Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 1 12 odst. 4 zákona č. 90/ 1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Václava Grulicha na ministra financí Ivana Pilipa a odpověď ministra financí Ivana Pilipa na tuto interpelaci. Pan poslanec Václav Grulich požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 525

POSLANEC

POSLANECKÉ SNĚMOVNY

PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

V Praze dne 10. 12. 1997

Vážený pane ministře,

jistě jste obeznámen s pochybnostmi o způsobu a čistotě privatizace kyjovské cihelny, strojíren Tomáš a B a S Hodonín na okrese Hodonín. Pochybnosti rovnající se Vážným obviněním byly zveřejněny V LN dne 10. 12. 1997 (kopii článku zasílám v příloze).

V souvislosti s Vaším prohlášením o ochotě prověřit způsoby privatizace žádám Vás, vážený pane ministře, o prověření uvedených privatizačních případů a o sdělení podrobných informací.

V úctě

Příloha: dle textu

PRAHA - Sponzorská aféra ODS, kvůli níž přišel premiér Klaus o své křeslo, získává na rozměrech. Přibývá přitom obvinění, že nejsilnější politická strana protežovala při prodejích státního majetku firmy, které byly ochotny podpořit svou nabídku darem pro ODS.

"Bývalý místopředseda Jiří Kovář tak získal pro ODS peníze za privatizaci kyjovské cihelny," tvrdí Rudolf Jiříček z Hodonína, který z ODS nyní odchází.

Podle jeho slov získala firma Kontakt Moravia cihelnu v přímém prodeji za 91 milionů korun a příslib sponzorského daru pro ODS. "Pan Kovář tuto skutečnost přiznal před osmnácti zástupci ODS v Hodoníně. Za zprostředkování obdržel podle vlastních slov dva miliony korun, ale skutečnou výši daru pro pražskou ODS neuvedl," prohlásil Jiříček.

Bývalý místopředseda ODS Jiří Kovář, který spolu se svým kolegou Petrem Čermákem udržoval pevné styky s Viktorem Koženým, včera odmítl s LN hovořit.

Podivné prodeje státního majetku v okrese Hodonín údajně ovlivňovali lidé ze špiček oblastní ODS. Šéf privatizační komise byl odvolán za machinace.

PRAHA - Nejméně o čtvrt miliardy korun přišel stát při privatizaci kyjovské cihelny Betas Moravia, kterou za příslib sponzorských darů údajně prosadil nynější šéf oblastní rady ODS v Hodoníně Jiří Kovář.

Přestože o moderní cihelnu mělo zájem nejméně sedm firem, získala ji na konci roku 1992 v přímém prodeji společnost Kontakt Moravia za 91 milionů. Za podobnou cihelnu v Bzenci přitom musela ve veřejné soutěži zaplatit 308 milionů korun.

"Na soutěž byla připravena i firma Bramac, která byla rozhodnuta cihelnu koupit za každou cenu. Stát tak přišel nejméně o čtvrt miliardy korun," tvrdí Rudolf Jiříček, který se rozhodl z ODS po posledních událostech vystoupit.

Společnost Bramac, která později s firmou Kontakt Moravia zfúzovala, se k privatizaci Kyjovské cihelny zatím nevyjádřila.

Nejasností bylo více

Privatizaci na Hodonínsku provázely "drobné aféry", které se ve větší míře podařilo ututlat, od samého počátku. Kvůli účasti při privatizaci Strojíren Tomáš odvolala vláda v roce 1993 přednostu Okresního úřadu Hodonín Václava Světlíka, který později jako ředitel této firmy vyhledával v Iráku a v Rusku ropná naleziště pro Unipetrol.

Šéf komise údajně podváděl

Nejasnosti provázely také privatizaci BaS Hodonín. Oba projekty přitom schvaloval šéf privatizační komise Boris Kyselý, jehož městský úřad nakonec odvolal kvůli machinacím při prodeji stavební a energetické firmy BaS Hodonín, na němž se osobně podílel. Komise odhalila, že při prodeji firmy, za níž se čtyřmi společníky zaplatil 16 milionů korun, zatajil majetek za 35 milionů. "Do kupní smlouvy nebyl zapsán materiál ze skladu a na cestě, nedokončené výrobky a pohledávky," upřesnil Jiříček. Místo v komisi musel Kyselý opustit, podíl ve firmě mu však zůstal. Nejasnosti při privatizaci BaS Hodonín potvrdil i nynější starosta Dušan Grombiřík. "Určité nejasnosti v privatizaci BaS byly. Tehdy jsem ale na místě starosty nebyl, takže si podrobnosti nepamatuji," uvedl. Ministerstvo financí, které rozhodlo o zveřejnění klíčových informací o sporných privatizačních projektech, by podle mluvčího Michala Jirkovského mělo hodonínské aféry odtajnit do čtrnácti dnů.

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ze dne 15. prosince 1997, v níž žádáte o informace k privatizaci části s. p. Hodonínské cihelny, závod 27, Kyjov, sděluji následující.

