Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Celní orgány kontrolují zboží, které je při přechodu státní hranice deklarováno jako nebezpečná látka nebo přípravek, k jehož dovozu nebo vývozu je potřebný souhlas ministerstva.

(2) V případě porušení tohoto zákona nebo v případě pochybností celní orgány zboží zadrží. O porušení zákona informují inspekci a v případě pochybností požádají inspekci o odbornou pomoc.

(3) Celní orgány vedou evidenci všech zásilek nebezpečných látek a přípravků propuštěných přes hranice. Do této evidence umožní pracovníkům ministerstva a inspekce nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, popřípadě kopie, včetně umožnění digitálního přenosu dat.

(1) Okresní úřad nebo inspekce uloží pokutu do výše 200 000 Kč fyzické osobě, která nemá oprávnění k podnikání, jestliže

a) neplní obecné podmínky pro nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky (§ 10 odst. 1,4 a 5),

b) prodá nebo daruje nebezpečnou látku nebo přípravek klasifikovaný podle § 2 odst. 8 písm. f), l), m) a n) (§ 16 odst.1).

(2) Okresní úřad nebo inspekce uloží pokutu do výše 500 000 Kč dovozci a výrobci, kteří

a) neklasifikují látky a přípravky před jejich uvedením na trh a neplní povinnosti podle zvláštních předpisů (§ 3 odst. 1 a 4),

b) neposkytuje jiné právnické a fyzické osobě informace potřebné ke klasifikaci nového přípravku (§ 3 odst. 5).

(3) Okresní úřad nebo inspekce podle závažnosti porušení povinnosti uloží pokutu do výše 1 000 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě oprávněné k podnikání, která

a) zkouší vlastnosti látek a přípravků v rozporu se stanovenými metodami (§ 4 odst. 1),

b) nedodržuje zásady správné laboratorní praxe (§ 5 odst. 1),

c) neplní stanovené podmínky autorizace k nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky (§ 19),

d) neplní obecné podmínky pro nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky (§ 10),

e) prodá nebo daruje nebezpečnou látku nebo přípravek klasifikovaný podle § 2 odst. 8 písm. f), l), m) a n) (§ 16 odst. 1),

f) nevede evidenci a neoznamuje nebezpečné látky a přípravky (§ 22).

(4) Okresní úřad uloží pokutu do výše 1 000 000 Kč právnické a fyzické osobě, která uvedla na trh neregistrovanou látku, na kterou se vztahuje povinnost registrace (§§ 6 až 8).

(5) Okresní úřad nebo inspekce podle závažnosti porušení povinnosti uloží pokutu do výše 5 000 000 Kč výrobci a dovozci, kteří

a) neplní stanovené požadavky na balení a označování nebezpečných látek a přípravků (§§ 11 až 14),

b) neplní stanovené podmínky uvádění nebezpečných látek a přípravků na trh (§§ 15 a 16),

c) neplní stanovené podmínky pro dovoz nebo vývoz vybraných nebezpečných látek a přípravků (§ 21),

d) nepravdivě deklarují dodržování zásad správné laboratorní praxe (§ 5 odst. 8),

e) poskytují údaje, které jsou požadovány tímto zákonem, nepravdivě.

(6) Pokutu do výše dvojnásobku uvedených částek může uložit příslušný správní úřad právnické nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání za opětovné porušení povinnosti.

(7) Za opětovné se považuje takové porušení povinnosti, k níž došlo do dvou let ode dne nabytí právní moci předchozího rozhodnutí, jímž byla uložena pokuta.

(8) Pokutu ukládá ten správní úřad, který jako první zahájil řízení. V případě, že bylo zahájeno řízení ve stejný den více správními úřady současně, provede řízení o uložení pokuty inspekce. Pokuty vymáhá příslušný finanční úřad. Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního předpisu [Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.].

(9) O odvolání proti rozhodnutí o uložení pokuty inspekcí a okresním úřadem, s výjimkou pokut uložených podle odstavce 3, rozhoduje ministerstvo. O odvolání proti rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 4 rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví.

(10) Pokuty uložené inspekcí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí [Zákon č.388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.].

(11) Pokuty uložené okresním úřadem jsou příjmem státního rozpočtu.

(12) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se správní úřad oprávněný k uložení pokuty dověděl o tom, že právnická osoba nebo fyzická osoba porušila nebo nesplnila stanovenou povinnost, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo nebo kdy měla být povinnost splněna.

