Část čtvrtá

§ 22

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Obecná část

V průběhu procesu privatizace byla zemědělská a lesní půda téměř ve všech případech z privatizačních projektů vyjímána (1. vlna) nebo do privatizačních projektů nebyla vůbec zahrnována (2. vlna). Důvodem byl probíhající restituční proces, složitá identifikovatelnost státní půdy použitelné pro privatizaci a ustanovení § 29 zákona o půdě zakazující převody církevního majetku. Vzhledem ke končícímu procesu privatizace v zemědělství přechází státní zemědělský majetek do vlastnictví privátních osob a je proto potřebné řešit vlastnické vztahy i ke státní zemědělské půdě, popř. některé lesní půdě.

Porada ministrů projednala dne 8. 8. 1995 materiál "Prodej státní zemědělské půdy" předložený místopředsedou vlády a ministrem zemědělství na základě usnesení vlády č. 228/1995 a souhlasila s omezením okruhu nabyvatelů této půdy. Z analýzy vlastnictví půdy v zemích EU vyplývá, že omezení prodeje je řešeno v jednotlivých zemích různě, od úplné volnosti až po značná omezení (Finsko, Švédsko, Rakousko).

Podmínky prodeje byly zpracovány za součinnosti poradní komise k tomuto účelu vytvořené, v níž bylo zastoupeno Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci, Agrární komora, Český úřad zeměměřický a katastrální a Pozemkový fond ČR. Z nich pak vyšel věcný záměr zákona, který vláda po zapracování připomínek schválila.

Návrh zákona předpokládá prodej půdy mimo pozemky, určené na restituce nebo náhrady, na pozemkové úpravy, blokované § 29 zákona o půdě nebo pozemky určené podle některých právních předpisů k jiným účelům.

Z celkové výměry cca 900 tis. ha zemědělské půdy ve správě Pozemkového fondu ČR tak bude umožněn prodej cca 500 tis. ha. Podle odhadů se budou bezúplatné převody odloučených lesních pozemků do vlastnictví obcí týkat výměry do 10 tis. ha.

Komunitární právo zásadně nezasahuje do vlastnictví zemědělské půdy. Mezi členskými zeměmi ES jsou v těchto otázkách značné diference.

Základním cílem zákona není finanční efekt z prodeje státní zemědělské půdy, ale privatizace těchto pozemků ve prospěch fyzických osob podnikajících v zemědělské výrobě a rovněž převod prostřednictvím obcí na veřejně prospěšné účely a bydlení. Zákon taktéž umožňuje sjednocení vlastnictví pozemků a staveb, avšak pouze v těchto případech připouští, aby nabyvatelem pozemku se stala i právnická osoba.

Co se týče lesních pozemků, je cílem zákona vymezit odloučené lesní pozemky a spoluvlastnické podíly státu a umožnit jejich bezúplatný převod na obce. Jde o pozemky, kde se vzhledem k jejich velikosti či odloučenosti od komplexu státních lesů obtížně lesnicky hospodaří. Stejně obtížně se hospodaří také ve všech případech, kdy je stát spoluvlastníkem lesa spolu s obcemi.

Pouze odloučené lesní pozemky určené schváleným územním plánem nebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění stavbou ve veřejném zájmu nebo stavbou pro bydlení a spoluvlastnické podíly státu bude moci pověřená právnická osoba na základě žádosti obce převést bezúplatně do vlastnictví obce.

Převody bude uskutečňovat pověřená právnická osoba, které je podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu.

Požadavek na arondace lesních pozemků je obsažen v usnesení vlády České republiky č. 294/1994 k zásadám státní lesnické politiky a programovém prohlášení vlády České republiky ze dne 17. července 1996.

Zvláštní část

K § 1

Zákon je vedle zákona o půdě, zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, dalším zákonem, který má umožnit prodej státní půdy, stále však ještě nikoli veškeré, s ohledem na nedokončený restituční proces, na nedořešenou otázku restituce církevního majetku a rovněž na nutnost ponechat některé pozemky pro potřeby celospolečenské.

