NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD Jankovcova 63, Praha 7, PSČ 170 04 telefon 02/8726 111
|
V Praze dne 30. ledna 1998 | |
Sp. zn. 1401 /97/3/98-250/1 |
Nejvyšší kontrolní úřad
podle § 5 odst. 1 zákona č. 166/1993 Sb., o
Nejvyšším kontrolním úřadu,
předkládá Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky stanovisko ke Zprávě
vlády o plnění státního rozpočtu
České republiky za 1. - 3. čtvrtletí
1997.
Vzhledem ke krátkému časovému odstupu
od předložení předchozího stanoviska
Nejvyššího kontrolního úřadu
(dále jen NKÚ) ke Zprávě vlády
o plnění státního rozpočtu
České republiky za I. pololetí roku 1997
je předkládané stanovisko pojato globálněji
s odkazem na skutečnost, že řada zásadních
tendencí z I. pololetí se projevila i v následném
3. čtvrtletí.
1. Souhrnné zhodnocení plnění
státního rozpočtu (v základních
ukazatelích včetně října a
listopadu)
Celkové výsledky hospodaření státního
rozpočtu za 1. - 3. čtvrtletí 1997, tj. v
souhrnném vyjádření vykázaný
schodek ve výši -10,24 mld. Kč, jsou
ve Zprávě vlády hodnoceny mj. v souvislosti
s opatřeními přijatými vládou
usnesením vlády č. 229 ze dne 16. dubna a
následně pak usnesením č. 356 ze dne
18. června 1997, která ve svém souhrnu představovala
snížení zákonem č. 315/1996 Sb.
schválených výdajů státního
rozpočtu o 42,4 mld. Kč při současném
protisměrném zvýšení některých
dalších výdajů o 4,8 mld. Kč.
Kromě těchto úprav byla v pravomoci ministra
financí realizována rozpočtová opatření
v celkovém objemu 8,5 mld. Kč k 30. 9. 1997. Zahrnovala
zvýšení rozpočtových příjmů
a výdajů ve výši více než
6,2 mld. Kč v důsledku převodu prostředků
z mimorozpočtových zdrojů určených
na odstranění povodňových škod
a zbývající více než 2,2 mld.
Kč představovaly použití mimořádných
rozpočtových příjmů, zejména
převod ze státních finančních
aktiv, využití prostředků z finančního
zúčtování za rok 1996, prostředky
z likvidace státních podniků nebo převody
z Fondu národního majetku, na další
účely.
Původní státní rozpočet, jehož
příjmy a výdaje stanovil zákon č.
315/1996 Sb., byl výše uvedenými úpravami
výrazně změněn, a to v souhrnu snížením
původně schválených příjmů
o 32,2 mld. Kč, tj. o 5,9% a snížením
výdajů o 29,1 mld. Kč, tj. o 5,3%.
V samotném 3. čtvrtletí se proti stavu ke
konci I. pololetí rozpočtový schodek snížil
o 4,58 mld. Kč (o 30,9%), což bylo způsobeno
uplatněním restrikce výdajů na základě
uvedených opatření vlády, zatímco
propad příjmů byl dále prohlouben
jejich výpadky v důsledku škod způsobených
povodněmi. Do konce září bylo ze státního
rozpočtu uvolněno k odstranění těchto
škod 6,4 mld. Kč, přičemž lze předpokládat,
že jejich skutečné čerpání
a využití bylo nižší. Příjmy
státního rozpočtu byly ve stejném
období posíleny z mimorozpočtových
zdrojů a vzhledem k tomu je, jak se ve Zprávě
vlády uvádí, vykázaný výsledek
rozpočtového hospodaření ke konci
3. čtvrtletí příznivější,
než by odpovídalo reálnému stavu.
Výsledky hospodaření státního
rozpočtu za deset měsíců výrazně
ovlivnil vývoj od konce I. pololetí, kdy počínaje
červencem, s výjimkou srpna, objem inkasovaných
úhrnných příjmů včetně
prostředků převedených do státního
rozpočtu z mimorozpočtových zdrojů
(určených na odstranění škod
způsobených červencovými povodněmi)
převýšil čerpané výdaje
v těchto měsících. V důsledku
regulačních opatření Ministerstva
financí na výdajové straně státního
rozpočtu, vycházejících z opatření
přijatých vládou v rámci obou tzv.
