Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Pavla Dostála na ministra pro místní
rozvoj Tomáše Kvapila a odpověď ministra
pro místní rozvoj Tomáše Kvapila na
tuto interpelaci. Pan poslanec Pavel Dostál požádal
o zařazení uvedené odpovědi na pořad
schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a
odpověď jsou přílohami sněmovního
tisku.
Příloha
Evidenční číslo interpelace: 419
![]() | |
V Praze, dne 22. 9. 1997 |
Interpelace poslance Pavla Dostála (ČSSD)
na ministra pro místní rozvoj Tomáše
Kvapila ve-věci privatizace ORBISu
Vážený pane ministře,
v posledních týdnech jsem zaznamenal skutečnost,
že příspěvková organizace ORBIS,
která byla schválena us. vl. ČR č.
385/95 na seznamu podniků určených k privatizaci,
nevyvíjí téměř žádné
nakladatelské a vydavatelské činnosti. Ověřil
jsem si, že Ministerstvo pro místní rozvoj,
které k organizaci ORBIS vykonává funkci
zřizovatele, předložilo Ministerstvu financí
ČR dodatek k zakladatelskému privatizačnímu
projektu, ve kterém požádalo o vyjmutí
některých objektů ORBISu (Skokanská
3 a Vinohradská 46) z privatizace a jejich ponechání
v majetku státu s tím, že činnost p.
o. ORBIS bude zachována, včetně činnosti
nakladatelsko vydavatelské a že bude pouze nově
orientována na podporu a propagaci cestovního ruchu
ČR a to jak v centru, tak i v regionech a že navíc
prohloubí spolupráci se širokým spektrem
ostatních státních, vládních
i regionálních institucí při propagaci
ČR. Je mi známo, že do objektu ORBISu měly
být sestěhovány další organizace
Ministerstva pro místní rozvoj s cílem úspory
rozpočtových prostředků.
Je mi známá i skutečnost, že v tomto
duchu byla věc privatizace ORBISu (se kterou jsem nikdy
nesouhlasil) projednána ve Vládní dislokační
komisi dne 10. 6. 1997, kde se v zápise hovoří
o tom, že příští zasedání
Vládní dislokační komise žádá
o podání informací, jak je v této
problematice postupováno dále. To se ovšem,
jak je mi známo, dosud nestalo.
Naopak, dle mých informací se Vaše ministerstvo
od srpna t. r. rozhodlo sloučit organizaci ORBIS s organizací
Česká centrály cestovního ruchu a
to tak, že má být ORBIS včleněn
do stávající organizace České
centrály cestovního ruchu. To v praxi znamená
zlikvidovat stávající činnosti ORBISu,
zejména pak vydavatelsko nakladatelské, které
tak zviditelňujete v dodatku k základnímu
privatizačnímu projektu. Je mi proto podezřelé,
proč bylo ORBISu v této souvislosti uloženo:
- urychleně zahájit inventarizaci veškerého
majetku
- snížit stav zaměstnanců o 100 osob
a to k 30. 9. 1997
- urychleně umrtvovat a zároveň nevyvíjet
žádné aktivity ve smyslu statutu ORBISu
a to i přesto, že Vaše Ministerstvo pro místní
rozvoj neobdrželo od Ministerstva financí rozhodnutí,
že část ORBISu je vyjmuta z privatizace.
Je Vám známo, pane ministře, že postup
Vašeho ministerstva je proto v tomto případě
velmi podivný, neboť je v rozporu s důvody
uvedenými v žádosti o vyjmutí ORBISu
z privatizace?
Je Vám známo, že se prakticky jedná
o likvidaci organizace, která pracuje v oblasti propagace
státu od 20. let tohoto století?
Je Vám, vážený pane ministře,
známá skutečnost, že úplné
zastavení nakladatelské a vydavatelské činnosti
i likvidace dalšího současného majetku
ORBISu, včetně propuštění cca
dvou třetin zaměstnanců vážně
ohrožuje Vámi deklarované záměry,
kterými jsou výroba propagačních materiálů
(zejména tiskovin) i propagace ČR v oblasti cestovního
ruchu?
Je Vám známá skutečnost, že ORBIS
v měsíci září zvítězil
v soutěži na vydávání časopisu
Senát pro horní komoru našeho českého
Parlamentu? Neumím si představit, jak jej bude zlikvidovaný
ORBIS zabezpečovat.
Je Vám, vážený pane ministře,
známá skutečnost, že tato organizace
v současné době zabezpečuje a dodává
informační monitoring pro řadu jiných
ministerstev? A to již nemluvím o tom, že ORBIS
v posledních letech je oficielním státním
představitelem české kultury v zahraničí
i doma (světový knižní veletrh ve Frankfurtu,
prezentační předvádění
České republiky prostřednictvím českých
velvyslanectví, kulturní prezentační
akce, prezentující české autory na
domácí půdě - osobně jsem se
zúčastnil vynikající prezentace knížky
Františka Kožíka Nedokončená).
