Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD Jankovcova 63, Praha 7, PSČ 170 04 telefon 02/8726 111

V Praze dne 14. 11. 1997

Sp. zn. 1401/97/2-250/121

Nejvyšší kontrolní úřad podle § 5 odst. 1 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky stanovisko ke Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za I. pololetí 1996.

Výchozími informacemi, o něž Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) opírá hodnocení plnění státního rozpočtu za šest měsíců letošního roku, byly kromě vládní zprávy též údaje České národní banky a Českého statistického úřadu a poznatky získané průběžným sledováním rozpočtového hospodaření.

I. Poznatky a připomínky

Plnění rozpočtových příjmů zůstává nejzávažnějším problémem letošního fiskálního hospodaření. V I. pololetí 1997 bylo nejnižší od vzniku České republiky. Na výpadky v tvorbě zdrojů rozpočtu reagovala vláda ČR přijetím opatření ve svých usneseních č. 229 ze dne 16. dubna a č. 356 ze dne 18. června 1997. Vývoj plnění příjmů nebyl příznivý ani ke konci měsíce srpna, kdy dosažené příjmy zaostávaly proti alikvotě upraveného rozpočtu o 16,62 mld Kč a schváleného rozpočtu o 42,42 mld Kč a rovněž v září nedoznal podstatných změn.

Vychází-li se ze schválené úpravy příjmů státního rozpočtu (II. upravený rozpočet), zůstává pro zbývající tři měsíce roku úkol dosažení příjmů ve výši 142,68 mld Kč, tzn. měsíční průměr 47,56 mld Kč. Podle poznatků NKÚ z dosavadního průběhu plnění státních příjmů vyplývá, že za období šesti měsíců I. pololetí 1997 činil skutečně dosažený průměr 40,25 mld Kč, za sedm měsíců roku 41,09 mld Kč, za osm měsíců 40,46 mld Kč a za devět měsíců 40,86 mld Kč. Pouze v lednu (43,07 mld Kč), dubnu (47,14 mld Kč), červnu (47,71 mld Kč) a v červenci (46,09 mld Kč) se inkaso příjmů více přiblížilo k předpokládanému měsíčnímu průměru pro zbývající tři měsíce roku, v ostatních měsících bylo výrazně nižší.

Na druhé straně k tomu, aby výdaje dosáhly úrovně odpovídající schválené úpravě státního rozpočtu na rok 1997, zbývá vyčerpat v posledních třech měsících roku 135,55 mld Kč, tj. průměr 45,18 mld Kč na měsíc. V průběhu uplynulých tří čtvrtletí bylo toto průměrné čerpání ve dvou měsících překročeno. Nejvýše byly výdaje čerpány v červnu (53,13 mld Kč), dubnu (50,60 mld Kč) a v září (43,10 mld Kč), zatímco v lednu, únoru, březnu, květnu a srpnu čerpání nedosáhlo ani 40,0 mld Kč. Přes pozitivní působení restriktivních opatření přijatých v letošním roce ve výdajové části státního rozpočtu dynamika výdajů v předchozích letech potvrzuje každoročně vysoké čerpání výdajů v posledních dvou měsících roku.

NKÚ je toho názoru, že v následující Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu by měly být vyhodnoceny dosud známé dosavadní výsledky úspor ve výdajích kapitol proti jejich stanovené výši ve výdajové části upraveného státního rozpočtu a výsledky opatření přijatých k omezení nákupu importované produkce (např. nenakupovat osobní automobily zahraniční výroby) jak investičního, tak neinvestičního charakteru s tím, že konečné podrobné zhodnocení dosavadních výsledků by se provedlo ve státním závěrečném účtu za rok 1997.

NKÚ dospěl k následujícím poznatkům a připomínkám:

1. V průběhu I. pololetí 1997 došlo k výraznému zrychlení tempa růstu daňových nedoplatků. Od počátku roku 1997 vzrostla celková dlužná částka u daní odváděných do rozpočtu republiky o 10,27 mld Kč, což se téměř blíží částce odpovídající celoročnímu nárůstu těchto daňových nedoplatků za rok 1996 (13,07 mld Kč). Obdobný byl i vývoj na úseku inkasa pojistného na sociální zabezpečení, kde dlužná částka vzrostla během 1. pololetí 1997 o 4,89 mld Kč, zatímco celoroční nárůst dlužného pojistného za rok 1996 činil 8,22 mld Kč. Celkový stav nedoplatků u daňových příjmů státního rozpočtu k 30. 6. 1997 dosáhl 62,81 mld Kč a celkové nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení činily 26,88 mld Kč.

2. Vzhledem k téměř shodnému hodnocení nárůstu výdajů na činnost příspěvkových organizací, obsaženému ve Zprávách vlády o plnění státního rozpočtu za I. pololetí roků 1995, 1996 a 1997 a k neustálému růstu těchto výdajů, který není doprovázen odpovídajícím snižováním neinvestičních výdajů rozpočtových organizací (v I. pololetí 1997 vzrostly proti I. pololetí 1996 o 7,4 %), je NKÚ toho názoru, že by měla být provedena analýza věcné opodstatněnosti jejich vysokého nárůstu. V souvislosti s připravovanou celkovou transformací rozpočtových a příspěvkových organizací by bylo vhodné vzít v úvahu tuto analýzu i dosavadní zkušenosti s několik let realizovanou koncepcí přechodu rozpočtových organizací do formy organizací příspěvkových, zejména pak ekonomické vlivy této koncepce na rozpočtové hospodaření.

3. Z hodnocení čerpání výdajů rozpočtových kapitol uvedených ve Zprávě vlády vyplývá, že z celkového počtu 32 rozpočtových kapitol převažující část čerpá své výdaje pod alikvotou šesti měsíců a téměř dvě třetiny (22 kapitol) vykazuje čerpání mezi 40 až 50 %, pět kapitol dokonce nedosahuje ani 40 % upraveného rozpočtu. V závěru roku lze očekávat, s ohledem na zkušenosti z minulých let, tendence k vyššímu čerpání výdajů. Ač specifikem letošního rozpočtu byla výrazná restriktivní opatření vlády, která vedla k obezřetnějšímu a zdrženlivějšímu chování na něj napojených subjektů, neznamená to, že koncem roku by musely být beze zbytku provedeny všechny realizovatelné výdajové operace. Základem pro jejich uskutečnění, pokud nemají mandatorní charakter či nevyplývají z uzavřených smluv a stanovených platebních termínů, by měla být především nezpochybnitelná naléhavost uspokojení důležitých a nezbytných potřeb při zachování zásad účelnosti a hospodárnosti. Takovýto přístup by přispěl nepochybně ke snížení očekávaného deficitu letošního rozpočtového hospodaření.

4. K souhrnu čerpání investičních výdajů NKÚ podotýká, že globální finanční plnění (23,68 mld Kč) není spojeno s hodnocením, jak se daří z věcného hlediska naplňovat vymezené okruhy investičních potřeb v konkrétních investičních programech (dlouhodobě sledované priority, z nichž rozpočet vychází).

5. Stále se ve Zprávách vlády objevují nepřesnosti v kvantitativním vyjádření určitých rozpočtových položek. V předkládané zprávě se nedostatky projevují jednak rozdílnými objemovými údaji u kvalitativně totožných položek rozpočtu, prezentovanými v různých částech Zprávy vlády, jednak neshodně vyčíslenými objemy stejných položek státního rozpočtu v letošní a v loňské Zprávě vlády (pro bližší seznámení viz s. 5, 15, 23, resp. 6, 7 tohoto stanoviska).

