Rada České televize předkládá
Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky Výroční zprávu o činnosti
České televize za rok 1996, jak jí to ukládá
§ 8. odst. 2 zákona č. 483/1991 Sb.
I. ČESKÁ TELEVIZE V ROCE 1996 | ||
OČIMA ČESKÉ TELEVIZE | 4 | |
1.1. | ČT V MEZINÁRODNÍCH SOUVISLOSTECH | 5 |
1.1.1. | Spolupráce s EBU | 5 |
1.1.2. | Spolupráce s PBI | 7 |
1.1.3. | Programová spolupráce ČT s jinými televizemi v zahraničí | 9 |
1.1.4. | Pořady ČT oceněné v roce 1996 | 11 |
1.2. | PROGRAM ČT | 22 |
1.2.1. | Celkový pohled na program | 22 |
1.2.2. | Výchovně vzdělávací pořady | 24 |
1.2.3. | Sport 1996 v České televizi | 29 |
1.2.4. | Český film a Česká televize | 31 |
1.2.5. | Komentář k nákupu zahraničních pořadů | 34 |
1.2.6. | Komentář ke spolupráci s českými nezávislými producenty | 36 |
1.3. | HOSPODAŘENÍ A ORGANIZACE ČT | 42 |
1.3.1. | Výsledky hospodaření ČT za rok 1996 | 42 |
1.3.2. | Technická základna ČT v roce 1996 | 45 |
1.3.3. | Vývoj počtu zaměstnanců ČT a jejich věková struktura | 50 |
1.4. | VEŘEJNÉ VZTAHY ČT | 51 |
1.4.1. | Činnost etického panelu ČT | 51 |
1.4.2. | Nadace Člověk v tísni při ČT v roce 1996 | 52 |
1.4.3. | Internetová stránka ČT | 55 |
II. | ČESKÁ TELEVIZE V ROCE 1996 OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI | 58 |
2.1. | DOPISOVÝ OHLAS | 59 |
- ČT Praha | 59 | |
- TS Brno | 78 | |
- TS Ostrava | 80 | |
2.2. | PROGRAMY ČT OČIMA VYBRANÝCH OSOBNOSTÍ VEŘEJNÉHO ŽIVOTA | 82 |
2.3. | OBRAZ ČT V ČESKÉM TISKU | 85 |
III. | RADA ČESKÉ TELEVIZE V ROCE 1996 | 87 |
3.1. | ZÁKLADNÍ ÚDAJE O RADĚ ČT | 88 |
3.2. | PŘEHLED EXTERNÍCH ANALÝZ VYŽÁDANÝCH RADOU ČT | 93 |
3.3. | HODNOCENÍ VYBRANÝCH TYPŮ POŘADŮ | 94 |
3.3.1. | Zpravodajské a publicistické pořady | 94 |
3.3.1.1. | Zpravodajské pořady | 94 |
3.3.1.2. | Hlavní diskusní pořady "Debata" a "Aréna" | 96 |
3.3.1.3. | Publicistické pořady | 97 |
3.3.2. | Vysílání pro děti a mládež | 99 |
3.3.3. | Původní dramatická tvorba | 105 |
IV. | PŘÍLOHY | 107 |
4.1. | PLNĚNÍ PLÁNU VYSÍLÁNÍ PROGRAMU ZA ROK 1996 | 108 |
4.2. | PLNĚNÍ PLÁNU VÝROBY PROGRAMU ZA ROK 1996 | 110 |
4.3. | ÚDAJE O VYSÍLÁNÍ ČT V ROCE 1996 | 114 |
4.4. | SLEDOVANOST POŘADŮ V ROCE 1996 | 122 |
4.5. | TELEVIZE VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO | 164 |
4.6. | ZPRÁVA O 8. EVROPSKÉM TELEVIZNÍM A FILMOVÉM FÓRU | 166 |
V. | HOSPODAŘENÍ ČESKÉ TELEVIZE ZA ROK 1996 | 171 |
VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ ČT ZA ROK 1996 | 172 | |
VI. | DODATKY | 179 |
6.1. | VYUŽITÍ TECHNICKÝCH KAPACIT 1996 | 180 |
6.2. | OBJEKTY ČT, KTERÉ OPUSTILA OD POČÁTKU 1992 DO KONCE ROKU 1996 |
216 |
6.3. | UKONČENÉ SOUDNÍ SPORY V ROCE 1996 | 219 |
VII. | ZÁVĚR | 220 |
1. 1. ČT V MEZINÁRODNÍCH SOUVISLOSTECH
1. 1. 1. SPOLUPRÁCE S EBU
Základem mezinárodních styků České
televize je samozřejmě členství v
Evropské vysílací unii (EBU). European Broadcasting
Union/ Union Européene de Radiodiffusion (EBU/UER). V Ženevě
sídlící organizace založená již
v roce 1950 je největší profesní asociací
veřejných televizních a rozhlasových
vysílatelů (a rovněž několika
komerčních vysílacích médií,
jež naplňují základní požadavky
Statutu EBU), která má v současnosti 117
(65 řádných a 52 přidružených)
členů v 79 zemích celého světa.
