Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jaroslava Štraita na předsedu vlády Václava Klause a odpověď předsedy vlády Václava Klause na tuto interpelaci. Předkládám rovněž novou odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci, kterou vypracoval poté, kdy Poslanecká sněmovna na své 13. schůzi s odpovědí na interpelaci vyslovila nesouhlas. Pan poslanec Jaroslav Štrait požádal o zařazení nové odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace, odpověď a nová odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 296

Poslanec Parlamentu České republiky

doc. RSDr. Jaroslav Štrait, CSc.

Vážený pane předsedo vlády.

Obracím se na Vás s písemnou formou interpelace k některým aspektům vztahů České republiky k Slovenské republice. Domnívám se, že vztahy se natolik komplikují, že již dlouhou dobu je nemůžeme nazývat nadstandardními. Tento princip byl rozhodující myšlenkou v době, když se rozdělovala federace. Byl používán při zpracovávání 16 vzájemných dohod, které měly určovat do budoucna vzájemné vztahy obou republik.

Při nedávné návštěvě výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny P ČR jsem se osobně přesvědčil, že vztahy obou republik jsou stále více zatěžovány především majetkovými problémy a na hranicích vzniká jakási pomyslná Velká česká zeď, která je podtržena velmi ostrou státní hranicí. Protože jsem navštívil Slovenskou republiku naposledy v listopadu 1992, byl jsem překvapen o to víc.

Především není dořešena otázka majetku bývalé České a Slovenské federativní republiky. Ať již jde o akcie kupónové privatizace, aktiva a pasiva Státní banky Československé, nebo dokonce i kulturní předměty. Problémem jsou i státní symboly. Nechci přeceňovat otázky tzv. zlatého pokladu, ale považuji za velmi nepříjemné, že zlato má být českou stranou prodáno za tržní (nikoliv účetní) hodnotu. V této části vztahů majetkoprávních, považuji za zcela neúnosné, že "majetková" komise naposledy jednala 15. července 1993. Jistě mi pane premiére dáte zapravdu, že tam kde se nejedná, je velký prostor pro spekulace sdělovacích prostředků na Slovensku,v Čechách i v zahraničí, či dokonce nacionalistické výpady.

Z hlediska nepříliš vzdálené budoucnosti bych považoval za velmi potřebné, aby některé kroky členství v nadnárodních organizacích byly vzájemně koordinovány. Pokud by měla být do budoucna hranice České republiky se Slovenskou republikou současně hranicí Evropské unie či jiných bloků, vytvoří se na hranicích zeď ne imaginární, ale skutečná. Zcela srovnatelná třeba s dnešní naší západní hranicí pokud jde o pohyb pracovních sil, celní bariery atd. Na rozdíl od jiných sousedů je potřeba stále mít na zřeteli, že v obou republikách žijí rodiny de facto i de jure v roce 1992 rozdělené, s mnoho pokrevními a kulturními svazky, které se utvářely třičtvrtě století.

Vážený pane předsedo vlády.

Dovolte mi abych v závěru vyjádřil koncentrovaně problémy, které jsou předmětem mé interpelace:

1. Domníváte se, že současné vztahy České a Slovenské republiky mají "nadstandardní" úroveň - takovou, jaká byla předpokládána v měsících, kdy docházelo k dělení federace.

2. Jak často vláda vyhodnocuje specifické mezistátní smlouvy mezi oběma republikami, které mají zajistit mj. i složité příbuzenské vztahy, celní úlevy atd.

3. Předpokládáte možné formy koordinace zahraniční politiky obou republik se zřetelem na vstup do nadnárodních organizací.

4. Jaké máte konkrétnější časové představy vzájemného setkávání na vládní úrovni.

V Praze dne 22. května 1997

Vážený pán

prof. ing. Václav Klaus, CSc.

předseda vlády České republiky

(podáno cestou předsedy Poslanecké sněmovny P ČR)

Vážený pane předsedo,

v příloze Vám zasílám svou odpověď na písemnou interpelaci poslance doc. RSDr. Jaroslava Štraita, CSc. ve věci některých aspektů vztahů mezi ČR a SR (evidenční číslo interpelace 296).

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

Ing. Miloš Zeman

předseda Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky

Praha

Váženy pane poslanče,

dovolte, abych odpověděl na Vaši interpelaci ze dne 22. května 1997 ve věci česko-slovenských vztahů, resp. na čtyři okruhy problémů, které jste v závěru formuloval. Napřed však považuji za nutné uvést na pravou míru některé nepřesnosti, kterých jste se ve své interpelaci dopustil.

Cílem ČR je dosáhnout evropského standardu migrační a bezpečnostní politiky na všech svých hranicích, tedy i na hranici se SR. Smluvně byl zajištěn takový režim na státní hranici a dopravě přes ni, který by měl uchovat její vysokou propustnost pro občany ČR a SR a na druhé straně omezit ilegální migraci občanů třetích států. Nelze tedy hovořit o jakési "Velké české zdi", jak tvrdíte Vy, ani o velmi ostré státní hranici.