(1) Výrobce a dovozce látky nebo přípravku jsou povinni splnit povinnosti

a) podle hlavy druhé do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) podle hlavy třetí do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Ustanovení hlavy páté, šesté, sedmé a osmé musí být splněna do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Fyzické osoby odborně způsobilé pro zacházení s jedy podle dosavadních právních předpisů se považují za odborně způsobilé podle § 19 odst. 5 tohoto zákona pro nakládání s látkami a přípravky klasifikovanými podle § 2 odst. 8 písm. f) a g) po dobu tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání provozující vázanou živnost " Výroba jedů a žíravin, s výjimkou jedů zvlášť nebezpečných" nebo "Prodej jedů, žíravin a pesticidů" na základě živnostenského oprávnění získaného do nabytí účinnosti tohoto zákona mohou provozovat tyto živnosti po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou povinny do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona doložit splnění podmínky autorizace podle tohoto zákona. Živnostenský úřad provede změnu v živnostenském listu, zjistí-li, že podmínky odborné způsobilosti jsou splněny.

(6) Pokud právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání ve stanovené lhůtě nedoloží živnostenskému úřadu splnění podmínek, oprávnění k provozování živnosti zaniká uplynutím lhůty jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Živnostenský úřad tuto skutečnost oznámí právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání a zároveň i správním úřadům podle § 48 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(7) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání provozující koncesované živnosti "Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy, včetně ochranné desinfekce, desinsekce a deratizace, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče" nebo "Výroba zvlášť nebezpečných jedů" na základě živnostenských oprávnění získaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mohou pokračovat v provozování těchto živností nejdéle po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(8) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou povinny do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doložit živnostenskému úřadu splnění podmínek autorizace podle tohoto zákona. Zjistí-li živnostenský úřad, že podmínky jsou splněny, rozhodne o změně koncesní listiny.

(9)

(10)

(11) Pokud právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání pro živnost "Výroba zvlášť nebezpečných jedů" ve stanovené lhůtě nedoloží živnostenskému úřadu splnění podmínek, oprávnění k provozování živnosti zaniká do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Živnostenský úřad tuto skutečnost oznámí právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání a zároveň i správním úřadům podle § 48 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(12) Pokud právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání pro živnost "Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy, včetně ochranné desinfekce, desinsekce a deratizace, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče" ve stanovené lhůtě nedoloží živnostenskému úřadu splnění podmínek pro "Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy" oprávnění k provozování živnosti v této části zanikne. Živnostenský úřad tuto skutečnost oznámí právnické osobě a fyzické osobě oprávněné k podnikání a zároveň i správním úřadům podle § 48 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Má-li živnostenský úřad k dispozici doklady o odborné způsobilosti pro částečný rozsah živnosti, rozhodne o změně koncesní listiny.

(13) Ustanovení hlavy desáté musí být splněna do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(14) Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení.²³⁾

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1991 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb. a zákona č. 280/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 207: Chemická výroba se vypouští celý text a nahrazuje se textem:

Skupina 207: Chemická výroba

2. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 214: Ostatní se vypouští celý a nahrazuje se textem:

Skupina 214: Ostatní

3. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin u oboru "Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy, včetně ochranné desinfekce, desinsekce a deratizace s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče" se vypouští text a sloupce 1 až 5 zní:

Skupina 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin

4. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 307: Výroba chemických výrobků se stávající text pro obor "Výroba zvlášť nebezpečných jedů" ve sloupcích 1 až 5 vypouští a nahrazuje textem:

Skupina 307: Výroba a prodej chemických výrobků

Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č.36/1995 Sb., zákona 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se doplňuje takto: v příloze k zákonu ČNR č. 368/1992 Sb., se na konci doplňuje část VIII., která zní

Příloha č. 1

k zákonu č........

Pro absolutní hodnotu změny původní koncentrace, která se vyjadřuje jako hmotnostní procento pro pevné nebo kapalné látky nebo jako objemové procento pro plynné látky, platí:

kde

Příloha č. 2

k zákonu č............

