Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
-------------------------------------------------


305/1

předložené dopisem předsedy vlády Václava Klause ze dne 27. listopadu 1997 (čj. 3533/97 - OVA)

Vláda na jednání schůze dne 26. listopadu 1997 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 305), a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s .

Předloženým návrhem zákona se opravňuje vláda k regulaci nájemného z bytů a úhrady za plnění poskytovaná s jejich užíváním. Ustanovení § 1 odst. 7 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, odkazuje na zvláštní předpisy, které určují ústřední orgány státní správy k oprávnění  regulovat ceny podle tohoto zákona. Zvláštním předpisem je zákon České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 2 odst. 2 tohoto zákona je Ministerstvo financí zmocněno vydávat právní předpisy pro regulaci a sjednávání cen. Na základě tohoto zmocnění Ministerstvo financí vydalo

• vyhlášku č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů, a
• vyhlášku č. 85/1997 Sb., o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů.

Předložený návrh zákona je odůvodněn tím, že regulace nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu je z politického, ekonomického a sociálního hlediska mimořádně náročný a odpovědný úkol. Ministerstvo financí je orgánem státní správy, jehož vedoucí (ministr) není ústavně odpovědný Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Proto se navrhuje, aby regulaci nájemného a s ním spojených úhrad prováděla vláda, která je kolegiálním a ústavně odpovědným orgánem (Čl. 68 ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky).

Se záměrem přijmout předložený návrh zákona vláda nesouhlasí především z  dále uvedených důvodů.

1. Kompetence k regulaci cen není vymezena přímo zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, nýbrž zvláštním předpisem, čímž je zákon České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. Předložený návrh zákona tím představuje nepřímou novelu zákona České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a z toho důvodu je v rozporu se základními požadavky na tvorbu právního řádu.

2. Text navrhovaného § 1a je zcela nepřesný, neboť neuvádí, jak bude vláda toto oprávnění realizovat. Čl. 78 ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, opravňuje vládu vydávat k provedení zákona a v jeho mezích nařízení, a to i bez konkrétního zmocnění v zákoně. Tímto ustanovením je dán prostor vládě, aby mohla zasahovat i do kompetencí ministerstev. Je proto ponecháno pouze na úvaze vlády, zda, kdy a v jakém rozsahu tohoto ustanovení použije a nařízení vydá.

3. Předložený návrh zákona je odůvodněn tím, že Ministerstvo financí je orgánem státní správy, jehož vedoucí (ministr) není, na rozdíl od vlády, ústavně odpovědný Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Toto odůvodnění však neodpovídá ústavním principům, neboť odpovědnost vlády, jakožto nejvyššího orgánu moci výkonné vůči Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, je nepochybně třeba chápat jako její odpovědnost za všechny orgány moci výkonné, tedy i za činnost ministerstev. Odpovědnost vlády zároveň znamená, že vláda může zavázat ministerstvo jak má v určité věci postupovat.

4. Vláda jako kolektivní orgán rozhoduje a zároveň zavazuje Ministerstvo financí, do jaké míry bude regulace nájemného prováděna. Z usnesení vlády z  30.listopadu 1994 č. 673, o dalším postupu při regulaci nájemného z bytů, vyplývá, že vláda každý rok vyhlašuje koeficienty, kterými se plošně upravuje maximální výše základního nájemného v celé České republice. Jde o koeficient K_i, který vyjadřuje míru inflace předcházejícího roku, a koeficient K_r, který růst nájemného v závislosti na dosažené míře inflace může urychlit či zpomalit. Stanovení výše koeficientů ve vládě předchází projednání analýzy zvýšení nájemného v předcházejícím roce, prognóza dopadů navrhovaného růstu nájemného včetně propočtů dopadů cenového vývoje veškerých nákladů na bydlení a návrhy na řešení v sociální oblasti. Vydávání vyhlášek Ministerstva financí, kterými se reguluje nájemné, nezávisí tedy jenom na rozhodnutí samotného ministerstva, ale i na výsledku porady vlády, ve kterém jsou celkově zhodnocena všechna politická, ekonomická a sociální hlediska.