PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1998
II. volební období
361
Vládní návrh
ze dne ..............1998
kterým se Parlamentu České republiky předkládá k vyslovení souhlasu
Šestý dodatkový protokol ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách
Rady Evropy
k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Šestý dodatkový protokol ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy
Poslanecká sněmovna
vyslovuje souhlas s Šestým dodatkovým protokolem ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy.
Předkládací zpráva
pro Parlament České republiky
Dne 11. května 1994 byl ve Štrasburku otevřen k podpisu 11. dodatkový protokol k Evropské úmluvě o lidských právech. Cílem protokolu je reformovat kontrolní mechanismus Úmluvy tak, že dosavadní Evropská komise a Soud pro lidská práva budou nahrazeny jediným orgánem, stálým Evropským soudem pro lidská práva. Zmíněný 11. dodatkový protokol již byl Českou republikou ratifikován, v platnost vstoupí poté, co s ním vysloví souhlas všechny smluvní strany Úmluvy.
Změna kontrolního mechanismu se dotkne i dosavadní úpravy výsad a imunit poskytovaných členům Komise a Soudu na základě Všeobecné dohody o výsadách a imunitách Rady Evropy a Protokolů č. 4 a 5 k této Všeobecné dohodě. Zánikem Komise se stanou nadbytečnými ustanovení týkající se výsad a imunit jejích členů, permanentní působení Soudu a jeho pozměněná vnitřní struktura pak budou vyžadovat odlišnou úpravu od doby, kdy zasedal pouze periodicky. Kromě toho vstup Protokolu č. 11 v platnost rovněž pozmění řazení a číslování některých ustanovení Úmluvy, na něž Všeobecná dohoda a Protokoly k ní odkazují. Jednotná a přehledná úprava postavení soudců stálého Evropského soudu pro lidská práva si proto vyžádala vypracování 6. protokolu ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy, který výše uvedené změny reflektuje (dále jen "Protokol"). Dne 21. března 1996 byl tento Protokol ve Štrasburku otevřen k podpisu.
Podle Protokolu mají soudci, jejich manželky a nezletilé děti požívat výsad a imunit, osvobození a možností poskytovaných diplomatickým zástupcům v souladu s mezinárodním právem. Za účelem zajištění úplné svobody projevu soudců a úplné nezávislosti při výkonu jejich povinností budou tito i nadále vyjmuti ze soudního řízení, pokud jde o mluvené nebo psané slovo a veškeré úkony prováděné při výkonu jejich povinností, bez ohledu na to, že tyto osoby již výkon takových povinností neprovádějí. Úřední korespondence a další oficiální sdělení Soudu, soudců a soudní kanceláře nesmí být zadrženy nebo podrobeny cenzuře. Dále Protokol upravuje postup, jakým mohou být soudci a soudní tajemníci imunity zbaveni.
Dodržování mezinárodněprávních závazků, které na sebe Česká republika ratifikací Protokolu převezme, vyžaduje jejich recepci do vnitrostátního právního řádu. Zejména vyjmutí ze soudního řízení může být provedeno jen prostřednictvím ustanovení příslušných zákonů, upravujících trestní a přestupkové řízení. Z tohoto důvodu Protokol spadá do kategorie mezinárodních smluv, k jejichž provedení je třeba zákona, a proto jeho ratifikace dle čl. 49 odst. 2 Ústavy ČR vyžaduje vyslovení souhlasu Parlamentem. K vnitrostátní realizaci z něj vyplývajících závazků lze využít již existující právní úpravu, konkrétně § 11 odst. 1 písm. ch) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, stanovující procesní exempci osob, které podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, požívají této imunity. Obdobná úprava procesní exempce je obsažena rovněž v § 9 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Všeobecná dohoda o výsadách a imunitách Rady Evropy a Protokol k ní vstoupily pro Českou republiku v platnost dne 28. dubna 1995. Čtvrtý protokol a Pátý protokol vstoupil pro Českou republiku v platnost 30. května 1995, respektive 1. září 1995. Dohoda i Protokoly k ní jsou publikovány jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 179/1995 Sb. Jelikož 6. protokol je pouze shrnutím již existujících závazků, které Česká republika převzala ratifikací výše uvedených smluv, podpis a ratifikace tohoto Protokolu pro ni nevytváří žádné nové závazky a nevyžádá si žádné další výdaje ze státního rozpočtu.
V Praze dne 3. září 1997
Václav Klaus, v.r.
Předseda vlády
Šestý protokol
ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy
Členské státy Rady Evropy, signatáři tohoto Protokolu,
majíce na zřeteli Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsanou 4. listopadu 1950 v Římě (dále jen Úmluva);
majíce na zřeteli Protokol č. 11 k Úmluvě, který restrukturalizuje kontrolní mechanismus Úmluvy, podepsaný 11. května 1994 ve Štrasburku (dále jen Protokol č. 11 k Úmluvě), kterým se zakládá stálý Evropský soud pro lidská práva (dále jen Soud), nahrazující Evropskou komisi a Soud pro lidská práva;
rovněž majíce na zřeteli článek 51 Úmluvy, který stanoví, že v době výkonu funkce mají soudci nárok na výsady a imunity uvedené v článku 40 Statutu Rady Evropy a v dohodách na jeho základě uzavřených;
připomínajíce Všeobecnou dohodu o výsadách a imunitách Rady Evropy, podepsanou 2. září 1949 v Paříži (dále jen Všeobecná dohoda), a její Druhý, Čtvrtý a Pátý protokol;
berouce v úvahu, že poskytnutí výsad a imunit soudcům Soudu vyžaduje nový Protokol ke Všeobecné dohodě; dohodly se na následujícím:
Článek 1
Kromě výsad a imunit uvedených v Článku 18 Všeobecné dohody budou soudci, jejich manželky a nezletilé děti požívat výsad a imunit, osvobození a možností poskytovaných diplomatickým zástupcům v souladu s mezinárodním právem.
