Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
V průběhu procesu privatizace byla zemědělská
a lesní půda téměř ve všech
případech z privatizačních projektů
vyjímána (1. vlna) nebo do privatizačních
projektů nebyla vůbec zahrnována (2. vlna).
Důvodem byl probíhající restituční
proces, složitá identifikovatelnost státní
půdy použitelné pro privatizaci a ustanovení
§ 29 zákona o půdě zakazující
převody církevního majetku. Vzhledem ke končícímu
procesu privatizace v zemědělství přechází
státní zemědělský majetek do
vlastnictví privátních osob a je proto potřebné
řešit vlastnické vztahy i ke státní
zemědělské půdě, popř.
některé lesní půdě.
Porada ministrů projednala dne 8. 8. 1995 materiál
"Prodej státní zemědělské
půdy" předložený místopředsedou
vlády a ministrem zemědělství na základě
usnesení vlády č. 228/1995 a souhlasila s
omezením okruhu nabyvatelů této půdy.
Z analýzy vlastnictví půdy v zemích
EU vyplývá, že omezení prodeje je řešeno
v jednotlivých zemích různě, od úplné
volnosti až po značná omezení (Finsko,
Švédsko, Rakousko).
Podmínky prodeje byly zpracovány za součinnosti
poradní komise k tomuto účelu vytvořené,
v níž bylo zastoupeno Ministerstvo financí,
Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo pro
správu národního majetku a jeho privatizaci,
Agrární komora, Český úřad
zeměměřický a katastrální
a Pozemkový fond ČR. Z nich pak vyšel věcný
záměr zákona, který vláda po
zapracování připomínek schválila.
Návrh zákona předpokládá
prodej půdy mimo pozemky, určené na restituce
nebo náhrady, na pozemkové úpravy, blokované
§ 29 zákona o půdě nebo pozemky určené
podle některých právních předpisů
k jiným účelům.
Z celkové výměry cca 900 tis. ha zemědělské
půdy ve správě Pozemkového fondu ČR
tak bude umožněn prodej cca 500 tis. ha. Podle odhadů
se budou bezúplatné převody odloučených
lesních pozemků do vlastnictví obcí
týkat výměry do 10 tis. ha.
Komunitární právo zásadně
nezasahuje do vlastnictví zemědělské
půdy. Mezi členskými zeměmi ES jsou
v těchto otázkách značné diference.
Základním cílem zákona není
finanční efekt z prodeje státní zemědělské
půdy, ale privatizace těchto pozemků ve prospěch
fyzických osob podnikajících v zemědělské
výrobě a rovněž převod prostřednictvím
obcí na veřejně prospěšné
účely a bydlení. Zákon taktéž
umožňuje sjednocení vlastnictví pozemků
a staveb, avšak pouze v těchto případech
připouští, aby nabyvatelem pozemku se stala
i právnická osoba.
Co se týče lesních pozemků, je
cílem zákona vymezit odloučené lesní
pozemky a spoluvlastnické podíly státu a
umožnit jejich bezúplatný převod na
obce. Jde o pozemky, kde se vzhledem k jejich velikosti či
odloučenosti od komplexu státních lesů
obtížně lesnicky hospodaří. Stejně
obtížně se hospodaří také
ve všech případech, kdy je stát spoluvlastníkem
lesa spolu s obcemi.
Pouze odloučené lesní pozemky určené
schváleným územním plánem nebo
rozhodnutím o umístění stavby k zastavění
stavbou ve veřejném zájmu nebo stavbou pro
bydlení a spoluvlastnické podíly státu
bude moci pověřená právnická
osoba na základě žádosti obce převést
bezúplatně do vlastnictví obce.
Převody bude uskutečňovat pověřená
právnická osoba, které je podle zákona
č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně
a doplnění některých zákonů
(lesní zákon), svěřeno nakládání
s lesy ve vlastnictví státu.
Požadavek na arondace lesních pozemků je
obsažen v usnesení vlády České
republiky č. 294/1994 k zásadám státní
lesnické politiky a programovém prohlášení
vlády České republiky ze dne 17. července
1996.