"balíčků", byl ke konci srpna vykázaný
schodek ve výši -11,23 mld. Kč snížen
zářijovým převýšením
příjmů nad výdaji o 1,0 mld. Kč
(o 8,8%), což bylo způsobeno výrazně
vyšším inkasem celkových příjmů
v měsíci září, které
proti jeho srpnové hodnotě vzrostlo o 22,3%, zatímco
v září čerpané celkové
výdaje byly o 12,1% vyšší než v předchozím
měsíci. Vykázaný pokladní schodek
ke konci října ve výši -3,86 mld. Kč,
tzn. zlepšený výsledek hospodaření
státního rozpočtu v samotném měsíci
říjnu, je nutné posuzovat v souvislosti s
tím, že byl ovlivněn vysokým nárůstem
inkasa daně z přidané hodnoty, které
v měsíci říjnu dosáhlo nejvyšší
úrovně v dosavadním průběhu
roku, obdobně jako tomu bylo v roce 1996 i v předchozích
letech. Skutečné čerpání říjnových
výdajů však převýšilo průměrné
rozpočtované měsíční
výdaje upraveného rozpočtu o 0,67 mld. Kč
(o 1,5%). Výsledky hospodaření státního
rozpočtu ke konci října, které představovaly
snížení předstihu čerpání
výdajů před plněním příjmů
z 1,6 procentního bodu k 30. 9. na 0,3 bodu, přesto
nelze přeceňovat, neboť v plnění
příjmů jsou zahrnuty i prostředky
na povodně, převedené do státního
rozpočtu, jak už bylo výše zmíněno.
Růst inkasa příjmů za měsíc
říjen, vykázaný ve vztahu k posledně
platnému rozpočtu ve výši 9,8%, činil
po zohlednění zmíněných převodů
pouze 4,3%.
Vývoj salda příjmů a výdajů
státního rozpočtu kumulovaně od počátku
roku 1997 v porovnání se stejným obdobím
předchozích let ukazuje, že za 1. - 3. čtvrtletí
1997 byl vůbec poprvé vykázán schodek
rozpočtového hospodaření. Z výsledku
hospodaření státního rozpočtu
vyplývá, že podíl schodku ve výši
-10,24 mld. Kč na úhrnném objemu upraveného
ročního rozpočtu činil -2,0%, zatímco
v r. 1996 podíl výrazně nízkého
přebytku ve výši 0,05 mld. Kč činil
0,01% a v roce 1995 podíl přebytku ve výši
14,39 mld. Kč představoval 3,3% ročního
objemu státního rozpočtu na tento rok. Ke
konci října byl vykázán schodek -3,86
mld. Kč, což je o 5,11 mld. Kč horší
výsledek než za 10 měsíců loňského
roku, a podíl schodku činil -0,7%, zatímco
v r. 1996 podíl přebytku představoval 0,3%
a v roce 1995 byl dokonce desetinásobný (3,0%).
Objem celkových příjmů za 1. - 3.
čtvrtletí 1997 dosáhl 367,73 mld. Kč,
tj. 71,1% rozpočtu upraveného podle usnesení
vlády č. 229/1997 a č. 356/1997 včetně
rozpočtových realizovaných v pravomoci ministra
financí k 30. 9. 1997. Proti stejnému období
předchozího roku byl o 5,9% vyšší.
V 1. - 3. čtvrtletí byly dosažené úhrnné
příjmy proti alikvotě upraveného rozpočtu
o -19,95 mld. Kč nižší (o -5,1%) a za
předpokládaným růstem příjmů
vůči skutečnosti r. 1996 zaostávaly
o 1,2 procentního bodu a po vyloučení prostředků
z mimorozpočtových zdrojů, určených
k úhradě povodňových výdajů
ve výši 6,2 mld. Kč, o 3,0 procentní
body. V říjnu 1997 nárůst celkových
příjmů činil 50,39 mld. Kč
(o 14,3% více než v září) a za
10 měsíců roku celkové příjmy
dosáhly 418,12 mld. Kč, tj. 80,9% upraveného
ročního rozpočtu, a o 6,1% byly vyšší
než za stejné období r. 1996. I když úroveň
plnění příjmů se v porovnání
se stavem ke konci 3. čtvrtletí mírně
zvýšila, propad celkových příjmů
proti alikvotě upraveného rozpočtu činil
ke konci října -12,64 mld. Kč (-2,9%).
Celkové výdaje za 1. - 3. čtvrtletí
1997 byly čerpány ve výši 377,97 mld.
Kč, tj. 72,7% rozpočtu upraveného podle usnesení
vlády č. 229/1997 a č. 356/1997 včetně
rozpočtových opatření realizovaných
v pravomoci ministra financí k 30. 9. 1997. Jejich objem
vzrostl proti stejnému období předchozího
roku o 8,8%. V říjnu 1997 nárůst celkových
výdajů činil 44,01 mld. Kč (o 2,1%
více než v září) a za 10 měsíců
roku celkové výdaje činily 421,98 mld. Kč,
tj. 81,1% upraveného rozpočtu. Proti alikvotě
ročního rozpočtu bylo jejich čerpání
ke konci září o -12,05 mld. Kč (o
-3,1%) nižší, ke konci října o
-11,38 mld. Kč (-2,6%) a ke konci listopadu rozsah nečerpaných
výdajů proti alikvotě činil -13,23
mld. Kč (-2,8%). Pro uplynulé období jedenácti
měsíců bylo charakteristické relativně
nízké čerpání výdajů,
s určitými výkyvy v měsících
dubnu, červnu a říjnu.
Výsledky hospodaření státního
rozpočtu za 1. - 3. čtvrtletí a ke konci
října potvrdily především zaostávání
inkasa příjmů za záměry rozpočtu
na jeho výdajové straně. Napětí
mezi příjmy a výdaji charakteristické
pro rozpočtové hospodaření v roce
1997 se znovu výrazněji projevilo v listopadu, kdy
po přechodně dosaženém zmírnění
rozpočtového schodku ke konci října
(-3,86 mld. Kč) vykázalo hospodaření
státního rozpočtu ke konci listopadu pokladní
schodek -6,20 mld. Kč, tzn. v porovnání
se stavem ke konci října jeho prohloubení
o 2,34 mld. Kč (o 60,6%). Zvýšení schodku
bylo ovlivněno tím, že pokles inkasa celkových
příjmů v měsíci listopadu proti
jeho říjnové hodnotě o 22,3% byl rychlejší
než vykázané snížení v listopadu
čerpaných celkových výdajů,
které byly o 5,7% nižší než v předchozím
měsíci. Za období jedenácti měsíců
zaostávalo plnění příjmů
vůči čerpaným výdajům
v rozsahu 0,6 procentního bodu (3,31 mld. Kč). Výdaje
vzrostly proti stejnému období minulého roku
o 6,7%, avšak příjmy pouze o 6,0%. Schodek
představuje -1,2% objemu upraveného státního
rozpočtu na rok 1997, zatímco ve stejném
období r. 1996 byla tato hodnota poloviční
(-0,6%) a ke konci listopadu 1995 byl dosažen přebytek
15,66 mld. Kč a jeho podíl na objemu státního
rozpočtu na rok 1995 činil 3,6%. Pokladní
výsledek hospodaření za 11 měsíců
loňského rokuje tedy o 3,22 mld. Kč horší
než v r. 1996 a o 21,86 mld. Kč než v roce 1995.
2. Příjmy státního rozpočtu
Objem celkových příjmů státního
rozpočtu k 30. 9. 1997 dosáhl 367,73 mld. Kč,
tj. pouze 67,0% původního schváleného
rozpočtu. Rozpočet celkových příjmů
byl v průběhu roku několikrát upravován
(usnesením vlády č. 229/97 z 16. 4. 1997,
usnesením vlády č. 356/97 z 18. 6. 1997 a
rozpočtovými opatřeními v pravomoci
ministra financí) a podle verze platné k 30. 9.
1997 činil 516,91 mld. Kč. Tato částka
je o 32,19 mld. Kč nižší než původní
schválený rozpočet.
Úpravy rozpočtu - vesměs ve směru
jeho snížení - se týkaly zejména
daně z příjmů právnických
osob (-14,40 mld. Kč), daně z přidané
hodnoty (-10,60 mld. Kč), pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti (-8,79 mld.
Kč), cla (3,60 mld. Kč), daně z příjmů
fyzických osob (-3,40 mld. Kč) a spotřebních
daní (-1,40 mld. Kč). K významnému
zvýšení původního schváleného
rozpočtu došlo jen u nedaňových příjmů
(+10,00 mld. Kč), kde se však jednalo do značné
míry pouze o technické navýšení,
neboť do rozpočtu byly převedeny prostředky
na úhradu následků povodňových
škod z mimorozpočtových zdrojů (z Fondu
národního majetku, ze státních finančních
aktiv a část výnosu z povodňových
dluhopisů) v celkové výši cca 6,2 mld.
Kč.
Upravený rozpočet vč. rozpočtových
opatření byl u celkových příjmů
k 30. 9. 1997 plněn na 71,1%, propad vůči
odpovídající alikvotě tohoto rozpočtu
činil -19,95 mld. Kč. Rozhodující
podíl na tomto celkovém propadu mají dvě
položky, a to daň z přidané hodnoty
(-6,22 mld. Kč) a pojistné na sociální
zabezpečení vč. příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti (-7,54 mld.
Kč). U těchto dvou objemově nejvýznamnějších
příjmových položek je zřejmě
nejvíce ohroženo splnění upraveného
ročního rozpočtu.
U daně z přidané hodnoty, jejíž
upravený rozpočet byl k 30. 9. 1997 plněn
na 69,7%, by k vyrovnání propadu a ke splnění
upraveného ročního rozpočtu musely
výnosy ve 4. čtvrtletí dosáhnout 30,3%
celoroční skutečnosti. Splnění
tohoto předpokladu je dosti nepravděpodobné,
i když není zcela vyloučené. (V roce
1996, kdy výnos DPH byl ve 4. čtvrtletí mimořádně
vysoký, dosáhl jeho podíl na celoročních
výsledcích 29,5%.) S přihlédnutím
k výrazným výkyvům v inkasu v průběhu
každého kalendářního čtvrtletí,
budou o splnění či nesplnění
ročního rozpočtu u daně z přidané
hodnoty rozhodovat až výsledky za měsíc
prosinec (včetně dodatků), kdy dosažené
inkaso DPH bude dodatečně navýšeno o
rozhodující část položky "státní
příjmy celních úřadů".
Celkový výnos pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, vybíraných
prostřednictvím ministerstev práce a sociálních
věcí, obrany, vnitra a spravedlnosti, dosáhl
k 30. 9. 1997 částky 140,01 mld. Kč, což
představuje 71,2% ročního rozpočtu
této položky. Meziroční srovnání
inkasa pojistného za 1. - 3. čtvrtletí je
vyjádřeno indexem 110,9. K odstranění
propadu v plnění ročního rozpočtu
by ve srovnání se 4. čtvrtletím 1996
muselo být ve 4. čtvrtletí 1997 inkaso vyšší
o 17,9%, což znamená, že meziroční
nárůst by musel být o 7 procentních
bodů vyšší než v předchozí
části roku. Takovýto nárůst
je téměř vyloučený, a to již
vzhledem k opačně působícímu
vlivu vyhlášených úsporných opatření
vlády (např. zrušení 14. platu v rozpočtové
sféře). V plnění ročního
rozpočtu pojistného je pravděpodobný
propad ve výši cca 4 - 5 mld. Kč.
U ostatních hlavních daňových příjmových
položek (tj. kromě DPH) bylo úpravou rozpočtu,
resp. jeho snížením docíleno toho, že
rozdíl vůči alikvotě byl k 30. 9.
1997 na relativně nízké úrovni a činil
u:
spotřebních daní | -1,68 mld. Kč, |
daně z příjmů právnických osob | -0,24 mld. Kč, |
daně z příjmů fyzických osob | -0,10 mld. Kč, |
majetkových daní | +0,09 mld. Kč, |
silniční daně | -0,50 mld. Kč, |
cla | -1,24 mld. Kč, |
poplatku za užívání dálnic | +0,20 mld. Kč, |
ostatních daní a poplatků | -0,11 mld. Kč. |
Na základě tohoto přehledu rozdílů
proti odpovídající alikvotě k 30.
9. 1997 lze předpokládat, že celoroční
výsledky v přehledu uvedených jednotlivých
položek se nebudou významněji odchylovat od
úrovně upraveného rozpočtu, resp.
že případné menší minusové
a plusové odchylky se vzájemně vyrovnají.
Nejvyšší minusovou odchylku lze pravděpodobně
očekávat u cel, kde již zřejmě
nemůže být do konce roku vyrovnán propad
ve výši cca jednoho měsíčního
inkasa.
Nedaňové příjmy jako celek (tj. včetně
příjmů z vládních úvěrů
a dodatečně zahrnutých mimorozpočtových
prostředků určených na úhradu
povodňových škod) vykázaly k 30. 9.
1997 inkaso ve výši 23,62 mld. Kč, což
představuje 94,6% původního schváleného
rozpočtu, ale pouze 67,5% rozpočtu upraveného,
tj. zvýšeného o 10,0 mld. Kč. Vyšší
než alikvotní plnění upraveného
ročního rozpočtu vykázala k 30. 9.
1997 pouze položka "přijaté úroky"
(76,1%). Vzhledem ke značně nerovnoměrnému
rozložení inkasa téměř všech
dílčích položek nedaňových
příjmů a k nedostatku podrobnějších
podkladových materiálů není možné
zodpovědně činit závěry o předpokladech
splnění či nesplnění ročního
rozpočtu u této souhrnné příjmové
skupiny.
Jak vyplývá z přehledu vývoje nedoplatků
na daních a pojistném, který je přílohou
předkládané "Zprávy....",
v průběhu 1. - 3. čtvrtletí 1997 vzrostl
celkový stav nedoplatků daní odváděných
do rozpočtu republiky o 8,39 mld. Kč (zlepšení
oproti stavu vykazovanému k 30. 6. 1997 je pouze optické,
neboť tehdejší vysoký stav nedoplatků
u daně z příjmů právnických
osob byl způsoben několikadenním skluzem
plateb z konce června do prvních červencových
dnů). Z tohoto celkového nárůstu daňových
nedoplatků připadá 3,13 mld. Kč na
daň z přidané hodnoty, 2,23 mld. Kč
na spotřební daně a 2,73 mld. Kč na
daň z příjmů právnických
osob. Stav nedoplatků pojistného na sociální
zabezpečení vzrostl v průběhu 1. -
3. čtvrtletí 1997 o 7,13 mld. Kč.
Celkový stav nedoplatků u daňových
příjmů rozpočtu republiky k datu 30.
9. 1997 (tj. včetně dosud neuhrazených nedoplatků
za předchozí roky) dosáhl hodnoty 60,94 mld.
Kč. Objem celkových nedoplatků pojistného
na sociální zabezpečení činil
k témuž datu 29,12 mld. Kč.
Kladně je možno hodnotit ve "Zprávě...."
konstatovanou skutečnost, že při vymáhání
nedoplatků daňová správa zesiluje
svoji orientaci na tzv. "velké dlužníky".
Výše uvedené předpoklady plnění
rozpočtu u vybraných příjmů
jsou v podstatě potvrzeny i vývojem inkasa v měsících
říjnu a listopadu. Z údajů, jež
jsou k dispozici, vyplývá, že u řady
příjmových položek bude prosincový
výnos rozhodovat o tom, zda celoročně dojde
k vyšší či menší odchylce
od upraveného rozpočtu. Naproti tomu vzrostla pravděpodobnost
nesplnění rozpočtu u pojistného na
sociální zabezpečení a u cel.
3. Výdaje státního rozpočtu
Úhrnné výdaje státního rozpočtu
byly za 1. - 3. čtvrtletí čerpány
ve vyšší úrovni, tj. 72,7% upraveného
ročního rozpočtu včetně rozpočtových
opatření, oproti 70,4% čerpaných výdajů
ve stejném období roku předchozího,
a to vlivem rychlejšího tempa čerpání
rozpočtových prostředků jak na neinvestiční
výdaje, tak i na investiční výdaje
a dotace. Zatímco čerpané neinvestiční
výdaje i v absolutní nominální hodnotě
byly o 10,9% vyšší než v r. 1996, investiční
výdaje a dotace byly naopak o 6,3% nižší.
Prohlubující se napětí mezi příjmy
a výdaji státního rozpočtu na rok
1997 bylo základní příčinou
opatření přijatých vládou v
rámci kroků k celkové stabilizaci ekonomiky,
jejichž významnou součástí bylo
zajištění vyrovnanosti rozpočtového
hospodaření v roce 1997. Souhrnnou úpravu
státního rozpočtu, která zahrnovala
všechny změny v jeho struktuře a ukazatelích,
provedla vláda na svých jednáních
ve dnech 16. dubna 1997 a 18. června 1997. Aktuální
informaci o provedených změnách ve státním
rozpočtu vláda předložila jako součást
své Zprávy o plnění státního
rozpočtu za 1. čtvrtletí 1997. Poslanecká
sněmovna na své 12. schůzi dne 4. července
1997 schválila informaci o opatřeních k zajištění
vyrovnanosti státního rozpočtu v roce 1997
schválených usnesením vlády č.
229/97 a návrh dalšího vázání
rozpočtových prostředků v rámci
stabilizačního rozpočtového programu
vlády, schválený usnesením vlády
č. 356/97.
Na základě opatření schválených
usnesením vlády č. 229/97 nedošlo provedenými
úpravami státního rozpočtu ke zhoršení
výsledného salda příjmů a výdajů
státního rozpočtu. Naproti tomu v návrhu
dalšího vázání rozpočtových
prostředků, schváleném usnesením
vlády č. 356/97, vláda navrhla změny
schváleného státního rozpočtu
na rok 1997, kterými dochází ke zhoršení
výsledného salda příjmů a výdajů
státního rozpočtu, s tím, že
předpokladem realizace zmíněného dalšího
vázání rozpočtových prostředků,
tzn. snížení výdajů, je urychlení
legislativního procesu a doby účinnosti změn
některých právních předpisů
a opatření. Legislativní úpravy některých
předpisů a opatření navrhované
k 1. 10. 1997 však nebyly ještě do konce října
roku 1997 realizovány. Podle Zprávy vlády
o plnění státního rozpočtu
za 1. - 3. čtvrtletí 1997 toto zhoršení
výsledného salda příjmů a výdajů
představovalo ke konci 3. čtvrtletí i ke
konci října 1997 -3,1 mld. Kč. Podle údajů
o pokladním plnění státního
rozpočtu ke konci listopadu, které má NKÚ
k dispozici, činilo zhoršení výsledného
rozpočtového salda rovněž -3,1 mld.
Kč. NKÚ v této souvislosti upozorňuje,
že vládou předložená úprava
státního rozpočtu, kterou došlo
ke zmíněnému zhoršení výsledného
salda příjmů a výdajů státního
rozpočtu, není v souladu s § 3 zákona
č. 315/1996 Sb. ze dne 13. 12. 1996, o státním
rozpočtu České republiky na rok 1997. Podle
ustanovení § 3 vláda nebo na základě
jejího zmocnění ministr financí může
upravit závazné ukazatele státního
rozpočtu podle § 1 tohoto zákona v souladu
s organizačními nebo metodickými změnami,
avšak těmito opatřeními nesmí
dojít ke zhoršení výsledného
salda příjmů a výdajů státního
rozpočtu.
NKÚ zároveň připomíná,
že při sestavování návrhu státního
závěrečného účtu za
rok 1997, který podle § 17 zákona ČNR
č. 576/1990 Sb. má být sestaven ve shodném
členění jako státní rozpočet
republiky, je žádoucí výše uvedený
nesoulad odstranit. Tento požadavek je odůvodněn
tím, že státní rozpočet České
republiky na rok 1997 schválil Parlament ČR zákonem
č. 315/1996 Sb. jako vyrovnaný.
V oblasti výdajů docházelo v průběhu
1. - 3. čtvrtletí k značným přesunům
prostředků rozpočtovaných v jednotlivých
skupinách výdajů původně schváleného
státního rozpočtu ve prospěch jiných
skupin výdajů. Přesuny nejsou obvykle
dostatečně konkretizovány z hlediska jejich
nezbytnosti, provázanosti a směrů pohybů
rozpočtových prostředků, což
NKÚ považuje za zásadní nedostatek průhlednosti
rozpočtového hospodaření.
Např. v části II, 3. Zprávy vlády
o plnění státního rozpočtu
ČR za 1. - 3. čtvrtletí 1997 je pouze konstatováno,
že "v rámci výdajů poskytovaných
příspěvkovým organizacím došlo
při celkovém krácení rozpočtu
o 1,1 mld. Kč - k přesunům prostředků
z ostatních dotací a příspěvků
ve prospěch příspěvků na činnost
příspěvkových organizací".
Výdaje na příspěvky poskytované
na činnost příspěvkových organizací
však neustále narůstají a jak z další
pasáže Zprávy vlády vyplývá,
proti stejnému období r. 1996 vzrostly o 8,4 mld.
Kč, tj. o 26,0%. Ostatní dotace a příspěvky
na druhé straně svým plněním
předstihly alikvotu tří čtvrtin roku
o 16,8%.
Rovněž zvýšená částka
dotací územním rozpočtům, zahrnutá
v posledně platném státním rozpočtu
(k 31. 10. 1997), obsahuje přesuny prostředků,
které byly v původně schváleném
rozpočtu zahrnuty v jiných položkách
kapitoly Všeobecná pokladní správa.
Není však uvedeno, v kterých konkrétních
jiných rozpočtových položkách
této kapitoly byly prostředky zahrnuty a důvody,
které vedly k jejich zahrnutí do jiných položek
kapitoly VPS původně schváleného rozpočtu.
Nejsou také uvedeny rozpočtové kapitoly,
kromě VPS, z nichž mají být především
k odstraňování následků povodní
převedeny 2,0 mld. Kč do rozpočtů
okresních úřadů a obcí.
Obdobně je tomu u dalších účelových
prostředků ve výši 7,4 mld. Kč,
které jsou kromě prostředků vyčleněných
formou dotace územním rozpočtům poskytovány
místním rozpočtům v investiční
oblasti formou přesunů z ostatních (bez kapitoly
VPS) rozpočtových kapitol. Z kapitoly VPS je poskytována
částka 4,1 mld. Kč. Celkem dosahuje výše
prostředků vyčleněných v posledně
platném státním rozpočtu pro územní
rozpočty, jak je ve Zprávě vlády uvedeno,
částky přes 35,0 mld. Kč. Původní
Parlamentem schválený státní rozpočet
na rok 1997 přitom stanovil dotaci okresním úřadům
a obcím v rámci kapitoly VPS v objemu 18,52 mld.
Kč a investiční dotace a návratné
finanční výpomoci poskytnuté obcím
v celkovém objemu 12,11 mld. Kč, v tom z kapitoly
VPS 5,89 mld. Kč, z kapitoly Ministerstvo pro místní
rozvoj 3,75 mld. Kč a z kapitoly Ministerstvo zemědělství
2,47 mld. Kč.
Přes pozitivní působení a žádoucí
účinnost přijatých opatření
vlády z dubna a června minulého roku a navazujících
regulačních opatření uplatňovaných
Ministerstvem financí na výdajové straně
státního rozpočtu bylo čerpání
celkových výdajů za tři čtvrtletí
roku, jak Zpráva vlády uvádí, nejvyšší
od vzniku České republiky. K nárůstu
čerpaných výdajů došlo opět
v září v důsledku úhrad výdajů
vynakládaných státním rozpočtem
k odstranění škod způsobených
povodněmi a tento trend pokračoval i v říjnu.
V listopadu bylo zaznamenáno mírné snížení
čerpaných celkových výdajů.
Celkové výdaje ke konci listopadu vzrostly meziročně
o 29,05 mld. Kč, tj. o 6,7% a také ve zbývajícím
měsíci roku zůstala cílem minimalizace
celoročního schodku rozpočtového hospodaření,
avšak na rozdíl od předchozího roku
protisměrně působilo čerpání
nezbytných výdajů na odstranění
povodňových škod. Celkový výsledek
hospodaření státního rozpočtu
za celý rok 1997 bude ovlivněn především
tím, zda správci rozpočtových kapitol
při očekávaném tradičně
vyšším čerpání výdajů
v závěru roku nepřipustí neúčelné
a nehospodárné jejich vynakládání.
4. Vývoj státních finančních
aktiv a pasiv
Za sledované období došlo k výrazně
rychlejšímu zvýšení státních
finančních aktiv (o 32,0 mld. Kč) než
státních finančních pasiv (o 10,5
mld. Kč), takže celková věřitelská
pozice státu se zvýšila o 21,5 mld. Kč.
Na tomto vývoji se podílelo především
zvýšení pohledávek státu vůči
zahraničí (o více než 30 mld. Kč),
které však bylo způsobeno zejména oslabováním
koruny vůči cizím měnám (hlavně
vůči USD). Ve finančních aktivech
státu vůči tuzemsku byl v polovině
července 1997 otevřen zvláštní
účet pro prostředky na odstraňování
povodňových škod, kam bylo do konce září
1997 převedeno celkem 8,6 mld. Kč a z účtu
bylo uvolněno celkem 6,2 mld. Kč.
Výrazně se zvýšil rozsah vnitřních
a zahraničních úvěrů krytých
státními zárukami, a to z 80,5 mld. Kč
na 112,4 mld. Kč, tj. o 40%. Z těchto záruk
vyvolává největší pochybnosti
nově poskytnutá záruka na zahraniční
úvěr pro České dráhy na financování
II. železničního koridoru ve výši
23,5 mld. Kč, jehož splatnost je ohrožena špatnou
finanční situací dlužníka. České
národní bance byla poskytnuta záruka ve výši
22,5 mld. Kč na její pohledávky, záruky
a aktiva v souvislosti s konsolidací bankovního
sektoru.
Realizace státních záruk z prostředků
státního rozpočtu činila ve sledovaném
období 313 mil. Kč a celkově dosáhly
pohledávky státu z tohoto titulu 2,8 mld. Kč.
Objem střednědobého státního
dluhu se zvýšil o 5,4 mld. Kč, nedaří
se tedy plnit záměry vlády v jeho stabilizaci.
Příčinou je zejména zvýšená
schodkovost běžného hospodaření
státního rozpočtu, emise povodňových
státních dluhopisů a pokles kursu Kč
vůči cizím měnám. Rovněž
se zvyšují náklady na obsluhu státního
dluhu vlivem rostoucích úrokových sazeb.
Závěr
Prohlubující se napětí mezi rozpočtovými
příjmy a výdaji projevující
se v průběhu roku 1997, mimořádně
nízké plnění příjmů,
které nenaplňovaly předpoklady vyrovnanosti
státního rozpočtu, bylo podstatným
důvodem k přijetí rozhodnutí vlády
o úpravách státního rozpočtu.
Opatření přijatá vládou představovala
mj. výraznou restrikci na výdajové straně
státního rozpočtu při současném
protisměrném nezbytném zvýšení
některých jiných výdajů. NKÚ
doporučuje, aby bylo provedeno vyhodnocení dopadu
těchto opatření jak na záměry
původně schváleného rozpočtu
v neinvestiční oblasti, tak zejména na opožďování
realizace věcných záměrů u
dlouhodobě sledovaných priorit, z nichž rozpočet
vycházel, konkretizovaných zejména ve schválených
investičních programech, ve vazbě na již
přijatý rozpočet pro rok 1998. Návrh
státního závěrečného
účtu za rok 1997 by měl, podle názoru
NKÚ, toto vyhodnocení s uvedením předpokládaných
nároků na státní rozpočet v
časovém rozložení následujících
let a časových posunů realizace obsahovat.