Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslankyně Evy Fischerové na ministra
zdravotnictví Jana Stráského a odpověď
ministryně zdravotnictví Zuzany Roithové
na tuto interpelaci. Paní poslankyně Eva Fischerová
požádala o zařazení uvedené odpovědi
na pořad schůze Poslanecké sněmovny.
Interpelace a odpověď jsou přílohami
sněmovního tisku.
Příloha
Evidenční číslo interpelace: 523
POSLANEC
POSLANECKÉ SNĚMOVNY
PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY
V Praze 9. 12. 1997
Vážený pane ministře,
restrukturalizace lůžkového fondu nemocnic
v ČR s sebou přináší některé
otázky a problémy, které považuji za
hodné pozornosti a proto se na Vás s nimi obracím.
Domnívám se, že přijetím zákona
č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění se příslušná
ustanovení tohoto zákona o výběrových
řízeních dostávají do rozporu
s § 42 zákona č. 20/1966 Sb., o péči
o zdraví lidu. Může být jistě
věcí názoru, jak má být tvorba
nabídky lůžkové péče realizována,
avšak ze stávajícího právního
řádu dle mého názoru vyplývá.,
že hlavním odpovědným aktérem
podle zákona č. 20/1966 Sb., je právě
MZ ČR. Tak by totiž odpadly mnohé komplikace,
kdy sice proběhnou výběrová řízení,
ale vlastně nejsou pro nikoho závazná (např.
nemocnice ve Vimperku a nekorektní přístup
České národní zdravotní pojišťovny).
Výběrová řízení nejsou
lacinou záležitostí a pracovníci, kteří
je realizují by mohli svůj čas věnovat
něčemu užitečnějšímu,
co přináší jasnější
efekt. Jestliže nemáme v ČR nemocnice, které
by si cenově konkurovaly (a asi se shodneme, že tato
alternativa je přinejmenším neobvyklá),
pak přechází odpovědnost za tvorbu
nabídkové struktury nemocniční péče
na stát. Chování poskytovatelů nemocniční
péče se totiž díky jejich tendencím
v oblasti necenové konkurence a prosazování
jejich zájmů dostává do rozporu s
realitou finančních zdrojů. Příkladu
takového typu chování poskytovatelů
máme k dispozici celou řadu. Nyní se ukazuje,
že ani zdravotní pojišťovny nejsou schopny
strukturu nabídku nemocniční péče
vyřešit.
V materiálech MZ ČR, které obsahují
tabulky s navrhovanými počty lůžek se
v případě Karviné objevila bez bližšího
vysvětlení a patrně bez potřebného
projednávání i na příslušné
lokální úrovni alternativa sloučení
dvou karvinských zdravotnických zařízení
- Hornické nemocnice a rájecké nemocnice
s poliklinikou. Není vůbec zřejmé,
jak dospěli pracovníci MZ ČR, odpovědní
za vypracování dokumentů pro restrukturalizaci,
k této alternativě. Představitelé
nemocnice Karviná - Ráj, pokud je mi známo,
s navrženým řešením nesouhlasí.
Uchvatitelská iniciativa vychází z okruhu
zájemců, kteří působí
ne zrovna přesvědčivým způsobem
v Karvinské hornické nemocnici a okolí (např.
nemocnice Orlová). Celá záležitost údajně
pokročila již tak daleko, že a. s. Karvinské
hornické nemocnice založila obecně prospěšnou
společnost, do které by měl být státem
vložen celý majetek nemocnice Karviná - Ráj.
Využití zákona o obecně prospěšných
společnostech pro oblast nemocniční péče
je nepochybně samostatným problémem. Tuto
zákonnou normu totiž považuji za příliš
obecnou pro oblast zdravotnictví a tím tedy nedostatečnou
z hlediska rizika naplnění článku
11 Listiny základních práv a svobod.
V celé věci je spíše velice varovné
a zarážející, jak mohlo na MZ ČR
dojít k formulaci cílové představy
o sloučení dvou uvedených nemocnic. Právě
tento aspekt považuji za velice důležitý,
neboť doufám, že pracovníci, realizující
výběrová řízení na MZ
ČR, jsou pod potřebnou kontrolou, která by
zamezila případné, velmi subjektivní
přístupy.
K uvedenému sdělení předkládám
následující otázky:
1. Jakým způsobem došlo na MZ k formulaci návrhu
na sloučení dvou nemocnic v Karviné a kdo
je odpovědným pracovníkem?
2. Byla tato celá záležitost projednávána
na místní úrovni? S kým a kdy? Jaké
jsou k dispozici písemné dokumenty, kterými
by bylo možno celou záležitost doložit?
3. Jsou výběrová řízení,
definovaná zákonem č. 48/1997 Sb. v souladu
se zákonem č. 20/1966 Sb. (§ 42)?