K § 1
Zákon je vedle zákona o půdě, zákona
č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu
majetku státu na jiné osoby, a zákona č.
77/1997 Sb., o státním podniku, dalším
zákonem, který má umožnit prodej státní
půdy, stále však ještě nikoli veškeré,
s ohledem na nedokončený restituční
proces, na nedořešenou otázku restituce církevního
majetku a rovněž na nutnost ponechat některé
pozemky pro potřeby celospolečenské.
Zákon se vztahuje jen na pozemky, které jsou
ve správě Fondu, nebo k nimž mají právo
hospodaření státní podniky Lesy České
republiky nebo Vojenské lesy a statky. Převody pozemků,
na něž se tento zákon nevztahuje, jsou upraveny
jinými právními předpisy např.
zákonem o půdě nebo zákonem o státním
podniku a zůstávají tímto zákonem
nedotčeny.
V případě lesních pozemků
se převody budou týkat pozemků určených
k plnění funkcí lesa, které jsou ve
vlastnictví státu a jsou vymezeny zákonem
o lesích a zákon upravuje pouze jejich bezúplatný
převod na obce, což zákon o státním
podniku neumožňuje.
K § 2
Pozemky určené ke splnění úkolů,
za něž odpovídá stát nebo Fond,
nejsou vyloučeny z působnosti zákona, ale
pouze z převodu a pokud jich k uvedeným účelům
v budoucnu již třeba nebude (např. zbudou po
uspokojení restitučních nároků),
umožňuje zákon jejich odstátnění.
K § 3
Převodci jsou ty právnické osoby, které
k pozemkům mají dispoziční právo,
tedy v případě zemědělských
pozemků Fond a v případě lesních
pozemků právnické osoby, kterým bylo
v § 4 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. svěřeno
nakládání s lesy ve vlastnictví státu
(Lesy České republiky, s.p., Vojenské lesy
a statky, s.p.) Poněvadž předmětem převodu
je majetek státu, nikoli převodců, je tímto
ustanovením současně uložena povinnost
dodržet při převodu v zákoně
stanovené podmínky.
K § 4
Z definice pojmu "pozemek" vyplývá,
že jde o část zemského povrchu, v případě
pozemků, na něž se zákon vztahuje, jde
o část území České republiky,
která se významnou měrou podílí
na tvorbě a udržování krajiny. Proto
se umožňuje jejich převod výhradně
na obce a na státní občany České
republiky, avšak bez zřetele k tomu, kde mají
trvalé bydliště. Pouze v případě
prodeje zastavěných pozemků vlastníkům
staveb se umožňuje prodej i právnickým
osobám. Důvodem je sjednocení vlastnictví
pozemků a staveb.
K § 5
Obcím zákon umožňuje bezúplatně
získat pozemky od státu určené ke
zřízení staveb pro bydlení nebo staveb
ve veřejném zájmu, na něž by
jinak mnohdy neměly finanční prostředky,
neboť zpravidla zajišťují veškeré
inženýrské sítě. Tímto
způsobem stát přispěje k rozvoji obcí.
Vlastníkům staveb zákon umožňuje
koupi zastavěných pozemků a pozemků
nutných k provozu stavby, čímž jsou
částečně řešeny důsledky
minulosti, kdy ke zřízení stavby na cizím
pozemku došlo proto, že to umožňovaly právní
předpisy nebo proto, že právní předpisy
nebyly ve stavebním řízení dodrženy.
K § 6
Pozemky státu o malé výměře
v porovnání s navazujícími pozemky
jiných vlastníků mohou tito vlastníci
koupit a přičlenit je ke svým, čímž
se přispívá k ucelení půdní
držby, aniž by byly nutné pozemkové úpravy
a tedy aniž by byly kladeny nároky na státní
rozpočet. Pokud o takový pozemek bude více
zájemců splňujících podmínky
zákona, musí Fond prodat pozemek tomu z nich, který
nabídne nejvyšší kupní cenu. Stanovením
podmínek a postupu Fondu při střetu zájmů
jsou vyloučeny subjektivní vlivy zaměstnanců
převodce v procesu prodeje půdy.
