48. § 48 odst. 3 zní:
"(3) Pokutu do výše 100 000 Kč lze
uložit i fyzické osobě, pokud provozuje loterii
nebo jinou podobnou hru. Jde-li o provozování výherního
hracího přístroje na českou měnu,
uloží orgán obce, v jehož územním
obvodu byl přístroj provozován. V ostatních
případech uloží pokutu finanční
úřad, finanční ředitelství,
v jehož územním obvodu byla loterie nebo jiná
podobná hra provozována. ".
49. § 48 odst. 6 zní:
"(6) Pokuty uložené orgánem obce jsou
příjmem rozpočtu obce, jejíž
orgán pokutu uložil. Pokuty uložené finančními
úřady jsou příjmem státního
rozpočtu České republiky. Pokuty uložené
okresními úřady jsou příjmem
rozpočtu okresního úřadu. ".
49a. § 48 odst. 7 zní:
"(7) Orgán obce, který vydal povolení
k provozování loterie, tomboly nebo výherního
hracího přístroje a toto povolení
podle § 43 zrušil, může rozhodnout, že
výtěžek bude odveden do rozpočtu obce.
Stejně může postupovat i v případě,
že provozovatel provozoval loterii nebo jinou podobnou hru
bez povolení a orgán obce byl toto povolení
oprávněn vydat. ".
49b. § 48 odst. 8 zní:
"(8) Finanční úřad, finanční
ředitelství může rozhodnout, že
výnos loterie nebo jiné podobné hry provozované
v jeho územním obvodu bez povolení, které
bylo oprávněno vydat ministerstvo, se odvede do
státního rozpočtu České republiky.".
50. § 49 se vypouští.
51. § 50 odst. 1 zní:
"(1) Ministerstvo může vyhláškou
zvýšit nejvyšší vsazenou částku
na jednu hru a nejvyšší výhru v jedné
hře podle § 19 odst. 5, stanovit náležitosti
známky podle § 18 odst. 4 a případně
upravit další podrobnosti týkající
se části druhé zákona.".
52. V § 50 odst. 2 se slova "v části
první až páté" nahrazují
slovy "v části první až čtvrté".
53. Zkratka " Kčs " se ve všech ustanoveních
zákona nahrazuje zkratkou " Kč ".
1. Povolení k provozování loterií
a jiných podobných her, platná k 30. červnu
1998, zůstávají v platnosti do 31. prosince
1998. Dosavadní provozovatelé mohou však požádat
příslušný orgán o vydání
povolení podle tohoto zákona, nejpozději
však do 30. září 1998. To neplatí
pro povolení k provozování výherních
hracích přístrojů, která se
vydávají nejdéle na dobu jednoho kalendářního
roku. Pokud žádosti o vydání povolení
k provozování výherních hracích
přístrojů byly podány příslušnému
orgánu přede dnem účinnosti tohoto
zákona, postupuje se v řízení o těchto
žádostech podle dosavadních předpisů.
2. Osvědčení o provozuschopnosti výherního
hracího přístroje vydaná pověřenou
autorizovanou osobou před účinností
tohoto zákona zůstávají v platnosti
do 31. 12. 1999, pokud jejich platnost nekončí před
tímto datem.
Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje
, aby ve Sbírce zákonů České
republiky vyhlásil úplné znění
zákona České národní rady č.
202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných
hrách, jak vyplývá z pozdějších
předpisů.
Zrušuje se § 1 odst. 1 až 5 vyhlášky
ministerstva financí č. 223/1993 Sb., o hracích
přístrojích.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. července 1998.
I. Obecná část
Oblast loterií a jiných podobných her upravuje
zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích
a jiných podobných hrách ze dne 17. Května
1990, ve znění zákona ČNR č.
70/1994 (dále jen "zákon") a vyhláška
Ministerstva financí č. 223/1993 Sb., o hracích
přístrojích.
Od data, kdy zákon vstoupil v platnost, prodělala
tato oblast obrovský rozvoj. V současné době
jsou v České republice nabízeny všechny
druhy mezinárodně provozovaných sázkových
her (přes 45 tis. kusů výherních hracích
přístrojů, 20 společností provozujících
sázkové hry v kasinu, 10 druhů loterií,
cca 10 společností provozujících kursové
sázky, cca 10 společností provozujících
hru bingo apod.).
