Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké. sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Vojtěcha Filipa na ministra kultury Martina Stropnického a odpověď ministra kultury Martina Stropnického na tuto interpelaci. Pan poslanec Vojtěch Filip požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

JUDr. Vojtěch Filip

poslanec

Vážený pane ministře, k působení Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě v ČR (dále Řádu) se Vás táži:

1) Zda lze prokázat, že Řád od obnovení činnosti na území ČSFR a následně ČR od r. 1991 dle zákona č. 308/91 Sb., o svobodě náboženské víry a pozastavení církví a náboženských společností, následně dle zákona ČNR č. 161/92 Sb. o registraci církví a náboženských společností plnil a plní duchovní a pastorální činnost v plném rozsahu daným "Pravidly, statutem a stanovami Řádu", v mezích daných čsl. a českými zákony v současnosti platnými?

2) Následně kdo z řádových bratří s vysvěcením OT, občan ČR, právně v souladu s uvedenými zákony ČR zastupuje Řád jako statutární právnická osoba s trvalým pobytem v ČR a koná duchovní a pastorační činnost v rámci které či v které diecézi se souhlasem diecézní rady biskupa (-ů) nebo se souhlasem Apoštolské kurie.

3) O jaké právní ustanovení zakotvené v zákoně ČSFR se MK ČR opírá, když trvá na "nepřerušení právní kontinuity" u Řádu, považuje-li se následníkem Žebravého řádu německých rytířů (ŘNR,) z 1. republiky.

4) Je MK ČR schopno věcně prokázat, že čsl. provincie ŘNR byla násilně zrušena nacistickým režimem, t. j. byla zákonem rozpuštěna s následným zákazem duchovní, charitativní, pastorační činnosti řád. bratří OT s hierarchií ŘNR, registrací, doprovázenou perzekučními akty násilí proti ŘNR na území sev. Moravy a Slezska?

-K tomu upozorňuji, že představitelé vyššího římsko katolického kléru Konference vyšších mužských řeholí v ČR, předseda P. Michael Pojezdný, opat strahovský, tajemník PhDr. Karel Dolista u Arcibiskupství olomouckého, gen. vikář marge P. Erich Pepřík, opatovský děkan P. Josef Veselý a další popírají informovanost o duchovní a pastorální činnosti českého představitele Řádu s řádným vysvěcením OT (Orto Teutonikus) v sídle Řádu a na území ČR.

-Následně nejsou splněny paragrafy zákonů uvedených v bodě 1 s tím, zdůrazňuji, že nelze Řádu prokázat splnění § 12 a 13 zák. č. 308/1991 Sb. o registraci a doložení základních dokumentů Řádu, tj. Statut. řád, stanovy a pod., požadované dle zák. 161/92 Sb. i u členů Svět. rady církví.

-MK ČR dle zák. č. 161/92 Sb. neplní jeho ustanovení o registraci, jak mu ukládá daný zákon, ale údajně pouze provádí od 1. ledna 1994 evidenci zastupujících právnických osob řádů a církví.

- Ve skutečnosti není známo, kde od obnovení činnosti Řádu v roce 1991 Řád působí a plní duchovní a pastorační činnost, když představitelé diecézí na severní Moravě a ve Slezsku kategoricky popírají jednání o obnovení činnosti Řádu na území a farnostech v minulosti spravovaných bývalým ŘNR, i když je známa aktivita Řádu na obecních úřadech bez vědomí církevní správy, např. u primátora Opavy.

-Považujeme za sporné tvrzení MK ČR dle bodu 3, neboť z dostupných informací archivních dokumentů a církevních tisků od roku 1945 do roku 1948 dobrovolně a legálně opustila většina řád. bratří OT a hierarchie Řádu s velmistrem Schölzkym své fary, farnosti jimi spravované a přenesli i sídlo řádu mimo území ČR, což dle čsl. zákona a i kánonů "Kodexu ká. práva" lze považovat za zánik provincie z důvodů neexistence fyzických právních osob a neplnění duchovní a pastorační správy provincie.

