PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
347
NÁVRH
poslanců Karla Machovce a Františka Brožíka
na vydání
zákon
ze dne ................1997
kterým se mění a doplňuje
zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstevch, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky :
Čl. I
Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb., zákona č. 496/1992 Sb., a zákona č. 72/1994 Sb., se mění a doplňuje takto :
1. V § 18 se doplňuje odstavec 4, který zní :
"(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije v případě zániku družstva bez likvidace"
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Odůvodnění
Paragraf 18 upravuje transformaci výrobních a spotřebních družstev.
Jeho třetí odstavec stanoví zásadu, že v případě zániku družstva do 10 let (ode dne transformace) se částka povinně převedená do nedělitelného fondu družstva podle odstavce 2 tohoto paragrafu, tj. 75% čistého jmění, uloží do Fondu národního majetku České republiky.
Smyslem ustanovení § 18 bylo zabránit členům spotřebních a výrobních družstev, aby neuváženými kroky nezpůsobili škody na majetku transformovaných družstev, zejména v důsledku hromadných likvidací družstev.
Uvedený odstavec 3 nerozlišuje, zda se jedná o zánik družstva s likvidací, nebo bez likvidace. Důsledky této úpravy se však začaly projevovat v průběhu dalšího vývoje. Při striktním výkladu tohoto ustanovení by totiž došlo k zakonzervování nynější podoby výrobních a spotřebních družstev po zákonem stanovenou dobu.
V současné době vzrůstá konkurenční tlak velkých zahraničních společností na uvedená družstva. Jejich přirozenou obrannou reakcí je snaha o integraci dvou nebo více družstev, ať již formou splynutí či sloučení, do jednoho konkurence schopného družstva.
Spotřební družstva, v zájmu vytvoření řetězce schopného konkurovat zahraničním obchodním řetězcům (jako např. Delvita, řetězce supermarketů Penny Market apod.), se potýkají s problémy souvisejícími s integrací. Současná družstva, která působí na úrovni okresů, mají tendenci vytvářet subjekty na úrovni větších regionálních celků.
Obdobná situace je i u výrobních družstev, která mají snahu soustředit totožnou výrobu do větších celků. Současně se však projevuje, s ohledem na měnící se ekonomické podmínky, i tendence rozdělit větší výrobní družstva s různorodým předmětem činnosti, jež byla integrována zejména v polovině sedmdesátých let na základě rozhodnutí orgánů stojících mimo soustavu družstevnictví.
V obou případech, tedy v případě integrace a desintegrace, se z právního hlediska jedná o zánik původních subjektů bez likvidace. Podle současné platné právní úpravy jsou však obě výše uvedené organizační změny pro družstva věcně nemožné, neboť by znamenaly ztrátu výše uvedených 75 % čistého jmění, jež by muselo být převedeno do Fondu národního majetku.
Navrhovaná novela, tedy zařazení nového odstavce 4, by tuto povinnost ponechala pouze pro družstva zanikající s likvidací a nepokračující ve své činnosti.
Kromě toho zapracování navrhované úpravy znamená odstranění nerovného
postavení významné skupiny českých podnikatelských subjektů na domácím trhu.
Navrhovaná úprava nevyvolá nároky na státní rozpočet ani požadavky na nárůst pracovních sil.