4. Nebylo by vhodnější, aby struktura nabídky
nemocniční péče byla podle zákona
č. 20/1966 Sb. definována Ministerstvem zdravotnictví
a byly tak vyloučeny příliš subjektivní
postoje poskytovatelů a plátců zdravotnických
služeb?
5. Je zákon o obecně prospěšných
organizacích podle Vašeho názoru dostatečnou
právní úpravou pro oblast nemocniční
péče, aniž by došlo k ohrožení
veřejného zájmu (viz. čl. 11 Listiny
základních práv a svobod) v oblasti dostupnosti
nemocniční péče?
6. Je již jednoznačně stanoveno formou indexace
oborů, jaké mají být konkrétní
počty lůžek a další z toho vyplývající
parametry (počty lékařů) pro nemocnice
poskytující specializovanou péči,
tj. např. fakultní a bývalé krajské
nemocnice ("III. typu")?
V Praze dne 20. ledna 1998 | |
Č.j.: KM 61412 |
Vážená paní poslankyně,
reaguji na Vaši interpelaci týkající
se nemocnic v Karviné.
Situaci lůžkových zařízení
v Karviné nelze řešit odděleně
od problematiky celého okresu. Jsem si plně vědoma,
že otázky restrukturalizace a transformace lůžkového
fondu v tomto okrese jsou velmi komplikované a to zvláště
díky existenci šesti poskytovatelů lůžkové
péče v tomto okrese. Vzhledem k tomu, že základními
cíli celé restrukturalizace jsou koncentrace a tím
zvýšení kvality akutní péče,
vytvoření dostatku lůžek péče
doléčovací - to jest následné
péče rehabilitační a ošetřovatelské
a v neposlední radě ekonomizace celého systému
poskytování zdravotní péče
při zachování její dostupnosti, je
zřejmé, že zachování těchto
šesti subjektů ve stávající podobě
je nadále neudržitelné.
V posledním roce proběhla řada jednání
všech zainteresovaných subjektů, zvláště
pak jednání se zástupci okresního
úřadu. Byla předložena řada materiálů
koncepčního řádu a variant řešení
celé situace včetně koncepčního
materiálu vypracovaného v dubnu 1997 Okresním
úřadem Karviná. Na tato jednání
navázala jednání při přípravě
výběrových řízení po
jejich schválení v rámci zákona č.
48/1997 Sb. Po třech kolech těchto jednání
vznikly dvě základní varianty řešení,
zaznamenané v protokolu ze dne 25. 6. 1997.
První z variant, kterou Ministerstvo zdravotnictví
České republiky považuje za nejvhodnější,
je varianta později navržená vládě
České republiky. Jde o řešení,
které předpokládá zachovám
tří center akutní péče v okrese
a to: jedno v Karviné, jedno v Havířově
a jedno v Orlové. Přitom stanovisko okresního
úřadu i Ministerstva zdravotnictví ČR
k existenci dvou nemocnic v jedné lokalitě to jest
ve městě Karviné bylo shodné - existence
dvou stejných subjektů v jednom místě
této velikosti je bezprecedentní, neekonomické
a do budoucna nežádoucí. Řešení
této situace je dvojí: vyřazení jednoho
ze subjektů ze stávající sítě
(zrušením zřizovatele nebo na základě
výběrových řízení) nebo
jejich spojení s ekonomických využitím
společného medicínského potenciálu.
Z těchto dvou variant se Ministerstvo zdravotnictví
ČR přiklonilo k variantě druhé a doporučilo
sloučení těchto subjektů a jejich
společný vstup do výběrového
řízení.
Pokud nebude toto řešení z lokálně-politických
důvodů schůdné, vstoupí zajisté
do výběrového řízení
subjekty oba a bude posuzována jejich odborná kvalita
a ostatní kritéria samostatně. V tomto případě
budu akceptovat názor odborné komise výběrového
řízení ve svém stanovisku.
Kopii zápisu z posledního jednání
se zástupci okresního úřadu přikládám
pro Vaši informaci. Ostatní materiály koncepčního
řádu jsou k dispozici na odboru zdravotní
péče u ředitelky MUDr. Jany Uhrové.
Co se týče Vašeho dotazu ohledně indexací,
jsou v současnosti stanoveny indexační počty
lůžek dle jednotlivých oborů a indexační
počty lékařů ambulantní sféry.
První materiál je používán jako
vodítko při výběrových řízeních
a navazují na něj další rozsáhlé
materiály týkající se věcného
a personálního zajištění jednotlivých
lůžkových oddělení. Všechny
tyto materiály jsou základem budoucí novelizované
vyhlášky, která navazuje na navrhovaný
zákon o zdravotní péči.
