I. Obecná část
Oblast loterií a jiných podobných her upravuje
zákona ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích
a jiných podobných hrách ze dne 17. května
1990, ve znění zákona č. 70/1994 Sb.
(dále jen "zákon") a vyhláška
Ministerstva financí č. 223/1993 Sb., o hracích
přístrojích.
Od data, kdy zákon vstoupil v platnost, prodělala
tato oblast obrovský rozvoj. V současné době
jsou v České republice nabízeny všechny
druhy mezinárodně provozovaných sázkových
her (přes 52 tis. kusů výherních hracích
přístrojů, 21 společností provozujících
sázkové hry v kasinu, 10 druhů loterií,
10 společností provozujících kursové
sázky, 6 společností provozujících
hru bingo apod.).
Provozování loterií a jiných podobných
her je specifickou činností, kterou nelze podřídit
stejnému režimu jako je tomu u běžného
hospodářského podnikání.
Současná právní úprava sice
tuto skutečnost do značné míry respektuje,
avšak z vyhodnocených poznatků z praxe za uplynulé
období a z provedených analýz vyplynula potřeba
dosavadní zákon novelizovat.
Navrhovaná novela zákona si klade za cíl
především zpřísnit režim
provozování loterií a jiných podobných
her, definovat základní pojmy, zprůhlednit
celou tuto specifickou činnost a vytvořit podmínky
pro zkvalitnění dozoru nad celou oblastí
sázkových her.
Tento návrh novely zákona o loteriích a jiných
podobných hrách je v pořadí druhým
návrhem, resp. obnoveným návrhem. První
návrh novely byl projednán a schválen na
schůzi vlády v prosinci 1995. V lednu 1996 byla
novela předložena Poslanecké sněmovně.
Návrh novely "prošel prvním čtením"
a byl projednán v rozpočtovém výboru,
který jej doporučil Poslanecké sněmovně
usnesením č. 623 z 4. 4. 1996 ke schválení.
Z časových důvodů již novela
nebyla na program dalších jednání v
prvním volebním období Poslanecké
sněmovny zařazena.
Do nyní předkládaného obnoveného
návrhu novely zákona byly zapracovány připomínky
uvedené ve výše citovaném usnesení
rozpočtového výboru. Jednalo se o připomínky
jednak rázu legislativně technického, kterými
se pouze upřesnily některé formulace novely,
jednak zásadní věcné připomínky.
Obnovený návrh novely se po zapracování
připomínek rozpočtového výboru
liší od původního vládního
návrhu v těchto bodech:
1. možnost zahraniční majetkové účasti
se ponechává podle platné právní
úpravy pouze u sázkových her v kasinu (původní
návrh novely umožňoval zahraniční
majetkovou účast u všech sázkových
her),
2. povinné minimální základní
jmění ve výši 30 mil. Kč u kursových
sázek a sázkových her v kasinu a 100 mil.
Kč u peněžitých a číselných
loterií (původní návrh novely stanovil
minimální základní jmění
pouze u sázkových her v kasinu ve výši
15 mil. Kč),
3. herní jistota ve výši:
- 30 mil. Kč kursové sázky (původní
návrh 10 mil. Kč),
- 30 mil. Kč sázkové hry v kasinu (původní
návrh 10 mil. Kč),
- 5 mil. Kč bingo (původní návrh 1
mil. Kč),
- 100 mil. Kč číselné loterie (původní
návrh 10 mil. Kč),
- 3 mil. Kč hrací přístroje (původní
návrh 250 tis. až 2 mil Kč podle počtu
hracích přístrojů).
Návrh novely obsahuje oproti platné právní
úpravě zejména tyto klíčové
změny:
- nový způsob výpočtu prostředků
odváděných na veřejně prospěšné
účely u sázkových her v kasinu, kursových
sázek a u sázkové hry bingo. Podle platné
úpravy je z her zde uvedených odváděno
na veřeně prospěšné účely
minimálně 10% výtěžku (výtěžek
= vsazené částky za sázkových
her snížené o výhry, správní
poplatek, vlastní náklady provozovatele a daně).