K § 7
Zákon preferuje fyzické osoby, které již
provozují zemědělskou výrobu buď
osobně nebo prostřednictvím právnických
osob, jejichž jsou členy nebo společníky
a tím jim umožňuje získat výměru
půdy potřebnou pro efektivní hospodaření.
Stanovení minimální obhospodařované
výměry zemědělské půdy
by mělo být důkazem toho, že zájemce
o koupi pozemku skutečně zemědělskou
výrobu provozuje.
Pozemky připravené k prodeji bude obec na žádost
Fondu vyhlašovat na své úřední
desce a kromě fyzických osob již na půdě
hospodařících se o ně mohou přihlásit
i obce, vlastníci staveb a vlastníci sousedících
pozemků, pokud nevyužili možnost získat
pozemky podle § 5 nebo 6, přestože splňují
tam uvedené podmínky.
Zákon nepočítá s opakováním
tohoto postupu u těchže pozemků a u nepřevedených
pozemků následuje prodej pouze v obchodní
veřejné soutěži.
K § 8
Pro prodej pozemků jiným osobám byla zvolena
metoda obchodní veřejné soutěže,
kde jediným kritériem bude nabídnutá
cena. Snahou je jednak vyloučit, aby výběr
nabyvatelů mohli ovlivnit zaměstnanci Fondu a jednak
získat cenu blížící se ceně
tržní, ale nikoli nižší než
je cena úřední (k tomu § 9 odst. 1).
K § 9
Cena stanovená podle cenového předpisu
platného ke dni převodu je vždy východiskem
pro sjednání ceny konečné, která
je zásadně splatná do 90 dnů. U pozemků
tvořících zemědělský
půdní fond je umožněno zaplacení
minimální ceny do 30 let, přičemž
splátky jsou bezúročné.
K § 10
Vzhledem k dlouhodobosti splátek jsou ve snaze vyloučit
pouhou spekulaci zavedeny povinné zajišťovací
instituty a to zástavní a předkupní
právo. Předkupní právo se vztahuje
na všechny způsoby zcizení včetně
darování, vkladu do obchodních společností
apod. Toto věcné právo nebude zatěžovat
pouze pozemky převedené na obec podle § 5 za
účelem zastavění. Uplatnění
uvedených práv je svěřeno Fondu výslovným
ustanovením v zájmu zamezení event. pochybností
o oprávnění vystupovat za stát v soudních
sporech, jež nelze vyloučit.
K § 11
Fond bude moci převést pozemek pouze té
osobě, která nebude v prodlení s placením
svého dluhu vůči Pozemkovému fondu
a prokáže, že nemá splatné dluhy
vůči Fondu národního majetku. Dále
musí zájemce o převod pozemku doložit
potvrzením finančního úřadu,
že nedluží na daních státu a potvrzením
příslušného orgánu sociálního
zabezpečení, že nedluží pojistné
na sociální zabezpečení a příspěvek
na politiku zaměstnanosti.
Povinnost finančního úřadu vydat takové potvrzení na žádost a bezplatně vyplývá ze zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
Obdobná povinnost pro příslušný
orgán sociálního zabezpečení
není v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení,
stanovena, zakotvuje se proto tato povinnost zde.
Nabyvateli se poskytuje dostatečná lhůta
90 dnů k uzavření smlouvy, pro Fond se pak
po jejím marném uplynutí uvolňuje
možnost další dispozice se zemědělskými
pozemky. Doručování návrhu smlouvy
do vlastních rukou nabyvatele je upřesněno
podle občanského soudního řádu
v zájmu vyloučení případných
nesrovnalostí ať ze strany pošty nebo příjemce.
K § 12
Trvalé porosty jsou ze zákona součástí
pozemku a přecházejí proto do vlastnictví
nabyvatele pozemku spolu s pozemkem. Pokud trvalé porosty
na pozemku státu vysadil nájemce, má podle
§ 24 odst. 3 zákona o půdě při
ukončení nájmu právo na náhradu
za tento trvalý porost.