Zákon se vztahuje jen na pozemky, které jsou ve správě Fondu, nebo k nimž mají právo hospodaření státní podniky Lesy České republiky nebo Vojenské lesy a statky. Převody pozemků, na něž se tento zákon nevztahuje, jsou upraveny jinými právními předpisy např. zákonem o půdě nebo zákonem o státním podniku a zůstávají tímto zákonem nedotčeny.

V případě lesních pozemků se převody budou týkat pozemků určených k plnění funkcí lesa, které jsou ve vlastnictví státu a jsou vymezeny zákonem o lesích a zákon upravuje pouze jejich bezúplatný převod na obce, což zákon o státním podniku neumožňuje.

K § 2

Pozemky určené ke splnění úkolů, za něž odpovídá stát nebo Fond, nejsou vyloučeny z působnosti zákona, ale pouze z převodu a pokud jich k uvedeným účelům v budoucnu již třeba nebude (např. zbudou po uspokojení restitučních nároků), umožňuje zákon jejich odstátnění.

K § 3

Převodci jsou ty právnické osoby, které k pozemkům mají dispoziční právo, tedy v případě zemědělských pozemků Fond a v případě lesních pozemků právnické osoby, kterým bylo v § 4 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu (Lesy České republiky, s.p., Vojenské lesy a statky, s.p.) Poněvadž předmětem převodu je majetek státu, nikoli převodců, je tímto ustanovením současně uložena povinnost dodržet při převodu v zákoně stanovené podmínky.

K § 4

Z definice pojmu "pozemek" vyplývá, že jde o část zemského povrchu, v případě pozemků, na něž se zákon vztahuje, jde o část území České republiky, která se významnou měrou podílí na tvorbě a udržování krajiny. Proto se umožňuje jejich převod výhradně na obce a na státní občany České republiky, avšak bez zřetele k tomu, kde mají trvalé bydliště. Pouze v případě prodeje zastavěných pozemků vlastníkům staveb se umožňuje prodej i právnickým osobám. Důvodem je sjednocení vlastnictví pozemků a staveb.

K § 5

Obcím zákon umožňuje bezúplatně získat pozemky od státu určené ke zřízení staveb pro bydlení nebo staveb ve veřejném zájmu, na něž by jinak mnohdy neměly finanční prostředky, neboť zpravidla zajišťují veškeré inženýrské sítě. Tímto způsobem stát přispěje k rozvoji obcí.

Vlastníkům staveb zákon umožňuje koupi zastavěných pozemků a pozemků nutných k provozu stavby, čímž jsou částečně řešeny důsledky minulosti, kdy ke zřízení stavby na cizím pozemku došlo proto, že to umožňovaly právní předpisy nebo proto, že právní předpisy nebyly ve stavebním řízení dodrženy.

K § 6

Pozemky státu o malé výměře v porovnání s navazujícími pozemky jiných vlastníků mohou tito vlastníci koupit a přičlenit je ke svým, čímž se přispívá k ucelení půdní držby, aniž by byly nutné pozemkové úpravy a tedy aniž by byly kladeny nároky na státní rozpočet. Pokud o takový pozemek bude více zájemců splňujících podmínky zákona, musí Fond prodat pozemek tomu z nich, který nabídne nejvyšší kupní cenu. Stanovením podmínek a postupu Fondu při střetu zájmů jsou vyloučeny subjektivní vlivy zaměstnanců převodce v procesu prodeje půdy.

K § 7

Zákon preferuje fyzické osoby, které již provozují zemědělskou výrobu buď osobně nebo prostřednictvím právnických osob, jejichž jsou členy nebo společníky a tím jim umožňuje získat výměru půdy potřebnou pro efektivní hospodaření. Stanovení minimální obhospodařované výměry zemědělské půdy by mělo být důkazem toho, že zájemce o koupi pozemku skutečně zemědělskou výrobu provozuje.

