Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Vladimíra Špidly na ministra
zdravotnictví Jana Stráského a odpověď
ministra zdravotnictví Jana Stráského na
tuto interpelaci. Pan poslanec Vladimír Špidla požádal
o zařazení uvedené odpovědi na pořad
schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a
odpověď jsou přílohami sněmovního
tisku.
Příloha
Evidenční číslo interpelace: 467
Vážený pane ministře, dle materiálu
usnesení vlády o restrukturaci lůžkového
fondu ze dne 9. 10. 1997 se počítá se zrušením
ÚPMD v Praze - Podolí. Nepochybuji o tom, že
vývoj ve zdravotnictví si vyžaduje průběžnou
restrukturaci lůžkových zařízení.
Jsem ale přesvědčen, že každé
takové rozhodnutí musí být vedeno
kvalifikovanou koncepční úvahou. To se dvojnásob
týká pracoviště s tak významnou
erudicí, jako je Ústav pro matku a dítě
v Podolí.
Dovolte mi, pane ministře, abych vyjádřil
pochyby, že v uvedeném případě
není potřebný materiál k dispozici.
V této obavě mě, kromě jiného,
podporuje zápis z porady Ministerstva zdravotnictví
České republiky a OŘO hl. m. Prahy ze dne
6. 10. 1997. Ze závěrečné pasáže,
kterou doslovně ocituji, vyplývá, že
6. 10. 1997 ještě Ministerstvo zdravotnictví
nemělo k dispozici základní údaje
a přitom dne 9. 10. 1997 usnesením vlády
již došlo k rozhodnutí o redukci lůžkových
zařízení. Otevírá se otázka,
zda zprávy požadované (viz dále) ministerstvem
mají možnost ovlivnit realizaci již uzavřeného
vládního usnesení.
Nyní citát: "Přítomní ředitelé lůžkových zařízení zašlou Ministerstvu zdravotnictví ČR - OZP do 17. 10. 1997 analýzu ekonomické úvahy provozu redukovaného počtu lůžek, to je k jakému snížení požadavků na využití komplementu technických služeb by došlo po redukci, jaká by byla cena provozu lůžek před redukcí a po redukci apod.;
b) posouzení zachování komplexnosti péče před s po redukci, eventuelně s dopadem do změny statutu;
c) přehled rozsahu zdravotní péče,
kterou ve svém zařízení provádějí
v rámci specializovaných projektů dle oboru."
Dovolte mi, pane ministře, abych vás v souvislosti s pravděpodobným rušením Ústavu péče o matku a dítě požádal o odpověď na následující otázky:
1. Existuje studie nebo jiný podkladový materiál na základě kterého došlo k rozhodnutí vyjádřeném v usnesení vlády o uzavření ÚPMD?
2. Jak souvisí záměr zrušit ÚPMD s celkovou koncepcí perinatologických center ČR?
3. Jaké jsou záměry Ministerstva zdravotnictví s uvolněným areálem?
4. Jakým způsobem bude zajištěna péče o novorozence, jak po kvantitativní, tak po kvalitativní stránce, do jakých zařízení bude převedena?
5. Jaké jsou transakční náklady spojené s uzavřením ústavu a jeho převedení do jiných zdravotnických zařízení?
6. Jak je vyřešen problém vztahu ÚPMD a WHO?
7. Bylo provedeno hodnocení zdravotních důsledků zrušení centra, které by odhadlo zejména změny úmrtnosti?
8. Byla provedena studie o předpokládaném počtu porodů v následujících 5 - 10 letech, aby bylo možno posoudit, zda kapacita ÚPMD je skutečně nadbytečná?
9. Kdy bylo o záměru zrušit ÚPMD upozorněno
vedení organizace a zda byl tento problém s ním
konzultován?
Vážený pane ministře, vaše odpovědnost,
jako představitele ústředního orgánu
státní správy spočívá
především v povinnosti zajistit, aby rozhodování
probíhalo pomocí procesů, které mohou
vést ke kompetentnímu výsledku. Dosavadní
informace o tomto případu mě nepřesvědčují.
Vaši odpověď považuji za mimořádně
důležitou, protože, podle mého názoru
je ÚPMD vzorkem, na kterém lze ověřit
správnost postupu vašeho ministerstva.
PhDr. Vladimír ŠPIDLA |
MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY PhDr. Jan STRÁSKÝ |
V Praze dne 18. listopadu 1997 | |
Čj.: 49555/97 |
Vážený pane poslanče,
odpovídám na Vaši interpelaci ze dne 24. 10.