Zkušenosti z privatizace a poskytování náhradních
pozemků, kdy obvykle končí ke dni převodu
dosavadní nájemní vztah s Fondem, ukazují,
že často vznikají problémy s faktickým
předáním pozemku nebo naopak s bráněním
nájemci ve sklizni atd., což vede i k řadě
soudních sporů a řešení otázky
odpovědnosti za škodu.
Proto Fond v souvislosti s převodem neukončí
nájemní vztah a nabyvatel vstoupí do práv
pronajímatele. Fond však v zájmu věci
se vypořádá s nájemcem za trvalý
porost a cenu trvalého porostu zahrne do kupní ceny
pozemku nabyvateli, který se stane vlastníkem i
trvalého porostu.
K § 13
Meliorační zařízení ve vlastnictví
státu tzv. meliorační detail a oplocení,
lze těžko oddělovat od pozemku, s nímž
jsou spojeny. Je v zájmu státu je převést
společně s pozemkem. Pro účely tohoto
zákona se proto tyto považují za součást
pozemku, která přechází spolu s pozemkem
na nabyvatele, přitom oplocení úplatně,
meliorační zařízení pro nesnadnost
jeho ocenění a identifikaci bezúplatně.
K § 14
Při nezaplacení kupní ceny nebo některé
splátky ve sjednané době, má Fond
právo odstoupit od kupní smlouvy. Aby nedošlo
k bezdůvodnému obohacení ze strany nabyvatele,
vzniká mu v tom případě povinnost
zaplatit Fondu náhradu za dobu trvání vlastnického
práva k pozemku.
K § 15
Existují případy, kdy pozemek je zapsán
na listu vlastnictví jako vlastnictví České
republiky, avšak nelze toto právo prokázat
listinnými důkazy. Takové pozemky by nebylo
možno převést na jiného, protože
předložení nabývacího titulu
je podmínkou pro nový zápis vlastnického
práva do katastru nemovitostí a evidovaným
vlastníkem by trvale zůstal stát.
Jestliže na výzvu Fondu ve stanovené lhůtě
nepodá námitku vlastnického práva
k pozemku jiná osoba, příp. toto své
právo neprokáže stanoveným způsobem,
vychází se z fikce, že pozemek je ve vlastnictví
státu a lze ho převést.
Pokud vlastnické právo uplatní a prokáže
jiná osoba později, bude jí Fondem poskytnuta
finanční náhrada.
K § 16
Podle zákona o Pozemkovém fondu ČR jsou
příjmy z prodeje nemovitostí příjmem
Fondu. Čerpání těchto prostředků
v rámci rozpočtu Pozemkového fondu ČR
schvaluje po předložení vládou Parlament
ČR. Stejný režim je zachován i pokud
jde o výnosy z prodeje pozemků. Tyto výnosy
však budou uloženy na zvláštním účtě.
K § 17
Zákon zde vymezuje pozemky určené k bezúplatným
převodům obcím za účelem arondace.
Těmito pozemky jsou pozemky odloučené, u
kterých velikost a vzdálenost od komplexu státního
lesa neumožňuje racionální lesnické
obhospodařování. Vymezení je proto
provedeno na základě výměry a vzdálenosti
od komplexu lesa. Za komplex lesa je považována souvislá
výměra lesů větší než
10 ha. Odloučenost lesního pozemku je dána
vzdáleností, což je pro tento účel
z mapy zjištěná nejkratší spojnice
mezi komplexem a odloučenou částí,
přičemž tato vzdálenost není
přerušena pozemní komunikací, vodním
tokem, oplocením, správní hranicí
okresu nebo hranicí katastrálního území.
Další vymezení se týká spoluvlastnických
podílů státu. Pro účely tohoto
zákona je spoluvlastnický podíl státu
omezen výměrou do 10 ha, přičemž
tato výměra musí být jako spoluvlastnický
podíl menší než polovina pozemku.
K § 18
Zákon zde vymezuje podmínky bezúplatných
převodů odloučených lesních
pozemků a spoluvlastnických podílů
na obce.
Právnická osoba může na základě
žádosti obce převést bezúplatně
do vlastnictví obce odloučené lesní
pozemky určené schváleným územním
plánem nebo rozhodnutím o umístění
stavby k zastavění stavbou ve veřejném
zájmu nebo stavbou pro bydlení.