Pozemky připravené k prodeji bude obec na žádost Fondu vyhlašovat na své úřední desce a kromě fyzických osob již na půdě hospodařících se o ně mohou přihlásit i obce, vlastníci staveb a vlastníci sousedících pozemků, pokud nevyužili možnost získat pozemky podle § 5 nebo 6, přestože splňují tam uvedené podmínky.

Zákon nepočítá s opakováním tohoto postupu u těchže pozemků a u nepřevedených pozemků následuje prodej pouze v obchodní veřejné soutěži.

K § 8

Pro prodej pozemků jiným osobám byla zvolena metoda obchodní veřejné soutěže, kde jediným kritériem bude nabídnutá cena. Snahou je jednak vyloučit, aby výběr nabyvatelů mohli ovlivnit zaměstnanci Fondu a jednak získat cenu blížící se ceně tržní, ale nikoli nižší než je cena úřední (k tomu § 9 odst. 1).

K § 9

Cena stanovená podle cenového předpisu platného ke dni převodu je vždy východiskem pro sjednání ceny konečné, která je zásadně splatná do 90 dnů. U pozemků tvořících zemědělský půdní fond je umožněno zaplacení minimální ceny do 30 let, přičemž splátky jsou bezúročné.

K § 10

Vzhledem k dlouhodobosti splátek jsou ve snaze vyloučit pouhou spekulaci zavedeny povinné zajišťovací instituty a to zástavní a předkupní právo. Předkupní právo se vztahuje na všechny způsoby zcizení včetně darování, vkladu do obchodních společností apod. Toto věcné právo nebude zatěžovat pouze pozemky převedené na obec podle § 5 za účelem zastavění. Uplatnění uvedených práv je svěřeno Fondu výslovným ustanovením v zájmu zamezení event. pochybností o oprávnění vystupovat za stát v soudních sporech, jež nelze vyloučit.

K § 11

Fond bude moci převést pozemek pouze té osobě, která nebude v prodlení s placením svého dluhu vůči Pozemkovému fondu a prokáže, že nemá splatné dluhy vůči Fondu národního majetku. Dále musí zájemce o převod pozemku doložit potvrzením finančního úřadu, že nedluží na daních státu a potvrzením příslušného orgánu sociálního zabezpečení, že nedluží pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na politiku zaměstnanosti.

Povinnost finančního úřadu vydat takové potvrzení na žádost a bezplatně vyplývá ze zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

Obdobná povinnost pro příslušný orgán sociálního zabezpečení není v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, stanovena, zakotvuje se proto tato povinnost zde.

Nabyvateli se poskytuje dostatečná lhůta 90 dnů k uzavření smlouvy, pro Fond se pak po jejím marném uplynutí uvolňuje možnost další dispozice se zemědělskými pozemky. Doručování návrhu smlouvy do vlastních rukou nabyvatele je upřesněno podle občanského soudního řádu v zájmu vyloučení případných nesrovnalostí ať ze strany pošty nebo příjemce.

K § 12

Trvalé porosty jsou ze zákona součástí pozemku a přecházejí proto do vlastnictví nabyvatele pozemku spolu s pozemkem. Pokud trvalé porosty na pozemku státu vysadil nájemce, má podle § 24 odst. 3 zákona o půdě při ukončení nájmu právo na náhradu za tento trvalý porost.

Zkušenosti z privatizace a poskytování náhradních pozemků, kdy obvykle končí ke dni převodu dosavadní nájemní vztah s Fondem, ukazují, že často vznikají problémy s faktickým předáním pozemku nebo naopak s bráněním nájemci ve sklizni atd., což vede i k řadě soudních sporů a řešení otázky odpovědnosti za škodu.

Proto Fond v souvislosti s převodem neukončí nájemní vztah a nabyvatel vstoupí do práv pronajímatele. Fond však v zájmu věci se vypořádá s nájemcem za trvalý porost a cenu trvalého porostu zahrne do kupní ceny pozemku nabyvateli, který se stane vlastníkem i trvalého porostu.