Navrhovaná novela zákona si klade za cíl
především zpřísnit režim
provozování loterií a jiných podobných
her, upřesnit definice základních pojmů,
zprůhlednit celou tuto specifickou činnost a vytvořit
podmínky pro zkvalitnění dozoru nad celou
oblastí sázkových her.
Provozování loterií a jiných podobných
her je specifickou činností, kterou nelze podřídit
stejnému režimu jako je tomu u běžného
hospodářského podnikání.
Současná právní úprava sice
tuto skutečnost do značné míry respektuje,
avšak z vyhodnocených poznatků z praxe za uplynulé
období a provedených analýz vyplynula potřeba
dosavadní zákon novelizovat.
V návrhu novely jsou zejména tyto klíčové
změny:
nový způsob výpočtu prostředků
odváděných na veřejně prospěšné
účely u sázkových her v kasinu, kursových
sázek v kasinu a u sázkové hry bingo. Podle
platné právní úpravy je z her zde
uvedených odváděno na veřejně
prospěšné účely minimálně
10% z výtěžku (výtěžek =
vsazené částky ze sázkových
her snížené o výhry, správní
poplatek, prokazatelné vlastní náklady provozovatele
a daně). Novela navrhuje počítat odvod na
veřejně prospěšné účely
ze stejného základu jako je tomu u správního
poplatku vybíraného za provozování
sázkových her (základem odvodu je rozdíl
mezi vsazenými částkami a vyplacenými
výhrami), tedy bez ohledu na výši zisku dosaženého
provozovatelem v příslušném kalendářním
roce. Tím dojde k zajištění stability
tohoto odvodu (při upravené výši sazby
na 3%, resp. 4%, což při neměnném rozsahu
relevantních činností vyrovnává
minulé i budoucí očekávané
příjmy rozpočtů).
zpřesnění náležitostí
vyúčtování provozu sázkových
her,
stanovení povinnosti skládání herní
jistoty pro provozovatele všech druhů sázkových
her. Platná právní úprava požaduje,
aby k zajištění pohledávek státu,
obcí a pro výplaty výher hráčům
provozovatelé kursových sázek a sázkových
her v kasinu složili na zvláštní účet
u peněžního ústavu určitou finanční
částku (jistotu). Podle zkušenosti z praxe
zejména při likvidaci společnosti je třeba
rozšířit tuto povinnost i na ostatní
provozovatele loterií a jiných podobných
her.
u výherních hracích přístrojů:
zpřesnění, případně
zavedení definice základních pojmů
(např. herna), změna nejvyšší vsazené
částky na jednu hru a nejvyšší
výhry z jedné hry u výherních hracích
přístrojů umístěných
v hernách,
Rozšíření povinnosti prokazovat bezúhonnost
u osob v zákoně uvedených na všechny
druhy loterií a sázkových her. Požadavek
prokazovat bezúhonnost je dosud stanoven pouze u osob pověřených
přijímat kursové sázky. Praxe prokázala,
že platná právní úprava je v
tomto směru nedostatečná a prokazování
bezúhonnosti u okruhu osob v zákoně vymezeném
je třeba rozšířit na všechny loterie
a jiné podobné hry.
Zkvalitnění dozoru a kontroly nad celou touto oblastí.
Jde především o zapojení finančních
úřadů do této činnosti v oblasti
výherních hracích přístrojů,
která se jeví jako nejproblémovější
z hlediska výkonu dozoru. Dozor zde dosud provádějí
povolující orgány obce. Finanční
úřady vykonávají podle platné
právní úpravy dozor nad provozováním
loterií a sázkových her (vyjma sázkových
her provozovaných pomocí výherních
hracích přístrojů).
Zpřísnění sankcí při
porušení povinností stanovených zákonem,
prováděcí vyhláškou, popřípadě
v rozhodnutích povolujících orgánů.
Např. pokuty jsou zvyšovány zhruba o 50% dosud
platných sazeb.
Finanční dosah:
Ročně se vsadí přes 20 mld. Kč,
výhry vyplacené hráčům činí
cca 70% z této částky. Nezanedbatelný
není finanční přínos ze sázkových
her pro státní rozpočet a pro rozpočty
obcí a měst z titulu odvodu prostředků
na veřejně prospěšné účely.
V roce 1994 činily odvody do státního rozpočtu
a rozpočtů obcí a měst zhruba 2 mld.
Kč. V návrhu novely lze provést pouze hrubý
odhad finančního dosahu.
Lze předpokládat, že nový způsob
výpočtu prostředků odváděných
na veřejně prospěšné účely
u sázkových her podle § 2 písm. g) až
i) bude znamenat nárůst prostředků
pro rozpočty obcí a měst (cca o 40 mil. Kč).
V návaznosti na toto řešení bude zhruba
o polovinu této částky snížena
daň z příjmu do státního rozpočtu.
Návrh novely zákona si nevyžádá
další náklady ze státního rozpočtu.
Evropská dohoda zakládající přidružení
mezi Českou republikou a evropskými společenstvími
a jejich členskými státy podepsaná
v Lucemburku 4. října 1993 konkretizuje oblasti,
jichž se týká sbližování
právních předpisů České
republiky s právními předpisy Evropského
společenství. Úprava provozování
loterií a jiných podobných her do zde vyjmenovaných
oblastí sbližování práva nepatří,
protože není upraveno komunitárním právem,
nýbrž je věcí každého členského
státu Evropského společenství. Při
přípravě návrhu novely zákona
bylo nicméně přihlédnuto též
k zahraniční právní úpravě
zejména rakouské a německé, i když
návrh " domácí " úpravy
je koncipován v mnohem liberálnějším
duchu.
II. Zvláštní část
K bodu 1 a 7: (§ 1 odst.3)
V souladu s logikou členění zákona se do § 1 vkládá nový odstavec 3, do kterého se přenáší text § 5 upravující pojem pravděpodobnost výhry.
K bodu 2 (§ 2 písm.e))
Novela reaguje na vývoj provozovaných výherních
hracích přístrojů na českém
trhu od roku 1990. V současné době jsou provozovány
především hráčsky atraktivnější
výherní elektronické hrací přístroje.
Dosud užívaný pojem " hrací přístroj
" se nahrazuje pojmem " výherní hrací
přístroj ", neboť v praxi dochází
k neustálým změnám s jinými
" hracími přístroji " např.
přístroji zábavními, hracími
skříněmi apod.
K bodu 4 (§ 3 písm. b))
Vypouští se dosavadní možnost poskytovat
u věcných loterií namísto věcné
výhry peněžní částku maximálně
do výše 200 Kč. Návrh vychází
z poznatků praxe za uplynulé období.
K bodu 5 (§ 4)
K odst. 1, 3, 4 a 5:
Novela zpřesňuje dosavadní definici subjektů,
které mohou provozovat loterie a jiné podobné
hry. Zpřesnění sleduje předcházet
nejednotným výkladům této problematiky
v praxi.
U sázkových her v kasinu a kursových sázek
se zpřísňují podmínky v tom
směru, že právnická osoba musí
mít formu akciové společnosti a akcie musí
znít na jméno. Důvodem je " zprůhlednit
" osoby akcionářů. U akcií na
jméno musí společnost vést seznam
akcionářů, zatímco akcie na doručitele
(majitele) jsou anonymní.
K odst. 2 a 6:
U sázkových her v kasinu, kursových sázek
podle § 2 písm. h) a u hry bingo (§ 2 písm.
g)) se navrhuje výpočet finančních
prostředků na veřejně prospěšné
účely ze stejného základu jako je
tomu u správního poplatku za provozování
sázkových her (zákon ČNR č.
368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve
znění pozdějších předpisů).
Podle platné právní úpravy je ze sázkových
her podle § 2 písm. g) až i) odváděno
na veřejně prospěšné účely
alespoň 10% z výtěžku. Při tomto
výpočtu provozovatel, jehož hospodaření
v příslušném kalendářním
roce končí ztrátou tj. nedosahuje výtěžku,
neodvádí buď vůbec prostředky
na veřejně prospěšné účely
nebo plní pouze smluvní odvod dle dohody s příslušnou
obcí resp. městem. Nový výpočet
sleduje zajistit z těchto ekonomických aktivit,
kromě nezanedbatelného přínosu pro
státní rozpočet, též jistý,
stabilní přínos pro rozpočet obcí,
resp. měst.
U sázkových her podle § 2 písm. g) se
navíc navrhuje odvádět na veřejně
prospěšné účely z nově
stanoveného základu vyšší procento
než u sázkových her podle § 2 písm.
h) až i), neboť se jedná o hru totalizátorového
typu.
Dosavadní výpočet prostředků
na veřejně prospěšné účely
(tj. výpočet odvozený od pojmu výtěžek)
je ponechán u loterií, tombol a sázkových
her podle § 2 písm.f).
V návaznosti na nový způsob výpočtu
prostředků odváděných na veřejně
prospěšné účely u některých
sázkových her je třeba upravit stávající
definici výtěžku.
Novela též koriguje nepřesné znění
§ 4 odst. 5 tak, jak byl formulován zákonem
č. 70/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích
a jiných podobných hrách. Zákon č.
70/1994 Sb. stanoví u dostihových sázek obecně
povinnost odvodu 90% výtěžku účelově
určených na chov plemen dostihových koní.
Zákon ČNR č. 202/1990 Sb. však rozlišuje
dostihové sázky podle § 2 písm. f) a
§ 2 písm. h) a povinnost odvodu 90% výtěžku
stanoví pouze u dostihových sázek podle §
2 písm.f).
K odst. 7:
Novela definuje, co se rozumí činností provozování
loterií a jiných podobných her. Smyslem je
předejít nejednotným výkladům
v návaznosti na další zákony zejména
daňové.
K bodu 6 (§ 4a, 4b, 4c):
K § 4a:
Požadavek bezúhonnosti je dosud stanoven pouze u osob
pověřených přijímat kursové
sázky. Novela konstruuje požadavek bezúhonnosti
pro všechny hry upravené tímto zákonem.
Bezúhonnost je u osob v zákoně vyjmenovaných
prokazována výpisem z rejstříku trestů.
Navrhovaná úprava by měla umožnit volnější
rozhodnutí povolujícího orgánu v případě,
že ani vzhledem k dříve spáchané
trestné činnosti není třeba pochybovat
o aktuální bezúhonnosti žadatele ve
vztahu k předmětu podnikání podle
tohoto zákona.
K § 4b:
Platná právní úprava stanoví
jistotu pouze u kursových sázek a sázkových
her v kasinu. Zkušenosti z praxe prokázaly, zejména
při likvidaci společnosti, že je třeba
rozšířit tuto jistotu i na ostatní sázkové
hry a loterie. Navrhuje se stanovit jistotu pevnou částkou
diferencovaně pro jednotlivé sázkové
hry, procentně (tj. z herní jistiny) je stanovena
jistota pouze u okamžitých loterií. Pouze u
výherních hracích přístrojů
je herní jistota diferencována podle počtu
výherních hracích přístrojů
jednotlivých provozovatelů.
K § 4c:
Zákaz provozovat sázkové hry v určité
dny je podle platné právní úpravy
stanoven pouze u sázkových her v kasinu. Vzhledem
k povaze sázkových her se navrhuje aplikovat zákaz
provozu i když v užším rozsahu i na ostatní
sázkové hry (vyjma loterií podle § 2
písm. a) až d).
K bodu 8 a 9 (§ 6)
Novela aktualizuje v § 6 odst. 1 soustavu orgánů,
které povolují loterie a tomboly. S ohledem na nové
státoprávní uspořádání
se vypouští ustanovení o loteriích provozovaných
jednou společností souběžně na
území České republiky i na území
Slovenské republiky.
K bodu 10 (§ 7)
Zákaz prodeje losů upravených dosud v §
7 odst. 1 a 2 se ruší jakožto překonaný
praxí.
K bodu 11 (§ 11 odst. 1)
Oproti platné právní úpravě
ukládá novela povinnost stanovit loterní
komisi u všech loterií. Existence této komise
je nezbytná pro zajištění řádného
a důvěryhodného provozu loterií.
K bodu 13 a 14 (§ 12 a § 13)
Platná právní úprava nestanoví
horní hranici u lhůty pro uplatnění
práva na výhru. Stanovením horní hranice
se sleduje zbytečně neprodlužovat vyúčtování
loterie, které váže na lhůtu pro uplatnění
výher. Lhůta pro uplatnění práva
na výhru je prekluzivní.
Novelou se navrhuje zkrátit povinnost pro podání
vyúčtování z 60 dnů na 30 dnů
z důvodů zamezení prodlužování
lhůty, po jejímž uplynutí je teprve
možno výtěžek z loterie použít.
K bodu 15
Novela reaguje na zavedení pojmu výherní
hrací přístroj.
K bodu 16 (§ 17)
Novela vypouští původní text §
17 jako nadbytečný. Osoby, které mohou provozovat
loterie a jiné podobné hry (tedy i sázkové
hry provozované pomocí hracích přístrojů),
upravuje obecně § 4 novely.
V novém § 17 je definován "výherní
hrací přístroj" a "herna".
V zahraničí je provozováno až 40% výherních
hracích přístrojů v hernách,
kde lze bezpochyby snáze zabezpečit řádné
a bezpečné provozování. V rozporu
s tímto mezinárodním trendem jsou v České
republice dosud hrací přístroje umísťovány
především v restauracích a bistrech.
V tzv. hernách, jejichž náležitosti však
dosud nejsou nikde upraveny, se provozuje méně,
než 8% hracích přístrojů. Novela
řeší proto současný nedostatek
právní úpravy pojmu " herna ".
K bodu 17 (§ 18 odst. 1)
K § 18 odst. 1 písm. a) a b)
Novela aktualizuje soustavu orgánů, které
povolují výherní hrací přístroje.
K § 18 odst. 1 písm. c)
Podle platné právní úpravy povoluje
ministerstvo výherní hrací přístroje
provozované za cizí měnu, které jsou
umístěny většinou v kasinech. Novela
zákona přejímá z vyhlášky
č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích
- ustanovení o výherních hracích přístrojích
na Kč v kasinech. U těchto hracích přístrojů
je výrazně odlišná sázková
úroveň. Je proto žádoucí, aby
obě kategorie výherních hracích přístrojů
umístěných v kasinech povolovalo ministerstvo
a státní dozor vykonávaly jednotně
finanční úřady.
K bodu 19 (§ 18 odst. 4)
Současná právní úprava neukládá,
do jakého časového termínu musí
provozovatel výherní hrací přístroj
označit známkou. Tato skutečnost je v praxi
provozovateli zneužívána tak, že umísťování
známek na výherní hrací přístroj
bezdůvodně zpožďují, což komplikuje
výkon státního dozoru a vede k nekázni
v provozování.
Novela proto stanoví, že výherní hrací
přístroj nesmí být uveden do provozu,
pokud není opatřen na viditelném místě
známkou.
K bodu 22 (§ 19 odst. 3 až 9)
k odst. 3:
Platná právní úprava umožňuje
vázat povolení provozu výherního hracího
přístroje na splnění podmínek
nutných ve veřejném zájmu. Aplikace
tohoto ustanovení vzhledem k problematickému výkladu
pojmu " veřejný zájem " působí
v praxi mnohdy komplikace a vede k nejednotnému postupu.
Přitom zákonodárce sledoval především
zabránit umísťování výherních
hracích přístrojů na nevhodných
místech.
Novela § 19 odst. 3 koriguje dosavadní "neprůhlednou"
právní úpravu a stanoví zákaz
povolení výherního hracího přístroje
na nevhodném místě. Novela obsahuje výčet
objektů, kde resp. v jejichž blízkosti se zakazuje
umístit výherní hrací přístroj.
K odst. 4:
K vyšší kázni provozovatelů i herní
kázni, by mělo přispět definování
základních pojmů (jedna hra, nejvyšší
výhra) v novelizovaném § 19 odst. 4.
k odst. 5:
V § 19 odst. 5 je stanovena nejvyšší vsazená
částka na jednu hru a nejvyšší
výhra z jedné hry u výherních hracích
přístrojů na Kč. Novela ruší
§ 1 odst. 5 vyhl. č. 223/1993 Sb., o hracích
přístrojích, který stanoví
nejvyšší vsazenou částku a nejvyšší
výhru u výherních hracích přístrojů
na Kč v kasinech a tuto problematiku upravuje přímo
v zákoně.
k odst. 6:
Vypouští se text původního odstavce
6, který upravoval kontrolu správnosti výherního
poměru. Tato kontrola nemá již opodstatnění,
neboť u výherních hracích přístrojů
řízených elektronicky nemůže
dojít k jeho změně v důsledku mechanického
opotřebení. Tato možnost přicházela
v úvahu u výherních hracích přístrojů,
jejichž princip byl založen na bázi mechanických
zařízení (vah, rohatkových soukolí,
apod.). Tyto výherní hrací přístroje
se již neprovozují a mají pouze historickou
hodnotu.
