Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky
§ 1
(1) Tento zákon upravuje
a) zacházení s návykovými látkami,
s přípravky obsahujícími návykové
látky (dále jen "přípravky"),
s některými látkami používanými
při výrobě nebo zpracování
návykových látek (dále jen "prekursory")
a zacházení s pomocnými látkami, jejich
vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi [§
139 odst. 8 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní
zákon, ve znění zákona č. 113/1997
Sb.].
b) pěstování máku, konopí a
koky a vývoz a dovoz makoviny.
(2) Tento zákon se nevztahuje na zacházení
s prekursory obsaženými
a) v léčivech v lékové formě
[§ 2 odst. 3 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech
a o změnách a doplnění některých
souvisejících zákonů.],
b) v jiných výrobcích nebo látkách,
pokud složení těchto výrobků
nebo látek je takové, že prekursory v nich
obsažené nemohou být použity ani opětovně
získány pomocí dostupných prostředků.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) návykovými látkami omamné látky
a psychotropní látky uvedené v přílohách
č. 1 až 7 tohoto zákona,
b) přípravkem roztok nebo směs v jakémkoli
fyzikálním stavu obsahující jednu
nebo více návykových látek,
c) prekursorem látka uvedená v příloze
č. 9 tohoto zákona, jakož i roztok nebo směs
v jakémkoli fyzikálním stavu obsahující
jednu nebo více látek uvedených v příloze
č. 9 tohoto zákona, kromě látek uvedených
v § 1 odst. 2 tohoto zákona,
d) pomocnou látkou látka uvedená v příloze
č. 10 tohoto zákona,
e) makovinou všechny nadzemní části
(kromě semen) máku setého (Papaver somniferum),
jakož i jejich drť,
f) konopím kvetoucí nebo plodonosný vrcholík
rostliny z rodu konopí (Cannabis) nebo nadzemní
část rostliny z rodu konopí, jejíž
součástí je vrcholík.
§ 3
(1) Zacházením s návykovými látkami,
přípravky a prekursory se rozumí
a) výzkum, výroba, zpracování,
odběr, skladování, dodávání
a používání návykových
látek, přípravků a prekursorů,
b) koupě a prodej návykových látek,
přípravků a prekursorů, jakož
i nabývání a pozbývání
dalších věcných nebo závazkových
práv s nimi spojených, zprostředkování
takových smluv a zastupování při jejich
uzavírání.
(2) Návykové látky uvedené v příloze
č. 3 nebo 4 tohoto zákona a přípravky
je obsahující mohou být použity pouze
k vědeckým a velmi omezeným terapeutickým
účelům vymezeným v povolení
k zacházení. Ostatní návykové
látky a přípravky je obsahující
mohou být použity pouze k terapeutickým, vědeckým,
výukovým nebo veterinárním účelům.
K zacházení s návykovými látkami,
přípravky a prekursory je třeba povolení
k zacházení, nestanoví-li tento zákon
dále jinak.
§ 5
(1) Návykové látky uvedené v přílohách
č. 1, 2, 5, 6 nebo 7 tohoto zákona a přípravky
je obsahující mohou bez povolení k zacházení
a) nabývat, pozbývat a skladovat osoby provozující
lékárnu pouze pro provoz lékárny,
b) zneškodňovat osoby oprávněné
k tomu podle zvláštního zákona [Zákon
č. 125/1997 Sb., o odpadech.].
(2) Přípravky obsahující návykové
látky uvedené v přílohách č.
1, 2, 5, 6 nebo 7 tohoto zákona mohou bez povolení
k zacházení
a) pouze pro poskytování zdravotní péče
nabývat, pozbývat a skladovat osoby provozující
zdravotnické zařízení nebo zařízení
ústavní sociální péče,
b) pouze pro poskytování veterinární
péče nabývat, pozbývat a skladovat
fyzické nebo právnické osoby oprávněné
k výkonu odborných veterinárních činností,
c) předepisovat lékaři při poskytování
zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních
a v zařízeních sociální péče,
d) používat pro terapeutické účely
lékaři a jiní zdravotničtí
pracovníci v lůžkových a ambulantních
zdravotnických zařízeních a v zařízeních
ústavní sociální péče,
e) předepisovat a používat pro účely
veterinární péče veterinární
lékaři [§ 25 odst. 1 písm. a) zákona
č. 87/1987 Sb., o veterinární péči,
ve znění zákona č. 437/1991 Sb., zákona
č. 79/1997 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb.],
f) podle lékařem vydaného recepturního
tiskopisu (dále jen "recept") nebo objednacího
tiskopisu (dále jen "žádanka")
připravovat a vydávat lékárníci
v lékárnách,
g) přejímat a připravovat do lékových
forem v lékárnách lékárníci
nebo farmaceutičtí laboranti pod dohledem lékárníka,
h) nabývat, a to i v zastoupení, na základě
lékařem vydaného receptu, uchovávat
a používat podle vydaného receptu pro vlastní
potřebu fyzické osoby,
i) nabývat, a to i v zastoupení, na základě
receptu veterinárního lékaře nebo
nabývat od fyzické nebo právnické
osoby oprávněné k výkonu veterinárních
činností, uchovávat a používat
podle vydaného receptu nebo podle stanovené diagnózy
pro účely poskytování veterinární
péče fyzické a právnické osoby.
(3) Povolení k zacházení se nevyžaduje
při dopravě návykových látek,
přípravků a prekursorů, uskutečňované
pro osobu, která je oprávněna k zacházení
s návykovými látkami, přípravky
a prekursory.
(4) Bez povolení k zacházení lze přepravovat
v dopravních prostředcích určených
k mezinárodní dopravě omezená množství
přípravků obsahujících návykové
látky uvedené v příloze č.