K § 13

Meliorační zařízení ve vlastnictví státu tzv. meliorační detail a oplocení, lze těžko oddělovat od pozemku, s nímž jsou spojeny. Je v zájmu státu je převést společně s pozemkem. Pro účely tohoto zákona se proto tyto považují za součást pozemku, která přechází spolu s pozemkem na nabyvatele, přitom oplocení úplatně, meliorační zařízení pro nesnadnost jeho ocenění a identifikaci bezúplatně.

K § 14

Při nezaplacení kupní ceny nebo některé splátky ve sjednané době, má Fond právo odstoupit od kupní smlouvy. Aby nedošlo k bezdůvodnému obohacení ze strany nabyvatele, vzniká mu v tom případě povinnost zaplatit Fondu náhradu za dobu trvání vlastnického práva k pozemku.

K § 15

Existují případy, kdy pozemek je zapsán na listu vlastnictví jako vlastnictví České republiky, avšak nelze toto právo prokázat listinnými důkazy. Takové pozemky by nebylo možno převést na jiného, protože předložení nabývacího titulu je podmínkou pro nový zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí a evidovaným vlastníkem by trvale zůstal stát.

Jestliže na výzvu Fondu ve stanovené lhůtě nepodá námitku vlastnického práva k pozemku jiná osoba, příp. toto své právo neprokáže stanoveným způsobem, vychází se z fikce, že pozemek je ve vlastnictví státu a lze ho převést.

Pokud vlastnické právo uplatní a prokáže jiná osoba později, bude jí Fondem poskytnuta finanční náhrada.

K § 16

Podle zákona o Pozemkovém fondu ČR jsou příjmy z prodeje nemovitostí příjmem Fondu. Čerpání těchto prostředků v rámci rozpočtu Pozemkového fondu ČR schvaluje po předložení vládou Parlament ČR. Stejný režim je zachován i pokud jde o výnosy z prodeje pozemků. Tyto výnosy však budou uloženy na zvláštním účtě.

K § 17

Zákon zde vymezuje pozemky určené k bezúplatným převodům obcím za účelem arondace. Těmito pozemky jsou pozemky odloučené, u kterých velikost a vzdálenost od komplexu státního lesa neumožňuje racionální lesnické obhospodařování. Vymezení je proto provedeno na základě výměry a vzdálenosti od komplexu lesa. Za komplex lesa je považována souvislá výměra lesů větší než 10 ha. Odloučenost lesního pozemku je dána vzdáleností, což je pro tento účel z mapy zjištěná nejkratší spojnice mezi komplexem a odloučenou částí, přičemž tato vzdálenost není přerušena pozemní komunikací, vodním tokem, oplocením, správní hranicí okresu nebo hranicí katastrálního území.

Další vymezení se týká spoluvlastnických podílů státu. Pro účely tohoto zákona je spoluvlastnický podíl státu omezen výměrou do 10 ha, přičemž tato výměra musí být jako spoluvlastnický podíl menší než polovina pozemku.

K § 18

Zákon zde vymezuje podmínky bezúplatných převodů odloučených lesních pozemků a spoluvlastnických podílů na obce.

Právnická osoba může na základě žádosti obce převést bezúplatně do vlastnictví obce odloučené lesní pozemky určené schváleným územním plánem nebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění stavbou ve veřejném zájmu nebo stavbou pro bydlení.

Zákon dále umožňuje bezúplatné převody spoluvlastnických podílů státu lesních pozemků do vlastnictví obcí v případech, kdy je obec spoluvlastníkem.

Zákon má pomoci obcím, aby mohly získat bezúplatně odloučené lesní pozemky důležité pro rozvoj obce, a to jak pro stavby ve veřejném zájmu, tak pro stavby pro bydlení.

K § 19

Tímto výslovným ustanovením se mají vyloučit případné pochybnosti o tom, zdali s převodem vlastnictví ze státu na jiné osoby nezanikají nebo se nemění povinnosti a omezení vyplývající pro vlastníky pozemků z předpisů o ochraně přírody a krajiny.

K § 20

V platném znění o Pozemkovém fondu ČR se v ustanovení § 2 o jeho působnosti v odstavci 3 stanoví povinnost pozemkových úřadů zprostředkovávat výměnu pozemků státu. Nejde o úpravu působnosti Pozemkového fondu a proto věcně toto ustanovení nepatří do § 2, resp. do zákona o Pozemkovém fondu vůbec. Kromě toho jednotlivé pozemkové úřady mají pouze okresní působnost, nemohou tudíž zprostředkovávat směny v jiných okresech a takové ustanovení nelze využít. Navrhuje se proto dosavadní odst. 3 vypustit.

Působnost Fondu je zatím dána pouze zákonem o Pozemkovém fondu a zákonem o půdě a jeho působnost se tímto zákonem rozšiřuje.

Nedostatek současné právní úpravy, podle níž Fond nemůže převést na státní orgány a státní organizace nemovitosti státu, které spravuje a které tyto subjekty potřebují pro svoji činnost, bylo nutné odstranit. K zamezení případných pochybností zákon výslovně stanoví, že těmto orgánům a organizacím vzniká právo hospodaření, jehož výkon je upraven jinými právními předpisy zejména vyhl. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.

K § 21

Navrhuje se osvobození převodů od daně darovací a z převodu nemovitostí stejně tak, jako je tomu u privatizace prováděné Fondem. Státní rozpočet by tak sice získal určité finanční prostředky, ale příjmy Fondu lze pro potřeby státu rovněž použít.

V Praze dne 14.ledna 1998

Předseda vlády:

Ing. Josef Tošovský v. r.

Místopředseda vlády a ministr zemědělství:

Ing. Josef Lux v. r.

Úplné znění podle navrhovaných úprav

569/1991 Sb.

ZÁKON

České národní rady

ze dne 16. prosince 1991

o Pozemkovém fondu České republiky

Změny: zákon 546/1992 Sb., zákon č. 161/1997 Sb. a zákon č. ..../1997 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

(1) Zřizuje se Pozemkový fond České republiky (dále jen "pozemkový fond"). Pozemkový fond je právnická osoba a zapisuje se do obchodního rejstříku. Sídlo Pozemkového fondu je Praha.

(2) Podrobnosti o organizačním uspořádání a činnosti Pozemkového fondu upravuje statut Pozemkového fondu, který schvaluje Česká národní rada.

§ 2

Působnost Pozemkového fondu

(1) Působnost Pozemkového fondu je dána zvláštním předpisem [Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.].

(2) V rámci schváleného privatizačního projektu Pozemkový fond

a) zakládá akciové a jiné obchodní společnosti nebo se účastní na jejich zakládání a vkládá do nich vklady, k nimž se zavázal,

b) nabývá akcie na základě své účasti na podnikání akciových společností a vykonává práva akcionáře včetně účasti na valných hromadách,

c) vykonává práva společníka ve své účasti na jiných než akciových společnostech,

d) podílí se na hospodářském výsledku obchodní společnosti, jejíhož podnikání se účastní a nese jeho důsledky ve formě zisku a ztrát,

e) prodává akcie nebo podíly na jiných než akciových společnostech,

f) podílí se na likvidačním zůstatku společnosti v rozsahu své účasti na jejím podnikání, jestliže dojde k jejímu zrušení,

g) uzavírá smlouvy o prodeji podniků, jejich organizačních složek a části jejich majetku, který spravuje; přitom může využít též veřejné soutěže,

h) převádí majetek státu na obce,

i) používá majetek státu k plnění závazků podniků určených k privatizaci v rozsahu a za podmínek stanovených ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky.

(Původní znění:

(3) Pozemkové úřady zprostředkovávají výměnu pozemků státu ve správě Pozemkového fondu a pozemku jiných vlastníků i na území různých okresů.)