Na privatizaci závodu 27 Hodonínských cihelen, s. p. v Kyjově bylo předloženo celkem 6 privatizačních projektů, a to:

K PP č. 3939

Vzhledem k charakteru majetku (výrobní podnik) byla při rozhodování dána přednost projektům, které navrhovaly konkrétního vlastníka s deklarovaným podnikatelským záměrem.

Veřejná dražba nebyla doporučována jak Okresní privatizační komisí, tak zakladatelem, tj. Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR (dále jen MSNMP ČR) tento názor přijalo. Zamítnutí projektu bylo schváleno meziresortním dohodovacím řízením.

K PP č. 7223, 7225

Společnost Stroje a zařízení, s. r. o. předložila na majetek státního podniku 6 privatizačních projektů - kromě dvou na závod 27 další čtyři i na jiné závody s. p.

Zamítnutí těchto projektů se opíralo o stanovisko zakladatele, tj. Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, které ve své odborné komisi projednalo velký počet návrhů na privatizaci jednotlivých závodů a doporučilo jejich rozčlenění tak, aby jeden předkladatel získal pouze jednu část majetku státního podniku.

Výsledkem tohoto postupu byl návrh, že společnost Stroje a zařízení, s. r. o. získá závod 01 Hodonín.

Společnost získala závod 01, Hodonín dle rozhodnutí vlády ČR.

K PP č. 8881

Předkladatel uplatňoval na majetek závodu 27, Kyjov restituci a žádal dokoupení zbývajícího majetku dle předloženého privatizačního projektu.

Vzhledem k tomu, že původní cihelna v místě závodu 27 byla v roce 1988 srovnána se zemí a na jejím místě vystavěn nový závod, byl restituční nárok redukován na hodnotu pozemku ve výši 684 000,- Kč a za tento, s ohledem na jeho zastavění novou stavbou, přiznáno vyrovnání v hodnotě akcií RIF ve stejné výši.

K PP č. 8550

Schválený projekt - nabyvatel BETAS Moravia, a. s., Kyjov

K PP č. 4508

Privatizační projekt Kontakt Moravia, a. s. Hodonín - sesterská a. s. BETAS Moravia, a. s., Kyjov.

Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR navrhlo privatizovat závod 27 přímým prodejem podle privatizačního projektu č. 8550, a to nabyvateli BETAS Moravia, a. s., Kyjov za účetní hodnotu vzhledem k tomu, že se jednalo o společnost s dobrým podnikatelským záměrem a zárukou splacení kupní ceny.

K tomuto rozhodnutí pravděpodobně přispěla také skutečnost, že dle dostupné dokumentace, převzaté Ministerstvem financí ČR od bývalého MSNMP ČR, bylo zjištěno, že - cituji:

"předkladateli privatizačního projektu č. 8881, restituentu Ing. Bětákovi, poskytla Creditanstalt Wien úvěrový příslib na koupi závodu 27 v Kyjově, díky garanci rakouské firmy Bramac. Mezi firmou Bramac a Ing. Bětákem byla uzavřena smlouva, podle níž Ing. Běták po uzavření kupní smlouvy převede 60% podíl na firmu Bramac a pokud by nebyl schopen dostát svým závazkům při splácení úvěru, přejde na firmu Bramac 100%. Šlo by tedy o tzv. skrytý prodej závodu 27 v Kyjově zahraniční firmě za účetní hodnotu."

Další argumenty pro výběr privatizačního projektu č. 4508 k realizaci prodeje, tj. prodeje firmě BETAS Moravia, a. s., Kyjov nebyly z existující dokumentace zjištěny. Pracovník bývalého MSNMP ČR, který se podílel na zpracování privatizačního projektu, na Ministerstvu financí ČR nepracuje.

K připomínce, proč nebyla dána přednost veřejné soutěži při privatizaci předmětného majetku, uvádím:

V polovině roku 1992, kdy probíhal schvalovací proces, platila zásada, že se rozhoduje dle předložených privatizačních projektů, tj. že je vybrána taková metoda privatizace, kterou pokládá některý z předložených privatizačních projektů. Proto námitka, která se objevuje ve sdělovacích prostředcích, že ve veřejné soutěži by stát získal z prodeje víc, je v současné době sice relevantní, ale v době schvalování tomu tak nebylo, neboť privatizační projekt na závod 27, Kyjov metodou veřejné soutěže nebyl předložen.

Dohodovací meziresortní řízení návrh MSNMP ČR na přímý prodej majetku s. p. Hodonínské cihelny, závod 27, Kyjov společnosti a. s. BETAS Moravia schválilo bez připomínek. MSNMP ČR poté odsouhlasený návrh předložilo vládě ČR, která je svým usnesením ze dne 23. 9. 1992 schválila.

Na závěr uvádím, že nám dostupná dokumentace o privatizaci závodu 27 státního podniku Hodonínské cihelny neobsahuje žádné materiály, ze kterých by bylo patrno, že proces privatizace byl ovlivněn příslibem sponzorských darů nebo jiných finančních prostředků osobám podílejícím se na rozhodování o privatizaci, případně jiným subjektům, jak bylo uvedeno v tisku.

S pozdravem

Vážený pan

PhDr. Václav Grulich

poslanec

Poslanecká sněmovna

Parlament ČR

Praha