2, 6 nebo 7 tohoto zákona pro poskytnutí první
pomoci a pro naléhavé případy.
(5) Povolení k zacházení se nevyžaduje
k získávání, skladování
a zpracování konopí k účelům
průmyslovým (pro vlákna a semena) a pokusnickým,
jakož i k obchodu s konopím za těmito účely.
(6) Povolení k zacházení se nevyžaduje
pro činnost státních orgánů
v rámci jejich působnosti, pro činnost územních
samosprávných celků v rámci jejich
přenesené působnosti a při zajišťování
místních záležitostí veřejného
pořádku v jejich samostatné působnosti
a pro činnost Armády České republiky
a Policie České republiky při plnění
jejich úkolů.
§ 6
(1) Prekursory mohou bez povolení k zacházení:
a) nabývat, pozbývat, zpracovávat a skladovat
osoby provozující lékárnu pouze pro
provoz lékárny,
b) přejímat a připravovat do lékových
forem v lékárně lékárníci
nebo farmaceutičtí laboranti pod dohledem lékárníka,
c) zneškodňovat osoby oprávněné
k tomu podle zvláštního zákona.3)
(2) Povolení k zacházení se nevyžaduje
pro činnost státních orgánů
v rámci jejich působnosti, pro činnost územních
samosprávných celků v rámci jejich
přenesené působnosti a při zajišťování
místních záležitostí veřejného
pořádku v jejich samostatné působnosti
a pro činnost Armády České republiky
a Policie České republiky při plnění
jejich úkolů.
§ 7
Ministerstvo zdravotnictví může stanovit vyhláškou
další případy, kdy se k zacházení
s návykovými látkami, přípravky
a prekursory nevyžaduje povolení k zacházení.
(1) Povolení k zacházení vydává
Ministerstvo zdravotnictví. Na vydání povolení
k zacházení není právní nárok.
(2) Povolení k zacházení opravňuje
pouze k činnostem v něm uvedeným a jedná-li
se o povolení k výrobě, může
v něm být stanoven nejvyšší přípustný
objem výroby návykových látek, přípravků
nebo prekursorů. Změny v povolených činnostech
nebo jejich rozšíření je možno
provést jedině na základě nového
povolení k zacházení. Vydáním
nového povolení k zacházení zaniká
dosavadní povolení k zacházení.
(3) Povolení k zacházení se vydává
na dobu jednoho roku.
(4) Povolení k zacházení je nepřevoditelné.
(5) Povolení k zacházení může
být vydáno pouze bezúhonné fyzické
osobě, která má trvalý pobyt na území
České republiky, nebo právnické osobě
se sídlem v České republice, která
prokáže bezúhonnost fyzických osob,
které jsou zapsány v obchodním rejstříku
jako osoby oprávněné za ni jednat; právnická
osoba, která se nezapisuje do obchodního rejstříku
prokáže bezúhonnost fyzických osob,
které jsou označeny ve zřizovacích
dokumentech jako osoby oprávněné za ni jednat.
Bezúhonností se pro účely tohoto zákona
rozumí skutečnost, že fyzická osoba
nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný
čin ani pro trestný čin spáchaný
z nedbalosti v souvislosti se zacházením s návykovými
látkami, prekursory a léčivy. Bezúhonnost
se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů
nikoli starším tří měsíců.
(6) Povolení k zacházení může
být vydáno pouze právnické nebo fyzické
osobě, která ustanovila odpovědnou osobu.
To neplatí, pokud fyzická osoba - podnikatel prokáže,
že splňuje požadavky kladené na odpovědnou
osobu tímto zákonem.
(7) Žádost o povolení k zacházení
se podává na formuláři vydaném
Ministerstvem zdravotnictví. Pokud se žádá
o povolení k výrobě návykových
látek, přípravků a prekursorů
uvedených v příloze č. 9 tohoto zákona,
přiloží se k žádosti technologický
předpis zamýšlené výroby.
(8) Při porušení povinností vyplývajících
z tohoto zákona nebo z rozhodnutí vydaného
na jeho základě, jakož i při uvedení
nepravdivých nebo neúplných údajů
v žádosti o povolení k zacházení,
může Ministerstvo zdravotnictví rozhodnout
o odnětí povolení k zacházení.
(1) Osoba, která zachází s návykovými
látkami, přípravky a prekursory na základě
povolení k zacházení, musí mít
ustanovenu odpovědnou osobu po celou dobu platnosti povolení
k zacházení. To neplatí, bylo-li při
vydání povolení k zacházení
upuštěno od ustanovení odpovědné
osoby podle § 8 odst. 6 věta druhá tohoto zákona.
(2) Odpovědná osoba odpovídá
a) za evidenci a dokumentaci předepsanou tímto zákonem,
b) za plnění ohlašovacích povinností
předepsaných tímto zákonem.
(3) Odpovědnou osobou může být ustanoven
občan České republiky s trvalým pobytem
na území České republiky, který
splňuje předpoklady obecné, zdravotní
a odborné způsobilosti k zacházení
s návykovými látkami stanovené tímto
zákonem. Zdravotní způsobilost odpovědné
osoby se prokazuje jejím čestným prohlášením.
(4) Odpovědnou osobou může být ustanoven
jedině zaměstnanec v pracovním poměru
sjednaném na stanovenou týdenní pracovní
dobu, nebo společník veřejné obchodní
společnosti, komplementář komanditní
společnosti, jednatel společnosti s ručením
omezeným, člen představenstva akciové
společnosti nebo družstva, člen správní
rady obecně prospěšné společnosti
nebo prokurista.
