Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Václava Exnera na ministra průmyslu
a obchodu Karla Kühnla a odpověď ministra průmyslu
a obchodu Karla Kühnla na tuto interpelaci. Pan poslanec
Václav Exner požádal o zařazení
uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké
sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami
sněmovního tisku.
Příloha
Evidenční číslo interpelace: 539
Václav Exner, poslanec
Tel. 312 45 61, 0602/348 465, kancelář 2422 4417
V Praze 7. ledna 1998 |
Vážený pane ministře,
Jaký bude další postup Vašeho ministerstva,
Vás osobně, případně co budete
navrhovat a prosazovat ve vládě, pokud jde o problém
Poldi Kladno?
Budete navrhovat kroky směřující k
obnovení výrazného rozsahu hutní a
navazující výroby, např. formou sdružení
všech zainteresovaných subjektů s určitou
organizační rolí státu a případně
poskytnutím záruk?
Po svém nástupu do funkce ministra průmyslu
a obchodu v minulém roce jste se k této problematice
vyjádřil. Jaké konkrétní kroky
jste od té doby učinil a co se Vám podařilo?
Domníváte se, že překonání
vzniklé právní džungle v tomto případě
patří jen soudům a že ostatní
(odpovědné) státní orgány mají
jen přihlížet?
Jaký je Váš názor na omezení
přislíbených podpor podnikatelské
činnosti a zaměstnanosti pro Kladensko v loňském
roce v souvislosti s ekonomickými balíčky?
Dojde k jejich obnovení nebo bude poskytnuta jiná
podpora Kladensku?
Zabýváte se - případně s ostatními
členy vlády a jejich úřady - problematikou
těch, kteří přišli o zaměstnání,
z nichž zvlášť těžká
situace je pro starší než 50 let a ženy?
Zdá se, že při kumulaci problémů
na Kladensku standardní postupy nezajišťují
uspokojivé řešení. Řada těchto
bývalých zaměstnanců stále
doufá v obnovení výroby a nemůže
uvěřit a smířit se se situací,
že bychom v naší zemi připustili likvidaci
výroby, která byla dlouhodobě osvědčená,
tradiční, ze značné části
unikátní, dále je potřeba a za podmínek
účelného řízení má
perspektivu.
Vážený pan
Karel Kühnl
ministr průmyslu a obchodu
V Praze dne 28. ledna 1998 | |
Č.j.: 1498/98/3210/1000 |
Vážený pane předsedo,
v příloze Vám zasílám odpověď
na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci POLDI
Kladno, kterou jste mi zaslal jako přílohu svého
dopisu č.j. 92/98 ze dne 14. ledna 1998
S pozdravem
Příloha:dle textu
Vážený pan
Ing.Miloš Zeman
předseda poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
Praha
Odpověď ministra průmyslu a obchodu České
republiky JUDr. K. Kühnla na interpelaci poslance Václava
Exnera ve věci POLDI Kladno.
Pokud se týká dalšího postupu MPO sděluji,
že problematikou POLDI Kladno se v minulých letech
několikrát zabývala vláda ČR
a v loňském roce byla dvakrát na programu
jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu
ČR. Bohužel ani v době, kdy byl majoritním
vlastníkem pan Stehlík, nebyla nalezena možnost
účasti státu na řešení
situace vzniklé v POLDI. Veškeré snahy o pomoc
státu při obnovení hutní výroby
v POLDI ztroskotaly na nevyjasněných majetkoprávních
vztazích, vzniklých působením tehdejšího
majoritního vlastníka, tj. společnosti BOHEMIA
ART, s. r. o. a na pomalém rozhodování nezávislých
soudů. Jakýkoliv účinný zásah
státu nebyl možný, protože nebyla nalezena
zákonná cesta k řešení tíživé
situace v soukromých společnostech státem.
Z tohoto důvodu vláda na svém jednání
v květnu 1997 souhlasila s řešením situace
na základě soudního vypořádání.
Od té doby byly Krajským obchodním soudem
v Praze vyhlášeny konkursy na všechny společnosti
ze skupiny POLDI, tj. POLDI STEEL, a. s., POLDl OCEL, s. r. o.,
Huť POLDI ušlechtilé oceli, s. r. o. a Konstrukční
oceli POLDI, s. r. o. a vývoj další situace
záleží na průběhu a rychlosti
konkursních řízení. Eventuální
pomoc vlády ČR je tedy závislá na
výsledcích těchto řízení.
