PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
303
Vládní návrh
Dohoda
mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael
o vzájemné podpoře a ochraně investic
Vláda České republiky a vláda Státu Izrael (dále jen "smluvní strany"),
vedeny přáním zintenzívnit hospodářskou spolupráci k vzájemnému prospěchu obou zemí,
majíce v úmyslu vytvořit příznivé podmínky pro větší investice investorů jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany
a
uznávajíce, že vzájemná podpora a ochrana investic na základě této dohody povede k povzbuzení podnikatelské iniciativy a zvýší prosperitu v obou státech,
se dohodly na následujícím:
Článek 1
Definice
Pro účely této dohody:
1. Pojem "investice" znamená každou majetkovou hodnotu investovanou v souvislosti s hospodářskými aktivitami investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany v souladu s právním řádem druhé smluvní strany a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně :
a) movitý a nemovitý majetek, jakož i jakákoli jiná věcná práva vztahující se k jakémukoli druhu majetku, jako jsou hypotéky, zástavy, záruky a podobná práva;
b) práva plynoucí z akcií, dluhopisů a jiných druhů účastí ve společnostech;
c) peněžní pohledávky a nároky na jakékoli plnění mající hospodářskou hodnotu související s investicí;
d) práva z oblasti duševního vlastnictví včetně autorských práv, práv z ochranných známek, patentů, průmyslových vzorů, technických postupů, know-how, obchodních tajemství, obchodních jmen a goodwill, spojená s investicí;
e) licence vyplývající ze zákona nebo ze smluvního ujednání včetně licencí k průzkumu, kultivaci, těžbě nebo využití přírodních zdrojů.
2. Změna formy, v níž jsou hodnoty investovány nebo reinvestovány v souladu s právním řádem smluvní strany, na jejímž území je investice uskutečněna, nemá vliv na jejich charakter jako investice ve smyslu této dohody.
3. Pojem "investor" znamená:
(i) pokud jde o české investory ve Státě Izrael:
a) fyzické osoby, které jsou občany České republiky v souladu s jejími zákony a které nejsou zároveň občany nebo osobami trvale bydlícími ve Státu Izrael v souladu s jeho zákony; nebo
b) právnické osoby zaregistrované nebo zřízené v souladu s českými zákony a mající své trvalé sídlo na území České republiky;
(ii) pokud jde o izraelské investory v České republice:
a) fyzické osoby, které jsou občany Státu Izrael v souladu s jeho zákony a které zároveň nejsou občany České republiky v souladu s jejími zákony; nebo
b) právnické osoby zaregistrované nebo zřízené v souladu s izraelskými zákony a mající své sídlo na území Státu Izrael.
4. Pojem "výnosy" znamená částky plynoucí z investice a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně, dividendy, zisk, úroky, přírůstky kapitálu, licenční nebo jiné poplatky.
5. Pojem "území" znamená:
(i) ve vztahu k České republice území České republiky, kde Česká republika vykonává svoji svrchovanost, svrchovaná práva nebo jurisdikci;
(ii) ve vztahu ke Státu Izrael území Státu Izrael včetně teritoriálního moře, výlučných ekonomických zón a kontinentálního šelfu, kde Stát Izrael vykonává svrchovanost, svrchovaná práva nebo jurisdikci v souladu s mezinárodním právem.
Článek 2
Podpora a ochrana investic
1. Každá smluvní strana bude na svém území podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investice investorů druhé smluvní strany a, v souladu se svými pravomocemi vyplývajícími ze zákona, bude takové investice připouštět.
2. Investicím uskutečněným investory jedné smluvní strany bude poskytnuto na území druhé smluvní strany řádné a spravedlivé zacházení a budou se těšit plné ochraně a bezpečnosti na tomto území. Žádná smluvní strana nebude na svém území jakkoli zasahovat nepřiměřenými nebo diskriminačními opatřeními do řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s investicemi investorů druhé smluvní strany.
Článek 3
Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod
1. Žádná smluvní strana nepodrobí na svém území investice a výnosy investorů druhé smluvní strany zacházení, které je méně příznivé než to, které poskytuje investicím a výnosům svých vlastních investorů nebo investicím a výnosům investorů jakéhokoli třetího státu.