Zákon dále umožňuje bezúplatné
převody spoluvlastnických podílů státu
lesních pozemků do vlastnictví obcí
v případech, kdy je obec spoluvlastníkem.
Zákon má pomoci obcím, aby mohly získat
bezúplatně odloučené lesní
pozemky důležité pro rozvoj obce, a to jak
pro stavby ve veřejném zájmu, tak pro stavby
pro bydlení.
K § 19
Tímto výslovným ustanovením se
mají vyloučit případné pochybnosti
o tom, zdali s převodem vlastnictví ze státu
na jiné osoby nezanikají nebo se nemění
povinnosti a omezení vyplývající pro
vlastníky pozemků z předpisů o ochraně
přírody a krajiny.
K § 20
V platném znění o Pozemkovém fondu ČR se v ustanovení § 2 o jeho působnosti v odstavci 3 stanoví povinnost pozemkových úřadů zprostředkovávat výměnu pozemků státu. Nejde o úpravu působnosti Pozemkového fondu a proto věcně toto ustanovení nepatří do § 2, resp. do zákona o Pozemkovém fondu vůbec. Kromě toho jednotlivé pozemkové úřady mají pouze okresní působnost, nemohou tudíž zprostředkovávat směny v jiných okresech a takové ustanovení nelze využít. Navrhuje se proto dosavadní odst. 3 vypustit.
Působnost Fondu je zatím dána pouze zákonem o Pozemkovém fondu a zákonem o půdě a jeho působnost se tímto zákonem rozšiřuje.
Nedostatek současné právní úpravy,
podle níž Fond nemůže převést
na státní orgány a státní organizace
nemovitosti státu, které spravuje a které
tyto subjekty potřebují pro svoji činnost,
bylo nutné odstranit. K zamezení případných
pochybností zákon výslovně stanoví,
že těmto orgánům a organizacím
vzniká právo hospodaření, jehož
výkon je upraven jinými právními předpisy
zejména vyhl. 119/1988 Sb., o hospodaření
s národním majetkem.
K § 21
Navrhuje se osvobození převodů od daně
darovací a z převodu nemovitostí stejně
tak, jako je tomu u privatizace prováděné
Fondem. Státní rozpočet by tak sice získal
určité finanční prostředky,
ale příjmy Fondu lze pro potřeby státu
rovněž použít.
Úplné znění podle navrhovaných
úprav
Změny: zákon 546/1992 Sb., zákon č.
161/1997 Sb. a zákon č. ..../1997 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto
zákoně:
(1) Zřizuje se Pozemkový fond České
republiky (dále jen "pozemkový fond").
Pozemkový fond je právnická osoba a zapisuje
se do obchodního rejstříku. Sídlo
Pozemkového fondu je Praha.
(2) Podrobnosti o organizačním uspořádání
a činnosti Pozemkového fondu upravuje statut Pozemkového
fondu, který schvaluje Česká národní
rada.
(1) Působnost Pozemkového fondu je dána zvláštním
předpisem [Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku.].
(2) V rámci schváleného privatizačního
projektu Pozemkový fond
a) zakládá akciové a jiné obchodní společnosti nebo se účastní na jejich zakládání a vkládá do nich vklady, k nimž se zavázal,
b) nabývá akcie na základě své účasti na podnikání akciových společností a vykonává práva akcionáře včetně účasti na valných hromadách,
c) vykonává práva společníka ve své účasti na jiných než akciových společnostech,
d) podílí se na hospodářském výsledku obchodní společnosti, jejíhož podnikání se účastní a nese jeho důsledky ve formě zisku a ztrát,
e) prodává akcie nebo podíly na jiných než akciových společnostech,
f) podílí se na likvidačním zůstatku společnosti v rozsahu své účasti na jejím podnikání, jestliže dojde k jejímu zrušení,
g) uzavírá smlouvy o prodeji podniků, jejich organizačních složek a části jejich majetku, který spravuje; přitom může využít též veřejné soutěže,
h) převádí majetek státu na obce,
i) používá majetek státu k plnění
závazků podniků určených k
privatizaci v rozsahu a za podmínek stanovených
ministerstvem pro správu národního majetku
a jeho privatizaci České republiky.