Do nového odstavce 6 je převzata část
problematiky upravené dosud v odstavci 4, a to problematika
hracích přístrojů za cizí měnu.
k odst. 7:
Novela nahrazuje pojem výherní podíl přesnějším
pojmem pravděpodobnost výhry. Obdobně jako
v sousedních státech se navrhuje u pravděpodobnosti
výhry stanovit pouze nejnižší hranici
(zvyšuje se z původních 60% na 70%). Tímto
opatřením se snižuje riziko prohry hráče.
k odst. 9:
Navrhovaná úprava zohledňuje stanoviska povolujících
orgánů k problematice přemísťování
výherních hracích přístrojů.
Tyto orgány upozorňují na množící
se případy, kdy provozovatel uhradí správní
poplatek za provozování výherních
hracích přístrojů na kalendářní
rok a v průběhu roku dostane výpověď
od pronajímatele prostoru. Tento stav komplikuje činnost
povolujících orgánů a navíc
se jedná mnohdy o jisté formy nekalé soutěže
k tíži provozovatelských firem. Navrhovaná
úprava umožňuje, aby povolující
orgán v rámci svého územního
obvodu mohl změnit v odůvodněných
případech své rozhodnutí pokud jde
o stálé umístění výherního
hracího přístroje.
K odstranění tvrdosti zákona upravuje novela
též možnost povolit výměnu výherního
hracího přístroje za stejný model
v důsledku prokázaného zničení
požárem nebo jinou živelní pohromou.
Nová úprava věcně navazuje na novelu
zákona o správních poplatcích.
K bodu 23 (§ 20 odst. 1 a 2)
U výherních hracích přístrojů
povolovaných obecními event. okresními úřady
zakládá novela zákona pravomoc výkonu
státního dozoru a kontroly též pro finanční
orgány. V § 20 odst. 1 se proto doplňuje povinnost
provozovatele těchto výherních hracích
přístrojů předkládat vyúčtování
nejen povolujícím orgánům, nýbrž
též příslušným finančním
úřadům.
Text § 20 odst. 2 je zpřesněn z hlediska zákona
o účetnictví.
K bodu 24 a 24a (§ 21)
Vypouští se ustanovení o bezúhonnosti
osob pověřených přijímat kursové
sázky. Novela zákona zavádí povinnost
prokazování bezúhonnosti u všech druhů
sázkových her (§ 4a).
K bodu 25 a 26 (§ 22, 23)
Úprava reaguje na nový § 4b, kterým
se rozšiřuje povinnost složit jistotu na provozovatele
všech sázkových her.
K bodu 27 (§ 24 odst. 1)
Novela doplňuje § 24 odst. 1 o ustanovení o
místní platnosti oprávnění
k přijímání kursových sázek.
K bodu 28 (§ 28)
Novela upravuje v § 28 náležitosti vyúčtování
provozu sázkových her podle § 2 písm.
h) (kursové sázky). Ustanovení § 28
platí obdobně pro sázkové hry v kasinu
a podle § 50 se použije přiměřeně
i pro sázkové hry podle § 2 písm. g)
(hra bingo).
Vyúčtování resp. jeho náležitosti
promítají nový způsob výpočtu
prostředků na veřejně prospěšné
účely podle § 4 odst. 4 písm. b), který
již " nepracuje " s pojmem výtěžek.
K bodu 29 (§ 30)
Novela vypouští § 30 " tajemství
hry " a povinnost zachovávat mlčenlivost o
hráčích a jejich účasti na
hře nově upravuje v § 46b, který je
zařazen do Části páté, Ustanovení
společná. Novela doplňuje sankci za porušení
povinnosti zachovávat mlčenlivost, orgány,
které tuto pokutu ukládají a příjmové
určení pokuty.
K bodu 30 (§ 32)
Novela prodlužuje platnost povolení k provozování
sázkových her v kasinu z 5 let na 10 let a sjednocuje
v této otázce právní úpravu
u kursových sázek a sázkových her
v kasinu. Současná horní hranice platnosti
povolení (tj. 5 let) je zároveň příliš
krátká z hlediska návratnosti náročných
investic spojených s provozováním sázkových
her v kasinu (zejména nově uložená povinnost
vybavit kasino monitorovacím zařízením).
Platná právní úprava ukládá
provozovateli prokázat, že disponuje potřebným
základním a provozním kapitálem. Slovo
" potřebným " je nekonkrétní
a ponechává na výkladu jednotlivých
provozovatelů, co považují za potřebný
kapitál. Navrhuje se proto stanovit výši základního
kapitálu jednotně pro všechny provozovatele
přímo v zákoně.
K bodu 31 (§ 33)
Zákonem o loteriích a jiných podobných
hrách se neřídí ani obchodování
s devizovými prostředky ani směnárenská
činnost, které provozovatelé běžně
realizují v rámci provozování sázkových
her v kasinu.
K bodu 32 a 33 (§ 34)
Novela zpřesňuje dikci § 34 odst. 1 z hlediska
zákona o účetnictví.
K bodu 34 (§ 35)
Novela zpřesňuje náležitosti hodnotových
žetonů, ukládá provozovatelům
předložit schválené žetony před
zahájením provozu kasina orgánu státního
dozoru, upravuje používání hracích
žetonů.
K bodu 35 (§ 36)
Novela ukládá provozovatelům sázkových
her v kasinu vést denní evidenci návštěvníků
kasina a stanoví náležitosti této evidence.Navrhovaná
úprava není " tuzemským specifikem ",
evidence návštěvníků kasin je
v evropských státech naopak běžná.
Evidence se vede při respektování ustanovení
§ 46b o povinnosti zachovávat mlčenlivost.
K bodu 36 (§ 37)
Novela v § 37 odst. 1 zavádí povinnost provozovatele
vybavit kasino monitorovacím zařízením.
Záznamy z tohoto systému mají významnou
vypovídací hodnotu zejména při řešení
případných sporů mezi hráči
a kasinem, pro účely výkonu státního
dozoru. Provozovatel je povinen uchovávat záznamy
pořízené monitorovacím zařízením
7 kalendářních dnů a umožnit
pracovníkům státního dozoru přístup
k těmto záznamům.
K bodu 37 (§ 39)
S přihlédnutím k novele některých
paragrafů se v § 39 aktualizuje přehled ustanovení,
která platí pro provozování sázkových
her v kasinu obdobně.
K bodu 38 (část pátá)
V návaznosti na text uvedený v § 4 odst. 1
a § 6 odst. 1 se vypouští část
pátá, upravující státní
loterie a jiné podobné hry.
K bodu 39 (§ 43 odst. 3 a 4)
k odst. 3:
Novela stanoví horní hranici lhůty, po kterou
lze dočasně zastavit provoz loterie nebo jiné
podobné hry. S cílem zabránit případnému
obcházení dočasného zákazu
provozu sázkových her provozovateli, je povolující
orgán navíc oprávněn zapečetit
jednotlivé výherní hrací přístroje
resp. jiná používaná herní zařízení.
Novela nevylučuje souběh této sankce s uložením
pokuty podle § 48 zákona.
k odst. 4:
Podle platné právní úpravy může
orgán, který povolil loterii nebo jinou podobnou
hru, stanovit v povolení další podrobné
podmínky, popřípadě povolení
změnit nebo doplnit, pokud to vyžaduje řádné
provozování hry nebo " veřejný
zájem ". Novela vypouští slova "
veřejný zájem ", neboť jde o vágní,
obtížně definovatelný pojem, který
působí při aplikaci v praxi značné
problémy. Novela váže možnost stanovit
bližší podmínky v rozhodnutí, resp.
možnost měnit a doplňovat rozhodnutí
povolujícím orgánem pouze na podmínku
zabezpečení řádného provozování
hry.
K bodu 40 (§ 44)
Jedná se pouze o " formální úpravu
", která promítá nové státoprávní
uspořádání a s tím související
změny v oblasti měnové a bankovní
soustavy.
K bodu 41 (§ 45 odst. 3)
V rámci Společných ustanovení doplňuje
novela § 45 o nový odstavec 3, který upravuje
nepřenosnost povolení na jinou právnickou
osobu a stanoví, že na vydání povolení
není právní nárok.
K bodu 42 (§ 46)
k odst. 1:
Ze zákona vykonávají státní
dozor a kontrolu nad loteriemi a jinými podobnými
hrami ministerstvo a " povolující orgány
", které vykonávají státní
dozor a kontrolu pouze nad loteriemi a jinými hrami, jejichž
provozování povolují.
U finančních úřadů a finančních
ředitelství je tato působnost podle stávající
právní úpravy založena pouze zprostředkovaně
tj. správním aktem povolujícího orgánu.
Novela odstraňuje tento nedostatek a zakládá
ze zákona působnost při výkonu státního
dozoru nad loteriemi a jinými podobnými hrami u
všech orgánů v § 46 zmíněných.
k odst. 2 až 3:
U výherních hracích přístrojů
povolovaných obecními, popřípadě
okresními úřady novela navrhuje rozšířit
působnost při výkonu státního
dozoru též na finanční úřady
a v případě technických kontrol i
na zkušebnu. Oprávnění ukládat
sankce novela ponechává výhradně povolujícím
orgánům. Navrhované opatření
sleduje zkvalitnění státního dozoru
a kontroly. Praxe prokazuje, že obecní, resp. okresní
úřady v řadě případů
nemají odborné předpoklady ani dostatečné
personální obsazení pro provádění
kvalitní kontroly. Nedostatečnou resp. neprofesionální
kontrolou přicházejí následně
obce a města o nikoli zanedbatelné finanční
prostředky. V případě technické
kontroly jde o vysoce odbornou činnost a účast
zkušebny je proto nezbytná.
K bodu 43 (§ 46a a § 46b)
Novela zařazuje do Společných ustanovení
jednak nový § 46a upravující formální
otázku správního řízení,
tj. otázku používání úřadního
jazyka při ústním jednání a
v písemném styku s povolujícími orgány
popřípadě s orgány státního
dozoru.
Ustanovení § 46b přebírá částečně
text původního ustanovení § 30 o tajemství
hry a toto ustanovení doplňuje o sankce za porušení
povinnosti zachovávat mlčenlivost a o soustavu orgánů
rozhodujících o případném uložení
sankcí.
K bodu 44 (§ 47 odst. 2)
Novela zpřesňuje dikci § 47 odst. 2 v souladu
se zákonem o účetnictví.
K bodu 45 (§ 48)
Novela v celém § 48 aktualizuje v souladu s platným
obecním zřízením a zákonem
č. 531/1990 Sb., o územních finančních
orgánech, ve znění pozdějších
předpisů soustavu orgánů, které
jsou oprávněny ukládat pokuty.
K bodu 46 až 49 (§ 48)
Novela zvyšuje pokuty zhruba o 50% dosud platných
sazeb. Tímto opatřením se sleduje posílit
výchovný aspekt pokut a stimulovat provozovatele
na řádném provozování loterií
a jiných podobných her.
V § 48 odst. 6 novela doplňuje příjmové
určení pokut ukládaných okresními
úřady.
K bodu 50 (§ 49)
Text paragrafu 49 se vypouští v návaznosti
na právní úpravu v § 6 odst. 1 a v §
48 novely zákona.
K bodu 51 (§ 50 odst. 1)
Novela rozšiřuje v § 50 zmocnění
ministerstva, a to o právo stanovit náležitosti
známky, kterou jsou opatřovány výherní
hrací přístroje.
K Čl. II Přechodná ustanovení
Platnost většiny povolení k provozování
loterií a jiných podobných her vydaných
před účinností tohoto zákona
je časově omezena do 31.12.1998. Novela ponechává
tato povolení do uvedeného data v platnosti a zároveň
stanoví lhůtu (30.9.1998), ve které provozovatelé
mohou požádat příslušný
orgán o vydání nového povolení
podle tohoto zákona.
Osvědčení o provozuschopnosti výherních
hracích přístrojů vydává
Elektrotechnický zkušební ústav, zkušebna
č. 201 v Praze, na dobu nejdéle 5 let. Vzhledem
k nové úpravě některých osvědčovaných
parametrů (např. pravděpodobnost výhry)
se navrhuje platnost osvědčení vydaných
před účinností tohoto zákona
omezit nejdéle do 31. 12. 1999. jeden a půl roku
po účinnosti tohoto zákona je přiměřená
doba pro provozovatele k provedení technické úpravy
výherních hracích přístrojů
dle nových parametrů a pro případné
vydání nového osvědčení
Elektrotechnickým zkušebním ústavem.
K Čl. IV Zrušovací ustanovení
Novela zrušuje zákon č. 70/1994 Sb., kterým
se mění a doplňuje zákon ČNR
č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných
hrách, neboť řeší novým
způsobem otázku odvodu prostředků
na veřejně prospěšné účely
u loterií a jiných podobných her, včetně
dostihových sázek. Novela dále ruší
§ 1 odst. 1 až 5 vyhlášky ministerstva financí
č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích
a text zde uvedený se přesunuje do tohoto zákona.