2. Žádná smluvní strana nepodrobí na svém území investory druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s jejich investicemi a výnosy, zacházení, které je méně příznivé než to, které poskytuje svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany prospěch plynoucí z jakéhokoli zacházení, výhod nebo výsad vyplývajících z:
a) jakékoli mezinárodní dohody nebo ujednání týkajících se zcela nebo převážně zdanění nebo
jakéhokoli domácího zákonodárství týkajícího se zcela nebo převážně zdanění; nebo
b) jakékoli existující nebo budoucí celní, hospodářské nebo měnové unie, dohody o zóně volného obchodu nebo jakékoli podobné mezinárodní dohody, jejichž členem smluvní strana je nebo se může stát.
Článek 4
Náhrada za ztráty
1. Investorům jedné smluvní strany, jejichž investice na území druhé smluvní strany utrpí ztráty následkem války nebo jiného ozbrojeného konfliktu, revoluce, výjimečného stavu, občanských nepokojů nebo jiných takových podobných událostí na území druhé smluvní strany, bude poskytnuto druhou smluvní stranou, pokud jde o náhradu, odškodnění, vyrovnání nebo jiné vypořádání, zacházení ne méně příznivé než to, které druhá smluvní strana poskytne svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu. Výsledné platby budou volně převoditelné ve volně směnitelné měně bez prodlení.
2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku bude investorům jedné smluvní strany, kteří v jakýchkoli situacích uvedených ve zmíněném odstavci utrpí ztráty na území druhé smluvní strany spočívající v:
a) zabavení jejich majetku ozbrojenými silami nebo orgány druhé smluvní strany; nebo
b) zničení jejich majetku ozbrojenými silami nebo orgány druhé smluvní strany, které nebylo způsobeno bojovými akcemi nebo nebylo vyvoláno nezbytností situace,
poskytnuta náhrada nebo odpovídající vyrovnání. Výsledné platby budou volně převoditelné ve volně směnitelné měně bez prodlení.
Článek 5
Vyvlastnění
1. Investice investorů kterékoli ze smluvních stran nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny opatřením majícím stejný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen "vyvlastnění") na území druhé smluvní strany, s výjimkou vyvlastnění ve veřejném zájmu týkajícím se vnitrostátních potřeb této smluvní strany, provedeného na nediskriminačním základě, postupem, který je v souladu s platným právem a oproti okamžité, přiměřené a účinné náhradě. Taková náhrada se bude rovnat tržní hodnotě vyvlastněné investice bezprostředně před vyvlastněním nebo před tím, než se hrozící vyvlastnění stalo obecně známým, podle toho, co nastane dříve, bude zahrnovat úrok do data platby, bude vyplacena bez prodlení, bude účinně realizovatelná a volně převoditelná ve volně směnitelné měně.
2. Dotčení investoři mají právo, v souladu se zákony smluvní strany provádějící vyvlastnění na neodkladné posouzení svého případu a ohodnocení své investice soudními nebo jinými nezávislými orgány této smluvní strany v souladu s principy stanovenými v tomto článku.
Článek 6
Převod investic a výnosů
1. Každá smluvní strana, pokud jde o investice, zaručí investorům druhé smluvní strany neomezený převod jejich investic a výnosů v souladu s následujícími principy:
a) Převody budou provedeny bez prodlení ve směnitelné měně, ve které byl kapitál původně investován, nebo v jakékoli jiné směnitelné měně odsouhlasené investorem a příslušnou smluvní stranou za předpokladu, že investor splnil všechny své daňové povinnosti a že převod je v souladu s devizovými předpisy smluvní strany, na jejímž území byla investice uskutečněna.
b) V případě, že devizové předpisy jedné smluvní strany se změní, zaručí tato smluvní strana, že takové změny se nepříznivě nedotknou práv na převod investic a výnosů podle právní úpravy platné v době uskutečnění investice. Jestliže však uvedené změny poskytnou investicím a výnosům příznivější podmínky než které platily v době uskutečnění investice, použijí se tyto příznivější podmínky.
2. Jestliže není odsouhlaseno investorem jinak, převody budou uskutečněny podle tržního směnného kurzu k datu převodu.
Článek 7
Řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem
1. Jakýkoli spor, který může vzniknout mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou v souvislosti s investicí uskutečněnou na území této druhé smluvní strany, bude předmětem jednání mezi stranami ve sporu.
2. Jestliže jakýkoli spor mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou nemůže být takto vyřešen ve lhůtě šesti měsíců, je investor oprávněn předložit spor:
a) příslušnému soudu smluvní strany, na jejímž území byla investice uskutečněna; nebo
b) Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) s přihlédnutím k použitelným ustanovením Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států, otevřené k podpisu ve Washingtonu D. C. 18. března 1965; nebo
c) rozhodci nebo mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc odsouhlasenému stranami ve sporu. Rozhodčí soud bude ustaven podle principů obsažených v článku 8.
