vzdání se kandidatury nebo jejím odvolání jsou voliči ve smyslu předchozích ustanovení informováni ve volebních místnostech. Zároveň se ustanovení terminologicky sjednocuje tak, aby odpovídalo názvu zápisu, který pořizují okrskové, zvláštní okrskové a obvodní volební komise.

K bodu 108

Ustanovení precizuje řazení údajů na hlasovacím lístku tak, aby byl pro voliče přehledný. Věcně zachovává stejný obsah s tím rozdílem, že namísto data narození, které se již neuvádí na přihlášce k registraci, bude obsahovat hlasovací lístek údaj o věku kandidáta, který komise zjistí z rodného čísla.

K bodu 109

Text se upřesňuje s ohledem na volby v zahraničí a následně navržení varianty, minimálně alespoň pro volbu ve II. kole, pokud nebude uplatněna varianta, podle které volby ve II. kole v zahraničí neprobíhají.

K bodu 110

Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro konání voleb.

K bodu 111

Ustanovení reaguje na volbu v zahraničí v souvislosti s dodáním hlasovacích lístků (viz proto blíže odůvodnění k bodu 59 návrhu).

K bodu 112, 113

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

K bodu 114

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí. Zároveň se vypouští text, podle kterého okrsková volební komise vyloučí hlasovací lístky nalezené ve volební schránce bez úřední obálky. Z tohoto důvodu se hlasovací lístek shodně jako u Poslanecké sněmovny považuje za neplatný (viz ustanovení § 70 odst. 2).

K bodu 115, 116

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

K bodu 117

Ustanovení upravuje posuzování hlasovacích lístků, v podstatě shodně jako pro volby do Poslanecké sněmovny (viz proto blíže odůvodnění k bodu 66 návrhu) s tím rozdílem, že v případě voleb do Senátu již stávající úprava označovala za neplatný přetržený hlasovací lístek. Navrhované ustanovení reaguje na ustanovení § 67 odst. 5 s tím, že hlasovací lístky v těchto místnostech nebudou na předepsaném tiskopise.

K bodu 118 - 121

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí a z toho vyplývající zvláštnosti zápisu o výsledku hlasování.

K bodu 122

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí a z toho vyplývající zvláštní způsob zasílání volebních výsledků. Obdobný postup obsahuje úprava voleb do Poslanecké sněmovny.

K bodu 123

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí, stejně jako u Poslanecké sněmovny (viz blíže k bodu 73 návrhu).

K bodu 124

Vkládá se ustanovení týkající se dokumentace volebních materiálů ze zvláštních volebních okrsků v zahraničí. Vzhledem k tomu, že se ze zvláštních seznamů voličů na zastupitelských úřadech nepořizují výpisy pro zvláštní okrskové volební komise, které pracují s kopií tohoto seznamu, tu pak zapečetí a zašlou okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu, do kterého se v zahraničí volí.

K bodu 125

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

K bodu 126

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí a způsob předání zápisů o výsledku hlasování.

K bodu 127

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

K bodu 128

Ustanovení reaguje na změnu způsobu předání zápisů o výsledku hlasování.

K bodu 129

S ohledem na konání voleb v jednom dni se nahrazuje šestý den konání druhého kola sedmým dnem tak, aby se i druhé kolo konalo stejný den jako první kolo.

K bodu 130

Ustanovení reaguje na stávající úpravu obsaženou v § 74 odst. 3, podle které obvodní volební komise sestaví sestupné pořadí kandidátů. V případě rovnosti procenta je rozhodující počet platných hlasů pro kandidáta, a je-li i tento stejný, rozhodne los. Je-li takto jednoznačně stanoveno pořadí kandidátů, pak není důvod, aby postupovali do druhého kola více než dva kandidáti, kteří se umístili na prvních dvou místech.

K bodu 131

Je nutno reagovat na případy, kdy se kandidát rozhodne vzdát se své kandidatury nebo subjekt, který jej přihlásil chce jeho kandidaturu odvolat mezi I. a II. kolem voleb. Dosavadní znění zákona nezohledňovalo ani případy, kdy kandidát před konáním II. kola zemře či pozbude práva být volen. Navrhuje se řešit takovou situaci konáním dodatečných voleb.

Ustanovení zachovává stávající režim dvoukolové volby.

K bodu 132

Ustanovení reaguje na požadavky praxe výrazněji odlišit hlasovací lístky pro druhé kolo. Zároveň ustanovení reaguje na volby v zahraničí s tím, že nelze zajistit tisk a dodání hlasovacích lístků pro druhé kolo během tří dnů. Navrhuje se proto užití hlasovacích lístků z prvního kola s jejich výrazným označením pro druhé kolo.

K bodu 133

Dosavadní úprava dostatečně nespecifikovala důvody dodatečných voleb a výkladem by bylo možno dojít k tomu, že fakt řádně neprovedených voleb by mohla konstatovat i Ústřední volební komise.