(Původní znění:
(3) Pozemkové úřady zprostředkovávají
výměnu pozemků státu ve správě
Pozemkového fondu a pozemku jiných vlastníků
i na území různých okresů.)
(Původní odstavec 4:)
(3) Ke změně schváleného privatizačního
projektu je Pozemkový fond povinen si vyžádat
souhlas ministerstva pro správu národního
majetku a jeho privatizaci nebo vlády České
republiky [§ 3 zákona ČNR č. 171/1991
Sb., o působnosti orgánů České
republiky ve věcech převodů majetku státu
na jiné osoby a o Fondu národního majetku
České republiky].
(4) Podle odstavce 2 nepostupuje Pozemkový fond při
převodu zemědělských pozemků
podle zvláštního předpisu [Např.
zákon .../.... Sb., o podmínkách převodu
zemědělských a lesních pozemků
z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně
a doplnění zákona ČNR č. 569/1991
Sb., o Pozemkovém fondu České republiky,
ve znění pozdějších předpisů,
a zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické,
dani darovací a dani z převodu nemovitostí,
ve znění pozdějších předpisů.].
(5) Pozemkový fond může nemovitosti, které
má ve správě podle zvláštního
předpisu [Zákon č. 229/1991 Sb., o
úpravě vlastnických vztahů k půdě
a jinému zemědělskému majetku.],
bezúplatně převést na státní
orgán nebo na státní organizaci; dnem převodu
vznikne nabyvateli k nemovitosti právo hospodaření
podle zvláštního předpisu [Např.
vyhláška Federálního ministerstva financí
č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním
majetkem. § 761 odst. 1 obchodního zákoníku].
Pozemkový fond převede nemovitosti na uvedené
osoby, jestliže jsou potřebné k plnění
jejich úkolů.
Úplné znění podle navrhovaných
úprav
Změny: zákon č. 18/1993 Sb., zákon
č. 322/1993 Sb., zákon č. 42/1994 Sb., zákon
č. 72/1994 Sb., zákon č. 85/1994 Sb., zákon
č. 113/1994 Sb., zákon č. 248/1995 Sb., zákon
č. 96/1996 Sb., zákon č. 151/1997 Sb., zákon
č. 203/1997 Sb., zákon č. 227/1997 Sb. a
zákon č. .../1997 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto
zákoně:
(1) Od daně dědické a daně darovací
je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku do
vlastnictví České republiky nebo do vlastnictví
obcí, pokud právo hospodaření s tímto
majetkem vykonávají ústřední
orgány, státní fondy, Fond dětí
a mládeže, okresní úřady nebo
obce či rozpočtové nebo příspěvkové
organizace zřízené ústředními
orgány, okresními úřady nebo obcemi.
(2) Od daně z převodu nemovitosti jsou osvobozeny
a) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem při likvidaci státních podniků [§ 761 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. § 47b zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.], akciových společností s plnou majetkovou účastí státu nebo s plnou majetkovou účastí Fondu národního majetku České republiky a nebo Pozemkového fondu České republiky a společnosti s ručením omezeným s plnou majetkovou účastí státu,
b) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné podle rozhodnutí valné hromady a schválené vládou České republiky,
c) převody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu související s přímým prodejem v rámci rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona [§ 10a odst. 6 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů],
d) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem v souvislosti s rozdělováním a slučováním obcí nebo se změnami jejich území podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.],
e) převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví
obcí do vlastnictví dobrovolných svazků
obcí (dále jen "svazek") vytvořených
podle zvláštního zákona [§ 20a
zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění
pozdějších předpisů],
a dále z vlastnictví svazků do vlastnictví
obcí, které byly či jsou ve svazku sdruženy
a které byly předchozími vlastníky
převáděných nemovitostí.
(3) Od daně z převodu nemovitosti je osvobozen převod
nebo přechod vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví
České republiky, pokud právo hospodaření
s tímto majetkem vykonávají ústřední
orgány, státní fondy, okresní úřady
nebo rozpočtové či příspěvkové
organizace zřízené ústředními
orgány nebo okresními úřady, jakož
i převody nebo přechody vlastnictví k nemovitostem
na Českou republiku.