A v neposlední řadě, vážený
pane ministře, je Vám známo, že zastavení
činnosti ORBISu a zrušení této organizace
bude v současné době znamenat i významný
negativní dopad na státní rozpočet?
Podle informací, které se mi podařilo získat,
dojde při likvidaci ORBISu, či jeho slučování
s jinou organizací ke ztrátám, které
se v současné době dají vyjádřit
řádově v několika desítkách
mil. Kč.
Tyto otázky, které jsem na Vás vyslovil,
u mne vyvolávají značný neklid a pochybnosti,
zda dosud realizovaná rozhodnutí Vašeho ministerstva
ve věci dalšího osudu ORBISu jsou správná,
neboť zásadně nekorespondují se základní
myšlenkou, kterou jste vyslovili v žádosti při
dodání dodatku privatizačního projektu.
Silně mě zejména znepokojuje skutečnost,
že Vámi navrhované kroky jsou výrazně
v rozporu se stávající ekonomikou, neboť
budou mít značný negativní dopad na
státní rozpočet, což je v rozporu z
vládním konceptem balíčku úsporných
opatření.
Žádám Vás proto, pane ministře,
aby věc ohledně dalšího nakládání
s majetkem, se značkou a činností ORBISu
byla v nejbližších dnech znovu projednána
a důsledně zvážena a aby byl výsledek
těchto jednání předložen k projednání
v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
V případě, že nebudou dosavadní
kroky Ministerstva pro místní rozvoj týkající
další existence ORBISu respektive dalšího
nakládání s majetkem ORBISu dostatečně
osvětleny budu iniciovat NKÚ k prozkoumání
postupu Ministerstva pro místní rozvoj při
včleňování ORBISu do České
centrály cestovního ruchu a to zejména z
hlediska efektivnosti dalšího využití
tohoto státního majetku a celkového ekonomického
dopadu.
Nemohu, vážený pane ministře, osobně
souhlasit se stávajícím způsobem likvidace
známé značky a organizace, která sehrávala
v dějinách tohoto státu vždy svoji významnou
roli. Očekávám, vážený
pane ministře, Vaše vyjádření
a důkladná a kompetentní vysvětlení
záměru a zejména spěchu, se kterým
počala likvidace ORBISu a jeho činností.
Děje se tak v době, kdy nám všem není
ještě známo konečné rozhodnutí
o způsobu privatizace a naložení se státním
majetkem, spravovaným doposud organizací ORBIS.

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
V Praze dne ... října 1997 | |
Čj: 9051/976-22 | |
Ev. č. interpelace: 419 |
Vážený pane poslanče,
Vaši interpelaci ze dne 22. 9. 1997 týkající
se privatizace ORBISu jsem obdržel 25. 9. 1997. Ve stanoveném
termínu Vám na ni odpovídám.
Tisková agentura ORBIS, která navázala v
roce 1990 na nakladatelství a vydavatelství téhož
jména založené v první čtvrtině
tohoto století Dr. Edvardem Benešem, existovala s
plnou právní subjektivitou do roku 1990. Její
činnost byla plně kryta příspěvkem
ze státního rozpočtu, v posledních
letech ve výši 300 mil. Kčs ročně.
Usnesením vlády ČSFR č. 314/1990 byla
agentura ORBIS začleněna do organizační
struktury Československého rozhlasu a tak pozbyla
právní subjektivitu. Vláda zároveň
vzala na vědomí, že agentura s nově
vymezeným předmětem činnosti bude
pracovat na principu samofinancování a své
úkoly v oblasti státní propagace bude zajišťovat
na komerčním základě. Původní
počet pracovníků byl v této souvislosti
snížen ze 450 na 150 osob a roční rozpočet
na 70 mil. Kčs. Agentura ORBIS jakožto organizační
složka Československého rozhlasu byla ke dni
31. 12. 1992 společně s ním zrušena
zákonem č. 597/1992 Sb. Protože agentura ORBIS
nebyla převedena zákonem ČNR č. 36/1993
Sb. ani na Český rozhlas ani na Českou televizi,
přešla spolu s ostatním zbývajícím
majetkem po federálních mediích na český
stát. Jednalo se především o budovu
OIRT v Praze 6, Skokanská 3, budovu Výzkumného
ústavu rozhlasu a televize v Praze 6, Evropská 11
5 a budovu v Praze 2, Vinohradská 46.
Tento zbylý majetek včetně movitého
majetku byl usnesením vlády č. 32/1993 převeden
do prozatímní správy Ministerstva financí.
Zároveň bylo uloženo místopředsedovi
vlády a ministru financí předložit vládě
návrh na další využití převzatého
majetku.
Nejjednodušší se z počátku zdála
cesta navrhnout tento majetek k okamžité privatizaci
některou ze standardních privatizačních
metod.