Dokončují se jednání o Smlouvě, kterou se doplňuje a mění Smlouva o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích ze dne 29. 10. 1992. Smlouva by měla odstranit některé obtíže, které pro občany ČR a SR vyvstaly na společných hranicích po 1. 1. 1993 a umožnit převážet věci osobní potřeby, malé motocykly, léky a potraviny na dobu pobytu a dárky do hodnoty 30 USD. Novela by měla rovněž upravit přístup vlastníků a osob jim blízkých k nemovitostem na území druhého státu a rovněž i převoz zemědělských výrobků a zemědělských prostředků, a to na základě individuálních povolení. Dále je předpokládáno vytvoření turistických zón, v rámci kterých mohou občané obou států používat motorová vozidla. Slovenská strana však při druhém expertním jednání (17. - 19. 2. 1997) jednoznačně nesouhlasila s tím, aby smlouva umožnila překračování státních hranic mimo

- existuje výše zmíněný hraniční režim, který zajišťuje i v současné době mimořádně vysokou propustnost pro občany obou států a podnikají se konkrétní kroky pro jeho další zlepšení,

- v pracovně-právní oblasti funguje systém vzájemného zaměstnávání občanů, který odstraňuje všechny významné překážky pohybu pracovních sil, nevyžaduje pracovní povolení, ale jen registrace u úřadu práce, příslušného podle místa výkonu zaměstnání. Je využíván především slovenskými občany, kterých v ČR pracuje více než 70 000,

- výměna studentů je vyšší než s kteroukoli jinou zemí. V současné době studuje na VŠ ve SR 311 českých studentů, z toho 174 vyslaných na základě Dohody o spolupráci v oblasti vzdělávání z r. 1992, přičemž ostatní zahájili studia před rozdělením ČSFR. Na VŠ v ČR studuje 1 118 slovenských studentů, z toho 230 vyslaných na základě Dohody. Náklady na studium, vyjádřené příslušným normativem, hradí přijímající strana,

atd., atd.

2. Smluvní základnu vztahů ČR - SR představuje v současné době 61 mezivládních smluv a na 70 dohod meziresortních. Proces doplňování smluvní základny úspěšně pokračuje, v roce 1996 bylo podepsáno dalších 6 dohod. K vyhodnocování smluv dochází průběžně při každém kontaktu na ministerské nebo expertní úrovni. Tyto kontakty jsou velmi intenzivní, např. od začátku r. 1996 proběhlo 14 jednání na úrovni ministrů. Předmětem mezistátních smluv ovšem nejsou "složité příbuzenské vztahy", které uvádíte a o celních úlevách nemá při existenci celní unie smysl hovořit.

3. Vláda se nedomnívá, že by koordinace zahraniční politiky ČR a SR pomohla urychlit naše začlenění do nadnárodních organizací. Proces přijímání do struktur jako EU a NATO bude individuální záležitostí a takto je to i ze strany těchto struktur posuzováno. Obě země jsou vůči integračním uskupením v odlišném postavení, které již bylo vícekrát explicitně formulováno a které koordinaci fakticky vylučuje. ČR naopak podporuje intenzívní kooperaci, výměnu informací a konzultace na bilaterální úrovni, neboť máme přirozený zájem na tom, aby Slovensko bylo členem stejných organizací jako ČR.

4. Na úrovni ministrů probíhaly a budou probíhat intenzivní kontakty. Setkání se uskutečňují v průměru jednou ročně, v případě některých ministrů (např. průmyslu a obchodu, zemědělství) jsou častější. Pravidelně zasedá Rada celní unie.

Pokud jde o úroveň předsedů vlád, mohu Vás ujistit, že v loňském roce jsem se opakovaně bilaterálně setkal s předsedou vlády SR na různých multilaterálních fórech (CEFTA, SEI). ČR si uvědomuje potřebu uskutečnění oficiální návštěvy a byla a je k jejímu uskutečnění připravena. Oficiální návštěva

Václav Klaus předseda vlády České republiky

V Praze dne 23. září 1997
Č. j. 34645/97 - KPV

Vážený pane předsedo,

v příloze Vám zasílám svou odpověď na písemnou interpelaci poslance Jaroslava Štraita ve věci aspektů vztahů České republiky k Slovenské republice. Má odpověď je reakcí na nesouhlas Poslanecké sněmovny na 13. schůzi ze dne 4. září 1997 s původní odpovědí /sněmovní tisk 279/.

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

Ing. Miloš Zeman

předseda Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky

Praha

Václav Klaus předseda vlády České republiky

V Praze dne 23. září 1997
Č. j. 34645/97 - KPV

Vážený pane poslanče,

dovolte, abych znovu odpověděl na Vaši interpelaci ze dne 22. 5. 1997 ve věci česko-slovenských vztahů, vzhledem k tomu, že s mou původní odpovědí Poslanecká sněmovna vyslovila dne 4. 9. 1997 nesouhlas.