Navrhování kroků, směřujících
k obnovení výrazného rozsahu hutní
a navazující výroby, nař. formou sdružení
všech zainteresovaných subjektů s určitou
organizační rolí státu, popř.
poskytnutím záruk je značně problematické
vzhledem k tomu, že dotčené subjekty se nacházejí
v procesu konkurzního řízení. MPO,
jako ústřední orgán demokratického
státu s tržní ekonomikou nemůže
být orgánem direktivního řízení
výroby a proto nedisponuje finančními prostředky,
které by si takováto akce vyžádala.
Rovněž nemá kompetence zasahovat do činnosti
správců konkurzní podstaty. Pokud se současní
vlastníci dohodnou na reálném řešení,
MPO jejich úsilí v rámci svých kompetencí
a možností maximálně podpoří.
Po mém nástupu do funkce ministra průmyslu
a obchodu se sociální a průmyslovou problematikou
kladenského regionu zabýval dne 11. 12. 1997 i Výbor
pro hospodářství, zemědělství
a dopravu Senátu parlamentu České republiky,
na jehož zasedání byla ze strany MPO přislíbena
pomoc při podpoře průmyslových zón
pro usnadnění rozvoje podnikatelských aktivit
v kladenském regionu. Příkladem úspěšnosti
takovéto pomoci v daném případě
mezirezortně koordinované může být
např. vstup japonského podniku Showa s 250 novými
pracovními místy do Kladna, což je výsledkem
spolupráce MPO (Czechinvest), SSZ MPSV a ÚP Kladno.
Omezení přislíbených podpor podnikatelské
činnosti pro Kladensko bylo realizováno k 1. 8.
1997 z důvodů:
- vysokého čerpání finančních prostředků na realizaci programů podpory malého a středního podnikání v 1. pololetí 1997,
- snížení finančních prostředků ze státního rozpočtu na realizaci programů ve 2. "balíčku" opatření,
- přesměrování finančních
prostředků na podporu podnikatelů postižených
povodní.
Konkrétně se jednalo o program KLADNO, který
umožňoval podnikatelům z okresu Kladno získat
příspěvek na úhradu úroků
ve výši 7procentního úroku z bankovního
úvěru. V programech malého a středního
podnikání na rok 1998 jsou však podnikatelé
z okresu Kladno nadále zvýhodněni prostřednictvím
programu REGION. Okres Kladno byl Ministerstvem pro místní
rozvoj zařazen mezi strukturálně postižené
regiony a podpora bude celkově vyšší než
v roce 1997, protože program REGION umožňuje
získat ve strukturálně postižených
regionech příspěvek na úhradu úroků
ve výši 10procentního úroku z bankovního
úvěru. Kromě toho mohou podnikatelé
z Kladenska v roce 1998 využít i další
plošné, příp. regionální
programy podpory malého a středního podnikání
(ZÁRUKA, KREDIT, TRH, SPECIAL, VESNICE, PREFERENCE a REGENERACE).
V případě nezaměstnanosti je problematika
řešena ve spolupráci Úřadu práce
na Kladně a MPSv, přičemž otázka
"připuštění likvidace výroby........."
nezávisí na názoru, nebo přání
MPO, ale reálných vlastníků. MPO nemá
prostředky na odkoupení POLDI a jak již bylo
řečeno, nemá ani kompetence k direktivnímu
řízení výrobních podniků.
Nicméně problém nezaměstnanosti na
Kladensku nelze považovat pouze za problém vyplývající
z uvolňování zaměstnanců z
POLDI Kladno. I když nezaměstnanost v okrese v r.
1997 stoupla z 3 806 na 6 752, bylo v evidenci ÚP Kladno
k 1. 10. 1997 pouze 804 uvolněných zaměstnanců
z POLDI. V roce 1997 prošlo evidencí ÚP Kladno
celkem 11 865 osob, z toho z POLDI bylo 1 537 osob (tj. 13 % z
celkového počtu). Přitom z POLDI bylo v tomto
období uvolněno 4 045 osob. Z toho vyplývá,
že se jedná o problém ekonomiky (a tím
i prac. příležitostí) celého
okresu.