Jako jeden z důvodů pro dodatečné volby se stanovuje případ, kdy z jakéhokoli důvodu nejsou pro druhé kolo voleb kandidáti. Zjistí-li soud při podání stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení senátorem z volební dokumentace, popřípadě z vyžádaného doplnění dokladů, porušení zákona (např. kdy nebyly ve větší části jednoho volebního obvodu rozdány správné hlasovací lístky) v takovém rozsahu, že má dopad na výsledky voleb v daném volebním obvodu, uzná stížnost za důvodnou. V takovém případě je dán druhý důvod a je třeba konat dodatečné volby.

Příslušnost Nejvyššího soudu se předpokládá zachovat.

Zároveň se stanovuje lhůta do kdy se musí dodatečné volby senátora konat, a to obdobně jako v ustanovení o doplňovacích volbách. Zdůvodnění lhůty viz blíže k bodu 135 návrhu.

K bodu 134

Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro vyhlášení voleb. V této souvislosti je třeba upozornit, že se nezkracuje lhůta v § 80 odst. 1 pro stanovení dne konání doplňovacích voleb senátora. Tato lhůta je stanovena na 90 dnů poté, kdy zanikl mandát senátora. Je proto třeba poskytnout čas pro to, aby prezident mohl doplňovací volby vyhlásit a nebyly ohroženy lhůty nově stanovené pro volby v 60 dnech.

K bodu 135

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

K bodu 136

Vkládá se ustanovení, které konstatuje současnou praxi, kdy Ústřední volební komise má své sídlo v budově Ministerstva vnitra, které pro ni opatřuje pomocné prostředky a zabezpečuje její činnost prostřednictvím sekretariátu Ústřední volební komise, tvořeného pracovníky Ministerstva vnitra.

K bodu 137

Ustanovení se upřesňuje tak, aby bylo zřejmé, že pracovní volno s náhradou mzdy se neposkytuje pouze ve dny voleb, ale v ty dny, kdy zaměstnanec vykonává funkci člena komise, např. při jejím zasedání, školení atd.

K bodu 138

Ustanovení reaguje na nový režim podávání opravných prostředků, podle kterého se politická strana nebo koalice může domáhat rozhodnutí soudu přímo poté, kdy rozhodla krajská volební komise. Zároveň se pro podání stížnosti stanoví delší lhůta pro její kvalitnější přípravu a možnost podání.

K bodu 139

Stejně jako v případě podání stížnosti proti odmítnutí kandidátní listiny nebo škrtnutí kandidáta na kandidátní listině se i u podání stížnosti proti odmítnutí přihlášky kandidáta k registraci pro volby do Senátu prodlužuje lhůta z 24 hodin od doručení rozhodnutí na dva dny. Ustanovení dále upřesňuje, že jde o odmítnutí přihlášky k registraci obvodní volební komisí.

K bodu 140

Upřesňuje se podání stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení poslancem nebo senátorem. Zejména v případě Senátu jde o velmi závažné rozhodnutí soudu, které má za následek opakování voleb v celém volebním obvodu.

K bodu 141

Rozhodování ve věcech odmítnutí kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci nebo škrtnutí kandidáta na kandidátní listině se v návaznosti na již dříve provedenou úpravu svěřuje přímo Ústavnímu soudu, a to s ohledem na jeho kompetenci rozhodovat o ústavní stížnosti proti zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. V dalším článku předkládané novely zákona se proto navrhuje novela zákona o Ústavním soudu upravující procesní otázky volební stížnosti.

Rozhodování ve věcech stížností proti vydání osvědčení o zvolení poslancem nebo senátorem se ponechává Nejvyššímu soudu.

K bodu 142

Rozšiřuje se zmocnění ke stanovení podrobností o úkolech zastupitelských úřadů při vedení zvláštních seznamů, vybavení volebních místností a úschově hlasovacích lístků a jiných volebních dokumentů. Předpokládá se, že tato část vyhlášky bude vydána ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí.

K bodu 143

Rozšiřuje se zmocnění pro Ministerstvo vnitra tak, aby v dohodě s Českým statistickým úřadem stanovilo ve vyhlášce jako závazné vzory tiskopisů, které využívají volební komise pro zjišťování a zpracování výsledků ve volbách. Tím by byl upraven jednotný postup volebních komisí a tím i snažší zpracování volebních výsledků.

K bodu 144, 145

Rozšiřuje se zmocnění pro Ministerstvo financí stanovit právním předpisem i způsob skládání kaucí pro volby do Poslanecké sněmovny a Senátu.

S ohledem na zvolené řešení, podle kterého budou hlasovací lístky na některé (bližší) zastupitelské úřady dodány a na některé (vzdálené) bude zaslán vzor hlasovacího lístku k rozmnožení, je třeba doplnit zákon o zmocnění pro Ministerstvo zahraničních věcí tyto zastupitelské úřady stanovit.

K bodu 146

Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.

K bodu 147

Ze zákona se vypouští ustanovení upřesňující den voleb nezbytné pro stávající právní úpravu, podle které probíhají volby ve dvou dnech.