Článek 2
Pro účely tohoto Protokolu znamená termín "soudci" soudce zvolené v souladu s článkem 22 Úmluvy jakož i kteréhokoliv soudce jmenovaného ad hoc příslušným zúčastněným státem v souladu s článkem 27, odstavcem 2 Úmluvy.
Článek 3
Za účelem zajištění úplné svobody slova soudců a úplné nezávislosti při výkonu jejich povinností budou tito i nadále vyjmuti ze soudního řízení pokud jde o mluvené nebo psané slovo a veškeré úkony prováděné při výkonu jejich povinností, bez ohledu na to, že tyto osoby již výkon takových povinností neprovádějí.
Článek 4
Výsady a imunity jsou soudcům poskytovány nikoliv pro osobní prospěch jednotlivců samotných, ale za účelem zajištění nezávislého výkonu jejich funkcí. Pouze Soud zasedající v plénu je oprávněn zbavit soudce imunity; má nejen právo, ale také povinnost zbavit soudce imunity v každém případě, kdy by podle jeho názoru imunita překážela výkonu spravedlnosti, a pokud se jí lze vzdát, aniž by to bylo na újmu účelu, pro který byla poskytnuta.
Článek 5
1. Ustanovení článků 1, 3 a 4 tohoto Protokolu se vztahují na tajemníka Soudu a jeho zástupce, který je státům, jež jsou stranami Úmluvy, formálně notifikován jako úřadující tajemník Soudu.
2. Ustanovení článku 3 tohoto Protokolu a článek 18 Všeobecné dohody se vztahují na zástupce tajemníka Soudu.
3. Výsady a imunity uvedené v odstavci 1 a 2 tohoto článku jsou poskytovány tajemníkovi Soudu a jeho zástupci nikoli pro jejich osobní prospěch, ale pro usnadnění výkonu jejich povinností. Pouze Soud zasedající v plénu je oprávněn zbavit tajemníka Soudu a jeho zástupce imunity; má nejen právo, ale i povinnost zbavit je této imunity v každém případě, kdy by podle jeho názoru překážela výkonu spravedlnosti, a pokud se jí lze vzdát, aniž by to bylo na újmu účelu, pro který byla poskytnuta.
4. Generální tajemník Rady Evropy je oprávněn se souhlasem předsedy Soudu zbavit imunity další členy soudní kanceláře v souladu s ustanoveními článku 19 Všeobecné dohody a s náležitým ohledem na důvody uvedené v odstavci 3.
Článek 6
1. Dokumenty a listiny Soudu, soudců a soudní kanceláře jsou nedotknutelné, pokud se týkají práce Soudu.
2. Úřední korespondence a další úřední sdělení Soudu, soudců a soudní kanceláře nesmí být zadrženy nebo podrobeny cenzuře.
Článek 7
1. Tento Protokol bude otevřen k podpisu členským státům Rady Evropy, které jsou signatáři Všeobecné dohody a které mohou svůj souhlas být jím vázány vyjádřit:
a) podpisem bez výhrad, pokud jde o ratifikaci, přijetí nebo schválení; nebo
b) podpisem s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení, který bude následován ratifikací, přijetím nebo schválením.
2. Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.
Článek 8
1. Tento Protokol vstoupí v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí jednoho měsíce ode dne, ke kterému tři smluvní strany Všeobecné dohody vyjádřily souhlas být vázány Protokolem v souladu s ustanoveními článku 7, nebo v den vstupu v platnost Protokolu č. 11 k Úmluvě, podle toho, co nastane později.
2. Pro kteroukoliv smluvní stranu Všeobecné dohody, která následně podepíše tento Protokol bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení, nebo která jej bude ratifikovat, přijímat nebo schvalovat, vstoupí tento Protokol v platnost po uplynutí jednoho měsíce ode dne podpisu nebo uložení ratifikačních listin, listin o přijetí nebo schválení.
Článek 9
1. Každý stát může v době podpisu bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení nebo kdykoliv poté prohlásit v oznámení generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že tento Protokol se bude vztahovat na všechna nebo na kterékoliv z území, za jejichž mezinárodní styky nese odpovědnost a kde platí Úmluva a Protokoly k ní.
2. Protokol bude platit na území nebo územích uvedených v oznámení od třicátého dne po obdržení takové notifikace generálním tajemníkem Rady Evropy.
3. Jakékoliv prohlášení učiněné v souladu s odstavcem 1 týkající se území uvedeného v takovém prohlášení lze odvolat nebo pozměnit oznámením generálnímu tajemníkovi. Odvolání nebo změna vstoupí v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí jednoměsíční lhůty od obdržení oznámení generálním tajemníkem.
Článek 10
Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady:
a) jakýkoliv podpis;
b) uložení ratifikačních listin, listin o přijetí nebo schválení;
c) jakékoliv datum vstupu v platnost tohoto Protokolu v souladu s článkem 8 a 9;
d) jakýkoliv další akt, notifikaci nebo sdělení vztahující se k tomuto Protokolu.
Na důkaz čehož níže podepsaní, řádně k tomu zmocnění, podepsali tento Protokol.
Dáno ve Štrasburku, dne 5. března 1996 v jazyce anglickém a francouzském, přičemž oba texty mají stejnou platnost, v jednom originále, který bude uložen v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřené kopie každému členskému státu Rady Evropy.