Novela navrhuje počítat odvod na veřejně
prospěšné účely za stejného
základu jako je tomu u správního poplatku
vybíraného za provozování sázkových
her (základem odvodu je rozdíl mezi vsazenými
částkami a vyplacenými výhrami), tedy
bez ohledu na výši zisku dosaženého provozovatelem
v příslušném kalendářním
roce. Tím dojde k zajištění stability
tohoto odvodu (při upravené výši sazby
na 3%, resp. 4%, což při neměnném rozsahu
relevantních činností vyrovná minulé
i budoucí očekávané příjmy
rozpočtů),
- zpřesnění náležitostí
provozu sázkových her,
- stanovení povinnosti skládání jistoty
pro provozovatele všech druhů sázkových
her. Platná právní úprava požaduje,
aby k zajištění pohledávek státu,
obcí a pro výplaty výher hráčům
provozovatelé kursových sázek a sázkových
her v kasinu složili na zvláštní účet
u peněžního ústavu určitou částku
(jistotu). Podle zkušenosti z praxe - zejména při
likvidaci společnosti - je třeba rozšířit
tuto povinnost i na ostatní provozovatele loterií
a jiných podobných her,
- stanovení minimálního základního
jmění u provozovatelů sázkových
her v kasinu, kursových sázek a číselných
a peněžitých loterií,
- u výherních hracích přístrojů
zpřesnění, případně
zavedení definice základních pojmů
(např. herna),
- rozšíření povinnosti prokazovat bezúhonnost
u osob v zákoně uvedených na všechny
druhy loterií a sázkových her. Požadavek
prokazovat bezúhonnost je dosud stanoven u osob pověřených
přijímat kursové sázky. Praxe ukázala,
že platná právní úprava je v
tomto zákoně nedostatečná a prokazování
bezúhonnosti u okruhu osob v zákoně vymezeném
je třeba rozšířit na všechny loterie
a jiné podobné hry,
- zkvalitnění dozoru a kontroly nad celou touto
oblastí. Jde především o zapojení
finančních úřadů do této
činnosti v oblasti výherních hracích
přístrojů, která se jeví jako
nejproblémovější z hlediska výkonu
státního dozoru. Dozor zde dosud provádějí
povolující orgány - obce. Finanční
úřady vykonávají podle platné
právní úpravy dozor nad provozováním
loterií a sázkových her (vyjma sázkových
her provozovaných pomocí výherních
hracích přístrojů),
- přísnění sankcí při
porušení povinností stanovených zákonem,
provádí se vyhláškou, popřípadě
v rozhodnutích povolujících orgánů
o rozšíření okruhu osob, kterým
lze uložit pokutu.
Finanční dosah:
Ročně se vsadí přes 42 mld Kč,
výhry vyplacené hráčům činí
cca 70% z této částky. Zanedbatelný
není finanční přínos ze sázkových
her pro státní rozpočet a pro rozpočty
obcí a měst z titulu odvodu prostředků
na veřejně prospěšné účely.
V roce 1996 činily odvody do státního rozpočtu
a rozpočtů obcí a měst zhruba cca
1,6 mld Kč.
V návrhu novely lze provést pouze hrubý odhad
finančního dosahu. Lze předpokládat,
že nový způsob výpočtu prostředků
odváděných na veřejně prospěšné
účely u sázkových her podle §
2 písm. g) až i) bude znamenat nárůst
prostředků pro rozpočty obcí a měst
(cca o 40 mil. Kč). V návaznosti na toto řešení
bude zhruba o třetinu této částky
snížena daň z příjmu státního
rozpočtu.
Evropská dohoda zakládající přidružení
mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími
a jejich členskými státy podepsaná
v Lucemburku 4. října 1993 konkretizuje oblasti,
jichž se týká sbližování
právních předpisů České
republiky s právními předpisy Evropského
společenství. Úprava provozování
loterií a jiných podobných her do zde vyjmenovaných
oblastí sbližování práva nepatří,
protože není upraveno komunitárním právem,
nýbrž je věcí každého členského
státu Evropského společenství. Při
přípravě novely zákona bylo nicméně
přihlédnuto též k zahraniční
právní úpravě, zejména rakouské
a německé, i když návrh "domácí"
právní úpravy je koncipován v mnohem
liberálnějším duchu.
Návrh novely zákona je v souladu s ústavním
pořádkem České republiky.
II. Zvláštní část
K bodu 1 (§ 1 odst. 1)
Vzhledem k novému znění § 2 písm.
e) týkajícího se výherních
hracích přístrojů, přizpůsobuje
se i znění § 1 odst. 1.
K bodům 2 a 10 (§ 1 odst. 3 a § 5)
V souladu s logikou členění zákona
se do § 1 vkládá nový odstavec 3, do
kterého se přenáší text §
5 upravující pojem pravděpodobnost výhry.