3. Všechny rozhodčí nálezy budou konečné a závazné pro strany ve sporu.
4. Všechny částky obdržené nebo splatné jakožto výsledek řešení sporu budou volně převoditelné ve volně směnitelné měně.
Článek 8
Spory mezi smluvními stranami
1. Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této dohody by měly, pokud to bude možné, být vyřešeny jednáními a konzultacemi. Pokud si obě strany tak přejí, spor může být postoupen dvoustranné komisi složené ze zástupců obou smluvních stran.
2. Pokud spor mezi smluvními stranami nemůže být tak vyřešen ve lhůtě šesti (6) měsíců od oznámení sporu, bude na žádost kterékoli smluvní strany předložen rozhodčímu soudu.
3. Takový rozhodčí soud bude ustaven pro každý jednotlivý případ následujícím způsobem: Ve lhůtě dvou měsíců od obdržení žádosti o rozhodčí řízení každá smluvní strana jmenuje jednoho člena soudu. Tito dva členové pak vyberou občana třetího státu, který, za předpokladu , že stát udržuje diplomatické vztahy s oběma smluvními stranami , bude se souhlasem obou smluvních stran jmenován předsedou soudu. Předseda bude jmenován ve lhůtě dvou měsíců ode dne jmenování zbývajících dvou členů.
4. Pokud ve lhůtách uvedených v odstavci 3 tohoto článku nebyla provedena nezbytná jmenování, může kterákoli smluvní strana, neexistuje-li jakákoli jiná dohoda, požádat předsedu Mezinárodní obchodní komory v Paříži o provedení jakýchkoli nezbytných jmenování. Je-li předseda občanem některé smluvní strany nebo nemůže vykonat tento úkon z jiného důvodu, bude o provedení nezbytných jmenování požádán místopředseda. Je-li také místopředseda občanem některé smluvní strany nebo nemůže vykonat tento úkon z jiného důvodu, bude o provedení nezbytných jmenování požádán služebně nejstarší člen.
5. Rozhodčí soud přijímá své rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí je závazné pro obě smluvní strany. Každá smluvní strana ponese náklady svého vlastního člena rozhodčího soudu a své účasti v rozhodčím řízení; náklady předsedy a ostatní výdaje budou hrazeny smluvními stranami rovným dílem. Rozhodčí soud může však ve svém rozhodnutí nařídit, že větší podíl nákladů ponese jedna ze dvou smluvních stran a tento nález bude závazný pro obě smluvní strany. Rozhodčí soud určí svá vlastní jednací pravidla.
Článek 9
Postoupení práv
1. Jestliže jedna smluvní strana nebo jí zmocněná agentura (dále jen "první smluvní strana") provede platbu podle odškodnění poskytnutého s ohledem na investici na území druhé smluvní strany (dále jen "druhá smluvní strana"), druhá smluvní strana uzná :
a) postoupení všech práv a nároků odškodňované strany první smluvní straně na základě zákona nebo právního ujednání; a
b) že první smluvní strana je oprávněna uplatňovat taková práva a vymáhat takové nároky z titulu postoupení práv ve stejném rozsahu jako odškodňovaná strana.
2. První smluvní strana bude mít nárok za všech okolností:
a) na stejné zacházení s ohledem na práva a závazky, které získala z titulu postoupení práv; a
b) na jakékoli platby obdržené v souladu s těmito právy a nároky,
stejně, jako měla nárok na zacházení a obdržení plateb odškodňovaná strana na základě této dohody s ohledem na danou investici a k ní se vztahující výnosy.
Článek 10
Použití jiných pravidel
Jestliže ustanovení zákona některé smluvní strany nebo závazky podle mezinárodního práva existující v současné době nebo přijaté v budoucnu mezi smluvními stranami mimo tuto dohodu obsahují pravidla, ať obecná nebo zvláštní, opravňující investice investorů druhé smluvní strany k zacházení příznivějšímu než je poskytováno touto dohodou, budou mít taková pravidla, v rozsahu, ve kterém jsou příznivější, přednost před touto dohodou.
Článek 11
Použitelnost Dohody
Ustanovení této dohody se použijí na budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a také na investice existující v souladu s právními řády smluvních stran k datu vstupu této dohody v platnost.
Článek 12
Vstup v platnost, trvání a ukončení
1. Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně splnění postupů vyžadovaných pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstoupí v platnost dnem pozdější notifikace.
2. Tato dohoda zůstane v platnosti po dobu deseti let. Poté bude její platnost pokračovat, dokud neuplyne dvanáct měsíců ode dne, kdy jedna smluvní strana oznámí písemně druhé smluvní straně ukončení platnosti Dohody. Pro investice uskutečněné v době platnosti Dohody zůstanou její ustanovení účinná po dobu deseti let po datu ukončení platnosti bez újmy budoucímu použití pravidel obecného mezinárodního práva.
Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocněni, podepsali tuto dohodu.
Dáno ve dvojím vyhotovení v...................................dne....................................1997, což odpovídá ................................., v českém, hebrejském a anglickém jazyce, přičemž všechny tři texty jsou stejně autentické. V případě rozdílného výkladu je rozhodující anglický text.
Za vládu České republiky |
Za vládu Státu Izrael |
Příloha
Při podpisu Dohody mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o vzájemné podpoře a ochraně investic se níže podepsaní dohodli na následujících ustanoveních, která tvoří nedílnou součást uvedené dohody:
a) Ustanovení odstavců 1 a 2 článku 3 nebudou vykládána tak, že zavazují Stát Izrael poskytnout investorům České republiky prospěch plynoucí z jakéhokoli zacházení, výhod nebo výsad vyplývajících z ustanovení článku 6 obsaženého v Dohodách o podpoře a vzájemné ochraně investic uzavřených mezi vládou Státu Izrael a mezi vládami Polské republiky, Maďarské republiky a Rumunska v roce 1991.
b) V případě, že Dohody s Polskou republikou, Maďarskou republikou a Rumunskem budou náležitě změněny tak, že tato příloha se v důsledku těchto změn stane zbytečnou, vláda Státu Izrael oznámí tuto skutečnost vládě České republiky. Po takovém oznámení se Příloha stane neplatnou.
Dáno ve dvojím vyhotovení v...................................,dne.............................1997, což odpovídá ................................, v českém, hebrejském a anglickém jazyce, přičemž všechny tři texty jsou stejně autentické. V případě rozdílného výkladu je rozhodující anglický text.
Za vládu České republiky |
Za vládu Státu Izrael |
Předkládací zpráva
pro Parlament ČR
I.
Dne 23. září 1997 byla v Jeruzalémě podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o vzájemné podpoře a ochraně investic.
Lze očekávat, že tato dohoda podnítí zájem izraelských investorů o investování v České republice, což způsobí další diverzifikaci v přílivu zahraničního kapitálu. Záruky, které jsou v Dohodě zakotveny, vytvoří investorům obou států vhodné prostředí pro investování a sníží tak riziko možné ztráty investovaných hodnot. Českému investorovi poskytne tato dohoda jistotu, že nebude při provádění svých aktivit v Izraeli diskriminován oproti ostatním investorům či rušen nepřiměřenými opatřeními hostitelského státu, zaručí mu ochranu jeho investovaného majetku a převod zisku i výnosů z prodeje nebo likvidace investice do České republiky.
Izrael je v pořadí již 25. zemí, s níž Česká republika sjednala a podepsala dohodu o ochraně investic. Kromě toho je Česká republika na základě automatické sukcese vázána 18 dohodami o ochraně investic uzavřenými ČSFR.
II.
Předkládaná Dohoda obsahuje několik odlišností od standardních dohod uzavřených Českou republikou, a proto byla vládě ČR předložena k projednání před jejím podpisem. Vláda ČR schválila Dohodu se Státem Izrael svým usnesením č. 536 ze dne 16. října 1996. Odchylky od tzv. české vzorové dohody spočívají zejména v odlišné úpravě transferů do zahraničí, které dle článku 6 předkládaného návrhu Dohody musí být prováděny v souladu s vnitrostátními devizově právními předpisy smluvních stran. Tento článek upravující převody byl již od zahájení jednání o Dohodě, tedy od roku 1991, zásadní překážkou bránící jejímu uzavření. Po opakovaném jednání s Izraelskou centrální bankou byla nakonec zvolena oboustranně přijatelná úprava zaručující investorovi, že pokud by došlo ke změně devizových předpisů smluvní strany a takováto změna by investorovi poskytovala méně výhodné podmínky než úprava platná v době uskutečnění investice, pak se takováto změna investora nedotkne. To znamená, že jakákoli změna k horšímu, pokud jde o devizové předpisy, k níž dojde po okamžiku započetí investování, je vůči investorovi neúčinná, avšak dojde-li naopak ke změně, která zaručuje investorovi výhodnější zacházení než předchozí právní úprava, může investor takovéto nové úpravy využít. Izraelská právní úprava platná v současné době nepředstavuje pro zahraniční investory žádná omezení, pokud jde o přímé investice. Devizové předpisy ve vztahu k devizovým cizozemcům obsahují omezení kapitálových převodů týkajících se pouze investic do bankovních účtů v shekelech (vázaných na index spotřebních cen nebo směnný kurz), investic do penzijních fondů a systému životního pojištění a investic do veřejných obchodních společností.
