Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Jaroslava Štraita na ministra zdravotnictví
Jana Stráského a odpověď ministra zdravotnictví
Jana Stráského na tuto interpelaci. Pan poslanec
Jaroslav Štrait požádal o zařazení
uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké
sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami
sněmovního tisku.
Příloha
Evidenční číslo interpelace: 368
Doc. RSDr. Jaroslav Štrait, CSc.
poslanec P ČR
Jungmannova 1442, 500 02 Hradec Králové
Vážený pane ministře.
Obracím Se na Vás s interpelací, která
přímo souvisí s úsilím o navození
finanční rovnováhy ve zdravotnictví.
Snaha je viditelně neúspěšná.
Oponentní analýzy příčin vzniku
krize ve financování péče o zdraví
v ČR ukazují, že vycházíte z
chybného určení faktorů, které
navodily dnešní neblahý stav.
Již na počátku transformace zdravotnictví
nevzali autoři také v úvahu zdravotní
stav populace, o kterou bude zdravotnictví pečovat.
Jde o faktor, který rozhoduje o velikosti a kvalitě
poptávky po péči o zdraví. Z kalkulací
by muselo nutně vyplynout, že péče o
zdraví v ČR bude výrazně dražší
než ve srovnatelných zemích.
Po vzniku finančních potíží zdravotních
pojišťoven provádělo Ministerstvo zdravotnictví
rozbor příčin jejich vzniku. Zpracovatelé
analýz znovu ignorovali zdravotní stav obyvatelstva
jako příčinu, která rozhodujícím
způsobem ovlivnila vznik finanční nerovnováhy
v systému. Chybnou interpretací zjištěných
skutečností a nahrazením skutečných
příčin jejich následky, došlo
na úrovni ministerstva zdravotnictví k nekompetentnímu
rozhodování o opatřeních.
Rozhodnutí, podložená chybami v úvahách,
dopadají dnes velmi nepříznivě na
pacienty i na lékaře. Není zcela přijatelné,
aby systémové chyby transformace zdravotnictví
nesli pacienti a lékaři. Vzpomínám
si na dobu, kdy vláda tlačila lékaře
do privatizace a nyní tatáž vláda je
dovádí ke krachům a degradaci a u pacientů
se vytváří pocit strachu a nejistoty.
Dovoluji si dokonce tvrdit, že tato vláda, resp. Vaše
ministerstvo, zapříčinilo svým nezájmem
o výsledky lékařského výzkumu
ve světě propastné zaostávání
medicínské praxe v prevenci chorob v České
republice.
Obracím se na Vás s několika dílčími
otázkami, které dokumentují i výše
uvedené problémy:
1. Podle srovnání s Holandskem v letech 1993-4 trpí
obyvatelé ČR 9x více chorobami žlučníku,
6x více chorobami ledvin a reumatickými záněty
kloubů, 5x více žaludečními a
dvanácterníkovými vředy a chorobami
jater a 3,5x více různými formami ischemické
choroby srdeční.
Vážený pane ministře, mohl byste uvést,
o kolik je v Kč na 100 000 obyvatel dražší
péče v ČR proti srovnatelnému Holandsku
a zároveň zdali jste si jist, že prosté
kopírování počtu lůžek
ve srovnatelných zemích, bez korekce na náš
špatný zdravotní stav, nepovede k nedostatku
lůžek se všemi nežádoucími
projevy.
2. Jak chce MZ vyrovnat hendicap v informovanosti jak své,
tak celého zdravotnictví za výsledky světového
lékařského výzkumu možnosti prevence
chorob a jak hodlá uplatnit nově získané
poznatky ku prospěchu zdraví obyvatelstva.
3. Jste si vědom toho, že informační
zaostávání ČR oddálilo nejméně
o 2 roky ověřování možností
zlepšení zdravotního stavu populace v českých
podmínkách, kde je třeba se zaměřit
především na kardiovaskulární
a onkologická onemocnění.
4. Je Vám známo, že na tu část
kardiovaskulárních onemocnění, jejichž
vzniku lze předcházet moderní prevencí,
umírá u nás více než 5 osob v
průměru každou hodinu.
V závěru interpelace se Vás ptám,
jaké záměry má MZ a vy osobně
na objektivizaci a zhodnocení váhy zdravotního
stavu populace na vzniku finanční nerovnováhy
financování péče o zdraví.
Jak hodláte postupovat ve využití nových
poznatků v možnostech rychlejšího zlepšování
zdravotního stavu občanů a navodit současně
spoluodpovědnost občanů za uchování
dobrého zdravotního stavu.
Dokument Národní program zdraví (dlouhodobá
strategie) vydaný MZ v roce 1995 je evidentně proklamativní
a neplní svou funkci, protože nebyl rozpracován
do jednotlivých účinných projektů
a hlavně upadl, opět jako celá řada
dalších dobrých záměrů,
v zapomenutí.
V Praze dne 9.července 1997
Panu PhDr. Janu Stráskému, ministru zdravotnictví
České republiky
MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY PhDr. Jan STRÁSKÝ |
V Praze dne 29. 7. 1997
Evidenční číslo interpelace: 368
Vážený pane předsedo,
na Vaši žádost Vám zasílám
kopii odpovědi k interpelaci pana poslance Štraita
ve věci úsilí o navození finanční
rovnováhy ve zdravotnictví.