K bodu 3 (§ 1 odst. 5 až 7)
Novela odstraňuje dosavadní nedostatek definice
osoby provozovatele a účastníka hry a způsobu
placení sázky. U některých druhů
sázkových her (tzv. hry po telefonu), kde to neumožňuje
používané technické zařízení,
je sázka placena teprve následně.
K bodu 4 /§ 2 písm. a)/
V § 2 písm. a) se zavádí pro loterie
zde uvedené legislativní zkratka "peněžité
loterie".
K bodu 5 /§ 2 písm. e)/
Novela reaguje na vývoj provozovaných výherních
hracích přístrojů na českém
trhu od roku 1990. V současné době jsou provozovány
především hráčsky atraktivnější
ekonomické výherní hrací přístroje.
Dosud užívaný pojem "hrací přístroj"
se nahrazuje pojmem "výherní hrací přístroj",
neboť v praxi dochází k neustálým
záměnám s jinými hracími přístroji,
např. přístroji zábavnými,
hracími skříněmi apod.
K bodu 6 (§ 3)
V § 3 odst. 1 písm. b) se vypouští se
dosavadní možnost poskytovat u věcných
loterií namísto věcné výhry
peněžní částku maximálně
do 200 Kč. Návrh vychází z poznatků
praxe za uplynulé období.
V § 3 odst. 2 se nově stanoví lhůta,
ve které je provozovatel povinen vyplatit sázejícímu
výhru. Novela se tak snaží zabránit
zbytečným průtahům vyúčtování
sázkové hry.
K bodu 7 (§ 4)
Novela zpřesňuje v odstavci 1 dosavadní definici
subjektů, které mohou provozovat loterie a jiné
podobné hry. Zpřesnění se snaží
předcházet nejednotným výkladům
této problematiky v praxi. Novela zachovává
možnost zahraniční majetkové účasti
v odstavci 3 pouze v případě provozovatelů
sázkových her v kasinu.
V odstavcích 4 a 5 u sázkových her v kasinu,
kursových sázek, peněžitých a
číselných loterií se zpřísňují
podmínky v tom směru, že právnická
osoba musí mít formu akciové společnosti
s akciemi na jméno. Důvodem je zprůhlednit
osoby akcionářů. U akcií na jméno
musí společnost vést seznam akcionářů,
zatímco akcie na doručitele (majitele) jsou anonymní.
K zabezpečení řádného provozování
se u těchto her stanoví v zákoně minimální
výše základního jmění
(u kursových sázek a sázkových ker
v kasinu 30 mil. Kč, u peněžitých a
číselných lorerií 100 mil. Kč).
Podle platné právní úpravy vyžadovalo
Ministerstvo financí na základě zmocnění
§ 32 odst. 3 minimální výši základního
jmění pouze u sázkových her v kasinu.
V odstavci 2 u kursových her v kasinu, kursových
sázek podle § 2 písm. h) a u hry bingo podle
§ 2 písm. g) se nahrazuje výpočet finančních
prostředků na veřejně prospěšné
účely ze stejného základu jako je
tomu u správního poplatku za provozování
sázkových her (zákon ČNR č.
368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve
znění pozdějších předpisů).
Podle platné právní úpravy je ze sázkových
her podle § 2 písm. g) až i) odváděno
na veřejně prospěšné účely
alespoň 10% výtěžku. Při tomto
výpočtu provozovatel, jehož hospodaření
v příslušném kalendářním
roce končí ztrátou, tj. nedosahuje výtěžku,
neodvádí buď vůbec prostředky
na veřejně prospěšné účely,
nebo plní pouze smluvní odvod dle dohody s příslušnou
obcí, resp. městem. Nový výpočet
má zajistit z těchto ekonomických aktivit,
kromě nezanedbatelného přínosu pro
státní rozpočet, též jistý,
stabilní přínos pro rozpočet obcí,
resp. měst.
U sázkových her podle § 2 písm. g) se
navíc navrhuje odvádět na veřejně
prospěšné účely z nově
stanoveného základu vyšší procento
než u sázkových her podle § 2 písm.
h) a i), neboť se jedná o hru totalizátorového
typu.
Dosavadní výpočet prostředků
na veřejně prospěšné účely
(tj. výpočet odvozený od pojmu výtěžek)
je ponechán u loterií, tombol a sázkových
her podle § 2 písm. f).
V návaznosti na nový způsob výpočtu
prostředků na veřejně prospěšné
účely u některých sázkových
her je třeba upravit v odstavci 6 stávající
definici výtěžku (§ 4 odst. 6).