(5) Vnitřní předpisy vydané osobou,
která je povinna ustanovit odpovědnou osobu, musí
zajišťovat, že činnosti, ke kterým
se vyžaduje povolení k zacházení, nemohou
být prováděny bez souhlasu odpovědné
osoby.
(6) Odpovědná osoba spolupodepisuje
a) žádost o vydání povolení k
zacházení,
b) žádost o vydání vývozního
povolení nebo dovozního povolení,
c) hlášení podávaná v rámci
plnění ohlašovací povinnosti podle tohoto
zákona.
(7) Odpovědná osoba, která není zaměstnancem,
se může vzdát výkonu své funkce
písemným oznámením osobě, pro
kterou funkci odpovědné osoby vykonává.
(8) Je-li odpovědná osoba nebo osoba plnící
její funkci podle § 8 odst. 6 dočasně
neschopna vykonávat svoji funkci, ustanoví osoba,
které bylo vydáno povolení k zacházení,
neprodleně zástupce odpovědné osoby.
Ustanovení zástupce odpovědné osoby
a ukončení jeho funkce musí být neprodleně
sděleno písemnou formou Ministerstvu zdravotnictví.
Zástupce odpovědné osoby musí splňovat
předpoklady obecné, zdravotní a odborné
způsobilosti stanovené tímto zákonem
pro odpovědnou osobu.
(9) Přestane-li odpovědná osoba splňovat
stanovené předpoklady nebo je z jiných důvodů
trvale neschopna vykonávat svoji funkci nebo se vzdá
výkonu své funkce, je osoba, které bylo vydáno
povolení k zacházení, povinna do třiceti
dnů ustanovit novou odpovědnou osobu a požádat
Ministerstvo zdravotnictví o změnu povolení
k zacházení. Žádost o změnu povolení
k zacházení se podává na formuláři
vydaném Ministerstvem zdravotnictví a spolupodepisuje
ji nově ustanovená odpovědná osoba.
§ 10
(1) Návykové látky, přípravky
a prekursory musí být skladovány v uzamčených
místnostech, jejichž stěny, stropy a podlahy
jsou z materiálu znesnadňujícího proniknutí
ke skladovaným látkám, nebo v nepřenosných
uzamykatelných schránách z kovu.
(2) Klíče od místností, ve kterých
jsou skladovány návykové látky, přípravky
a prekursory, mohou být vydávány pouze určeným
osobám a musí být uloženy odděleně
od klíčů od ostatních místností
v objektu.
(3) Skladované návykové látky, přípravky
a prekursory, jakož i výrobní zařízení
k jejich výrobě musí být chráněny
před ztrátou, odcizením a zneužitím,
a to zejména nepřetržitou fyzickou ostrahou
a vhodnými technickými prostředky (oplocení,
elektronické zabezpečovací zařízení
apod.).
(4) Povinnosti uvedené v předchozích odstavcích
nemusí být plněny při skladování,
ke kterému není třeba povolení k zacházení.
Ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních
sociální péče a u osob oprávněných
k poskytování veterinární péče
musí být skladovány v nepřenosných
uzamykatelných schránách z kovu návykové
látky uvedené v příloze č.
1 nebo 5 tohoto zákona a přípravky je obsahující.
(1) Návykové látky uvedené v příloze
č. 1, 3, 4 nebo 5 tohoto zákona, přípravky
je obsahující a prekursory smějí být
dopravovány pouze v uzamykatelných kovových
kontejnerech nebo ve speciálně konstruovaných
zavazadlech opatřených zámkovým mechanismem
nebo v uzavřeném prostoru dopravních prostředků,
upravených tak, aby nemohlo dojít k úniku
těchto látek mimo uzavřený prostor.
Při jejich nakládání, přepravě
a vykládání musí dopravce zajistit
nepřetržitou ostrahu. Dopravní trasy musí
být nepravidelně měněny a nesmí
být zveřejněny.
(2) Návykové látky uvedené v příloze
č. 1, 3, 4 nebo 5 tohoto zákona, přípravky
je obsahující a prekursory musí být
při dopravě označeny takovým způsobem,
aby bylo možné zjistit, že se jedná o
tyto látky, přípravky či prekursory,
přičemž označení musí
být provedeno takovým způsobem, aby nepovolané
osoby nemohly zjistit, co se dopravuje.
Návykové látky, přípravky a
prekursory mohou být prodány pouze osobám,
které jsou oprávněny k zacházení
s nimi. Totéž platí o převodu jiných
práv spojených s návykovými látkami,
přípravky a prekursory.
(1) Léčiva [§ 2 odst. 1 zákona č.
79/1997 Sb., o léčivech a o změnách
a doplnění některých souvisejících
zákonů.] obsahující návykové
látky mohou být vydány v lékárně
osobě, které nebylo vydáno povolení
k zacházení, pouze na recept nebo žádanku;
jedná-li se o léčivé přípravky,
které obsahují návykové látky
uvedené v příloze č. 1 a 5 tohoto
zákona, musí být recept nebo žádanka
označeny modrým pruhem směřujícím
z levého dolního rohu do pravého horního
rohu.
(2) Recept nebo žádanka s modrým pruhem jsou
přísně zúčtovatelné
tiskopisy, které vydávají pouze okresní
úřady výhradně do vlastních
rukou oprávněné fyzické osoby.
(3) Léčivé přípravky obsahující
návykové látky nemohou být vydávány
opakovaně na jeden recept.
§ 14
(1) Nepoužitelné návykové látky,
přípravky a prekursory, jakož i odpad je obsahující,
musí být zneškodněny.
(2) Zneškodňování nepoužitelných
návykových látek, přípravků
a prekursorů, jakož i odpadu je obsahujícího,
které jsou léčivem podle zvláštního
zákona5), se řídí předpisy
o léčivech.