6. Za sledované období výrazně vzrostly pohledávky z realizovaných státních záruk, které k 31. 12. 1996 činily 1,7 mld Kč a k 30. 6. 1997 dosáhly 3,0 mld Kč, což představuje nárůst o 56 %. Zvýšená rezerva ve státním rozpočtu ve výši 1,5 mld Kč již byla využita z 87 %. Zároveň rychle roste celkový objem poskytovaných státních záruk za úvěry, které k 30. 6. 1997 dosáhly celkové výše 135,5 mld Kč (včetně záruky poskytnuté ČNB na stabilizaci bankovního sektoru ve výši 22,5 mld Kč).

II. Východiska

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

Vývoj salda příjmů a výdajů státního rozpočtu v jednotlivých měsících I. pololetí 1997 ukazuje na kolísavý průběh plnění rozpočtových příjmů a výdajů v tomto období, který byl charakterizován výrazně převažující tendencí k deficitu rozpočtového hospodaření. Pouze v lednu byl vykázán přebytek hospodaření, zatímco v ostatních měsících pokladní schodek, který kumulativně od počátku roku, počínaje výsledkem rozpočtového hospodaření ke konci února, postupně narůstal.

V kumulativním plnění k 30. 6. 1997 vykázal státní rozpočet pokladní schodek -14,82 mld Kč, který znamenal zhoršení dosavadní tendence deficitního vývoje rozpočtového hospodaření, a to v důsledku zvýšení schodku v průběhu 2. čtvrtletí o 6,30 mld Kč (o 73,9 %) proti stavu ke konci 1. čtvrtletí. O tuto částku převýšily výdaje čerpané ve 2. čtvrtletí inkasované příjmy v tomto období. V samotném měsíci červnu čerpané výdaje převýšily inkasované příjmy o -2,64 mld Kč, zatímco ve stejném období předchozího roku byl dosažen přebytek 3,84 mld Kč a v r. 1995 téměř dvojnásobek (1,96x) tohoto přebytku. Dosažení přebytku v červnu loňského roku bylo ovlivněno vysokými celkovými příjmy v tomto měsíci, které převýšily jejich květnovou hodnotu o 37,0 %. Z údajů uvedených ve Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu ČR za I. pololetí 1997, část II., bod 1. vyplývá, že celkové příjmy v červnu letošního roku vzrostly proti jejich květnové hodnotě řádově shodným tempem (o 36,1 %), avšak výdaje v červnu letošního roku převýšily jejich květnovou hodnotu o 42,4 %, zatímco ve stejném období r. 1996 pouze o 15,3 %. NKÚ považuje způsob interpretace celkového výsledku hospodaření státního rozpočtu v oblastí výdajů, jak je uveden ve Zprávě vlády, podle něhož se v rychlejším čerpání výdajů státního rozpočtu v červnu odrazily zejména vyšší výdaje na sociální zabezpečení, ovlivněné uvolněním zálohy na výplatu důchodů vždy v prvních dnech následujícího měsíce v důsledku státních svátků, za poněkud zjednodušující a zavádějící, neboť vliv uvolnění zálohy na výplatu důchodů činil podle Zprávy vlády cca 2,60 mld Kč. V posledním měsíci pololetí vzrostlo rovněž čerpání kapitálových výdajů, které však ani přes toto zrychlení nedosáhlo úrovně jedné poloviny celoročně uvažovaných objemů. Nárůst celkových výdajů v letošním červnu proti jejich květnové hodnotě činil 15,83 mld Kč, zatímco nárůst investičních výdajů celkem představoval 3,99 mld Kč. NKÚ je toho názoru, aby se ve zprávách o plnění státního rozpočtu konkretizovaly a kriticky posuzovaly příčiny odchylného vývoje rozpočtového hospodaření od záměrů a cílů rozpočtové politiky za dané časové období.

V této souvislosti NKÚ upozorňuje na nesrovnalosti v údajích o plnění celkových rozpočtových příjmů za jednotlivé měsíce květen a červen uvedených v části II., bod 1. - Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu a v Tabulkové části - tabulka č. 4, str. 1 (jednotlivé měsíce) Zprávy vlády o plnění státního rozpočtu za I. pololetí 1997.

V porovnání se stejným obdobím r. 1996 bylo v I. pololetí 1997 plnění celkových příjmů výrazně nepříznivější. Dosažené příjmy v objemu 241,51 mld Kč byly sice o 12,16 mld Kč vyšší (o 5,3 %), avšak v relaci k celoročnímu objemu schváleného rozpočtu zůstaly pod úrovní alikvoty šesti měsíců o -33,04 mld Kč (o -12,0 %) a k rozpočtu včetně provedených úprav o -13,70 mld Kč (o -5,4 %). Plnění schváleného ročního rozpočtu dosáhlo 44,0 %, zatímco plnění schváleného rozpočtu za I. pololetí 1996 46,1 %. Plnění rozpočtu včetně provedených úprav bylo za I. pololetí 1997 sice vyšší (47,3 %) než za I. pololetí 1996 (45,9 %), avšak bylo ovlivněno tím, že zatímco schválený rozpočet příjmů na rok 1996 byl provedenými úpravami v I. pololetí o 1,74 mld Kč zvýšen, schválený rozpočet příjmů na rok 1997 byl naopak o 38,69 mld Kč snížen.

Úhrnné výdaje ve výši 256,33 mld Kč byly v porovnání s I. pololetím r. 1996 rovněž vyšší (o 25,98 mld Kč, tj. o 11,3 %), avšak v relaci ke schválenému ročnímu rozpočtu bylo jejich čerpání na shodné úrovni s I. pololetím r. 1996 (46,7 % v I. pol. 1997, 46,3 % v I. pol. 1996). Čerpání výdajů v relaci k rozpočtu včetně úprav a rozpočtových opatření provedených v I. pololetí 1997 bylo sice vyšší (49,9 %) než za I. pololetí 1996 (46,1 %), avšak bylo ovlivněno snížením schváleného rozpočtu výdajů o 35,58 mld Kč, zatímco v I. pololetí 1996 byl rozpočet naopak o 1,74 mld Kč zvýšen. Růst výdajů předstihl růst příjmů o 6,0 procentních bodů a neodlišoval se tak od vývoje v roce 1996, kdy výdaje byly v I. pololetí čerpány v objemu o 29,67 mld Kč, tj. o 14,8 % vyšším než v I. pololetí 1995, a převýšily tak dosažené příjmy, které vzrostly o 8,6 %.

Z uvedeného vyplývá, že ve schváleném státním rozpočtu na rok 1997 uvažovaný růst příjmů vůči skutečnosti roku 1996 o 13,7 % byl v rozpočtu zahrnujícím provedená opatření vlády v průběhu I. pololetí změněn na 5,7 % a skutečně dosažený růst je ještě mírně nižší (5,3 %). Naproti tomu uvažovaný růst výdajů o 13,4 % byl zmíněnými opatřeními změněn na 6,0 %, avšak skutečně dosažený růst 11,3 % v I. pololetí téměř dvojnásobně předstihuje tempo růstu výdajů, které bylo, na základě restriktivních opatření ve výdajové části schváleného státního rozpočtu, promítnuto do upraveného rozpočtu na letošní rok.