(4) Od daně dědické a daně darovací
jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku
a) určená na financování zařízení
a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství,
vědy a vzdělání, zdravotnictví,
sociální péče, ekologie, tělovýchovy,
sportu, výchovy a ochraně dětí a mládeže
a požární ochrany, pokud je majetek nabyt právnickými
osobami, které byly zřízeny k zabezpečování
těchto činností a které mají
sídlo na území České republiky,
b) státem registrovanými církvemi a náboženskými
společnostmi [Zákon č. 308/1991 Sb., o
svobodě náboženské víry a postavení
církví a náboženských společností.],
c) obecně prospěšnými společnostmi
určená na jejich činnost,
d) nadacemi nebo nadačními fondy, jakož i majetku
poskytnutého nadacemi nebo nadačními fondy
v souladu s účelem a podmínkami stanovenými
v nadační listině nebo ve statutu.
(5) Od daně dědické je osvobozen nárok
zůstavitele na odškodnění podle zvláštních
zákonů [Např. zákon č. 58/1969
Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím
orgánu státu nebo jeho nesprávným
úředním postupem, zákon č.
119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění
pozdějších předpisů, zákon
č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,
ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění pozdějších
předpisů.], jestliže zůstavitel
podal žádost o předběžné
projednání podle zákona č. 119/1990
Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších
předpisů, nebo obdobnou žádost podle
ostatních zvláštních předpisů,
a do smrti zůstavitele nárok nebyl ústředním
orgánem uspokojen. Toto osvobození se vztahuje též
na případy, kdy zůstavitel nárok včas
uplatnil u soudu, do smrti zůstavitele však nebylo
soudem o něm pravomocně rozhodnuto.
(6) Od daně darovací a daně z převodu
nemovitostí jsou osvobozeny
a) převody a přechody vlastnictví k majetku
z Fondu národního majetku České republiky
a z Pozemkového fondu České republiky na
nabyvatele, na základě rozhodnutí o privatizaci
[Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů. Zákon
ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů
České republiky ve věcech převodů
majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního
majetku České republiky, ve znění
pozdějších předpisů. Zákon
ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České
republiky.] a podle zvláštního předpisu
[Např., zákon č. .../1997 Sb., o podmínkách
převodu zemědělských a lesních
pozemků z vlastnictví státu na jiné
osoby a o změně a doplnění zákona
ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České
republiky, ve znění pozdějších
předpisů a zákona ČNR č. 357/1992
Sb., o dani dědické, dani darovací a dani
z převodů nemovitostí, ve znění
pozdějších předpisů.],
b) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem
akciových společností s plnou majetkovou
účastí státu uskutečněné
v rámci schváleného privatizačního
projektu nebo rozhodnutí o privatizaci před převodem
majetkové účasti na Fond národního
majetku České republiky nebo na Pozemkový
fond České republiky [§ 11 odst. 3 zákona
č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů],
c) převody a přechody majetku, který přechází
na právnické osoby v České republice
v souvislosti se zánikem České a Slovenské
Federativní Republiky,
d) převody a přechody vlastnictví k pozemkům
a zřízení věcných břemen
v souvislosti s výměnou nemovitosti podle zvláštního
předpisu [§ 19 zákona č. 229/1991
Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách
a pozemkových úřadech, ve znění
pozdějších předpisů.],
e) vklady vložené podle zvláštního
zákona [Část druhá zákona
č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.]
do obchodních společností nebo družstev
(dále jen "společnost"). Je-li vkladem
nemovitost, osvobození se neuplatní, jestliže
do pěti let od vložení vkladu zanikne účast
společníka obchodní společnosti nebo
člena v družstvu (dále jen "společník"),
s výjimkou případu úmrtí společníka,
a nemovitost není společníku vrácena.