Obecně je úkolem unie iniciovat a podporovat spolupráci
mezi členskými subjekty navzájem i mezi nimi
a ostatními produkčními, vysílacími
a distribučními organizacemi z celého světa,
dále zastupovat zájmy svých členů
v programových, právních, technických
a jiných otázkách. Podle Statutu EBU je každý
člen povinen zejména:
- poskytovat ve své zemi služby národního
charakteru a důležitosti,
- nabízet rozmanitý a vyvážený
program, adresovaný všem společenským
vrstvám, včetně menšin,
- významnou část programu realizovat vlastními
prostředky,
- podílet se na činnosti EBU/UER, zvláště
na programové výměně podle zásady,
že každý se rozhoduje sám, ale všichni
spolupracují.
EBU/UER pracuje na kooperativním základě,
přičemž jsou náklady organizace rozloženy
na řádné členy, platící
příspěvky závislé na výši
jejich příjmu z televizních a rozhlasových
poplatků, a přidružené členy,
platící podle svých možností
za poskytnuté služby.
Členství v EBU/UER dává velmi konkrétní
práva a výhody především v následujících
oblastech:
- programová výměna - hlavně ve zpravodajství
a sportu,
- akvizice vysílacích práv k velkým
sportovním událostem,
- mezinárodní koprodukce,
- výzkum a vývoj nových produkčních
a distribučních technologií,
- právní záležitosti.
Česká televize má v EBU už své
dobré jméno. Prezentace České televize
na mezinárodním poli, ať už je to výměna
programů, koprodukce na jejich výrobě, či
pořádání konferencí a mezinárodních
akcí na podporu silného veřejného
vysílání je vysoce hodnocena. Důkazem
autority a prestiže České televize je opětovné
zvolení generálního ředitele České
televize do funkce viceprezidenta EBU na období 1997-1998
na Valném shromáždění EBU v červenci
1996 v Praze. Konání Valného shromáždění
EBU v Praze je tak významné proto, že bylo
prvním v padesátileté historií unie
v zemi střední či východní
Evropy. Právě to, že pořádání
47. Valného shromáždění EBU bylo
svěřeno České televizi svědčí
o velké důvěře vedení EBU v
pozice České televize, kterých si vydobyla
na mezinárodním poli. Tomuto zasedání
předcházelo 98. zasedání Správní
rady EBU, které projednávalo takové otázky,
jako: digitalizace televizních a rozhlasových sítí,
snížení tarifů, vysílacích
práv pro Letní olympijské hry v Sydney v
roce 2000 a Zimní olympijské hry v Salt Lake City
v roce 2002 aj.
47. Valného shromáždění EBU se
zúčastnilo více než 170 představitelů
vysílacích organizací a zástupců
mezinárodních organizací a zemí z
celého světa. Na pořadu dne byly otázky
bilancování aktivit EBU za poslední rok jak
v oblasti televizní, rozhlasové, tak i v technické
a právní oblastech. Projednávaly se otázky
práv a licencí na důležité mezinárodní
přenosy, činnost Eurovize (Euronews, Eurosport)
a také finanční bilance a rozpočty.
Zasedání Valného shromáždění
bylo ozdobeno jednou výjimečnou událostí
a sice účastí Juana Antonia Samaranche, předsedy
Mezinárodního olympijského výboru,
kterému prezident EBU prof. Albert Scharf předal
cenu EBU za zásluhy v oblasti kultury audiovizuálních
médií. Valné shromáždění
dále schválilo Rezoluci vyzývající
k podpoře veřejnoprávní rozhlasové
a televizní organizace v Bosně-Hercegovině
pro zmírnění důsledků války.