Výběrová řízení podle
části osmé zákona č. 48/1997
Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
jsou prováděna za účelem uzavírání
smluv o poskytování a úhradě zdravotní
péče s jednotlivými zdravotnickými
zařízeními. Zdravotnická zařízení
pak tvoří pouze síť smluvních
zdravotnických zařízení zdravotní
pojišťovny. Na rozdíl od předchozího
však předpokládá § 42 zákona
č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu,
ve znění zákona č. 548/1991 Sb., vytvoření
sítě zdravotnických zařízení
jako nástroje státu k zajištění
ústavního práva občana na poskytování
zdravotní péče, tedy sítě vytvořené
nikoliv za účelem hrazení zdravotní
péče (tak jak je tomu v případě
sítě vytvořené podle zákona
o veřejném zdravotním pojištění).
Z uvedeného vyplývá, že v každém
z těchto případů tvorby sítě
zdravotnických zařízení jde o úpravu
zcela odlišných vztahů. Nelze tedy hovořit
o souladu či nesouladu výběrových
řízení s § 42 zákona o zdraví
lidu, jestliže každý z uvedených zákonů
zakotvuje jiný právní institut. Proto nejsou
uvedená zákonná ustanovení navzájem
v rozporu.
Strukturu sítě lůžkové péče
definovalo Ministerstvo zdravotnictví ČR v současné
době v podkladových materiálech pro výběrová
řízení jednak uvedením indexů
optimálního počtu lůžek jednotlivých
oborů na počet obyvatel daného území,
jednak uvedením optimální spádové
oblasti pro jednotlivé obory. Tato kritéria jsou
rámcová, zdůrazňujeme nutnost přihlédnutí
k lokální problematice (dostupnost, životní
prostředí, mortalita, demografie jednotlivých
regionu). Legislativní zakotvení této povinnosti
Ministerstva zdravotnictví ČR je navrženo do
Zákona o zdravotní péči.
Využití zákona o obecně prospěšných
organizacích je vzhledem k neziskovému charakteru
a definici obecného prospěchu pro oblast zdravotnictví
jistě vhodné. Tato forma je úspěšně
využívána v řadě vyspělých
států. Zajištění kontroly státní
správy a samosprávy nad zachováním
kvality a dostupnosti zdravotní péče těmito
organizacemi je možno garantovat výběrem zřizovatele,
statutem organizace, účastí zástupců
příslušných orgánů ve
správní a dozorčí radě. Praktické
zkušenosti s provozem tohoto druhu zdravotnických
zařízení zatím bohužel chybí.
V úctě
Vážená paní
Eva Fischerová
Poslanecká sněmovna
Parlamentu ČR
Sněmovní 1
100 00 Praha 1
Všem příjemcům sněmovních
tisků:
K níže uvedenému sněmovnímu tisku si laskavě připojte tento dodatek s
materiálem, který Kancelář Poslanecké
sněmovny neobdržela.
Děkuje organizační odbor KPS.
v okrese: Karviná
ze dne: 25. 6. 1997
počet obyvatel okresu: 285 500
Záznam a návrh ukončují sérii
jednání MZ ČR se zástupci okresních
úřadů, obcí, zdravotních pojišťoven,
ČLK a poskytovatelů o restrukturalizaci lůžkového
fondu a optimalizaci sítě poskytovatelů akutní
a následné péče v okresech. Vychází
z indexací potřebnosti počtu lůžek
stanovených MZ ČR dle jednotlivých odborností
s meziokresním vyrovnáním, zohledňuje
zvláště aktuální potřeby
okresu včetně přirozené spádovosti
v regionu a přihlíží k technickému
stavu lůžkových zařízení
i jejich vybavení. Návrh může být
upraven na základě výsledků úlohy
informačního systému VZP o pohybu pacientů
mezi okresy.
Návrh v tabulkovém zpracování je přílohou
a součástí tohoto záznamu.
Problémy a rozporná stanoviska:
Přílohou záznamu je materiál OKÚ 'Návrh přerozdělení akutních lůžek, předložený 16. 6. 1997 v Ostravě.
Materiál zpracovává situaci ve dvou variantách:
Varianta 1) - 3 centra akutní lůžkové péče:
- Karviná 4 Ráj
- Havířov
- Orlová
s minimem lůžek následné péče v těchto zařízení.
Varianta 2) - Zachovává pět nemocnic:
- Karviná 4 Ráj
- Havířov
- Orlová
- Český Těšín
- Bohumín
Ve všech nemocnicích redukce lůžek
ak. péče s vytvořením lůžek
péče následné.
Obě varianty vyhovují indexaci MZ. Ani jedna z variant nepočítá s Hornickou nemocnicí.
MZ se přiklání k variantě č.1 OKÚ se přiklání k variantě č. 2.
V každém případě ale trvá
na tom, že v městě Karviná je nezdůvodnitelný
provoz dvou nemocnic. Dále je přesvědčen,
že náklady spojené s každou podobou restruk.
musí být hrazeny ze státního rozpočtu.
Podpisy pověřených zástupců:
za MZ ČR:
za OkÚ:
ostatní: