Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Václava Grulicha na ministra financí Ivana Pilipa a odpověď ministra financí Ivana Pilipa na tuto interpelaci. Pan poslanec Václav Grulich požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 516

POSLANEC

POSLANECKÉ SNĚMOVNY

PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

V Praze dne 5. 12. 1997

Vážený pane ministře,

podle dostupných informací se postupně objevují vážné a naléhavé otázky a nejasnosti, týkající se celého procesu privatizace bývalé a. s. Královopolská strojírna Brno. Všechno nasvědčuje tomu, že byla porušena pravidla stanovená vládou, a že dokonce tato pravidla pro veřejnou soutěž nebyla vůbec zveřejněna a ministerstvo privatizace přijalo nabídku firmy Kenap, která dokonce ještě nebyla zapsána v obchodním rejstříku. Teprve pod vlivem tlaku sdělovacích prostředků vláda vyhlásila Soutěž, přičemž "vítězná firma" byla znovu zvýhodněna stanovením platebních podmínek. Stejné pochybnosti vyvolávají průtahy se zpracováním a podepsáním kupní smlouvy, což vedlo přinejmenším k tomu, že a. s. Kenap získala ničím nezdůvodněný odklad prvních dvou splátek kupní ceny po 50 milionech i odklad další splátky sto milionů. Otázkou přitom zůstává, jakým způsobem a. s. Kenap získala finanční prostředky na první splátky. Podle dostupných informací a. s. Kenap nezaplatila ani na letošní jaro stanovenou splátku 100 milionů, přičemž Fond národního majetku se chová, jakoby se ho to netýkalo, přestože podle znění kupní smlouvy má právo v tomto případě od smlouvy ustoupit. Za povšimnutí stojí - pokud informace, které mám k dispozici jsou přesné - že členem představenstva dnešní Kenap Královopolské Group, na niž se Kenap a. s. "transformovala" je bývalý ministr Baudyš a zástupce vedoucího oddělení FNM Ctirad Andrle. Členem dozorčí rady pak je šéf sekce majetkových účastí FNM Jaroslav Borák. Přinejmenším tito dva by měli hájit zájmy státu. Celkový vývoj procesu privatizace Královopolské o tom však vyvolává značné pochybnosti. Mezi tím byla a. s. Královopolská, nebo přesněji Kenap a. s. proměněna ve složitý spletenec několika dceřiných akciových společností a dlouhé řady společností s ručením omezeným, což mimo jiné - vzhledem k neplacení podle smlouvy povinných splátek musí nutně vyvolávat značné podezření o přípravě na "vytunelování" Královopolské. Zarážející při tom je, že nad tímto vývojem se vůbec nepozastavuje předseda Fondu národního majetku pan Roman Češka a dokonce v Právu ze dne 17. 11. 1997 tvrdí, že Kenap jedná korektně.

Na základě všech výše uvedených skutečností se na Vás, vážený pane ministře, obracím s následujícími dotazy:

1. Je ministerstvo financí dostatečně informováno o krocích Fondu národního majetku a pana Češky osobně a je se sjednáváním nápravy v procesu privatizace Královopolské spokojeno?

2. Zná ministerstvo financí důvody, které vedou Fond národního majetku k tak do očí bijící benevolenci při vymáhání splátek kupní ceny, stanovené kupní smlouvou, když Fond mohl již nejpozději na jaře letošního roku odstoupit od smlouvy s a. s. Kenap?

3. Vzhledem k vážnému podezření "vytunelovat" tak významný podnik - připravuje ministerstvo celkovou prověrku procesu privatizace Královopolské v duchu Vašich veřejných vystoupení a analýzy procesu privatizace, kterou zpracovalo ministerstvo financí?

S poděkováním za vyčerpávající odpověď

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ze dne 5. 12. 1997, ve věci celého procesu privatizace s. p. Královopolská strojírna Brno, sděluji následující.

Prvním krokem v tomto procesu byla transformace státního podniku Královopolská strojírna na akciovou společnost Královopolská ve smyslu schváleného privatizačního projektu č. 5472 ze dne 24. 4. 1992, a to takto:

- 31,18% akcií bylo určeno pro první vlnu kupónové privatizace

- 65,82% akcií bylo ponecháno ve FNM pro zahraničního partnera (max. doba pro výběr partnera byla určena na 18 měsíců)

a 3,00% akcií bylo vloženo do Restitučního investičního fondu.

Vlastní akt založení akciové společnosti Královopolská byl proveden podle § 172 Občanského zákoníku Fondem národního majetku ČR dne 1. 5. 1992. Následně dne 24. 4. 1993 založil Fond národního majetku ČR čtyři dceřinné společnosti se 100% kapitálovou účastí Královopolská a. s. Souhlas k založení dceřinných společností vydalo dne 6. 4. 1993 Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR pod č. j. 620/1306/93.

Vzhledem k tomu, že jednání se zahraničními partnery byla neúspěšná, bylo na žádost Fondu národního majetku ČR změněno původní rozhodnutí v rozdělení podílů akcií. Souhlas vydalo Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR pod č. j. 620/791/94 dne 3. 3. 1994. Změna byla provedena takto:

- 20,7% akcií doplnilo nabídku v druhé vlně kupónové privatizace

- 1,1% akcií zůstalo dočasně ponecháno ve FNM

- 51% akcií bylo určeno pro přímý prodej

(- 24,0% akcií bylo již privatizováno v první vlně kupónové privatizace a 3% akcií pro Restituční investiční fond zůstalo beze změny).

Dalším krokem v privatizaci byl souhlas Vládní privatizační komise ČR ze dne 13. září 1994 č. 32 s tím, aby Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR uspořádalo vícekriteriální veřejné výběrové řízení na privatizaci 51% akcií akciové společnosti Královopolská, které byly určeny na přímý prodej.

Toto byly základní kroky, které určily metodu privatizace tohoto podniku.

A nyní, vážený pane poslanče, již přímo k Vaší interpelaci z které cituji: "Všechno nasvědčuje tomu, že byla porušena pravidla stanovená vládou, a že dokonce tato pravidla pro veřejnou soutěž nebyla vůbec zveřejněna a Ministerstvo privatizace přijalo nabídku firmy Kenap, která dokonce ještě nebyla zapsána v obchodním rejstříku".

Musím konstatovat, že Vaše informace nesouhlasí se skutečností. Pravidla pro veřejné výběrové řízení byla zveřejněna v deníku Hospodářské noviny dne 26. října 1994. Termín předložení nabídek byl stanoven na 30. listopad 1994. Veřejného výběrového řízení se zúčastnilo pět zájemců. Podle uveřejněných podmínek byl každý zájemce povinen sdělit základní údaje o kupujícím. Součástí nabídky KENAP spol. s r. o. byl také výpis z obchodního rejstříku, vedeného Okresním soudem Brno - venkov. Podle výpisu byla u tohoto soudu dne 30. srpna 1993 zapsána společnost s obchodním jménem: KENAP, spol. s r. o. a přiděleným identifikačním číslem 49436741.

V zápisu z jednání komise, složené z náměstků ministrů zainteresovaných ministerstev a zástupce Fondu národního majetku ČR, která se konala 9. 12. 1994 a která provedla vyhodnocení předložených nabídek, je uvedeno, že členové komise se jednomyslně shodli, že vítězem výběrového řízení se stala společnost KENAP, spol. s r. o. Pro případ, že by vítěz odstoupil, stanovila komise opět jednomyslně, jako dalšího v pořadí, akciovou společnost ŽĎAS.

V materiálu č. 81 pro schůzi vlády ČR, která se konala dne 1. března 1995, je uvedena podrobná charakteristika nabídek všech pěti zájemců. Vláda ČR souhlasila s výsledkem veřejného výběrového řízení a vydala rozhodnutí o přímém prodeji 51% procent akcií společnosti KENAP spol. s r. o.

