Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké. sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Vojtěcha Filipa na ministra kultury
Martina Stropnického a odpověď ministra kultury
Martina Stropnického na tuto interpelaci. Pan poslanec
Vojtěch Filip požádal o zařazení
uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké
sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami
sněmovního tisku.
Příloha
JUDr. Vojtěch Filip
poslanec
Vážený pane ministře, k působení
Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě
v ČR (dále Řádu) se Vás táži:
1) Zda lze prokázat, že Řád od obnovení
činnosti na území ČSFR a následně
ČR od r. 1991 dle zákona č. 308/91 Sb., o
svobodě náboženské víry a pozastavení
církví a náboženských společností,
následně dle zákona ČNR č.
161/92 Sb. o registraci církví a náboženských
společností plnil a plní duchovní
a pastorální činnost v plném rozsahu
daným "Pravidly, statutem a stanovami Řádu",
v mezích daných čsl. a českými
zákony v současnosti platnými?
2) Následně kdo z řádových
bratří s vysvěcením OT, občan
ČR, právně v souladu s uvedenými zákony
ČR zastupuje Řád jako statutární
právnická osoba s trvalým pobytem v ČR
a koná duchovní a pastorační činnost
v rámci které či v které diecézi
se souhlasem diecézní rady biskupa (-ů) nebo
se souhlasem Apoštolské kurie.
3) O jaké právní ustanovení zakotvené
v zákoně ČSFR se MK ČR opírá,
když trvá na "nepřerušení
právní kontinuity" u Řádu, považuje-li
se následníkem Žebravého řádu
německých rytířů (ŘNR,)
z 1. republiky.
4) Je MK ČR schopno věcně prokázat,
že čsl. provincie ŘNR byla násilně
zrušena nacistickým režimem, t. j. byla zákonem
rozpuštěna s následným zákazem
duchovní, charitativní, pastorační
činnosti řád. bratří OT s hierarchií
ŘNR, registrací, doprovázenou perzekučními
akty násilí proti ŘNR na území
sev. Moravy a Slezska?
-K tomu upozorňuji, že představitelé
vyššího římsko katolického
kléru Konference vyšších mužských
řeholí v ČR, předseda P. Michael Pojezdný,
opat strahovský, tajemník PhDr. Karel Dolista u
Arcibiskupství olomouckého, gen. vikář
marge P. Erich Pepřík, opatovský děkan
P. Josef Veselý a další popírají
informovanost o duchovní a pastorální činnosti
českého představitele Řádu
s řádným vysvěcením OT (Orto
Teutonikus) v sídle Řádu a na území
ČR.
-Následně nejsou splněny paragrafy zákonů
uvedených v bodě 1 s tím, zdůrazňuji,
že nelze Řádu prokázat splnění
§ 12 a 13 zák. č. 308/1991 Sb. o registraci
a doložení základních dokumentů
Řádu, tj. Statut. řád, stanovy a pod.,
požadované dle zák. 161/92 Sb. i u členů
Svět. rady církví.
-MK ČR dle zák. č. 161/92 Sb. neplní
jeho ustanovení o registraci, jak mu ukládá
daný zákon, ale údajně pouze provádí
od 1. ledna 1994 evidenci zastupujících právnických
osob řádů a církví.
- Ve skutečnosti není známo, kde od obnovení
činnosti Řádu v roce 1991 Řád
působí a plní duchovní a pastorační
činnost, když představitelé diecézí
na severní Moravě a ve Slezsku kategoricky popírají
jednání o obnovení činnosti Řádu
na území a farnostech v minulosti spravovaných
bývalým ŘNR, i když je známa
aktivita Řádu na obecních úřadech
bez vědomí církevní správy,
např. u primátora Opavy.
-Považujeme za sporné tvrzení MK ČR
dle bodu 3, neboť z dostupných informací archivních
dokumentů a církevních tisků od roku
1945 do roku 1948 dobrovolně a legálně opustila
většina řád. bratří OT
a hierarchie Řádu s velmistrem Schölzkym své
fary, farnosti jimi spravované a přenesli i sídlo
řádu mimo území ČR, což
dle čsl. zákona a i kánonů "Kodexu
ká. práva" lze považovat za zánik
provincie z důvodů neexistence fyzických
právních osob a neplnění duchovní
a pastorační správy provincie.
- V období okupace byl sekularizován (zestátněn)
movitý majetek ŘNR s duchovní a pastorační
činností nesouvisející, tj. doly,
lihovary, lesy atd. s tím, že finančně
církevní činnost ŘNR byla Říší
zajištěna na původních postech far a
farností, pod původní řádovou
správou čsl. provincie, včetně velmistra.
Ale "z Katalogu diecéze arcibiskupství olomouckého"
z roku 1943 si lze ověřit, že řádoví
bratři OT rovněž se zájmy Říše
plnili duchovni službu ve wehrmachtu s plným vědomím
velmistra ŘNR. Současně pokračovali
v utužování germanizace obyvatelstva na území
pod jejich správou, viz. písemné dokumenty
z období počátku okupace a po obnovení
republiky osobně potvrzené velmistrem Schälzkvm
a řádovými sestrami. Nebylo prokázáno,
že by ŘNR čsl. provincie aktivně působil
v odboji a byl perzekuován fyzickou či jinou likvidací,
obdobně jako kněží například
z Jugoslávie.
Vaši odpověď očekávám do 30 dnů.
V Praze dne 7. 1. 1998
V Praze dne 5. 2. 1998 | |
Č. j.: 1 339/98 |
Vážený pane poslanče.
v odpovědi na Vaši interpelaci č. 538 ze 7.
1. 1998 Vám sděluji:
Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č.
308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry
a postavení církví a náboženských
společností, podléhají registraci
státním orgánem pouze církve a náboženské
společnosti jako takové. Řeholní řády
a kongregace a jejich organizační jednotky jsou
považovány za útvary registrované Římskokatolické
církve ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 písm.
g) cit. zákona a příslušným orgánem
státní správy jsou, pokud mají sídlo
na území ČR, pouze evidovány, přičemž
zanesení do evidence nemá konstitutivní charakter.
Takto evidována je v Rejstříku právnických
osob podle zákona č. 308/1991 Sb. od jeho zřízení
k 1. 1. 1994 i právnická osoba Česká
provincie Řádu bratří domu Panny Marie
v Jeruzalémě (dále jen "provincie"
a "Řád"). Pro evidenci útvarů
registrované církve výše uvedený
právní předpis předložení
stanov nevyžaduje. U těchto útvarů pochopitelně
státní orgán s přihlédnutím
k ustanovení Čl. 16 odst. 2 Listiny základních
práv a svobod nesleduje míru jejich aktivity při
vyvíjení pastorační činnosti
ani se nezaměřuje na působení jednotlivých
fyzických osob, které jsou jejich členy.
Pro jakékoli funkční zařazení
v registrované církvi ani v jejích útvarech
není z hlediska platných právních
předpisů podmínkou občanství
ČR ani trvalý pobyt na území ČR.
Řeholní řády a kongregace na území
České republiky ani jejich organizační
jednotky nebyly nikdy po r. 1945 legislativním či
správním aktem čsl. státu zrušeny.
Nebyly zrušeny ani podle ustanovení kanonického
práva. Tuto skutečnost výslovně uznala
mj. i vláda ČSSR ve svém programovém
prohlášení z 19. 12. 1989. Po listopadu 1989
řeholní řády a kongregace pouze postupně
obnovily legální veřejnou činnost.
V této souvislosti je nutno konstatovat, že přenesení
hlavního sídla Řádu do Rakouska po
r. 1945 v důsledku odsunu většiny řeholníků
pochopitelně neznamenalo zánik české
provincie, která je církevní právnickou
osobou evidovanou na Ministerstvu kultury ČR. Již
v odpovědích na předchozí interpelace
poslance Sládka a dalších bylo vysvětleno
a zdokumentováno, že Řád byl rozpuštěn
a jeho majetek zabaven. Konečným nařízením
Říšského komisaře pro Sudetoněmecké
oblasti ze dne 27. 2. 1939 (kopii včetně úředního
překladu přikládám).
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
JUDr. Vojtěch Filip
poslanec
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Praha
Ověřený překlad z jazyka německého
Říšský komisař | Reg.č. |
pro sudetoněmecké oblasti | Referat: Ia |
Štáb | Věcný obor: 33 |
Komisař pro rušení organizací | |
Liberec, Sudety, Schleuseng. 12 |
Věc: Německý řád, Bruntál
Spolky, organizace, svazy připojené k vedoucímu
svazu, resp. střechové organizaci jsou uvedeny v
příloze.
Generální pověřenec:
Adolf Fritsch, Bruntál
Na základě nařízení o rozpuštění,
převedení a začlenění organizaci
v sudetoněmeckých oblastech z 22. října
1938 (Věstník nařízení pro
sudetoněmecké oblasti č. 7/38) nařizuji:
l.
1. V sudetoněmeckých oblastech se organizace rozpouští.
2. Majetek se zabavuje s vyloučením likvidace.
II.
a) Úřad/organizace přebírající majetek splní následující úkoly:
b) Provedou se následující změny stanov:
c) Práva členů budou dodržovány následujícím způsobem:
d) Budoucí forma organizace a regionální členění spolku se stanoví takto:
e) Další poznámky:
III.
Organizacím nalézajícím se mimo německé
oblasti se převede majetek v hodnotě:
Česko-Slovensko | Říšských marek |
Maďarsko | Říšských marek |
Polsko | Říšských marek |
celkem---- | Řísskych marek |
IV.
Na základě zjištěné hodnoty majetku
(viz přiložený přehled majetku) se vybere
jednorázový zřizovací poplatek ve
výši
z výše čistého majetku | 20.331.822.38 Říšských marek |
a jednorázový správní poplatek ve výši z výše čistého majetku | 2.259.091,36 Říšských marek |
celkem | 22.590.913.68 Říšských marek |
Liberec dne 27. února 1939 | v zastoupení |
Služební razítko Říšského komisaře | Neuburg, m. p. |
pro sudetoněmecké oblasti | vedoucí župního úřadu |
Štáb | |
Komisař pro rušení organizací |
S nařízením souhlasí:
Konrad Henlein, m. p.
Říšsky komisař pro Sudetoněmecké oblasti
Vedoucí župy