Po dobu těchto pěti let neběží
lhůta pro vyměření daně. Zánik
účasti ve společnosti nebo členství
v družstvu do pěti let od vložení nemovitosti
jako vkladu je společník povinen oznámit
do 30 dnů ode dne zániku účasti nebo
členství místně příslušnému
správci daně; součástí tohoto
oznámení je i sdělení o způsobu
vypořádání,
f) přechody jmění obchodních společností
a družstev při jejich sloučení, splynutí,
rozdělení nebo přeměně podle
zvláštního zákona [Část
druhá zákona č. 513/1991 Sb., obchodní
zákoník.],
g) převody bytů, garáží a ateliérů
podle zvláštních předpisů [§
24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým
se upravují některé spoluvlastnické
vztahy k budovám a některé vlastnické
vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují
některé zákony (zákon o vlastnictví
bytů)],
h) převody rodinných domků [§ 2 odst.
2 písm. a) vyhlášky Federálního
ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR,
Ministerstva financí SSR a předsedy Státní
banky Československé č. 136/1985 Sb., o finanční,
úvěrové a jiné pomoci družstevní
a individuální bytové výstavbě
a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví,
ve znění vyhlášek č. 74/1989
Sb., č. 73/1991 Sb. a č. 398/1992 Sb.] a garáží
z majetku bytových družstev do vlastnictví
členů těchto družstev - fyzických
osob, jejichž nájemní vztah k rodinnému
domku nebo garáži vznikl po splacení členského
podílu těmito členy nebo jejich právními
předchůdci,
i) převody a přechody majetku bytového družstva
v souvislosti s vyčleněním části
bytového družstva [Např. § 29 zákona
č. 72/1994 Sb.].
(7) Od daně z převodu nemovitosti je osvobozen první
úplatný převod nebo přechod vlastnictví
ke stavbě, která je novostavbou, na niž bylo
vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí,
nebo je dokončenou novostavbou nebo rozestavěnou
novostavbou a stavba nebyla dosud užívána,
jestliže převodce (prodávající)
je
a) fyzickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku nebo právnickou osobou a převod stavby je prováděn v souvislosti s jejich podnikatelskou činností,
b) obec.
(8) Daň dědická, daň darovací
a daň z převodu nemovitosti se nevybírá
při vydání majetku podle zvláštních
předpisů [Např. zákon č.
403/1990 Sb., o zmírnění následků
některých majetkových křivd, ve znění
pozdějších předpisů, zákon
č. 87/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., ve
znění pozdějších předpisů,
zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových
vztahů a vypořádání majetkových
nároků v družstvech.].
(9) Od daně dědické a daně darovací
jsou osvobozena nabytí vlastnického práva
k nemovitostem, které jsou kulturními památkami,
pokud k nim dochází mezi osobami zařazenými
v I. skupině.
(10) Od daně darovací jsou osvobozena bezúplatná
nabytí majetku fyzickými osobami s bydlištěm
na území České republiky provozujícími
školská a zdravotnická zařízení
a zařízení na ochranu opuštěných
zvířat nebo ohrožených druhů
zvířat určená na financování
těchto zařízení. Obdobně jsou
osvobozena bezúplatná nabytí majetku právnickými
osobami provozujícími zařízení
na ochranu opuštěných zvířat
nebo ohrožených druhů zvířat.
(11) Od daně darovací jsou osvobozeny bezúplatné
a částečně bezúplatné
převody majetku z Fondu národního majetku
České republiky a z Pozemkového fondu České
republiky na Podpůrný a garanční rolnický
a lesnický fond, a.s., a dotace poskytované Podpůrným
a garančním rolnickým a lesnickým
fondem, a.s., z majetku tohoto fondu.
(12) Od daně dědické a daně darovací
je osvobozeno první bezúplatné nabytí
majetkového podílu stanoveného § 7 odst.
4 a části třetí zákona č.
42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů
a vypořádání majetkových nároků
v družstvech, mezi osobami blízkými [§
116 občanského zákoníku].
(13) Od daně darovací je osvobozeno nabytí
peněžních prostředků poskytnutých
fyzické osobě, která je prokazatelně
použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace,
studium, léčení, úhradu sociálních
služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně
postižené, jakož i přímé
poskytnutí takové pomůcky.