(3) Zneškodňování nepoužitelných
návykových látek, přípravků
a prekursorů, jakož i odpadu je obsahujícího,
které nejsou léčivem podle zvláštního
zákona5), lze provádět jedině
za přítomnosti zástupce okresního
úřadu. Osoba provádějící
zneškodnění o něm sepíše
zápis, který podepíše přítomný
zástupce okresního úřadu.
Zakazuje se
a) umísťovat návykové látky,
přípravky a prekursory v celních skladech,
svobodných celních pásmech a svobodných
celních skladech [§ 162, 162a a 220 zákona
ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění zákona
č. 113/1997 Sb.],
b) zasílat návykové látky, přípravky
a prekursory
1. poštou jako obyčejné zásilky,
2. prostřednictvím poštovních schránek
nebo
3. osobám, které nejsou oprávněny
zacházet s návykovými látkami,
c) předávat jakýmkoli způsobem jiné
osobě houby rodu lysohlávka (Psilocybe),
d) získávat opium z máku setého (Papaver
somniferum),
e) získávat konopnou pryskyřici a látky
ze skupiny tetrahydrokanabinolů z rostliny konopí
(rod Cannabis),
f) reklama na návykové látky, přípravky
a prekursory.
§ 16
Za účelem boje proti nedovolené výrobě
návykových látek jsou osoby, které
hodlají vyrobit nebo vyrábět pomocné
látky, povinny se zaregistrovat u Ministerstva zdravotnictví
před zahájením výroby. Žádost
o registraci se podává na formuláři
vydaném Ministerstvem zdravotnictví.
§ 17
(1) Činnosti, pro které se požaduje povolení
k zacházení, jakož i činnosti uvedené
v § 5 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a
b) a odst. 6 a v § 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2, a
při kterých se přichází do
přímého styku s návykovými
látkami, přípravky a prekursory, smějí
vykonávat pouze bezúhonné (§ 8 odst.
5) fyzické osoby způsobilé k právním
úkonům a starší osmnácti let.
Bezúhonnost se prokazuje výpisem z Rejstříku
trestů nikoli starším tří měsíců.
(2) Předpoklady uvedené v odstavci 1 musí
splňovat rovněž fyzické osoby, které
přímo řídí vykonávání
činností uvedených v odstavci 1.
(1) Činnosti, pro které se požaduje povolení
k zacházení, jakož i činnosti uvedené
v § 5 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) až
g) a odst. 6 a v § 6 odst. 1 písm. a) a v odst. 2,
a při kterých se přichází do
přímého styku s návykovými
látkami, přípravky a prekursory, nesmějí
vykonávat fyzické osoby, v jejichž organismu
je přítomna návyková látka,
pokud se nejedná o přítomnost návykové
látky z důvodu lékařem předepsané
léčby.
(2) Předpoklady uvedené v odstavci 1 musí
splňovat rovněž fyzické osoby, které
přímo řídí vykonávání
činností uvedených v odstavci 1.
(3) Zaměstnanci osob uskutečňujících
činnosti uvedené v odst. 1 a 2 jsou povinni podrobit
se na výzvu zaměstnavatele lékařské
prohlídce ke zjištění přítomnosti
návykové látky v organismu.
(1) Jako odpovědnou osobu lze ustanovit fyzickou osobu,
která má vysokoškolské vzdělání
farmaceutického, lékařského nebo veterinárního
zaměření anebo chemickotechnologického,
popřípadě jiného srovnatelného
zaměření.
(2) Každý, kdo provádí činnosti, pro které se vyžaduje povolení k zacházení, jakož i činnosti uvedené v
§ 5 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) a b)
a v § 6 odst. 1 písm. a), a při kterých
se přichází do přímého
styku s návykovými látkami, přípravky
a prekursory, je povinen zabezpečit, aby fyzické
osoby, které při těchto činnostech
přicházejí do přímého
styku s návykovými látkami, přípravky
a prekursory nebo které tyto činnosti přímo
řídí, získaly znalosti o povaze a
účincích těchto látek a o zacházení
s nimi.
§ 20
(1) Ke každému jednotlivému vývozu návykových
látek, přípravků, prekursorů
a pomocných látek je třeba povolení
Ministerstva zdravotnictví (dále jen "vývozní
povolení").
Toto povolení nenahrazuje povolení k vývozu
podle zvláštních předpisů [Zákon
č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích
se zahraničím, ve znění pozdějších
předpisů, vyhláška č. 560/1991
Sb., o podmínkách vydávání
úředních povolení k dovozu a vývozu
zboží a služeb, ve znění pozdějších
předpisů.].
(2) Vývozní povolení se nevyžaduje:
a) k vývozu hromadně vyráběných
léčivých přípravků obsahujících
návykové látky uvedené v příloze
č. 2, 6 nebo 7 tohoto zákona, pokud jsou vyváženy
lékařem za účelem poskytnutí
první pomoci nebo veterinárním lékařem
za účelem poskytnutí neodkladné veterinární
péče při přepravě zvířat
nebo fyzickou osobou pro vlastní potřebu v množství
a druhu odpovídajícím délce cesty
a zdravotnímu stavu podle stanovené diagnózy,
b) k vývozu přípravků uvedených
v příloze č. 8 tohoto zákona, pokud
je vývoz uskutečňován osobou, které
bylo vydáno povolení k zacházení s
přípravky uvedenými v příloze
č. 8 tohoto zákona,
c) k vývozu omezeného množství přípravků
obsahujících návykové látky
uvedené v příloze č. 2, 5, 6, nebo
7 tohoto zákona v dopravních prostředcích
určených k mezinárodní dopravě
za účelem poskytnutí první pomoci
nebo pomoci v naléhavých případech,
d) k vývozu hromadně vyráběných
léčivých přípravků obsahujících
návykové látky uvedené v přílohách
č. 1, 2, 5, 6 nebo 7 tohoto zákona, pokud jsou vyváženy
pro potřeby zdravotnické a veterinární
služby jednotek Armády České republiky
působících v zahraničí.
e) k vývozu konopí pro výrobu vláken
a semen a pro pokusnictví.