Vážený pane poslanče, také Vaše informace o tom, že vítězná firma byla zvýhodněna stanovením platebních podmínek, neodpovídá skutečnosti. Každý účastník soutěže měl sám navrhnout kupní cenu akcií a platební podmínky s dokladem o finančním krytí. Firma KENAP spol. s r. o. nabídla za akcii 803,- Kč a nestandardní splátkový režim. Druhá firma ŽĎAS, a. s., nabídla za akcii 575,- Kč a platbu do 90-ti dnů. V materiálu č. 81 pro schůzi vlády ČR je uveden i propočet celkové platby KENAP spol. s r. o. včetně úroků s uvážením možné inflace v rozmezí 8, 10, 11 - 12%. Nabídka od KENAP spol. s r. o. byla jednoznačně výhodnější.

Kupní smlouva s nabyvatelem byla uzavřena dne 30. 11. 1995. Před podpisem kupní smlouvy bylo zaplaceno 10% kupní ceny. Dne 12. 3. 1996 (opožděně o 12 dnů) bylo zaplaceno dalších 10% kupní ceny - prominutí zpoždění této platby odsouhlasil výkonný výbor Fondu národního majetku ČR dne 26. 3. 1996.

Dopisem ze dne 7. 10. 1996 požádal kupující Ministerstvo financí ČR o přešetření možnosti úpravy kupní smlouvy. Kupující ve své žádosti uvedl, že formulace uvedené v kupní smlouvě, které se týkají nestandardního splátkového režimu, nemají oporu v podmínkách privatizace usnesení vlády. Podle sdělení kupujícího byly jeho námitky proti uvedeným formulacím před podpisem kupní smlouvy odmítnuty s tím, že může od smlouvy odstoupit. Po přezkoumání všech podkladů Ministerstvo financí ČR, ve snaze předejít případnému sporu, doporučilo Fondu národního majetku ČR opravit formulace v čl. IV, bod 2b) kupní smlouvy tak, aby byly zcela v souladu s usnesením vlády. Požadavek kupujícího, aby termín druhé splátky byl stanoven až k 31. 10. 1997, tj. k běžnému termínu u standardního splátkového režimu, nebyl akceptován. Termín druhé splátky byl stanoven na 28. 2. 1997. V souladu s doporučením Ministerstva financí ČR ze dne 20. 2. 1997 Fond národního majetku ČR v tomto smyslu zpracoval dodatek č. 1 ke kupní smlouvě.

Již 14. 3. 1997 byla předložena další žádost nabyvatele o odklad splátky z termínu 28. 2. 1997 na 30. 6. 1997. Hlavním argumentem nabyvatele pro odklad splátky bylo dořešení závazkového vztahu Královopolské ke Konsolidační bance. Od založení a. s. Královopolská je veden spor o příslušenství úvěru na TOZ ve výši 736 mil. Kč vůči Konsolidační bance - v současné době činí pohledávka z tohoto úvěru celkem 1,85 mld. Kč (včetně úroků a sankcí) a Konsolidační banka, s. p. ú., podala určující žalobu vůči s. p. Královopolská strojírna, a. s. Královopolská a Fondu národního majetku ČR.

Problém úvěru se nepodařilo vyřešit a protože jeho identifikace na Královopolskou a. s. nebyla zcela jasná (Konsolidační banka nemá dodnes jasně stanovenou identifikaci tohoto úvěru), provedla společnost odúčtování tohoto závazku ze svého účetnictví (tím byl vytvořen mimořádný hospodářský výsledek a společnosti vznikl daňový závazek vůči finančnímu úřadu).

Po řadě jednání s nabyvatelem a po projednání návrhu dodatku č. 2 ke kupní smlouvě ve výkonném výboru Fondu národního majetku ČR byl dodatek č. 2 dne 2. 7. 1997 podepsán s termínem zaplacení 2. splátky do 30. 9. 1997 za podmínek, které by zajistily kontrolu Fondu národního majetku ČR nad hospodařením v akciové společnosti, protože v průběhu předchozího roku byla řada aktivit převedena z a. s. Královopolská na KENAP spol. s r. o. (formou dceřinných společností). V uvedeném dodatku č. 2 se KENAP zavazuje, že je ke dni podpisu převede zpět na a. s. Královopolská smlouvami o převodu obchodních podílů nebo akcií vybraných dceřinných společností (smlouvy o převodu byly předloženy ke dni podpisu dodatku). Dále se KENAP zavázal, že do 50 dnů od podpisu dodatku č. 2 provede změnu v představenstvu a. s. Královopolská tak, aby členem se stal zástupce navržený FNM ČR, tato podmínka byla splněna na valné hromadě konané 13. 8. 1997.