Součástí zasedání Valného
shromáždění byly také volby do
Administrativní Rady EBU na období 1997-1998. Do
čela byl opětovně zvolen prof. Albert Scharf,
předseda ARD. Jak již bylo řečeno, jedním
z viceprezidentů byl opětovně zvolen generální
ředitel České televize pan Ivo Mathé.
Dalšími ze tří viceprezidentů
byli zvoleni pan Xavier Goyou-Beauchamps, prezident France Television
a pan Robert Phillis, ředitel BBC Worldwide a zástupce
generálního ředitele BBC.
Bezprostředně po skončení 47. Valného
shromáždění se konalo krátké
17. Zasedání generálních tajemníků
Světových vysílacích unií,
které se zabývalo otázkou spolupráce
při zajištění velkých mezinárodních
multilaterálních přenosů.
V oblasti techniky je Česká televize zastoupena
prakticky ve všech řídících orgánech
technického oddělení EBU. Konkrétně
v řídícím výboru skupiny BMC,
která se zabývá novými televizními
systémy, pracuje Ing. Dušan Líška, CSc.,
a v řídícím výboru skupiny
PMC, která se zabývá produkčními
technologiemi, Ing. Milan Gazdík. Oba naši zástupci
byli potvrzeni ve funkci i pro další období.
Chápeme to jako mezinárodní uznání
naší práce, protože v minulém roce
Česká televize zpracovala celkem tři (!)
materiály, které se postupně stanou oficiálními
technickými doporučeními či informacemi.
Takovou aktivitou se nemohou pochlubit ani mnohem větší
a zavedenější televizní organizace.
V minulém roce byla Česká televize dokonce
zvolena do technické komise, která je nejvyšším
řídícím orgánem technického
oddělení EBU. A tak jedinou skupinou, kde nemáme
přímou účast na řízení
práce, je skupina NDC, která se zabývá
rozvojem eurovizní sítě. I zde se ovsem naši
pracovníci účastní pravidelných
setkání tzv. "kontaktních inženýrů"
a je možné říci, že takto získaná
hluboká znalost problematiky provozu eurovizní sítě
se vrací v úsporách za provoz. Ty jen v minulém
roce dosáhly zhruba 2.3 mil. Kč.
Kromě EBU je Česká televize také členem
dalších mezinárodních organizací,
jako jsou Eurosport, Euronews (kde je členem konsorcia
a spoluvlastníkem), MAP-TV (využití archivních
materiálů pro výrobu pořadů),
ECTA (TV-reklama), CIRCOM (Evropská asociace regionálních
studií), spolupracuje s Mezinárodním hnutím
pro veřejné vysílání PBI, kde
je generální ředitel České
televize členem Prezidia. V technické oblasti Česká
televize spolupracuje pří digitalizaci televizních
sítí (OVB) a rovněž s mezinárodní
organizací Eureka Audiovisual.
V roce 1996 byly rovněž zahájeny přípravy
5. konference EBU pro náboženské vysílání
- Religion 97, kterou EBU již tradičně na základě
úspěchu minulých konferencí organizovaných
Českou televizí, pořádá opět
v Praze.
Zástupcem České televize v Evropské
asociaci regionálních televizních studií
je Vladimír Štvrtňa, producent TS Ostrava.
Na výroční konferenci byl zvolen do výkonného
výboru a pověřen kontakty se zeměmi
východní Evropy rovněž podílem
na rozvoji koprodukčních projektů. V rámci
rozvoje styků s novými veřejnoprávními
televizemi v Rusku a dalších východních
zemích byla připravena prezentace CIRCOMU v Moskvě:
vedle jiných aktivit se dá brzy očekávat
i efekt v podobě programových výměn.
