Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1998

II. volební období

416

Návrh

poslanců Vojtěcha Filipa a Karla Vymětala

na vydání

zákona

ze dne ..............1998

kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 92/1991 Sb., o o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/ 19992 Sb., zákona č. 264/ 1992 Sb., zákona č. 544/ 1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 306/1993 Sb. a zákona č. 244/1994 Sb., se mění takto:

§ 10, odst. 3 zní:

"(3) Při rozhodování o privatizaci se postupuje podle zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád), s výjimkou § 49 a § 53 až 69. Proti rozhodnutí je možno podat opravný prostředek k soudu [Hlava třetí části páté občanského soudního řádu]."

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení

Důvodová zpráva.

Pro proces velké privatizace byl zvolen nestandardní postup rozhodování, který spočíval v rozsáhlém přípravném a předrozhodovacím řízení. Toto zcela speciální ustanovení o podmínkách rozhodování bylo odůvodněno obrovskou masovostí privatizace, ale i rychlostí a okamžitými přechody odpovědnosti ze státu na kupujícího.

Masová privatizační rozhodnutí jsou již minulostí, což nakonec dosvědčuje i změna v kompetenčním zákoně a a zrušení ústředního orgánu státní správy- ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci.

Zkušenosti z tohoto období, ale zejména určitá zpochybnění některých rozhodnutí doprovázená aférami kolem nejasného sponzorství politickým stranám nás vede k tomu, že je potřeba se vrátit ke standardnímu správnímu rozhodování. S tím souvisí i možnosti soudního přezkumu správních rozhodnutí, a to i před vznikem správního soudu, který předpokládá Ústava ČR. Jsme přesvědčení, že vláda ČR návrh na zřízení Nejvyššího správního soudu předloží co nejdříve.

Zároveň je však zřejmé, že navrhovaná změna nepovede k žádnému zbrždění privatizace, pouze k vyjasnění jejích pravidel a tedy i k průhlednosti privatizačního procesu. Takový postup je vhodný i pro případná velká privatizační rozhodnutí vlády, jež se očekávají.

Novela má pouhé dva články, a to návrat k obecné úpravě s určitým omezením ve čl. I a účinnost této změny ve čl. II.

Samotný obsah změny vystihuje postup státních orgánů ve standardních vztazích s omezením v § 49 a §§ 53-69 správního řádu, které na vlastní privatizační rozhodnutí lze použít jen s velkými obtížemi.

Návrh v článku II. stanoví účinnost dnem vyhlášení, protože legisvakanci nepovažujeme za nutnou, když povinnosti z úpravy vyplývající se vztahují zejména na stát. Občané ze změny mají prospěch a nové povinnosti jim nejsou ukládány.

Návrh není v rozporu s evropským právem a zájmy fyzických a právnických osob i státu.

Samotný návrh neklade žádný požadavek na státní rozpočet.Následné náklady na státní rozpočet však mohou vzniknout zejména při soudním přezkumu rozhodnutí, to je však kryto příjmy s titulu soudních poplatků.

V Praze dne 16. 2. 1998.

Stávající úprava

§ 10

Rozhodnutí o privatizaci

(1) Rozhodnutí o privatizaci přímým prodejem mimo veřejnou soutěž nebo veřejnou dražbu vydává vláda na návrh ministerstva. Rozhodnutí o privatizaci v dalších věcech si vláda může vyhradit.

(2) Rozhodnutí o privatizaci neuvedená v odstavci 1 vydává ministerstvo.

(3) Na rozhodování o privatizaci se nevztahují obecná ustanovení o správním řízení. Toto rozhodnutí nepodléhá přezkoumání soudem.

(4) Rozhodování o privatizaci je neveřejné a v jeho rámci se přihlíží ke všem privatizačním projektům předloženým na daný majetek nebo majetkovou účast na podnikání jiné právnické osoby ve stanovené lhůtě. Rozhodnutí o privatizaci musí mít písemnou formu a musí být doručeno zpracovateli privatizačního projektu, který byl tímto rozhodnutím vybrán k realizaci. Zpracovatelé dalších privatizačních projektů, kterých se toto rozhodnutí týká, musí být písemně vyrozuměni o způsobu privatizace a o tom, že jejich privatizační projekt rozhodnutím o privatizaci k realizaci vybrán

nebyl.

(5) Rozhodnutí o privatizaci se může týkat i části majetku řešeného návrhem privatizačního projektu.

(6) Orgán příslušný k rozhodování o privatizaci může rozhodnutím o privatizaci změnit podmínky, rozsah a způsob privatizace obsažený v návrhu privatizačního projektu.

(7) Rozhodnutí o privatizaci může orgán příslušný k jeho vydání změnit pouze v případech, kdy po vydání rozhodnutí vyjdou dodatečně najevo závažné skutečnosti, které nebyly známy v době vydání rozhodnutí o privatizaci, a měly by na původní rozhodování o privatizaci podstatný vliv.

(8) Podle odstavce 7 lze postupovat pouze do převodu privatizovaného majetku na Fond národního majetku České republiky (dále jen "Fond"). Je-li metodou privatizace vložení privatizovaného majetku do obchodní společnosti, lze podle odstavce 7 postupovat až do převodu majetkové účasti Fondu na podnikání této společnosti na jinou osobu.

Navrhovaná úprava

(změna je označena tučně)

§ 10

Rozhodnutí o privatizaci

(1) Rozhodnutí o privatizaci přímým prodejem mimo veřejnou soutěž nebo veřejnou dražbu vydává vláda na návrh ministerstva. Rozhodnutí o privatizaci v dalších věcech si vláda může vyhradit.

(2) Rozhodnutí o privatizaci neuvedená v odstavci 1 vydává ministerstvo.

(3) Při rozhodování o privatizaci se postupuje podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), s výjimkou § 49a § 53 až 69. Proti rozhodnutí je možno podat opravný prostředek k soudu. [Hlava třetí části páté občanského soudního řádu]

(4) Rozhodování o privatizaci je neveřejné a v jeho rámci se přihlíží ke všem privatizačním projektům předloženým na daný majetek nebo majetkovou účast na podnikání jiné právnické osoby ve stanovené lhůtě. Rozhodnutí o privatizaci musí mít písemnou formu a musí být doručeno zpracovateli privatizačního projektu, který byl tímto rozhodnutím vybrán k realizaci. Zpracovatelé dalších privatizačních projektů, kterých se toto rozhodnutí týká, musí být písemně vyrozuměni o způsobu privatizace a o tom, že jejich privatizační projekt rozhodnutím o privatizaci k realizaci vybrán

nebyl.

(5) Rozhodnutí o privatizaci se může týkat i části majetku řešeného návrhem privatizačního projektu.

(6) Orgán příslušný k rozhodování o privatizaci může rozhodnutím o privatizaci změnit podmínky, rozsah a způsob privatizace obsažený v návrhu privatizačního projektu.

(7) Rozhodnutí o privatizaci může orgán příslušný k jeho vydání změnit pouze v případech, kdy po vydání rozhodnutí vyjdou dodatečně najevo závažné skutečnosti, které nebyly známy v době vydání rozhodnutí o privatizaci, a měly by na původní rozhodování o privatizaci podstatný vliv.

(8) Podle odstavce 7 lze postupovat pouze do převodu privatizovaného majetku na Fond národního majetku České republiky (dále jen "Fond"). Je-li metodou privatizace vložení privatizovaného majetku do obchodní společnosti, lze podle odstavce 7 postupovat až do převodu majetkové účasti Fondu na podnikání této společnosti na jinou osobu.