(3) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno
stanovit vyhláškou případy, kdy se nevyžaduje
vývozní povolení k vývozu pomocných
látek, jestliže vývoz pomocných látek
bez vývozního povolení umožňuje
mezinárodní smlouva, kterou je Česká
republika vázána, nebo jestliže vyžadování
vývozního povolení není doporučeno
mezinárodní vládní organizací,
zabývající se bojem proti nezákonné
výrobě návykových látek a nezákonnému
obchodu s nimi.
(4) Vývozní povolení může být
vydáno jedině po předložení dovozního
povolení vydaného státem, kam má být
uskutečněn vývoz, nebo souhlasu příslušného
státního orgánu státu, kam má
být uskutečněn vývoz, pokud tento
stát nevyžaduje dovozní povolení.
(5) Jeden stejnopis vývozního povolení zašle
Ministerstvo zdravotnictví příslušnému
orgánu státu, do kterého se vývoz
uskutečňuje.
(6) Jeden stejnopis vývozního povolení musí
být předán celnímu úřadu,
který rozhoduje o propuštění zboží
v zásilce. Tento celní úřad v něm
vyznačí údaje o zboží v zásilce.
Pohraniční celní úřad ve stejnopisu
vývozního povolení vyznačí
datum a čas vývozu zboží v zásilce
do zahraničí a zašle jej Ministerstvu zdravotnictví.
(1) Ke každému jednotlivému dovozu návykových
látek, přípravků a prekursorů
je třeba povolení Ministerstva zdravotnictví
(dále jen "dovozní povolení").
Toto povolení nenahrazuje povolení k dovozu podle
zvláštních předpisů.7)
(2) Dovozní povolení se nevyžaduje
a) k dovozu hromadně vyráběných léčivých
přípravků obsahujících návykové
látky uvedené v příloze č.
2, 6 nebo 7 tohoto zákona, pokud jsou dováženy
lékařem za účelem poskytnutí
první pomoci nebo veterinárním lékařem
za účelem poskytnutí neodkladné veterinární
péče při přepravě zvířat
nebo fyzickou osobou pro svoji potřebu v množství
a druhu odpovídajícím délce cesty
a zdravotnímu stavu podle stanovené diagnózy,
b) k dovozu přípravků uvedených v
příloze č. 8 tohoto zákona, pokud
je dovoz uskutečňován osobou, které
bylo vydáno povolení k zacházení s
přípravky uvedenými v příloze
č. 8 tohoto zákona,
c) k dovozu omezeného množství přípravků
obsahujících návykové látky
uvedené v příloze č. 2, 5, 6 nebo
7 tohoto zákona v prostředcích mezinárodní
dopravy za účelem poskytnutí první
pomoci nebo pomoci v naléhavých případech.
d) k dovozu konopí pro výrobu vláken a semen
a pro pokusnictví.
(3) Jeden stejnopis dovozního povolení musí
být předán pohraničnímu celnímu
úřadu, který rozhoduje o propuštění
zboží v zásilce do režimu tranzitu. Tento
celní úřad v něm vyznačí
datum a čas dovozu zboží v zásilce.
Celní úřad, který rozhoduje o propuštění
zboží v zásilce, vyznačí na stejnopisu
dovozního povolení údaje o zboží
v zásilce a datum propuštění a zašle
jej Ministerstvu zdravotnictví.
(4) Po uskutečnění dovozu vrátí
Ministerstvo zdravotnictví vývozní povolení
státu, který jej vydal, s poznámkou o skutečně
dovezeném množství návykových
látek, přípravků, prekursorů
nebo pomocných látek.
(1) Na vydání vývozního povolení
nebo dovozního povolení není právní
nárok. Vývozní povolení nebo dovozní
povolení je nepřevoditelné a nepřechází
na právního nástupce.
(2) Žádost o vývozní povolení
nebo o dovozní povolení se podává
na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví.
(3) Dovozní povolení se vydává na
dobu šesti měsíců. Dobu platnosti vývozního
povolení stanoví Ministerstvo zdravotnictví
s přihlédnutím k době platnosti dovozního
povolení státu, na jehož území
má být vývoz uskutečněn. Pokud
se vývoz nebo dovoz v této době neuskuteční,
je osoba, které bylo vydáno vývozní
povolení nebo dovozní povolení, povinna to
bezodkladně písemně oznámit Ministerstvu
zdravotnictví a vrátit Ministerstvu zdravotnictví
všechny stejnopisy vývozního povolení
nebo dovozního povolení, které má
k dispozici. Ministerstvo zdravotnictví vrátí
vývozní povolení státu, který
jej vydal, s poznámkou, že dovoz se neuskutečnil,
nebo oznámí neuskutečnění vývozu
státu, na jehož území byl vývoz
povolen Ministerstvem zdravotnictví.
(4) Bez ohledu na to, zda se jedná o vývoz nebo dovoz, musí být zásilka vždy doprovázena vývozním povolením, ledaže podle právního řádu státu původu zásilky se vývozní povolení nevyžaduje nebo je stanoven jiný úřední postup. Při nesplnění této povinnosti se provede zajištění [§ 309 až 311 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb.] nebo odnětí
[Zákon
ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění zákona ČNR č.
