PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1998
II. volební období
410
Návrh
poslanců Jana Klase a Miloše Titze na vydání
zákona
ze dne ..............1998
na vydání
zákona, kterým se doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 165/1964 Sb., zákona č. 59/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 65/1978 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 228/1991 Sb., zákona č. 77/1992 Sb., zákona č. 226/1992 Sb., zákona č. 34/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. se doplňuje takto:
V § 33 odst. 9 písm. a) se za čárkou doplňují tato slova: "s výjimkou vojáků z povolání, kteří úspěšně absolvovali reatestační řízení,".
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Obecná část
Zákon č. 34/1995 Sb. diferencuje jiné služby v armádě, které jsou v něm citovány, a to pod písmenem "b" útvary rozvědky armády. Tato formulace v zákoně č. 34/1995 Sb. je nepřesná, protože útvary rozvědky tak, jak jsou uvedeny v zákoně v Československé lidové armádě nebyly. Byla však Zpravodajská správa GŠ, ale její příslušníci byli vedeni pod krytím tabulek mírových počtů, takže se na ně působnost zákona nevztahuje. Pod písmenem "c" zákona č. 34/1995 Sb. je zákonodárcem provedena diferenciace vojáků, kteří byli zařazeni v Československé lidové armádě a konali službu v Hlavní politické správě a byli zařazeni i na funkci zástupce velitele pro politicko-výchovnou práci, nebo propagandisty. Jiné politické pracovníky nezahrnuje. Naproti tomu na vojáky, kteří konali službu ve vojenské kontrarozvědce, má zákon č. 34/1995 Sb. plošnou působnost stejně tak, jako RMO č. 35/95, který byl v armádě vydán jako směrnice pro provádění výše citované novely zákona.
Zvláštní část
Poslancům, kteří navrhovali zákon č. 34/1995 Sb. nebyly v době přípravy citovaných novel zákonů známé všechny skutečnosti ve vztahu ke skutečnému poslání, postavení a náplně práce bývalé vojenské kontrarozvědky v návaznosti na současné vojenské obranné zpravodajství a vojenskou policii. Tyto problémy vznikly na základě nedostatečných podkladů, které byly tehdy předány poslancům Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a to především ze strany Ministerstva obrany ČR.
V první řadě se jedná o to, že na rozdíl od jiných služeb a jednotlivých vojáků z povolání, kteří byli a jsou zařazeni v Armádě ČR, jedině vojáci konající službu v kontrarozvědné složce byli na základě rozhodnutí Branného a bezpečnostního výboru Federálního shromáždění a RMNO č. 015/90 REATESTOVÁNI. Dle vyjádření ministra obrany České republiky pod č.j. 90414-1 ze dne 5. 6. 1996 tvoří materiály o atestačním řízení s bývalými příslušníky vojenské kontrarozvědky do současné doby předmět státního a služebního tajemství v oboru působnosti Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva obrany ČR. Taktéž jsou tyto osoby i po odchodu do zálohy nadále vázány mlčenlivostí a musí respektovat zákonný režim ustanovení zákona č. 102/1971 Sb.
V návaznosti na zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu, který byl hlavním důvodem k přijetí novely zákona č. 34/1995 Sb. je na místě uvést, že je zde výše uvedenou novelou zákona postižena věková kategorie osob, která se aktivně do pracovního a společenského života zapojovala jako mladí v letech 1973 až 1989, tedy daleko po únoru 1948 a událostech 1968. Reatestační komise, které se mimo jiné skládaly také z vojenské veřejnosti a poslanců parlamentu, vydaly těm, kteří tyto reatestace absolvovali úspěšně, osvědčení, ve kterém se cituje, že "reatestační komise vyhodnotila morální, odborné kvality a charakterové vlastnosti jmenovaného a dospěla k závěru, že jmenovaný je způsobilý (nezpůsobilý) pro službu vojáka se zařazením, a to dle potřeby k VOZ, Vojenské policii, nebo jiné odbornosti v armádě". Výše citované osvědčení, kdy byla reatestovanému zhodnocena celá jeho doba působnosti v armádě nezávislou komisí z podnětu Branného a bezpečnostního výboru Federálního shromáždění, nemá kromě bývalých vojáků se službou ve vojenské kontrarozvědce ani jeden důstojník, nebo praporčík Armády ČR, kteří jsou v této instituci do dnešního dne zařazeni, nebo od roku 1991 jsou v záloze.
Reatestace byly dobrovolné, ale kdo se jich nezúčastnil, musel z armády odejít. Kromě toho, celá řada osob reatestace úspěšně neabsolvovala a musela z armády odejít pro svoji nezpůsobilost z některých výše uvedených ukazatelů. Zákon č. 34/1995 Sb. také ani tuto skutečnost nebere v úvahu. Celková náplň práce bývalé vojenské kontrarozvědky v návaznosti na současné VOZ a VP se vykazuje stejnými formami a metodami práce, jsou tam zařazeni také vojáci, kteří prošli reatestačním řízením a odvádějí kvalitní práci.
Výsledky reatestačního řízení s bývalými vojáky, kteří konali službu ve vojenské kontrarozvědce s konfrontací se zákonem č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu, který byl hlavním důvodem k přijetí novely zákona č. 34/1995 Sb., možno hodnotit jako politický akt zákonodárce s tím, že osoby, které prošly reatestací v armádě, nevykonávaly činnosti, které podle § 2 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu, směřovaly k potlačování lidských práv demokratického systému.
Návrh zákona se týká přibližně 130 osob s tím, že výdajová část státního rozpočtu by byla zatížena částkou asi 6,5 mil. Kč ročně.
Navrhovaná úprava není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky ani s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy.
V Praze dne 13. února 1998
Jan Klas, v.r.
Miloš Titz, v.r.
DÍL VIII
Peněžité dávky
§ 33
Výsluhový příspěvek
(1) Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru podle § 26 odst. 1 písm. a) až c) a e) až g) a odst. 2, náleží výsluhový příspěvek
a) po dobu jednoho roku od propuštění ze služebního poměru ve výši 20 % platu, jestliže konali službu v ozbrojených silách po dobu
kratší 10 let;
b) po dobu dvou let od propuštění ze služebního poměru ve výši 30 % platu, jestliže konali službu v ozbrojených silách po dobu nejméně 10 let, avšak kratší 20 let;
c) do 60 let věku ve výši 30 % platu, jestliže konali službu v ozbrojených silách po dobu nejméně 20 let. Tato výměra se zvyšuje za 21. a každý další ukončený rok služby o 1 % platu.
(2) Vojákům z povolání, jejichž služební poměr zanikl z jiného než v odstavci 1 uvedeného důvodu, může ministr obrany nebo ministr vnitra přiznat výsluhový příspěvek ve výměře podle odstavce 1, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.
(3) Nejvyšší výměra výsluhového příspěvku ke dni jeho přiznání nesmí překročit měsíčně 130 % částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění.14)
(4) Při souběhu výsluhového příspěvku s příjmem z výdělečné činnosti nebo s příjmy, jež nahrazují výdělek, se výsluhový příspěvek nekrátí.
(5) Při souběhu výsluhového příspěvku se starobním, plným invalidním nebo částečným invalidním důchodem náleží oprávněnému podle jeho volby buď příspěvek nebo důchod.
(6) Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na příspěvek za službu podle zvláštních předpisů15) náleží vyšší příspěvek.
(7) Přiznaný výsluhový příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu.
(8) Po dobu pobytu příjemce výsluhového příspěvku v cizině se příspěvek nevyplácí.
(9) Dobou konání služby rozhodnou pro nárok na výsluhový příspěvek a jeho výši je doba služby započitatelná podle předpisů o sociálním zabezpečení včetně zvýšeného zápočtu doby služby výkonného letce a výkonu funkcí zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti16) a doba hodnocená jako doba služby podle předpisů o soudních a mimosoudních rehabilitacích,17) s výjimkou dob služby
Původní text:
a) v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
Navrhovaná změna:
a) v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce, s výjimkou vojáků z povolání, kteří úspěšně absolvovali reatestační řízení,
b) v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, pokud nebyli zařazeni ve funkcích obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
c) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci nebo propagandisty,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnosti,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
f) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
g) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci.
(10) Při opětovném přijetí do služebního poměru vojáka z povolání zaniká dosavadní nárok na výsluhový příspěvek dnem, který předchází dni opětovného přijetí do služebního poměru.
(11) Při opětovném přijetí do služebního poměru podle jiných zákonů výplata výsluhového příspěvku nenáleží. Příjemce výsluhového příspěvku je povinen oznámit plátci tohoto příspěvku do osmi dnů vznik tohoto služebního poměru.
------------------------------------------------------------------
14) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
15) Např. zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
17) § 25 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci. § 24 odst. 1 až 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.