Vysvětlivky: CAS - Chemical Abstract Service

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1991 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb. a zákona č. 280/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

Platné znění:

1. v příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI,

skupina 207 "Chemická výroba":

Pozměněný text:

Platné znění:

2. skupina 214 "Ostatní":

Pozměněný text:

Platné znění:

3. v příloze č. 3: KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI

skupina 304 "Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin":

Pozměněný text:

Platné znění:

4.skupina 307 "Výroba chemických výrobků":

Pozměněný text:

Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č.36/1995 Sb., zákona 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se doplňuje takto: v příloze k zákonu ČNR č. 368/1992 Sb., se na konci doplňuje část VIII., která zní

OBECNÁ ČÁST

V současné době je oblast nakládání s chemickými látkami a chemickými přípravky bez komplexní právní úpravy. Tento neuspokojivý stav, neřešící celý cyklus od vzniku látky až po její konečné zneškodnění, je zdrojem značného rizika pro zdraví člověka a životní prostředí. Částečná právní úprava zajišťuje plnění základních povinností pouze při nakládání s jedy (taxativně vymezenými) a karcinogeny v pracovním prostředí.

Vzhledem k tomu, že dosud není právním předpisem stanovena povinnost shromažďovat a poskytovat příslušné údaje, zcela chybí evidence nebezpečných chemických látek (s výjimkou jedů), a tím i konkrétní představa o jejich množství a rozložení na území ČR. Data získaná na základě dobrovolného poskytování údajů jsou orientační, přesnější údaje jsou pouze o množství a druhu vybraných vyvezených (dovezených) nebezpečných chemických látek a chemických přípravků.

Předkládaný návrh zákona rozšiřuje významně působnost příslušných správních úřadů v oblasti chemických látek a chemických přípravků tam, kde současná právní úprava nedostačuje. Není však dotčena působnost správních úřadů, která vyplývá ze stávající právní úpravy, jako např. působnost orgánů hygienické služby, požární ochrany, bezpečnosti práce nebo průmyslu a obchodu.

Přijetí komplexní právní úpravy nakládání s chemickými látkami a chemickými přípravky v nejbližším možném termínu bylo jednou z podmínek přijetí České republiky do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a je významnou prioritou předvstupní strategie České republiky vůči Evropské unii (EU).

V systému práva životního prostředí Evropských společenství (ES) je problematika nakládání s chemickými látkami a chemickými přípravky upravena 15 předpisy a dodatky (8 směrnic, 3 nařízení, 3 rozhodnutí, 1 sdělení) a v systému nástrojů politiky životního prostředí OECD je předmětem 13 předpisů (6 rozhodnutí, 7 doporučení) a dodatků, které jsou průběžně doplňovány. Přehled předpisů ES, které jsou implementovány do návrhu zákona, je v příloze č. 1 důvodové zprávy.

Z porovnání současného stavu právní úpravy v České republice s výše uvedenými předpisy vyplývá, že v nyní platné právní úpravě nejsou zahrnuty následující problémové okruhy:

1. požadavky na registraci, klasifikaci, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků a omezení uvádění na trh,

2. nakládání s významnými skupinami chemických látek, které vykazují závažné negativní účinky (např. mutagenitu, karcinogenitu, reprodukční toxicitu),

3. omezení a kontrola pohybu vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků přes hranice států,

4. povinnost evidence nebezpečných chemických látek a soustavné hodnocení jejich nebezpečnosti a rizika.

Mezinárodní souvislosti a vazba na právní předpisy ES

Předložený návrh implementuje přímo části právních předpisů ES, které mají charakter povinností a musí být upraveny zákonem. Podrobnosti budou zahrnuty v prováděcích předpisech.

Soubor právních předpisů bude v plném rozsahu pokrývat obsah relevantních směrnic a nařízení ES, jak vyplývá ze srovnání v příloze č. 2 důvodové zprávy, s výjimkou ustanovení týkajících se povinností členských států EU v přechodných obdobích mezi nabytím účinnosti nových a starších nařízení.

V roce 1989 byly přijaty tzv. Londýnské směrnice upravující pohyb nebezpečných chemických látek přes hranice států. V návaznosti na to organizace OSN UNEP (UN Environmental Programme) vypracovala návrh doporučení, který se týká výměny informací v mezinárodním obchodě s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. Toto doporučení zavedlo tzv. proceduru předchozího souhlasu (Prior Informed Consent), kdy může být nebezpečná chemická látka vyvezena jen tehdy, pokud přijímající stát na základě poskytnutých informací s dovozem souhlasí.