Účast v koprodukčních celoevropských
projektech (Velikonoce v Evropě, Rok celoživotního
vzdělávání, Místo zvané
Evropa aj.) je pravidelná a funguje na bázi programových
výměn, které jsou využívány
pravidelně ve vysílání ve schematovém
typu P800 - pořad Evropa dnes. Naopak pořady TS
Ostrava a v několika případech i TS Brno
byly jako příspěvky do zmiňovaných
koprodukcí a výměn odvysílány
v několika zemích Evropy a navíc v rámci
satelitního vysílání Europe by Satellite,
kde má CIRCOM od roku 1996 pravidelné hodinové
programové okno. Na výroční konference
v Kodani se zúčastnila za TS Brno Marie Kučerová
a TS Ostrava Vladimír Štvrtňa.
1.1.2. SPOLUPRÁCE S PBI
Hnutí PBI je jedinou společnou celosvětovou
platformou veřejných vysílatelů, jehož
význam spočívá v tom, že dává
prostor k diskusi o společných problémech
a umožňuje koordinaci postojů k nim, je příležitostí
k výměně poznatků, tříbení
názorů i k navazování konkrétní
spolupráce. V době, kdy kritika veřejného
vysílání i útoky vůči
němu se v mnoha zemích staly téměř
módou, logicky roste úloha hnutí, v němž
se angažují i uznávané osobnosti a institucionální
autority.
Konference PBI se tohoto roku konala v hlavním městě
Malajsie Kuala Lumpuru ve dnech 12. až 15. června.
K diskusi o aktuálních tématech "veřejnoslužebního"
televizního a rozhlasového vysílání
se zde sešlo 74 delegátů z 33 zemí 5
kontinentů, mezi nimiž nechyběl ani reprezentant
České televize.
Konference v Kuala Lumpuru se pokoušela přispět
k novému definování úlohy veřejných
vysílatelů v jejich službě auditoriu
i domovským zemím a hledala cesty ke zlepšení
této služby, aby veřejní vysílatelé
lépe čelili konkurenci ze strany soukromých,
komerčně zaměřených subjektů.
Vlastními jednacími dny byly 13. a 14. červen,
kdy byl denní program rozdělen vždy do tří
zasedání věnovaných jednou tematickému
okruhu. Závěrečný den pak nabídl
účastníkům možnost seznámit
se s hostitelskou zemí.
Cílem Zasedání I bylo zrekapitulovat stav
"světa" veřejného vysílání
a jeho kontext. Pokusilo se o to pět řečníků,
každý reprezentující jeden kontinent.
Zasedání II bylo věnováno tématu
multimédií a jejich vlivu na budoucnost veřejné
televize.
Zasedání III mělo vytčeno téma
"veřejná televize jako osobitá služba
- naplňování očekávání
publika".
Zasedání IV bylo věnováno tématu
"obchodní příležitosti pro veřejné
vysílatele". Předsedající R.
G. Ottenhoff (PBS) otevřel svým vystoupením
druhý jednací den konference. Řekl:
"Nazýváme sami sebe veřejnými
vysílateli, protože jsme si předsevzali přinášet
občanům našich zemí nejen pořady,
které je pobaví, ale které jim také
přinesou osvětu, obohatí je a přispějí
k jejich vzdělání. Jako uznání
důležitosti našeho poslání ve vysílání
nám státní orgány a společnost
v našich zemích jsou ochotny poskytnout výraznou
finanční podporu...
Svět kolem nás se nyní mění
stále větším tempem. V odpověď
na to veřejní vysílatelé usilovně
zkoumají nové zdroje příjmu. My všichni,
každý svou vlastní cestou, zápolíme
s otázkou, jak zůstat věrni našemu poslání
veřejné služby a současně získat
nové zdroje příjmů. Je obojí
najednou možné?
Referáty předposledního Zasedání
V potvrdily, že jeho téma "dopad mezinárodních
satelitních kanálů na televizní službu
národní komunitě: strategie a příležitosti
pro veřejnou televizi" navozovalo nesourodé
pásmo postřehů odpovídajících
značně rozdílné situaci v různých
zemích, regionech, světadílech. Přes
zajímavost některých dílčích
postřehů nelze najít v jednání
Zasedání V obecněji platné myšlenky
či společného jmenovatele.
Závěrečné Zasedání
VI bylo věnováno samotnému hnutí PBI.
K zasedání byl připraven písemný
materiál Financování budoucích konferencí
PBI.
Hostitelem příští konference PBI 97
bude PBS (USA). Členem řídícího
výboru je i generální ředitel České
televize pan Ivo Mathé.
