Ve smyslu § 1 12 odst. 4 zákona č. 90/1995
Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové na
předsedu vlády Václava Klause a odpověď
předsedy vlády Václava Klause na tuto interpelaci.
Paní poslankyně Hana Orgoníková požádala
o zařazení uvedené odpovědi na pořad
schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a
odpověď jsou přílohami sněmovního
tisku.
Příloha
Evidenční číslo interpelace: 378
POSLANEC
POSLANECKÉ SNĚMOVNY
PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY
V Praze 31. 7. 1997
Vážený pane premiére,
touto interpelací navazuji na interpelaci, ev. č. 45, ve které jsem se na Vás obrátila v listopadu 1995 ohledně zprostředkování stravování. Uváděla jsem, mimo jiné, že jde o formu podnikání, kde zisky ve své úplné podstatě vznikají z finančních prostředků, kterými stát dotuje stravování. Jde tedy o dotace na sociální účely. Náš trh v této oblasti ovládají převážně zahraniční firmy, a tak zisk z obratu z peněz státu věnovaných do sociální oblasti plyne do soukromých kapes a není ani podporou domácího kapitálu. Psala jsem Vám tehdy, že výjimku tvoří projekt pana prof. MUDr. Dunovského, Drsc. a paní Haliny Pawlowské na realizaci sítě dětských krizových center v ČR, který má být hrazen z výtěžku prodeje stravenek. Odpověděl jste mi tehdy, mimo jiné, že trh je trh a že si nejste jistý, že ho ovládají v této oblasti zahraniční firmy. Zabývala jsem se od té doby touto problematikou podrobněji.
Pane premiére, ovládají! Např. TICKET RESTAURANT, SODEXHO PASS a jiné. Jednou z výjimek je obecně prospěšná společnost HALINA, ve kterou dospěl projekt Haliny Pawlowské a prof. MUDr. Dunovského, Drsc., která z výtěžku prodeje stravenek zajišťuje provoz azylových domů pro děti se syndromem CAN. Jedná se o děti psychicky a fyzicky týrané, zneužívané a zanedbávané. Jde o problém, který se lidstvu ve své historii nepodařilo vyřešit. Nicméně každá kulturní společnost se jej snaží v rámci svých vývojových možností co nejvíce minimalizovat. Tato otázka vždy souvisí s chápáním hodnoty dítěte v rozvoji společnosti. V současné době společnost HALINA prioritně poskytuje pomoc i dětem ze zaplavených oblastí Moravy.
Domnívám se, pane premiére, že právě tato tragická situace je důvodem pro zhodnocení životaschopnosti výše uvedeného záměru. Je žádoucí, aby vláda pochopila potřebu návratnosti peněz, určených pro sociální oblast v ČR opět do sociální oblasti v ČR a ne aby tyto peníze odtékaly, bez užitku pro ČR, do zahraničí. A o to jde! Bez ohledu na to, zda s Vámi souhlasím či nesouhlasím, spolu s trhem v jeho liberální formě se lze zřejmě opřít o podnikatelské činnosti ve všech oblastech s využitím určitého prostoru v sociální sféře, ve které je zatím v podnikání absence. Přitom je vidět, že i v sociální oblasti lze podnikat, což dokládá projekt obecně prospěšné společnosti HALINA. Tento projekt je prototypem svéprávné podnikatelské aktivity, která dokáže řešit nezbytně nutnou část soc. problémů, které konkrétně v dané oblasti stejně stát saturovat musí, či spíše by měl.
Uvedený projekt představuje ucelený systém řešení konkrétního problému syndromu CAN počínaje politickými zájmy ČR (plnění Úmluvy o právech dítěte, Listiny základních práv a svobod). Jde o možnost řešení jednoho z neopominutelných úkolů vážných společenských potřeb v jeho celistvé komplexní konkrétnosti, t.j. v tomto případě realizace účinné prevence v procesu řešení až po žádoucí podíl v tlaku na právní systém včetně vlastního ekonomického zajištění nezbytných odborníků a vývoj v této oblasti.
Vážený pane premiére, bylo by proto velice vhodné, s ohledem na výše uvedené skutečnosti, aby vláda upřednostnila zprostředkování stravování domácími firmami, které zisk z této podnikatelské činnosti vracejí do sociální oblasti, a to formou doporučení vlády, aniž by to bylo v rozporu se současnou právní úpravou. Z logiky věci vyplývá, že toto opatření by se mělo dotýkat zejména stravování ve státní správě. Prosím, sdělte mi svůj názor.