Ministerstvo financí rozhodlo navrhnout a předložit
vládě variantu využití majetku, kterou
považovalo za optimální s tím, že
na přechodnou dobu bude zřízena příspěvková
organizace, která bude moci reálně a hlavně
podstatně levněji předmětný
majetek zabezpečit, ochránit před ztrátou
a udržet jej v provozuschopném stavu.
Zřízením nové příspěvkové
organizace ORBIS se měl vytvořit i prostor pro kvalitní
přípravu k postupné privatizaci jednotlivých
činností a částí majetku, ke
kterému bude organizace vykonávat právo hospodaření.
Měl tak být vytvořen dostatečný
prostor na to, aby mohly přejít na privátní
sektor vč. mezinárodně chráněné
značky ORBIS.
Vláda svým usnesením č. 153/1993 souhlasila
aby uvedený majetek byl převeden z prozatímní
správy Ministerstva financí do práva hospodaření
Ministerstva hospodářství a uložila
místopředsedovi vlády a ministru financí
ve spolupráci s ministrem hospodářství
vypracovat a předložit vládě ke schválení
návrh na zřízení příspěvkové
organizace, do jejíhož práva hospodaření
by byl převeden zmíněný majetek, a
návrh zásad její činnosti.
Vláda svým usnesením č. 335/1993 souhlasila
se zřízením příspěvkové
organizace ORBIS a schválila zásady její
činnosti. Zároveň uložila ministru hospodářství
zpracovat harmonogram postupné privatizace činností
a majetku organizace ORBIS při současném
zajištění inventarizace jejího majetku.
Všechny navržené činnosti ORBISu byly
určeny a podřízeny jedinému cíli
- ochránit co nejlépe svěřený
státní majetek po bývalých federálních
médiích a zároveň být do 1.
1. 1994 organizací pokud možno zcela nezávislou
na státním příspěvku.
Vláda svým usnesením č. 385/1995 schválila
seznam subjektů určených k privatizaci, mezi
kterými byla i příspěvková
organizace ORBIS a uložila Ministerstvu hospodářství
zajistit vypracování privatizačního
projektu.
Vzhledem k tomu, že do doby zrušení Ministerstva
hospodářství k 31. 10. 1996 nebyla privatizace
realizována, přešla příspěvková
organizace ORBIS do působnosti nově zřízeného
Ministerstva pro místní rozvoj. Z tohoto pohledu
by mělo Ministerstvo pro místní rozvoj dokončit
privatizaci ORBISu.
Vzhledem k tomu, že Česká centrála cestovního
ruchu, k níž vykonává Ministerstvo pro
místní rozvoj funkci zřizovatele, je umístěna
v pronajatých prostorech za nájem 2,7 mil. Kč
ročně a vzhledem k podstatnému rozšíření
její činnosti požádalo ministerstvo
dne 3. 7. 1997, aby dosavadní konkurenční
privatizační projekty na budovu v Praze 2, Vinohradská
46 a v Praze 6, Skokanská 3 byly zamítnuty a tyto
budovy byly ponechány ve správě Ministerstva
pro místní rozvoj. Budova v Praze 2, Vinohradská
46 je zároveň sídlem Centra pro regionální
rozvoj. Tento postup je v souladu se závěrem vládní
dislokační komise, kterým žádá
Ministerstvo financí, aby při přípravě
privatizace ORBISu byly jeho objekty přednostně
využity k účelům státní
propagace a prezentace spojenými silami zainteresovaných
státních organizací.
Dne 3. 4. 1997 byla ve schvalovací komisi projednána
privatizace příspěvkové organizace
ORBIS. V této komisi bylo rozhodnuto o privatizaci budovy
v Praze 6, Evropská 115. Rozhodnutí o privatizaci
zbývajícího majetku bylo odloženo.
Dopisem ze dne 19. 9. 1997 sdělilo Ministerstvo financí
Ministerstvu pro místní rozvoj, že všechny
privatizační projekty vedené v evidenci Ministerstva
financí zpracované na privatizaci části
majetku ORBIS (budova Vinohradská 46 a areál Skokanská
Praha 6 včetně pozemků) nebyly vybrány
k realizaci. Předmětný majetek zůstává
nadále v majetku státu.
Pokud jde o činnosti vykonávané ORBISem musím
konstatovat, že většina z nich nesouvisí
ani s výkonem státní správy, ani není
efektivně využitelná pro zajišťování
dalších působností Ministerstva pro
místní rozvoj. Pouze některé činnosti
ORBISu lze takto využít. K tomu však není
nezbytné, především z hlediska efektivnosti,
zachovávat samostatnou státní organizaci.
Proto jsem dal pokyn připravit delimitaci těchto
činností, příslušných
zaměstnancům a majetku z ORBISu do České
centrály cestovního ruchu a ORBIS zrušit likvidací.
Pevně věřím, vážený
pane poslanče, že moje odpověď Vás
uspokojí, i když jsem se ve svém vysvětlení
věnoval pouze základním, ale určujícím
faktům.
S pozdravem
Vážený pan
Pavel Dostál
Poslanecká sněmovna
Parlament ČR