1997 k problematice Ústavu pro péči o matku
a dítě v Praze 4 - Podolí, Podolské
nábřeží 157.
K otázce č. 1:
Usnesením vlády ČR ze dne 8. října
1997 č. 624 byl vzat na vědomí návrh
Ministerstva zdravotnictví ČR restrukturalizovat
síť zdravotnických zařízení.
Z podrobných a všestranných analýz vyplynula
nutnost kapacitu zdravotnických zařízení
v řadě oborů redukovat. Pokud se týká
gynekologicko-porodnických a neonatologických kapacit
v Praze, je návrh uzávěry Ústavu pro
péči o matku a dítě jednou z variant
řešení. Celá problematika se dále
analyzuje.
K otázce č. 2:
Síť perinatologických center je podle návrhu
Světové zdravotnické organizace stanovena
na jedno centrum intenzivní péče na 500 000
obyvatel. V ČR existuje 12 těchto center. Princip
nutnosti existence těchto center zůstane v budoucnu
nadále zachován. V dohledné době se
počítá s rozšířením
perinatologického centra ve Fakultní nemocnici Motole.
K otázce č. 3:
V případě, že se prokáže
varianta uzávěry ÚPMD jako optimální,
bude celý areál odprodán ve veřejné
soutěži, a to buď bez omezení nebo s věcným
břemenem provozovat zde nadále zdravotnickou činnost.
V každém případě budou získané
prostředky použity na rozvoj zdravotnictví.
K otázce č. 4:
V případě uzávěry ÚPMD
jsou schopna na zcela srovnatelné úrovni převzít
péči o všechny závažné případy
centra ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze
2 a ve Fakultní nemocnici v Motole. Ostatní běžné
případy jsou schopna převzít ostatní
zdravotnická zařízení v Praze.
K otázce č. 5:
Stanoveni nákladů spojených s případným
uzavřením Ústavu je předmětem
zvažování i jiných variant redukce a
restrukturalizace gynekologicko-porodnické sítě.
K otázce č. 6:
Přesun spolupracujícího centra WHO na jiné
adekvátní pracoviště, je plně
v kompetenci Ministerstva zdravotnictví ČR.
K otázce č. 7:
Z výše uvedeného vyplývá, že
tato otázka nemá racionální opodstatnění
z důvodu srovnatelné odborné úrovně
ostatních špičkových pracovišť
v Praze.
K otázce č. 8:
Studie o předpokládaném počtu porodů
v následujících letech vychází
z dosavadního vývoje porodnosti (obr. č.
1 a tab. č. 1) a skutečnosti, že se v posledních
letech zvýšil průměrný věk
rodiček z 24 na 25 let.
Extrapolace uvedené křivky s uvážením
dalších faktorů nás opravňuje
k předpokladu, že nejbližší špička
porodnosti (nástup silných ročníků
kolem r. 1975) bude v letech 2002 - 2010 a dosáhne počtu
až 120 000 porodů v ČR, resp. 12 000 porodů
v Praze.
Z tabulky č. 1 vyplývá, že současné
kapacity v Praze postavené na porodnost v r. 1975 byly
v roce 1996 využity na 46 %. Při výše
uvedeném předpokladu nárůstu porodnosti
se zvýší jejich využití v nejbližších
10-ti letech na 62 %. Ministerstvem navržené snížení
o 200 lůžek představuje pokles současných
kapacit na 81 %.
Z toho vyplývá, že i při redukci kapacit
je zabezpečen předpokládaný nárůst
porodnosti s rezervou 19 % (81 % - 62 %). Využití
této rezervy se předpokládá jednak
pro vykrytí nerovnoměrnosti porodnosti v průběhu
roku, jednak pro další zvýšení
úrovně zdravotní péče o matku
a dítě.
K otázce č. 9:
S vedením ÚPMD problém eventuálního
uzavření Ůstavu konzultován nebyl,
protože, jak vyplývá z odpovědí
na předchozí otázky, jde v této době
o návrh, a to jen jedné z variant optimalizace gynekologicko-porodnické
sítě v Praze.
S pozdravem
Vážený pan,
PhDr. Vladimír Špidla
poslanec
Poslanecká sněmovna
Parlament ČR
Sněmovní 4
118 26 Praha 1 - Malá Strana
Tabulka č. 1 |