- V období okupace byl sekularizován (zestátněn) movitý majetek ŘNR s duchovní a pastorační činností nesouvisející, tj. doly, lihovary, lesy atd. s tím, že finančně církevní činnost ŘNR byla Říší zajištěna na původních postech far a farností, pod původní řádovou správou čsl. provincie, včetně velmistra. Ale "z Katalogu diecéze arcibiskupství olomouckého" z roku 1943 si lze ověřit, že řádoví bratři OT rovněž se zájmy Říše plnili duchovni službu ve wehrmachtu s plným vědomím velmistra ŘNR. Současně pokračovali v utužování germanizace obyvatelstva na území pod jejich správou, viz. písemné dokumenty z období počátku okupace a po obnovení republiky osobně potvrzené velmistrem Schälzkvm a řádovými sestrami. Nebylo prokázáno, že by ŘNR čsl. provincie aktivně působil v odboji a byl perzekuován fyzickou či jinou likvidací, obdobně jako kněží například z Jugoslávie.

Vaši odpověď očekávám do 30 dnů.

V Praze dne 7. 1. 1998

Vážený pane poslanče.

v odpovědi na Vaši interpelaci č. 538 ze 7. 1. 1998 Vám sděluji:

Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, podléhají registraci státním orgánem pouze církve a náboženské společnosti jako takové. Řeholní řády a kongregace a jejich organizační jednotky jsou považovány za útvary registrované Římskokatolické církve ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 písm. g) cit. zákona a příslušným orgánem státní správy jsou, pokud mají sídlo na území ČR, pouze evidovány, přičemž zanesení do evidence nemá konstitutivní charakter. Takto evidována je v Rejstříku právnických osob podle zákona č. 308/1991 Sb. od jeho zřízení k 1. 1. 1994 i právnická osoba Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (dále jen "provincie" a "Řád"). Pro evidenci útvarů registrované církve výše uvedený právní předpis předložení stanov nevyžaduje. U těchto útvarů pochopitelně státní orgán s přihlédnutím k ustanovení Čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod nesleduje míru jejich aktivity při vyvíjení pastorační činnosti ani se nezaměřuje na působení jednotlivých fyzických osob, které jsou jejich členy. Pro jakékoli funkční zařazení v registrované církvi ani v jejích útvarech není z hlediska platných právních předpisů podmínkou občanství ČR ani trvalý pobyt na území ČR.

Řeholní řády a kongregace na území České republiky ani jejich organizační jednotky nebyly nikdy po r. 1945 legislativním či správním aktem čsl. státu zrušeny. Nebyly zrušeny ani podle ustanovení kanonického práva. Tuto skutečnost výslovně uznala mj. i vláda ČSSR ve svém programovém prohlášení z 19. 12. 1989. Po listopadu 1989 řeholní řády a kongregace pouze postupně obnovily legální veřejnou činnost. V této souvislosti je nutno konstatovat, že přenesení hlavního sídla Řádu do Rakouska po r. 1945 v důsledku odsunu většiny řeholníků pochopitelně neznamenalo zánik české provincie, která je církevní právnickou osobou evidovanou na Ministerstvu kultury ČR. Již v odpovědích na předchozí interpelace poslance Sládka a dalších bylo vysvětleno a zdokumentováno, že Řád byl rozpuštěn a jeho majetek zabaven. Konečným nařízením Říšského komisaře pro Sudetoněmecké oblasti ze dne 27. 2. 1939 (kopii včetně úředního překladu přikládám).

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

JUDr. Vojtěch Filip

poslanec

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Praha

Ověřený překlad z jazyka německého

Věc: Německý řád, Bruntál

Spolky, organizace, svazy připojené k vedoucímu svazu, resp. střechové organizaci jsou uvedeny v příloze.

Generální pověřenec:

Adolf Fritsch, Bruntál

Na základě nařízení o rozpuštění, převedení a začlenění organizaci v sudetoněmeckých oblastech z 22. října 1938 (Věstník nařízení pro sudetoněmecké oblasti č. 7/38) nařizuji:

l.

1. V sudetoněmeckých oblastech se organizace rozpouští.

2. Majetek se zabavuje s vyloučením likvidace.

II.

a) Úřad/organizace přebírající majetek splní následující úkoly:

b) Provedou se následující změny stanov:

c) Práva členů budou dodržovány následujícím způsobem:

d) Budoucí forma organizace a regionální členění spolku se stanoví takto:

e) Další poznámky:

III.

Organizacím nalézajícím se mimo německé oblasti se převede majetek v hodnotě:

IV.

Na základě zjištěné hodnoty majetku (viz přiložený přehled majetku) se vybere jednorázový zřizovací poplatek ve výši

S nařízením souhlasí:

Konrad Henlein, m. p.

Říšsky komisař pro Sudetoněmecké oblasti

Vedoucí župy