Tento postup nelze zaměňovat s udělováním úředních povolení ve smyslu zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodování o vydání povolení (licence) je nástrojem hospodářské politiky státu a řídí se zcela jinými postupy a prioritami.

Naproti tomu okruh chemických látek, při jejichž dovozu nebo vývozu je požadováno uplatnění procedury předchozího souhlasu, je stanoven nařízením EHS č. 2455/92 pro státy EU a bude součástí mezivládní úmluvy. Kritéria pro zařazení látky do tohoto režimu jsou stanovena především z hlediska ochrany zdraví člověka a životního prostředí před negativními účinky těchto látek.

Rozhodnutím Rady UNEP v roce 1996 bylo uloženo vypracovat návrh mezivládní úmluvy, který již bude mít povahu závazného dokumentu pro státy OSN, které se k úmluvě připojí. Termín dokončení prací a svolání konference států byl stanoven na rok 1998. Hlavní podmínkou přistoupení a ratifikace této připravované úmluvy v ČR bude odpovídající zákonná úprava procedury předchozího souhlasu a kontroly pohybu nebezpečných chemických látek přes hranice ČR.

Předkládaný návrh zákona představuje odpovídající právní základ pro plnění povinností, které vyplývají z připravované úmluvy a po nabytí jeho účinnosti tak bude splněna základní podmínka, nutná pro její ratifikaci. Seznam nebezpečných látek, u jejichž dovozu nebo vývozu bude uplatněna procedura předchozího souhlasu, která je v příloze č. 3. důvodové zprávy a je v souladu s požadavky příslušného nařízení ES.

Ekonomické souvislosti

Uvedení navrhovaného zákona do praxe je podmíněno personálním a technickým zajištěním výkonu státní správy. Splnění všech požadavků ES představuje určitý nárůst správních úkonů, zejména prováděných okresními úřady, částečně Českou inspekcí životního prostředí, Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví.

V předstihu před nabytím účinnosti zákona bude nutné přijmout náležitá opatření, která však budou mít určitý dopad na státní rozpočet. Jde zejména o:

1. zajištění výkonu státní správy,

2. zajištění činnosti registračního místa pro chemické látky.

Odhad dopadů na podnikovou sféru je založen na údajích získaných především na základě spolupráce dalších resortů a dobrovolné spolupráce s průmyslovými podniky, zejména chemického průmyslu.

Pro podnikatele nakládající s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky bude uvedení jejich podniku do souladu s požadavky zákona přinášet určité finanční zatížení, jehož míra bude záviset na kvalitě zajištění dosavadního provozu. Navrhovaný zákon je základní podmínkou harmonizace legislativy s požadavky ES a OECD a celá řada podnikatelů již své provozy upravuje dle příslušných nařízení. V těchto případech budou změny vyžadované zákonem mít podstatně menší dopad než u podniků se zastaralými technologiemi.

Dopady do podnikatelské sféry lze odhadnout pouze orientačně. Hlavním důvodem je nedostatek přesných informací o množství a druhu chemických látek a přípravků, které se v ČR vyrábějí, užívají a které se přes území ČR přepravují.

Finanční dopady lze obtížně charakterizovat také vzhledem k zamýšlenému časovému posunu v plnění některých ustanovení zákona. Tam, kde bude splnění zákonných povinností vyžadovat větší finanční náklady, dává zákon cestou stanovení zvláštních podmínek možnost rozložit potřebné úpravy (investice) na delší dobu.

Dopady připravovaného zákona lze rozdělit na přímé a nepřímé. Přímé dopady jsou spojeny s omezením, které připravovaný zákon u některých výrobců (především chemických oborů) vyvolá. Tyto dopady zahrnují:

1. nebezpečné chemické látky a přípravky, jejichž uvedení na trh a používání v ČR bude tímto zákonem zakázáno. Jedná se o PCB/PCT, azbestová vlákna a vybrané druhy pesticidů. Při využití přechodných ustanovení budou dopady minimální, v řádu několika desítek milionů Kč pro ČR. Tyto látky a přípravky již v současné době nejsou uváděny na trh,

2. nebezpečné chemické látky a přípravky, jejichž dovoz nebo vývoz bude v ČR vázán na souhlas příslušného správního úřadu. V tomto případě omezení, vyplývající ze zákona, by měla mít minimální vliv na podnikovou sféru,

3. nebezpečné chemické látky a přípravky, jejichž uvedení na trh a bude v ČR omezeno. Omezení bude koncipováno v duchu Směrnice Rady 76/769/EHS a nebrání jejich odbornému využití. Tato omezení by měla celkový dopad do mikrosféry v řádu stamilionů korun.