Vážený pane premiére, děkuji
Vám za odpověď a přeji Vám hezké
léto.
 |
Václav Klaus předseda vlády České republiky |
V Praze dne 2. září 1997
Č. j.: 33296/97-KPV
Vážený pane předsedo,
V příloze Vám zasílám svou odpověď na písemnou interpelaci poslankyně Ing. Hany Orgoníkové ve věci přerozdělování zisku za distribuci stravenek (evidenční číslo interpelace 378).
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
Ing. Miloš Zeman
předseda Poslanecké sněmovny
Parlament České republiky
Praha
 |
Václav Klaus předseda vlády České republiky |
V Praze dne 2. září 1997
Č. j.: 33296/97-KPV
Vážená paní poslankyně,
dovolte abych zareagoval na Vaši interpelaci č. 378 ze dne 5. srpna 1997 ve věci přerozdělování zisku za distribuci stravenek.
Současná pracovněprávní úprava stravování zaměstnanců obsažená v ustanovení § 140 zákoníku práce neukládá, na rozdíl od dřívější právní úpravy, zaměstnavatelům povinnost zabezpečit, nýbrž pouze umožnit, svým zaměstnancům stravování. Bližší podmínky realizace stravování zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří provozují podnikatelskou činnost, ponechává na úpravě provedené v kolektivních smlouvách nebo vnitřních předpisech a daňových předpisech je třeba uvést, že v rozhodující většině vynaložené náklady na tuto činnost nejsou dotovány státem, ale jsou součástí nákladů podnikatelů - soukromých firem a společností - do výše určené zákonem o daních z příjmů. Stravování zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří mají povahu rozpočtové nebo příspěvkové organizace, zejména způsob financování, se řídí nařízením vlády č. 1 37/1989 Sb., o závodním stravování. Žádný z těchto předpisů zaměstnavateli nestanoví či nedoporučuje způsob stravování, rozhodnutí ponechává na zaměstnavateli podle jeho konkrétních možností a podmínek.
Z uvedeného vyplývá, že obecně závazná právní úprava stravování zaměstnanců nedisponuje nástrojem pro stanovení či doporučení smluvních partnerů při realizaci stravování zaměstnanců. Jakýkoli zásah v tomto směru do koncepce současné právní úpravy by byl nesystémový. Navíc interpelací požadované doporučení vlády, kterým by se upřednostnilo zprostředkování stravování ve státní správě pouze domácími firmami, které zisk z této podnikatelské činnosti vracejí do sociální oblasti, by nepřineslo očekávaný efekt, vzhledem k realizaci stravování zaměstnanců státní správy v převážné míře ve vlastních zařízeních. Toto doporučení je navíc v rozporu se stávající právní úpravou, a to § 18 odst. 1 zákona č. 63/l 991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, který výslovně podobné jednání zakazuje.
Subjekty, které se zabývají distribucí stravenek, působí v tržním prostředí, kde určujícím faktorem je nabídka a poptávka. Konkurence v této oblasti má významný vliv na cenu těchto služeb, neboť vede ke snižování sjednávaných režijních přirážek. Hlavním zdrojem příjmů distributorů stravenek není režijní přirážka, kterou někteří podnikatelé ani nesjednávají, nýbrž úrokový výnos, případně dočasně volné finanční prostředky, které vznikají z časového nesouladu mezi tržbou za prodané stravenky a úhradou za realizované stravenky stravovacím zařízením. Zvýhodnění jakéhokoli subjektu v této sféře podnikání může způsobit nerovnováhu v existujícím konkurenčním prostředí, což může vést ve svém důsledku k porušení pravidel hospodářské soutěže, ke zhoršení hospodářských výsledků ostatních firem s následnými daňovými dopady, v krajním případě i likvidaci některých subjektů.
Každý subjekt má legální možnost aktivně propagovat výhody svých služeb oproti jiným subjektům (argumentem je i obecně prospěšná činnost), nemůže však požadovat na vládě, aby tuto významnou část obchodní činnosti suplovala.
V interpelaci se jedná konkrétně o obecně prospěšnou společnost HALINA jejíž projekt je bezpochyby vyjímečný. Obecně prospěšné společnosti, které se zabývají distribucí stravenek, mají oproti jiným subjektům podnikajícím v této sféře k dispozici celou řadu nástrojů ve formě dotací a daňových úlev. Z tohoto důvodu se nejeví nutným pro ně požadovat navíc ještě další státní intervence.
S pozdravem
Vážená paní
Ing. Hana Orgoníková
poslankyně Poslanecké sněmovny
Parlament České republiky