Zaplacení 2. splátky v termínu 30. 9. 1997 nabyvatelem splněno nebylo. Urgence byly neúčinné. Ministerstvo financí ČR, které bylo o této skutečnosti informováno sekcí majetkových účastí Fondu národního majetku ČR dopisem ze dne 11. 11. 1997, sděluje Fondu národního majetku ČR své souhlasné stanovisko s odstoupením od smlouvy.

2. 12. 1997 rozhodl výkonný výbor FNM ČR z důvodu neplnění termínu splátky odstoupení od smlouvy.

3. 12. 1997 proběhlo jednání mezi zástupci FNM ČR a KENAP Královopolská Group, spol. s r. o., kde bylo dohodnuto a notářským zápisem ověřeno: odstoupení od kupní smlouvy uzavřené dne 30. 11. 1995.

5. 12. 1997 byla dohoda o vrácení 621 240 kusů akcií (51%) Královopolská a. s. zpět na FNM ČR splněna převodem ve středisku cenných papírů.

FNM ČR bude dále postupovat jako majoritní akcionář a dopisem ze dne 10. 12. 1997 požádal představenstvo a. s. Královopolská o svolání valné hromady, kde provede mimo jiné změnu obsazení orgánů společnosti a změnu stanov.

Po uskutečnění mimořádné valné hromady, která změní orgány a. s. Královopolská v návaznosti na majoritní podíl Fondu, začne nové představenstvo řešit mimo jiné problematiku dluhu a. s. Královopolská u Konsolidační banky.

Po nepovedené privatizaci Fond národního majetku ČR požádá Ministerstvo financí ČR a následně vládu ČR o nové rozhodnutí, jakou formou privatizaci a. s. Královopolská dokončit.

K Vašim otázkám:

1. Je ministerstvo financí dostatečně informováno o krocích Fondu národního majetku a pana Češky osobně a je se sjednáním nápravy v procesu privatizace spokojeno?

Ministerstvo financí ČR je informováno Fondem národního majetku ČR, pokud se jedná o případy, kdy byly uplatněny vůči nabyvateli neplnícímu vládou stanovené podmínky všechny sankce a Fond národního majetku ČR byl nucen odstoupit od kupní smlouvy. V tomto případě, vzhledem k významu podniku, bylo ministerstvo informováno ještě před vypovězením smlouvy. S celým procesem privatizace a. s. Královopolská ministerstvo nemůže být spokojeno, neboť privatizace tohoto podniku se zatím nepovedla. S postupem Fondu národního majetku ČR v této kauze však Ministerstvo financí ČR spokojeno je.

2. Zná ministerstvo důvody, které vedou Fond národního majetku k tak do očí bijící benevolenci při vymáhání splátek kupní ceny, stanovené kupní smlouvou, když Fond mohl již nejpozději na jaře letošního roku odstoupit od smlouvy s a. s. Kenap?

Na tuto otázku jsem již odpověděl při rekapitulaci postupu Fondu národního majetku ČR před podepsáním dodatku č. 2 ke kupní smlouvě, včetně uvedení důvodů, které ho k tomu vedly.

3. Vzhledem k vážnému podezření "vytunelovat" tak významný podnik - připravuje ministerstvo celkovou prověrku procesu privatizace Královopolská v duchu Vašich veřejných vystoupení a analýzy procesu privatizace, kterou zpracovalo ministerstvo financí?

Ano. Pracovníci ministerstva již začali shromaždovat základní dokumenty.

Vážený pan

PhDr. Václav Grulich

poslanec

Poslanecká sněmovna

Parlament ČR

Praha