Ze souhrnného výsledku státního rozpočtu za I. pololetí 1997 vyplývá, že podíl schodku ve výši -14,82 mld Kč na schváleném rozpočtu činil -2,7 % a upraveném -2,9 %, zatímco za I. pololetí 1996 podíl schodku ve výši -1,0 mld Kč představoval -0,2 % ročního objemu příjmů a výdajů státního rozpočtu na tento rok (v roce 1995 byl za I. pololetí dosažen přebytek ve výši 10,45 mld Kč a jeho podíl činil 2,5 %).

V souvislosti s meziročním srovnáváním vývoje státního rozpočtu zjistil NKÚ rozdíly v některých údajích o pokladním plnění státního rozpočtu za I. pololetí 1996 - Příjmy, - Výdaje, které jsou uvedeny ve Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu ČR za I. pololetí 1997, a které byly uvedeny ve Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu za I. pololetí 1996. Jedná se o skutečnost za I. pololetí 1996. Údaje jsou uvedeny v následujících tabulkách.

mil. Kč

mil. Kč

x) změna metodiky - vč. dávek státní sociální podpory

Použití uvedených údajů má vliv na vyčíslení hodnoty meziročního indexu skutečně inkasovaných příjmů za I. pololetí 1997 v porovnání s I. pololetím 1996, a to podle jejich struktury, kterou stanoví zákon o státním rozpočtu. Podle údajů uvedených ve Zprávě o plnění státního rozpočtu za I. pololetí 1997 - Tabulková část, tabulka č. 1, byly v I. pololetí 1997 inkasovány daňové příjmy v objemu o 5,8 % vyšším než v I. pololetí 1996, zatímco při použití údajů uvedených ve Zprávě o plnění státního rozpočtu za I. pololetí 1996 byly tyto příjmy vyšší o 4,8 % (rozdíl -2,05 mld Kč). Příjmy z pojistného sociálního zabezpečení inkasované v I. pololetí 1997 vzrostly proti I. pololetí 1996 o 14,5 %, avšak při použití údajů uvedených ve Zprávě o plnění státního rozpočtu za I. pololetí 1996 vzrostly o 11,7 % (rozdíl -2,05 mld Kč). V této souvislosti NKÚ upozorňuje, že v tab. č. 1 jsou příjmy z pojistného sociálního zabezpečení zahrnuty nesprávně do daňových příjmů, což je v rozporu se strukturálním členěním celkových příjmů státního rozpočtu stanoveným zákonem č. 315/1996 Sb.

Nedaňové příjmy poklesly o 2,0 %, avšak při použití zmíněných údajů z roku 1996 byly naopak o 15,5 % vyšší (diference 17,5 procentních bodů). Nedaňové příjmy podnikové a z majetku byly podle Zprávy o plnění státního rozpočtu za I. pololetí 1997 o 29,3 % nižší než ve stejném období minulého roku, avšak při použití údajů ze Zprávy o plnění státního rozpočtu za I. pololetí 1996 byly inkasovány v objemu naopak o 12,3 % vyšším (diference 41,6 procentních bodů).

Podle výsledků hospodaření státního rozpočtu v červenci a srpnu 1997 po přechodně dosaženém snížení rozpočtového schodku ke konci července (-8,83 mld Kč) vykázalo hospodaření státního rozpočtu ke konci srpna opět zvýšení schodku. Schodek ve výši -11,22 mld činil 75,7 % schodku ke konci června. Nárůst schodku rozpočtového hospodaření byl výrazně ovlivněn nízkým inkasem příjmů v měsíci srpnu, které proti červencové hodnotě pokleslo o 21,8 %. Schodek představuje -2,0 % schváleného státního rozpočtu na rok 1997, zatímco ve stejném období - ke konci srpna 1996 - činil -0,7 % a v roce 1995 byl ke konci srpna dosažen přebytek ve výši 11,29 mld Kč a jeho podíl činil 2,7 %. Ve vztahu k objemu upraveného státního rozpočtu na rok 1997, který zohledňuje krácení výdajů podle opatření přijatých vládou usneseními vlády č. 229/1997 a č. 356/1997, činil podíl schodku ke konci srpna -2,2 %.

Výsledky hospodaření státního rozpočtu za osm měsíců ukázaly, že při současném předstihu čerpání výdajů před plněním příjmů o 1,8 procentního bodu zůstává u takto upraveného rozpočtu plnění příjmů pod úrovní alikvoty o -16,62 mld Kč (-4,9 %) a čerpání výdajů o -7,48 mld Kč (-2,2 %). Čerpání výdajů v jednotlivých měsících má kolísavý průběh. Zatímco v červnu bylo v porovnání s hodnotou průměrných rozpočtovaných výdajů na měsíc o 10,35 mld Kč (o 24,2 %) vyšší, v červenci bylo naopak o -2,70 mld Kč (o -6,3 %) a v srpnu o -4,35 mld Kč (o -10,2 %) nižší. Vývoj rozpočtového hospodaření v měsících červenci a srpnu je charakterizován zpomalením čerpání výdajů, což je v souladu se záměrem opatření ke stabilizaci rozpočtového hospodaření přijatých vládou, rozhodující však bude, zda se podaří tento vývoj udržet zejména ve 4. čtvrtletí, kdy dochází k rychlejšímu čerpání výdajů.

2. Příjmy státního rozpočtu

Objem celkových příjmů státního rozpočtu k 30. 6. 1997 dosáhl 241,51 mld Kč neboli 44,0 % schváleného ročního rozpočtu (resp. 47,3 % dvakrát upravovaného rozpočtu, stanoveného k 18. 6. 1997 na úrovni 510,41 mld Kč).

Ve srovnání s výsledky docílenými za I. pololetí 1996 byly celkové příjmy státního rozpočtu k 30. 6. 1997 vyšší o 12,16 mld Kč, tj. o 5,3 %. Tento nárůst je opět nižší než v předchozím roce, v dlouhodobějším průřezu několika posledních let dochází k trvalému zpomalování tempa růstu (1. pol. 95/1. pol. 94: +13,0 %, 1. pol. 96/1. pol. 95: +8,6 %).

Na meziročním nárůstu celkových příjmů státního rozpočtu v I. pololetí 1997 se minimálně podílely daňové příjmy, jejichž celkový výnos vzrostl pouze o 0,70 mld Kč, tj. o 0,5 %. Naopak rozhodující byl vliv růstu výnosu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (+9,68 mld Kč, tj. + 11,7 %). Vzestup vykázal rovněž výnos nedaňových příjmů jako celku, a to o 1,78 mld Kč neboli o 15,5 %.

Vývoji absolutních hodnot výnosu jednotlivých hlavních příjmových skupin státního rozpočtu odpovídaly i změny jejich podílů na celkových příjmech státního rozpočtu, a to zejména vzestup podílu pojistného a pokles podílu daňových příjmů. Obě tyto tendence jsou rovněž dlouhodobějšího rázu.

Z celkové částky příjmů státního rozpočtu k 30. 6. 1997 připadalo 106,76 mld Kč na příjmy dosažené v 1. čtvrtletí a 134, 75 mld Kč na 2. čtvrtletí. Také v předchozích letech byly příjmy státního rozpočtu ve druhém čtvrtletí vyšší než ve čtvrtletí prvním, avšak v rámci let 1994 - 1997 byl tento poměr ve prospěch druhého čtvrtletí výrazně nejvyšší v roce 1997.