Jednání letošní konference PBI tradičně
uzavírá spolupředseda, jehož mandát
právě vypršel - tedy reprezentant organizace,
která byla hostitelkou odborného setkání
v minulém roce. Za Českou televizi se této
čestné povinnosti zhostil šéfproducent
převzatých pořadů. Jan Rubeš
v zastoupení generálního ředitele
Iva Mathé, který nemohl být přítomen
osobně.
1.1.3. PROGRAMOVÁ SPOLUPRÁCE
ČT S JINÝMI TELEVIZEMI V ZAHRANIČÍ
PRODUCENTSKÉ CENTRUM UMĚLECKÝCH POŘADŮ
Česká televize spolupracovala v roce 1996 na několika
zahraničních koprodukcích. Mezi ty nejvýznamnější
patří dokončení a odvysílání
seriálu Jeleny Mašínové a Pavla Kohouta
KONEC VELKÝCH PRÁZDNIN, kde byly koproducenty rakouská
ORF, slovenská STV a slovinská RTV Slovenija. Příběh,
rozděleny do šesti dílů, líčí
pohnuté osudy skupiny emigrantů ze "socialistického
ráje" na konci osmdesátých let do Rakouska.
Režie M. Luther.
V oblasti hudby se největším koprodukčním
projektem roku 1996 stal pořad PRIMA LA MUSICA, s podtitulem
HUDBA NA DVOŘE HABSBURKŮ. Jde o polohraný
dokument, který sleduje v autentických prostředích
hudbu nejvýznačnějších skladatelů
spjatých s císařskou rodinou Habsburků.
V tomto projektu spojili síly ORF, maďarská
MTV, slovinská RTV a ČT.
Stále pokračuje výroba koprodukčního
pořadu LEONARDO, LEONARDO s finskou TV YLE. Jedná
se o obrazovou fantazii na původní hudbu současného
českého skladatele Luboše Fišera s tématem
oslavy obrovské renesanční osobnosti Leonarda
da Vinci.
PRODUCENTSKÉ CENTRUM PUBLICISTIKY A DOKUMENTARISTIKY
Juris Podnieks Studio - lotyšský soukromý výrobce
- koprodukce na filmu o Edvardu Tisse
ARGO film Israel, Tel Aviv - koprodukce na filmu Černá
a bílá plná barev (Paleta barev )
STUDIO MI, Ljubljana - koprodukce na filmu Architekt demokracie
- J. Plečnik
ART-FILM - Zurich, Švýcarsko - koprodukce na filmech
Čeněk Pražák, Jan Rybář,
Sklo trochu jinak
MA.JA.DE Filmproduktions, GmbH, Berlín - Německo
- koprodukce na filmu Chaplin v Terezíně
Les Films d'Ici-Paris, Francie - koprodukce na filmu Dům
v Praze
Bayerischer Rundfunk München - koprodukce na filmu Helmuth
Hirsch
CEFRES - Francouzské středisko pro výzkum
ve společenských vědách - koprodukce
na filmu 1956 - Promarněná šance
Většinou přispívá Česká
televize hmotným plněním - službami
(laboratoře, dokončovačky, střižny,
mix apod.). S ohledem na výši rozpočtu koprodukčních
filmů odmítá až na výjimky finanční
vstup. Jde vesměs o kvalitně připravené
projekty. Charakteristické pro vzniklé filmy je
neobyčejná péče při výsledném
zpracování, nadřazenost dramaturgie, která
zasahuje do všech oblastí výsledného
dokumentu - střih, komentář. Autoři
jsou zvědavi na názor dramaturga a jsou zvyklí
ctít připomínky dramaturgie.To je zatím
v našich podmínkách pro mnohé české
režiséry novum, kteří to cítí
jako nepatřičné vměšování.
Dramaturgie je zvlášť ceněna u německých
partnerů a stejně tak u partnerů izraelských.
Francouzská dramaturgie má přístup
k režisérům poněkud benevolentnější.
Spolupráce s francouzskými partnery je i termínově
nejistější a nutno ji pojímat volněji.
To ovšem neznamená horší kvalitu výsledku.
Spolupráce na mezinárodní úrovni probíhá
především v rámci EBU. Je to spolupráce
koprodukční, v níž Česká
televize participovala na několika realizovaných
projektech.