26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona
č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb.,
zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995
Sb. a zákona č. 18/1997 Sb.] zásilky.
(5) Ministerstvo zdravotnictví může rozhodnout
o odnětí vývozního povolení
nebo dovozního povolení, pokud je důvodné
podezření, že došlo k porušení
povinností vyplývajících z tohoto
zákona či z rozhodnutí vydaného na
jeho základě nebo že se jedná o nedovolený
obchod podle mezinárodních smluv, kterými
je Česká republika vázána.
(1) Tranzitní operace nesmí být prováděna
bez předložení vývozního povolení
a zásilka musí být vždy doprovázena
vývozním povolením, ledaže podle právního
řádu státu původu zásilky se
vývozní povolení nevyžaduje nebo je
stanoven jiný úřední postup. Při
nesplnění této povinnosti se provede zajištění8)
nebo odnětí9) zásilky.
(2) Zásilka nesmí být během dopravy
vyložena z dopravního prostředku.
(3) Povinnost uvedená v odstavci 2 nemusí být
plněna při tranzitní operaci uskutečňované
letecky, pokud letadlo nepřistane na území
České republiky.
§ 24
Zakazuje se
a) pěstovat druhy a odrůdy rostliny konopí
(rod Cannabis), které mohou obsahovat více než
0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů,
b) pěstovat rostliny rodu Erythroxylon (keř koka).
(1) K vývozu nebo dovozu makoviny se vyžaduje povolení
k vývozu makoviny nebo povolení k dovozu makoviny.
(2) Povolení k vývozu makoviny a povolení
k dovozu makoviny vydává Ministerstvo zdravotnictví,
které je rovněž oprávněno vydané
povolení odejmout, pokud je důvodné podezření,
že došlo k porušení povinností vyplývajících
z tohoto zákona či z rozhodnutí vydaného
na jeho základě nebo že se jedná o nedovolený
obchod podle mezinárodních smluv, kterými
je Česká republika vázána. Povolení
k vývozu makoviny lze vydat na dobu v něm určenou
pro více vývozů. Jinak se při vydávání
a odnětí povolení k vývozu makoviny
a povolení k dovozu makoviny použijí ustanovení
hlavy čtvrté.
§ 26
(1) Osoby, které jsou oprávněny zacházet
s návykovými látkami, přípravky
a prekursory na základě povolení k zacházení,
jsou povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví
a) do konce února za uplynulý kalendářní
rok roční hlášení o výrobě
a spotřebě návykových látek,
přípravků a prekursorů, o obchodech
s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob,
b) do konce dubna odhad výroby a dovozu návykových
látek, přípravků a prekursorů
v příštím kalendářním
roce,
c) do patnáctého dne následujícího
měsíce měsíční hlášení
o dovozu a vývozu návykových látek,
přípravků a prekursorů za uplynulý
kalendářní měsíc.
(2) Při ukončení činnosti, ke které
se vyžaduje povolení k zacházení, je
osoba, která tuto činnost vykonávala, povinna
podat do jednoho měsíce od ukončení
této činnosti mimořádné hlášení
v rozsahu stanoveném v odst. 1 písm. a). Totéž
platí o právním nástupci fyzické
osoby - podnikatele.
Osoby provozující lékárnu jsou povinny
předávat orgánu, který provedl registraci
lékárny, do konce února roční
hlášení za uplynulý kalendářní
rok o stavu a pohybu zásob návykových látek
uvedených v příloze č. 1 nebo 5 tohoto
zákona, jakož i přípravků je
obsahujících.
Osoby zaregistrované u Ministerstva zdravotnictví
jako výrobci pomocných látek (§ 16)
jsou povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví
do konce února za uplynulý kalendářní
rok hlášení o výrobě pomocných
látek.
§ 29
Osoby pěstující mák setý nebo
konopí na celkové ploše větší
než 100 metrů čtverečných jsou
povinny předat místně příslušnému
územnímu odboru Ministerstva zemědělství
a) do konce prosince rozlohu pozemků, na nichž byl
pěstován mák setý nebo konopí
a množství sklizené makoviny,
b) do konce května odhad rozlohy pozemků, na nichž
bude pěstován mák setý a konopí.
Každý, kdo uskutečnil vývoz nebo dovoz
makoviny, je povinen předat Ministerstvu zdravotnictví
do patnáctého dne prvního měsíce
kalendářního čtvrtletí čtvrtletní
hlášení o vývozu nebo dovozu makoviny
v uplynulém čtvrtletí.
Hlášení se podávají na formulářích
vydaných Ministerstvem zdravotnictví s výjimkou
hlášení podle § 29.
§ 32
(1) O zacházení s návykovými látkami,
přípravky a prekursory, jakož i o jejich dovozu
a vývozu se vede evidence. Evidenci jsou povinny vést
osoby, které uskutečňují činnosti,
k nimž je třeba povolení k zacházení,
vývozního povolení nebo dovozního
povolení, osoby, které provozují zdravotnické
zařízení, osoby, které provozují
zařízení sociální péče,
a osoby, které poskytují veterinární
péči.
(2) Podrobnosti o vedení evidence stanoví Ministerstvo
zdravotnictví vyhláškou.
§ 33
(1) Dokumentace vztahující se k zacházení
s návykovými látkami a k jejich vývozu
a dovozu musí být uchovávána.
(2) Podrobnosti o způsobu a době uchovávání
dokumentace stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
§ 34
(1) Kontrolu dodržování povinností vyplývajících
z tohoto zákona a z rozhodnutí vydaných na
jeho základě vykonávají pověření
zaměstnanci Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva
vnitra, okresních úřadů a ve věcech
veterinární péče rovněž
okresních veterinárních správ (dále
jen "inspektoři").