Novela též koriguje znění § 4 odst.
5 tak, jak byl formulován zákonem č. 70/1994
Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných
hrách. Zákon č. 70/1994 Sb. stanoví
u dostihových sázek obecně povinnost odvodu
90% výtěžku účelově určených
na chov plemen dostihových koní. Zákon ČNR
č. 202/1990 Sb. však rozlišuje dostihové
sázky podle § 2 písm. f) a podle § 2 písm.
h) a povinnost odvodu 90% výtěžku stanoví
pouze u dostihových sázek podle § 2 písm.
f).
Novela v odstavci 7 definuje, co se rozumí činností
provozování loterií a jiných podobných
her. Smyslem je předejít nejednotným výkladům
v návaznosti na další, zejména daňové
zákony.
K bodu 9 (§ 4a až 4c)
K § 4a
Požadavek bezúhonnosti je dosud stanoven pouze u osob
pověřených přijímat kursové
sázky. Novela konstruuje požadavek bezúhonnosti
pro všechny hry upravené tímto zákonem.
Bezúhonnost je u osob v zákoně vyjmenovaných
prokazována výpisem z evidence Rejstříku
trestů, popřípadě obdobným
dokladem u cizích státních občanů
s trvalým pobytem v zahraničí.
K § 4b
Platná právní úprava stanoví
jistou pouze u kursových sázek a sázkových
her v kasinu. Zkušenosti z praxe prokázaly, zejména
při likvidaci společnosti, že je třeba
rozšířit jistotu i na ostatní sázkové
hry a loterie. Navrhuje se stanovit jistotu pevnou částkou
diferencovaně pro jednotlivé sázkové
hry, procentně (tj. z herní jistiny) je stanovena
jistota pouze u okamžitých loterií.
K § 4c
Zákaz provozovat sázkové hry v určité
dny je podle platné právní úpravy
stanoven pouze u sázkových her v kasinu. Vzhledem
k povaze sázkových her se navrhuje aplikovat zákaz
provozu, i když v užším rozsahu, i na ostatní
sázkové hry /vyjma loterií podle § 2
písm. a) až e)/.
K bodům 11 až 13 (§ 6)
Novela aktualizuje v § 6 odst. 1 a 4 soustavu orgánů,
které povolují loterie a tomboly. S ohledem na státoprávní
uspořádání rozdělení
republiky se vypouští ustanovení § 6 odst.
2 o loteriích provozovaných jednou společností
souběžně na území České
republiky i na území Slovenské republiky.
K bodu 14 (§ 7)
Zákaz prodeje losů upravený dosud v §
7 odst. 1 a 2 se ruší jakožto překonaný
praxí.
K bodu 15 (§ 11 odst. 1)
Oproti platné právní úpravě
ukládá novela povinnost stanovit loterní
komisi u všech loterií. Existence této komise
je nezbytná pro zajištění řádného
a důvěryhodného provozu loterií.
K bodu 17 (§ 12)
Platná právní úprava nestanoví
horní hranici u lhůty pro uplatnění
práva na výhru. Stanovením horní hranice
se sleduje zbytečně neprodlužovat vyúčtování
loterie, které se váže na lhůtu pro
uplatnění výher. Lhůta pro uplatnění
práva na výhru je prekluzivní.
K bodu 19 (§ 17 až 20)
K § 17
Novela v nadpisu části druhé reaguje na zavedení
pojmu výherní hrací přístroj.
Novela vypouští původní text §
17 odst. 1 jako nadbytečný. Osoby, které
mohou provozovat loterie a jiné podobné hry (tedy
i sázkové hry provozované pomocí hracích
přístrojů), upravuje obecně §
4 novely.
V nových odstavcích 1 a 3 jsou definovány
pojmy "výherní hrací přístroj"
a "herna". V zahraničí je provozováno
až 40% výherních přístrojů
v hernách, kde lze bezpochyby snáze zabezpečit
řádné a bezpečné provozování.
V rozporu s tímto mezinárodním trendem jsou
v České republice dosud hrací přístroje
umísťovány především v restauracích
a bistrech. V tzv. hernách, jejichž náležitosti
však dosud nejsou nikde upraveny, se provozuje méně
než 8% hracích přístrojů. Novela
řeší proto současný nedostatek
právní úpravy pojmu "herna" a zároveň
stanoví v odstavci 2, že výherní hrací
přístroje mohou být provozovány pouze
v kasinech a hernách.
K § 18
Novela v § 18 odst. 1 aktualizuje soustavu orgánů,
které povolují hrací přístroje.
Podle platné právní úpravy povoluje
ministerstvo výherní hrací přístroje
provozované na cizí měnu, které jsou
umístěny většinou v kasinech. Novela
zákona přejímá z vyhlášky
š. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích
ustanovení o výherních hracích přístrojích
na Kč v kasinech. Z těchto hracích přístrojů
je výrazně odlišná sázková
úroveň. Je proto žádoucí, aby
obě kategorie výherních hracích přístrojů
umístěných v kasinech povolovalo podle §
18 odst. 1 písm. c) ministerstvo a státní
dozor vykonávaly jednotlivé finanční
úřady.
Současná právní úprava neukládá,
do jakého časového termínu musí
provozovatel výherní hrací přístroj
označit známkou. Tato skutečnost je v praxi
provozovateli zneužívána tak, že umísťování
známek na výherní hrací přístroj
bezdůvodně zpožďují, což komplikuje
výkon státního dozoru a vede k nekázni
v provozování. Novela proto v § 18 odst. 5
stanoví, že provozovatel musí opatřit
výherní hrací přístroj známkou
od zahájení provozu.
K § 19
§ 19 odst. 1 určuje, které náležitosti
vedle náležitostí stanovených správním
řádem má obsahovat povolení k provozování
výherních hracích přístrojů.
Platná právní úprava umožňuje
vázat povolení provozu výherního hracího
přístroje na splnění podmínek
nutných ve veřejném zájmu. Aplikace
tohoto ustanovení vzhledem k problematickému výkladu
pojmu "veřejný zájem" působí
v praxi mnohdy komplikace a vede k nejednotnému postupu.
Přitom zákonodárce chtěl především
zabránit umísťování výherních
hracích přístrojů na nevhodných
místech. Novela v § 19 odst. 2 koriguje dosavadní
"neprůhlednou" právní úpravu
a stanoví zákaz povolení výherního
hracího přístroje na nevhodném místě.
Novela obsahuje výčet objektů, kde, resp.
v jejichž bezprostřední blízkosti se
zakazuje umístit výherní hrací přístroj.
Kromě této "regulace" mají obce
možnost stanovit okruh vzdálenosti do 100 m od těchto
budov obecně závaznou vyhláškou vydanou
podle § 17 zákona o obcích.
K vyšší provozovatelské i herní
kázni by mělo přispět definování
základních pojmů "jedna hra" a
"nejvyšší výhra" v novelizovaném
§ 19 odst. 3.
V § 19 odst. 4 je stanovena nejvyšší vsazená
částka na jednu hru a nejvyšší
výhra z jedné hry u výherních hracích
přístrojů na Kč. Jiné sázky
na jednu hru než maximálně 2 Kč v hernách
a 50 Kč v kasinech odporují zákonu. To platí
i pro výši výher z jedné hry stanovené
v zákoně, tj. 300 Kč v hernách, resp.
50 000 Kč v kasinech. Novela ruší § 1
odst. 5 vyhl. MF č. 233/1993 Sb., o hracích přístrojích,
který stanoví nejvyšší vsazenou
částku a nejvyšší výhru
u výherních hracích přístrojů
na Kč v kasinech a tuto problematiku upravuje přímo
v zákoně.
Vypouští se text původního odstavce
6, který upravoval kontrolu správnosti výherního
poměru. Tato kontrola nemá již opodstatnění,
neboť u výherních hracích přístrojů
řízených elektronicky nemůže
dojít k jeho změně v důsledku mechanického
opotřebení. Tato možnost přicházela
v úvahu u výherních hracích přístrojů,
jejichž princip byl založen na bázi mechanických
zařízení (vah, rohatkových soukolí,
apod.). Tyto výherní hrací přístroje
se již neprovozují a mají pouze historickou
hodnotu.
Do novelizovaného odstavce 5 je převzata část problematiky upravené dosud v odstavci 4, tj. problematika hracích přístrojů na cizí měnu.
K § 20
U výherních hracích přístrojů
povolovaných obecními, event. okresními úřady
zakládá novela zákona pravomoc výkonu
státního dozoru a kontroly též pro finanční
úřady. V § 20 odst. 1 se proto doplňuje
povinnost provozovatele těchto výherních
hracích přístrojů předkládat
vyúčtování nejen povolujícím
orgánům, nýbrž též příslušným
finančním úřadům.
Text § 20 odst. 2 je zpřesněn z hlediska zákona
o účetnictví.
K bodu 20 (§ 21 odst. 3)
Vypouští se zmocnění pro ministerstvo,
aby mohlo stanovit další podmínky, vyžaduje-li
to řádné provozování sázkových
her.
K bodům 21 a 22 (§ 22 a 23)
Úprava reaguje na nový § 4b, kterým
se rozšiřuje povinnost složit jistotu na provozovatele
všech sázkových her a na ustanovení
§ 4 odst. 4 a 5, kterým se stanoví minimální
výše základního jmění
provozovatelů kursových sázek, sázkových
her v kasinu, číselných a peněžitých
loterií.
K bodu 23 (§ 24 odst. 1)
Novela doplňuje § 24 odst. 1 o ustanovení o
místní platnosti oprávnění
k přijímání kursových sázek.
K bodu 24 (§ 25)
V souladu s novým zněním § 1 odst. 6
je upraveno navržené znění § 25
tak, že fyzická osoba může uhradit sázku
v hotovosti nebo bezhotovostně.
K bodu 25 (§ 28)
Novela upravuje v § 28 náležitosti vyúčtování
provozu sázkových her podle § 2 písm.
h) (kursové sázky). Ustanovení § 28
platí obdobně pro sázkové hry podle
§ 2 písm. g) (hra bingo). Vyúčtování,
resp. jeho náležitosti, promítají nový
způsob výpočtu prostředků na
veřejně prospěšné účely
podle § 4 odst. 2 písm. b), který již
"nepracuje" s pojmem výtěžek.
K bodu 26 (§ 29)
Novela přejímá text rozhodnutí Ministerstva
financí z dubna 1997, kterým se stanoví nový
způsob placení nákladů státního
dozoru u provozovatelů kursových sázek, sázkových
her v kasinu, hry bingo a jiných podobných her podle
§ 50 zákona. Náklady státního
dozoru se stanovují v maximální výši,
tj. 1% z příjmu ze sázkových her sníženého
o vyplacené výhry. Náklady státního
dozoru se platí čtvrtletně.
K bodu 27 (§ 30)
Novela vypouští § 30 "Tajemství hry"
a povinnost zachovávat mlčenlivost o hráčích
a jejich účast na hře nově upravuje
v § 46b, který je zařazen do části
šesté "Ustanovení společná".
Zde také doplňuje sankci za porušení
povinnosti zachovávat mlčenlivost i orgány,
které tuto pokutu ukládají a příjmové
určení pokuty.
K bodu 28 (§ 32)
Novela prodlužuje platnost povolení k provozování
sázkových her v kasinu z 5 let na 10 let a sjednocuje
v této otázce právní úpravu
u kursových sázek a sázkových her
v kasinu. Současná horní hranice platnosti
povolení (tj. 5 let) je zároveň příliš
krátká z hlediska návratnosti náročných
investic spojených s provozováním sázkových
her v kasinu (zejména nově uložená povinnost
vybavit kasino monitorovacím zařízením).
Platná právní úprava ukládá
provozovateli prokázat, že disponuje potřebným
základním a provozním kapitálem. Slovo
"potřebným" je nekonkrétní
a ponechává na výkladu jednotlivých
provozovatelů co považují za potřebný
kapitál. Navrhuje se proto stanovit minimální
výši základního jmění
jednotně pro všechny provozovatele přímo
v zákoně.
K bodu 29 (§ 33)
Zákonem o loteriích a jiných podobných
hrách se neřídí ani obchodování
s devizovými prostředky, ani směnárenská
činnost, které provozovatelé běžně
realizují v rámci provozování sázkových
her v kasinu.
K bodu 30 (§ 34)
Novela zpřesňuje dikci § 34 z hlediska zákona
o účetnictví.
K bodu 31 (§ 35)
Novela zpřesňuje náležitosti hodnotových
žetonů, ukládá provozovatelům
povinnost předložit schválené žetony
před zahájením provozu kasina orgánu
státního dozoru, upravuje používání
hracích žetonů.
K bodu 32 (§ 36)
Novela ukládá provozovatelům sázkových
her v kasinu vést denní evidenci návštěvníků
kasina a stanoví náležitosti této evidence.
Navrhovaná úprava není "tuzemským
specifikem", evidence návštěvníků
kasin je v evropských státech naopak běžná.
Evidence se vede při respektování ustanovení
§ 46b o povinnosti zachovávat mlčenlivost.
K bodu 33 (§ 37)
Novela v § 37 zavádí povinnost provozovatele
vybavit kasino monitorovacím zařízením.
Záznamy z tohoto systému mají významnou
vypovídací hodnotu, zejména při řešení
případných sporů mezi hráči
a kasinem, pro účely výkonu státního
dozoru. Provozovatel je povinen uchovávat záznamy
pořízené monitorovacím zařízením
deset kalendářních dnů o umožnit
pracovníkům státního dozoru přístup
k těmto záznamům.
K bodu 34 (§ 39)
S přihlédnutím k novele některých
paragrafů se v § 39 aktualizuje přehled ustanovení,
která platí pro provozování v kasinu
obdobně.
K bodu 35 (Část pátá)
V návaznosti na text uvedený v § 4 odst. 1
a § 6 odst. 1, se vypouští část
pátá upravující státní
loterie a jiné podobné hry.
K bodu 36 (§ 43 odst. 2)
V nově navrženém odstavci 2 je stanoven taxativní
výčet porušení povinností provozovatelem,
které mají za následek zrušení
povolení k provozování výherního
hracího přístroje. K takovému opatření
dojde i tehdy, pokud dojde k porušení povinnosti byť
jen u jediného výherního hracího přístroje.
Kromě uvedené sankce dochází i k zpřísnění
podmínek pro vydání nového povolení,
které může provozovatel získat až
po uplynutí tří let.
K bodu 37 (§ 43 odst. 3 a 4)
Novela stanoví v odstavci 3 horní hranici lhůty,
po kterou lze dočasně zastavit provoz loterie nebo
jiné podobné hry. S cílem zabránit
případnému obcházení dočasného
zákazu provozu sázkových her provozovateli,
je povolující orgán navíc oprávněn
zapečetit jednotlivé výherní hrací
přístroje, resp. jiná používaná
herní zařízení. Novela nevylučuje
souběh této sankce s uložením pokuty
podle § 48 zákona.
Podle platné právní úpravy může
orgán, který povolil loterii nebo jinou podobnou
hru, stanovit v povolení další podrobné
podmínky, popřípadě povolení
změnit nebo doplnit, pokud to vyžaduje řádné
provozování hry nebo "veřejný
zájem". Novela vypouští slova "veřejný
zájem", neboť jde o vágní, obtížně
definovatelný pojem, který působí
při aplikaci v praxi problémy. Navržené
znění odstavce 4 váže možnost stanovit
bližší podmínky v rozhodnutí, resp.
možnost měnit a doplňovat rozhodnutí
povolujícím orgánem, pouze na podmínku
zabezpečení řádného provozování
hry.
K bodu 38 (§ 43 odst. 6)
Ustanovení § 43 odst. 6 v podstatě koresponduje
se skutkovou podstatou uvedenou v § 250c trestního
zákona "Provozování nepoctivých
her a sázek".
K bodu 39 (§ 44)
Vypuštění § 44 je v souladu s provedenými
úpravami, které novela předpokládá.
K bodu 40 (§ 45 odst. 3)
Vzhledem k tomu, že se v praxi vyskytují snahy některých
subjektů "prodávat si" povolení
k provozování sázkových her, doplňuje
novela v § 45 nový odstavec 3, který upravuje
nepřenosnost povolení na jinou právnickou
osobu.
K bodu 41 (§ 46)
Ze zákona vykonávají státní
dozor a kontrolu nad loteriemi a jinými podobnými
hrami ministerstvo a "povolující orgány",
které vykonávají státní dozor
a kontrolu pouze nad loteriemi a jinými podobnými
hrami, jejichž provozování povolují.
U finančních úřadů je tato
působnost podle stávající právní
úpravy založena pouze zprostředkovaně,
tj. správním aktem povolujícího orgánu.
Novela odstraňuje tento nedostatek a zakládá
ze zákona působnost při výkonu státního
dozoru nad loteriemi a jinými podobnými hrami u
všech orgánů v § 46 odst. 1 zmíněných.
U výherních hracích přístrojů
povolovaných obecními, popřípadě
okresními úřady, novela navrhuje v odstavci
2 rozšířit působnost při výkonu
státního dozoru též na finanční
úřady a v případě technických
kontrol i na autorizovanou osobu (zkušebnu) podle odstavce
3. Oprávnění ukládat sankce novela
ponechává výhradně povolujícím
orgánům. Navrhované opatření
sleduje zkvalitnění státního dozoru
a kontroly. Praxe prokazuje, že obecní, resp. okresní
úřady v řadě případů
nemají obdobné předpoklady ani dostatečné
personální obsazení pro provádění
kvalitní kontroly. Nedostatečnou, resp. neprofesionální
kontrolou přicházejí následně
obce a města o nikoli zanedbatelné finanční
prostředky. V případě technické
kontroly jde o vysoce odbornou činnost a účast
autorizované osoby (zkušebny) je proto nezbytná.