Nepřímé dopady vyplývající z ustanovení tohoto zákona lze spatřovat ve dvou oblastech:

1. v nárocích na evidenci, oznamování, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků; tyto nároky lze považovat za nepodstatné,

2. v nárocích na zabezpečení a prokázání zdravotní, odborné a právní způsobilosti. V tomto případě se jedná o celou řadu opatření, která bude muset podnik uskutečnit a prokazovat (např. zabezpečení příslušné odborné kvalifikace pracovníků, zabezpečení správné laboratorní praxe). V tomto případě je obtížné odhadnout náklady, které si tyto nároky vyžádají, lze však předpokládat, že se budou pohybovat v řádu desítek mil. Kč.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K části první

K hlavě první

K § 1

V úvodním ustanovení se vymezuje předmět zákona. Působnost zákona je především zaměřena na podnikatele (právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání), pouze některá obecná ustanovení se vztahují na fyzické osoby. Povinnosti podnikatelů i správních úřadů jsou formulovány za současného respektování zásad volného pohybu zboží, jak je požadováno v rámci EU.

K § 2

Mezi základní pojmy jsou uvedeny ty pojmy, které se užívají v návrhu zákona a je potřebný jejich jasný výklad. Všechny definice jsou v souladu s definicemi v příslušných nařízeních ES. Kategorie nebezpečnosti jsou převzaty ze Směrnice 67/548/EHS a korespondují se stupněm omezení pro jednotlivé nebezpečné vlastnosti.

K hlavě druhé

K § 3

Klasifikace chemických látek a přípravků je základním krokem k poznání nebezpečných vlastností látky a k rozhodnutí, zda látka bude považována za nebezpečnou. Tato ustanovení stanoví odpovědnost za provedenou klasifikaci a vymezují závazné hodnoty, při jejichž změně je nutné přípravek klasifikovat znovu. Hodnoty koncentrace se vyjadřují v hmotnostních, případně objemových procentech podle toho, zda se jedná o plynnou, kapalnou nebo pevnou látku.

K § 4 až 5

Zákon stanoví povinnost zkoušení vlastností látek a přípravků pro účely tohoto zákona pouze metodami, které stanoví příslušné vyhlášky. Dále je vytvořen právní základ pro zavedení systému kontroly kvality práce laboratoří, zabývajících se testováním látek a přípravků (správná laboratorní praxe). Zavedení tohoto systému, garantovaného státním orgánem, je základem pro vzájemné uznávání výsledků zkoušek mezi státy OECD a evropskými státy, členy EU. Při formulaci ustanovení se vycházelo z revidovaného znění principů správné laboratorní praxe, na jejichž přípravě se ministerstvo podílelo.

K hlavě třetí

K § 6 až 8

Tato část zavádí do právního řádu ČR povinnost registrace látek, jejíž podmínkou je důkladné zkoušení vlastností látky tak, aby před jejím uvedením na trh mohlo být posouzeno její riziko pro zdraví člověka a životní prostředí a případně mohla být stanovena opatření pro omezení rizika spojeného s nakládáním s touto látkou. Podmínky registrace musí být srovnatelné ve všech evropských státech, aby se předešlo nejednotnosti při zkoušení látek a přípravků, což by vedlo k rozdílnému pohledu na jejich nebezpečnost.

K hlavě čtvrté

K § 9 - 10

K objektivnímu hodnocení rizika látek, které dosud nebyly klasifikovány, je nutná znalost jejich vlastností. Ustanovení, které ukládá povinnost poskytovat údaje o vlastnostech látek, je základní podmínkou pro shromáždění informací, umožňujících přistoupit k hodnocení rizika pro zdraví člověka a životní prostředí.

Ustanovení paragrafu 11 představují základní povinnosti, které musí splňovat každý občan, aby bylo dosaženo přijatelné míry rizika pro zdraví člověka a životní prostředí. Významné je právní zakotvení základní odpovědnosti za nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky pro podnikatele.