(Původní odstavec 4:)

(3) Ke změně schváleného privatizačního projektu je Pozemkový fond povinen si vyžádat souhlas ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci nebo vlády České republiky [§ 3 zákona ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky].

(4) Podle odstavce 2 nepostupuje Pozemkový fond při převodu zemědělských pozemků podle zvláštního předpisu [Např. zákon .../.... Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně a doplnění zákona ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.].

(5) Pozemkový fond může nemovitosti, které má ve správě podle zvláštního předpisu [Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.], bezúplatně převést na státní orgán nebo na státní organizaci; dnem převodu vznikne nabyvateli k nemovitosti právo hospodaření podle zvláštního předpisu [Např. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem. § 761 odst. 1 obchodního zákoníku]. Pozemkový fond převede nemovitosti na uvedené osoby, jestliže jsou potřebné k plnění jejich úkolů.

Úplné znění podle navrhovaných úprav

357/1992 Sb.

ZÁKON

České národní rady

ze dne 5. května 1992

o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti

Změny: zákon č. 18/1993 Sb., zákon č. 322/1993 Sb., zákon č. 42/1994 Sb., zákon č. 72/1994 Sb., zákon č. 85/1994 Sb., zákon č. 113/1994 Sb., zákon č. 248/1995 Sb., zákon č. 96/1996 Sb., zákon č. 151/1997 Sb., zákon č. 203/1997 Sb., zákon č. 227/1997 Sb. a zákon č. .../1997 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST DRUHÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 20

(1) Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku do vlastnictví České republiky nebo do vlastnictví obcí, pokud právo hospodaření s tímto majetkem vykonávají ústřední orgány, státní fondy, Fond dětí a mládeže, okresní úřady nebo obce či rozpočtové nebo příspěvkové organizace zřízené ústředními orgány, okresními úřady nebo obcemi.

(2) Od daně z převodu nemovitosti jsou osvobozeny

a) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem při likvidaci státních podniků [§ 761 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. § 47b zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.], akciových společností s plnou majetkovou účastí státu nebo s plnou majetkovou účastí Fondu národního majetku České republiky a nebo Pozemkového fondu České republiky a společnosti s ručením omezeným s plnou majetkovou účastí státu,

b) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné podle rozhodnutí valné hromady a schválené vládou České republiky,

c) převody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu související s přímým prodejem v rámci rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona [§ 10a odst. 6 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů],

d) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem v souvislosti s rozdělováním a slučováním obcí nebo se změnami jejich území podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.],

e) převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví obcí do vlastnictví dobrovolných svazků obcí (dále jen "svazek") vytvořených podle zvláštního zákona [§ 20a zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů], a dále z vlastnictví svazků do vlastnictví obcí, které byly či jsou ve svazku sdruženy a které byly předchozími vlastníky převáděných nemovitostí.

(3) Od daně z převodu nemovitosti je osvobozen převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví České republiky, pokud právo hospodaření s tímto majetkem vykonávají ústřední orgány, státní fondy, okresní úřady nebo rozpočtové či příspěvkové organizace zřízené ústředními orgány nebo okresními úřady, jakož i převody nebo přechody vlastnictví k nemovitostem na Českou republiku.

(4) Od daně dědické a daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku

a) určená na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy a vzdělání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochraně dětí a mládeže a požární ochrany, pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny k zabezpečování těchto činností a které mají sídlo na území České republiky,

b) státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi [Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.],

c) obecně prospěšnými společnostmi určená na jejich činnost,

d) nadacemi nebo nadačními fondy, jakož i majetku poskytnutého nadacemi nebo nadačními fondy v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu.