K bodu 42 (§ 46a a 46b)
K § 46a
Novela zařazuje do "Společných ustanovení"
nový § 46a, který upravuje formální
otázku správního řízení,
tj. otázku používání úředního
jazyka při ústním jednání a
v písemném styku s povolujícími orgány,
popřípadě s orgány státního
dozoru.
K § 46b
Ustanovení § 46b přebírá částečně
text původního ustanovení § 30 o tajemství
hry a toto ustanovení doplňuje o sankce za porušení
povinnosti zachovávat mlčenlivost a o soustavu orgánů
rozhodujících o případném uložení
sankcí.
K bodu 43 (§ 47)
Nové znění § 47 odst. 1 akcentuje povinnost
povolujícího orgánu provádět
zároveň kontrolu provozování povolené
hry.
Novela zpřesňuje dikci § 47 odst. 2 v souladu
se zákonem o účetnictví.
K bodu 44 (§ 48)
Novela v celém § 48 aktualizuje v souladu s platným
obecním zřízením a zákonem
č. 531/1990 Sb., o územních finančních
orgánech, ve znění pozdějších
předpisů, soustavu orgánů, které
jsou oprávněny ukládat pokuty.
Novela dále zvyšuje pokuty dosud platných sazeb
o zhruba 50%. Tímto opatřením se sleduje
stimulace provozovatele na řádném provozování
loterií a jiných podobných her.
V § 48 odst. 6 novela doplňuje příjmové
určení pokut ukládaných okresními
úřady.
K bodu 45 (§ 49)
Text § 49 se vypouští v návaznosti na
právní úpravu v § 6 odst. 1 a v §
48 novely zákona.
K bodu 46 (§ 50 odst. 1)
Novela rozšiřuje v § 50 odst. 1 zmocnění
ministerstva, a to o právo stanovit náležitosti
známky, kterou jsou opatřeny výherní
hrací přístroje.
K bodu 47 (§ 50 odst. 2)
Novela reaguje na zrušení části páté
tohoto zákona.
K bodu 48
Jedná se pouze o formální úpravu,
která promítá v souvislosti se státoprávním
uspořádáním změnu v oblasti
měnové soustavy.
K čl. II - Přechodná ustanovení
Platnost většiny povolení k provozování
loterií a jiných podobných her vydaných
před účinností tohoto zákona
končí v rozmezí období 31. prosince
1998 a 31. prosince 1999. Novela navrhuje ukončit platnost
těchto povolení 31. prosince 1998 a zároveň
stanoví lhůtu (30. září 1998),
ve které provozovatelé mohou požádat
příslušný orgán o vydání
nového povolení podle tohoto zákona.
Osvědčení o provozuschopnosti výherního
hracího přístroje vydává Elektronický
zkušební ústav, zkušebna č. 201,
v Praze, na dobu nejdéle pěti let. Vzhledem k nové
úpravě některých parametrů
(např. pravděpodobnost výhry) se navrhuje
platnost osvědčení vydaných před
účinností tohoto zákona omezit nejdéle
do 31. prosince 1999.
Jeden a půl roku po účinnosti tohoto zákona
je přiměřená doba pro provozovatele
k provedení technické úpravy výherních
hracích přístrojů dle nových
parametrů a pro případné vydání
nového osvědčení Elektronickým
zkušebním ústavem.
K čl. III
Novela obsahuje zmocnění pro předsedu Poslanecké
sněmovny k vydání úplného znění
zákona ČNR č. 202/1990 Sb.
K čl. IV - Zrušovací ustanovení
Novela ruší § 1 odst. 1 až 5 vyhlášky
Ministerstva financí č. 223/1993 Sb., o hracích
přístrojích, a text zde uvedený se
přesunuje do novely tohoto zákona.
K čl. V
Účinnost je navržena na 1. července
1998 s tím, že bod 7, pokud jde o § 4 odst. 4
a 5, bod 9, pokud jde o § 4b odst. 1, a bod 19, pokud jde
o § 17 odst. 2, by nabyly účinnosti až
1. ledna 1999.