S pozdravem
Vážený pan
Miloš Zeman
Parlament České republiky
Předseda Poslanecké sněmovny
Praha
telefon | FAX IČO | |
2497 1111 | 2497 2111024 341 |
MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY PhDr. Jan STRÁSKÝ |
V Praze dne 31 července 1997
Č. j.: 611-122/2 k KM 59008
Vážený pane poslanče,
k interpelaci č. 368 Vám sděluji:
1. Je obecně známo, že zdravotní
stav populace v naší zemí vykazuje vzhledem
k uplynulému období, které nepreferovalo
zdravý styl života a zásady správné
životosprávy, výrazně horší
ukazatele než je tomu u obyvatelstva vyspělých
zemí včetně Holandska. Stejně špatné
výsledky najdete ve všech postkomunistických
zemích. Srovnání nákladů na
zdravotní péci s průměrným
nákladem 3500 guldenů na jednoho pacienta v Holandsku
a 6214 Kč v České republice v současné
době ztrácí smysl z pohledu propastného
rozdílu ekonomiky a zdravotnictví těchto
dvou zemí po dobu uplynulých 40 let, kdy procento
HDP vydávaného na zdravotnictví u nás
nepřekročilo 5% oproti podstatně vyšší
úrovni ve vyspělých zemích a z pohledu
vytržení takových údajů z kontextu
dalších ekonomických faktorů s tím
provázaných. Pokud jde o úpravu počtu
lůžek ve zdravotnických zařízeních,
nekopírujeme počet lůžek ve vyspělých
zemích, ale restrukturalizujeme lůžkovou síť
ve prospěch lůžek pro následnou péči.
Uplynulé období ukázalo přesvědčivě
na jejich větší potřebu ve všech
regionech. Restrukturalizace povede i k intenzivnějšímu
využití lůžek akutních, které
mnohde dlouhodobě nevykazují sledovanou obložnost
na žádoucí výši. Pokud se počet
lůžek přímo redukuje, pak se řídí
demografickými potřebami jednotlivých regionů.
Úprava počtu lůžek postupuje v souladu
s požadavky na větší rozvoj a vyšší
kvalitu ambulantní, zejména primární
péče včetně domácí péče.
Tento trend plně odpovídá kritériím
WHO. S WHO jsou kompatibilní i další realizované
a připravované kroky související s
legislativou, primární a sekundární
prevencí a rozvojem vědy a výzkumu ve zdravotnictví.
2. - 3. Nejnovější vědecké
poznatky nejsou našim zdravotnickým pracovníkům
nedostupné, na poli kardiovaskulární, onkologické
i jiné problematiky získávali a získávají
nejnovější informace bezproblémově
z odborného tisku a po roce 1989 i při četných
stážích v zahraničí. Potřebné
poznatky přenášejí do oblasti primární
i sekundární prevence a plně využívají
při poskytování kvalitní zdravotní
péče, protože na rozdíl od uplynulého
období jim nyní již nechybí potřebné
moderní přístroje a nejnovější
léky. Ne ve všech oblastech jdou však poznatky
ruku v ruce s možnostmi přístrojového
vybavení, jako je tomu např. u dialyzačních
pracovišť, jejichž počet na 100 000 obyvatel
převyšuje tyto údaje z mnohých vyspělých
zemí. Je samozřejmě žádoucí
dosáhnout podobného zvýšení i
u kardiologických center, počet jejich pracovišť
se ale samozřejmě také stále zvyšuje.
Počet kardiochirurgických operací se od roku
1985 zvýšil více jak dvojnásobně
(viz příloha). Hodnocení zdravotního
stavu obyvatelstva má v naší zemi dlouholetou
tradici, na základě průběžného
hodnocení jeho výsledků byly legislativně
zakotveny zásady prevence častých a závažných
onemocnění a byly stanoveny národní
programy zdraví. Jejich vyhlášení není
proklamativní, každý program s ohledem na každoroční
potřebu finančních prostředků
má zcela konkrétní náplň s
přehledem potřeb investičních a neinvestičních
nákladů na funkci a vybavení určitých
center potřebné zdravotní péče.
4. Je nám známo, že kardiovaskulární
choroby tvoří největší skupinu
nemocnosti a úmrtnosti v naší populaci. Výskyt
těchto nemocí je nepřetržitě
sledován stejně jako ukazatele všech rizikových
faktorů, jako je např. hodnota cholesterolu. Poslední
studie, týkající se této problematiky,
již ukázala signifikantní snížení
cholesterolémie, což je prokazatelný důsledek
správně prováděné primární
prevence po roce 1989.
Závěr:
Finanční náklady na zdravotní péči
v současnosti odpovídají procentem z hrubého
národního produktu výši finančních
nákladů ve vyspělých zemích,
% je dokonce vyšší než v Japonsku, Velké
Británii a Švédsku. Vzhledem k tomu, že
se dosud nepodařilo uvést v praxi řadu regulačních
mechanismů (ať již jde o výkonový
systém nebo síť zdravotnických zařízení
a další jiné), není tento finanční
objem v souladu s objemem poskytované zdravotní
péče, což je příčinou
finanční nerovnováhy ve financování
zdravotnictví.
Zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva
je multifaktoriální problém. Zněna
nemůže být dosažena samotnou činností
resortu zdravotnictví, ale pouze koordinovaným úsilím
všech, kteří každodenní podmínky
života vytvářejí a ovlivňují.
Spolu s postupným zlepšováním životního
prostředí a důrazem na zodpovědnost
každého jednotlivého občana za své
zdraví, motivované navíc spoluúčastí
občanů na financování zdravotní
péče, lze dosáhnout v průběhu
několika let žádoucího zlepšení
zdravotního stavu populace. V současné době
již tři ze sledovaných ukazatelů (prodloužení
střední délky života, pokles počtu
potratů, pokles kojenecké úmrtnosti) dávají
důvod k optimismu.
Vážený pan
Doc. RSDr. Jaroslav Štrait, CSc.
poslanec Parlamentu ČR
Jungmannova 1442