K bodu 148

Výslovně se upravuje povinnost pro Ministerstvo vnitra zajistit tisk a distribuci hlasovacích lístků, tiskopisů, metodických materiálů (jde např. o zákony, které musí být v každé volební místnosti, informační leták pro voliče) a úředních obálek ve volbách do Parlamentu České republiky. Důvodem je požadavek na takové zajištění tisku a distribuce hlasovacích lístků a úředních obálek, které by vyloučilo problémy v případech, kdy např. tiskárna v místě by nemohla z objektivních důvodů tisk zajistit a jiné tiskárny by již byly vázány jinými zakázkami. Ministerstvo vypíše výběrové řízení s ohledem na zákon o zadávání veřejných zakázek.

Doplňuje se ustanovení k počítání lhůt. Chybějící právní úprava vedla k tomu, že volební strany předkládaly své kandidátní listiny resp. delegovaly své zástupce do volebních komisí až do 24.00 hodin dne, kdy končila lhůta. Dostatečná lhůta pro splnění shora uvedených úkonů plně zdůvodňuje navrhované stanovení konce lhůty na 16.00 hodinu. Zároveň je třeba zohlednit i běh lhůt v zahraničí s ohledem na různá časová pásma.

Z praxe vychází i doplnění ustanovení řešící případy, kdy není v obci starosta nebo zastupitelstvo, popřípadě neplní zákonem stanovené úkoly. V řadě obcí zastupitelstvo nefunguje, případně jeho členové i starosta rezignovali na své funkce. Navrhuje se proto, aby tyto úkoly zajistil přednosta okresního úřadu, popřípadě primátoři územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy a v případě zastupitelstva nebo primátorů hlavního města Prahy, měst Brna, Ostravy a Plzně ministr vnitra.

S ohledem na specifiku volebního procesu upraveného v zákoně včetně opravných prostředků je nezbytné vztáhnout platnost správního řádu pouze na postup při ukládání pokut za porušení ustanovení vztahujících se k volební kampani.

Rovněž se upravuje vazba na zákon o právu petičním. V praxi způsobovala tato otázka značné potíže, vedoucí k různým výkladům, jejíchž důsledkem bylo odmítání přihlášek k registraci, pokud nesplňovaly náležitosti tohoto zákona a zákona o právu petičním.

S ohledem na možnost hlasovat v zahraničí se doplňuje ustanovení, podle kterého je třeba ověřit u daného státu jeho právní úpravu vztahující se k hlasování cizinců na jeho území. Nejde jen o ustanovení pro tyto první volby, situace v jednotlivých zemích se může měnit.

K bodu 149

V příloze č. 3 se opravuje chybně uvedený název obce Velké Hydčice a chybný text v případě města Plzně, kde jsou vytvořeny městské obvody nikoli městské části.

K bodu 150

Upravuje se nová příloha zákona, která přiřazuje územní obvody zastupitelských úřadů, kde se zřizují zvláštní volební okrsky, pod volební obvody do Senátu. Bližší zdůvodnění viz k bodu 90 návrhu.

K Čl. II

Z ustanovení občanského soudního řádu se vypouští ustanovení § 200m, které se týkalo řízení ve věci voleb v případě odmítnutí kandidátní listiny nebo škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny a odmítnutí přihlášky kandidáta k registraci pro volby do Senátu Parlamentu České republiky. Podle nového způsobu přezkoumání (viz blíže bod 112 a čl. III. návrhu a jeho zdůvodnění) je příslušným v těchto věcech přímo Ústavní soud.

K Čl. III

S ohledem na specifika řízení ve volebních věcech se upravuje i řízení o ústavní stížnosti u Ústavního soudu, který v případě odmítnutí kandidátní listiny, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a v případě odmítnutí přihlášky k registraci pro volby do Senátu Parlamentu České republiky, rozhoduje o zásahu orgánu veřejné moci (v tomto případě krajské nebo obvodní volební komise) do ústavně zaručených základních práv a svobod. Z tohoto pohledu vydal již Ústavní soud několik svých nálezů. Příslušné volební komise totiž rozhodují o právu subjektů na účast ve volbách jako jednoho ze základních politických práv. K tomu, aby bylo celé řízení ukončeno v době, kdy je ještě možné provést registraci a ze strany kandidujících subjektů se účastnit předvolební kampaně poskytované zdarma, v zákoně uvedenými sdělovacími prostředky, je zároveň třeba stanovit zvláštní lhůtu pro podání návrhu a i zcela novou lhůtu pro rozhodnutí Ústavního soudu, která však vychází právě z již zmiňovaných předchozích řízení ve volebních věcech u tohoto soudu. Lhůtu pro účast ve volební kampani označil Ústavní soud jako nepřekročitelnou. Zároveň se z tohoto důvodu upravují specifika řízení o ústavní stížnosti vyloučením ustanovení o možnosti podat spolu s volební stížností i návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení a v této souvislosti i možnost přerušení řízení.

K Čl. IV

Navrhovanou novelou zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se reaguje na stávající praxi, kdy koordinační úlohu mezi příslušnými resorty a odpovědnost za organizačně technické zabezpečení voleb svěřovala Ministerstvu vnitra vláda České republiky svým usnesením, přijímaným k jednotlivým druhům voleb. Zároveň s ohledem na zajištění voleb našich občanů v zahraničí se rozšiřuje působnost i pro Ministerstvo zahraničních věcí.