Další odchylkou od české vzorové dohody o ochraně investic je Příloha tvořící nedílnou součást Dohody, která stanoví výjimku z doložky nejvyšších výhod. Na základě této přílohy není izraelská strana povinna poskytnou českým investorům stejné zacházení, které poskytuje polským, maďarským a rumunským investorům na základě čl. 6 (převody investic a výnosů) dvoustranných dohod o ochraně investic. I přesto, že režim zakotvený v dohodách s Polskem, Maďarskem a Rumunskem nebyl českou stranou shledán jako výhodnější (jedná se o režim obsažený v původním izraelském návrhu dohody s ČSFR a odmítnutý Českou republikou), než který má být poskytnut českým investorům, trvá izraelská strana z formálně právních důvodů na vynětí těchto tří dohod z povinnosti aplikace doložky nejvyšších výhod, neboť se jedná o úpravu odlišnou od izraelského standardu a tyto tři dohody budou dle sdělení izraelské strany v nejbližší době renegociovány. Poté, co Stát Izrael oznámí České republice, že Dohody s Polskem, Rumunskem a Maďarskem byly v tomto smyslu změněny, Příloha pozbyde platnosti.
Definice investora je v předkládané Dohodě koncipována tak, že z působnosti Dohody vylučuje investory - fyzické osoby mající občanství obou smluvních stran současně, nebo ty, kteří jsou příslušníky České republiky a trvale žijí ve Státě Izrael. Tato úprava byla přijata na žádost izraelské strany, která tento svůj požadavek odůvodnila tím, že český občan trvale žijící na území Státu Izrael by neměl být při podnikání zvýhodněn oproti izraelským investorům, pro které platí odlišný devizový režim než pro zahraniční investory.
Kromě těchto odchylek zakotvuje předkládaná Dohoda všechny záruky, které obvykle poskytují obdobné dohody investorům obou smluvních stran. Jedná se především o:
- závazek každé smluvní strany podporovat investice investorů druhé smluvní strany a vytvořit pro ně příznivé podmínky;
- princip národního zacházení, jakožto záruku proti diskriminačnímu zacházení ve srovnání s tuzemskými investory, a doložku nejvyšších výhod, která, s výjimkou ve smyslu Přílohy, je de facto poskytnuta;
- záruky proti vyvlastnění majetku zahraničních investorů, s výjimkou vyvlastnění, které je provedeno ve veřejném zájmu a na nediskriminačním základě, zákonným postupem a za náhradu;
- způsob řešení sporů mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou a mezi smluvními stranami navzájem, který zaručuje řešení případných sporů nezávislým mezinárodním orgánem.
Dohoda byla sjednána v českém, hebrejském a anglickém jazyce, s tím, že v případě jakýchkoli rozdílností ve výkladu je rozhodující znění anglické. Platnost Dohody byla stanovena na počáteční období deseti let. Poté se bude platnost Dohody automaticky prodlužovat, dokud jedna ze stran nevyužije svého práva ukončit platnost Dohody výpovědí s jednoroční výpovědní lhůtou. Pro investice uskutečněné během doby platnosti Dohody budou ustanovení Dohody účinná po dobu dalších deseti let od data ukončení platnosti.
Záruky zakotvené v předkládané Dohodě se vztahují na všechny budoucí investice i na investice existující v souladu s právním řádem smluvních stran k datu vstupu Dohody v platnost.
III.
Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic s Izraelem patří do kategorie mezinárodních hospodářských smluv všeobecné povahy. Byla uzavřena navenek jako dohoda mezi vládami, má však povahu smlouvy prezidentské, což znamená, že v obou smluvních státech podléhá schválení parlamentem a ratifikaci prezidentem. V České republice se Dohoda po odsouhlasení ve vládě ČR předkládá Parlamentu České republiky podle článku 49 Ústavy České republiky a poté bude podle článku 63 Ústavy předložena prezidentu republiky k ratifikaci.
Dohoda nevyžaduje změnu v právním řádu České republiky, nedotýká se závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána, a není v rozporu s právem Evropského Společenství a se zahraničně politickými zájmy České republiky.
Dohoda nemá dopad na státní rozpočet.
V Praze dne 16. října 1996