(2) Inspektor je při kontrolní činnosti povinen
prokázat se průkazem vydaným některým
z orgánů uvedených v odstavci 1.
(3) Inspektor je při výkonu kontrolní činnosti
oprávněn
a) vstupovat na pozemky, do objektů a místností,
b) vyžadovat vysvětlení zjištěných
skutečností a předložení listin
a dokumentů,
c) pořizovat kopie listin a dokumentů a výpisy
z nich a nelze-li tak učinit a současně je
to nutné pro provedení kontroly, odebrat listiny
a dokumenty,
d) v rozsahu nezbytně nutném pro provedení
kontroly odebírat vzorky.
(4) Požádá-li o to písemně kontrolovaná
osoba, poskytne kontrolní orgán za odebrané
vzorky náhradu ve výši výrobních
nebo pořizovacích nákladů.
(5) Inspektor projedná s kontrolovanou osobou nedostatky
zjištěné při kontrole a způsob
a lhůtu jejich odstranění. O průběhu
a výsledku kontroly sepíše inspektor zápis.
(6) Kontrolované osoby jsou povinny strpět kontrolu
a poskytnout součinnost potřebnou k jejímu
provedení.
Každý je povinen při přebírání
návykových látek, přípravků
a prekursorů prověřit, zda jejich množství
a druh odpovídá průvodním dokumentům,
a zjištěné závažné nesrovnalosti
ihned oznámit Policii České republiky a Ministerstvu
zdravotnictví.
§ 36
Sankcemi jsou pokuty a propadnutí věci.
§ 37
(1) Fyzické osobě - podnikateli nebo právnické
osobě se uloží pokuta
a) až do výše 100 000 Kč, pokud poruší
povinnosti ve věcech evidence a dokumentace podle tohoto
zákona,
b) až do výše 1 000 000 Kč, pokud uvede
nepravdivé nebo neúplné údaje v žádosti
o povolení k zacházení, v žádosti
o vývozní povolení, v žádosti
o dovozní povolení nebo při plnění
ohlašovacích povinností podle tohoto zákona,
c) až do výše 10 000 000 Kč, pokud bez
povolení k zacházení uskuteční
činnosti, pro které se vyžaduje povolení
k zacházení, nebo uskuteční vývoz
bez vývozního povolení nebo dovoz bez dovozního
povolení,
d) pokutu až do výše 500 000 Kč, pokud
poruší jiné povinnosti vyplývající
z tohoto zákona nebo z rozhodnutí vydaného
na jeho základě, než které jsou uvedeny
pod písmenem a) až c).
(2) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.
(3) Při rozhodování o výši pokuty
se přihlédne zejména k závažnosti
protiprávního jednání a k rozsahu
vzniklé nebo hrozící újmy na zdraví
a majetku.
§ 38
(1) Spolu s pokutou podle § 37 se uloží propadnutí
návykových látek, přípravků,
prekursorů a pomocných látek a zařízení
a materiálu k jejich výrobě, jestliže
náleží osobě, které byla uložena
pokuta, a tyto věci byly použity nebo určeny
k jednání porušujícímu povinnosti
vyplývající z tohoto zákona nebo z
rozhodnutí vydaného na jeho základě
nebo byly takovým jednáním získány
nebo byly nabyty za věc získanou takovým
jednáním.
(2) Vlastníkem propadlé věci se stává
stát.
(1) Pokutu podle § 37 odst. 1 písm. a) může
uložit Ministerstvo zdravotnictví, pokud se jedná
o evidenci a dokumentaci činností vykonávaných
na základě povolení k zacházení,
v ostatních případech může pokutu
uložit okresní úřad. Pokutu podle §
37 odst. 1 písm. b) může uložit okresní
úřad, pokud se jedná o ohlašovací
povinnost osob provozujících lékárnu,
v ostatních případech může pokutu
uložit Ministerstvo zdravotnictví. Pokutu podle §
37 odst. 1 písm. c) může uložit Ministerstvo
zdravotnictví. Pokutu podle § 37 odst. 1 písm.
d) může uložit okresní úřad.
(2) Řízení o uložení pokuty lze
zahájit nejpozději do pěti let od jednání,
kterým byla porušena povinnost stanovená tímto
zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho
základě, nebo do pěti let ode dne kdy protiprávní
stav naposledy trval.
(3) Uložení pokuty nebrání, pokud lze
jednání, kterým byla porušena povinnost
vyplývající z tohoto zákona nebo rozhodnutí
vydaného na jeho základě, postihnout podle
jiného právního předpisu nebo pokud
za takové jednání byla již uložena
sankce podle jiného právního předpisu.
(4) Řízení o uložení pokuty nelze
vést proti osobě požívající
imunit a výsad podle mezinárodního práva.
(5) K vymáhání pokuty je příslušný
ten správní orgán, který pokutu uložil
v prvním stupni.
(1) Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené
v § 38 odst. 1 tohoto zákona, lze rozhodnout, že
se taková věc zabírá, jestliže
byla použita nebo určena k jednání porušujícímu
povinnosti vyplývající z tohoto zákona
nebo z rozhodnutí vydaného na jeho základě
nebo byla takovým jednáním získána
nebo byla nabyta za věc získanou takovým
jednáním a jestliže nenáleží
osobě, která porušila povinnosti stanovené
tímto zákonem a rozhodnutími vydanými
na jeho základě, nebo takové osobě
nenáleží zcela.
(2) O zabrání věci nelze rozhodnout, jestliže
a) uplynulo pět let od jednání majícího
znaky porušení povinností stanovených
tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným
na jeho základě či pět let ode dne,
kdy protiprávní stav naposledy trval, nebo
b) věc náleží osobě požívající
výsad a imunit podle mezinárodního práva.