(5) Od daně dědické je osvobozen nárok zůstavitele na odškodnění podle zvláštních zákonů [Např. zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.], jestliže zůstavitel podal žádost o předběžné projednání podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobnou žádost podle ostatních zvláštních předpisů, a do smrti zůstavitele nárok nebyl ústředním orgánem uspokojen. Toto osvobození se vztahuje též na případy, kdy zůstavitel nárok včas uplatnil u soudu, do smrti zůstavitele však nebylo soudem o něm pravomocně rozhodnuto.

(6) Od daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny

a) převody a přechody vlastnictví k majetku z Fondu národního majetku České republiky a z Pozemkového fondu České republiky na nabyvatele, na základě rozhodnutí o privatizaci [Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.] a podle zvláštního předpisu [Např., zákon č. .../1997 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně a doplnění zákona ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodů nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.],

b) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné v rámci schváleného privatizačního projektu nebo rozhodnutí o privatizaci před převodem majetkové účasti na Fond národního majetku České republiky nebo na Pozemkový fond České republiky [§ 11 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů],

c) převody a přechody majetku, který přechází na právnické osoby v České republice v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky,

d) převody a přechody vlastnictví k pozemkům a zřízení věcných břemen v souvislosti s výměnou nemovitosti podle zvláštního předpisu [§ 19 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.],

e) vklady vložené podle zvláštního zákona [Část druhá zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.] do obchodních společností nebo družstev (dále jen "společnost"). Je-li vkladem nemovitost, osvobození se neuplatní, jestliže do pěti let od vložení vkladu zanikne účast společníka obchodní společnosti nebo člena v družstvu (dále jen "společník"), s výjimkou případu úmrtí společníka, a nemovitost není společníku vrácena. Po dobu těchto pěti let neběží lhůta pro vyměření daně. Zánik účasti ve společnosti nebo členství v družstvu do pěti let od vložení nemovitosti jako vkladu je společník povinen oznámit do 30 dnů ode dne zániku účasti nebo členství místně příslušnému správci daně; součástí tohoto oznámení je i sdělení o způsobu vypořádání,

f) přechody jmění obchodních společností a družstev při jejich sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně podle zvláštního zákona [Část druhá zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.],

g) převody bytů, garáží a ateliérů podle zvláštních předpisů [§ 24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů)],

h) převody rodinných domků [§ 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky Československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb. a č. 398/1992 Sb.] a garáží z majetku bytových družstev do vlastnictví členů těchto družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k rodinnému domku nebo garáži vznikl po splacení členského podílu těmito členy nebo jejich právními předchůdci,

i) převody a přechody majetku bytového družstva v souvislosti s vyčleněním části bytového družstva [Např. § 29 zákona č. 72/1994 Sb.].

(7) Od daně z převodu nemovitosti je osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví ke stavbě, která je novostavbou, na niž bylo vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí, nebo je dokončenou novostavbou nebo rozestavěnou novostavbou a stavba nebyla dosud užívána, jestliže převodce (prodávající) je

a) fyzickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku nebo právnickou osobou a převod stavby je prováděn v souvislosti s jejich podnikatelskou činností,

b) obec.

(8) Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitosti se nevybírá při vydání majetku podle zvláštních předpisů [Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech.].

(9) Od daně dědické a daně darovací jsou osvobozena nabytí vlastnického práva k nemovitostem, které jsou kulturními památkami, pokud k nim dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině.

(10) Od daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku fyzickými osobami s bydlištěm na území České republiky provozujícími školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat určená na financování těchto zařízení. Obdobně jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku právnickými osobami provozujícími zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat.

(11) Od daně darovací jsou osvobozeny bezúplatné a částečně bezúplatné převody majetku z Fondu národního majetku České republiky a z Pozemkového fondu České republiky na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., a dotace poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s., z majetku tohoto fondu.

(12) Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno první bezúplatné nabytí majetkového podílu stanoveného § 7 odst. 4 a části třetí zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, mezi osobami blízkými [§ 116 občanského zákoníku].

(13) Od daně darovací je osvobozeno nabytí peněžních prostředků poskytnutých fyzické osobě, která je prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP