5. 3. Devizový kurz
I po rozšíření fluktuačního pásma na + 7,5 % od centrální parity 28. února 1996 se devizový kurz vyznačoval stabilitou (celkem od devalvace v r. 1990 více než 76 měsíců). Pohyboval se většinou v revalvačním pásmu a odrážel poptávku po Kč na devizovém trhu. Na pohybu kurzu se do začátku dubna 1997 neprojevovalo zhoršující se saldo obchodní bilance respektive běžného účtu platební bilance. Naopak kladně se projevil vliv tzv. eurobondů, jejichž emise se zintenzivnily na počátku roku 1997.
Zhodnocování koruny se do jisté míry projevilo nepříznivě u "čistých" exportérů, zvláště do "markové" oblasti, u podniků s vyrovnaným dovozem a vývozem se "nevýhody" zhodnocování Kč vzájemně vykompenzovaly.
Od konce února 1997 začalo docházet k postupnému
zhoršování směnného kurzu Kč,
které vyvrcholilo cílenou spekulací na pokles
jejího kurzu v květnu 1997. ČNB nejdříve
použila všech dostupných nástrojů
(intervence, změna úrokových sazeb) pro udržení
směnného kurzu v rámci původně
vymezeného fluktuačního pásma. Od
27. května 1997 zrušením fluktuačního
pásma pro směnný kurz koruny vázaného
na koš dvou měn (DEM a USD) ČNB přešla
na řízený floating a kurz Kč je vázán
přímo na DEM.
6. Měnový vývoj
6. 1 Měnové agregáty
Tempo růstu peněžní zásoby M2
[Oběživo, korunové vklady a vklady v cizí
měně; měnový přehled ČNB
(běžný kurz k USD)] zůstalo přes
mírný vzestup v květnu a červnu stále
výrazně pod úrovní 81,2 %, se kterou
ČNB počítala pro letošní rok
v měnovém programu. Peněžní zásoba
dosáhla v červnu 1997 objemu 1123,2 mld. Kč
a vzrostla proti stejnému období minulého
roku o 69,3 mld. Kč, tj. o 6,6 % (bez vlivu měnově
sterilizovaného kapitálového vstupu do SPT
TELECOM).
Souhrn oběživa a vkladů na viděnou M1 od počátku roku až do dubna prakticky stagnoval okolo 436 mld. Kč. V průběhu května a června ovšem došlo k jeho snížení až na 397,3 mld. Kč, což znamenalo v meziročním srovnání snížení o 10,4 % (tj. o 46,3 mld. Kč).
Dynamika růstu objemu oběživa, která se v průběhu 1. čtvrtletí pohybovala těsně nad 13 %, se v květnu zpomalila na 9,3 % a v červnu až na 0,9 % proti stejným obdobím minulého roku vzhledem k snížení poptávky po oběživu v těchto měsících, kdy se prudce zvýšily úroky zejména u krátkodobých vkladů.
Tendence zpomalení růstu termínovaných vkladů se od května změnila na zrychlení růstu, které v červnu meziročně činilo 12,1 %,
Pokračovala tendence zpomalování růstu celkových korunových vkladů, meziroční přírůstek klesl z březnových 4,8 % na 2,1 % v červnu,
Netermínované korunové vklady se v červnu meziročně snížily o 14,3 % (tj. o 47,3 mld. Kč) především vlivem výrazného poklesu vkladů podniků (o 18,4 %).
Naopak objem vkladů v cizí měně po
uvolnění kurzu koruny v květnu prudce vzrostl
v souvislosti s nejistotami očekávání
vývoje kurzu na celkových 117 mld. Kč (bez
vlivu měnově sterilizovaného kapitálového
vstupu do SPT TELECOM), tj. meziročně o 69,1 %.
Růst devizových vkladů podniků dosáhl
71,6 % při stavu ke konci června 57,3 mld. Kč.
Devizové vklady obyvatelstva vzrostly oproti červnu
minulého roku o 66,8 %, nárůst proti počátku
2. čtvrtletí ovšem činil plných
33 %.
6. 2 Úvěry
Přes nižší růst peněžní zásoby se zrychlilo tempo růstu úvěrové emise vlivem domácích úvěrů v cizí měně. Celkové domácí úvěry se meziročně zvýšily v květnu o 14,5 % a v červnu o 13,7 %.
Rovněž nedošlo v porovnání s 1.
čtvrtletím k výraznějším
změnám ve struktuře příjemců
úvěrů.
Tabulka 6
Domácí úvěry
Domácí úvěry celkem | |||
z toho: -čistý úvěr vládě | |||
-čistý úvěr FNM | |||
-úvěry podnikům a obyvatelstvu | |||
-úvěry v cizí měně |
Pramen: Měnový přehled ČNB, vlastní
propočty
Čistý úvěr vládě (bez FNM) se meziročně zvýšil o 21,4 mld. Kč, čistá pozice FNM vůči bankovnímu sektoru se zlepšila o 0,7 mld. Kč.
Korunové úvěry podnikům a obyvatelstvu
meziročně vzrostly jen o 5,2 %, přičemž
daleko rychleji rostly domácí úvěry
v cizí měně, a to o 65,8 %.
6. 3 Úrokové sazby
V souvislosti s vývojem kurzu koruny přijala ČNB v květnu řadu opatření k stabilizaci situace. Prudce se zvýšily úrokové sazby na mezibankovním trhu depozit a současně i komerčních úrokových sazeb úvěrů i vkladů. Stejně tak vzrostly i repo sazby ke stažení likvidity, např. 1týdenní (1T) Vyhlašovaná repo sazba se zvýšila z 12,40 % p. a. v polovině května na 75 % p. a. na konci měsíce. Po faktické devalvaci koruny na konci května se úrokové sazby začaly pomalu snižovat. Přesto průměrná měsíční hodnota sazby PRIBOR 3M v červnu činila ještě 25,98 % p. a. (proti březnové úrovni 12,40 % p. a.), repo sazba 1T byla na konci června 1 8,20 % p. a.
Průměrné úrokové sazby z nových úvěrů dosáhly v červnu 20,4 % p. a. oproti 13,5 % p. a. v březnu. Tento vývoj ovlivnil úroveň průměrných sazeb z celkových úvěrů, které vzrostly z 11,9 % p. a. v březnu na 15,8 % p. a. v květnu, v červnu se pak mírně snížily na 14,6 % p. a..
Průměrné úrokové sazby z vkladů
dosáhly v červnu 8,9 % p, a. (proti březnu
zvýšení o 2,20 bodu). Nejvíce rostly
sazby z krátkodobých vkladů, v červnu
činil průměr 13,0 % p. a. (zvýšení
o 3,73 bodu proti březnu).
7. Domácnosti
(Účet sektoru domácností za 1 pololetí
1997 dosud nebyl publikován.)
8. Kapitálový trh
Ceny na akciovém trhu, vyjádřené oficiálním
burzovním indexem PX 50, pokračovaly v dubnu a květnu
V tendenci neustálého poklesu až do června,
kdy se ustálily na úrovni 490 - 510 bodů.
Proti konci května se na konci měsíce června
ceny prakticky nepohnuly a zůstaly na úrovni 489,0
bodů (konec května 488,6 bodů). Vývoj
cenového indexu na druhém veřejném
trhu (RM-Systém) v podstatě kopíroval vývoj
na BCPP, když na konci června skončil na zhruba
stejné výši proti konci května (649
bodu proti 651 bodu).
Ceny dluhopisů se v květnu kvůli prudkému
růstu úrokových sazeb ocitly hluboko pod
nominální hodnotou a ve strmém pádu
pokračovaly prakticky po celý červen. Rovněž
ceny státních dluhopisů rychle poklesly pod
nominál (o cca 5,5 %),
Celkový objem obchodů na kapitálovém trhu dosáhl za 1. pololetí 1997 674,3 mld. Kč, tj. o téměř 31 % víc, než ve stejném období r. 1996 (515,2 mld. Kč). Převažovaly obchody s dluhopisy, kterých se obchodovalo za 393,2 mld. Kč, tj. 58,3 % z celkového objemu. Podíl cenotvorných obchodů (tj. obchodů na trzích, kde se vytváří cena cenných papírů na základě kumulace nabídky a poptávky) na celkovém objemu obchodů dosáhl v 2. čtvrtletí pouhých 1,8 % a byl ještě nižší než v 1. čtvrtletí (3,2 %) i v roce 1996 (3,4 %).
V 1. pololetí 1997 byly Ministerstvem financí povoleny
veřejně obchodovatelné emise akcií
a veřejně i neveřejně obchodovatelných
dluhopisů určené na zvýšení
základního jmění, resp. na získání
finančních prostředků pro rozvoj firem
v celkovém objemu 21,8 mld. Kč (z toho akcie 13,3
mld. Kč, obligace 8,5 mld. Kč). Za 1. pololetí
1996 byly se stejným určením povoleny emise
v celkové výši 14,8 mld. Kč (z toho
akcie 3,7 mld. Kč, obligace 11,1 mld. Kč).
9. Veřejné rozpočty
V 1. pololetí 1997 pokračovala ve veřejných rozpočtech v úzkém pojetí (konsolidovaný souhrn státního a místních rozpočtů) nepříznivá tendence ke schodkovosti, jejich hospodaření skončilo deficitem 18 mld. Kč. Nižší inkaso rozpočtových příjmů, na němž se vedle poklesu ekonomického růstu podílely i zvyšující se nedoplatky daní a pojistného sociálního zabezpečení, nestačilo krýt požadavky na výdaje. Pro udržení vyrovnanosti státního rozpočtu musela vláda přistoupit k omezení rozpočtových výdajů. K jejich vázání v celkové výši 42,4 mld. Kč došlo v dubnu a červnu 1997 na základě usnesení vlády č. 229 a č. 356.
Výsledky hospodaření veřejných
rozpočtů [Údaje (viz Tabulka 7) neobsahují
mimorozpočtové zdroje místních rozpočtů
(saldo převodů vlastních fondů, saldo
úvěrů, půjček a komunálních
obligací). Do místních rozpočtů
je zahrnuto hospodaření dobrovolných svazků
obcí. V dalším textu se vychází
z takto souřadně upravených údajů.]
za 1. pololetí 1997 byly restriktivními opatřeními
ovlivněny pouze částečně. Při
zpomalující se meziroční dynamice
příjmů i výdajů vzrostly příjmy
o 6,3 %, výdaje o 11,3 %.
Tabulka 7
Veřejné rozpočty v úzkém
pojetí
mld. Kč, % | |||||
Příjmy | 249,9 | 271,2 | 288,2 | 108,5 | 106,3 |
Výdaje | 235,8 | 275,2 | 306,2 | 116,7 | 111,3 |
Saldo | 14,1 | -4,0 | -18,0 | x | x |
Pramen: MF ČR
*) bez vyloučení vlivu použití části
rozpočtového přebytku v roce 1996
Na celkovém deficitu veřejných rozpočtů
za 1. pololetí 1997 ve výši 18 mld. Kč
se státní rozpočet podílel 14,8 mld.
Kč, místní rozpočty ukončily
běžné hospodaření s deficitem
3,2 mld. Kč.
Tabulka 8
Daňové příjmy veřejných
rozpočtů v úzkém pojetí
|
|
|
|
| |
Veřejné rozpočty | 157,2 | 165,2 | 167,6 | 105,1 | 101,4 |
v tom: DPH | 44,1 | 51,0 | 52,7 | 115,5 | 103,4 |
Spotřební daně | 26,3 | 28,6 | 29,3 | 108,8 | 102,4 |
Clo | 8,4 | 9,4 | 7,4 | 112,5 | 77,9 |
DPPO | 38,7 | 30,7 | 29,3 | 79,2 | 95,4 |
DPFO | 29,8 | 35,8 | 38,3 | 120,1 | 107,0 |
Ostatní | 9,8 | 9,7 | 10,6 | 98,9 | 109,5 |
Pramen: MF ČR
Vývoj příjmů veřejných rozpočtů byl ovlivněn především nízkým meziročním přírůstkem daňových příjmů o 1,4 % (rozdíl meziročních indexů daňových příjmů činil 3,7 procentního bodu) - viz Tabulka 8. K velmi mírnému zvýšení daňových příjmů došlo u státního rozpočtu (index 100,5 %), místní rozpočty dosáhly meziročního růstu o 5,4 %.
Růst inkasa pojistného na sociální zabezpečení v roce 1997 (index 111,7 %) byl nižší než v průběhu roku 1996 a zaostává za přírůstkem objemu mezd. Zbývající část příjmů veřejných rozpočtů v úzkém pojetí, tj. nedaňové příjmy včetně příjmů z vládních úvěrů, se vyvíjely vzhledem k celkovým příjmům nadproporcionálně (meziroční index 121,8 %). Bylo to způsobeno hlavně vyššími příjmy z vládních úvěrů,
U výdajů veřejných rozpočtů dosáhl růst 11,3 % a byl o 5,4 procentního bodu nižší než ve stejném období roku 1996. Čerpané výdaje v absolutní částce u státního i místních rozpočtů představovaly přibližně polovinu rozpočtovaných výdajů (po vázání).
Důsledkem deficitního hospodaření státního rozpočtu bylo zvýšení státního dluhu, který dosáhl výše 178,7 mld. Kč, tj. o 23,5 mld. Kč více než na konci roku 1996.
Po červencovém zlepšení deficitu státního
rozpočtu na 8,8 mld. Kč došlo v srpnu k jeho
opětovnému prohloubení na 11,2 mld. Kč.
Výsledky hospodaření veřejných
rozpočtů v dalším období budou
ovlivněny vedle opatření vlády k zajištění
vyrovnanosti státního rozpočtu také
důsledky červencových záplav.
II. Výsledky hospodaření státního
rozpočtu za leden až červen 1997
I. Celkové výsledky hospodaření
státního rozpočtu
Státní rozpočet České republiky na rok 1997 schválil Parlament ČR zákonem č. 3 15/1996 Sb. jako vyrovnaný v úhrnném objemu 549,1 mld Kč. Oproti skutečnosti dosažené v roce 1996 byl stanoven objem příjmů v roce 1997 vyšší o 66,3 mld Kč, tj. o 13,7 % a objem výdajů o 64,7 mld Kč, tj. o 13,4 %.
Hospodaření státního rozpočtu
ve skutečnosti od počátku roku probíhalo
v podmínkách stále se prohlubujícího
napětí mezi jeho příjmy a výdaji.
S výjimkou ledna, kdy státní rozpočet
ještě vykázal přebytek, bylo rozpočtové
hospodaření ve všech následujících
měsících letošního roku schodkové.
Výsledek hospodaření státního rozpočtu se vyvíjel takto (v mld Kč):
leden | ||
únor | ||
březen | ||
duben | ||
květen | ||
červen |
Základním problémem vyrovnanosti státního rozpočtu bylo především mimořádně nízké plnění jeho příjmů, které nenaplňují předpoklady rozpočtu schváleného Poslaneckou sněmovnou. Příčina spočívá především v odhadu výše příjmů státního rozpočtu na rok 1997, promítnutém ve schváleném rozpočtu a vycházejícím z optimistických předpokladů o růstu naší ekonomiky, které se však postupně ukázaly nereálnými. Při takto nadhodnocených rozpočtových příjmech je jejich skutečné plnění nutně nižší než by odpovídalo reálným podmínkám. Vývoj příjmů se tak stal limitujícím faktorem hospodaření státního rozpočtu v letošním roce.
I nadále pokračující nepříznivý vývoj salda státního rozpočtu a zákonem stanovené omezení možnosti krytí jeho schodku úvěrem (emisemi státních pokladničních poukázek) pouze do výše 16 mld Kč stále více ohrožovalo možnosti financování ze státního rozpočtu.
Situace vyústila v urychlené zpracování a předložení vládního návrhu na úpravu příslušného ustanovení dosud platných rozpočtových pravidel. Ve stavu legislativní nouze pak byl dne 9. července Poslaneckou sněmovnou schválen zákon č. 160/1997 Sb., podle něhož se oprávnění ministra financí k provádění opatření potřebných k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu stanoví až do výše 6 % celkových výdajů státního rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok.
V širším kontextu představoval neutěšený stav státních financí jeden z naléhavých problémů celkové nepříznivé hospodářské a politické situace v České republice, které v průběhu 1. pololetí postupně začaly vyvstávat. Jeho řešení a zajištění vyrovnanosti rozpočtového hospodaření v letošním roce se pak stalo součástí opatření, která postupně přijala vláda v rámci kroků ke stabilizaci ekonomiky, jimiž na nastalou situaci reagovala.
S cílem zabezpečit vyrovnanost státního
rozpočtu v podmínkách výrazného
zaostávání jeho příjmů
bylo v rámci opatření zaměřených
na korekci dosavadní hospodářské politiky
přijato rozhodnutí o vázání
výdajů státního rozpočtu v
celkovém rozsahu 25,5 mld Kč, schválené
usnesením vlády č. 229 ze dne 16. dubna 1997.
Analýza vývoje státního rozpočtu za měsíce duben a květen však potvrdila hlubší nerovnováhu mezi příjmy a výdaji, která hrozila výrazným deficitem celoročního hospodaření státního rozpočtu. Vláda proto následně v souladu s přijatými principy stabilizačního rozpočtového programu na jedno a půl-leté období usnesením č. 356 ze dne 18. června rozhodla o další restrikci výdajů pro letošní rok v rozsahu 16,9 mld Kč. Spolu s dřívějším vázáním tak celkové "škrty" ve státním rozpočtu pro rok 1997 činí 42,4 mld Kč (při současném protisměrném nezbytném zvýšení některých jiných výdajů o 4,8 mld Kč; celkový vliv opatření přijatých vládou tak činí 37,6 mld Kč a zákonem schválený rozpočet na rok 1997 tak byl upraven na 511,5 mld Kč [za předpokladu schválení legislativních úprav navržených vládou v oblasti sociálního zabezpečení (-997 mil. Kč) a v oblasti jízdného na drahách (-100 mil. Kč) je tento objem nižší a činí 510,4 mld Kč; v příjmech je v této částce zahrnuta i vládou navrhovaná úprava (zvýšení) o 2 mld Kč navazující na novelu zákona o spotřebních daních, kterou Poslanecká sněmovna zatím neschválila]).
O obou krocích úpravy státního rozpočtu byl Parlament ČR podrobně informován ve Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 1997. Usnesením č. 409 ze dne 4. července t. r. Poslanecká sněmovna na své 12. schůzi schválila jak informaci o opatřeních k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu v roce 1997, schválených usnesením vlády č. 229/97, tak návrh dalšího vázání rozpočtových prostředků v rámci stabilizačního rozpočtového programu vlády, schválený usnesením vlády č. 356/97.
Hodnocení plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu, provedené v dalších částech zprávy, vychází z takto upraveného rozpočtu na rok 1997 s tím, že objem jeho příjmů i výdajů byl dále upraven (zvýšen) o rozpočtová opatření provedená v pravomoci ministra financí k 30. 6. 1997 v celkovém rozsahu 2 mld Kč a zahrnující použití mimořádných rozpočtových příjmů, zejména převod ze státních finančních aktiv k financování mise SFOR (0,7 mld Kč, podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 201/1996) či využití prostředků z finančního zúčtování za rok 1996 (cca 1,3 mld Kč).
Souhrnné výsledky hospodaření státního
rozpočtu ukazuje následující tabulka:
v mld Kč
|
| ||||||
|
| ||||||
Příjmy | 229,3 | 549,1 | 510,4 | 241,5 | 44,0 | 47,3 | 105,3 |
Výdaje | 230,3 | 549,1 | 513,5 | 256,3 | 46,7 | 49,9 | 111,3 |
Rozdíl - vliv nových legislativních úprav x) | -3,1 | ||||||
Saldo příjmů a výdajů | -1,0 | 0,0 | 0,0 | -14,8 | x | x | x |
x) vyrovnání předpokládá schválení navrhovaných legislativních úprav
Pozn.: srovnatelně, tj. po vyloučení převodu
ze SFA ve výši 1,5 mld Kč v roce 1996, činí
meziroční růst příjmů
106,0 %
Uvedený přehled potvrzuje velmi nízké plnění rozpočtových příjmů, jejichž inkaso ve výši 241,5 mld Kč představuje pouze 44 % rozpočtu schváleného Parlamentem pro rok 1997. Toto plnění je o 2,7 bodu nižší než čerpání výdajů a proti alikvotě 6 měsíců chybí v příjmech cca 33 mld Kč.
I když proti konci 1. čtvrtletí, kdy příjmy
státního rozpočtu dosáhly pouze 106,8
mld Kč, se jejich inkaso v dalších měsících
poněkud zlepšilo, je letošní plnění
v první polovině roku nejnižší
za uplynulých 5 let, jak ukazuje srovnání
vývoje plnění příjmů
a výdajů státního rozpočtu
od roku 1993:
v%
leden-březen | 24,1 | 21,6 | 22,9 | 22,8 | 22,5 | 21,4 | 22,0 | 21,9 | 19,5 | 21,0 |
leden-červen | 48,9 | 48,1 | 47,8 | 48,6 | 48,0 | 46,4 | 47,5 | 47,5 | 44,0 | 46,7 |
pozn.: - v letech 1993 -1996 uvedeno % z celoroční skutečnosti (v roce 1993 a 1994 výdaje očištěny o vliv clearingu se SR)
- v roce 1997 uvedeno % plnění rozpočtu schváleného
zákonem č. 315/1996 Sb.
Ve vztahu k rozpočtu, zahrnujícímu opatření provedená do konce I. pololetí, činí plnění příjmů za 6 měsíců letošního roku 47,3 %.
Ve srovnání s výsledky za 1. pololetí roku 1996 je právě v důsledku nedostatečného inkasa příjmů schodek vykázaný v letošním roce vyšší téměř o 14 mld Kč. Příjmy byly ve skutečnosti o 12,2 mld Kč vyšší než ve stejném období minulého roku a vzrostly tak o 5,3 %. Tento růst hluboce zaostává za úvahami původně schváleného rozpočtu, který předpokládal jejich zvýšení celoročně o 13,7 % (o 66,3 mld Kč). Rozpočet zahrnující provedená opatření vlády uvažuje již s růstem příjmů pouze o 27,6 mld Kč, tj. o 5,7 %.
Rovněž plnění výdajů ve vztahu ke schválenému rozpočtu (46,7 %) je většinou nižší než v minulých letech. Po provedených rozpočtových opatřeních je rozpočet plněn na 49,9 %, což v podstatě odpovídá alikvotě hodnoceného období.
Ve srovnání s loňským rokem jsou výdaje vyšší o 26,0 mld Kč, tj. o 11,3 %. Tento růst je sice nižší než předpoklad, který byl zapracován ve schváleném rozpočtu (13,4 %), avšak předstihuje tempo, s nímž uvažuje upravený rozpočet na letošní rok, který počítá s růstem výdajů pouze o 6 %.
Průběh plnění rozpočtových
příjmů a výdajů ve vztahu ke
schválenému a upravenému rozpočtu
je zřejmý z následujícího přehledu:
Leden | 43,1 | 7,8 | 8,4 | 39,2 | 7,1 | 7,6 | 3,9 |
Únor | 27,0 | 4,9 | 5,3 | 37,6 | 6,8 | 7,3 | 10,6 |
Březen | 36,7 | 6,7 | 7,2 | 38,5 | 7,0 | 7,5 | -1,8 |
Duben | 47,1 | 8,6 | 9,2 | 50,6 | 9,2 | 9,9 | -3,5 |
Květen | 37,1 | 6,8 | 7,3 | 37,3 | 6,8 | 7,3 | -0,2 |
Červen | 50,5 | 9,2 | 9,9 | 53,1 | 9,7 | 10,3 | -2,6 |
Leden-červen | 241,5 | 44,0 | 47,3 | 256,3 | 46,7 | 49,9 | -14,8 |
Porovnání s rokem 1996 znázorňuje
graf:
Nižší úroveň příjmů v únoru byla ovlivněna především vývojem daně z přidané hodnoty, kde se stejně jako v předcházejících letech projevil vliv vysokých odpočtů daně, které prakticky odčerpaly celý přírůstek výnosu daně v tomto měsíci. Příčinou naproti tomu vyššího inkasa celkových příjmů v měsících dubnu a červnu byly sezónní vlivy u některých významných daňových příjmů, a to jak u daně z přidané hodnoty, tak zejména u daně z příjmů právnických osob, kde se projevilo doúčtování daně za rok 1996.
Rovněž čerpání výdajů státního rozpočtu bylo v dubnu a červnu rychlejší. Odrazily se v něm zejména vyšší výdaje na sociální zabezpečení, ovlivněné uvolněním zálohy na výplatu důchodů vždy v prvních dnech následujícího měsíce v důsledku státních svátků. V posledním měsíci pololetí vzrostlo rovněž čerpání kapitálových výdajů, které však ani přes toto zrychlení nedosáhlo úrovně jedné poloviny celoročně uvažovaných objemů.
Podrobnější analýza vývoje příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu je obsahem dalších části zprávy.
Hodnocení plnění jednotlivých položek
příjmů a výdajů je provedeno
na základě údajů státního
rozpočtu zahrnujícího opatření
vlády (usn. č. 229/97 a 3 56/97), vč. provedených
rozpočtových opatření; údaje
o skutečnosti vycházejí z výkazů
o plnění příjmů a výdajů
státního rozpočtu k 30. 6. 1997.
2. Příjmy státního rozpočtu
Predikce příjmů státního rozpočtu
na rok 1997 vycházela z výsledků hospodaření
rozpočtu za I. pololetí 1996 a předpokládaného
hospodářského růstu české
ekonomiky v roce 1997. Schválené příjmy
v rozpočtu na rok 1997 byly stanoveny na horní hranici
odhadu, tj. s velkou mírou rizika. Východiska, na
nichž byla stanovena tato predikce příjmů
na rok 1997, se nesplnila.
Předpokládané příjmy státního
rozpočtu na rok 1997 jsou plněny takto:
v mld Kč
|
| |||||
Daňové příjmy | 135,02 | 318,60 | 285,20 | 135,72 | 47,6 | 100,5 |
v tom: Daň z přidané hodnoty | 51,00 | 127,80 | 117,20 | 52,71 | 45,0 | 103,4 |
Spotřební daně | 28,58 | 65,40 | 64,00 | 29,27 | 45,7 | 102,4 |
Daň z příjmů právnických osob | 24,88 | 55,00 | 40,60 | 23,33 | 57,5 | 93,8 |
Daň z příjmů fyzických osob | 14,38 | 35,90 | 32,50 | 15,86 | 48,8 | 110,3 |
Majetkové daně | 1,83 | 4,50 | 4,20 | 1,98 | 47,1 | 108,2 |
Silniční daň | 1,78 | 4,20 | 4,50 | 1,94 | 43,1 | 109,0 |
Clo | 9,45 | 19,60 | 16,00 | 7,36 | 46,0 | 77,9 |
Poplatek za využívání dálnic | 0,65 | 0,90 | 0,90 | 0,68 | 75,6 | 104,6 |
Ostatní daně a poplatky | 2,47 | 5,30 | 5,30 | 2,59 | 48,9 | 104,9 |
Pojistné SZ a příspěvek na politiku zaměstnanosti | 82,85 | 205,53 | 196,74 | 92,53 | 47,0 | 111,7 |
Nedaňové příjmy | 9,40 | 16,07 | 19,57 | 8,79 | 44,9 | 93,5 |
v tom: Příjmy RO | 2,54 | 4,34 | 5,85 | 2,48 | 42,4 | 97,6 |
odvody ČNB | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | x | x |
Přijaté úroky | 0,94 | 3. 01 | 3,01 | 1,43 | 47,5 | 152,1 |
Ostatní příjmy | 5,92 | 8,72 | 10,71 | 4,88 | 45,6 | 82,4 |
Příjmy z vládních úvěrů | 2,08 | 8,90 | 8,90 | 4,47 | 50,2 | 214,9 |
Příjmy celkem | 229,35 | 549,10 | 510,41 | 241,51 | 47,3 | 105,3 |
Celkové příjmy státního rozpočtu za šest měsíců dosáhly výše 241,5 mld Kč, což představuje 47,3 % ročního upraveného úkolu. Proti srovnatelnému období loňského roku byly o 12,1 mld Kč, tj. o 5,3 % vyšší. Ve 2. čtvrtletí došlo ke zlepšení inkasa příjmů státního rozpočtu, neboť prakticky celý přírůstek příjmů byl realizován v tomto čtvrtletí.
Rozpočtová opatření promítnutá do příjmů státního rozpočtu představuji úpravy vyplývající z usnesení vlády č. 229/97 a 356/97 - snížení daňových příjmů o 33,4 mld Kč, pojistného o 8,8 mld Kč a zvýšení nedaňových příjmů o 3,4 mld Kč.
Rozhodující část příjmů
má podle upraveného rozpočtu na rok 1997
získat státní rozpočet z daňových
příjmů. Rozpočet předpokládá
tvorbu daňových příjmů ve výši
318,6 mld Kč (vč. provedených úprav
285,2 mld Kč). Ke konci I. pololetí činilo
jejich inkaso 135,7 mld Kč, tj. 56,2 % celkových
příjmů státního rozpočtu.
Stanovené inkaso daňových příjmů
je ovlivněno zejména hlavními daňovými
položkami - daní z přidané hodnoty,
spotřebními daněmi a daní z příjmů
právnických osob. S poklesem podílu daňových
příjmů na celkových příjmech
státního rozpočtu se zvyšuje podíl
inkasa pojistného na sociální zabezpečení.
Struktura celkových příjmů dosažených
za I. pololetí je zřejmá z grafu:
Plnění rozpočtových příjmů bylo ovlivněno sezonními vlivy projevujícími se zejména u daňových příjmů, především daně z přidané hodnoty (DPH), která je ke konci června plněna na 45 % a spotřebních daní, plněných na 45,7 %. Příznivého podílu inkasa daně z příjmů právnických osob je dosahováno díky výraznému snížení upraveného rozpočtu této daně.
Plnění ostatních příjmů včetně příjmů z vládních úvěrů odpovídá běžnému ročnímu průběhu a svým objemem výrazněji neovlivňuje plnění celkových příjmů rozpočtu.
Obdobně jako v 1. čtvrtletí i nadále
mírně zaostává plnění
inkasa pojistného sociálního zabezpečení,
které ke konci června činí 47,0 %.