V průběhu 2. čtvrtletí 1997 zaznamenaly celkové příjmy státního rozpočtu výrazný výkyv směrem dolů v měsíci květnu. Tento pokles souvisel s vývojem daňových příjmů, daným termínovým kalendářem splatnosti daní, a to zejména daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob.

mld Kč

Z daňových příjmů je objemově nejvýznamnějším příjmem státního rozpočtu daň z přidané hodnoty. Inkaso daně z přidané hodnoty dosáhlo k 30. 6. 1997 částky 52,71 mld Kč, tj. 41,2 % schváleného rozpočtu, resp. 45,0 % rozpočtu upraveného. Tohoto výnosu bylo dosaženo prakticky výnosy pouze pěti měsíců, neboť podobně jako v předchozích letech bylo v měsíci únoru inkaso DPH minimální.

Celkové inkaso DPH za 2. čtvrtletí 1997, které dosáhlo částky 30,81 mld Kč, bylo výrazně nerovnoměrně rozloženo mezi jednotlivé měsíce (duben:14,13 mld Kč, květen: 7,07 mld Kč, červen: 9,61 mld Kč). Vysokého výnosu v dubnu bylo dosaženo vzhledem k tomu, že daň byla splatná i u plátců se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, zatímco prudký pokles inkasa v květnu na téměř poloviční hodnotu byl způsoben uplatněním nadměrných odpočtů touto skupinou plátců. Červnový výnos DPH byl na průměrné úrovni.

Meziroční porovnání výnosu daně z přidané hodnoty k 30. 6. 1997 vykazuje nárůst o 1,7 mld Kč, tj. o 3,3 %, což představuje výrazné zpomalení tempa růstu (pro srovnání: meziroční nárůst v 1. pololetí 1996 činil +6,9 mld Kč, resp. +15,6 %). Na toto výrazné zpomalení tempa růstu celkového výnosu DPH měl rozhodující vliv vývoj inkasa daně z přidané hodnoty vybírané celními úřady, kde se meziroční nárůst snížil o téměř 10 procentních bodů. U inkasa daně z přidané hodnoty vybírané finančními úřady došlo k dalšímu meziročnímu nárůstu výsledné záporné hodnoty (inkaso daně mínus nadměrné odpočty).

Výrazné zpomalení tempa růstu inkasa daně z přidané hodnoty vybírané celnicemi není v souladu s údaji charakterizujícími vývoj dovozů v pasáži o clech, podle nichž došlo jen k mírnému snížení tempa růstu dovozů ("index 1996/95 činil 112,1, index 1997/96 činí 110,1"). Ministerstvo financí by mělo příčiny tohoto vývoje blíže analyzovat.

Inkaso spotřebních daní bylo v průběhu I. pololetí 1997 relativně vyrovnané a dosažené měsíční objemy přibližně odpovídaly výnosům z loňského roku. Celkové inkaso spotřebních daní k 30. 6. 1997 činilo 29,27 mld Kč, tj. 44,8 % původního schváleného rozpočtu. Upravený, tj. o 1,40 mld Kč snížený rozpočet, byl k tomuto datu plněn na 45,7 %.

Meziroční nárůst oproti I. pololetí 1996 činil pouze +0,69 mld Kč, tj. +2,4 %, což znamená, že došlo k dalšímu výraznému zpomalení tempa růstu (meziroční nárůst v I. pololetí 1996 činil +2,32 mld Kč, tj. +8,8 % a v I. pololetí 1995 dokonce +5,62 mld Kč, tj. +27,2 %). Skutečností však je, že na rozdíl od předchozích let v roce 1997 nebyl výnos spotřebních daní ovlivněn žádnými významnějšími legislativními úpravami sazeb jednotlivých spotřebních daní.

Pokud se týká struktury celkového výnosu spotřebních daní dle jednotlivých komodit, rozhodující pozici trvale zaujímají uhlovodíková paliva a maziva, na něž v I. pololetí 1997 připadalo 61,6 % z celkového výnosu spotřebních daní. Následují tabákové výrobky (20,9 %), líh a lihoviny (11,2 %), pivo (5,3 %) a víno (1,0 %). V meziročním vývoji struktury spotřebních daní dle jednotlivých výrobků došlo k určitému poklesu podílu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv (-2,4 procentního bodu) a naopak k vzestupu podílu daně z lihu a lihovin (+1,8 procentního bodu) a daně z tabákových výrobků (+0,6 procentního bodu).

Ve 2. čtvrtletí 1997 činil celkový příjem státního rozpočtu u položky daň z příjmů právnických osob 15,84 mld Kč, což je více než dvojnásobek hodnoty dosažené v 1. čtvrtletí (7,49 mld Kč). Tento výrazný rozdíl byl dán vysokým inkasem této daně v měsíci červnu (9,33 mld Kč), protože k 30. 6. 1997 byly splatné měsíční, čtvrtletní a pololetní zálohy na daň a kromě toho vyrovnávali roční daňovou povinnost za rok 1996 plátci povinně podléhající auditu a ti plátci, kteří zadali zpracování daňového přiznání daňovému poradci. Větší část poplatníků zřejmě využila této možnosti odkladu platby z března (kdy výnos činil pouze 3,78 mld Kč) na červen.

Celkový příjem státního rozpočtu z daně z příjmů právnických osob k 30. 6. 1997 činil 23,33 mld Kč, což představuje 42,4 % původního schváleného rozpočtu, avšak 57,5 % rozpočtu upraveného. (Oproti schválenému rozpočtu je upravený rozpočet u daně z příjmů právnických osob nižší o 14,40 mld Kč, tj. o 26,2 %. Jedná se o nejvýraznější úpravu rozpočtu ze všech příjmových položek. Přitom provedené úpravy ještě nemohly zohledňovat vliv záplav.)

Vzhledem k významným změnám rozpočtu i k tomu, že inkaso daně z příjmů právnických osob je v průběhu roku značně nerovnoměrně rozloženo, je k hodnocení plnění rozpočtu v průběhu roku nejvhodnější meziroční porovnání dosažených výnosů. Celkové inkaso k 30. 6. 1997 bylo u této daně o 1,55 mld Kč, tj. o 6,2 % nižší než ve srovnatelném období roku 1996. Zatímco u ostatních hlavních daňových příjmů v posledních dvou letech dochází k postupnému snižování meziročních přírůstků, u daně z příjmů právnických osob se jedná již přímo o soustavný pokles absolutních hodnot inkasa. Tento pokles je zřetelný i po úpravě, vylučující vliv změn rozpočtového určení této daně mezi roky 1995 a 1996.

Ze všech daňových příjmů státního rozpočtu bylo nejvyššího meziročního přírůstku výnosu za I. pololetí 1997 dosaženo u daně z příjmů fyzických osob, a to +10,3 %, resp. +1,48 mld Kč. K 30. 6. 1997 dosáhl u této daně celkový příjem státního rozpočtu 15,86 mld Kč, což představuje 44,2 % schváleného rozpočtu (resp. 48,8 % rozpočtu upraveného, sníženého o 3,40 mld Kč). Z celkové částky připadalo 6,03 mld Kč na daň z příjmů fyzických osob vybíranou srážkou dle zvláštní sazby a 9,83 mld Kč na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, resp. na její část připadající státnímu rozpočtu.

Výnos srážkové daně v I. pololetí byl do značné míry ovlivněn vysokým lednovým inkasem (2,70 mld Kč), souvisejícím především s ročně připisovanými úroky z vkladů na vkladních knížkách. U druhé složky daně - daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti nejsou důvody pro větší odchylky ve výnosu za jednotlivé měsíce. Přesto však vývoj inkasa v průběhu I. pololetí zaznamenal dva výrazné výkyvy, a to směrem nahoru v květnu a směrem dolů v červnu. Lze předpokládat, že tyto výkyvy souvisely s pozdržením převodů na účty místních rozpočtů.

Inkaso dosažené k 30. 6. 1997 u silniční daně ve výši 1,94 mld Kč (46,2 % schváleného ročního rozpočtu, resp. 43,1 % rozpočtu upraveného, zvýšeného o 0,30 mld Kč) představuje velmi příznivý výsledek vzhledem k tomu, že zahrnuje pouze jednu čtvrtletní zálohu na daň. Meziročního přírůstku výnosu +9,0 % bylo dosaženo nárůstem počtu automobilů podléhajících dani.

Celkový příjem státního rozpočtu z cel k 30. 6. 1997 činil 7,36 mld Kč neboli pouze 37,6 % schváleného ročního rozpočtu. Upravený, tj. o 3,60 mld Kč snížený rozpočet byl k tomuto datu plněn na 46,0 %. Měsíční výnosy z cel byly v průběhu I. pololetí 1997 vyrovnané, s mírně stoupající tendencí, avšak na výrazně nižší úrovni než v předchozím roce. Celkový meziroční pokles výnosu oproti I. pololetí roku 1996 činil -2,09 mld Kč, tj. -22,1 %. Příčinou tohoto poklesu bylo další snižování celních sazeb v rámci liberalizace obchodu se zeměmi Evropské unie. V původním schváleném rozpočtu nebyl tento vliv dostatečně promítnut.

Výnosy majetkových daní i souhrnné položky ostatních daní a poplatků za I. pololetí 1997 byly srovnatelné s výnosy dosaženými v I. pololetí loňského roku, resp. jejich meziroční vývoj vykázal mírný nárůst.

Výnos pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vybraného jak prostřednictvím MPSV, tak prostřednictvím ostatních kapitol (ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti), činil k 30. 6. 1997 celkem 92,53 mld Kč, tj. 45,0 % původního schváleného rozpočtu, resp. 47,0 % rozpočtu upraveného (sníženého o 8,79 mld Kč). V roce 1996 se inkaso za I. pololetí podílelo na celoročních výnosech 47,5 %, a proto při obdobném průběhu inkasa lze v roce 1997 očekávat celoroční výsledky na úrovni mírně nižší než upravený rozpočet.

Ve srovnání s výnosy za I. pololetí roku 1996 bylo celkové inkaso pojistného dosažené k 30. 6. 1997 vyšší o 9,68 mld Kč, tj. o 11,7 %. Jedná se o nejvyšší absolutní i relativní přírůstek ze všech hlavních příjmových položek státního rozpočtu, i když i zde se projevilo určité zpomalení meziročního tempa růstu.

Částka dlužného pojistného vzrostla od počátku roku 1997 o 4 894 mil. Kč, což představuje 59,5 % z celoročního nárůstu dlužného pojistného za rok 1996 (+8 223 mil. Kč). V I. pololetí 1997 tedy došlo k dalšímu urychlení nárůstu nedoplatků na pojistném.

V předkládané Zprávě vlády je uvedeno, že z pojistného vybraného k 30. 6. 1997 orgány MPSV představuje pojistné na důchodové zabezpečení 68,7 mld Kč. Tato obecná formulace však zakrývá skutečnost, že na příslušném analytickém účtu ČNB bylo k 30. 6. 1997 podstatně méně, a to 55,1 mld Kč. Rozdíl souvisí se skutečností, že odpovídající měsíční částka je na účet pojistného na důchodové zabezpečení převáděna z účtu sociálního zabezpečení vždy dodatečně, až po účetní uzávěrce za příslušný měsíc, tj. prakticky s téměř jednoměsíčním zpožděním. Jedná se o více než 10 mld Kč, které takto zůstávají pozdrženy na účtu pojistného na sociální zabezpečení.

Jak vyplývá z "Přehledu o vývoji daňových a nedaňových nedoplatků....", který je přílohou předkládané Zprávy vlády, došlo v I. pololetí 1997 k výraznému nárůstu stavu daňových nedoplatků. U daní odváděných do rozpočtu republiky celkem o 10,27 mld Kč. Z toho nejvýznamnější část (+6,32 mld Kč) připadala na daň z příjmů právnických osob. U této daně se však v rozhodující míře jednalo pouze o skluz plateb z posledních červnových dní do prvních dní měsíce července, tj. jen o několikadenní zdržení. K 31. 7. 1997 se již nárůst nedoplatků oproti 31. 12. 1996 u této daně podstatně snížil, a to na +1,32 mld Kč. Na uvedeném celkovém nárůstu nedoplatků daní za I. pololetí 1997 se ještě významně podílely daň z přidané hodnoty (+2,03 mld Kč) [V textu Zprávy vlády na str. 42 uváděná částka přírůstku nedoplatků u DPH (2,5 mld Kč) není v souladu s údaji tabulky č. 1 v příloze, resp. odpovídá jen jedné ze složek DPH.] a spotřební daně (+1,54 mld Kč). Celkový stav nedoplatků u daňových příjmů rozpočtu republiky k 30. 6. 1997 dosáhl 62,81 mld Kč. K tomu navíc nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení činily 26,88 mld Kč.

Z celkové částky daňových nedoplatků 62,81 mld Kč připadá pouze 4,51 mld Kč na daňové příjmy náležející do kompetence celních orgánů (clo, část DPH, část spotřebních daní). Podíl těchto nedoplatků na celkovém odpovídajícím kumulativním objemu inkasa je výrazně nižší než u daní spravovaných finančními úřady.

V opačném směru se naopak odchyluje od průměrné úrovně tento relativní ukazatel u daně darovací, kde podíl nedoplatků na kumulativním inkasu je abnormálně vysoký (66,7 %). NKÚ doporučuje požádat ministerstvo financí o zdůvodnění tohoto stavu.

V poslední větě "Komentáře k přehledům o vývoji daňových a nedaňových nedoplatků" předkládané Zprávy vlády je vyčíslen očekávaný nárůst nedoplatků na pojistném v průběhu roku 1997 ve výši 1 mld Kč. Z předpokládané celkové částky nedoplatků na pojistném ke konci roku 1997 (32 mld Kč) a stavu těchto nedoplatků k 31. 12. 1996 (21,98 mld Kč) vyplývá, že se zřejmě bude jednat o 10 mld Kč.

Nedaňové příjmy jako celek (tj. včetně příjmů z vládních úvěrů) vykázaly k 30. 6. 1997 inkaso ve výši 13,26 mld Kč, což představuje 53,1 % původního schváleného rozpočtu. Upravený, tj. o 3,50 mld Kč zvýšený rozpočet byl plněn na 46,6 %. Z dílčích položek této souhrnné příjmové skupiny vykázaly nejlepší plnění ročního rozpočtu příjmy z vládních úvěrů a v jejich rámci zejména splátky úroků z Ruské federace. Stejně jako v předchozích letech byly zcela nulové "odvody ČNB". Na rozdíl od předchozích let nebyl u této položky již vůbec stanoven rozpočtový příjem. Tato skutečnost by měla být ve Zprávě vlády blíže vysvětlena.

Celkový výnos příjmů státního rozpočtu za červenec a srpen 1997 (82,14 mld Kč) zhruba odpovídal dvojnásobku jejich průměrné měsíční hodnoty za I. pololetí (40,25 mld Kč). Konkrétní výnosy dosažené v měsících červenci a srpnu se však výrazně lišily od tohoto průměrného měsíčního inkasa. Zatímco červencový výnos (46,09 mld Kč) byl výrazně nadprůměrný (zejména v důsledku sezónních výkyvů v inkasu DPH a daně z příjmů právnických osob), srpnový výnos (36,04 mld Kč) byl po únoru druhý nejnižší v dosavadním průběhu roku. Mimořádně nízké byly srpnové příjmy státního rozpočtu i v předchozích letech, což je dáno do značné míry termínovým kalendářem splatnosti jednotlivých daní (opět zejména DPH a daně z příjmů právnických osob). Zvlášť výrazný byl v srpnu 1997 propad v inkasu daně z příjmů právnických osob, kde kromě obvyklých sezónních vlivů zřejmě spolupůsobil i vliv červencových povodní.

Inkaso celkových příjmů státního rozpočtu za měsíc září 1997 dosáhlo 44,08 mld Kč. Tato částka převyšuje měsíční alikvotní podíl z upraveného rozpočtu o 1,55 mld Kč a zhruba odpovídá předpokládanému plnění upraveného ročního rozpočtu, danému platebním kalendářem jednotlivých hlavních příjmových položek.

Oproti srovnatelnému období roku 1996 byly celkové příjmy státního rozpočtu za leden - září 1997 vyšší o 20,34 mld Kč, tj. o 5,9 %. Celkové inkaso příjmů státního rozpočtu k 30. září 1997 činilo 367,73 mld Kč, což představuje 67,0 % původního schváleného rozpočtu. Dvakrát upravený, tj. celkem o 38,69 mld Kč snížený rozpočet byl k tomuto datu plněn na 72,0 %. Zaostávání za odpovídajícím alikvotním plněním upraveného rozpočtu činilo -15,08 mld Kč. Při dalším obdobném průběhu sezónnosti inkasa jako v loňském roce (období leden - září 1996 se podílelo na celoročních příjmech rovněž 72,0 %) by se tento propad v plnění upraveného rozpočtu měl do konce roku výrazně snížit. Předpoklad téměř úplného vyrovnání propadu (jenž by vyplýval z ryze matematického propočtu) není reálný, neboť v důsledku úsporných opatření vlády (např. zrušení 14. platu v rozpočtové sféře) bude v závěru roku nižší inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti i nižší inkaso pojistného na sociální zabezpečení.

3. Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje státního rozpočtu byly v I. pololetí čerpány ve výši 256,33 mld Kč, tj. 46,7 % schváleného ročního rozpočtu a 49,9 % rozpočtu upraveného na základě opatření přijatých vládou a rozpočtovými opatřeními provedenými v průběhu I. pololetí, tzn. plnění na úrovni alikvoty upraveného rozpočtu. Čerpání výdajů v letošním I. pololetí je o 3,8 procentního bodu rychlejší než v I. pololetí 1996.

V rámci neinvestičních výdajů čerpaných v I. pololetí byly výdaje rozpočtových organizací v absolutním vyjádření proti stejnému období minulého roku o 8,06 mld Kč (o 10,9 %) nižší a ostatní dotace a příspěvky poklesly o 4,79 mld Kč (o 64,9 %). Čerpání výdajů rozpočtových organizací je však v relaci k upravenému ročnímu rozpočtu o 3,0 procentní body rychlejší než v roce 1996 a obdobně je tomu u ostatních dotací a příspěvků, jejichž čerpání je o 19,6 procentního bodu rychlejší. Naproti tomu nejvyšší nárůst ze všech skupin neinvestičních výdajů zaznamenaly výdaje na příspěvky na činnost příspěvkovým organizacím, které byly v porovnání s I. pololetím 1996 čerpány v objemu v absolutní hodnotě o 8,0 mld Kč, tj. o 36,0 % vyšším. Jejich čerpání v I. pololetí 1997 je rovněž o 5,5 procentního bodu rychlejší než ve stejném období předchozího roku.

Vývoj a vzájemné proporce čerpaných výdajů v roce 1997 i v časové řadě jsou významně ovlivňovány jak změnami metodiky, tak prováděnými úpravami v rozpočtových objemech u ukazatelů, které byly schváleny zákonem č. 315/1996 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 1997.

Celkové výdaje schváleného státního rozpočtu na rok 1997 byly v průběhu 2. čtvrtletí sníženy o 35,58 mld Kč na 513,52 mld Kč (upravený rozpočet). Běžné (neinvestiční) výdaje se na nich podílejí 89,6 %, kapitálové (investiční) výdaje 9,7 % a vládní úvěry 0,7 %. V porovnání s upraveným rozpočtem platným v 1. čtvrtletí 1997 (celkové výdaje schváleného státního rozpočtu byly rozpočtovými opatřeními v průběhu 1. čtvrtletí zvýšeny minimálně, jen o 10,0 mil. Kč) se zvýšil podíl běžných (neinvestičních) výdajů o 2,3 procentního bodu, podíl kapitálových výdajů se naopak o tuto hodnotu snížil.

Jak ze Zprávy vlády vyplývá, v čerpání neinvestičních výdajů rozpočtové sféry je patrný především další nárůst příspěvků poskytovaných na činnost příspěvkových organizací. Je zdůvodňován tím, že jejich schválený rozpočet byl posílen přesunem z položky ostatní dotace a příspěvky a že tato změna rozpočtu se v rozhodující míře týkala kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kde prostředky pro školy zřizované obcemi původně rozpočtované jako ostatní příspěvky, byly v průběhu I. pololetí přesunuty do příspěvků na činnost. Zmíněné posílení těchto výdajů představovalo 8,22 mld Kč a takto upravený rozpočet, tzn. zvýšený na 53,065 mld Kč, byl ke konci I. pololetí čerpán na 56,9 %. V porovnání s I. pololetím r. 1996 byly výdaje na příspěvky příspěvkovým organizacím čerpány v objemu o 8,0 mld Kč, tj. o 36,0 % vyšším. Vysoký nárůst a čerpání příspěvků na činnost příspěvkových organizací, které se projevuje již delší dobu, bylo charakteristické i v roce 1996, kdy po posílení těchto výdajů státního rozpočtu o 2,2 mld Kč byl takto upravený rozpočet ke konci I. pololetí čerpán na 52,2 % a proti r. 1995 výdaje vzrostly o 5,9 mld Kč, tj. o 24,0 %. Ve Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu za I. pololetí 1996 byl dále nárůst těchto výdajů zdůvodňován zejména přechodem regionálních škol na příspěvkovou formu hospodaření v důsledku změny financování těchto škol. Ve stejném období roku 1995 byl ve Zprávě o plnění státního rozpočtu nárůst těchto výdajů odůvodňován změnou financování především vysokých škol a dalších školských zařízení a jejich přechodem z rozpočtové na příspěvkovou formu hospodaření.

Vysoké čerpání převyšující téměř o polovinu alikvotu I. pololetí (74,1 %) vykázaly rovněž ostatní dotace a příspěvky, jejichž schválený rozpočet (14,21 mld Kč) byl o tři čtvrtiny snížen a prostředky přesunuty ve prospěch příspěvků na činnost příspěvkovým organizacím. NKÚ upozorňuje na nejasnost a neprůhlednost formulace uvedené ve Zprávě vlády, podle níž v rámci výdajů poskytovaných příspěvkovým organizacím došlo - při celkovém krácení rozpočtu o 2,5 mld Kč - k přesunům prostředků z ostatních dotací a příspěvků ve prospěch příspěvků na činnost příspěvkových organizací. Objemy rozpočtových prostředků určených na výdaje na příspěvky příspěvkovým organizacím a na ostatní dotace a příspěvky (stejně tak i dotace občanským sdružením) byly ve schváleném i v upraveném státním rozpočtu na základě usnesení vlády č. 229/1997 a č. 356/1997 stanoveny odděleně a jejich úprava nebyla vzájemně kompenzována. Bylo by proto žádoucí, aby v následujících zprávách o plnění státního rozpočtu byla vyhodnocena věcná opodstatněnost čerpání těchto výdajů odděleně v jejích podrobnější struktuře, v jednotlivých položkách podle platné rozpočtové skladby, ve vztahu k přijatým opatřením vlády.

Výdaje na transfery obyvatelstvu, tzn. výdaje zahrnující důchody, dávky sociálního zabezpečení, včetně státní sociální podpory, a výdaje na státní politiku zaměstnanosti, které celkem představují 40,2 % výdajů upraveného státního rozpočtu na rok 1997 (206,61 mld Kč), byly za I. pololetí 1997 čerpány v souhrnu na 47,5 %. Výdaje na důchody, které představují 71,3 % upraveného rozpočtu transferů obyvatelstvu, byly v I. pololetí 1997 proti stejnému období předchozího roku v absolutní hodnotě o 11,53 mld Kč (o 19,9 %) vyšší, a to zejména vlivem dvou valorizací důchodů z roku 1996, podle nařízení vlády č. 19/1996 Sb. a č. 21 8/1996 Sb., nepřevýšily však úroveň alikvoty. Výdaje na dávky státní sociální podpory vzrostly proti I. pololetí 1996 (srovnatelně s metodikou r. 1997) o 2,49 mld Kč (o 19,8 %) a rovněž nepřevýšily úroveň alikvoty. Na státní politiku zaměstnanosti bylo vynaloženo o 0,6 mld Kč více rozpočtových prostředků, a to v důsledku rostoucích výdajů v oblasti pasivní politiky zaměstnanosti. Vynaložené výdaje však byly relativně vůči I. pololetí 1996 výrazně vyšší (o 49,6 %) a úroveň alikvoty překročily o 8,5 %.

Čerpání neinvestičních dotací podnikatelským subjektům výrazně převýšilo úroveň alikvoty upraveného rozpočtu (o 11,4 %) a rovněž nárůst o 2,23 mld Kč, tj. o 16,0 % proti I. pololetí r. 1996 nenaplňuje záměry schváleného státního rozpočtu na rok 1997, který uvažoval s nárůstem těchto dotací proti skutečnosti r. 1996 o 6,5 %, a upraveného rozpočtu, který po všech provedených opatřeních předpokládá přímo utlumení výdajů na tyto dotace proti skutečnosti r. 1996 o -3,8 %. Nejrychlejší čerpání z ročního upraveného rozpočtu vykázaly neinvestiční dotace směřující podnikatelským subjektům v resortu Ministerstvo průmyslu a obchodu (65,8 %), nejvyšší nárůst proti I. pololetí 1996 dotace podnikatelským subjektům poskytovaným z kapitoly Ministerstvo zemědělství (o 0,93 mld Kč, tj. o 39,2 % vyšší objem). Nejvyšší čerpání relativně vůči upravenému rozpočtu i v absolutní hodnotě představují dotace na teplo, které se na celkovém čerpaném objemu dotací podnikatelským subjektům za I. pololetí 1997 podílejí 26,0 %. Tyto dotace zahrnuté v rozpočtu kapitoly všeobecná pokladní správa byly k 30. 6. čerpány v objemu 4,19 mld Kč, tj. již na 93,1 %. Ve Zprávě vlády je vyslovena úvaha, že vzhledem ke zvýšení maximální ceny tepelné energie pro uživatele bytů k 1. 7. 1997 o téměř 39 % s přímým dopadem na snížení dotace, poklesne ve II. pololetí požadavek na tuto dotaci. Podle poznatků NKÚ bylo však již ke konci září čerpáno 4,71 mld Kč, tzn., že roční rozpočet, který nebyl upravován, byl již o 4,7 % překročen.

Výdaje vlastních rozpočtových organizací byly za I. pololetí 1997 čerpány ve výši 65,66 mld Kč (50,0 % upraveného ročního rozpočtu). Toto plnění odpovídá alikvotě první poloviny roku a je o 3,0 procentní body rychlejší než za I. pololetí loňského roku, kdy nenaplnění alikvoty představovalo 4,73 mld Kč. Ve Zprávě vlády se však podotýká, že čerpání těchto výdajů se soustřeďuje zpravidla až do 3. a zejména 4. čtvrtletí.

Schválený rozpočet investičních výdajů celkem byl úpravami v návaznosti na usnesení vlády č. 229/1997 a č. 356/1997 v průběhu 2. čtvrtletí snížen o 15,83 mld Kč, tj. o 24,1 %. Nejvíce byl snížen rozpočet investičních výdajů kapitoly Ministerstvo dopravy a spojů, a to o 2,92 mld Kč, tj. o 15,6 % a kapitoly všeobecná pokladní správa o 3,0 mld Kč, tj. o 37,4 %. Růst celkových investičních výdajů, který byl do schváleného státního rozpočtu zakomponován ve výši téměř 42,0 % proti skutečnosti roku 1996, byl úpravami rozpočtu snížen na 7,6 %.

Objem vynaložených celkových investičních výdajů za I. pololetí (23,68 mld Kč) představoval plnění téměř na úrovni pololetní alikvoty upraveného ročního rozpočtu (47,4 %), zatímco za I. pololetí 1996 pouze 37,3 %, což však bylo ovlivněno již zmíněnými úpravami státního rozpočtu na rok 1997, neboť podíl vynaložených výdajů ve vztahu ke schválenému rozpočtu na rok 1997 činil 36,0 %. Nárůst skutečně čerpaných výdajů za I. pololetí 1997 proti stejnému období r. 1996 byl minimální, pouze 0,7 mld Kč, tj. 2,5 %.

Ve Zprávě vlády je mj. charakterizováno čerpání investičních výdajů a dotací v resortu Ministerstva dopravy a spojů, který se nejvíce, cca 1/3 (31,7 %) podílí na celkových rozpočtovaných investičních výdajích upraveného rozpočtu na r. 1997 a stejnou měrou i na vynaložených celkových investičních výdajích za I. pololetí 1997 (32,8 %). V I. pololetí bylo vynaloženo 7,76 mld Kč, tzn. plnění na úrovni pololetní alikvoty upraveného rozpočtu (49,0 %). Přestože v porovnání s I. pololetím 1996 byl skutečně vynaložen o 60,6 % větší objem rozpočtových prostředků, ve vztahu ke schválenému státnímu rozpočtu na r. 1997 plnění výdajů představovalo pouze 41,4 %. Rozpočtové prostředky jsou směrovány, jak se ve Zprávě vlády uvádí, především na výstavbu a technickou obnovu silnic a dálnic, nově jsou poskytovány prostředky na rozvoj silniční sítě na území hl. m. Prahy. V rámci dotací poskytovaných podnikatelským subjektům jsou pak prostředky využívány na úhradu výdajů s. o. České dráhy a s. p. Česká správa letišť.

Vyhodnocení čerpání investičních výdajů státního rozpočtu podle hospodářskoprávních forem investorů (příloha č. 6 k zákonu č. 315/1996 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 1997) a porovnání plnění rozpočtu v této struktuře investičních výdajů za I. pololetí 1997 s I. pololetím r. 1996, tzn. investičních výdajů rozpočtových organizací, dotací a návratných finančních výpomocí poskytnutých příspěvkovým organizacím, podnikatelským subjektům, obcím, občanským sdružením a ostatním subjektům nelze provést, neboť Zpráva vlády obsahuje pouze údaje o investičních výdajích celkem v členění podle kapitol. Údaje o vynaložených investičních výdajích ve zmíněné struktuře podle hospodářskoprávních forem investorů ve Zprávě vlády obsaženy nejsou s odůvodněním, že krácení výdajů podle usnesení vlády ČR č. 356 z 18. června t. r. bylo zatím v rozpočtu promítnuto do jednotlivých kapitol vcelku, tj. bez rozdělení na jednotlivé hospodářskoprávní formy, a proto není možné provést hodnocení plnění investičních výdajů z tohoto pohledu. Lze konstatovat, že v období následujících tří měsíců nebyly celkové úpravy rozpočtu investičních výdajů jednotlivých kapitol promítnuty do rozdělení výdajů podle hospodářskoprávních forem investorů, přestože toto rozdělení bylo stanoveno zákonem č. 315/1996 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1997.

4. Vývoj státních finančních aktiv a pasiv

V I. pololetí 1997 se zvýšilo kladné saldo státních finančních aktiv a pasiv (dále jen SFAP) o 9,6 mld Kč, a to vlivem vyššího nárůstu aktiv (o 26,7 mld Kč) oproti růst pasiv, tj. státního dluhu (o 17,1 mld Kč). Toto zvýšení věřitelské pozice státu zejména vůči zahraničí způsobily především vyúčtované rozdíly z pohybů kurzu české koruny ve vztahu k cizím měnám. Dopad těchto kurzových rozdílů činil ve sledovaném období více než +22 mld Kč.

Ve státních finančních aktivech vzrostly vládní a ostatní pohledávky vůči zahraničí, které tvoří objemově nejvýznamnější položku aktiv, vlivem přepočtu jejich stavu na aktuální kurzy cizích měn (hlavně USD) vůči české koruně celkem o 25,9 mld Kč. U tohoto bloku pohledávek převýšily příjmy ze splátek rozpočtované výdaje hlavně u civilních vládních úvěrů, např. realizací části dohodnutých splátek úroků z Ruské federace.

Stav celkových pohledávek státu z poskytnutých půjček a návratných finančních výpomocí mírně poklesl především vlivem převýšení splátek státní půjčky na plynárenské vybrané integrační akce (uskutečňovány dodávkami zemního plynu z Ruské federace) nad jejím čerpáním ze zdrojů státního rozpočtu. Zvýšení rozsahu návratných finančních výpomocí (např. ve prospěch Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra) bylo částečně kompenzováno splátkami od podnikatelských organizací vč. bonifikací přiznaných vybraným zemědělským subjektům.

Stejně jako v průběhu minulého roku vzrostl i v I. pololetí 1997 objem státních záruk za přijaté zahraniční půjčky a vnitřní bankovní úvěry, a to o 8,5 mld Kč. Zvýšení jejich rozsahu však výrazně ovlivnily vyúčtované kurzové rozdíly u garantovaných zahraničních úvěrů a půjček (+9,7 mld Kč). Přitom nově byly poskytnuty záruky ve výši cca 2,9 mld Kč, splátky zaručených úvěrů od příslušných dlužníků dosáhly 2,8 mld Kč a realizace státních záruk úhradou splatných částek úvěrů z prostředků státního rozpočtu byla provedena v rozsahu 1,3 mld Kč. Rozsah státních záruk byl dále rozšířen o záruku pro ČNB ve výši 22,5 mld Kč v souvislosti s konsolidací a stabilizací bankovního sektoru. Limit pro souhrn očekávaných splátek úvěrů se státní zárukou ve výši 8 % předpokládaných příjmů státního rozpočtu však nebyl vládou překročen.

Zatímco stavy vnitřních a zahraničních úvěrů a půjček se státní zárukou nejsou zahrnuty do bilance SFAP, ale vedeny na podrozvahových účtech, do bilance státních finančních aktiv jsou začleněny jen ty pohledávky, které je za nesolventního dlužníka v souladu se záručními smlouvami povinen zaplatit stát. Objem takto realizovaných státních záruk výrazně v průběhu I. pololetí 1997 vzrostl (o 1 307 mil. Kč) a dosáhl jíž téměř 3 mld Kč. Kromě úhrady splátek jistiny za státní zdravotnická zařízení a úhrady úroků a poplatků za a. s. Aero Vodochody byla realizována státní záruka ve výši 701,4 mil. Kč za dlužníka Chepos Engineering, s. r. o. související s výstavbou hliníkárny v Iránu.

Ve státním rozpočtu na rok 1997 byla k případné realizaci státních záruk k zajištění splátek úvěrů a úroků vytvořena rezerva ve výši 500 mil. Kč, později v rámci úpravy rozpočtu zvýšená o 1 mld Kč, tj. na částku 1,5 mld Kč. Uskutečněné výdaje pro tyto účely již představují ke konci I. pololetí 87 % vyčleněných prostředků. Proti předpokladům, se kterými MF počítalo při tvorbě této rezervy, bylo nutno uhradit vyšší objemy splátek za zdravotnická zařízení a zejména za Chepos, přestože tento dlužník ohrožení průběhu splátek nesignalizoval.

V této souvislosti poukazuje NKÚ na jiný údaj uvedený v tabulce o čerpání rezerv státního rozpočtu (viz str. 75 Zprávy o plnění státního rozpočtu ČR za I. pol. 1997), kde je realizace státních záruk k 30. 6. 1997 vyčíslena částkou 1 049 mil. Kč, tj. v objemu o 25 8 mil. Kč nižším, než je specifikováno v části o vývoji státních finančních aktiv a pasiv (viz str. 95 Zprávy vlády).

Z vývoje státních finančních pasiv je zřejmé, že z důvodů zvýšené schodkovosti státního rozpočtu v průběhu roku 1997 se již nedaří plnit záměry vlády ve stabilizaci státního dluhu. Absolutní výše státního dluhu zahrnující i cenné papíry (státní pokladniční poukázky dále jen SPP) emitované na krytí rozpočtových schodků dosáhla k 30. 6. 1997 celkem 178,7 mld Kč. Zatímco zvýšení zahraničního státního dluhu bylo způsobeno výhradně kurzovými vlivy v důsledku devalvace české koruny, je růst vnitřního státního dluhu ovlivněn zvýšením objemu emitovaných státních dluhopisů. V první polovině letošního roku bylo provedeno celkem 16 emisí SPP, z toho 12 revolvingových, kde z výnosů nové emise je uhrazena emise splatná a 4 emise na krytí schodků a výkyvů v běžném rozpočtovém hospodaření. Výnosy z prodeje revolvingových emisí SPP byly použity na úplné splacení (následující text v předloze chybí).