(3) Vlastníkem zabrané věci se stává
stát.
§ 41
Ustanovení ostatních předpisů týkající
se návykových látek, přípravků,
prekursorů a pomocných látek zůstávají
nedotčena [Např. zákon č. 79/1997
Sb., o léčivech a o změnách a doplnění
některých dalších souvisejících
zákonů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci
reklamy a o změně a doplnění zákona
č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání, ve znění
pozdějších předpisů, zákon
ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve
znění zákona ČNR č. 35/1993
Sb. a zákona č. 113/1997 Sb., zákon č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění
zákona č. 117/1994 Sb., zákon č. 125/1997
Sb.].
Ve veškerých úředních a obchodních
dokladech musí být používány
názvy návykových látek, přípravků
a prekursorů vyplývající z povolení
k zacházení, z vývozního povolení
nebo z dovozního povolení.
(1) Ústřední orgány státní
správy spolupracují s Ministerstvem zdravotnictví
při přípravě podkladů pro mezinárodní
organizace o zacházení s návykovými
látkami, přípravky, prekursory a pomocnými
látkami v rozsahu vyplývajícím z jejich
působnosti.
(2) Okresní úřady sdělují Ministerstvu
zdravotnictví do konce února za uplynulý
kalendářní rok údaje o návykových
látkách, přípravcích a prekursorech
zneškodněných podle § 14 odst. 3.
(3) Státní ústav pro kontrolu léčiv
a Ústav pro státní kontrolu veterinárních
biopreparátů a léčiv
a) informují průběžně Ministerstvo
zdravotnictví o
1. přijatých žádostech k registraci
léčivých přípravků obsahujících
návykové látky nebo prekursory,
2. porušení povinností vyplývajících
z tohoto zákona a rozhodnutí vydaných na
jeho základě,
b) předávají průběžně
Ministerstvu zdravotnictví stejnopisy pravomocných
rozhodnutí o registraci léčivých přípravků
obsahujících návykové látky
nebo prekursory,
c) předávají Ministerstvu zdravotnictví
roční hlášení podle § 26
odst. 1 písm. a).
(1) V rozhodování o věcech podle tohoto zákona
se použijí obecné předpisy o správním
řízení [Zákon č. 71/1967
Sb., o správním řízení.],
s výjimkou registrace podle § 16.
(2) Skutečnosti uvedené v žádostech
o povolení k zacházení, o vývozní
povolení, o dovozní povolení, o povolení
k vývozu makoviny a o povolení k dovozu makoviny
je žadatel povinen vhodným způsobem doložit.
(3) U rozhodnutí o odnětí povolení
k zacházení, o odnětí vývozního
povolení, o odnětí dovozního povolení,
o odnětí povolení k vývozu makoviny
a o odnětí povolení k dovozu makoviny se
vylučuje odkladný účinek odvolání.
(1) Povolení k zacházení s omamnými
látkami a psychotropními látkami nebo přípravky
a zvláštní povolení k vývozu
nebo dovozu omamných látek nebo psychotropních
látek nebo přípravků vydaná
podle dosavadních předpisů se považují
za povolení k zacházení, vývozní
povolení, dovozní povolení, povolení
k vývozu makoviny nebo povolení k dovozu makoviny
podle tohoto zákona po dobu šesti měsíců
ode dne účinnosti tohoto zákona.
(2) Řízení o vydání povolení
k zacházení s omamnými látkami a psychotropními
látkami nebo přípravky a o vydání
zvláštního povolení k vývozu
nebo dovozu omamných látek nebo psychotropních
látek nebo přípravků podle dosavadních
předpisů [Nařízení vlády
České socialistické republiky č. 192/1988
Sb., o jedech a některých jiných látkách
škodlivých zdraví, ve znění nařízení
vlády České republiky č. 182/1990
Sb., nařízení vlády České
republiky č. 33/1992 Sb. a nařízení
vlády č. 278/1993 Sb.], která nebyla
pravomocně ukončena ke dni účinnosti
tohoto zákona, se zastavují.
(3) Výrobci pomocných látek jsou povinni
se zaregistrovat u Ministerstva zdravotnictví (§ 16)
do tří měsíců od účinnosti
tohoto zákona.
§ 46
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon,
ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona
č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona
č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona
č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákonného
opatření č. 10/1989 Sb., zákona č.
84/1990 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona
č. 47/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona
č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb.,
zákona č. 490/1991 Sb., zákona č.
557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České
a Slovenské Federativní Republiky ze dne 4. září
1992 publikovaného v částce č. 93/1992
Sb., zákona č.290/1993 Sb., zákona č.
38/1994 Sb., zákona č. 91/1994 Sb., zákona
č. 152/1995 Sb. a nálezu Ústavního
soudu č. 110/1997 Sb., se mění a doplňuje
takto:
1. V § 187 odst. 1 se slova "bez povolení"
nahrazují slovem "neoprávněně"
a za slova "psychotropní látku" se vkládá
čárka a slova "přípravek obsahující
omamnou nebo psychotropní látku, prekursor".
2. V § 188 odst. 1 se za slova "psychotropní
látky" vkládá čárka a
slova "přípravku obsahujícího
omamnou či psychotropní látku, prekursoru".
3. V § 195 se vkládá odstavec 1, který
zní:
"(1) Zvláštní zákon stanoví,
co se považuje za omamné látky, psychotropní
látky, přípravky obsahující
omamnou nebo psychotropní látku nebo za prekursory."
4. Dosavadní znění § 195 se označuje
jako odstavec 2 a vypouštějí se v něm
slova "omamné látky, psychotropní látky
a za".