PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1998
II. volební období
-------------------------------------------------
373/1
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,
ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 373)
předložené dopisem předsedy vlády Josefa Tošovského ze dne 20. února 1998 (čj. 3391/98 - OVA)
Vláda na jednání své schůze dne 18. února 1998 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 373), a vyjádřila s tímto návrhem s o u h l a s .
Podle poslaneckého návrhu mají být od daně dědické zcela osvobozeni příbuzní v řadě přímé a manželé (I. skupina poplatníků).
V roce 1997 činily příjmy státního rozpočtu ČR u daně dědické 116 mil. Kč. U převážné většiny dědictví se jedná o nabytí majetku nejbližšími příbuznými (cca 80%) a nabytý majetek pouze výjimečně přesahuje u jednotlivého poplatníka hodnotu 1 000 000,- Kč. Přijetím zákona se sníží příjem státního rozpočtu o cca 90 mil. Kč ročně. S ohledem na nízký příjem státního rozpočtu z této daně a předpokládané snížení výdajů státu na zajištění správy daně dědické, vláda souhlasí s přijetím poslaneckého návrhu zákona. Považuje však za nutné upozornit na některá úskalí tohoto návrhu.
Dědicům se nesníží výdaje hrazené soukromoprávní sféře a stát bude nadále vynakládat výdaje spojené s řízením o dědictví před soudy. Tyto výdaje činí okolo 25 mil. Kč ročně a nejsou dědici uhrazovány.
Přijetí novely zákona založí určitou nerovnost daňového zatížení ve vztahu k cizině. Cizí státní příslušníci budou při nabytí majetku děděním, který se nachází na území České republiky, od daně dědické osvobozeni a naopak naši občané budou při nabytí majetku v cizině podrobeni dani dědické v cizině. Osvobození od daně dědické přiznané v České republice může znamenat přesměrování placení daně do příjmů jiné země, v níž má dědic trvalý pobyt.
K vlastní legislativní úpravě se poznamenává, že
1. Zařazení nového odstavce 1 do § 19 bude vyžadovat změnu dosavadního znění odstavce 1 tohoto paragrafu, neboť by dle něj pak zcela nelogicky bylo duplicitně osvobozeno nabytí vymezeného majetku u osob zařazených do I. skupiny (příbuzní v řadě přímé a manželé) od daně dědické. Současně se upozorňuje, že navržené osvobození má povahu osobního osvobození (příbuzní v řadě přímé a manželé), zatímco dosavadní právní úprava vychází z věcného osvobození (nabytí majetku).
2. V souvislosti s navrhovanou úpravou bude třeba upravit také § 20 odst. 9, který by rovněž duplicitně osvobozoval od daně dědické nabytí vlastnického práva k nemovitostem, které jsou kulturními památkami, při dědění mezi osobami zařazenými do I. skupiny.
3. V § 21 nedochází ke změně a tudíž se zřejmě předpokládá, že bude podáváno daňové přiznání u poplatníků osvobozených od daně dědické.
4. Není řešen postup v případech, kdy skutečnost, která je předmětem daně dědické, nastala před účinností zákona a řízení o dědictví proběhne až po jeho účinnosti.
5. Předložený návrh se rovněž vyznačuje některými legislativně technickými nedostatky, k nimž např. patří v nadpisu nadbytečné slovo "takto", neúplná dikce úvodní věty čl. I, kde není uveden výčet zákonů, kterými byl zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí novelizován.