Nebudu se již zabývat věcnými nepřesnostmi, kterých jste se ve své interpelaci dopustil a které jsem byl ve své odpovědi nucen uvést na pravou míru. Stejně tak nebudu komentovat Vaše osobní názory v této věci.

Protože jádro Vaší interpelace tvoří čtyři otázky, které jste formuloval na závěr, zopakuji svou odpověď na tyto otázky, doplněnou o nová aktuální fakta.

1. Současné vztahy mají takovou úroveň, jaká odpovídá zájmům, potřebám a možnostem obou států. V řadě oblastí je lze, pokud chceme, označit za nadstandardní, např.:

- v ekonomické oblasti je klíčovým prvkem celní unie, která přes všechny problémy a vzájemné spory stále existuje a přispívá významně k vysoké obchodní výměně,

- existuje takový hraniční režim, který zajišťuje i v současné době mimořádně vysokou propustnost pro občany obou států a podnikají se konkrétní kroky pro jeho další zlepšení,

- v pracovně-právní oblasti funguje systém vzájemného zaměstnávání občanů, který odstraňuje všechny významné překážky pohybu pracovních sil, nevyžaduje pracovní povolení, ale jen registrace u úřadu práce, příslušného podle místa výkonu zaměstnání. Je využíván především slovenskými občany, kterých v ČR pracuje více než 70 000.

- výměna studentů je vyšší než s kteroukoli jinou zemí. V současné době studuje na VŠ v SR 311 českých studentů, z toho 174 vyslaných na základě Dohody o spolupráci v oblasti vzdělávání z r. 1992, přičemž ostatní zahájili studia před rozdělením ČSFR. Na VŠ v ČR studuje 1 11 8 slovenských studentů, z toho 230 vyslaných na základě Dohody. Náklady na studium, vyjádřené příslušným normativem, hradí přijímající strana.

Samozřejmě nejde o definitivní výčet příkladů a bylo by možno jich uvést daleko více.

2. Smluvní základnu vztahů ČR - SR představuje v současné době 61 mezivládních smluv a na 70 dohod meziresortních. Proces doplňování smluvní základny úspěšně pokračuje, v roce 1996 bylo podepsáno dalších 6 dohod. K vyhodnocování smluv dochází průběžně při každém kontaktu na ministerské nebo expertní úrovni. Tyto kontakty jsou velmi intenzivní, např. od začátku r. 1996 proběhlo 14 jednání na úrovni ministrů. Předmětem mezistátních smluv ovšem nejsou "složité příbuzenské vztahy", o nichž se zmiňujete a o celních úlevách nemá při existenci celní unie smysl hovořit.

3.Vláda se nedomnívá, že by koordinace zahraniční politiky ČR a SR pomohla urychlit naše začlenění do nadnárodních organizací. Proces přijímání do struktur jako EU či NATO je - jak je zřejmé i z posledního vývoje v této oblasti - individuální záležitostí a každá z obou zemí je také tímto způsobem ze strany zmíněných struktur posuzována. ČR podporuje kooperaci, výměnu informací a konzultace na bilaterální úrovni, neboť máme přirozený zájem na tom, aby SR byla členem stejných organizací jako ČR.

4. Na úrovni ministrů probíhaly a budou probíhat intenzivní kontakty. Setkání se uskutečňují v průměru jednou ročně, v případě některých ministrů (např. průmyslu a obchodu, zemědělství) jsou častější. Pravidelně zasedá Rada celní unie.

Pokud jde o úroveň předsedů vlád, mohu Vás ujistit, že v roce 1996 jsem se opakovaně setkal s předsedou vlády SR na různých multilaterálních fórech (CEFTA, SEI). ČR si je vědoma potřeby uskutečnit oficiální jednání, slovenská strana však plánovanou a připravovanou dubnovou návštěvu předsedy vlády SR V. Mečiara v ČR nakonec odvolala. Česká strana byla připravena k bilaterálnímu setkání předsedů vlád při příležitosti summitu zemí CEFTA ve slovinské Portoroži ve dnech 12. - 13. 9. 1997 a dala svoji ochotu příslušnou diplomatickou cestou najevo. Slovenská strana však naznačila, že upřednostňuje samostatné bilaterální setkání.

Proto jsem se v Portoroži osobně dohodl s předsedou vlády SR V. Mečiarem na brzkém uskutečnění pracovní schůzky a to bez kladení jakýchkoliv podmínek. Předběžně byl její termín stanoven na říjen t. r. ve slovenských Piešťanech.

Dále vás chci informovat, že Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo financí intenzivně pracují na materiálu, shrnujícím možné varianty dořešení situace okolo doposud nerozděleného zbytku bývalého federálního majetku. Tento materiál v dohledné době projedná vláda a nadále bude postupovat podle přijatých závěrů.

S pozdravem

Vážený pan

doc. RSDr. Jaroslav Štrait CSc.

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky

Praha