K hlavě páté

K § 11 až 14

Na základě výsledků klasifikace je stanovena povinnost výrobců nebo dovozců nebezpečné látky a přípravky zabalit a označit tak, aby při stanoveném způsobu nakládání nemohlo dojít k ohrožení zdraví člověka nebo životního prostředí. Stejné povinnosti mají i další podnikatelé, kteří budou s nebezpečnou látkou nebo přípravkem nakládat. Součástí dokumentace, která bude provázet nebezpečnou látku nebo přípravek po celý její životní cyklus, je bezpečnostní datový list. Prováděcí předpis k zákonu stanoví jeho jednotnou formu, jaká je užívána v evropských státech.

K hlavě šesté

K § 15 až 17

Významným ustanovením zákona je zákaz uvádění na trh těch látek, u kterých bylo prokázáno nepřijatelné riziko (prioritní polutanty). U látek, které mají nebezpečné vlastnosti, je třeba přistoupit k omezení jejich užití, případně uvádění na trh. Konkrétní omezení stanoví prováděcí předpis ve smyslu Směrnice Rady 76/769/EEC o regulaci uvádění na trh a používání některých látek v zemích EU.

K hlavě sedmé

K § 18 až 20

Při nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky je značným zdrojem rizika selhání lidského faktoru. Jedním z preventivních opatření je požadavek prokázání kvalifikace (způsobilosti) pro činnosti spojené s nakládáním s vybranými nebezpečnými látkami a přípravky. Při posuzování kvalifikačních předpokladů budou spolupracovat odborníci resortů životního prostředí, zdravotnictví a vnitra. Předložený návrh nahrazuje část nařízení vlády č. 192/1988 Sb. v oblasti způsobilosti k nakládání s jedy a žíravinami.

K hlavě osmé

K § 21

Předloženým zákonem se implementuje Nařízení Rady 2455/92, kterým se zavádí tzv. procedura předchozího souhlasu při pohybu vybraných nebezpečných látek a přípravků přes hranice. Tento postup bude v rámci států OSN předmětem mezivládní úmluvy, jejíž dokončení a přijetí se očekává v průběhu roku 1998. ČR má zájem o přistoupení k budoucí úmluvě a navrhovaná ustanovení představují právní rámec pro její plnění.

K hlavě deváté

K § 22

Podmínkou managementu chemických látek je dostatek validních informací o množství, druhu a vlastnostech nebezpečných látek. V ČR dosud chybí zákonná úprava, s výjimkou vedení evidence jedů. Tyto údaje jsou potřebné i pro splnění povinností v oblasti prevence havárií. Institut oznamování nebezpečných látek je důležitou podmínkou pro zpracování přehledu o obchodovaných nebezpečných chemických látkách a chemických přípravcích a zdrojem informací pro hodnocení jejich rizika.

K hlavě desáté

K § 23 až 29

Nutnou podmínkou pro uplatnění zákona v praxi je výkon státní správy. V této oblasti se navrhuje rozdělení mezi Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví, další orgány státní správy jsou ČIŽP, okresní úřady a celní orgány. Působnost těchto úřadů se rozšiřuje v těch činnostech, pro které není podklad v příslušných právních předpisech. Pokud není výslovně uvedeno, zákonem není dotčena působnost příslušných správních úřadů, vyplývající ze zvláštních právních předpisů.

K hlavě jedenácté

K § 30

Za porušení konkrétních povinností stanovených zákonem lze uložit pokutu. Výše pokut byla stanovena tak, aby korespondovala obdobným sankcím v legislativě životního prostředí.

K části druhé

K § 31

Přechodná ustanovení vytvářejí prostor pro subjekty jichž se zákon dotýká, tak aby měly možnost uvést své činnosti do souladu se zákonem v přiměřeném časovém horizontu.

K části třetí

K § 32

Předkládaný návrh novelizuje, v návaznosti na zrušení části nařízení vlády

č. 192/1988 Sb. prováděcím předpisem, také příslušnou část živnostenského zákona.

K části čtvrté

K § 33

Předkládaný návrh doplňuje zákon ČNR č. 368/1992 Sb. o správní poplatky za provádění registrace, udělování osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe, autorizace a udělení souhlasu k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky.

K části páté

K § 34

Navrhovaný zákon nabývá účinnosti ke dni 1. července 1998.